Mapování inovační kapacity INKA 2014+ Závěrečná prezentace k 1. fázi projektu
Program Úvod Stručné představení východisek a hlavních výstupů projektu Vybraná témata mapování inovačního potenciálu Diskuse Přestávka Vybraná témata sběru dat v terénu a jejich analýz Diskuse Závěr 2
Účel, cíle a hlavní výstupy projektu INKA 2014+ Jan Vozáb
Východiska projektu INKA screening dokumentů mapujících inovační potenciál, absorpční kapacitu apod. nejednotnost sledování inovační kapacity v čase různými orgány státní správy neporovnatelnost vypovídací schopnosti dat v čase potřeba systematizovat a standardizovat informace tak, aby jejich příští pořízení bylo více efektivní podobná datová základna x interpretace dat používá různé přístupy a pojmy metodicko-technická potřeba sjednocení potřeba inovativního přístupu k dekompozici struktury dat, problém výtěžnosti informací potřeba změny stavu ve shodě s MPO a MŠMT
Forma a postup řešení s ohledem na očekávanou inovativnost přístupu dvoufázově, tj. formou soutěže o návrh řešení v pevně daném cenovém rámci provádí kvalifikovaný dodavatel vybraný v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb. návrh vybrala expertní porota složená ze zahraničních expertů a zástupců MPO a MŠMT nadstandartní prvky transparentnosti procesu identifikačně anonymizované návrhy veřejná zakázka nadlimitní
Účel a cíle projektu VYTVOŘENÍ METODIKY, KTERÁ MÁ Umožnit TAČR Lépe porozumět dynamice a charakteru inovačního systému v České republice Navrhovat a cílit (stávající i nové) intervence Vyhodnotit cílení a výsledky (i dopady?) intervencí Proto metodika umožňuje: Popsat (opakovaně) inovační systém ČR a jeho změny v souvislosti s vývojem hospodářství Identifikovat a popsat charakteristiky existujících a potenciálních cílových skupin a jejich změny Identifikovat oblasti možných tržních selhání 6
Účel a cíle projektu Najít a popsat skupiny a typy firem, na které cílit intervence a pomoci jim k růstu a expanzi do zahraničí Firmy s vlastním VaV a/nebo silným růstem Cílová skupina TAČR Inovující firmy a veřejný VaV, a/nebo slabší růst Růst založený na nákladové efektivitě, potenciál/ambice k silnější roli inovací/vav 7
Hlavní výstupy 1. Podrobné metodiky mapování a analýz NIS Popis a kontext tématu analýzy, analytické otázky Způsob měření co a jak se má měřit Postup analýzy použité nástroje a data, interpretace Metodické poznámky a vysvětlivky 2. Analýzy - ověření navržené metodiky Podrobné analýzy a závěry z nich, shrnující popis 3. Soubory vstupních a zpracovaných dat 4. Inovační profily firem a výzkumných organizací
Hlavní výstupy metodika analýz a databáze subjektů NIS 4-5 letý analytický cyklus Hloubková analýza NIS Databáze subjektů NIS Monitoring (tematické an.) Monitoring (tematické an.) Doplňování a aktualizace databáze Monitoring (tematické an.) Databáze subjektů NIS
Východiska projektu INKA 2014+ Pavel Csank
Inovační potenciál ekonomiky schopnost firem prosadit se na světových trzích prostřednictvím inovací
Mnoho podob inovací zlepšovák - strategická změna inovace - imitace role VaV
Inovace jako proces proces vylepšování a obměny výrobků a služeb včetně způsobu produkce, prodeje a distribuce proces, který se odehrává uvnitř firem ale významně ovlivněn vnějším prostředím
Vybraná témata mapování inovačního potenciálu - metodika a příklady analýz Jan Vozáb
Různé úrovně podrobnosti analýz Hrubý pohled na struktury a vývoj ekonomiky a NIS Makroekonomická analýza a analýza agregátních dat Jemný, selektivní pohled na struktury a vývoj NIS Mikroekonomická analýza a analýza individuálních dat vybrané dílčí skupiny a znaky NIS Pohled na jednotlivé subjekty NIS kvalitativní hlediska a analýzy Terénní šetření a analýzy firmy a VO, inovační procesy 15
Výchozí otázky analýz Jaká je a jak se proměňuje konkurenceschopnost a hospodářská výkonnost ČR? Jaký význam v ní hrají inovace? Inovace využívající VaV? Odpovědi je nutné hledat v kontextu vývojové fáze české ekonomiky
Hlavní otázky pro analýzy inovačního potenciálu Jaká je a jak se vyvíjí role inovací jako zdroje konkurenční výhody ekonomiky ČR? Jaké jsou podmínky a bariéry pro inovace ve firmách? Jaká je struktura národního inovačního systému, jak se vyvíjí a čím je tento vývoj podmíněn? Které firmy jsou hlavními aktéry národního inovačního systému a jaké jsou jejich konkrétní potřeby a problémy? Ve kterých oborech a produktových oblastech firmy z ČR patří k lídrům, kteří udávají směr trendů a změn na světovém trhu? Jaké nové (budoucí) nosné specializace se v ekonomice dynamicky rozvíjí?
