DEFINICE TLAKŮ A JEJICH VZÁJEMNÝ VZTAH PŘI KONSTRUOVÁNÍ A ZKOUŠENÍ HLAVNÍ DĚL, MINOMETŮ A MUNICE

ČOS 050. vydání Oprava ČESKÝ OBRANNÝ STANDARD ČOS DEFINICE TLAKŮ A JEJICH VZÁJEMNÝ VZTAH PŘI KONSTRUOVÁNÍ A ZKOUŠENÍ HLAVNÍ DĚL, MINOMETŮ A MUNICE Praha

ČOS 050. vydání Oprava (VOLNÁ STRANA)

ČOS 050 Oprava ČESKÝ OBRANNÝ STANDARD květen 004 Definice tlaků a jejich vzájený vztah při konstruování a zkoušení hlavní děl, inoetů a unice Základe pro tvorbu tohoto standardu byly následující originály dokuentů: STANAG 40, Ed.4 DEFINITION OF PRESSURE TERMS AND THEIR INTER- RELATIONSHIP FOR USE IN THE DESIGN AND PROOF OF CANNONS OR MORTARS AND AMMUNITION Definice tlaků a jejich vzájený vztah při konstruování a zkoušení hlavní děl, inoetů a unice Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti Praha 004 3

ČOS 050. vydání Oprava OBSAH Předět standardu...5 Nahrazení předchozích standardů (nore)...5 3 Související citované dokuenty...5 4 Vypracování nory...6 5 Základní pojy...6 7 Definice názvů tlaků plynů v hlavni...7 7. Rozdělení názvů tlaků plynů v hlavni... 7 7. Názvy tlaků plynů vztahující se k dělu a k inoetu... 7 7.. Konstrukční tlak hlavně (KT hlavně)... 7 7.. Křivka konstrukčního tlaku hlavně (křivka KT hlavně)... 7 7..4 Míra bezpečnosti... 8 7..5 Maxiální dovolený tlak v hlavni (MDT v hlavni)... 8 7..6 Zkušební tlak hlavně (ZT hlavně)... 8 7..7 Únavový konstrukční tlak hlavně (ÚKT hlavně)... 8 7..8 Křivka únavového konstrukčního tlaku hlavně (křivka ÚKT hlavně)... 8 7.3 Názvy tlaků plynů vztahující se ke střele... 9 7.3. Konstrukční tlak střely (KT střely)... 9 7.3. Maxiální bezpečný tlak střely (MBT střely)... 9 7.3.3 Maxiální dovolený tlak střely (MDT střely)... 9 7.3.4 Zkušební tlak střely (ZT střely)... 9 7.4. Názvy tlaků plynů vztahující se k výetné náplni... 9 7.4. Maxiální provozní tlak (MPT)... 9 7.4.3 Horní ezní tlak zkoušky prachu (HMTZP)... 0 7.4.4 Dolní ezní tlak zkoušky prachu (DMTZP)... 0 7.4.5 Rozdílová křivka tlak čas (RKTČ)... 0 7.4.6 Počáteční záporný rozdíl tlaků (PZRT)... 0 7.5 Názvy tlaků plynů vztahující se k systéu... 0 7.5. Maxiální dovolený tlak systéu (MDT systéu)... 0 7.5.3 Tlak za extréních provozních podínek (TEPP)... 0 8 Grafické zobrazení....0 Definice extréních provozních podínek, výpočet tlaku plynů za extréních provozních podínek a sěrodatné odchylky tlaku, výpočet středního tlaku plynů za extréních provozních podínek a celkové sěrodatné odchylky... Grafické zobrazení...7 Výpočet ipulsu zákluzu systéu poocí epirické aproxiace založené na teorii Hugoniota...3 4

