Zpráva o postupu realizace projektu Podpora meziobecní spolupráce za období od začátku projektu do prvního oficiálního setkání představitelů obcí

Zpráva o postupu realizace projektu Podpora meziobecní spolupráce za období od začátku projektu do prvního oficiálního setkání představitelů obcí (podkladový materiál pro 1. Oficiální setkání představitelů obcí) ORP Hořice Červen 2014

Obsah 1 Úvod... 4 1.1 Vymezení území ORP Hořice... 4 1.1.1 Poloha... 4 1.1.2 Sídelní struktura... 5 1.1.3 Počet obcí... 5 2 Zhodnocení průběhu dosavadních prací na projektu v území ORP Hořice... 5 2.1 Vyhodnocení dotazníku č. 1... 5 2.2 Zhodnocení průběhu komunikace v území... 7 2.2.1 Počet zapojených obcí do projektu včetně důvodů nezapojení ostatních... 8 2.2.2 Uskutečněná jednání... 8 2.2.3 Postoje starostů jednotlivých obcí k zapojení do projektu a možnému prohloubení meziobecní spolupráce, možné směry spolupráce, shrnutí spolupráce s motivujícími starosty... 9 2.2.4 Zhodnocení konkrétních aktivit vedoucích k formování nové meziobecní spolupráce v území ORP Hořice... 9 2.3 Zhodnocení dosavadního průběhu projektu z pohledu motivujících starostů... 10 2.4 Vyhodnocení dotazníku č. 2... 12 2.5 Zhodnocení průběhu prací na analytické části souhrnného dokumentu za ORP Hořice... 14 2.5.1 Oblast sociálních služeb... 14 2.5.2 Oblast školního a předškolního vzdělávání... 14 2.5.3 Oblast odpadového hospodářství... 15 3 Výsledky analýz jednotlivých oblastí základní charakteristika území, současná situace a vývoj (odpady, školství, sociální služby)... 15 3.1 Sociální služby... 15 3.2 Školní a předškolní vzdělávání... 17 3.3 Odpadové hospodářství... 18 4 Varianty řešení u problémů a potřeb v území, zjištěných analýzou jednotlivých oblastí... 20 4.1 Stručný přehled variant řešení u zjištěných problematických okruhů... 20 4.1.1 Sociální služby... 20 4.1.2 Školství... 21 4.1.3 Odpadové hospodářství... 23 5 Výběr volitelného tématu... 26 2

5.1 Dopravní infrastruktura... 27 5.2 Cestovní ruch... 27 5.3 Bezpečnost... 27 6 Analýza území z pohledu meziobecní spolupráce a návrhy na její možné prohloubení... 29 7 Stanovení dalšího postupu... 30 7.1 Zaměření návrhové části strategického dokumentu... 30 7.2 Institucionalizace meziobecní spolupráce v území... 30 7.3 Harmonogram dalších prací... 30 Seznam obrázků Obrázek 1: Mapa obcí SO ORP Hořice... 4 3

1 Úvod 1.1 Vymezení území ORP Hořice Správní obvod ORP Hořice se rozkládá ve střední části Královéhradeckého kraje, v turisticky významném území Podkrkonoší. Rozlohou 19 280 ha, i počtem obyvatel 18 374 patří obvod k nejmenším v kraji. Jeho ústředním městem je město Hořice. Zahrnuje celkem 29 obcí. Obrázek 1: Mapa obcí SO ORP Hořice 1.1.1 Poloha Region Hořicka se rozkládá na úpatí Hořického pískovcového chlumu, jenž je přirozeným předělem mezi drsným podhůřím Krkonoš na severu a úrodným Polabím na jihu. Hořicko disponuje mohutnými ložisky kvalitního pískovce vhodné pro stavebnictví i pro jemné sochařské práce. Kvalita životního prostředí je dobrá, bez výraznějšího zatížení. Zemědělská půda zabírá na Hořicku téměř 70 % území, zatímco lesní půdy pouze 20,9 %. Územím ORP a městem Hořice prochází silnice I. třídy I/35 spojující Hradec Králové s Jičínem. Tato komunikace by měla být ve výhledu nahrazena rychlostní komunikací R35, která by region napojila na síť dálničních a rychlostních komunikací. Území protíná železniční 4

trať č. 041 v úseku Hradec Králové - Jičín. Místním železničním uzlem je obec Ostroměř, kde se trať č. 041 protíná s tratí č. 040 Stará Paka - Chlumec nad Cidlinou. 1.1.2 Sídelní struktura ORP Hořice je čtvrtým nejmenším obvodem v rámci Královéhradeckého kraje. Svojí rozlohou 19 280 ha zaujímá 4,1 % rozlohy kraje. Hustota zalidnění je 95,8 osob/km 2 (rok 2012). Na území je 69 % zemědělské půdy, což odpovídá spíše zemědělskému rázu ORP. Průmysl se soustřeďuje do města Hořice. 1.1.3 Počet obcí ORP Hořice zahrnuje celkem 29 obcí - Bašnice, Bílsko u Hořic, Boháňka, Borek, Bříšťany, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Dobrá Voda u Hořic, Holovousy, Hořice, Chomutice, Jeřice, Lískovice, Lukavec u Hořic, Miletín, Milovice u Hořic, Nevratice, Ostroměř, Petrovičky, Podhorní Újezd a Vojice, Rašín, Rohoznice, Sobčice, Staré Smrkovice, Sukorady, Tetín, Třebnouševes, Úhlejov, Vřesník. ORP Hořice je územím s pouze 2 městy, zbytek tvoří 27 obcí, z nich je 35 % do 200 obyvatel, 38 % do 500 obyvatel, 21 % do 1000 obyvatel. 2 Zhodnocení průběhu dosavadních prací na projektu v území ORP Hořice Projekt probíhá od 1. 11. 2013, kdy byl zaměstnán realizační tým, zástupcům obcí a měst v ORP Hořice byl projekt poprvé představen informativními e-maily se základními informacemi o projektu s představením realizačního týmu. Od začátku ledna 2014 probíhaly schůzky realizačního týmu s jednotlivými starosty, kdy byly formou řízeného rozhovoru pokládány otázky v rámci dotazníku stanoveného SMO, tak i otázky v rámci 3 povinných témat sestavené realizačním týmem. Vedle osobních schůzek s jednotlivými starosty uspořádalo Město Hořice neformální setkání pro starosty ORP na téma projektu Meziobecní spolupráce dne 24. 1. 2014 v Divadelním sále v Hořicích. Koordinátorka MOS představila projekt, jeho harmonogram, možnosti meziobecní spolupráce apod. Dále vystoupili motivující starostové, kteří velmi podařeně promluvili ke starostům na téma problematiky a potřebnosti meziobecní spolupráce. Jednání se zúčastnilo 17 z 29 starostů ORP. Z provedených rozhovorů a neformálního setkání jsme nezaznamenali negativní postoj starostů k projektu meziobecní spolupráce. Nepředpokládáme tudíž ani vznik problémů. Neuvolnění starostové pouze nepřislíbili aktivní účast na neformálních setkáních apod. z důvodu nedostatku času. 2.1 Vyhodnocení dotazníku č. 1 Na přelomu ledna a února 2014 byly vedeny řízené rozhovory se zástupci všech 29 obcí ORP Hořice. Během řízených rozhovorů nejen že byly vyplněny dotazníky dané Svazem, ale obce byly dotazovány na okolnosti daných odpovědí a na další otázky, které byly využity pro analýzy v území a předpokládanému směřování návrhů. Tyto řízené rozhovory vnímáme jako nejcennější pro 5

