ÚČETNÍ A DAŇOVÉ ASPEKTY PODNIKÁNÍ FYZICKÝCH OSOB V ČESKÉ REPUBLICE A V NĚMECKU

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance ÚČETNÍ A DAŇOVÉ ASPEKTY PODNIKÁNÍ FYZICKÝCH OSOB V ČESKÉ REPUBLICE A V NĚMECKU Accounting and tax aspects of businesses individuals in the Czech Republic and Germany Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Ing. Zuzana KŘÍŢOVÁ, Ph.D. Autor: Hana POŘÍZKOVÁ Brno, 2015

Jméno a příjmení autora: Název diplomové práce: Název práce v angličtině: Katedra: Vedoucí diplomové práce: Hana Pořízková Účetní a daňové aspekty podnikání fyzických osob v České republice a v Německu Accounting and tax aspects of businesses individuals in the Czech Republic and Germany financí Rok obhajoby: 2015 Ing. Zuzana KŘÍŢOVÁ, Ph.D. Anotace Předmětem diplomové práce Účetní a daňové aspekty podnikání fyzických osob v České republice a v Německu je rozbor účetnictví a daňového systému v České republice a v Německu se zaměřením na podnikání fyzických osob. V první, teoretické části, charakterizuji právní úpravu účetnictví, povinnosti pro vedení účetnictví a dále daňový systém, konkrétně daň z příjmu fyzických osob a její specifika. Srovnatelné teoretické poznatky z této oblasti zpracovávám pro fyzické osoby v Německu. V druhé, praktické části, se na základě modelových příkladů věnuji srovnání podnikatelů a jejich povinností při vedení účetnictví v České republice a v Německu včetně výpočtu daňové povinnosti těchto fyzických osob. Na základě srovnání dále provádím návrhy na optimalizaci daňové zátěţe a zlepšení současného stavu. Annotation The goal of the submitted thesis: Accounting and tax aspects of businesses individuals in the Czech Republic and Germany is an analysis of accounting and taxation system in the Czech Republic and Germany focused on business individuals. In the theoretical part, I characterize legislation, accounting responsibilities for keeping accounts and taxation, specifically tax on personal income and its specifics. Comparable theoretical knowledge in this field I process for businesses individuals in Germany. In the second practical part, on the basis of model examples I compare businesses individuals and their responsibilities in keeping accounts in the Czech Republic and Germany, including the calculation of tax liability of these businesses individuals. Based on the comparison I further provide suggestions on optimizing the tax burden and improve the current situation. Klíčová slova fyzická osoba, účetnictví, daně, daň z příjmu, optimalizace, Česká republika, Německo Keywords business individuals, accounting, taxation, income tax, optimizing, Czech Republic, Germany

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci Účetní a daňové aspekty podnikání fyzických osob v České republice a v Německu vypracovala samostatně pod vedením Ing. Zuzany Kříţové, Ph.D. a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 28. dubna 2015 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Zuzaně Kříţové, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat podnikatelům, kteří mi poskytli podklady a informace k vypracování modelových příkladů v praktické části a v neposlední řadě děkuji rodině a přátelům za podporu.

OBSAH ÚVOD... 13 1 ÚČETNICTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE... 15 1.1 ZÁKLADNÍ POJMY... 15 1.2 DRUHY ŢIVNOSTÍ... 16 1.2.1 Ohlašovací živnosti... 16 1.2.2 Koncesované živnosti... 17 1.3 PRÁVNÍ ÚPRAVA ÚČETNICTVÍ... 17 1.3.1 Zákon o účetnictví, vyhlášky ministerstva financí a české účetní standardy... 17 1.3.2 Daňové předpisy, další předpisy... 18 1.4 POVINNOST VÉST ÚČETNICTVÍ... 19 1.5 ÚČETNÍ ZÁSADY A PRINCIPY... 20 1.6 SPECIFIKA PŘI VEDENÍ ÚČETNICTVÍ FYZICKÝCH OSOB... 21 1.6.1 Účetní období... 22 1.6.2 Oceňování a účtování zásob... 22 1.6.3 Odpisy... 23 1.6.4 Účetní závěrka... 23 1.7 DAŇOVÁ EVIDENCE... 24 1.7.1 Neplátce DPH... 25 1.7.2 Plátce DPH... 25 2 DAŇOVÝ SYSTÉM V ČESKÉ REPUBLICE... 27 2.1 ZÁKLADNÍ POJMY... 27 2.2 DAŇOVÝ SYSTÉM A JEHO DĚLENÍ... 27 2.3 TYPY ZDANĚNÍ A ROZDĚLENÍ DANÍ... 28 2.4 DAŇ Z PŘÍJMU FYZICKÝCH OSOB... 29 2.4.1 Poplatníci DPFO... 29 2.4.2 Předmět DPFO... 29 2.4.3 Osvobození od daně... 30 2.4.4 Základ daně... 30 2.4.5 Solidární daň... 30 2.4.6 Nezdanitelné části základu daně a odčitatelné položky... 31 2.4.7 Evidence výdajů... 31 2.4.8 Sazba daně... 32 2.4.9 Slevy na dani... 32 2.4.10 Správa daně... 33 2.5 POJISTNÉ NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ... 33 2.5.1 Sociální zabezpečení... 33 2.5.2 Zdravotní pojištění... 34 3 ÚČETNICTVÍ V NĚMECKU... 35 3.1 ZÁKLADNÍ POJMY A PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ... 35 3.2 ŢIVNOSTENSKÉ PODNIKÁNÍ... 35 3.3 PRÁVNÍ ÚPRAVA ÚČETNICTVÍ... 36 3.4 POVINNOST VÉST ÚČETNICTVÍ... 37 3.4.1 Povinnost vedení účetnictví podle obchodního práva... 37 3.4.2 Povinnost vedení účetnictví podle daňového práva... 37 3.5 ZÁSADY SPRÁVNÉHO VEDENÍ ÚČETNICTVÍ... 38 3.6 SPECIFIKA PŘI VEDENÍ ÚČETNICTVÍ... 39 3.6.1 Účetní závěrka... 39 3.6.2 Oceňování... 40 3.6.3 Účtové třídy... 40 4 DAŇOVÝ SYSTÉM V NĚMECKU... 41 4.1 DAŇ Z PŘÍJMU FYZICKÝCH OSOB... 42 4.1.1 Poplatník daně... 42 4.1.2 Právní úprava... 42 4.1.3 Základ daně... 43