Hlediska mapování struktur v ekonomice NACE Vlastnictví domácí vs. zahraniční Velikost High-tech vs. low-tech... ad. X Výkony, růst Produktivita Inovační intenzita Inovační výkonnost Export Zaměstnanost...ad. 18
Vybraná témata analýz, analytické otázky a způsob získávání odpovědí Jan Vozáb
Podíl na podnikových výdajích na VaV 2011 Které skupiny firem tvoří páteř konkurenceschopnosti ČR a jak využívají VaV? 31,3% 29 28 6,3% 30 21 20 27 26 22 25 1,3% 23 24 32 13 10 01 0,3% 14 38 31 0815 35 0,1% 19 17 03 02/16 11/12 0,0% 0,0% 2,0% 4,0% 6,0% 8,0% 10,0% 12,0% 14,0% 16,0% 18,0% Podíl na exportu ČR - průměrný podíl 2010-12
Jsou konkurenceschopná a inovačně intenzivní odvětví také významná pro českou ekonomiku? 8,0% 6,0% 2012 (%) 2002 (%) Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti v ČR (FTE) 4,0% 2,0% 0,0% 8,0% 6,0% 01 02 03 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 Struktura tvorby HPH v odvětvích 4,0% 2,0% 0,0% 01 02 03 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33
Jak se vyvíjejí odvětví významná pro konkurenceschopnost? Jaký je vnitřní charakter těchto odvětví z hlediska významu v ekonomice, znalostní náročnosti a konkurenceschopnosti? Východisko: podrobnější poznání vnitřní struktury odvětví umožní lépe popsat, které jeho struktury jak přispívají ke konkurenceschopnosti a inovacím. Příklad odvětví NACE 26 - elektronika
Význam odvětví v ekonomice a jeho změny 4,0% 3,5% Vývoj podílu odvětví NACE 26 na HPH a zaměstnanosti 3,0% 2,5% 2,0% 1,5% 1,0% HPH v ekonomice Zaměstnanost v ekonomice HPH ve zpracovatelském průmyslu Zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu 0,5% 0,0% 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Změny podílu doma vytvořené PH v exportu 100% Struktura exportu NACE 26 a 27 dle tvorby PH 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% PH vytvořená v zahraničí (importovaná) Re-importovaná PH PH nepřímo vytvořená domácími subdodavateli PH přímo vytvořená exportérem zboží 0% 1995 2000 2005 2008-09
Mezinárodní srovnání znalostní intenzity, změny. 40,0% Vývoj podílu BERD na HPH v odvětví NACE 26 35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% Rakousko Belgie ČR Německo Maďarsko Korea Slovinsko 0,0% 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Mezinárodní srovnání znalostní náročnosti doplňující pohled 400% 300% 200% BERD na HPH v odvětví NACE 26 domácích a zahraničních firmách (2011) domácí podniky podniky pod zahraniční kontrolou 100% 0% CZ DE EE HU AT SK PT % 60 50 40 30 20 10 0 Podíl ISCO 2 a 3 (FTE) v zaměstnanosti odvětví NACE 26, 2011-2012 BE AT EE DE SI PT CZ SK HU průměr sledovaných zemí
Přidaná hodnota, zaměstnanost a produktivita skupin NACE v oddílu 26 NACE Název Přidaná hodnota Zaměstnanost Produktivita změna 2008-2011 Podíl na odvětví 2011 změna 2008-2011 Podíl na odvětví 2011 změna 2008-2011 Růst relativ. 26 Počítače, elektronická a optická zařízení -21,4% 100% -25,1% 100% 4,7% 100% 261 Elektronické součástky a desky -24,1% 27% -24,3% 22% 0,4% 121% 262 Počítače a periferie. 13%. 17%. 80% 263 Komunikační zařízení -7,8% 20% -15,6% 14% 9,5% 145% 264 Spotřební elektronika -74,5% 6% -36,6% 20% -59,7% 28% 265 266 267 268 Měřicí, zkušební a navigační přístroje Ozařovacích, elektroléčebné přístroje Optické a fotografické přístroje Magnetická a optická média 10,0% 25% -16,3% 17% 31,4% 147% 42,9% 1% 6,6% 1% 32,5% 135%. 8%. 9%. 88%. 0%. 0%. 84%