zmapování problémů v území i pro zjištění představ samotných starostů nad meziobecní spoluprací. Výsledky dotazníků jsou nadále řazeny do oblastí sdružujících podobná témata, která stručně shrneme s ohledem na reálné závěry/pocity, ke kterým došel realizační tým. a) Spolupráce mezi obcemi Starostové ORP Hořice hodnotí spolupráci mezi sousedními obcemi z převážné části (94 %) výborně nebo velmi dobře, a to zejména v oblastech školství (dovoz dětí do MŠ, spolupráce se základními školami, kam žáci dojíždí apod.), kultura a sport (pořádání kulturních či sportovních akcí nadobecního významu apod.), dobrovolní hasiči, pomoc při krizových situacích (uvedlo nejvíce starostů, tato spolupráce funguje v našem ORP výborně) a cestovní ruch (spolupráce v rámci destinační společnosti Podzvičinsko). Dle názoru většiny starostů a představitelů DSO jsou nejvhodnějšími oblastmi pro meziobecní spolupráci oblast předškolního a základního vzdělávání, krizové situace, kultura, sport, spolky, ale také sociální služby a odpadové hospodářství. Projektem Podpora meziobecní spolupráce budou řešena tři hlavní témata, které starosty obcí ORP Hořice velmi řeší. Jako jiné oblasti pro spolupráci uvedli představitelé obcí spolupráci při plánování výstavby rychlostní silnice R35, spolupráci při povodních - plánování a realizace společných protipovodňových opatření, dále starostové navrhovali jako vhodnou oblast pro spolupráci společné zajištění vzdělávání a dalších služeb (např. účetních, právní poradenství apod.), společnou údržbu cest a příkopů (bez SÚS). Formou volitelného tématu bude rozpracované čtvrté téma, které dle vyjádření starostů na neformálním setkání 6. 5. 2014 směřuje do oblasti bezpečnosti (krizové řízení, dopravní bezpečnost, záchranné složky, kriminalita, bezpečnější cyklistika apod.). Obcím v ORP Hořice se nedaří navázat spolupráce v některých oblastech zejména z důvodů, že si většinou problémy řeší jednotlivé obce samostatně; spolupráci s okolními obcemi se však nebrání. ZÁVĚR: AČKOLI STAROSTOVÉ POZITIVNĚ HODNOTÍ SPOLUPRÁCI MEZI OBCEMI V OBLASTECH ŠKOLSTVÍ, KRIZOVÉ SITUACE ČI CESTOVNÍ RUCH, JSOU PODLE NICH TATO TÉMATA ZÁROVEŇ NEJVHODNĚJŠÍMI OBLASTMI PRO MEZIOBECNÍ SPOLUPRÁCI. VIDÍME PROTO VELKÝ POTENCIÁL V BUDOVÁNÍ MEZIOBECNÍ SPOLURPÁCE V RÁMCI TOHOTO PROJEKTU 3 TÉMATA JSOU JIŽ ZANALYZOVÁNA A ČTVRTÉ NEJČASTĚJI ZMIŇOVANÉ SE PRAVDĚPODOBNĚ STANE TÍM VOLITELNÝM V ÚZEMÍ. NAPŘÍČ VŠEMI TÉMATY VYZNÍVÁ POTŘEBA ŘEŠIT PROBLÉMY NIKOLI SAMOSTATNĚ V OBCÍCH, ALE SPOLEČNĚ S OKOLNÍMI OBCEMI, KTERÝCH SE PROBLÉM TÝKÁ, KONSTRUKTIVNÍM ZPŮSOBEM. VNÍMÁME TAKÉ POTŘEBU STAROSTŮ SDÍLET INFORMACE, NAPŘ. NEFORMÁLNÍMI SETKÁNÍMI NEBO BULLETINEM DO VŠECH OBCÍ. VELKÉ MNOŽSTVÍ STAROSTŮ JE NEUVOLNĚNÝCH S MINIMEM ČASOVÝCH MOŽNOSTÍ, I PŘESTO JSOU PROJEKTU NAKLONĚNI A VĚTŠINA Z NICH SE CHCE ZAPOJIT. POUZE OBEC STARÁ SMRKOVICE SE DO PROJEKTU NEZAPOJILA Z DŮVODU NEDOROZUMĚNÍ S DSO PODCHLUMÍ. Vazba na institucionalizaci MOS Za největší bariéry MOS jsou považovány ty, které nevznikají uvnitř našeho ORP, ale působí na nás zvenčí: nedostatečná či složitá legislativa, nedostatek financí a nízká podpora ze strany státu. Na území ORP Hořice působí dva dobrovolné svazky obcí - Mikroregion Podchlumí a Lázeňský Mikroregion, tedy žádný z DSO nezaujímá celé území ORP Hořice. Z celkového počtu 29 obcí - 3 obce nepatří do žádného DSO, 8 obcí patří do Lázeňského Mikroregionu, zbývajících 18 obcí patří do 6

Mikroregionu Podchlumí. Největší potenciál pro budoucí proces institucionalizace nové formy meziobecní spolupráce přikládáme tedy Mikroregionu Podchlumí. Mikroregion Podchlumí jedná o připojení 3 obcí, které prozatím nepatří do žádného DSO, zároveň však do Mikroregionu Podchlumí patří i 6 obcí z jiného ORP. V našem ORP starostové uváděli jako největší úspěchy meziobecní spolupráce převážně aktivity v rámci činnosti DSO. Jedná se o integrované projekty venkovských mikroregionů, kdy se jednotlivé obce vybavily mobiliářem, upravily zeleň, nakoupily společnou techniku na údržbu zeleně apod. Dále mikroregiony pořádají zdarma vzdělávací semináře pro obce na aktuální témata: legislativa, archivnictví, veřejné zakázky, účetnictví obcí apod. Mikroregion Podchlumí zpracoval studii na obnovu drobných kamenných památek, díky které byly z dotačních titulů obnoveny desítky památek na území ORP. DSO vidí starostové jako zázemí, kde mají servis v poradenství a získávání dotačních prostředků. Dále byla uvedena jako pozitivní spolupráci s místní akční skupinou MAS Podchlumí a sdružením Podzvičinsko. Pět obcí na území našeho ORP spolupracuje ve svozu dětí do MŠ. Dále byla uváděna spolupráce v činnosti hasičů a v oblasti pořádání kulturních akcí. Za nejvíce vhodnou formu spolupráce považují představitelé obcí stávající mikroregion, dále neformální spolupráci a shromáždění představitelů obcí v rámci projektu MOS. To se daří naplňovat, jelikož se konalo již první neformální setkání starostů ORP Hořice 6. 5. 2014. Naopak jako nejméně vhodné jsou považovány smlouvy mezi obcemi a společné organizace a firmy. ZÁVĚR: VĚTŠINA OBCÍ JE PŘIPOJENA V DSO PODCHLUMÍ, V NĚMŽ OBCE MAJÍ DŮVĚRU A VIDÍ V NĚM NEJVĚTŠÍ POTENCIÁL PRO MEZIOBECNÍ SPOLUPRÁCI (V HODNOCENÍ STAROSTŮ ZÍSKAL PRŮMĚRNOU ZNÁMKU 1,4). UVNITŘ ÚZEMÍ JE TEDY VŮLE PRO FUNGUJÍCÍ MEZIOBECNÍ SPOLUPRÁCI A PRÁVĚ DSO JE VIDĚNO JAKO ZÁZEMÍ PRO OBCE ORP DO BUDOUCNA (OBCE NECHTĚJÍ UZAVÍRAT ORGANIZACE NEBO SMLOUVY). DOKAZUJE TO TAKÉ MNOŽSTVÍ PROJEKTŮ, KTERÉ SE DÍKY DSO ZREALIZOVALY. JELIKOŽ OBCE VIDÍ NEJVĚTŠÍ BARIÉRY MEZIOBECNÍ SPOLUPRÁCE VE SLOŽITÉ LEGISLATIVĚ NEBO NEDOSTATKU FINANCÍ A NÍZKÉ PODPOŘE STÁTU, OČEKÁVAJÍ OBCE OD TOHOTO PROJEKTU ZMĚNU PRÁVĚ ZVENČÍ, CENTRÁLNÍCH ORGÁNŮ STÁTU. 2.2 Zhodnocení průběhu komunikace v území Komunikaci v území se projektový tým snaží rozvíjet zejména neformálním setkáváním starostů a osobními schůzkami. Již na počátku projektu byli zástupci obcí na úvodní schůzce k projektu, poté byly dvakrát provedeny řízené rozhovory, na jejichž konci bylo uspořádáno neformální setkání nad výsledky obou dotazníků a zejména kvůli debatě nad volitelným tématem, ale i tématy dalšími, které každý starosta ve své obci řeší. Stěžejní roli v komunikaci se starosty obcí hrají motivující starostové (více v kapitole 2.3), kteří připomínají důležitost meziobecní spolupráce, uvádějí příklady dobré praxe, motivují starosty obcí k aktivitě v projektu a vedou diskuse na shromážděních směrem ke konstruktivním návrhům řešení. 7