ČOS 050 Oprava Předět standardu Tento standard zavádí standardizační dohodu STANAG 40, edice 4. Nahrazení předchozích standardů (nore) Títo standarde se nenahrazuje žádná z již existujících ČSVN nebo ČOS. 3 Související citované dokuenty V toto standardu jsou odkazy na dále uvedené dokuenty, které se títo stávají jeho norativní součástí. U odkazů, v nichž je uveden rok vydání souvisejícího standardu, platí tento související standard bez ohledu na to, zda existují novější vydání tohoto souvisejícího standardu. U odkazů na dokuent bez uvedení data jeho vydání platí vždy poslední vydání citovaného dokuentu. ČOS 0505 - Měření tlaku tlakoěrnýi tělísky ČOS 39805 ČOS 3980 STANAG 4367 - Hodnocení bezpečnosti a použitelnosti dělostřelecké unice ráže větší než 40 - Hodnocení bezpečnosti inoetných nábojů - THERMODYNAMIC INTERIOR BALLISTIC MODEL WITH GLOBAL PARAMETRES Terodynaický odel vnitřní balistiky s celkovýi paraetry ČOS 350 ČOS 3007 - Postup stanovení stupně vzájené zaěnitelnosti unice NATO pro nepříou střelbu - Hodnocení bezpečnosti a použitelnosti tankové unice 5

ČOS 050. vydání Oprava 4 Vypracování nory Zpracovatel: VOP-06, Šternberk, s.p., divize VTÚVM Slavičín, Ing. Pavel Kupec. 5 Základní pojy Při konstruování a zkoušení děl, inoetů a unice k ni je nutné stanovit hodnotu tlaku plynů v hlavni. Aby existoval pouze jeden výklad a tí se zabránilo chybá, je potřebné používat ve státech NATO jeden soubor definic. Pro účely těchto definic budou použity následující pojy: Dělo nebo inoet se obecně skládá z: - úplné hlavně; - závěrového ústrojí; - poocného zařízení. Systé je tvořen kobinací: - děla nebo inoetu; - střely; - výetné náplně. Za tlak v nábojové kooře je považován axiální tlak spalných plynů naěřený kdekoliv v hlavni. Sěrodatná odchylka tlaku je definována jako celková sěrodatná odchylka pro daný systé a představuje statistické rozdělení kole střední hodnoty, které se vztahuje na součet výběrových rozptylů vyskytujících se ezi děly, sériei prachu, nástřelkai a ranai. Metoda výpočtu sěrodatné odchylky je obsažena v Příloze. 6 Slovník zkratek tlaků plynů v hlavni V závorkách jsou uvedeny zkratky a názvy tlaků v anglické jazyce. DMTZP EMPT HMTZP IZ KT MBT dolní ezní tlak zkoušky prachu (Lower Pressure Liit for Propellant Proof - LPLPP) extréní axiální provozní tlak (Extree Maxiu Operating Pressure - EMOP) horní ezní tlak zkoušky prachu (Upper Pressure Liit for Propellant Proof - UPLPP) ipuls zákluzu (Recoil Ipulse - RI) konstrukční tlak (Design Pressure - DP) axiální bezpečný tlak (Safe Maxiu Pressure - SMP) 6

ČOS 050 Oprava MDT MPT PZRT RKTČ TEPP ÚKT ZT axiální dovolený tlak (Perissible Maxiu Pressure - PMP) axiální provozní tlak (Maxiu Operating Pressure - MOP) počáteční záporný rozdíl tlaků (Initial Negative Differential Pressure - INDP) rozdílová křivka tlak-čas (Differencial Pressure Tie Curve - DPTC) Tlak za extréních provozních podínek (Extree Service Condition - ESCP) únavový konstrukční tlak (Fatique Design Pressure - FDP) zkušební tlak (Proof Pressure - PP) 7 Definice názvů tlaků plynů v hlavni 7. Rozdělení názvů tlaků plynů v hlavni Následující názvy tlaků plynů v hlavni jsou rozděleny na čtyři skupiny: vztahující se k dělu nebo inoetu; vztahující se ke střele; vztahující se k náplni; vztahující se k systéu. Definice těchto názvů tlaků zahrnuje také vysvětlení vzájeného vztahu ezi těito skupinai. 7. Názvy tlaků plynů vztahující se k dělu a k inoetu 7.. Konstrukční tlak hlavně (KT hlavně) je tlak plynů v nábojové kooře, který nesí být překročen u více než jedné rány z 000 000 ran za ezních provozních podínek, které jsou definovány v Příloze. 7.. Křivka konstrukčního tlaku hlavně (křivka KT hlavně) je křivka znázorňující průběh jednotlivých hodnot tlaku plynů v každé bodě podél hlavně. Hodnoty tlaku nesí být překročeny u více než jedné rány z 000 000 ran za ezních provozních podínek, které jsou definovány v Příloze. KT hlavně a jeu odpovídající křivka KT jsou založeny na teoretické křivce balistického konstrukčního tlaku plynů odvozeného z předběžného vnitřněbalistického odelování a ohou být použity pro echanickou konstrukci hlavně. 7

