Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb obce Velké Hoštice 2014-2017 Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR.
Úvodní slovo starosty Obec Velké Hoštice připravuje zpracování Komunitního plánu rozvoje sociálních služeb pro naše občany, který je důležitou součástí strategického rozvoje obce. Pro tyto účely byla vytvořena pracovní skupina, skládající se ze zástupců obce, seniorů, dětí, mladých maminek aj., která ve spolupráci s dalšími občany a vedením obce řeší danou problematiku. Výstupem by měla být podrobná analýza sociálních služeb v naší obci a případně i podněty a návrhy, co je třeba v oblasti sociální politiky obce změnit, doplnit či vylepšit. Je nutno si uvědomit, že sociální oblast se dotýká každého z nás a že její naplňování může sloužit ke zvýšení spokojenosti všech jejich uživatelů. To nám všem přeji Ing. Alfons Pospiech starosta obce Velké Hoštice 2
Obsah 1. Úvod do komunitního plánování... 4 2. Struktura KP Velké Hoštice... 8 3. Analýza potřeb v oblasti sociálních služeb... 9 4. Pracovní skupina Senioři a osoby se zdravotním znevýhodněním... 26 SWOT analýza pracovní skupiny Senioři a osoby se zdravotním znevýhodněním... 29 Priority... 30 Podpora a rozvoj spolkové činnosti v obci... 30 Zprostředkování pečovatelské služby... 31 5. Pracovní skupina Rodiny, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením... 33 SWOT analýza pracovní skupiny Rodiny, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením... 35 Priority... 36 Podpora a rozvoj volnočasových aktivit a spolkové činnosti v obci... 36 Vznik a podpora terénního programu... 37 6. Průřezové aktivity... 39 Průřezové priority... 39 Propagace a informovanost... 40 Podpora komunitního plánování... 41 7. Monitorování, vyhodnocování a aktualizace... 42 8. Závěr... 43 Seznam organizací, poskytující služby a návazné aktivity v regionu Opavska.... 45 Zdroje financování... 51 3
1. Úvod do komunitního plánování Komunitní plánování je metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného života na úrovni obce, regionu, kraje. Komunitně plánovat lze téměř cokoli, nejvíce se však tato metoda využívá v sociální oblasti, konkrétně v rozvoji sociálních služeb. Co je to komunitní plánování sociálních služeb? Je to plánování rozvoje sociálních potřeb pro občany obce, města, mikroregionu, které vychází z jejich potřeb a na kterém se občané sami aktivně podílejí. Je to otevřený proces, který hledá nejlepší řešení. Je to věc veřejná. Základní principy komunitního plánování Princip triády spolupráce tří stran (zadavatel, poskytovatel, uživatel). Princip rovnosti každý má právo vyjádřit svůj názor. Princip skutečných potřeb analýza potřeb stojí před normativy a domnělými potřebami. Princip dohody přednost má souhlasné rozhodnutí před hlasováním. Princip vše je veřejné plánování sociálních služeb se zabývá věcmi veřejnými, informace o dění v něm jsou veřejně dostupné. Princip dosažitelnosti řešení řešení, v něž komunitní plán vyústí, jsou kompromisem přání a možností místních zdrojů. Princip cyklického opakování komunitní plánování není uzavřený proces. Fáze, témata, problémy se cyklicky opakují. Je nutné se jimi opakovaně zabývat na nové úrovni. Princip kompetence účastníků v procesu plánování musí být zapojeni kompetentní lidé s jasnými zodpovědnostmi a danými pozicemi. Co je cílem komunitního plánování sociálních služeb? Posilovat sociální soudržnost komunity občanů obce, města, mikroregionu, podporovat sociální začleňování a předcházet sociálnímu vyloučení jednotlivců a skupin komunity. 4
Kdo se účastní komunitního plánování sociálních služeb? Zadavatel sociálních služeb Poskytovatel sociálních služeb Uživatel sociálních služeb Podstatou komunitního plánování sociálních služeb je partnerství mezi třemi stranami - triádou. Zadavatel je ten, kdo je zodpovědný za zajištění sociálních služeb, které odpovídají místním potřebám, zpravidla obec, město. Hlavním úkolem je poskytnout občanům co nejkvalitnější služby co nejnižší cenu a v co nejširším spektru. Poskytovatelé provozují služby, vytvářejí plány či projekty na zachování a rozšiřování svých zařízení, pracovních míst a služeb, které poskytují. Cílem poskytovatelů je udržet a rozvíjet služby pro občany. Jedná se o organizace státní či nestátní, ziskové či neziskové. Mezi poskytovatele také zahrnujeme osoby pečující o své příbuzné a blízké. Poskytovatelé obvykle mají velmi dobrý přehled o finančních zdrojích na poskytování sociálních služeb. Mohou tak přinést do místního systému sociálních služeb další finanční zdroje. Uživatelé sociálních služeb jsou občané v nepříznivé sociální situaci, kteří potřebují sociální službu anebo mají zájem na jejím rozvoji pro své děti, rodiče. Zapojení uživatelů do komunitního plánování přináší možnost získání důležitých informací o kvalitě a potřebách sociálních služeb. Jaké jsou očekávané přínosy komunitního plánování? Systém sociálních služeb odpovídá zjištěným potřebám a je schopen průběžně reagovat na změny Díky plánování sociálních služeb lze vytvořit systém služeb podle existujících a předpokládaných potřeb, v odpovídající kvalitě, a v souladu s místními specifiky. To znamená, že lidé sami se podílejí na plánování toho, o čem se domnívají, že jim vyhovuje a naplňuje jejich potřeby. Na základě průběžného monitorování naplňování stanoveného cíle i jednotlivých opatření, pravidelnou a důslednou aktualizací komunitního plánu a cyklickým opakováním procesu plánování, dochází k zachycení změn, které se v mezidobí objevily a je tak možné na ně reagovat. Efektivní využití finančních prostředků 5