4.1.4 Odčitatelné položky... 43 4.1.5 Odečet ztráty... 43 4.1.6 Zvláštní výdajea mimořádné výdaje... 44 4.1.7 Nezdanitelné položky na vyživované děti... 44 4.1.8 Slevy na dani... 44 4.1.9 Osvobození od daně... 44 4.1.10 Rozdělení do daňových tříd... 46 4.1.11 Individuální nebo společné zdanění manželů... 46 4.1.12 Správa daně... 47 4.2 ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ A SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ... 47 5 MODELOVÉ PŘÍKLADY... 49 5.1 PODNIKÁNÍ FYZICKÉ OSOBY V ČESKÉ REPUBLICE... 49 5.1.1 Varianta č. 1 daňová evidence... 49 5.1.2 Výpočet daňové povinnosti... 51 5.1.3 Zdravotní a sociální pojištění... 53 5.1.4 Varianta č. 2 vedení účetnictví... 54 5.1.5 Výpočet daňové povinnosti... 60 5.1.6 Zdravotní a sociální pojištění... 61 5.2 PODNIKÁNÍ FYZICKÉ OSOBY V NĚMECKU... 61 5.2.1 Výpočet daňové povinnosti modelový příklad... 63 5.2.2 Zdravotní pojištění a sociální pojištění... 64 5.2.3 Vedení účetnictví... 65 6 SROVNÁNÍ MODELOVÝCH PŘÍKLADŮ, OPTIMALIZACE DAŇOVÉ ZÁTĚŽE... 69 6.1 SROVNÁNÍ ÚČETNÍCH A DAŇOVÝCH POVINNOSTÍ PODNIKÁNÍ FYZICKÝCH OSOB V ČR A V NĚMECKU... 69 6.2 OPTIMALIZACE DAŇOVÉ ZÁTĚŢE A NÁVRHY NA ZLEPŠENÍ SOUČASNÉHO STAVU... 70 6.2.1 Rovná daň vs. progresivní zdanění... 71 6.2.2 Optimalizace uplatňováním odpočtů a slev při výpočtu daně... 73 6.2.3 Společné zdanění manželů... 76 6.2.4 Návrhy na zlepšení současného stavu... 78 ZÁVĚR... 81 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ... 83 SEZNAM GRAFŮ... 87 SEZNAM TABULEK... 87 SEZNAM SCHÉMAT... 87 SEZNAM OBRÁZKŮ... 87 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK... 88 SEZNAM PŘÍLOH... 89

ÚVOD Citát zakladatele obuvnické společnosti Tomáše Bati říká: Lidé se obávají neznáma. Jest pravda, ţe kaţdé opuštění starého znamená nejistotu - skok do tmy. Avšak kdo chce pomoci sobě a jiným, musí opustit dobré, aby mohl vybojovat lepší. Nesmí drţeti pevně vrabce v hrsti jen proto, ţe je lepší neţ holub na střeše. Bez odvahy ke změně není zlepšení, a tak není ani blahobytu! Stejně jako kdysi Tomáš Baťa, tak i dnes mnoho začínajících podnikatelů na začátku své kariéry pochybuje o správnosti svého počínání, kdyţ se rozhodnou vstoupit do neznáma a pokouší se podnikat navzdory tomu, ţe jim nikdo předem nezaručí úspěch. Existují různé právní formy podnikání, avšak k nejjednodušším bezesporu patří podnikání jednotlivce. Osoba samostatně výdělečně činná jako fyzická osoba má oproti společnosti jako právnické osobě hned několik výhod. Mezi ně patří například snadné zahájení podnikání s relativně nízkou administrativní náročností. Dále je to za určitých podmínek moţnost vedení daňové evidence s uplatněním daňových paušálů. Zisk osoby samostatně výdělečně činné připadne po odečtení záloh na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění jen a pouze této osobě. Výhodou také je, ţe si podnikatel můţe zorganizovat čas podle sebe, za své ţivobytí si je zodpovědný sám a v budoucnu plynoucí zisky z podnikání mu mohou představovat cestu vedoucí třeba aţ k úplné finanční nezávislosti. Německo je vyspělým západním sousedem a zároveň nejbliţším významným obchodním partnerem České republiky. Téměř třetina exportu České republiky míří do Německa, čtvrtina českého dovozu naopak pochází z Německa. Od vstupu České republiky do Evropské Unie je tento ukazatel ještě významnější, a to právě díky patrné provázanosti obou ekonomik. Mnoho českých podnikatelů se rozhodlo začít podnikat právě v Německu či za prací do Německa odešli. České firmy i podnikatelé sledují vývoj německé ekonomiky, jelikoţ jsou na ni v mnohém závislé. Toto téma jsem si vybrala právě kvůli blízkosti a provázanosti ekonomik České republiky a Německa. V obou státech zaujímá fyzická osoba jako právní forma podnikání významnou část ekonomicky aktivního obyvatelstva. I tato nejjednodušší forma podnikání však souvisí s administrativní náročností podnikání, myšleno nejen kvůli zdlouhavým vyřizováním registrací na příslušných úřadech, avšak zejména náročností spojenou s daňovou agendou. Mezi Českou republikou a Německem nalezneme významné rozdíly, zejména v účetních a daňových aspektech podnikání, kterým se věnuji v následujících kapitolách této diplomové práce. Cílem této diplomové práce je vymezení základních pojmů českého a německého účetnictví a popis daňového mechanismu u podnikání fyzických osob v České republice a v Německu. Tento cíl je prohlouben o srovnání povinností při vedení účetnictví a následný výpočet daňové zátěţe ve sledovaných státech pomocí příkladů. Na základě těchto příkladů jsou zhodnoceny účetní a daňové aspekty podnikání fyzických osob v České republice a v Německu s následnými návrhy na optimalizaci daňové zátěţe a zlepšení současného stavu. 13

Prvním dílčím cílem je sestavení povinností pro vedení účetnictví v České republice a Německu spojeného se specifikami účetnictví. Druhým dílčím cílem je výpočet daňové zátěţe v těchto státech. Aplikace teoretických poznatků do modelových příkladů podnikání fyzické osoby v České republice a v Německu je třetím dílčím cílem. Čtvrtým a posledním dílčím cílem je srovnání modelových příkladů a návrh optimalizace daňové zátěţe rozdělený do tří podkapitol věnujících se různým oblastem, ve kterých lze daňovou zátěţ optimalizovat. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část, přičemţ obě tyto části naplňují cíl práce. V prvních čtyřech kapitolách je vymezen teoretický základ pro účetní a daňové aspekty podnikání fyzických osob. Nejprve je popsáno účetnictví v České republice, jeho právní úprava a povinnosti při jeho vedení platné k roku 2013. V oblastech, ve kterých proběhly novely a změny pouţiji pro srovnání i rok 2014. První kapitola definuje povinnosti při vedení účetnictví fyzických osob. V této kapitole jsou mimo účetní oblast rovněţ popsány druhy ţivností a principy vedení daňové evidence. Druhá kapitola se věnuje daňovému systému v České republice se zaměřením na daň z příjmů fyzických osob. Kapitola je doplněna také o pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Třetí a čtvrtá kapitola obsahuje aspekty podnikání fyzických osob v Německu. Účetní aspekty podnikání fyzických osob jsou obsaţeny v kapitole třetí, zatímco v kapitole čtvrté je popsán daňový systém v Německu se zaměřením na daň z příjmu a její výpočet. Praktická část této práce je rozdělena do posledních dvou kapitol. V první polovině páté kapitoly jsou modelové příklady podnikatele v České republice, který vede nejprve daňovou evidenci, poté účetnictví. V těchto příkladech je uvedeno srovnání daňové zátěţe v případě, ţe podnikatel uplatňuje výdaje buď paušální, nebo jako skutečné. Následně je v druhé polovině kapitoly rovněţ prostřednictvím modelových příkladů vypočítána daňová zátěţ podnikatele v Německu a jeho povinnost při vedení účetnictví. Poslední, šestá kapitola, obsahuje srovnání povinností při vedení účetnictví a daní vyplývajících z modelových příkladů. Tato kapitola je dále rozšířena o moţné způsoby optimalizace daňové zátěţe rozčleněných do tří problematik souvisejících s rozdílným daňovým systémem České republiky a Německa. Nejprve je rozebráno lineární a progresivní zdanění, jelikoţ kaţdý ze sledovaných států má jiný daňový systém. Dále je popsána optimalizace daňové zátěţe uplatňováním odpočtů a slev při výpočtu daně. V neposlední řadě je rozebráno společné zdanění manţelů jako nástroj optimalizace daňové zátěţe současně platný v Německu a v letech 2005 aţ 2007 uplatňovaný i v České republice. Nakonec se věnuji návrhům na zlepšení současného stavu. 14