2.2.1 Počet zapojených obcí do projektu včetně důvodů nezapojení ostatních Projektu se účastní 28 obcí a měst z celkových 29. Někteří jsou aktivnější, někteří méně. Důvodem aktivní či pasivní spolupráce je především jejich časové vytížení. Jelikož mnoho zástupců obcí a měst jsou často neuvolnění starostové, nemají dostatek času na řešení problémů ve své obci v míře vyšší než nutné. Nicméně, všichni tito zástupci mají zájem o informace o tomto projektu a i nadále by rádi byli (i když pasivně) projektu přítomni. Jedinou nezapojenou obcí je obec Staré Smrkovice, kdy paní starostka nemá zájem účastnit se jakékoliv spolupráce, kvůli nedorozumění s DSO Podchlumí, které na území ORP Hořice působí. Vnímáme přehlcenost neuvolněných zástupců obcí, kteří ve svém volném času naleznou prostor pro vedení své obce, ale již nemají volnou kapacitu pro rozvoj meziobecní spolupráce. Tyto tendence se tým bude snažit vyvrátit možnými návrhy, do kterých se, doufejme, obce zapojí a projekt meziobecní spolupráce využijí ve prospěch rozvoje své obce. 2.2.2 Uskutečněná jednání První představení projektu proběhlo v ORP Hořice prostřednictvím informativních e-mailů všem obcím a městům v ORP Hořice se základními informacemi o projektu a s představením realizačního týmu. Od začátku ledna do konce února 2014 probíhaly osobní schůzky realizačního týmu s jednotlivými starosty, kdy byly formou řízeného rozhovoru pokládány otázky v rámci prvního dotazníku stanoveného SMO, tak i otázky v rámci 3 povinných témat sestavené realizačním týmem. Celkem bylo vyplněno 29 dotazníků z celkových 29. Dále vedle osobních schůzek s jednotlivými starosty uspořádalo Město Hořice neformální setkání pro starosty ORP na téma projektu Meziobecní spolupráce. Zasedání se konalo dne 24. 1. 2014 v Divadelním sále v Hořicích. Koordinátorka MOS představila projekt a motivující starostové promluvili na téma problematiky a potřebnosti meziobecní spolupráce. Jednání se zúčastnilo 17 z 29 starostů ORP. V měsíci dubnu 2014 probíhaly osobní schůzky realizačního týmu s jednotlivými starosty, kdy byl formou řízeného rozhovoru řešen druhý dotazník stanovený SMO. Celkem proběhla osobní schůzka u 28 obcí z celkových 29, při nichž bylo vyplněno 26 dotazníků. Jediná obec Staré Smrkovice se dotazníkového šetření vůbec nezúčastnila (nezájem o účast na projektu) a zástupci 2 obcí z časových důvodů dotazník nevyplnili. Neformální shromáždění starostů následně proběhlo dne 6. 5. 2014 v Hořicích. Zde byli přítomni seznámeni s výsledky dotazníkových šetření, s průběhem projektu, s činností realizačního týmu, který prováděl sběr dat a informací pro tři oblasti (školství, odpadové hospodářství a sociální oblast). Dále bylo diskutováno 4. volitelné téma, probíhala volná diskuse o problémech obcí a měst a diskuse možné spolupráce v jednotlivých oblastech (školství, odpadové hospodářství, sociální oblast, volitelné téma). Jednání se zúčastnilo 16 z 29 zástupců obcí a měst z ORP Hořice. 8

2.2.3 Postoje starostů jednotlivých obcí k zapojení do projektu a možnému prohloubení meziobecní spolupráce, možné směry spolupráce, shrnutí spolupráce s motivujícími starosty Starostové obcí a měst ORP Hořice vyslovili zájem o projekt. 28 zástupců z 29 má zájem účastnit se projektu a do budoucna vytvářet možnosti, jak si vzájemně vypomoci. Jak starostové, tak účetní obcí vycházejí vstříc realizačnímu týmu při zjišťování faktů a dat, zejména pro analýzy v oblasti odpadového hospodářství, kde nedošlo kvůli informačnímu embargu svozových společností k získání relevantních údajů. Nejtíživějšími tématy (jak ukázalo neformální shromáždění starostů i dotazníky) jsou právě 3 nosná témata projektu společně s dalšími jako je školní doprava, nedostupnost sběrného dvora, třídění biologického odpadu, sociálně slabé a problémové vrstvy občanů a také otázka bezpečnosti (bezpečná doprava, kriminalita, povodně, krizové řízení atd.). Motivující starostové byli představeni na neformálním setkání starostů v Hořicích, kde měli svou prezentaci k projektu. Vyzvali ostatní starosty ke spolupráci a nabídli možnost se na ně v případě dotazů, připomínek či problémů obracet. Spolupráce motivujících starostů s realizačním týmem je na velmi dobré úrovni a pravidelně se schází. Motivující starostové pomáhají realizačnímu týmu s mapováním území, s komunikací se starosty, pomáhají domlouvat schůzky s představiteli jednotlivých firem a organizací, které chce realizační tým v rámci mapování území též navštívit. I nadále aktivně spolupracují s realizačním týmem a pomáhají rozvíjet meziobecní spolupráci. 2.2.4 Zhodnocení konkrétních aktivit vedoucích k formování nové meziobecní spolupráce v území ORP Hořice Diskuze nad aktivitami vedoucími k formování nové meziobecní spolupráce proběhla v rámci Neformálního shromáždění starostů. Spíše než samotné formování meziobecní spolupráce ovšem byly diskutovány samotné problémy a starostové se vyslovili k potřebě zvýšení bezpečnosti na obcích a městech (otázka kriminality a vandalismu), dále se řešila otázka školních autobusů a spojů, které jsou v některých obcích nedostatečné, také se diskutovalo nad problematikou sociální (především nutnost zvýšit externí sociální služby) a problematikou odpadového hospodářství (otázka svážení bioodpadů, sběrný dvůr, černé skládky atd.). Tyto podněty následně realizační tým zaevidoval a v návaznosti na výsledky analýz připravil možné nástiny variant řešení všech tří oblastí. Formování meziobecní spolupráce bude řešeno v následujícím období, návrhové části projektu. Z dotazníků a rozhovorů se starosty obcí je největší potenciál ve stávajícím DSO Podchlumí, resp. v jeho rozšíření o nezapojené obce. 9