Díky komunitnímu plánu by finanční prostředky měly být vynakládány jen na ty služby, které jsou potřebné. Zvyšování identifikace veřejnosti s obcí a lepší spolupráce Prostřednictvím zapojení všech, kteří působí v systému sociálních služeb (uživatelé, poskytovatelé, zadavatelé, veřejnost), do procesu jejich plánování, dochází ke zvyšování podílu občanů na rozhodovacím procesu o podobě sociálních služeb v daném místě. Principy společných setkávání, diskuzí, konzultací a spolupráce se prolínají celým plánovacím procesem. Nabízejí nejen vzájemné obohacení, ale představují také významný prvek v efektivitě řešení a přístupu k problémům. Je-li také veřejnost zapojena do procesu plánování, je-li průběžně informována a má-li možnost se zapojit, získává tak ucelenější a hlubší pohled na oblast sociálních služeb. Pak také případné změny jsou lépe přijímány a veřejnost má zájem se na nich podílet. Systém sociálních služeb je průhledný a srozumitelný Komunitní plánování sociálních služeb probíhá podle určitého rámce a má jasně daná pravidla, je otevřené pro všechny, kteří mají zájem se na něm podílet, a díky pravidelnému zveřejňování informací umožňuje snadno se v něm zorientovat. Sociální služby jsou tak koncipovány na základě transparentního postupu a celý systém se díky tomu stává srozumitelnějším. Zásadní povinnosti ve vztahu ke komunitnímu plánování sociálních služeb přináší zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Co je komunitní plán? Komunitní plán je výsledkem dohody mezi zadavateli, poskytovateli a uživateli sociálních služeb, ukazuje, jaké jsou potřeby v dané komunitě a do čeho investovat. Je třeba, aby všechny činnosti, které provází přípravu i naplňování plánu byly provázány a staly se součástí rozvojové strategie města a obcí. Pro přijetí komunitního plánu jsou nezbytné konkrétní a jasné výstupy a návrhy, které povedou k jeho realizaci: popis opatření, realizátor, zahájení činnosti, zdroje financování, finanční náklad, indikátory, popis služby, dopady. 6
Naprosto nezbytnou součástí komunitního plánování je tzv. konzultační proces, kdy občané jsou po celou dobu plánování vtahováni do přípravy plánu, a to i mimo pracovní skupiny. Kvalitní komunikace s veřejností je často základem pro další aktivity města a obcí v jakýchkoli oblastech života občanů. Komunitní plán tedy může napomoci ke zlepšení komunikace občanů s městem a obcemi. Organizační schéma Pracovní skupiny jsou tvořeny uživateli, zadavateli, poskytovateli obce Velké Hoštice, řeší konkrétní úkoly stanovené řídící skupinou, vyhledávají zdroje do procesu komunitního plánování, podávají návrhy a připomínky řídící skupině, Pracovní skupiny byly zaměřeny na tyto cílové skupiny komunitního plánování sociálních služeb: Pracovní skupina Rodiny, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením Pracovní skupina Senioři a osoby se zdravotním znevýhodněním 7
2. Struktura KP Velké Hoštice Řídící skupina Poskytovatel Zadavatel Uživatel Seznam členů pracovních skupin Vzhledem k počtu obyvatel pracovaly obě pracovní skupiny ve stejném složení. Pracovní skupina Rodiny, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením Pracovní skupina Senioři a osoby se zdravotním znevýhodněním Kalužová Tereza Kořínková Hana Machoň Robert Nestrojová Kristina Nowaková Helena Puchalová Tereza Tkadlečová Alena 8
3. Analýza potřeb v oblasti sociálních služeb Úvod V rámci zpracovávání Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v obci Velké Hoštice bylo zapotřebí provést analýzu potřeb občanů v oblasti sociálních služeb. Pro tento proces byla zvolena dotazníková metoda, která byla realizována jak fyzicky, tedy předáním dotazníků cílovým skupinám, tak prostřednictvím internetu. Vyhodnocení dotazníků není rozděleno na osobní předání nebo internet, neboť otázky byly totožné. Dotazník je součástí přílohy č. 1. 3.1. Základní informace Analýza bude sloužit jako jeden z podkladů pro zpracování Komunitního plánu rozvoje sociálních služeb v obci Velké Hoštice. Komunitní plán sociálních služeb /dále KP/: je metoda, kterou lze na úrovni obcí, regionů nebo krajů plánovat sociální služby tak, aby odpovídaly místním specifikům i potřebám jednotlivých občanů, je to otevřený proces zjišťování potřeb a zdrojů a hledání nejlepších řešení v oblasti sociálních služeb. Charakteristickými znaky KP je důraz kladený Na zapojování všech, kterých se zpracovávaná oblast týká Na dialog a vyjednávání Na dosažení výsledků, které jsou přijaty a podporovány většinou účastníků KP probíhá ve třech fázích, přičemž zapojení veřejnosti musí probíhat po celou dobu zpracovávání komunitního plánu. Analytická část zpracování situační analýzy oblasti rozvoje lidských zdrojů Strategická část KP její zpracování včetně expertů Realizační část realizace KP a jeho aktualizace 9
3.2. Informace potřebné pro zpracování analýzy Obec Velké Hoštice dosahuje katastrální výměry 1 004 ha. Počet obyvatel v obci byl k 31. 12. 2013 celkem 1 810. Z celkového počtu obyvatel jich bylo ve věkové kategorii 0-14 let 281 osob, tj. 15,5 %. V produktivním věku 15-64 let bylo 1 287 osob, tj. 71,1 % a počet obyvatel ve věku nad 65 let tvoří 13,4 % - 242 osob. Průměrný věk obyvatel obce činí 40 let. Skladba obyvatel je následující: Počet obyvatel k 31. 12. 2013 Skladba obyvatel obce Velké Hoštice Počet obyvatel ve věku 0-14 let 15-64 let 65 a více let Celkem 1 810 281 1 287 242 Muži 858 126 638 94 Ženy 952 155 649 148 Z následujícího grafu je patrný dlouhodobý nárůst počtu obyvatel. Od roku 2003 až do roku 2013 se počet obyvatel v obci zvýšil o 135 osob. Nejvyšší počet obyvatel byl zaznamenán v roce 2013. Naopak nejnižší počet obyvatel byl evidován v roce 2003. Graf vývoje počtu obyvatel v letech 2003-2013 1 850 1 800 1 750 1 700 1 810 1 777 1 786 1 778 1 781 1 765 1 752 1 732 1 717 1 704 1 675 1 650 1 600 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 10
2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003-16 Celkový, přirozený a migrační přírůstek obyvatel v letech 2003-2013 -8 2 9 11 15 13-20 -10 0 10 20 30 40 50 20 25 29 45 V roce 2013 byl ve Velkých Hošticích zaznamenán celkový přírůstek obyvatel o 45 osob více než na počátku roku, vliv na tento přírůstek mělo především kladné saldo migrace (migrační saldo dosáhlo hodnoty 48 obyvatel), ale také záporný přirozený přírůstek obyvatel (přirozený přírůstek dosahuje hodnoty -3 osoby). V obci Velké Hoštice eviduje kontaktní pracoviště Opava ke konci října 2013 celkem 98 uchazečů o zaměstnání. Po komunikaci se zástupkyní ÚP je však nemožné srovnávat období 2012 a 2013, neboť došlo k jinému metodickému postupu ze strany MPSV. Nedošlo tedy k reálnému poklesu počtu nezaměstnaných. Ke konci prosince 2013 bylo v opavském okrese evidováno 11 214 uchazečů o zaměstnání. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2012 byl tento stav uchazečů o 953 uchazečů vyšší. Podíl nezaměstnaných v samém závěru roku vyšplhal na hranici 9 procent. Tento negativní vývoj způsobili hlavně muži, u kterých se podíl nezaměstnaných zvýšil z listopadových 8,0 % na prosincovou hodnotu 9,7 %. Podíl nezaměstnaných žen ke konci roku 2013 byl 8,2 % (8,0 % v listopadu 2013). V evidenci kontaktních pracovišť v okrese Opava bylo k 31. 12. 2013 celkem 867 absolventů škol a mladistvých. Na celkovém počtu nezaměstnaných se tak podíleli 7,7 %. Zároveň bylo v evidenci 1 074 osob se zdravotním postižením, tedy 9,6 %. Podporu v nezaměstnanosti na konci prosince pobíralo 2 205 uchazečů o zaměstnání. V evidenci stále chyběla širší nabídka volných pracovních příležitostí. Ke konci prosince 2013 bylo v registru 307 volných pracovních míst, o jedno volné pracovní místo se teoreticky ucházelo 36,5 uchazečů o zaměstnání. 11