Výzkumní pracovníci v odvětví (FTE) 2008-12 NACE Název Počet 2008 Počet 2012 Změna 2008-2012 Podíl na odvětví 2012 VaV pracov. (2012) na tis. zaměstnaných) 26 Počítače, elektronická a optická zařízení 971 819-16% 100% 21,2 261 Elektronické součástky a desky 128 54-57% 7% 6,3 262 Počítače a periferie 43 15-66% 2% 2,2 263 Komunikační zařízení 374 264-29% 32% 47,3 264 Spotřební elektronika 166 47-72% 6% 7,5 265 Měřicí, zkušební a navigační přístroje 215 348 62% 42% 47,3 266 Ozařovacích, elektroléčebné přístroje 11* 30 159% 4% 69,3 267 Optické a fotografické přístroje 44 62 41% 8% 18,3 268 Magnetická a optická média.....
Znalostní intenzita a její změny podle velikosti firem a podle vnitřního členění odvětví Podíl na BERD 2011 Změna podílu na BERD 2011/08 NACE 3 Malé Střední Velké Malé Střední Velké Podíl na NACE 2 v r. 2011 263 6,0% 68,9% 25,0% 3,0% 53,6% -56,7% 25,0% 265 18,6% 45,4% 36,0% 8,1% -8,6% 0,5% 39,8%
Jaké postavení v hodnotových řetězcích a na trhu mají skupiny firem, které jsou významné pro českou konkurenceschopnost a patří mezi znalostně náročnější? Východisko: pozice v hodnotových řetězcích určuje prostor pro inovace a charakter inovací
Míra kontroly mezinárodních trhů Kontext: jak inovativní je česká ekonomika ve srovnání s konkurencí a jaký má vliv na trhy? 5,5 Inovace a kontrola mezinárodních trhů 5,0 AT DE 4,5 4,0 PT SI EE BE 3,5 HU CZ SK 3,0 0,3 0,35 0,4 0,45 0,5 0,55 0,6 0,65 0,7 0,75 Souhrnný inovační index 2013
Jaké je postavení českých firem v globálních hodnotových řetězcích? Index vzdálenosti k finální poptávce v NACE 26+27 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0-0,5-1,0-1,5 Průměr 2008/09 Změna 2000 2008/09 SK HU SI BE NZ EE AT CZ DE PT MY KR
Jaké je postavení v česku působících firem v globálních produkčních sítích? Struktura exportu NACE 26+27 dle zdrojů tvorby PH 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% PH vytvořená v zahraničí (importovaná) Re-importovaná PH PH nepřímo vytvořená domácími subdodavateli PH přímo vytvořená exportérem zboží 10% 0% DE NZ SI AT KR EE BE PT HU MY SK CZ
Metodika práce v terénu Jan Vozáb
Charakteristika metody rozhovorů Výběr dotazovaných subjektů - viz dále Firmy, které pravděpodobně mají inovační potenciál VO které pravděpodobně spolupracují s aplikační sférou a mají výzkum zaměřený na aplikace Dotazovaní = nejvyšší vedoucí pracovníci ředitel, jednatel, majitel, ředitel výzkumu apod. Výběr a příprava tazatelů, sjednocení přístupu, odbornost Strukturovaný podklad pro rozhovory (NE DOTAZNÍK) Dílčí otázky, kombinace otevřených odpovědí a klasifikací, snaha o pochopení postavení a chování subjektu v NIS Dotazování formou rozhovoru (60-80 ), kombinace odpovědí Individuální, nekodifikovatelné, často nečekané informace