1 ÚČETNICTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE První kapitola této diplomové práce pojednává o účetních aspektech podnikání fyzických osob. Nejprve definuji několik pojmů nutných pro správné pochopení této problematiky a dále se zaměřuji zejména na hlavní předpoklady a nutné náleţitosti při vedení podvojného účetnictví. V neposlední řadě se věnuji daňové evidenci, která sice není povaţována za účetnictví, ale úzce souvisí s podnikáním fyzických osob, protoţe právě fyzické osoby v mnoha případech této moţnosti evidence svých příjmů a výdajů vyuţívají. 1.1 Základní pojmy Pojmy obsaţené v této diplomové práci jsou definovány například v zákoně č. 586/1992, o daních z příjmů nebo nově zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a konkrétně jde o výklad pojmů podnikatel, osoba samostatně výdělečně činná (dále jen OSVČ) a fyzická osoba. Dříve byly tyto pojmy obsaţeny také v obchodním zákoníku, který byl však od 1. 1. 2014 nahrazen novým občanským zákoníkem. Fyzická osoba je právní pojem, který se definuje ze dvou hledisek. Buď je to dle právní subjektivity (způsobilosti k právům a povinnostem), kde tato osoba umoţňuje člověku být účastníkem právního vztahu a v něm mít práva a povinnosti. Tato právní subjektivita vzniká narozením a zaniká úmrtím. Nebo se fyzická osoba definuje dle způsobilosti k právním úkonům, tzn. schopnosti zakládat, měnit či rušit právní vztahy, myšleno například uzavírat smlouvy. Tato způsobilost však vzniká aţ zletilostí. 1 Pojem podnikatel je obsaţen v 420-422 Nového občanského zákoníku. Popisuje podnikatele takto: "Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele 2 Pro účely ochrany spotřebitele a pro účely 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele. 3 Za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon. Má se za to, že podnikatelem je osoba, která má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění podle jiného zákona. 4 Podnikatel, který nemá obchodní firmu, právně jedná při svém podnikání pod vlastním 1 Kdo je fyzická osoba, definice, vysvětlení pojmu. Bezplatná právní poradna [online]. 2010 [cit. 2014-01-09]. Dostupné z: http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/ruzne/pravnicky-slovnik/296-kdo-je-fyzickaosoba-definice-vysvetleni-pojmu.html 2 420 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník 3 420 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník 4 421 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník 15

jménem; připojí-li k němu dodatky charakterizující blíže jeho osobu nebo obchodní závod, nesmí být klamavé. 5 Pojem osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) nalezneme nejčastěji v zákonech o daních z příjmů, o sociálním zabezpečení a zdravotním pojištění. Dle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se za OSVČ povaţuje osoba, která ukončila povinnou školní docházku a dosáhla věku aspoň 15 let a: 6 a) vykonává samostatnou výdělečnou činnost nebo b) spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, pokud podle zákona o daních z příjmů lze na ni rozdělovat příjmy dosažené výkonem této činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení 7 Za samostatnou výdělečnou činnost (dále jen SVČ) vykonávanou na území České republiky se považuje i samostatná výdělečná činnost prováděná mimo území ČR, jestliže je vykonávána na základě oprávnění k výkonu takové činnosti vyplývajícího z právních předpisů ČR. 8 Jinými slovy, osoba samostatně výdělečně činná je taková osoba, která má příjmy z podnikání nebo jiné samostatně výdělečné činnosti. Osobou samostatně výdělečně činnou je například ţivnostník, zemědělec, umělec, soudní znalec apod. 1.2 Druhy živností Ţivnosti lze diferencovat podle řady kritérií a dojít tak k různým dělením ţivností. Nejzákladnějším dělením je rozdělení ţivností na ohlašovací (volné, řemeslné, vázané) a koncesované, tedy podle odlišných podmínek pro získání ţivnostenského oprávnění. Lze se však setkat i s dělením na ţivnosti obchodní, výrobní a poskytující sluţby. Zde je kritériem předmět podnikání. 9 1.2.1 Ohlašovací živnosti Ohlašovací ţivnosti se vztahují k podnikatelským činnostem, které nevyţadují splnění příliš náročných kritérií. Důleţitým znakem, který odlišuje ţivnosti ohlašovací od koncesovaných, je ten, ţe zde není nutná vůle ţivnostenského úřadu. Pokud ţadatel splňuje podmínky dle ţivnostenského zákona a ţivnost řádně ohlásí, ţivnostenský úřad oprávnění zpravidla vydá. 10 Ohlašovací ţivnosti se dělí na: ohlašovací ţivnosti volné - pro provozování je nutno splnit pouze všeobecné podmínky, není třeba dokládat potvrzení o odborné způsobilosti. Jedná se především o obchodní činnost, zprostředkovatelskou činnost atd. Seznam oborů je v příloze č. 4 ţivnostenského zákona. ohlašovací ţivnosti řemeslné - k získání ţivnostenského oprávnění je třeba doloţit doklady o odborné způsobilosti, tedy kombinace dosaţeného vzdělání, rekvalifikace a 5 422 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník 6 9 odst 2. zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění 7 13 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 259/1994 Sb. a zákona č.149/1995 Sb. 8 9 odst. 1 zákona č. 155/1955 Sb., o důchodovém pojištění 9 PRŮCHA, Petr. Živnostenské právo. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2005. 163 s. ISBN 80-210-3778-4. 10 ŠTĚPÁNOVÁ, Silvie. Zakládáme a provozujeme živnost: Podnikání podle živnostenského zákona. Vydání první. Brno: Computer Press, 2007. 210 s. ISBN 978-80-251-1735-4. 16