2.3 Zhodnocení dosavadního průběhu projektu z pohledu motivujících starostů Spolupráce motivujících starostů s realizačním týmem je na velmi dobré úrovni. Motivující starostové byli představeni na neformálním setkání starostů v Hořicích dne 24. 1. 2014, kde měli svou prezentaci k projektu. Vyzvali ostatní starosty ke spolupráci a nabídli možnost se na ně v případě dotazů, připomínek či problémů obracet. Motivující starostové se rovněž od začátku projektu aktivně schází s realizačním týmem a hodnotí postup projektu a další kroky. V analytické části projektu pomáhali domlouvat schůzky s představiteli jednotlivých firem a organizací, které potřeboval realizační tým v rámci mapování území navštívit. Díky nim vznikla větší důvěra ostatních zástupců obcí a měst v projekt Meziobecní spolupráce. Motivující starostové rovněž aktivně předkládají návrhy, jak by se v konkrétních oblastech dala meziobecní spolupráce realizovat. Motivující starostové aktivně oslovují ostatní zástupce obcí a měst a vysvětlují jim přínosy projektu a možnou budoucí spolupráci. Na neformálním setkání starostů motivující starostové vedli diskusi s ostatními zástupci obcí nad volitelným tématem i dalšími společnými problémy. Velmi přínosné bylo zmínění několika příkladů dobré praxe, které jsou od Svazu k dispozici. Motivující starostka obce Dobrá Voda u Hořic, Mgr. Jana Němečková vidí po zhodnocení dosavadních prací na projektu přínosy projektu pro ORP Hořice následovně: Mobilizace vlastních zdrojů regionu. Skloubení zájmů a potřeb jednotlivých obcí, hledání shody respektující závěry dotazníkového šetření. Diskuze obcí nad společným tématem - vymezení společných priorit obcí. Vytvoření strategie zaměřené na řešení společných problémů. Projekt nastíní možnosti, jak zefektivnit veřejnou správu. Podněty pro legislativní úpravy. Paní starostka zastává názor, že dalším vhodným formováním meziobecní spolupráce je řešení projektů v rámci stávajícího Mikroregionu Podchlumí s jeho případným rozšířením. Motivující starosta města Hořic, Ivan Doležal zhodnotil dosavadní průběh projektu s návrhem směřování meziobecní spolupráce následovně. Žádný z nás si neumí představit, jaké je to být starostou na malé obci, spoléhat se jen sám na sebe, v případě pochybení být kamenován a v případě zdolání úkolu nebýt ani pochválen, protože je to považováno za samozřejmost. Další nástrahou, kterou nemůžeme nikdy opomínat je neustále měnící se legislativa, která je další nepříjemnou překážkou při prosazování cílů, vedoucích k všeobecné spokojenosti našich spoluobčanů. Stát na obce dále přenáší další a další povinnosti, které nám přináší nejen administrativní zátěž, ale i následnou finanční nesoběstačnost, protože mezi narůstající agendou a poskytovanými finančními prostředky nikdy nebyla přímá úměra. Se všemi těmi problémy, které nás starosty obklopují si však vždy musíme umět poradit. Starostové větších měst mají alespoň tu výhodu, že mají po ruce odborné úředníky, kteří za ně kdykoliv vyřeší celou řadu problémů. Starostové malých měst tuto výhodu nemají a musí se jakoukoliv problematikou prokousávat vždy naprosto samostatně. Možná i proto má projekt Meziobecní spolupráce své opodstatnění. V minulosti nám byly nabízeny projekty, které měly předem stanovený cíl a které jsme ne vždy 10

potřebovali v takovém rozsahu, v jakém jsme je museli splnit. Projekt meziobecní spolupráce je tak trochu jiný. Sice nám dopředu napovídá, jakými hlavními oblastmi se máme při realizaci zabývat, ale nic nám doslovně nenařizuje, naopak nám nechává prostor zacílit projekt dle našich potřeb. Bonusem celého projektu je pak výběr libovolného tématu, kterým bude pravděpodobně dle předběžných výsledků bezpečnostní situace v obcích a její komplexní řešení. Projekt jako celek významným způsobem přispěje ke komunikaci mezi starosty, ke společnému řešení jejich problémů ve spolupráci s jejich ORP a za metodické podpory Svazu měst a obcí. Dobrou myšlenkou projektu je navázání dotačních výzev v rozbíhajícím se programovacím období, právě na výstupy z projektu meziobecní spolupráce. Pokud bude projekt obcemi dobře uchopen, pomůže obcím v rámci společných zadání potřeb jednotlivých oblastí šetřit nejen finanční prostředky, ale i výrazně zjednodušit a ulehčit práci jednotlivých obcí. Náš tým má v současné době za sebou analytickou část projektu, ve které dostali všichni starostové možnost se vyjádřit se kterými problémy se potýkají, kde vidí možnosti pro meziobecní spolupráci a v jakých oblastech chtějí rozvíjet svoji samostatnou působnost. Důležitým aspektem jsou možné finanční úspory, vytvořené sdílením výkonů agend při zachování samostatnosti a nezávislosti obcí, a to bez závislosti na dotacích EU i ČR. Snahou je podpořit rozvoj obcí zevnitř území ORP, čímž dojde k maximálnímu možnému cílení návrhových řešení, které v následující části projektu budou rozpracovávány. Je pravdou, že město Hořice každoročně organizuje setkání starostů ze svého ORP a snaží se jim poskytnout novinky v oblasti legislativy, případně školení. Tímto projektem budeme mít definované potřeby, které starosty aktuálně trápí a budeme se jim snažit být nápomocni při jejich řešení nejen z pozice jejich ORP, ale také jako partneři. Naše první setkání se starosty v rámci ORP podnítila zájem starostů a přinesla živou diskusi, která je předpokladem zdárného dokončení projektu. Jsem přesvědčen, že starostové mají velikou chuť tyto problémy společně smysluplně řešit. Kromě společných závazných témat (školství, odpadové hospodářství, sociální oblast), jsme na neformálním setkání starostů společně diskutovali a shodli se, že volitelné téma pro naše ORP bude již zmiňovaná oblast bezpečnosti, kterou chceme společně řešit, oblast povodní a krizového řízení, zvýšení spolupráce městské policie s obcemi, snížení a prevence kriminality, dále preventivně bezpečnostní oblast dopravy, včetně osekávání příkopů či cyklostezky. V rámci analytické části projektu jsme současně došli k závěru, že starostové potřebují podporu v zajištění legislativy, vzorů smluv, rozhodnutí, přístupů do map a možnosti vzájemné komunikace mezi sebou, kterou se jim pokusíme zajistit v rámci projektu výzvy 22 z IOP, do které v současné době připravujeme žádost. V našem ORP jsou v současné době založené sdružení Podzvičinsko, MAS Podchlumí o. s. a Mikroregion Podchlumí. Pouze mikroregion Podchlumí má formu dobrovolného svazku obcí. Město Hořice je součástí sdružení Podzvičinsko, které je zaměřené na cestovní ruch a MAS Podchlumí o. s., ve které jsou zastoupeny kromě obcí a měst i zemědělské subjekty, samostatní zemědělští podnikatelé a aktivní fyzické osoby z našeho regionu. Součástí (DSO) Mikroregionu Podchlumí město Hořice není. Mikroregion Podchlumí využívají obce v našem ORP jako poradní orgán při čerpání dotací, v tomto směru je město Hořice vzhledem ke své velikosti samostatné. 11