ČOS 050. vydání Oprava 7..3 Křivka axiálního bezpečného tlaku hlavně (křivka MBT hlavně) je křivka znázorňující jednotlivé hodnoty tlaku plynů v každé bodě podél projektované hlavně. Její překročení ůže způsobit výskyt trvalé deforace. 7..4 Míra bezpečnosti je rozdíl ezi křivkou MBT hlavně a křivkou KT hlavně v libovolné bodu podél hlavně. 7..5 Maxiální dovolený tlak v hlavni (MDT v hlavni) je tlak plynů v nábojové kooře, který nesí být překročen u více než 3 ran z 0 000 ran za ezních provozních podínek, které jsou definovány v Příloze. 7..6 Zkušební tlak hlavně (ZT hlavně) je tlak plynů v nábojové kooře, který je hlaveň zkoušena. Kole tohoto tlaku se usí stanovit tlakové toleranční páso. Maxiální zkušební tlak hlavně nesí převýšit KT hlavně. Miniální zkušební tlak by ideálně ěl být o,75násobek sěrodatné odchylky tlaku nižší než KT hlavně, tj. MDT hlavně. Jestliže není zajištěna dostatečně velká tolerance uožňující provádění střelecké zkoušky v toto tlakové pásu, usí být stanoven iniální zkušební tlak hlavně nižší než optiální MDT hlavně. V toto případě usí být axiální dovolený tlak plynů v hlavni snížen a uveden do souladu s iniální ZT hlavně. 7..7 Únavový konstrukční tlak hlavně (ÚKT hlavně) je tlak plynů v nábojové kooře stanovený pro únavový projekt a zkoušky částí hlavně a je spojený se stanovenou únavovou životností. Pokud není stanoveno jinak, nesí být enší než tlak za ezních provozních podínek (viz bod 7.5.3). 7..8 Křivka únavového konstrukčního tlaku hlavně (křivka ÚKT hlavně) je křivka znázorňující jednotlivé hodnoty tlaku plynů v každé bodě hlavně, ve shodě s únavový konstrukční tlake hlavně (ÚKT hlavně). Stát, který vyvíjí hlaveň je povinen v libovolné stadiu její konstrukce prokázat, že hlaveň splňuje výše uvedené požadavky. 8