praxe v oboru. Např. klempířství, zlatnictví, pekařství a mnoho dalších. Výčet je v příloze č. 1 ţivnostenského zákona. ohlašovací ţivnosti vázané - k jejich provozování je třeba jejich ohlášení a opět doloţit doklady o odborné způsobilosti, seznam potřebných dokladů pro jednotlivé činnosti a jejich výčet je uveden v příloze č.2 ţivnostenského zákona. 1.2.2 Koncesované živnosti Ke vzniku ţivnostenského oprávnění je nutná nejen vůle podnikatele, ale i vůle ţivnostenského úřadu, tedy státní moci. Koncesované ţivnosti se dále nedělí a jsou vztahovány k podnikatelským aktivitám, které vyţadují splnění jednak všeobecných podmínek, a zároveň zvláštních podmínek provozování ţivnosti. Okruhy jsou vymezeny v příloze č. 3 ţivnostenského zákona. 11 Navíc je zde uveden i orgán státní správy, který se vyjadřuje k ţádosti o koncesi. Mezi koncesované ţivnosti patří činnosti, které mohou výrazně ohrozit ţivoty a zdraví lidí. 1.3 Právní úprava účetnictví Účetnictví je v České republice upraveno občanským zákoníkem, zákonem o účetnictví včetně vyhlášek ministerstva financí k zákonu o účetnictví, českými účetními standardy, daňovými předpisy a ostatními právními předpisy: 12 1.3.1 Zákon o účetnictví, vyhlášky ministerstva financí a české účetní standardy Stěţejní právní úpravou účetnictví je Zákon o účetnictví 563/1991 Sb. v platném znění. Zákon udává také dvě moţnosti vedení účetnictví, a to v plné nebo ve zjednodušeném rozsahu. Zjednodušený rozsah je vymezen v 13a zákona. Zákon o účetnictví 563/1991 Sb. je novelizován od roku 2014 zákonným senátním opatřením č. 344/2013 Sb. a vyhláškou o účetnictví. Dále se české účetnictví řídí šesti základními vyhláškami ministerstva financí (č. 500/2002 Sb. aţ č. 504/2002 Sb. a č.410/2009 Sb.), a několika soubory českých účetních standardů ministerstva financí 13 finanční zpravodaj č. 48/2003 České účetní standardy. 14 Vyhláška č. 500/2002 Sb. je určena pro podnikatele a upravuje: 15 rozsah a způsob sestavování účetní závěrky, uspořádání, označování a obsahové vymezení poloţek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv v účetní závěrce, a také vymezení nákladů, výnosů a výsledků hospodaření v účetní závěrce, 11 PRŮCHA, Petr. Živnostenské právo. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2005. 163 s. ISBN 80-210- 3778-4. 12 SKÁLOVÁ, Jana. Podvojné účetnictví 2013. 20. vyd. Praha: Grada, 2013, s. 11-15. ISBN 9788024746333. 13 JÍLEK, Josef a Jitka SVOBODOVÁ. Účetnictví podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví. Praha: Grada, 2013, s. 56. Účetnictví a daně. ISBN 9788024747101. 14 SKÁLOVÁ, Jana. Podvojné účetnictví 2013. 20. vyd. Praha: Grada, 2013, s. 12. ISBN 9788024746333. 15 KOCH, Jiří. Účetní závěrka podnikatelů za rok 2013. Český Těšín: Poradce, 2013, s. 13. ISBN 9788073653453. 17

uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze v účetní závěrce, přehledu o peněţních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu uspořádání, označování a obsahové vymezení poloţek konsolidované účetní závěrky, metody konsolidace a postup zahrnování účetních jednotek do konsolidačního celku Od 1. 1. 2004 je zákon o účetnictví věnován pouze podvojnému účetnictví, protoţe jednoduché účetnictví pro potřeby fyzických osob bylo nahrazeno daňovou evidencí, která není povaţována za účetnictví. Dle 7b zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb. Se daňovou evidencí rozumí evidence pro účely stanovení základu daně a daně z příjmů. Tato evidence obsahuje údaje o příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně, majetku a dluzích. 16 V Českých účetních standardech jsou popsány blíţe metody a postupy účtování, které musí účetní jednotka dodrţovat. V případě, ţe se účetní jednotka od standardů odchýlí, musí důvody uvést v příloze účetní závěrky. Standardy sjednocují pravidla pro vedení účetnictví a jejich vyuţívání naplňuje ustanovení 4 odst. 8 zákona o účetnictví. 17 1.3.2 Daňové předpisy, další předpisy V neposlední řadě je účetnictví upraveno daňovými a dalšími předpisy, které určují hlavně obsahovou stránku účetnictví. Zejména způsoby a postupy stanovení výše částek zachycovaných v účetnictví. 18 Co se týče daňového zákona, je to především zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, v platném znění, který je doplněn pokynem č. D-6 vydaným Generálním finančním ředitelstvím (nabývající v platnost od zdaňovacího období 2011). Dále je to zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, v platném znění a také zákon č. 593/1992 Sb. o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů. Mezi ostatní předpisy, které mohou upravovat určité části účetnictví, řadíme také Interpretaci Národní účetní rady, Mezinárodní regulaci aj. 19 Schéma č. 1: Právní úprava účetnictví v ČR Právní úprava účetnictví Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb. Daňové a ostatní předpisy Pramen: Vlastní zpracování 16 7b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 17 KOCH, Jiří. Účetní závěrka podnikatelů za rok 2013. Český Těšín: Poradce, 2013, s. 13. ISBN 9788073653453. 18 SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční účetnictví. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010, s. 15. ISBN 978-802- 1052-680. 19 SKÁLOVÁ, Jana. Podvojné účetnictví 2013. 20. vyd. Praha: Grada, 2013, s. 15. ISBN 9788024746333. 18