2.4 Vyhodnocení dotazníku č. 2 Dotazník byl zaměřen zejména na získání doplňujících informací k meziobecní spolupráci. Jeho cílem bylo získat data, které Svaz měst a obcí využije pro vyjednávání o budoucím nastavení podmínek ekonomických a legislativních pro dlouhodobé fungování meziobecní spolupráce na resortech a v Parlamentu ČR. Dotazníky nám měly upřesnit, jakým směrem by se měla ubírat meziobecní spolupráce v našem ORP. Upřesňovaly ale také konkrétní problémy ve třech řešených oblastech a návrhy na jejich řešení, nebo také možnou spoluprací s dalšími obcemi. Největší výhody spolupráce mezi obcemi spatřují zástupci až poloviny obcí z ORP Hořice ve finančních úsporách. Po 11 hlasech označili zástupci jako výhodu také snadnější prosazení regionálních rozvojových cílů a zvýšení povědomí o životě v okolních obcích. 85 % obcí se domnívá, že stávající DSO jsou schopné v širším regionu koordinovat oblast sociálních služeb, ale hned v závěsu také odpadové hospodářství a školství. Často bylo ale upozorňováno na nutnost finanční podpory z centrální úrovně, kvalitní personální zajištění a místní znalost pro to, aby mohly být tyto oblasti koordinovány. Pouze 7 obcí tento názor nemá, a to hlavně v oblasti školství (spádovost škol). Nejčastější argumenty byly, že by si obce měly tyto oblasti zajišťovat samy, protože samy znají nejlépe místní problémy (DSO je již příliš velké), nebo že by pro plnohodnotnou koordinaci chyběly finanční prostředky. Z předchozích argumentů vycházejí také odpovědi na otázky týkající se financování meziobecní spolupráce. Zde se 16 obcí přiklání k stanovení podílu na sdílených daní, 13 obcí k poskytnutí dotace a jedna obec by preferovala daňovou úlevu. Pro maximálně fungující spolupráci mezi obcemi by dle zástupců obcí měla být stanovena jednoduchá organizační struktura, spolupráce by měla být profesionálně řízena a průběžně metodicky podporována z centrální úrovně, s jasně vymezenými kompetencemi. Mělo by dojít ke zjednodušení legislativy. Nejvhodnějším správním územím pro zajišťování 14 různých veřejných služeb bylo voleno nejčastěji správní území ORP Hořice, vyslovilo se pro něho 53 % obcí, nejčastěji v oblasti bezpečnosti a veřejného pořádku, sociální oblasti a odpadovém hospodářství. Nejméně pak ve školství, zemědělství, vodovodech a kanalizacích. Pro území pověřeného obecního úřadu ve všech 14 oblastech hlasovalo 30 % obcí, nejčastěji v oblasti MŠ, ZŠ a kultury. Na druhé straně nejméně v oblastech zaměstnanosti, podpory podnikání, dopravní obslužnosti, bezpečnosti a veřejného pořádku. Pro správní území kraje se vyslovilo nejméně obcí (17 % odpovědí), nejčastěji v dopravě a podpoře zaměstnanosti. Velmi významně se obce v ORP Hořice zaměřují na aktivity pro děti a mládež (65 %), resp. rodiny s dětmi (54 %) a také na aktivity pro senioryi (42 %). V ORP Hořice v oblasti školství nejvíce problémů činí nedostatečná kapacita mateřských škol (38 % obcí), špatný technický stav (27 %) a dostupnost školy (23 %). Obce trápí také zachování škol a nedostatek finančních prostředků. Na druhé straně 5 obcí uvedlo, že nemá žádné problémy, což je potěšující. K řešení problémů v oblasti školství by obce shodně v 35 % dokázaly spolupracovat s jinou 12

obcí v tématech optimální naplněnost tříd a nabídce mimoškolních aktivit. Meziobecní spolupráci je nakloněna většina obcí v oblasti čerpání dotačních prostředků a také by stály o prohloubení zájmu rodičů o dění ve škole. V oblasti sociálních služeb většina obcí uvedla, že nemá problémy (42 %). Zde je třeba konstatovat, že si občané většinu potřeb zajišťují sami nebo v rámci rodinných příslušníků. Většina obcí neprovozuje sociální zařízení nebo služby, pouze Hořice, Miletín a Chomutice. V obcích, které problémy řeší, se nejčastěji objevila nedostatečná kapacita pečovatelské služby, problémy ze sociálně vyloučených lokalit (nejen Romové, ale i bezdomovci nebo sociálně slabí nepracující problémoví občané), ale také nedostatek financí, které by mohly do sociálních služeb směřovat. Rovná polovina obcí by spolu ráda spolupracovala obecně ve službách ambulantních a terénních. Část obcí chce více zapojovat seniory do veřejného života a vytvářet nová pracovní místa zejména v souvislosti s ambulantními či terénními službami. Cca 31 % obcí nemá potřebu spolupracovat z důvodu toho, že nepociťují problémy, které by se měly meziobecní spoluprací řešit. Pokud by měly obce zajišťovat sociální služby, tak by to dle starostů měly být: pečovatelská služba (62 %), domovy pro seniory (23 %), terénní programy a sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením (15 %). Největším problémem v oblasti odpadového hospodářství v území je nedostupnost sběrného dvora v Hořicích a kompostárny v Lískovicích, pro kterou se v dotazníku vyslovilo sice pouze 9 obcí, ale dle rozhovorů se zástupci obcí tento problém pociťuje i mnoho dalších obcí, a proto se objevuje toto téma v nástinu možných variant k řešení. Vysoké ceny za svoz odpadů trápí 8 obcí a černé skládky jsou také častým problémem. 6 obcí ale vyslovilo, že nemá v odpadovém hospodářství žádné problémy, což je potěšující. Většinových 15 obcí by uvítala společná zařízení k nakládání s odpady s více obcemi - jak již bylo řečeno, zejména chybějící sběrný dvůr a kompostárnu. 10 obcí by rádo spolupracovalo v úspoře financí na odpadové hospodářství jako takové (související i s lepší vyjednávací pozicí vůči poskytovatelům služeb), ale také v oblasti nakládání s bioodpady, které se stává palčivým tématem. Tato témata jsou součástí nástinu možných variant, které bude realizační tým nadále rozpracovávat, aby byla tato potřeba v území vyřešena. Z 1. i 2. dotazníku vzešly varianty volitelného tématu, které rozpracováváme v kapitole č. 5 Volitelné téma. ZÁVĚR: Z DOTAZNÍKŮ VZEŠEL ZÁVĚR, ŽE OBCE MEZIOBECNÍ SPOLUPRÁCI VÍTAJÍ, A TO NEJEN KVŮLI FINANČNÍM ÚSPORÁM, ALE TAKÉ KVŮLI PROSAZOVÁNÍ SVÝCH CÍLŮ A SDÍLENÍ ZKUŠENOSTÍ V ÚZEMÍ. TO ODPOVÍDÁ DOJMU REALIZAČNÍHO TÝMU Z ŘÍZENÝCH ROZHOVORŮ, KDY OBCE MAJÍ ZÁJEM ŘEŠIT PROBLÉMY, ALE CHYBÍ K TOMU ODPOVÍDAJÍCÍ PLATFORMA A BOHUŽEL TAKÉ ČAS, KTERÝ JE ZEJMÉNA PRO NEUVOLNĚNÉ STAROSTY NEDOSTAČUJÍCÍ PRO AKTIVITY V RÁMCI MEZIOBECNÍ SPOLUPRÁCE. NEJRADĚJI BY JEJÍ ŘÍZENÍ SVĚŘILI STÁVAJÍCÍMU DSO PODCHLUMÍ, SE KTERÝM MAJÍ DOBRÉ ZKUŠENOSTI. PRO JEJÍ DOBRÉ FUNGOVÁNÍ OVŠEM POTŘEBUJÍ PROFESIONÁLNÍ ŘÍZENÍ A ORGANIZACE V ÚZEMÍ ZA PODPORY Z CENTRÁLNÍ ÚROVNĚ, PŘIČEMŽ JAKO IDEÁLNÍ FORMU FINANCOVÁNÍ MEZIOBECNÍ SPOLUPRÁCE VIDÍ VE STANOVENÍ PODÍLU NA SDÍLENÝCH DANÍCH. JAKO NEJVHODNĚJŠÍ SPRÁVNÍ ÚZEMÍ PRO FUNGOVÁNÍ MEZIOBECNÍ SPLUPRÁCE STAROSTOVÉ VE VĚTŠINĚ VEŘEJNÝCH SLUŽEB UVEDLI ÚZEMÍ ORP, ALE TAKÉ ÚZEMÍ POVĚŘENÉHO OBECNÍHO ÚŘADU, COŽ ODRÁŽÍ MNOHÉ NÁZORY NA TO, ŽE NĚKTERÉ PROBLÉMY SE MUSÍ ŘEŠIT VE SPOLEČENSTVÍ NĚKOLIKA 13