Postup získávání dat v terénu Podrobná příprava naučit se firmu, získat data a veřejně dostupné informace, ověření kontaktních údajů Sjednání rozhovoru dovednost sama o sobě, záznam do webového prostředí pro řízení Vedení rozhovoru dovednost získat konkrétní informace, příklady, vyhmátnout o firmě to podstatné a soustředit se na to, doplnění/ověření tvrdých dat Záznam rozhovoru (web) otevřené odpovědi, klasifikace, vysvětlení, provázání odpovědí do nových informací, tvrdá data Debriefing tazatelů, setkání s analytickým týmem Zpracování dat, typologie
Výběr subjektů pro sběr dat v terénu - firmy Rostoucí úspěšné a velké firmy s významnými VaV kapacitami v ČR cíl cca 50-60 firem Dynamicky rostoucí MSP s VaV cíl 50-60 firem strojírenství, elektrotechnika, IT a elektronika, dopravní prostředky, energetika???, chemický průmysl, léčiva a medicínské technologie, služby (KIS) Úspěšné a rostoucí firmy v tradičních odvětvích s nízkou intenzitou výdajů na VaV cíl cca 20-30 firem potraviny a nápoje, textil a oděvy, dřevo a nábytek, stavebnictví a stavební materiály, služby, zemědělství
Výběr subjektů pro sběr dat v terénu výzkumné organizace Zaměření na výzkumné týmy, které jsou nositeli spolupráce s aplikační sférou Mimopražské týmy z VaVpI center V Praze týmy z center kompetence 30-40 výzkumných týmů
Metodika analýz terénních dat a vybraná zjištění Pavel Csank
ČR Slovensko Německo Maďarsko Slovinsko Itálie Švýcarsko Rakousko Dánsko Finsko Belgie Irsko Polsko Francie Rumunsko Švédsko Estonsko Španělsko Chorvatsko Malta Bulharsko Turecko Norsko Portugalsko Nizozemsko Lotyšsko Makedonie Island Řecko Kypr Zaměstnanost v % Dle statistiky v ČR nejvyšší podíl hightech průmyslu na zaměstnanosti 12,0 High-tech zpracovatelský průmysl Medium high-tech zpracovatelský průmysl 10,0 8,0 6,0 8,7 8,8 8,2 5,8 4,0 2,0 0,0 6,1 3,4 4,9 1,8 1,4 1,6 2,6 1,7 1,0 2,5 4,7 3,4 3,9 3,8 1,1 1,8 1,3 1,2 2,0 3,0 4,0 3,7 3,9 3,9 3,0 1,8 3,3 3,2 2,8 2,7 2,5 2,4 2,0 0,8 1,0 0,7 0,6 1,1 2,0 1,2 1,1 1,0 0,9 0,6 0,6 0,8 0,3 0,4 0,4 0,7 0,3 0,3 0,3 0,4 0,4 0,4 ZDROJ: Eurostat Science and Technology Database
Proč jsme tedy pouze moderate inovátor? (dle Innovation Union Scoreboard)
Německo Belgie Švýcarsko Švédsko Nizozemsko Estonsko Portugalsko Irsko Finsko Rakousko Dánsko Itálie EU Řecko Česko Norsko Francie Slovinsko Chorvatsko Turecko Španělsko Slovensko Litva UK Maďarsko Bulharsko Lotyšsko Polsko Rumunsko Podíl na celkovém počtu MSP % Inovujete? Ano x Ne MSP s technickou inovací MSP s netechnickou inovací 70 60 50 40 30 20 10 0 Zdroj: Community Innovation Survey 2008 2010. Pozn. Oba indikátory jsou součástí ročenky Innovation Union Scoreboard
Počet PCT patentových přihlášek na 1 mld. PPS Eur HDP (2010) Jaké inovace! innovate or die 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 FI SE CH DE FR DK AT NL BE UK NO EU SI IT IR HU ES EE HR CZ PL LV SK PT LT EL TR BG RO 10 20 30 40 50 60 Podíl MSP s technickou inovací na celkovém počtu MSP % (2010) Zdroj dat: Innovation Union Scoreboard 2014
Inovační potenciál firmy Ambice / cíle vlastníků Tržní pozice a kompetence Inovační potenciál firmy Technická a výrobní kompetence Řídící a provozní kompetence