ČOS 050 Oprava 3 Názvy tlaků plynů vztahující se ke střele 7.3. Konstrukční tlak střely (KT střely) je tlak plynů v nábojové kooře, který nesí být překročen u více jak jedné rány z 000 000 ran za ezních provozních podínek, které jsou definovány v Příloze. 7.3. Maxiální bezpečný tlak střely (MBT střely) je tlak plynů v nábojové kooře, který by v případě překročení ohl způsobit echanické nebo strukturální poškození střely. 7.3.3 Maxiální dovolený tlak střely (MDT střely) je tlak plynů v nábojové kooře, kteréu nesí být střela vystavena u více než 3 ran z 0 000 ran. MDT střely á být ideálně o,75násobek sěrodatné odchylky tlaku pro daný systé enší než KT střely a ůže být nižší než zkušební tlak střely (viz čl. 7.3.4). MDT střely stanovuje vývojová organizace nebo instituce (investor, projektant). Obvykle usí střela MDT hlavně odolávat. MDT střely se stává význaný pouze v případě, že je střela oezena nižší tlake. 7.3.4 Zkušební tlak střely (ZT střely) je tlak plynů v nábojové kooře, při které je střela zkoušena. Kole tohoto tlaku se stanovuje tlakové toleranční páso. 3 Je třeba, aby axiální ZT střely byl roven KT střely nebo jeu odpovídající hodnotě v závislosti na konstrukčních zásadách daného státu. Miniální zkušební tlak plynů by neěl být enší než MDT střely. 7.4. Názvy tlaků plynů vztahující se k výetné náplni 7.4. Extréní axiální provozní tlak (EMPT) Kde jsou znáy TEPP (očekávaná hodnota souboru) a odpovídající sěrodatná odchylka tlaku plynů σ (souborů), ta pak EMPT je TEPP + 4,75 sěrodatných odchylek dosažených v průběhu etapy konstruování hlavně. EMPT se ůže rovnat, ale nesí být větší než KT systéu. 4 7.4. Maxiální provozní tlak (MPT) je TMPP plus 3násobek sěrodatné odchylky tlaku plynů předběžně odhadnuté běhe etapy projektování hlavně za podínky, že jsou znáy TMPP (střední hodnota souboru) a příslušná sěrodatná odchylka tlaku. MPT ůže být axiálně roven MDT systéu. 5 3 Jestliže není zajištěno dostatečně velké toleranční páso uožňující zkušební střelby s dodržení této tolerance, stanovuje se iniální ZT střely nižší než optiální MDT střely. V toto případě MDT střely usí být snížen tak, aby se shodoval s iniální ZT střely. 4 EMPT ůže být enší než KT systéu, protože buď se sěrodatná odchylka tlaku ve výrobě ůže ukázat enší než ta, která byla dosažena v průběhu etapy konstruování, nebo MDT systéu byl nižší (tj. o více než,75 sěrodatné odchylky pod KT systéu), aby ohly být střelecké zkoušky provedeny v bezpečné pásu. (Viz čl. 7..6 a 7.3.4). 5 MPT ůže být enší než MDT systéu, protože sěrodatná odchylka tlaku plynů ve výrobě se ůže ukázat enší než ta, která byla odhadnuta v průběhu etapy projektování. 9

ČOS 050. vydání Oprava 7.4.3 Horní ezní tlak zkoušky prachu (HMTZP) je taková hodnota tlaku plynů v nábojové kooře, která je stanovena v technických podínkách pro prach jako horní ez střední hodnoty tlaku při C, která ůže být vyvinuta vhodný prache ve forě výetných náplní a poskytne stanovenou počáteční rychlost dané střele z daného děla v její standardní hotnostní pásu a za stanovených podínek. 7.4.4 Dolní ezní tlak zkoušky prachu (DMTZP) je taková hodnota tlaku plynů v nábojové kooře, která je stanovena v technických podínkách pro prach jako dolní ez střední hodnoty tlaku při C, která ůže být vyvinuta vhodný prache ve forě výetných náplní a poskytne stanovenou počáteční rychlost dané střele z daného děla v její standardní hotnostní pásu a za stanovených podínek. 7.4.5 Rozdílová křivka tlak čas (RKTČ) je křivka, která vyjadřuje závislost tlaku na čase, získaná odečtení tlaku plynů v přední konci nábojové koory od tlaku plynů v zadní konci nábojové koory. Optiální ěřicí ísta jsou těsně u dna střely a čela závěru. 7.4.6 Počáteční záporný rozdíl tlaků (PZRT) je záporná hodnota rozdílové křivky tlaku v závislosti na čase, která se vytvoří zpočátku, když tlak plynů u dna střely stoupá rychleji než tlak u dna závěru. Tato hodnota je v korelaci s axiální tlake v nábojové kooře při zkouškách citlivosti na tlakové oscilace. 7.5 Názvy tlaků plynů vztahující se k systéu 7.5. Konstrukční tlak systéu (KT systéu) je ta hodnota KT hlavně nebo MDT střely, která je pro daný systé enší. 7.5. Maxiální dovolený tlak systéu (MDT systéu) je ta hodnota MDT hlavně nebo MDT střely, která je pro daný systé enší. 7.5.3 Tlak za extréních provozních podínek (TEPP) je tlak plynů v nábojové kooře vzniklý při střelbě daného systéu za extréních provozních podínek. Metodika výpočtu TEPP je uvedena v Příloze. 7.5.4 Ipuls zákluzu systéu (IZ systéu) je ipuls vytvořený silou od výstřelu. Títo ipulse se projevuje účinek výstřelu na celkovou zákluzovou hotu zbraně následke tlaku spalných plynů, dokud zrychlující se střela na dráze v hlavni nedosáhne ústí hlavně. Ipuls zákluzu dále zahrnuje dodatečné působení vytékajících plynů z hlavně, když ji střela opustí. 8 Grafické zobrazení Grafické zobrazení vztahů definovaných názvů tlaků včetně příkladu vypočítaných tlakových hladin je uvedeno v Příloze. 0