MÁLO OKOLNÍCH OBCÍ, KTERÝCH SE DANÁ PROBLEMATIKA TÝKÁ A JEJÍ ŘEŠENÍ MÁ TAK MAXIMÁLNÍ EFEKT. 2.5 Zhodnocení průběhu prací na analytické části souhrnného dokumentu za ORP Hořice Pro analytickou část souhrnného dokumentu byly Svazem měst a obcí poskytnuty šablony s definováním konkrétních údajů, které je třeba zjistit a porovnat. Údaje byly sbírány pomocí následujících zdrojů: - data z jednotlivých ministerstev, - veřejně dostupné databáze a registry, - strategické nebo analytické dokumenty území ORP i širšího rozsahu (krajské, celostátní), - vlastní šetření v území problém s neposkytováním dat soukromých subjektů zejména v odpadovém hospodářství - komunikace s jednotlivými aktéry daných oblastí, odbornými zástupci odborů městského úřadu - dotazníky č. 1 a č. 2 - řízené rozhovory se starosty všech obcí Konkrétní postupy prací u jednotlivých témat nabízejí následující kapitoly. 2.5.1 Oblast sociálních služeb V rámci příprav analytické části dokumentu byly v první fázi vedeny osobní řízené rozhovory se zástupci obcí (1. a 2. dotazníky). Vedle dalších témat (odpady, školství atd.) byli zástupci obcí dotazováni na způsob zajištění sociálních služeb v dané obci, na řešení problémů spojených se sociálními službami, na potřeby občanů, na informovanost občanů a na možnosti občanů ve vztahu k sociálním službám. Tyto rozhovory byly následně písemně zpracovány a vyhodnoceny. Výsledky byly využity při tvorbě souhrnného dokumentu a zejména při tvorbě nástinu variantních návrhů. V další fázi proběhlo vlastní šetření oblasti z hlediska typu a počtu zařízení sociálních služeb a poskytovaných sociálních služeb, které se v ORP Hořice nacházejí. Někteří poskytovatele podali informace na osobních schůzkách, jiní telefonicky nebo emailem. Další možné zdroje informací byly výroční zprávy daných institucí a Komunitní plán města Hořice zveřejněných na internetu. Rovněž byla v tuto dobu zpracována data poskytnutá z registru MPSV. Všechny tyto informace byly shromážděny, vyhodnoceny a několikrát konzultovány s vedoucí odboru sociální péče na MÚ Hořice. 2.5.2 Oblast školního a předškolního vzdělávání Analytická část v této oblasti byla zpracována především z dat z odboru školství v ORP Hořice. Zde byla získána základní data z celého ORP Hořice. Následně byly e-mailovou konverzací osloveny 14

krajské a soukromé subjekty, aby poskytly data za jejich školní subjekty. Základní informace byly získány vlastním šetřením realizačního týmu prostřednictvím osobních řízených rozhovorů se zástupci obcí (1. a 2. dotazníky), a dále byla data získána díky telefonním rozhovorům a prostřednictvím webových stránek poskytovatelů. Problémy se vyskytly v pár případech, kdy se data získaná z ORP Hořice neshodovala s výkazy poskytnutými SMO. Některá data také nešla rozšifrovat, konkrétně celkové provozní výdaje rozdělit na ZŠ, které mají pouze první stupeň, a ZŠ, které mají oba stupně. Také školy, které mají sloučené MŠ a ZŠ nevykazují náklady zvlášť, ale souhrnně, jelikož jim to zákon nenařizuje. Dalším problémem byla také neochota a obava z poskytnutí dat, proto analýza za školní a předškolní vzdělání naprosto postrádá informace od soukromého zřizovatele ZUŠ. Dále také chybí některé starší výkazy, kdy papírové dokumenty byly odvezeny do archivu Jičín, a pracovníci z důvodu časového vytížení, poskytli data s časovým zpožděním. 2.5.3 Oblast odpadového hospodářství V rámci příprav analytické části dokumentu byly vedeny osobní řízené rozhovory se zástupci obcí, kdy vedle 1. a 2. dotazníků probíhalo také vlastní šetření formou doplňujících otázek v oblasti odpadového hospodářství každé obce. Tyto rozhovory byly následně písemně zpracovány a vyhodnoceny. Výsledky byly využity při tvorbě souhrnného dokumentu a zejména při tvorbě nástinu variantních návrhů. Po neúspěšném pokusu o zjištění cen za tunu odpadu přímo u svozových společností, byly osloveny účetní obcí, z nichž většina ochotně zodpověděla na podrobné údaje ohledně nákladů na odpadové hospodářství. Vedoucí odboru životního prostředí městského úřadu Hořice poskytl údaje, které obce povinně zveřejňují. Vlastní šetření probíhalo také z internetových zdrojů. Telefonicky byly oslovovány subjekty hospodařící v odpadovém hospodářství v ORP Hořice, z nichž jen část poskytla údaje týkající se jejich zařízení, a to důvodu neochoty a obavy z dalšího použití dat. 3 Výsledky analýz jednotlivých oblastí základní charakteristika území, současná situace a vývoj (odpady, školství, sociální služby) 3.1 Sociální služby Dle dat MPSV působí v ORP Hořice následující zařízení poskytující sociální služby (nebyla zjištěna žádná zařízení se sídlem v ORP, která by v oblasti nepůsobila). 1. Sociální služby města Hořice - Domov pro seniory, pečovatelská služba, osobní asistence 2. Ústav sociální péče pro tělesně postižené Hořice 3. Městská nemocnice Hořice - sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče 4. Sociální poradna Centra domácí hospicové péče 5. Občanská poradna farní charita Dvůr Králové n. Labem (nemá sídlo v ORP Hořice) 6. Nízkoprahový klub PoHoDa - oblastní charita Jičín (nemá sídlo v ORP Hořice) 15

7. Klub Klokánek - denní stacionář Klokánek 8. Sociální služby obce Chomutice - domov pro seniory 9. Dům s pečovatelskou službou Miletín Vlastním šetřením byla zjištěna tato další zařízení působící v ORP Hořice: 1. Dům s pečovatelskou službou Hořice - chráněné bydlení 2. Senior klub Hořic 3. Klub Maják o. s. - sídlo v Hořicích, cílem je integrace zdravotně postižených do společnosti formou společných akcí 4. Domácí hospic DUHA o. p. s. - sídlo v Hořicích, podpora péče hospicového typu 5. Centrum sociální pomoci a služeb o. p. s. - sídlo v Hradci Králové, poskytuje Hořicím služby v oblasti sociálního poradenství 6. Péče o duševní zdraví o. s. - sídlo Pardubice, poskytuje terénní sociální služby pro psychiatrické pacienty 7. Občanské sdružení Laxus - sídlo v Hradci Králové, poskytuje městu Hořice službu v rámci terénního programu pro drogově závislé Město Hořice má komunitní plán rozvoje sociálních služeb, ze kterého vyplývá transformace pobytových služeb (již započala - vznik chráněného bydlení), a dále deinstitucionalizace služeb směrem ke službám terénním a ambulantním s cílem podpory klienta setrvat domácím prostředí. V Hořicích jsou sociální služby cíleny na všechny dotčené skupiny, bohužel tomu tak není v ostatních částech ORP. Za největší nedostatek lze považovat chybějící terénní pečovatelské služby a chybějící terénní pracovník pro sociálně vyloučené komunity obyvatel. Ze zjištěných dat vyplývá, že v ORP Hořice je zřizovatelem sociálních zařízení a služeb nejčastěji obec, následuje církev, dále jiné subjekty cíleny jako občanská sdružení a obecně prospěšné společnosti a pak Královéhradecký kraj. V ORP Hořice jsou pro financování sociálních služeb využívány dotace MPSV zejména pro pobytová zařízení, dotace Královéhradeckého kraje pro pobytová zařízení, dotace obce a příspěvek zřizovatele pro pobytové i terénní služby. Značnou část nákladů pokrývají úhrady uživatelů. V ORP Hořice je kapacita zjištěných zařízení a služeb dostačující, podle vlastního šetření uspokojuje poptávku obyvatel. Nejsou evidováni neuspokojení žadatelé. Zjištěné služby v Hořicích zcela uspokojují poptávku obyvatel (kapacita je dostatečná). Problém je možno vidět v nedostatečné informovanosti obyvatel ostatních obcí v ORP Hořice o možnostech zejména terénní pečovatelské služby - (často je slyšet názor - "že naši občané se postarají o staré a nemocné sami"). Je nutné zvýšit dostupnost existujícího katalogu sociálních služeb. Dalším problémem je centralizace služeb do města Hořic, v ostatních částech ORP byla zjištěna jen zařízení v obci Chomutice (Domov pro seniory) a ve městě Miletín (Dům s pečovatelskou službou 16