Prosincový stav 11 214 nezaměstnaných byl pak maximem celého roku 2013, stejně tak jako podíl nezaměstnaných 8,96 %. Navíc v tomto měsíci bylo z evidence také vyřazeno nejméně uchazečů (pouze 390). Počet nově hlášených uchazečů byl v roce 2013 nejnižší v měsíci dubnu (704 nových uchazečů), nejvíce uchazečů přibylo v evidenci v lednu (1 597 uchazečů). Míra nezaměstnanosti v okrese Opava v letech 2007-2013 12 10,48 11,36 10,43 11,23 10 8 8,51 7,45 8,96 6 4 2 0 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 3.3. Seznam poskytovatelů sociálních a dalších služeb v obci Velké Hoštice SDH Velké Hoštice Velké Hoštice 747 31 Velké Hoštice Český svaz chovatelů Výhon 290 747 31 Velké Hoštice Myslivecké sdružení Borka Velké Hoštice 747 31 Velké Hoštice Český zahrádkářský svaz Dvořákova 173 747 31 Velké Hoštice FK Velké Hoštice U Hřiště 747 31 Velké Hoštice 12
Charita Opava - Chráněná technická dílna Zámecká 68 747 31 Velké Hoštice Marianum, příspěvková organizace - Chráněné bydlení Pekliska 53 747 31 Velké Hoštice Římskokatolická farnost Zámecká 196 747 31 Velké Hoštice Klub vojenské historie Hlučínsko o. s. Pekliska 45 747 31 Velké Hoštice DEVATERO - pěvecký a herecký amatérský soubor Nedbalova 353 747 31 Velké Hoštice Olympia 1984 Velké Hoštice o. s. Opavská 62 747 31 Velké Hoštice Furtisami o. s. 9. května 230 747 31 Velké Hoštice Český červený kříž Senior klub Velké Hoštice Svaz a klub důchodců Velké Hoštice 13
3.4. Výsledky analýzy potřeb v oblasti sociálních služeb obce Velké Hoštice V rámci přípravy Komunitního plánu rozvoje sociálních služeb (dále jen KPSS) v obci Velké Hoštice, která je součástí projektu Sociální služby SOH, podpořeného OPLZZ, byla provedena analýza potřeb občanů obce v oblasti sociálních služeb. Analýza byla řešena třemi metodami a to dotazníkové šetření, přímé oslovení a internetový dotazník. Metoda oslovení respondentů Dotazníky, které byly k dispozici na obecním úřadě, vyplnilo 10 občanů. Přímým oslovením (anketou) bylo získáno 89 odpovědí, možnost vyplnění internetového dotazníku využilo 9 respondentů. Celkem tedy bylo získáno 108 odpovědí, což činí cca 6 % obyvatel obce. Dotazník je součástí tohoto dokumentu a je jeho přílohou. Dotazníkové šetření Počet Podíl z celku v % Přímé oslovení (anketa) 89 82,4 Obecní úřad Velké Hoštice 10 9,3 Internet 9 8,3 Celkem 108 100 Dotazníkové šetření 9% 8% 83% Přímé oslovení (anketa) Obecní úřad Velké Hoštice Internet 14
3.4.1. Zastoupení dle pohlaví V přímém oslovení jsme se snažili o rovnoměrné rozložení na muže a ženy. V tomto případě, stejně jako i v jiných obcích, odpovídaly více ženy, nežli muži. Z celkového počtu dotázaných bylo 60 % žen a 40 % mužů. Pohlaví Počet Podíl v % Muži 43 40 Ženy 65 60 Celkem 108 100 Zastoupení dle pohlaví 60% 40% Muži Ženy 3.4.2. Zastoupení dle věkových skupin Pro stanovení rozvoje sociálních služeb je rovněž důležité, zjišťování potřeb v oblasti sociálních služeb u všech věkových kategorií. Podařilo se nám oslovit všechny věkové kategorie. Z níže uvedené tabulky vyplývá, že největší procento odpovědí bylo získáno od respondentů ve věkové kategorii 20-39 let (tj. 34 % odpovědí), naopak nejmenší podíl odpovědí jsme získali od respondentů ve věku 15-19 let (7 % odpovědí). Věk Počet Podíl z odpovědí v % 15-19 8 7 20-39 37 34 40-59 28 26 60 a více 35 32 Celkem 108 100 15
Zastoupení dle věkových skupin 33% 7% 34% 15-19 20-39 26% 40-59 60 a více 3.4.3. Bydliště Abychom získali odpovědi pouze těch občanů, kteří bydlí přímo v obci Velké Hoštice, bylo nutné zjistit, zda bydlí oslovení respondenti v dané obci, či jinde. Z uvedené tabulky vyplývá, že všichni respondenti, kteří byli osloveni, bydlí přímo v obci Velké Hoštice. Bydliště Počet Podíl v % Velké Hoštice 108 100,0 Jinde 0 0,0 Celkem 108 100 3.4.4. Kdo ve vaší domácnosti využívá nějakou sociální službu Pro zjištění situace ve využívání sociálních služeb (či návazných aktivit) byla respondentům položena otázka, zda oni sami či někdo z jejich blízkých v současné době využívá nějakou sociální službu. Z uvedených odpovědí vyplynulo, že 29 % rodičů využívá nějakou sociální službu, čtyřicet jedna respondentů (tj. 27 % odpovědí) využívá služby osobně, třicet tři dotázaných uvedlo, že uživateli jsou prarodiče (tj. 22 % odpovědí), následují děti (tj. 13 % odpovědí). Neodpovědělo celkem 14 respondentů. 16
Kdo ve Vaší domácnosti využívá nějakou sociální službu Počet Podíl z celku v % Podíl z odpovědí v % Já osobně 41 25,0 27,3 Děti 19 11,6 12,7 Rodiče 43 26,2 28,7 Prarodiče 33 20,1 22,0 Někdo jiný 14 8,5 9,3 Bez odpovědi 14 9 Počet odpovědí 150 Celkem 164 100 100 Kdo ve Vaší domácnosti využívá nějakou sociální službu 22% 9% 27% Já osobně Děti 29% 13% Rodiče Prarodiče 3.4.5. V současnosti využívané sociální služby V další otázce jsme se respondentů dotazovali, zda v současné době využívají některé sociální služby či návazné aktivity. Z odpovědí vyplynulo, že respondenti nejvíce využívají služby pro seniory (23,5 % odpovědí), následují aktivity pro děti a mládež a rovněž jiné služby (15,7 % odpovědí), devatenáct respondentů uvedlo charitní ošetřovatelskou službu (11 % odpovědí), dále poradenství (10 % odpovědí). Dvacet čtyři respondentů, což činí 14,5 %, nevyužívá žádné služby či návazné aktivity. 17
V současnosti využívané sociální služby Počet Podíl z odpovědí v % Služby pro seniory 39 23,5 Služby pro zdravotně postižené občany 1 0,6 Charitní ošetřovatelská služba 19 11,4 Poradenství 17 10,2 Služby pro občany v nouzi 3 1,8 Služby a aktivity pro nezaměstnané 11 6,6 Aktivity pro děti a mládež 26 15,7 Jiná 26 15,7 Žádné 24 14,5 Bez odpovědi 2 Počet odpovědí 166 Celkem 168 100 V současnosti využívané sociální služby Služby pro seniory Služby pro zdrav.postižené občany Charitní ošetřovatelská služba 16% 16% 14% 7% 23% 10% 11% 1% Poradenství Služby pro občany v nouzi Služby a aktivity pro nezaměstnané Aktivity pro děti a mládež Jiná 2% Žádné Na otázku jiné odpověděli někteří respondenti takto: Neškola Masáže Pedikúra Rehabilitace 2x Aktivity pořádané obcí 22x 18