Příloha k ČOS 050 Oprava Definice extréních provozních podínek, výpočet tlaku plynů za extréních provozních podínek a sěrodatné odchylky tlaku, výpočet středního tlaku plynů za extréních provozních podínek a celkové sěrodatné odchylky Výpočet střední hodnoty TEPP a celkové sěrodatné odchylky. Úvod V. kapitole Přílohy jsou popsány extréní provozní podínky a výpočet tlaku plynů za extréních provozních podínek (TEPP).. kapitola Přílohy popisuje zkušební plán a statistickou analýzu požadovanou k odhadu celkového rozptylu tlaku (sěrodatné odchylky) pro určení axiálního provozního tlaku (MPT). Popisovaná etoda (viz. kapitola) zahrnuje důležité inforace z několika nezávislých zkoušek a ůže být použita v projektové, výzkuné nebo vývojové etapě nového systéu nebo při zavedení nové koponenty do existujícího systéu, když je k dispozici pouze oezené nožství zkušebních dat. Takové odhady ohou být po získání dalších dostupných dat aktualizovány a ohou být využitelné k provedení úplné zkoušky MPT k dokončení specifikace systéové bezpečnosti. V. kapitole je také zahrnuto krátké vysvětlení statistické filozofie a příslušných úvah, které byly použity k vytvoření etodologie popsané ve. kapitole.. Extréní provozní podínky Extréní provozní podínky jsou takové podínky, ve kterých je dosahováno axiálních tlaků plynu v nábojové kooře a zpravidla k ni dochází při střelbě: při horní teplotě střelby (HTS) 6 (nebo při teplotě, při které jsou dosahovány axiální tlaky); s novou hlavní ve špičce anoálie nějakého balistického jevu; se střelou, která dává nejvyšší tlak; s výetnou náplní při horní ezní tlaku zkoušky prachu (HMTZP)..3 Stanovení tlaku za extréních provozních podínek (TEPP) a) Tlak v nábojové kooře při střelbě se ěří a zaznaenává: při HTS nebo při takové teplotě, při které jsou tlaky axiální; při nejéně dvou nástřelkách; při použití nejéně dvou nových hlavní 7 ve špičce anoálie nějakého balistického jevu, nebo jestliže k něu nedochází, se tlak ěří na začátku první čtvrtiny hlavně s vhodnou korekcí; při použití nejéně dvou sérií prachu, nejlépe při HMTZP nebo s vhodnou opravou. 6 Horní teplota střelby je teplota, které jsou vystaveny objekty zkoušky při střelecké zkoušce za horka. Tato teplota vychází z kliatického pása, které zkoušející stát a uživatelské státy předpovídají, že nastane v nejhorší případě horkého prostředí a že zkoušený objekt této teplotě při používání odolá. 7 Pro inoety se ůže použít jedna upravená hlaveň.