Miletín). Řešením je vytvořit síť sociálních služeb, v rámci komunitního plánování, která by pokrývala celé území ORP. Tj. rozšířit služby terénní sociální péče i do ostatních částí ORP a zavést nové - např. terénní pracovník pro sociálně vyloučené komunity. (Které byly zjištěny ve dvou lokalitách a jejichž problémy řešeny nejsou). Vše dále popsáno jako nástin možných řešení. Podíl úhrad uživatelů služeb na celkových výdajích na službu se pohybují cca od 28 do 55 %. Pro stejnou cílovou skupinu např. seniory jsou nejvyšší náklady na uživatele v zařízeních pobytového typu, rozdíl je značný zejména v porovnání se službami terénními. I toto je jedním z důvodů, proč rozšířit terénní pečovatelskou službu do všech částí ORP. V poskytnutých datech nebyly nalezeny žádné organizace vykonávající dobrovolnickou činnost. Vlastním šetřením byli zjištěni dobrovolníci o. p. s. DUHA Hořice a Dobrovolníci oblastní charity Jičín, kteří ovšem nepracují v žádném evidovaném oficiálním programu či projektu. I zde je značný potenciál pro meziobecní spolupráci. V celém ORP není občanům k dispozici tzv. sociální bydlení. Patologické jevy alkoholismus, drogová závislost, gamblerství atd. - by bylo vhodné řešit již na úrovni základních škol (primární prevence) a využít k tomu spolupráce více obcí. Téma sociální péče je vhodným tématem pro komunitní plánování, v rámci společného postupu více obcí by bylo možné i snížení nákladů na sociální služby. Z dotazníkových šetření vyplývá, že zástupci obcí se přiklánějí k trendu možnosti klienta setrvat co nejdéle v domácí péči (upřednostňují domácí péči s podporou terénních sociálních služeb před službami ústavními). Zároveň však z dotazníků plyne, že problematika sociální péče bývá odsouvána a neřešena. Důvodem je časová a administrativní přetíženost představitelů obcí, dále neinformovanost občanů o možnostech sociální péče a tím i jejich nezájem o tyto služby. 3.2 Školní a předškolní vzdělávání V ORP Hořice se v současné chvíli nachází 13 Základních škol, z toho jich 5 má pouze 1. stupeň, a jedna ze škol je krajská. Základní školství poskytuje i víceleté gymnázium v Hořicích. V oblasti je také 15 Mateřských škol, z toho 7 jich funguje jako samostatný subjekt. Mimoškolní aktivity nabízí v ORP Hořice 2 Základní umělecké školy, z toho jedna je v soukromém vlastnictví, a jeden Dům dětí a mládeže. Školy a školky rovněž mají školní družiny a školní jídelny. V ORP Hořice se nenachází žádné jesle. Školy mají dva základní zdroje financování. Přímé náklady na vzdělávání od státu na mzdové náklady, pomůcky a ostatní neinvestiční náklady, kdy MŠMT rozděluje prostředky dle státních normativů (počtu žáků) na jednotlivé krajské úřady, které si pak stanovují vlastní krajské normativy a podle nich přerozdělují peníze na jednotlivé školy. Provoz a investice jsou pak hrazeny prostřednictvím obecních rozpočtů. Do obecních rozpočtů přicházejí peníze na školství prostřednictvím rozpočtového určení daní. Na jednoho žáka dostává obec přibližně 8000 Kč. Náklady na provoz škol jsou však zpravidla vyšší, takže obce své školy dotují z vlastních zdrojů podle svých možností. 17

Situace ve financování školství není jednoduchá. Zřizovatelé i ředitelé škol jsou každoročně nuceni reagovat na změny v kapitole školství státního rozpočtu, které mají dopady do rozpočtů škol a tím často i do rozpočtů obcí (nedostatek finančních prostředků na školní pomůcky nebo na platy nepedagogických pracovníků, financování změn díky nesouladu fiskálního a školního roku) a zároveň udržovat a zlepšovat podmínky pro vzdělávání dotacemi z obecních rozpočtů. Je nutné např. pokrývat vyšší cenu energií, inflaci, investovat do úspory energií (zateplení, výměna oken, rekonstrukce vytápění), rekonstruovat částí budov (WC, střechy, odpady, kuchyně) popřípadě zkvalitňovat podmínky pro výuku (hřiště, interaktivní tabule, počítače). Zde výrazně pomáhají různé projekty a grantové programy, které mohou obce i školy využívat (evropské, národní, krajské). Dle výsledků analýz a výsledků z řízených rozhovorů se starosty (v rámci 1. dotazníku) vyplynulo, že téma školství a předškolní vzdělávání je tíživým tématem, které chtějí zástupci obcí, měst řešit nejvíce. O tuto problematiku se zajímají a mají zájem o spolupráci. V rámci 2. dotazníku byla problematika více specifikována a zástupci obcí, měst vnímají jako největší problém nedostatečnou kapacitu MŠ a nenaplněnost ZŠ. Rádi by dosáhli optimálního naplnění tříd, ale přitom udrželi stávající školní zařízení. Největší obava je o malé školy, které řeší problémy mnohých rodičů (otázka dopravy a bezpečnosti), kdy jejich financování je mnohdy dosti finančně náročné. V rámci osobních dotazníků byl také zjištěn značný zájem o volnočasové aktivity a o projekty v rámci celoživotního vzdělávání. Zástupci obcí a měst by uvítali možné rozšíření nabídky mimoškolních aktivit, kdy by rádi využili stávající a dosud nevyužívané budovy a prostory. Tím by také mohla být rozšířena mimoškolní spolupráce, kdy školy by mohly nabídnout své prostory a aktivity i jiným školním zařízením. Tyto budovy a prostory by dle starostů mohly být případně využity i pro zbudování mateřských center či jeslí, které v ORP Hořice chybí. V neposlední řadě také zástupcům obcí a měst záleží na prohlubování spolupráce škol s rodiči a se zřizovateli školních zařízení. Přiklání se k myšlence společných jednání, kdy budou předávány informace rodičům a naopak rodiče se budou moci vyjádřit k chodu školy. To v některých školách funguje díky Klub rodičů a přátel školy (KRPŠ). Obce by se do tohoto procesu také rády zapojily, kdy by rozšiřovaly informace o školách a šířily by dál dobrou praxi v rámci školních zařízení. 3.3 Odpadové hospodářství Obce ORP mají zavedený systém svozu a sběru odpadů včetně tříděných odpadů (krom jedné obce) s dostačující sítí sběrných nádob. Jsou proto silnou stránku SO ORP podmínky k třídění odpadů, což podporuje ukázněnost občanů v třídění odpadů. Na území ORP Hořice působí tři (fakticky dvě) svozové společnosti - Marius Pedersen a.s. a A.S.A., spol. s r.o. provádějící svoz jak směsného komunálního odpadu tak tříděného komunálního odpadu. Částečně provádí na daném území svoz odpadu také společnost Technické služby Hořice spol. s r. o., která je příspěvkovou organizací a provádí svoz separovaného odpadu na území města Hořice. Posouzením dat vyfakturovaných za svezený odpad obce k počtu svezených tun (dle fakturací 14 18