1.4 Povinnost vést účetnictví Zákon uděluje všem podnikatelům povinnost vést účetnictví a to v rozsahu a způsobem stanoveným tímto zákonem. Účetní jednotky, v našem případě podnikatelé, jakoţto tedy všechny fyzické osoby zapsané v obchodním rejstříku, účtují o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření (zisku nebo ztrátě). 20 Účetní jednotky dle zákona o účetnictví, a tedy kdo bezpodmínečně musí vést účetnictví, jsou: 21 právnické osoby se sídlem v České republice zahraniční osoby, které na území České republiky podnikají, nebo zde vedou jinou činnost podle zvláštních právních předpisů fyzická osoba zapsaná v obchodním rejstříku má povinnost vést účetnictví ode dne zápisu do OR aţ do dne výmazu z OR fyzické osoby, které jsou zapsáni v obchodním rejstříku a výše jejích příjmů nebo výnosů dosáhne za dvě po sobě jdoucí účetní období v průměru částku 120 milionů korun, anebo pokud provozují živnost dle 7 živnostenského zákona fyzické osoby, jejíž příjmy přesáhly za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 milionů korun má povinnost vést účetnictví od prvního dne účetního období následujícího po kalendářním roce, ve kterém se FO stala účetní jednotkou, aţ do posledního dne účetního období, ve kterém přestala být účetní jednotkou fyzické osoby, které jsou podnikatelem a účastníkem sdružení bez právní subjektivity podle občanského zákoníku, pokud je alespoň jeden z účastníků účetní jednotkou má povinnost vést účetnictví od prvního dne účetního období následujícího po období, ve kterém se FO stala účastníkem sdruţení, nebo se některý z účastníků sdruţení stal účetní jednotkou, a to aţ do posledního dne účetního období, ve kterém FO přestala být účastníkem sdruţení, nevznikla-li jí povinnost vést účetnictví v důsledku splnění ostatních zákonných podmínek FO můţe vést účetnictví na základě svého rozhodnutí, a to od prvního dne účetního období následujícího po období, ve kterém se FO rozhodla vést účetnictví, nerozhodne-li se vést účetnictví jiţ ode dne zahájení podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, aţ do dne ukončení uvedené činnosti nebo do posledního dne účetního období, ve kterém se rozhodla vedení účetnictví ukončit, nevzniká-li jí povinnost vést účetnictví v důsledku splnění ostatních zákonných podmínek. Zákon uvádí, za jakých podmínek a v kterém okamţiku musí účetní jednotka zahájit či ukončit vedení účetnictví. U fyzických osob se lhůta řídí podle 1 odst. 2 písm. d) aţ h) zákona o účetnictví. Ten říká, ţe fyzické osoby mohou s výjimkou ukončení činnosti ukončit vedení účetnictví aţ po uplynutí pěti po sobě následujících účetních obdobích, ve kterých 20 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví 21 CHALUPA, Rostislav. Abeceda účetnictví pro podnikatele 2013. 11. aktualiz. vyd. Olomouc: Anag, 2013, s. 32. ISBN 9788072637713. 19

vedly účetnictví. Tento poţadavek byl zaveden kvůli moţnosti rozloţení daňových dopadů při přechodu z daňové evidence na podvojné účetnictví. 22 Ostatní FO můţe vést účetnictví, pokud jí to ukládá zvláštní právní předpis, a to ode dne zahájení činnosti aţ do dne ukončení činnosti, pokud nestanoví zvláštní zákon jinak a nevznikla-li jim povinnost vést účetnictví v důsledku splnění ostatních zákonných podmínek. V případě, ţe fyzická osoba nemá povinnost vést účetnictví a zároveň má příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, vede daňovou evidenci podle 7b ZDP nebo vede záznamy podle 7 odst. 8 ZDP. 23 Fyzická osoba se můţe sama rozhodnout, zda bude vést účetnictví, a to hned po zahájení činnosti anebo od 1. 1. následujícího roku. Účetní jednotkou v této diplomové práci je fyzická osoba. 1.5 Účetní zásady a principy Účetní zásady a principy povaţujeme jako určitý soubor obecně uznávaných pravidel, kterými se účetní jednotky řídí při vedení účetnictví a sestavování účetní závěrky. Tato pravidla nejsou zakotvena v ţádném samostatném právním předpisu, avšak vycházejí z tzv. zvykového práva a jsou zakotveny v zákoně o účetnictví. Zásada věrného a poctivého zobrazení povaţována za nejvyšší účetní zásadu a říká, ţe účetnictví se vyţaduje vést tak, aby účetní závěrka podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace podniku. Věrný obraz vykládá Zákon o účetnictví tak, ţe obsah položek účetní závěrky odpovídá skutečnému stavu, který je přitom zobrazen v souladu s účetními metodami, jejichž použití je účetní jednotce uloženo na základě tohoto zákona. Poctivý obraz je takový, když jsou při něm použity účetní metody způsobem, který vede k dosažení věrnosti. 24 Nezávislost účetních období - Účetní jednotky účtují podvojnými zápisy o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí (dále jen "účetní období"); není-li možno tuto zásadu dodržet, mohou účtovat i v účetním období, v němž zjistily uvedené skutečnosti. V účetním období účetní jednotky účtují o uvedených skutečnostech v souladu s účetními metodami ( 4 odst. 8); přitom o veškerých nákladech a výnosech účtují bez ohledu na okamžik jejich zaplacení nebo přijetí. 25 Tato zásada je často nazývána jako akruální princip, přestoţe v zákoně se tento název neobjevuje. Správnost a úplnost účetnictví účetnictví je správné a úplné, pokud účetní jednotka postupuje podle ustanovení zákona. Pokud se objeví případ, který se nedá řešit právními předpisy, pak je pro správný postup účtování rozhodující zejména právní 22 KOCH, Jiří. Účetní závěrka podnikatelů za rok 2013. Český Těšín: Poradce, 2013, s. 2-3. ISBN 9788073653453. 23 CHALUPA, Rostislav. Abeceda účetnictví pro podnikatele 2013. 11. aktualiz. vyd. Olomouc: Anag, 2013, s. 32. ISBN 9788072637713. 24 7 odst. 1) a 2) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, 25 3 odst. 1) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů 20

stav podle jiných právních předpisů, např. společenská smlouva, stanovy, rozhodnutí orgánů účetní jednotky atp. 26 Zásada bilanční kontinuity říká, ţe konečný zůstatek rozvahového účtu daného účetního období se musí rovnat počátečnímu stavu rozvahových poloţek období následujícího Zákaz kompenzace povoluje provádět vzájemné vyrovnání poloţek v rámci účetní závěrky pouze ve specifických případech, které jsou popsány níţe a zároveň znamená zákaz vzájemného vyrovnávání nákladů a výnosů, tudíţ náklady se účtují do nákladů a výnosy do výnosů. Vyrovnání můţe nastat, pokud jsou pohledávky a závazky (ne zálohy) vůči téţe osobě, mají dobu splatnosti do 1 roku a jsou vedeny ve stejných měnách. Dále můţeme vyrovnávat dobropisy, pokud se týkají konkrétní nákladové popř. výnosové poloţky a zároveň se vztahují k období, ve kterém byl náklad popř. výnos zúčtován. V neposlední řadě můţeme kompenzovat doměrku a vratek daní z příjmů, nepřímých daní, a poplatků. 27 Zásada neomezeného trvání účetní jednotky vychází ze zásady, ţe účetní jednotka nemá důvod k ukončení své ekonomické činnosti a vede účetnictví od vzniku aţ po zánik účetní jednotky Zásada opatrnosti - majetek a výnosy účetní jednotky nesmí být nadhodnocovány a náklady a závazky nesmí být naopak podhodnocovány Zásada stálosti metod uplatněných při vedení účetnictví - zvolené účetní metody nesmějí být v průběhu účetního období měněny Zásada materiality v účetních výkazech jsou uváděny jen takové informace, které pro ostatní uţivatele významné Zásada správného vedení účetnictví: účetnictví musí být správné, úplné, průkazné, srozumitelné, přehledné a způsobem zaručujícím trvalost záznamů Zásada oceňování v historických cenách majetek se oceňuje v okamţiku, kdy je pořízen Realizační princip udává čas, kdy o účetní operaci účtujeme, a to v okamţiku vzniku Princip podvojnosti a souvztaţnosti obecně známý princip, není zakotven v ţádném zákoně a říká, ţe zachycujeme kaţdou operaci na dva a více účtů, a to jednou na stranu má dáti a podruhé na stranu dal 1.6 Specifika při vedení účetnictví fyzických osob V této kapitole se věnuji podrobnějším účetním náleţitostem, jako je vymezení účetního období a popisu účetní závěrky. Dále zmíním fakta o oceňování a účtování zásob. V neposlední řadě definuji odpisy. 26 KOCH, Jiří. Účetní závěrka podnikatelů za rok 2013. Český Těšín: Poradce, 2013, s. 3. ISBN 9788073653453. 27 SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční účetnictví. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010, s. 17. ISBN 9788021052680. 21