3.4.6. Kde tyto služby využíváte Pokud respondenti využívají některou ze sociálních služeb či návazných aktivit, bylo rovněž důležité zjištění, zda využívají služby či návazné aktivity přímo v obci, nebo v jiných okolních obcích. Z průzkumu vyplynulo, že téměř 74 % respondentů využívá služby přímo v obci Velké Hoštice, zbylých 26 % občanů využívá služby mimo obec. Neodpovědělo celkem 27 respondentů, což činí 23 %. Kde tyto služby využíváte? Počet Podíl z odpovědí v % Velké Hoštice 66 74,2 Jinde 23 25,8 Bez odpovědi 27 Počet odpovědí 89 Celkem 116 100 3.4.7. Jak jste s Vámi uvedenými službami či aktivitami spokojeni Na tuto otázku odpovídali pouze ti respondenti, kteří nějakou službu využívají. Více než polovina respondentů je se službami či aktivitami, spokojena (tj. 70 % odpovědí), mohlo by se zlepšit uvedlo dvacet čtyři občanů (tj. 29 % odpovědí), nespokojen byl pouze jeden respondent. Neodpovědělo celkem 26 respondentů, což je cca 24 %. Spokojenost se službami Počet Podíl z celku v % Podíl z odpovědí v % Velmi spokojen 57 52,8 69,5 Mohlo by se zlepšit 24 22,2 29,3 Nespokojen 1 0,9 1,2 Bez odpovědi 26 24,1 Počet odpovědí 82 Celkem 108 100 100 19
Spokojenost se službami či aktivitami 1% 29% Velmi spokojen 70% Mohlo by se zlepšit Nespokojen V rámci této otázky mohli respondenti rovněž uvést, co by se mohlo zlepšit: lepší informovanost, více pracovních příležitostí. 3.4.8. Chybějící sociální služby nebo zařízení v obci V následující otázce jsme se respondentů dotazovali, jaké sociální služby nebo zařízení poskytující služby v obci podle jejich názorů chybí. Na tuto otázku mohli respondenti uvést více odpovědí. Podle respondentů v obci nejvíce postrádají pomoc osobám, které jsou závislé na drogách a to je celých 13,7 % odpovědí, donáška obědů a drobný úklid v domácnosti (11,3 % odpovědí), dále zařízení pro osoby bez domova (10,9 % odpovědí) a Klub nebo jiné zařízení pro mládež s aktivním programem (9,9 % odpovědí). Respondenti rovněž uvedli, že postrádají lékárnu, PC kurzy pro seniory a také masáže. 20
Jaké sociální služby nebo zařízení v obci chybí Počet Podíl z odpovědí v % Domov pro seniory 2 0,7 Nájemní byty se zajištěním pečovatelské služby 6 2,1 Donáška obědů a drobný úklid v domácnosti 32 11,3 Ošetřovatelská zdravotní služba 19 6,7 Klub nebo jiné zařízení pro mládež s aktivním programem 28 9,9 Pomoc při zvládání běžných úkonů pro osoby zdravotně znevýhodněné 17 6,0 Zařízení pro osoby bez domova 31 10,9 Pomoc rodinám s dětmi, které mají problémy s výchovou dětí 24 8,5 Pomoc osobám, které jsou závislé na drogách 39 13,7 Zařízení, kde se mohou uplatnit zdravotně znevýhodnění občané 1 0,4 Poradny pro dluhovou problematiku 17 6,0 Půjčovna kompenzačních pomůcek 13 4,6 Aktivity pro nezaměstnané 23 8,1 Pedikúra, masáže, rehabilitace 19 6,7 Jiné 13 4,6 Bez odpovědi 9 Počet odpovědí 284 Celkem 293 100 21
Jaké sociální služby nebo zařízení v obci chybí Domov pro seniory Nájemní byty se zajištěním pečovatelské služby Donáška obědů a drobný úklid v domácnosti Ošetřovatelská zdravotní služba 4% 6% 8% 1% 2% 7% 5% 11% 7% 10% Klub nebo jiné zařízení pro mládež s aktivním programem Pomoc při zvládání běžných úkonů pro osoby zdravotně znevýhodněné Zařízení pro osoby bez domova 14% 8% 11% 6% Pomoc rodinám s dětmi, které mají problémy s výchovou dětí Pomoc osobám, které jsou závislé na drogách Poradny pro dluhovou problematiku Půjčovna kompenzačních pomůcek Aktivity pro nezaměstnané Pedikúra, masáže, rehabilitace Jiné Jako jinou službu či aktivitu, která v obci chybí, uváděli respondenti nejčastěji: Lékárna 12x Masáže PC kurzy pro seniory 3.4.9. Pozornost cílovým skupinám V následující otázce jsme zjišťovali, na kterou skupinu by měla obec zaměřit největší pozornost. Na tuto otázku mohli respondenti uvést více odpovědí. Z odpovědí vyplynulo, že největší pozornost si zaslouží rodiny s dětmi, následují senioři a osoby se zdravotním postižením. 22
Preferované skupiny podle naléhavosti (1 = nejnaléhavější) Pozornost seniorům Pozornost lidem v sociální krizi Pozornost rodinám s dětmi Pozornost zdravotně postiženým osobám Pozornost jiné skupině Počet Počet Počet Počet Počet 1 30 6 54 17 0 2 7 24 17 51 1 3 39 37 7 18 2 4 29 38 22 13 0 5 0 0 0 1 6 Pozornost cílovým skupinám Pozornost seniorům 17 30 Pozornost lidem v sociální krizi 54 6 Pozornost rodinám s dětmi Pozornost zdravotně postiženým osobám 3.4.10. Kde získáváte informace o sociálních službách V další otázce jsme zjišťovali, kde respondenti získávají informace o sociálních službách. Na tuto otázku mohli respondenti uvést více odpovědí. Nejvíce informací o sociálních službách, získávají občané prostřednictvím internetu (35,2 % odpovědí), od svých známých (33,7 % odpovědí), na obecním úřadě (17,3 % odpovědí) a také ze zpravodaje (6,6 % odpovědí). 23
Kde získáváte informace o sociálních službách Počet Podíl z odpovědí v % Obecní úřad 34 17,3 Úřad práce 5 2,6 Poskytovatelé služeb 3 1,5 Známí 66 33,7 Zpravodaj 13 6,6 Internet 69 35,2 Jinde 6 3,1 Bez odpovědi 3 Počet odpovědí 196 Celkem 199 100 Informovanost o sociálních službách Obecní úřad 35,2 3,1 17,3 2,6 1,5 Úřad práce Poskytovatelé služeb Známí 6,6 33,7 Zpravodaj Internet Jinde 3.4.11. Informovanost o procesu Komunitního plánování sociálních služeb V další otázce měli respondenti uvést, zda jsou dostatečně informováni o procesu Komunitního plánování sociálních služeb. Z průzkumu vyplývá, že téměř 69 % respondentů není o procesu Komunitního plánování sociálních služeb (přípravě Strategického plánu rozvoje sociálních služeb) v obci dostatečně informována. 24