Příloha k ČOS 050 Oprava Každá saostatná nástřelka výše uvedených zkoušek usí zahrnovat nejéně pět ran, aby se odhalily ožné trendy a odlehlé výsledky, a ěly by jí předcházet iniálně dvě zahřívací rány. Nová nástřelka je definována tak, že dělo přerušilo střelbu na dobu dostatečnou k vyrovnání teploty hlavně na teplotu okolí a tento požadavek je spojen s nejéně jednou z následujících podínek: (i) jiný den; (ii) nové palebné stanoviště; (iii) zěna okolních podínek. Mělo by být použito co nejvíce nástřelek, děl a sérií prachu, aby se získal velký vzorek a následně nejlepší odhady jak TMPP, tak celkové sěrodatné odchylky. 8 Naěřené tlaky v nábojové kooře jsou opraveny tak, aby dovolily použít střelu, která dává nejvyšší tlak, je-li odlišná od použité střely. Střední hodnota upraveného naěřeného tlaku v nábojové kooře je jeden odhad TEPP. b) Jiný odhad TEPP je vypočítán opravou horního ezního tlaku pro zkoušku prachu na: horní teplotu střelby použití koeficientu teplota-tlak HTS odvozeného ze střelby; střelu, která dává nejvyšší tlak. c) Vyšší ze dvou odhadů provedených, jak je vysvětleno v a) a b) výše, je TEPP, který ůže být použit při výpočtu hrubé eze horní tolerance pro MPT a EMPT ze souhrnu nezávislých zkoušek..4 Statistická filozofie a související úvahy Z důvodu pooci zajistit správný výpočet TEPP a sěrodatné odchylky tlaku, je uvedeno následující krátké vysvětlení pojů..4. Sěrodatná odchylka V toto kontextu je sěrodatná odchylka definována jako celková sěrodatná odchylka opravených tlaků naěřených v nábojové kooře, jak je určeno postupy uvedenýi v bodě..3a)..4. Odhad a použití sěrodatných odchylek odvozených z výběrů. kapitola uvádí vzorce pro získání odhadů sěrodatných odchylek s. Ty lze získat různě: i. sdružování nebo zprůěrování založené na vzorci: s p N s N s... N N N... N s. Použití tohoto vzorce předpokládá, že výběry byly získány ze souborů se stejnou sěrodatnou odchylkou. Když jsou při splnění předcházející podínky všechny střední 8 Celkový počet ran vystřelených ve zkoušce by neěl být enší jak 54.

Příloha k ČOS 050 Oprava hodnoty souborů stejné, pak sdružená s p je nestranný odhad společného rozptylu ( v ezích ). Jestliže střední hodnoty souborů jsou různé, sdružená s p stále zůstává nestranný odhade rozptylu, protože neěnné vlivy strannosti nebo náhodné vlivy ezi soubory jsou vyloučeny. Z hlediska bezpečnosti je důležité si všinout, že s s s. ii. seskupování různých výběrů do jednoho velkého výběru: i in p i V toto případě je odhad sěrodatné odchylky s g založen na typické vzorci i j x ij x s g N kde x je celková střední hodnota a N je celkový počet ěření (tj. celkový počet vystřelených ran). Tento vzorec ůže být použit, jestliže jsou ze souborů se stejnýi středníi hodnotai získány různé výběry. V případě, že se význaně odlišují, výsledná s g ůže význaně nadhodnotit v ezích. Seskupování ůže být éně účinné než průěrování, zvláště za účele odhadnutí v ezích..4.3 Výpočet celkové sěrodatné odchylky i j x ij x Protože je obecně strannost (vychýlení) odhadu, lepší odhad N celkové sěrodatné odchylky získáe jako druhou odocninu suy všech koponent výběrových rozptylů. Následující vzorec je postačující pouze pro získání aproxiace prvního řádu celkové sěrodatné odchylky: a b c ax s s s s s, kde s a, s b, s c, s d jsou sěrodatné odchylky od rány k ráně, od série prachu k sérii prachu, od děla k dělu a od nástřelky k nástřelce. d 3