obcí s kompletními daty) bylo zjištěno, že nad průměrem fakturací za směsný KO se nachází 43 % obcí a nad průměrem fakturací za separovaný KO je 57 % obcí. V dotazníku 8 obcí považuje ceny za svoz odpadů za vysoké a 10 obcí vidí v meziobecní spolupráci posílení vyjednávací pozice obce vzhledem k poskytovatelům služeb. Průměrná výše místního poplatku je 423 Kč a průměrně doplácí obec na občana 246 Kč. Jen malá část občanů neplatí místní poplatky. Na území ORP Hořice působí pouze jediný Sběrný dvůr města Hořic a jediná kompostárna v Lískovicích, provozovatelem obojího jsou Technické služby Hořice (a dále zemědělská bioplynová stanice ve Starých Smrkovicích). U obou se obce ORP potýkají s nemožností svézt odpad do těchto zařízení z důvodu dotačních pravidel. Tento problém vzešel také z dotazníkového šetření a řízených rozhovorů se starosty. Polovina obcí považuje realizaci projektů zařízení k nakládání s odpady za téma, ve kterém by rády našly společný zájem s jinou obcí. Dále jsou v ORP dvě obecní sběrná místa v podobě oploceného prostranství nebo plochy s velkoobjemovým kontejnerem a dále několik dalších sběrných míst či výkupen odpadů s dostačující kapacitou. V ORP se nenacházejí žádné třídící linky, spalovny ani skládky (skládka v Lískovicích byla uzavřena). Odpad se z ORP sváží do koncových zařízení v jiných ORP, což na jedné straně odklání riziko případných ekologických zátěží, ale na druhé straně zvyšuje náklady na dopravu do koncových zařízení, které obce v důsledku zaplatí. Černé skládky se příležitostně v ORP Hořice vyskytují a řeší je převážně obce samy z vlastního rozpočtu (likvidace stojí např. ve městě Hořice průměrně 35 000 Kč/rok). I v dotazníku uvedlo 7 obcí černé skládky jako jeden z největších problémů. V ORP je definováno několik ekologických zátěží, jejichž odstraňování je velmi finančně náročné. Podíl produkce ostatních odpadů (OO) v ORP Hořice jednoznačně dominuje a představuje ve sledovaném období průměrně více než 94 % celkové produkce všech odpadů. Na území SO ORP se vyprodukovalo přibližně 15 tis. tun OO, což představuje přibližně 828 tun na občana za rok. Dále se na území SO ORP ročně vyprodukuje průměrně 720 tun nebezpečného odpadu (NO), což představuje přibližně 39 kg NO na jednoho občana. SO ORP Hořice nepředstavuje z hlediska svého charakteru výraznou hrozbu z pohledu produkce NO. Cílem je tento stav udržet, zamezit zvyšování růstu jak NO, tak OO a naplňovat dlouhodobě všechny relevantní cíle Plánu odpadového hospodářství. Stanovíme-li pět skupin odpadů s největším množstevním zastoupením na území ORP Hořice, pak jsou to stavební a demoliční odpady, komunální odpad (obojí kolem 7 tis. tun), třetí skupinou jsou autovraky, pneumatiky a olejové filtry (501 tun), odpady z ČOV (361 tun) a pátou skupinou textilní odpad (zavedené kontejnery na textilní odpad - 156 tun). Z komunálního odpadu se nejvíce vyprodukuje: směsný KO 5 tis. tun, biologicky rozložitelný komunální odpad 700 tun, kovy 500 tun, papír a lepenka 245 tun, plasty 156 tun a sklo. Stoupající množství produkce tříděného odpadu odráží ukázněnost obyvatel v třídění odpadu, ale podíl komunálního odpadu (KO) na celkové produkci odpadu na sledovaném území v posledních dvou letech představuje stále významnější podíl. Markantní nárůst vytříděných složek odpadu zaznamenává nárůst hlavně v roce 2011, kdy došlo jednak ke změně evidence některých odpadů, jako např. papír a kartony, ale i BRKO vlivem vzniku kompostárny v Lískovicích (produkce BRKO byla 19

cca 361 kg/osobu). Třídění BRKO získává v posledních letech na důležitosti, což vnímáme také v ORP Hořice a bude cílem návrhové části projektu se touto problematikou zabývat. V dotaznících vyšlo, že pouze 3 obce mají zajištěný svoz biologického odpadu. Na území ORP Hořice docházelo pouze k materiálovému využití odpadů (od roku 2013 slouží pro odpad z města Hořic sběrný dvůr a kompostárna) a do roku 2010 ke skládkování (v Lískovicích do této doby fungovala skládka, která byla uzavřena). Nenachází se zde žádná zařízení pro energetické využití, spalování nebo jiné uložení odpadů. Materiálově se využívá pouze papír, plast a BRO. V ORP se odpad energeticky nevyužívá ani neodstraňuje. Neinvestiční náklady v oblasti odpadového hospodářství v obcích ORP Hořice představují přibližně 14 mil. Kč, vynaložené jsou z 97 % na sběr a svoz komunálního odpadu. Na příjmové straně rozpočtů obcí se eviduje přibližně 7 mil. Kč, přičemž místní poplatky obcí občanům na odpady tvoří cca 80 %. Z dotazníků vzešlo, že v odpadovém hospodářství obce spolupracují úplně nejméně (pouze 3 obce odpověděly kladně) a 25 obcí odpovědělo, že se jim nedaří navázat spolupráce se sousedními oblastmi (zároveň přes 60 % obcí považuje odpadové hospodářství za nezbytné pro meziobecní spolupráci). Proto v tomto projektu spatřujeme velký potenciál jak společné problémy v tomto tématu řešit. Jako nejvhodnější pro meziobecní spolupráci mezi obcemi v oblasti odpadového hospodářství obce uváděly správní území ORP nebo území pověřeného obecního úřadu téma si tedy žádá koordinovaný přístup z více obcí. Potřeba osvěty je podle starostů stálým tématem. Úspora financí společným řešením problémů je také obcemi vnímána. 4 Varianty řešení u problémů a potřeb v území, zjištěných analýzou jednotlivých oblastí 4.1 Stručný přehled variant řešení u zjištěných problematických okruhů Cílem projektu je nalézat řešení v problémových oblastech území ORP Hořice, a to vzájemnou kooperací obcí. Nastávající programové období bude nabízet možnosti vícezdrojového financování následujících záměrů, na což bude brán zřetel v návrhové části strategického dokumentu. 4.1.1 Sociální služby A) Komunitní plánování Služby v ORP Hořice jsou převážně centralizované v Hořicích, kde jsou dostačující Domov seniorů, pečovatelská služba, nízkoprahový klub, denní stacionář, poradny, ale v některých částech ORP jsou nedostatečné nebo zcela chybí. Sociální služby jsou ze strany obcí vnímány jako potřebné, ale často až jako druhotný problém, který si občané vyřeší sami. Je třeba rozšířit terénní pečovatelskou službu do ostatních obcí mimo ORP Hořice, vytvořit pracovní pozici terénního pracovníka pro sociálně vyloučené komunity, a je třeba zvýšit dostupnost katalogu sociálních služeb. 20