Jste o Komunitním plánování sociálních služeb informováni Počet Podíl z odpovědí v % Ano 32 30,8 Ne 72 69,2 Bez odpovědi 4 Počet odpovědí 104 Celkem 108 100 Informovanost o procesu Komunitního plánování sociálních služeb 69% 31% Ano Ne Závěr Nejvíce odpovědí bylo získáno od respondentů ve věkové kategorii 20-39 let. Respondenti rovněž uvedli, že v současnosti nejvíce využívají služby pro seniory. Značná část respondentů využívá služby či aktivity přímo v obci Velké Hoštice. Více než polovina respondentů je se službami spokojena. Z odpovědí od respondentů vyplynulo, že nejvíce postrádají pomoc osobám, které jsou závislé na drogách, dále donáška obědů a drobný úklid v domácnosti, zařízení pro osoby bez domova a klub nebo jiné zařízení pro mládež s aktivním programem. Část respondentů uvedla, že v obci postrádají lékárnu. Nejvíce informací o sociálních službách získávají občané prostřednictvím internetu. Podle respondentů by největší pozornost měla být zaměřena na rodiny s dětmi a seniory. Naopak nejmenší pozornost si dle respondentů zaslouží lidé v sociální krizi. Více než polovina respondentů není o procesu Komunitního plánování sociálních služeb dostatečně informována. 25
4. Pracovní skupina Senioři a osoby se zdravotním znevýhodněním Senioři Popis cílové skupiny Senioři se stávají stále výraznější skupinou, která potřebuje sociální pomoc vlivem stárnutí populace jako pozitivního výsledku společenského vývoje ve vyspělých státech světa a postupného prodlužování délky života. Senioři se podle životních sil a aktivity rozlišují na: seniory třetího věku tj. aktivní a nezávislí senioři, seniory čtvrtého věku tj. závislí senioři. V poproduktivní populaci jsou vytipovány rizikové skupiny lidí, kteří pro svůj zdravotní, sociální nebo ekonomický stav představují sociální riziko. K těmto skupinám patří ti, jež nejsou schopni se rychle a účinně přizpůsobit náhlým změnám svých životních podmínek nebo změnám zdravotního stavu: osoby starší 80 let nejméně 60,00 % z nich vyžaduje intenzivní zdravotní a sociální péči, stoupá jejich závislost, samostatně žijící osoby jednočlenné domácnosti, izolovaní jedinci prostorově, emocionálně, sociálně (bez kontaktů), muži ovdovělí hůře se adaptují na osamění v domácnosti ženy ovdovělé a osamělé, které se dožívají vyššího věku, manželé, z nichž jeden je vážně nemocný nebo invalidní, staří handicapovaní jedinci psychicky i tělesně, staří lidé s nízkým důchodem. V České republice dochází postupně ke stárnutí populace. V současné době patříme mezi věkově nejstarší evropské země s nízkým podílem dětské populace. Dlouhodobé populační stárnutí v období do roku 2030 vyvrcholí a vytvoří situaci, kterou nedovedou dobře charakterizovat ani současní sociologové. Vlivem stále se vyvíjejícího výzkumu a vývoje v oblasti zdravotnictví je předpoklad prolínání cílové skupiny seniorů a osob se zdravotním postižením. 26
Osoby se zdravotním postižením Riziko zdravotního postižení v důsledku nemoci, úrazu nebo vrozené vady existuje u každého občana a roste s přibývajícím věkem. Zdravotním postižením se rozumí, na rozdíl od nemoci, dlouhodobý nebo trvalý stav, který již nelze léčbou zcela odstranit. Jeho negativní důsledky je však možno zmírnit systémem opatření, na nichž by se měla podílet celá společnost. Vyspělé státy vytvářejí vedle svých systémů zdravotního a sociálního pojištění i systémy pro snížení důsledků zdravotního postižení. Osoby se zdravotním postižením se setkávají s překážkami nejen při hledání zaměstnání a jeho udržení, ale i při využívání dostupné dopravy, při vstupu do budov a jiných zařízení nebo při získávání přístupu ke vzdělání a pracovní kvalifikaci. Nutno si uvědomit, že zdravotně postižené osoby mají stejná lidská práva jako ostatní občané. Osobám se zdravotním postižením by měla být poskytována pomoc při uplatňování jejich základních práv, aby nedocházelo k jejich sociálnímu vylučování ze společnosti. Osoby s tělesným postižením V odborné literatuře se považuje za tělesné postižení přetrvávající nebo dočasné omezení pohybové schopnosti s trvalým nebo podstatným působením na kognitivní (poznávací), emocionální (citové) a sociální výkony. Příčinou je poškození podpůrného (nosného) nebo pohybového aparátu nebo jiné organické poškození. Do této skupiny patří také jedinci zdravotně oslabení, nemocní (např. nemoci srdce, nemoci dýchacích cest, poruchy látkové výměny, nemoci vycházející z Diabetes mellitus, nemoci močového ústrojí, nemoci z alergie, infekční nemoci). Osoby s mentálním postižením Osoby s mentálním postižením jsou osoby se sníženými rozumovými schopnostmi. Podle 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí dělíme mentální retardaci do následujících stupňů: lehká mentální retardace, středně těžká mentální retardace, těžká mentální retardace, hluboká mentální retardace, jiná mentální retardace, nespecifická mentální retardace. Osoby se zrakovým postižením Defektem u osob se zrakovým postižením je vada zraku, která se projevuje nerozvinutím, snížením či ztrátou výkonnosti zrakového rozpoznání a tím poruchou zrakového vnímání, orientace v prostoru, pracovní činnosti spojenou s výkonností a působí. Následně může docházet k narušení sociálních vztahů a tím i k sociálnímu vylučování ze společnosti. 27
Osoby se sluchovým postižením U osob se sluchovým postižením dochází k omezení zvukové orientace a komunikace v závislosti na typu a stupni sluchové vady. Stupně sluchových vad podle Světové zdravotnické organizace WHO: lehká nedoslýchavost, střední nedoslýchavost, středně těžké poškození sluchu, těžké poškození sluchu, velmi závažné poškození sluchu, neslyšící. Osoby s kombinovaným postižením U těchto osob dochází ke kombinaci typu zdravotního postižení, např. tělesného postižení s postižením mentálním, sluchovým nebo zrakovým. O kombinovaném postižení hovoříme tehdy, pokud každé z těchto postižení je samo o sobě postižením těžkým. 28