Příloha k ČOS 050 Oprava Výpočet středního tlaku za extréních provozních podínek (TEPP) a celkové sěrodatné odchylky. Přístup ke zkoušce Střední TEPP a jeho sěrodatná odchylka jsou v toto přístupu vypočítány s použití dat ze sady nezávislých zkoušek. Výsledky jsou použity k výpočtu axiálního provozního tlaku (MPT).. Výpočet střední hodnoty TEPP Střední hodnota TEPP je vypočítána jako vážený průěr středních hodnot výběrů vybraných zkoušek: x kde N i = rozsah výběru pro zkoušku i, = celkový počet zkoušek, i i i i, i x = střední hodnota výběru TEPP pro zkoušku i. N N x i Musí být zohledněna následující pravidla: Vzhlede k tou, že fyzikální základy dávají předpoklad, aby výběry ohly být brány ze stejného souboru, obvykle ohou být, jak je ukázáno, sloučeny všechny střední hodnoty výběru. Přesto se doporučuje provedení F-testu (Fisher) na rovnost středních hodnot (jako v jednosěrné analýze ANOVA). F-test by ěl být proveden v 5% hladině význanosti. Jestliže jsou kterékoliv výběry shledány jako nekonzistentní, pak nesí být ve vážené průěru použity..3 Výpočet celkové sěrodatné odchylky Sěrodatná odchylka TEPP je vypočítána jako odocnina ze suy rozptylů: Celková standardní odchylka s s s s s, a b c d kde s a, s b, s c, s d jsou sdružené rozptyly od rány k ráně, od série prachu k sérii prachu, od děla k dělu a od nástřelky k nástřelce proěnlivosti TEPP ze sady platných zkoušek. Obvyklý vzorec pro sdružování rozptylů pro jednotlivý paraetr, řekněe od série prachu k sérii prachu, je: s b N b... N N... N b, 4

Příloha k ČOS 050 Oprava kde N = počet ěření ze zkoušky, = počet nezávislých zkoušek, b = rozptyl ěření ze zkoušky. b i xij N i N i N ixij xij j j, NiNi tlak j-té rány i-té skupiny. Jsou použity následující předpoklady: i. Odlehlé výsledky byly odstraněny (např. Grubbsovou zkouškou pro jednorozěrný jev a etodou Barnett-Lewis pro dvourozěrný jev. ii. Hoogenity rozptylů by ěly být před sdružení přezkoušeny (např. Bartlettový teste nebo Leveneový teste. iii. Hlavní činitele rozptylů (dělo, nástřelky, série prachu) se podařilo izolovat, tj. neobsahují jiné zdroje variací (např. chybu ěření, vzájené ovlivňování...). iv. Zkoušky jsou nezávislé (např. ta saá hlaveň neůže být použita ve více než jedné zkoušce při oceňování proěnlivosti od děla k dělu). 5

Příloha k ČOS 050 Oprava VOLNÁ STRÁNKA 6

Příloha k ČOS 050 Oprava Grafické zobrazení Obr. Grafické zobrazení tlaků v hlavni a jejich vzájený vztah 7

Příloha k ČOS 050 Oprava Obr. Názvy tlaků v dělostřelecké systéu a jejich vzájený vztah 8

Příloha k ČOS 050 Oprava PŘÍKLAD VYPOČÍTANÝCH TYPICKÝCH TLAKOVÝCH HLADIN Tabulka Poř. číslo Název tlaku Označení Hodnota (MPa) Článek číslo Poznáka Konstrukční tlak hlavně KT hlavně 440 7.. Zkušební tlak hlavně ZT hlavně Max = KT hlavně Min = MDT hlavně 43 440 44 7..6 7.. 7..5 Tolerance 0,875 sěrodatné odchylky s (poř. č. 9) je příliš alá, aby dovolila úpravu náplně. Z tohoto důvodu je tolerance zvýšena na 8 MPa. 3 Konstrukční tlak střely KT střely 40 7.3. 4 Zkušební tlak střely ZT střely Max = KT střely Min = MDT střely 4 40 404 7.3.4 7.3. 7.3.3 Tolerance 0,875 sěrodatné odchylky s (poř. č. 9) je příliš alá, aby dovolila úpravu náplně. Z tohoto důvodu je tolerance zvýšena na 8 Mpa. 5 Konstrukční tlak systéu 6 Maxiální dovolený tlak systéu 7 Extréní axiální provozní tlak (MPT) 8 Maxiální provozní tlak KT systéu 40 7.5. Vztažený ke KT střely (poř. č. 3). MDT systéu 404 7.5. Vztažený k MDT střely (poř. č. 4). EMPT 408,7 7.4. Z poř. č. 9, 0 a. MPT 400 7.4. Z poř. č. 9, 0 a. 9 Celková sěrodatná odchylka s = s a s b s c s d s 5* Příl. Musí být zaznaenána etoda odvození a výpočtu. - aproxiace prvního řádu. kde sěr. odchylka platí: - od rány k ráně - od série prachu k sérii prachu - od děla k dělu - od nástřelky k nástřelce a b c d 3 3 0 Tlak za extréních provozních podínek TEPP 385 7.5.3 Z poř. č. 3, 4 a 5. 9