Vůdcovství změn: technologická pozice Dosažená pozice: Technologický lídr Následovatel (smart follower) Specializovaný adaptér (lídr segmentu/ů) Adoptér (optimalizace smyslem inovačního úsilí) Aspirace: Lídr Následovatel Optimalizátor
tisice Kč Technologická pozice a výdaje na VaV 250 Výdaje na VaV na 1 zaměstnance (v tis. Kč) 200 150 100 233 50 134 145 86 0 technologický lídr následovatel specializovaný adaptér adoptér
index Technologická pozice a růst výkonů 2,5 2 2,03 výkony - index 2013/2006 výkony - index 2013/2011 1,5 1 1,24 1,36 1,5 1,16 1,14 1,21 1,02 0,5 0 technologický lídr následovatel specializovaný adaptér adoptér
Aspirace k vůdcovství změn 23% 20% Kategorie firem: Lídr 3% Následovatel 24% 30% Optimalizátor Bez vize Závislá pobočka NNS
Technologická pozice firem 6% 17% kategorie firem technologický lídr 43% 34% následovatel specializovaný adaptér adoptér
Hlavní zdroje konkurenční výhody Technické know-how 93 Pružnost v reakci na poptávku 78 Provozní dokonalost 49 Nákladová výhoda 20 Tržní znalost 18 0 20 40 60 80 100
O komerčním úspěchu inovací rozhoduje export +56 % - medián růstu exportu 2006-13, +18 % 2011-13 GLOBALIZACE = Export roste rychleji než výkony Podíl exportu na výkonech: 55 % v roce 2006 66 % 2013
Hlavní faktory úspěšného využití technických kompetencí na světových trzích 1. Síla mateřské firmy zajišťuje tržní kompetence prodejní, distribuční a servisní síť 2. Podnikatelská aspirace aspirace k průkopnictví či vedení změn u 20 % firem prokázán vztah mezi aspirací a růstem firem a znalostní intenzitou 3. Úroveň tržní znalosti a vztahu se zákazníky zaměření na malé speciální niky flexibilita vůči zákazníkovi, které jiní nedosahují či k ní nejsou ochotní nové pro svět ale pro kolik zákazníků?
Typy firem dle T-pozice a role v NIS 1. T lídr 1: zajišťuje technické kompetence NNS 2. T lídr 2: endogenní firma na malém trhu 3. Následovatel 4. Specializovaný adaptér 5. Adoptér 6. Dislokované VaV / technické pracoviště 7. Výzkumný / expertní ústav
Bariéry inovačního procesu nepociťují bariéry 4% 12% 13% finance 10% 20% lidské zdroje, kompetence 9% regulace (legislativa, administrativa) 32% jiné interní (priority koncernu, zdlouhavost inovačního procesu, nedostatek kapacit) situace na trhu, požadavky zákazníků bez odpovědi Source: World Bank; Data of 2011; * IMF 2010 estimate
Hlavní důvod spolupráce ve VaV? 20% 4% 30% know-how partnera využití zařízení partnera přístup k absolventům společný vývoj 9% 10% 11% 16% rozšíření interních kapacit ostatní nezjištěno
Děkujeme za pozornost!
Výběr subjektů pro sběr dat v terénu: princip mnoho minim málo maxim 1+ mld. Kč - 2 firmy Velikost firmy dle velikosti firmy nebo výdajů na VaV (krajně asymetrické rozdělení četností platí i pro velikost obratu, exportu a další velikostní charakteristiky firem) A nejvýznamnější podniky z hlediska vlastních VaV kapacit, ale i aspirace vyšší řády technických inovací - kritická velikost, kontinuita 100+ mil. Kč - cca 50 firem C B důraz na rising innovation stars všechny velikostní kategorie firem, rozdílná aspirace důraz na rychle rostoucí technologické MSP (budoucí A) 10+ mil. Kč - cca 550 firem Počet firem