SWOT analýza pracovní skupiny Senioři a osoby se zdravotním znevýhodněním Silné stránky Slabé stránky 1. Fungující spolky v obci (tenisový klub, fotbalový klub, sbor dobrovolných hasičů, Český svaz zahrádkářů, FURTISAMI, aktivity klubu seniorů, výstava chovatelů, Český červený kříž, masopustní průvod, pálení čarodějnic, Devatero pěvecký a herecký amatérský soubor, Klub vojenské historie Hlučínsko, Myslivecké sdružení, Futsalový klub Olympia 1984) 2. Existence Chráněného bydlení pro mentálně postižené 3. Existence Chráněné technické dílny Charity Opava 4. Bohatá občanská vybavenost - Dům s byty zvláštního určení, Knihovna, Lékař pro dospělé, Prádelna 14 zaměstnanců se ZPS (Karel Chalupa ELKATEX), Pošta, Rozvoz jídel Hoštická a.s., Poštulka, Zámecká restaurace Kastelán, Vinárna na zámečku 5. Aktivní farnost 6. Aktivní obecní úřad: spolupráce úřadu a spolků, zákaz podomního prodeje, pořádková služba Gappa 7. Aktivní senioři, Sbírky pořádané v obci Tříkrálová sbírka, Sběr textilu Slezská diakonie Broumov atd. Příležitosti 1. Neexistence půjčovny kompenzačních pomůcek 2. Absence lékárny, malá dostupnost lékaře pro dospělé 3. Malá informovanost občanů o možnostech poskytování sociálních služeb a finančních službách a rizicích: 4. Nedostatečná kapacita prostor pro pořádání aktivit - chybí společenský sál 5. Absence pečovatelské služby 6. Nedostatečná bezbariérovost v obci Ohrožení 1. Finanční zdroje EU 2. Aktivity v okolních obcích možnost spolupráce 3. Dopravní hřiště v Malých Hošticích 4. Rozvoj cyklostezek v regionu 1. Legislativní změny 2. Nedostatek finanční zdrojů 29
Priority 1. Podpora a rozvoj spolkové činnosti v obci 2. Zprostředkování pečovatelské služby Priorita S1 Podpora a rozvoj spolkové činnosti v obci Charakteristika Podpora spolkové činnosti není službou dle zákona o sociálních službách. Ve Velkých Hošticích existuje a funguje celá řada spolků a neformálních sdružení, která aktivně zapojují cílovou skupinu do dění v obci a zajišťují pro ni bohatý společenský a kulturní život. Zdůvodnění Ve Velkých Hošticích zajišťuje bohatá spolková činnost nejen volnočasové aktivity pro seniory i osoby se zdravotním znevýhodněním. Aktivní Klub seniorů pořádá pro cílovou skupinu výlety, kulturní i společenské akce. Činnost spolků i neformálních sdružení podporuje v obci mezigenerační spolupráci a zapojuje cílovou skupinu do života obce. Aktivity spolků jsou částečně omezeny nedostatečným prostorovým zázemím z důvodu absence společenského sálu v obci. Řešením je dokončení rekonstrukce budovy Základní školy, ve které se se společenským sálem počítá. Senioři, osoby se zdravotním znevýhodněním a nejen oni by v obci také uvítali rozšíření přednáškové či informativní činnosti zahrnující témata jako např. finanční gramotnost, bezpečnost, řešení různých životních situací (zdravotní znevýhodnění, nárok na příspěvek na péči, řešení nové sociální situace v rodině), dluhová problematika, ochrana spotřebitelů apod. 30
Priorita S1 Podpora a rozvoj spolkové činnosti v obci Opatření 1.1. Podpora aktivit spolků a neformálních sdružení 1.2. Podpora přednáškové činnosti Popis opatření Realizátor Zahájení činnosti 2014 Zdroje financování Finanční náročnost Nová nebo stávající služba Dopady na cílovou skupinu Indikátory úspěšnosti 1.1.1. Podpora aktivit realizovaných pro seniory a osoby se zdravotním znevýhodněním (např. společenské, kulturní a sportovní aktivity, zájezdy apod.) 1.1.2. Zajištění vhodných prostor pro realizaci větších akcí společenský sál 1.2.1. Zajištění přednášek (témata bezpečnost, finanční gramotnost, dluhová problematika, ochrana spotřebitelů, sociální systém apod.) Obec Velké Hoštice, spolky a neformální sdružení Obec Velké Hoštice, dary, Nadace a Nadační fondy Stávající, rozšiřující Cílová skupina je informována a je vzdělanější Cílová skupina je účastníkem a zároveň realizátorem akcí a aktivit Je sníženo riziko dluhové pasti a jiných negativních jevů pro cílovou skupinu Realizované přednášky pro cílovou skupinu Počet aktivit realizovaných pro cílovou skupinu a cílovou skupinou Zajištěné prostory pro realizaci větších akcí společenský sál Priorita S2 Zprostředkování pečovatelské služby Charakteristika Pečovatelská služba je terénní nebo ambulantní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, a rodinám s dětmi, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba poskytuje ve vymezeném čase v domácnostech osob a v zařízeních sociálních služeb vyjmenované úkony. 31
Služba obsahuje tyto základní činnosti: a) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, b) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, c) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, d) pomoc při zajištění chodu domácnosti, e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím. Zdůvodnění Zajištění základních úkonů péče o osoby v seniorském věku a osoby se zdravotním znevýhodněním v jejich domácím prostředí umožňuje této cílové skupině setrvat ve svých domovech a udržet si alespoň dílčí samostatnost a svébytnost. Pomoc s chodem domácnosti (úklid, nákupy) usnadňuje těmto lidem jejich samostatný život a prodlužuje jejich nezávislost. V současné době není v obci přímo pečovatelská služba zajištěna žádným poskytovatelem. Priorita S2 Zprostředkování pečovatelské služby 2.1. Navázání spolupráce s vhodným poskytovatelem sociální služby Popis opatření 2.2. Stanovení podmínek poskytování služby 2.3. Informovanost o poskytované sociální službě Realizátor Obec Velké Hoštice Zahájení činnosti 2014 Zdroje financování Finanční náročnost Nová nebo stávající služba Dopady na cílovou skupinu Indikátory úspěšnosti Obec Velké Hoštice, MPSV Nová Senioři a osoby se zdravotním znevýhodněním využívají pečovatelskou službu Senioři a osoby se zdravotním znevýhodněním zůstávají ve svém přirozeném domácím prostředí Počet klientů pečovatelské služby Počet úkonů pečovatelské služby 32
5. Pracovní skupina Rodiny, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením Popis cílové skupiny Cílová skupina se týká rodin s dětmi, problémů rodinného prostředí, prevence sociálně-patologických jevů v rodinách (drogy, alkohol, nikotin, kriminalita, výchovné problémy, domácí násilí, týrání, zneužívání, zanedbávání apod.) a ohrožení sociálním vyloučením. Funkční rodina je schopna dosáhnout úspěšného řešení svých problémů. Existuje zde příznivé emocionální klima, v němž je možné jasně a otevřeně komunikovat a diskutovat. Tato rodina plní zcela svou základní funkci. Problémová rodina v rodině se vyskytují jisté poruchy některých funkcí. Rodinný systém a vývoj dětí však není vážně narušen. Rodina je schopna své problémy řešit sama, případně za jednorázové či krátkodobé podpory zvenčí. Disfunkční rodina v rodině se vykytují závažnější poruchy některých nebo všech funkcí, které ohrožují či poškozují jak rodinu, tak vývoj a prospěch dětí. V této situaci si již rodina není schopna sama pomoci a potřebuje odbornou pomoc a podporu. Jedná se o takzvanou sanaci rodiny, to je řada opatření nejrůznějšího druhu a charakteru. Afunkční rodina poruchy v rodině jsou takového rázu, že rodina přestává plnit svůj základní úkol, vážně ohrožuje vývoj dětí. Sanace této rodiny je nemožná a neúčelná. Jediným řešením v tomto případě je umístění dětí mimo rodinu. Osoby ohrožené sociálním vyloučením Cílová skupina se týká osob, skupiny osob nebo místního společenství s nedostatečnou účastí na životě celé společnosti vlivem různých faktorů. Fakticky znamená život: v chudobě, bez účasti na trhu práce, bez účasti na systematickém vzdělávání u mladých lidí, bez přiměřeného bydlení, bez dostatečného příjmu, obvykle v izolaci nebo v malé skupině podobně deprivovaných lidí pohybujících se na okraji společnosti. 33