Příloha k ČOS 050 Oprava Tabulka (pokračování) Poř. číslo Název tlaku Označení Hodnota (MPa) Článek číslo Poznáka 4,75 x celková sěrodatná odch. 3 x celková sěrodatná odch. 3 Zvýšení tlaku zěnou teploty náplně z C na horní teplotu střelby 4 Vliv hotnosti střely na tlak 5 Horní ezní tlak zkoušky prachu 6 Dolní ezní tlak zkoušky prachu 4,75 x s 3,7 Příl. Z poř. č. 9. 3 x s 5 Příl. Z poř. č. 9. 35 Příl. HMTZP 345 7.4.3 DMTZP 35 7.4.4 5 Příl. Rozdíl ezi nejvyšší a nejnižší hotností. Je třeba poznaenat, že v toto příkladě je axiální provozní tlak (MPT) o 4 MPa nižší než axiální dovolený tlak hlavně a o 4 MPa nižší než axiální dovolený tlak střely. Podobně extréní axiální provozní tlak (EMPT) je o více než 3 MPa nižší než KT hlavně a o více než MPa nižší než KT střely. V toto příkladu jsou uvedeny typické hodnoty tlaku zjištěné u 55 dělostřeleckých systéů, jako je FH70. 0

Příloha k ČOS 050 Oprava Obr. 3 Teoretický systé číselný příklad použití definovaných názvů tlaků (vytvořeno na základě hlavně 55 houfnice FH70)

Příloha k ČOS 050 Oprava Poznáky: a) KT střely ůže být stejný jako KT hlavně (žádoucí), ale na uvedené obrázku byl vzat tlak o 0 MPa nižší. b) Zkušební náplně použité jak pro zkoušky hlavně, tak střely by ěly zabezpečit nejen požadované tlaky, ale také axiální rychlost střely a zrychlení podobně jako v případě horších podínek prostředí (norálně při vyšší teplotě střelby jak hlavně, tak střely). c) Tento početní příklad se zabývá výpočty pro bezpečné úrovně tlaku vztažené k nábojové kooře hlavně. Mohou být požadovány další zkoušky a výpočty k zajištění požadavků na dodržení bezpečného tlaku na dráze střely v hlavni.

Příloha 3 k ČOS 050. vydání Oprava 3 Výpočet ipulsu zákluzu systéu poocí epirické aproxiace založené na teorii Hugoniota Zákluzový ipuls dělového systéu ůžee získat použití následující epirické aproxiace založené na teorii Hugoniota a dalších vytvořených rovnic: 3 0 0 0,7 p p c c p c p v f v I, kde c c b e v P f a I = ipuls zákluzu systéu [N.s]; p = hotnost střely [kg]; c = hotnost výetné náplně [kg]; v o = počáteční rychlost střely [.s - ]; f = terodynaická síla prachu [N..kg - ]; P e = tlak prachových plynů na ústí hlavně [N. - ]; v b = obje vývrtu hlavně [ 3 ]; α = kovolu [ 3.kg - ]; γ = poěr specifických tepel prachových plynů.

Platnost českého obranného standardu od: 7. května 004 Opravy: Oprava číslo Účinnost od Opravu zapracoval. 3.4.007 VTÚVM Slavičín Datu zapracování Poznáka 3.6.03 Vojenský technický ústav, s.p., odštěpný závod VTÚVM, Ing. Luír Kučera 6.4.03 Upozorně ní: Oznáení o českých obranných standardech jsou uveřejňována ěsíčně ve Věstníku Úřadu pro technickou noralizaci, etrologii a státní zkušebnictví v oddíle Ostatní oznáení a Věstníku MO. V případě zjištění nesrovnalostí v textu tohoto ČOS zasílejte připoínky na adresu distributora. Rok vydání: 0, obsahuje 6 listů Tisk: Ministerstvo obrany ČR Distribuce: Odbor obranné standardizace Úř OSK SOJ, ná. Svobody 47, 60 0 Praha 6 Vydal: Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti www.oos.ary.cz NEPRODEJNÉ