1.6.1 Účetní období Účetním obdobím je zpravidla nepřetrţitě po sobě jdoucích 12 měsíců. Účetním obdobím nemusí být výhradně kalendářní rok ani 12 měsíců. Zákon připouští možnost vést účetnictví také v rámci časově vymezeného hospodářského roku. 28 Existují i případy (například při přeměnách společnosti nebo druţstev), kdy se za začátek účetního období povaţuje rozhodný den a konec poslední den účetního období, ve kterém byl proveden zápis těchto změn do obchodního rejstříku. Za určitých podmínek stanovených zákonem (například při vzniku účetní jednotky v období 3 měsíců před koncem kalendářního roku aj.) můţe být účetní období delší neţ 12 měsíců. 1.6.2 Oceňování a účtování zásob Účetní jednotka je povinna oceňovat hodnotu svých jednotlivých účetních poloţek, a to dle určitých pravidel, které jsou uvedeny v 24 28 zákona. Většina majetku a závazků se oceňuje historickými pořizovacími cenami, tzn. cenami v okamţiku pořízení. Druhým způsobem můţe být ocenění v reálných cenách vyuţívané zejména u finančního majetku. Dalším druhem ocenění je reprodukční pořizovací cenou, coţ je cena, kterou má majetek (nebo by byl pořízen) v době, kdy se o něm účtuje. Tato cena se stanoví kvalifikovaným odhadem s ohledem na opotřebení, vyuţitelnost atp. 29 Zásoby pořízené vlastní výrobou lze oceňovat vlastními náklady. Jestliţe dojde k přechodnému sníţení hodnoty majetku, tvoříme opravnou poloţku. Pokud dochází k sníţení trvalému, pouţíváme odpisy. Nyní bych se chtěla věnovat metodám oceňování úbytku zásob, které jsou popsány v 25 a 27 zákona o účetnictví a dle 49 vyhlášky 500/2002 Sb. Metoda FIFO (First In First Out; první do skladu, první ze skladu), neboli individuální pořizovací ceny nejstarších zásob v této metodě se pouţije při úbytku zásob cena, která byla pouţita jako první cena při přírůstku. Metoda LIFO - poslední cena pro ocenění přírůstku účtu zásob se pouţije jako první cena pro ocenění úbytku zásob Metoda váţeného aritmetického průměru z pořizovacích cen - vypočítá se z individuálních cen a mnoţství zboţí na skladě. Tento výpočet se provede poslední den v měsíci a pouţívá se pro oceňování úbytků v následujícím měsíci. 30 Vţdy je nutno pouţívat jednu z těchto metod a tato metoda nesmí být v průběhu účetního období měněna. Při pořízení zásob můţeme rozdělit jejich cenu na analytických účtech na cenu, za kterou byly pořízeny a náklady související s jejich pořízením. Způsob, který účetní 28 CHALUPA, Rostislav. Abeceda účetnictví pro podnikatele 2013. 11. aktualiz. vyd. Olomouc: Anag, 2013, s. 13. ISBN 9788072637713. 29 24 28 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví 30 LUKÁŠOVÁ, Miriam. Jak správně účtovat zásoby? Podívejte na podrobný návod. Podnikatel.cz [online]. 2012 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/jak-spravne-uctovat-zasoby-podivejte-napodrobny-navod/ 22

jednotka pouţívá při vyskladnění zásob ze skladu je nutno stanovit vnitřní směrnicí účetní jednotky. 31 Co se týče účtování zásob, existují dva způsoby, jak je účtovat, a to způsobem A a způsobem B. Účtování způsobem A vyuţívá účtování do skladu přes účtovou skupinu 11. Tímto způsobem vidíme i aktuální stav skladových zásob v průběhu roku. Na nákladové účty se účtuje aţ při samotném vyskladnění. Vyuţívají se příjemky a výdejky na účtu 111. Na konci účetního období však musí být tento účet nulový. Účtování způsobem B se jeví jako jednodušší, protoţe se účtuje ihned do spotřeby na nákladové účty. Neúčtuje se o příjemkách či výdejkách, ale doklady od nich uchovávají. Nevýhodou je, ţe v průběhu roku není znám stav skladových zásob. Na počátku období se účtuje stav materiálu na účet 112, avšak po celý rok se účtuje do nákladů. Na konci období se zaúčtuje počáteční stav materiálu z účtu 112 do nákladů a následně se zjistí skutečný stav materiálu na skladě tak, ţe se odúčtuje z účtu nákladů na účet materiálu 112 a účet se uzavře. 1.6.3 Odpisy Odpis vyjadřuje opotřebení majetku a to pouze dlouhodobého a to do výše vstupní ceny (nebo zvýšené vstupní ceny). Počítají se vţdy za určitý časový úsek a v účetnictví se objevují na straně nákladů. Odpisy rozlišujeme na daňové a účetní. Účetní odpisy odpovídají skutečnému opotřebení majetku a dělí se na časové a výkonové. Oprávky jsou sumou všech odpisů sečtené za celé časové období. Daňové odpisy odpovídají části vstupní ceny, kterou můţeme uplatnit jako daňově uznatelnou. Majetek se nejprve zařadí do jedné ze šesti odpisových skupin, pomocí kterých zjistíme, jak dlouho se můţe majetek odepisovat. Daňové odpisy rozlišujeme na rovnoměrné a zrychlené a tento způsob odepisování nelze později měnit. 1.6.4 Účetní závěrka Účetní jednotka musí na konci účetního období sestavovat účetní závěrku, která dle zákona obsahuje: rozvahu výkaz zisku a ztráty přílohu Volitelně můţe účetní závěrka obsahovat i přehled o peněţních tocích nebo přehled o změnách vlastního kapitálu. Ze zákona o účetnictví musí účetní jednotka archivovat účetní závěrku a výroční zprávu 10 let. Ostatní doklady jako například účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, účtový rozvrh aj. 5 let. 31 LUKÁŠOVÁ, Miriam. Jak správně účtovat zásoby? Podívejte na podrobný návod. Podnikatel.cz [online]. 2012 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/jak-spravne-uctovat-zasoby-podivejte-napodrobny-navod/ 23