Hovoříme o sociálním vyloučení, které může mít různou úroveň a měnit se v čase. Má-li člověk dlouhodobý pocit, že nemá ve společnosti místo, stává se osobou v tíživé životní situaci, upadá do chronického stresu. Příčiny sociálního vyloučení mohou být individuální i systémové, např.: nízké sebevědomí, nízký příjem, nedokončené vzdělání, nedostatečné sociální dovednosti, špatné duševní i tělesné zdraví, špatné bydlení, vysoký věk, vysoká úroveň kriminality v místě, nefunkčnost rodiny, závislost na návykových látkách, nezaměstnanost, chybějící zdravotní a sociální pojištění aj. Osobami či skupinou osob v tíživé životní situaci s ohledem na uvedené příčiny sociálního vyloučení mohou být: rodiče samoživitelé, osoby s nízkou kvalifikací, osoby bez dostatečného příjmu, příslušníci romské menšiny, osoby se zdravotním postižením, osoby nezaměstnané, především dlouhodobě nezaměstnané, osoby, které trpí kumulací několika znevýhodňujících faktorů (např. mladiství s nízkou úrovní kvalifikace, osoby nad 50 let bez možnosti zaměstnání), osoby vracející se z výkonu trestu odnětí svobody nebo z ústavní výchovy, osoby bez přiměřeného bydlení, osoby žijící v izolaci, osoby žijící na pokraji společnosti, osoby závislé na návykových látkách a další. Společným faktorem je u většiny vyjmenovaných osob nebo skupiny osob: nízká úroveň dosaženého vzdělání a úroveň dosažené kvalifikace obecně, nesoulad nabízené a požadované kvalifikace uchazečů o zaměstnání či absolventů škol, nedostatečná motivace osob k rekvalifikaci a k profesní mobilitě, nedostatečné nabytí pracovních návyků a ztráta profesních předpokladů. 34
SWOT analýza pracovní skupiny Rodiny, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením Silné stránky Slabé stránky 1. Fungující spolky v obci (tenisový klub, fotbalový klub, sbor dobrovolných hasičů, Český svaz zahrádkářů, FURTISAMI o.s., aktivity klubu seniorů pro rodiny s dětmi, výstava chovatelů mladí chovatelé, Český červený kříž, masopustní průvod, pálení čarodějnic, Devatero pěvecký a herecký amatérský soubor, Klub vojenské historie Hlučínsko, Myslivecké sdružení, Alkapet akce pro rodiny s dětmi, Futsalový klub Olympia 1984) 2. Existence chráněného bydlení pro mentálně postižené 3. Existence Chráněné technické dílny Charity Opava 4. Aktivní farnost 5. Aktivní obecní úřad: spolupráce úřadu a spolků, zákaz podomního prodeje, existence pořádkové služby Gappa 6. Bohatá občanská vybavenost supermarket, obchody, Zámecká restaurace Kastelán, Vinárna na zámečku, Prádelna 14 zaměstnanců se ZPS (Karel Chalupa ELKATEX), Pošta, Knihovna, Fitcentrum, Rozvoz jídel Hoštická a.s., Poštulka, Lékař pro dospělé, Mateřská škola, Základní škola 1. Absence lékárny, Absence lékaře pro děti a dorost 2. Malá informovanost občanů o možnostech poskytování sociálních služeb 3. Drogová problematika 4. Problematika sběračů kovů 5. Nedostatečná kapacita prostor pro pořádání aktivit - chybí společenský sál 6. Změnit způsob financování spolků - finanční závislost spolků na obci 7. Absence dětského hřiště pro děti od 10 let 8. Neudržované cyklostezky Příležitosti Ohrožení 1. Finanční zdroje EU 2. Aktivity v okolních obcích možnost spolupráce 3. Dopravní hřiště v Malých Hošticích 4. Rozvoj cyklostezek v regionu 1. Legislativní změny 2. Nedostatek finanční zdrojů 3. Negativní vliv televizního vysílání 35
Priority 1. Podpora a rozvoj volnočasových aktivit a spolkové činnosti v obci 2. Vznik a podpora terénního programu Priorita R1 Podpora a rozvoj volnočasových aktivit a spolkové činnosti v obci Charakteristika Podpora volnočasových aktivit a spolkové činnosti není službou dle zákona o sociálních službách. Ve Velkých Hošticích existuje a funguje velký počet spolků, které svými aktivitami naplňují nejen volný čas cílové skupiny a jsou tím důležitou návaznou aktivitou. Zdůvodnění V obci Velké Hoštice je spolková činnost důležitým prvkem při zajišťování volnočasových aktivit pro děti a mládež i pro celé rodiny. Díky činnosti spolků je rozvíjena mezigenerační spolupráce, podporován rozvoj dovedností a znalostí. Zároveň jejich aktivity působí preventivně ke snižování rizika sociálně-patologických jevů včetně užívání návykových látek. Spolky se při realizaci akcí a aktivit potýkají s nedostatkem adekvátních prostor z důvodu absence společenského sálu v obci. Možností řešení tohoto nedostatku je dokončení rekonstrukce Základní školy, v jehož projektové dokumentaci je vybudování společenského sálu zahrnuto. Dle výsledků analýzy by cílová skupina uvítala rozšíření volnočasových aktivit v obci. Řešením je navázání spolupráce s realizátorem těchto aktivit z okolí a rozšířením jeho nabídky do Velkých Hoštic. 36
Opatření Priorita R1 Podpora a rozvoj volnočasových aktivit a spolkové činnosti v obci 1.1. Podpora spolkové činnosti v obci 1.2. Rozšíření volnočasových aktivit v obci 1.1.1. Finanční a materiální podpora spolků 1.1.2. Zajištění vhodných prostor pro realizaci aktivit společenský sál 1.2.1. Zajištění prostor pro realizaci aktivit Popis opatření 1.2.2. Navázání spolupráce s realizátorem volnočasových aktivit z okolí 1.2.3. Analýza preferovaných zájmů u cílové skupiny 1.2.4. Realizace volnočasových aktivit Realizátor Obec Velké Hoštice, jednotlivé spolky a neformální sdružení Zahájení činnosti 2014 Zdroje financování Obec Velké Hoštice, dary, Nadace, Nadační fondy Finanční náročnost Nová nebo stávající služba Stávající, rozšiřující Rodiny, děti a mládež mají dostatečný prostor pro kulturní, Dopady na cílovou skupinu sportovní a společenské vyžití a jsou částečně chráněny před sociálně-patologickými jevy Funkční spolky v obci, realizující aktivity pro cílovou skupinu Indikátory úspěšnosti Počet realizovaných aktivit pro cílovou skupinu Počet zástupců cílové skupiny účastnící se aktivit Priorita R2 Vznik a podpora terénního programu Charakteristika Terénní programy jsou službou podle zákona o sociálních službách. Terénní programy jsou terénní služby poskytované osobám, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy. Služba je určena pro problémové skupiny osob, uživatele návykových látek nebo omamných psychotropních látek, osoby bez přístřeší, osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách a jiné sociálně ohrožené skupiny. Cílem služby je tyto osoby vyhledávat a minimalizovat rizika jejich způsobu života. Služba může být osobám poskytována anonymně. Služba obsahuje tyto základní činnosti: a) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, b) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. 37
Zdůvodnění Ve Velkých Hošticích dochází k nárůstu počtu osob závislých na návykových látkách scházejících se nejčastěji v chovatelském areálu na ulici Pekliska. V této lokalitě se objevují také použité injekční stříkačky, které v současné době odstraňují při nálezu zástupci Pořádkové služby Gappa najaté obcí. Žádaná je také informační základna a poradenství pro rodinné příslušníky osob drogově závislých, kteří si s danou situací neví rady. Současný vývoj je spojován s blízkostí města Kravaře, ve kterém došlo ke skokovému nárůstu této problematiky a proto je také žádoucí bližší spolupráce zástupců samosprávy v této problematice. Opatření Priorita R2 Vznik a podpora terénního programu 2.1. Zajištění terénního programu vybraným poskytovatelem 2.2. Podpora terénního programu 2.1.1. Vyhlášení zájmu obce Velké Hoštice o uvedenou službu 2.1.2. Výběr poskytovatele služby Popis opatření 2.1.3. Zajištění informovanosti o službě 2.2.1. Realizace služby terénního programu Realizátor Obec Velké Hoštice, vybraný poskytovatel služby Zahájení činnosti 2014 Obec Velké Hoštice, MPSV, MVČR, Nadace, Nadační fondy, KÚ Zdroje financování MSK Finanční náročnost Počet intervencí Indikátory úspěšnosti Počet osob/klientů, využívajících službu Nová nebo stávající služba Nová Zlepšení monitoringu drogově závislých ve městě Prevence přenosných nemocí (žloutenka apod.) Funkční terénní služba Dopady na cílovou skupinu Snížení mladých závislých na psychotropních látkách Snížení kriminality mladistvých Snížení prostoru pro dealerství drog u škol Eliminace sociálně-patologických jevů 38
6. Průřezové aktivity Kromě priorit v rámci jednotlivých pracovních skupin jsou součástí materiálu také průřezové aktivity, které jsou společné pro obě pracovní skupiny. Průřezové priority 1. Propagace a informovanost 2. Podpora komunitního plánování 39
Průřezová priorita 1 Propagace a informovanost Průřezová priorita 1 Propagace a informovanost Opatření 1.1. Propagace jednotlivých sociálních služeb a návazných aktivit na území obce 1.2. Informovanost cílové skupiny o možnostech využívání sociálních služeb a návazných aktivit Popis opatření Realizátor Zahájení činnosti 2014 Zdroje financování Finanční náročnost Nová nebo stávající služba Dopady na cílovou skupinu Indikátory úspěšnosti 1.1.1. Využití současných dostupných médií pro propagaci sociálních služeb a návazných aktivit včetně základních informací k podmínkám poskytování pomoci a podpory (zpravodaj - Občasník, internet, rozhlas, TV Hlučínsko apod.) 1.2.1. Využití současných dostupných médií pro propagaci sociálních služeb a návazných aktivit, včetně míst, kde se schází občané (např. využití nástěnek u školky, u nákupních středisek, u hřiště, u JZD, apod.) 1.2.2. Zpracování elektronického katalogu sociálních služeb a návazných aktivit včetně informací o dalších službách v okolí obce Velké Hoštice (Ostrava, Opava, okolní obce) Obec Velké Hoštice Obec Velké Hoštice 9000 Kč 490 ks (cca 40 stran) Stávající s rozšířením Zlepšení informovanosti občanů o poskytovaných službách, aktivitách a podmínkách poskytování pomoci Zlepšení propagace jednotlivých služeb a aktivit Zvýšení využívání dalších služeb občany obce mimo obec Velké Hoštice Počet článků v místním zpravodaji - Občasníku Počet hlášení v rozhlase Počet článků na internetu Aktualizované informační tabule u obchodních středisek apod. Zpracovaný internetový katalog sociálních služeb a návazných aktivit 40
Průřezová priorita 2 Podpora komunitního plánování Popis opatření Realizátor Zahájení činnosti 2014 Zdroje financování Finanční náročnost Nová nebo stávající služba Dopady na cílovou skupinu Indikátory úspěšnosti Průřezová priorita 2 Podpora komunitního plánování 2.1. Zpracování a průběžné vyhodnocování Akčního plánu jednou za rok 2.2. Průběžná aktualizace Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb jedenkrát za dva roky nebo dle situace a nových informací či potřeb 2.3. Pravidelné setkávání pracovních skupin Komunitního plánování dle potřeby Obec Velké Hoštice Obec Velké Hoštice cca 100,- / osoba Stávající s rozšířením Zpracovaný Akční plán Monitorovaný Akční plán Kontrola realizace priorit v rámci KPSS Aktualizovaný SPRSS Počet setkání pracovních skupin Počet osob, účastnících se pracovních skupin Počet projektů, realizovaných v rámci KPSS Zpracovaný Akční plán 41
7. Monitorování, vyhodnocování a aktualizace Monitorování a vyhodnocování realizace KPSS je naprosto nezbytnou součástí plánu především ve vztahu ke zjištění efektivnosti a potřebnosti naplánovaných priorit a opatření zejména ve vztahu k cílové skupině uživatelů. Monitorování a vyhodnocování probíhá zpravidla 1x ročně na monitorovacích schůzkách v rámci pracovních skupin. Jsou vyhodnocovány jednotlivé nastavené indikátory výstupů u každé priority a opatření, je vyhodnocován akční plán 1 a jsou připravovány případné úpravy plánu. Pravidelná aktualizace střednědobého plánu pak zajišťuje usměrňování aktivit na základě skutečných potřeb cílové skupiny uživatelů. Pro nastavení skutečných potřeb je rovněž nezbytné provádět průběžnou analýzu sociálních potřeb, která prokáže potřebnost služeb stávajících či nových. Na základě monitorování je důležité aktualizovat také Katalog sociálních služeb pro dostatečné a kvalitní informování veřejnosti. 1 Akční plán je rozpracování jednotlivých priorit a opatření do konkrétních kroků se stanovením zodpovědností, finančních alokací a dalších zdrojů pro jejich realizaci. Stanovuje se zpravidla na jeden rok. 42