Pro zjištění, zda má účetní jednotka povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, musíme vycházet ze zák. č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Podle 20 odst. 1 tohoto zákona jsou určující tato tři kritéria 32 : brutto hodnota aktiv je vyšší než 40 mil. Kč, roční úhrn čistého obratu překračuje hodnotu 80 mil. Kč, průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období přesahuje 50 osob. U všech kritérií musí být daná podmínka splněna nejen za běžné účetní období, ale i za účetní období bezprostředně předcházející. Další skutečností, kterou zde musíme vzít v úvahu, je právní forma účetní jednotky. Akciovým společnostem vzniká tato povinnost již při splnění jednoho z kritérií, ostatní účetní jednotky podléhají auditu při splnění nejméně dvou kritérií. Některým účetním jednotkám (např. bankám či pojišťovnám) tuto povinnost stanovuje zvláštní právní předpis. 33 Následuje výpis účtových tříd: Účtová třída 0 Dlouhodobý majetek Účtová třída 1 Zásoby Účtová třída 2 Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry Účtová třída 3 Zúčtovací vztahy Účtová třída 4 Kapitálové účty a dlouhodobé závazky Účtová třída 5 - Náklady Účtová třída 6 - Výnosy Účtová třída 7 Závěrkové a podrozvahové účty Účtová třída 8 a 9 Vnitropodnikové účetnictví 1.7 Daňová evidence Fyzická osoba můţe vést buď podvojné účetnictví, nebo pouze daňovou evidenci. Do roku 2004 se pouţívalo místo daňové evidence označení jednoduché účetnictví. Rozdílem je, ţe zatímco v podvojném účetnictví účtujeme o výnosech a nákladech i v případě, aniţ by účetní jednotka přijala finanční prostředky, u daňové evidence účtujeme pouze o příjmech a výdajích. Daňovou evidenci můţeme vést v jakékoliv formě. Vše se odvíjí od toho, v jakém rozsahu podnikatel podniká, jaké má zkušenosti s vedením daňové evidence, jak je znalý v oblasti účetnictví a daňových zákonů a nakonec také na tom, zda dává přednost ušetření času nebo peněz. Základ daně z příjmů při vedení DE = příjmy výdaje 32 Kdy musí být účetní závěrka ověřena auditorem?. Účetní kavárna [online]. 2014 [cit. 2014-11-06]. Dostupné z: http://www.ucetnikavarna.cz/blog/detail-prispevku/articleid-361-kdy-musi-byt-ucetni-zaverka-overenaauditorem/ 33 Kdy musí být účetní závěrka ověřena auditorem?. Účetní kavárna [online]. 2014 [cit. 2014-11-06]. Dostupné z: http://www.ucetnikavarna.cz/blog/detail-prispevku/articleid-361-kdy-musi-byt-ucetni-zaverka-overenaauditorem/ 24

Mezi příjmy z podnikání řadíme všechny peněţní i nepeněţní příjmy, které podnikateli nastaly v souvislosti s výkonem jeho činnosti. Mezi výjimku patří například úrok na vkladovém účtu jakoţto kapitálový příjem. Mezi daňově uznatelné výdaje řadíme peněţní výdaje (nákup materiálu a zboţí), odpisy hmotného majetku, výdaje na pořízení nehmotného majetku, pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení hrazené zaměstnavatelem, nájemné, daň z nemovitých věcí a daň z nabytí nemovitých věcí, účetní hodnota hmotného majetku, rezervy a opravné poloţky, výdaje na pracovní cesty. Dále jsou to také výdaje související s majetkem zařazeným do obchodního majetku (dlouhodobý hmotným, nehmotný a finanční majetek, oběţný majetek). Daňově neuznatelné výdaje je např. pojistné na zdravotní a sociální pojištění OSVČ, výdaje na reprezentaci, manka a škody přesahující náhrady, výdaje na pohonné hmoty a parkovné v případě vyuţití paušálního výdaje na dopravu. 34 1.7.1 Neplátce DPH V případě, ţe je fyzická osoba neplátcem DPH a zároveň uplatňuje výdaje paušálně procentem z příjmů, postačí jí uchovávat pouze vydané faktury, respektive tedy jen všechny její příjmy. Pro případ kontroly z finančního úřadu musíme schraňovat všechny potřebné doklady a to po dobu dvou let. 1.7.2 Plátce DPH Fyzická osoba se povinně stává plátcem DPH, jestliţe v předcházejících po sobě jdoucích 12 měsících přesáhl její obrat částku 1 milion korun. Dle zákona o DPH se fyzická osoba musí zaregistrovat k DPH do 15. dnů po skončení měsíce, ve kterém byl překročen obrat 1 milion korun. Plátcem DPH se stávají od prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, kdy došlo k překročení hranice 1 milionu korun. Kaţdá fyzická osoba se však bez ohledu na obrat můţe k platbě daně z přidané hodnoty dobrovolně. Fyzická osoba, která je plátcem DPH musí kromě evidence příjmů vést také evidenci výdajů a uskutečněných zdanitelných plnění. Pokud uplatňuje výdaje paušálně procentem z příjmů, musí i tak evidovat přijatá a uskutečněná zdanitelná plnění. Zdanitelné plnění je dle zákona o DPH plnění, které je předmětem daně a není osvobozené od daně. 35 Povinnost uchovávat daňovou evidenci ukládá 7b odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Podle něj je poplatník povinen uchovávat daňovou evidenci za všechna zdaňovací období, pro která neskončila lhůta pro vyměření daně. Lhůty pro vyměření daně stanovuje obecně 47 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Podle tohoto paragrafu nelze daň vyměřit ani doměřit či přiznat nárok na daňový odpočet po uplynutí tří let od konce zdaňovacího období, v němž vznikla povinnost podat daňové přiznání. Z toho vyplývá, že pokud podnikatel bude podávat daňové přiznání za rok 2007 k 31. březnu 2008, musí 34 SEDLÁČEK, Jaroslav. Daňová evidence podnikatelů 2012. 9. aktualizované vydání. Praha : Grada, 2012, s. 13-18. ISBN 978-80-247-4174-1. 35 2 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty 25

uchovávat daňovou evidenci až do 31. prosince 2010. Ovšem pokud před uplynutím tříleté lhůty provede správce daně daňovou kontrolu ( 16 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků), běží tříletá lhůta znovu od konce roku, v němž byl subjekt o daňové kontrole informován. Vyměřit a doměřit daň však lze nejpozději do deseti let od konce zdaňovacího období, v němž vznikla daňová povinnost. Penále a jiné následky za neuchovávání daňové evidence jsou shodné jako při nevedení evidence. 36 Pokud podnikatel nepovede ţádnou daňovou evidenci, nebo ji povede chybně, můţe mu být uloţena pokuta aţ do výše 2 milionů korun, a to i opakovaně. 37 Při chybně vedené evidenci musí podnikatel uhradit i penále, které je stanoveno procentem z částky, která byla dodatečně vyměřená nebo která byla naopak uhrazena navíc (tzv. daňová ztráta). Penále činí 20 % z dodatečně vyměřené daně nebo 5 % při sniţování daňové ztráty. 38 Jestliţe podnikatel nepodal daňové přiznání (nebo dodatečné daňové přiznání) včas, můţe správce daně zvýšit příslušnou vyměřenou daň aţ o 10 %. 39 V případě, ţe jsme se rozhodli vést podvojné účetnictví, můţeme se vrátit zpět k daňové evidenci aţ po 5 letech, ve kterých je náš obrat menší neţ 25 milionů korun. Co se týče uchovávání daňové evidence, musí fyzická osoba (podnikatel) uchovávat daňovou evidenci po dobu tří let. Tabulka č. 1: Přechod mezi systémy uplatňování výdajů paušál nebo daňová evidence Co používá podnikatel v roce 2012 Daňová evidence Podvojné účetnictví Paušál Paušál Daňová evidence Podvojné účetnictví Co chce používat v roce 2013 Paušální výdaje Paušální výdaje Daňová evidence Podvojné účetnictví Podvojné účetnictví Daňová evidence Co má udělat a podle jakého předpisu 23 odst. 8 ZDP Upravit základ daně roku 2012 23 odst. 8 ZDP Upravit základ daně roku 2012 23 odst. 8 ZDP Upravit základ daně roku 2012 23 odst. 8 ZDP Upravit základ daně roku 2012 Příloha č. 3 k ZDP Upravit základ daně roku 2013 Moţno vyuţít 23 odst. 14 Příloha č. 2 k ZDP Upravit základ daně roku 2013 Pramen: SKÁLOVÁ, Jana a Jan MOLÍN. Příklady z účetnictví a daní individuálního podnikatele. Vyd. 1. V Praze: Oeconomica, 2013, 54 s. ISBN 9788024519555. 36 DOMANSKÁ, Lucie. Těţká volba podnikatele: daňová evidence nebo účetnictví?. Podnikatel.cz [online]. 2010 [cit. 2014-01-09]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/danova-evidence-nebo-ucetnictvi/ 37 37 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků 38 37 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků 39 68 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků 26

2 DAŇOVÝ SYSTÉM V ČESKÉ REPUBLICE Obsahem druhé kapitoly je popis daňového systému platného v České republice, vysvětlení pojmů souvisejících s daňovou problematikou, výčet typů zdanění, rozdělení daní v České republice a konečně postupný výklad daňových náleţitostí a specifik při podnikání fyzických osob. Následuje vysvětlení poloţek sniţujících daňovou zátěţ, jako jsou například odečitatelné poloţky či slevy na dani. Spolu s evidencí výdajů jsou vysvětleny náleţitosti potřebné k výpočtu daně z příjmu. Na konci kapitoly se dále věnuji pojistnému na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení. 2.1 Základní pojmy Pro správné pochopení problematiky daňového systému v České republice je potřeba vysvětlit význam několika pojmů, které se k němu váţí. Daň je povinná, nedobrovolná, zákonem stanovená platba do veřejného rozpočtu, která plátci nezakládá ţádný nárok na zpětné plnění od státu. Plátcem rozumíme osobu, která odvádí státu daň vybranou od poplatníka daně nebo sraţenou poplatníkovi daně. Daňový poplatník je tedy osoba, fyzická nebo právnická, která nese daňové břemeno, a které tato daň sniţuje její peněţní prostředky. Opačným případem daně je poplatek, který je vybírán státem jako úplata za konkrétní sluţbu, která je státem poskytnuta. 2.2 Daňový systém a jeho dělení Daňový systém v České republice prošel v předcházejících několika letech výraznými reformami. V této diplomové práci vycházím ze stavu aktuálnímu k roku 2014. Co se týče daňového systému v různých zemích, tak ten je v kaţdé zemi zakotven v příslušných zákonech. Tyto zákony byly v České republice vytvořeny na počátku 90. let, vešly v platnost 1. 1. 1993 a kaţdým rokem se lze setkávat s jejich dílčími změnami, které jsou však často pár let po zavedení následně rušeny, obnovovány jinými a pozměňovány. Dlouhodobým cílem reforem je zjednodušení a sjednocení výběru daní a také sníţení administrativních nákladů. Co se týká příjmů státního rozpočtu, tak daně zaujímají nejvyšší poloţku, a to téměř 49 % z celkových příjmů do státního rozpočtu. Z toho fyzické osoby se podílí na daních 50,6 % a právnické osoby 49,4 %. Sociální příspěvky tvoří 36,4 % z celkových příjmů do státního rozpočtu. 40 Daňovou soustavu (daňový systém) lze obecně definovat jako ucelený, komplexní a vzájemně provázaný systém platebních povinností označených jako daň, uložených z titulu státní moci státem, na základě zákona, daňovým subjektům, v určitém časovém rámci, za účelem zajištění zdrojů příjmové stránky veřejných rozpočtů a následného uspokojování veřejných potřeb. 41 40 Vládní finanční statistika - 2012. Ministerstvo financí České republiky [online]. 2012 [cit. 2013-11-13]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/monitoring/statistika-vladniho-sektoru/2012/vladni-financnistattistika-12809#2 41 ZAJÍČKOVÁ, Miroslava, Radim BOHÁČ a Igor VEČEŘ. Základ daně z příjmů a DPH ve vybraných státech EU z pohledu daňové harmonizace. Praha: Leges, 2012, s. 34. ISBN 978-80-87576-21-2. 27

V České republice je zaveden systém dvojího zdanění, který je charakteristický také v mnoha státech Evropy včetně Německa. Protoţe se dále budeme věnovat i daňové soustavě v Německu, je potřeba zmínit druhy zdanění. Je to jedna z několika charakteristik, kterou se liší daňová soustava v České republice oproti té v Německu. Rozdělení na následujícím schématu znázorňuje druhy daní, které jsou v České republice. 42 Schéma č. 2: Rozdělení daní v ČR Daně přímé Daně nepřímé Daň z příjmů Daně majetkové Univerzální daň Selektivní daň Ekologická daň fyzických osob Daň silniční Daň z přidané hodnoty Spotřební daň právnických osob Daň z nemovitých věcí Daň z nabytí nemovitých věcí Pramen: Vlastní zpracování dle Druhy daní v ČR aktuálně. Daňový portál pro všechny [online]. 2011 [cit. 2013-11-13]. Dostupné z: http://www.berne.cz/druhy-dani/ Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů je jeden z nejčastěji diskutovaných a měněných zákonů. Za svoji existenci prošel 5 výraznými reformami a více neţ stovkami změn. Navzdory neustálým změnám je však zákon, jako takový, původní a platný jiţ deset let. 2.3 Typy zdanění a rozdělení daní Kaţdý stát má jiný daňový systém a tím pádem můţe mít i jinou formu zdanění, jinak definovaný základ daně, výpočet daně apod. Protoţe je v České republice jiný druh zdanění neţ v Německu, zmíníme, čím jsou konkrétní druhy zdanění charakteristické. Lineární daňový systém sazba daně je v tomto případě za všech podmínek konstantní (pro všechny plátce stejná) a výše zdanění je přímo úměrná výši daňového 42 Druhy daní v ČR aktuálně. Daňový portál pro všechny [online]. 2011 [cit. 2013-11-13]. Dostupné z: http://www.berne.cz/druhy-dani/ 28