Aspekty kvality života pacientů s rakovinou prsu Ing. Zuzana Šebelová, Ing. Veronika Mezerová Abstrakt Problematika kvality života pacientek, u kterých bylo diagnostikované nádorové onemocnění prsu, je naprosto odlišná v závislosti na kombinaci radioterapie s dalšími druhy léčby. V rámci pilotního výzkumu byla provedena analýza kvality života u pacientek pomocí dotazníkového šetření. Jednalo se o generický dotazník QLQ-C30 a jeho specifický modul QLQ-BR23 od Evropské organizace pro výzkum a léčbu rakoviny. Do šetření bylo zahrnuto 61 pacientek. Pomocí získaných dat z dotazníkového šetření byla hodnocena jednak samotná kvalita života pacientek a jednak byly identifikovány základní aspekty, které kvalitu života nejvíce ovlivňovaly. Klíčová slova rakovina prsu, radioterapie, kvalita života, EORTC QLQ-C30, nežádoucí účinky Aspects of quality of life in patients with breast cancer Abstract Quality of life of patients who have been diagnosed with breast cancer, is quite different depending on the combination of radiotherapy and other treatments. In a pilot study we made the analysis of quality of life in patients using standardized questionnaires. There is a generic questionnaire QLQ-C30 with specific module QLQ-BR23 by the European Organization for Research and Treatment of Cancer. The survey included 61 patients. Using data obtained from the questionnaire were evaluated firstly by the quality of life of patients and also identified key aspects that most affect the quality of life. Keywords breast cancer, radiotherapy, quality of life, EORTC QLQ-C30, undesirable effects Úvod První světová analýza incidence a mortality rakoviny prsu znázorňuje dramatický vzrůst během posledních 30 let. Zatím co v roce 1980 bylo 640 000 případů, v roce 2010 bylo zaznamenáno již 1,6 milionů případů. V roce 2010 se většina případů (51%) vyskytla v rozvojových zemích světa, zejména u žen ve věkové skupině 15 49 let. V rozvojových státech je dvakrát vyšší incidence rakoviny prsu ve srovnání s rozvinutými zeměmi a vysoká je zde i mortalita (68 000 úmrtí v roce 2010). Naproti tomu celosvětový nárůst úmrtnosti není tak výrazný jako vzestup výskytu tohoto onemocnění: počet úmrtí se zvýšil z 250 000 (v roce
1980) na 425 000 (v roce 2010), což může odrážet efektivitu časné detekce a pokroky v léčbě, ovšem jen v rozvinutých zemích.[1] Kvalita života je subjektivně hodnocena na základě údajů získaných od nemocného, přičemž jsou určovány ještě některé parametry ve vztahu ke kvalitě života. Jedná se o kvalitu života podmíněnou zdravím (HRQoL health-related quality of life), tu část života, která je prvotně určována zdravím jedince a zdravotní péčí, která může být ovlivněna klinickými intervencemi. Používá se zejména v oblasti sledování vlivu nemoci a její léčby na člověka. HRQoL charakterizuje a měří to, co jedinec zažívá jako následek poskytování zdravotní péče.[2] Pacientky s diagnostikovanou rakovinou prsu jsou v dnešní době léčené pomocí radioterapie v kombinaci s jinými typy léčby (chemoterapie, biologická léčba, hormonální léčba a chirurgický výkon). Náš výzkum se poukazuje na faktory, které mají vliv na kvalitu života pacientek v závislosti na jednotlivých kombinacích léčby. Metodika V rámci práce byla použita dotazníková metoda šetření pomocí generického dotazníku od Evropské organizace pro výzkum a léčbu rakoviny QLQ-C30, který je určen k hodnocení kvality života onkologických pacientů. Jedná se o multidimenzionální dotazník skládající se z 30 otázek rozčleněných do pěti funkčních škál (tělesná, vykonávání rolí, kognitivní, emociální, sociální), tří symptomatických škál (únava, bolest, nauzea a zvracení) a samostatnou sedmibodovou škálu hodnotící celkové zdraví a celkovou kvalitu života. Ke specifikaci na určité nádorové onemocnění se používají jednotlivé moduly, které byly společností EORTC vytvořeny a následně aplikovány v mnoho studiích po celém světě. Při zjišťování kvality života pacientek s rakovinou prsu se používá modul QLQ-BR23, který je rozčleněn na tři funkční škály (vzhled, sexuální funkce, obavy z budoucna) a tři symptomatické škály (vedlejší účinky léčby, prsní problémy, pažní problémy). [3] Soubor pacientek Byl zkoumán vzorek pacientek, u kterých byla diagnostikována rakovina prsu a byly léčeny pomocí radioterapie v Ústavu radiační onkologie, Nemocnice Na Bulovce. U respondentek byla použita radioterapie se standardní frakcionací na základě léčebného protokolu pracoviště: po parciálním výkonu 25 x 2 Gy a dozáření ložiska prsu 7 x 2 Gy; mastektomie 25 x 2 Gy. Celková doba základní radioterapie je tedy 5 týdnů a následné 7 denní dozáření boostu.[4] Výzkumného šetření se zúčastnilo 61 žen, kdy nejvíce pacientek spadalo do věkové kategorie 50 59 let což odpovídá 47,54 %, další obsáhlá kategorie byla 60 69 let což odpovídalo 32, 79 %, 11,48 % pacientek spadalo do věkové kategorie 40 49 let, 6,56 % do věkové
kategorie 30 39 let a 1,64 % do kategorie starších 70-ti let. Průměrný věk respondentek byl 56 let, kdy nejmladší pacientka měla 37 let a nejstarší 71 let. Pacientkám byl ve čtvrtém týdnu radioterapie rozdán dotazník EORC QLQ-C30 a modul BR23, který v posledním týdnu odevzdávaly vyplněný. Pacientky byly rozděleny do čtyř skupin podle základního typu léčby. Na základě výsledků byly pro další výzkum použity pacientky ze skupin: chirurgický výkon a radioterapie; chirurgický výkon, adjuvantní chemoterapie a radioterapie. Zbylé dvě skupiny byly z výzkumu vyřazeny pro nedostatečný počet respondentek. Výsledky a diskuse výsledků U dotazovaných pacientek byl v 51 případech proveden parciální výkon. Mastektomie (ablace prsu) byla provedena jen u 10 žen. Tak nízký počet mastektomií je způsoben jak pokrokem v medicíně, kdy už není nutné provádět odnětí celého prsu, tak i ve snaze v možných případech zachovat pacientkám ženskost, a tudíž nižší psychický dopad. Ve studii pacientky s parciálním chirurgickým výkonem uvádí průměrnou kvalitu života 65,83 %. Ženy, které podstoupily mastektomii měly průměrnou hodnotu kvality života nižší a to 63,07 %, což ve velké míře bylo způsobeno častějšími komplikacemi s otoky a sníženou pohyblivostí paže. Dále ablace u pacientek výrazně ovlivnila jejich psychickou stránku. (Obrázek 1) Obrázek 1 Kvalita života v závislosti na typu chirurgického výkonu Kvalita života v závislosti na typu chirurgického výkonu Průměrná kvalita života pacientek léčených v Nemocnici Na Bulovce je 63,52 %. V porovnání s průměrnou kvalitou života u zdravé populace, která je 73,52 %. Tato hodnota
vychází z výzkumu Oxford Helath Life Survey.[5] V německé studii zabývající se dlouhodobým hodnocením kvality života pacientek s rakovinou prsu uvádí u žen 6 měsíců po chirurgickém výkonu průměrnou kvalitu života 64,2 %. V této studii bylo celkem 189 pacientek zároveň léčeno radioterapií. Je možné se domnívat, že radioterapeutická léčba s sebou přináší celkově vyšší subjektivní hodnocení kvality života, než je tomu u léčby chemoterapeutické.[6]. Kvalita života u pacientek léčených pomocí chirurgického výkonu a radioterapie byla 65,91 % o pět procent hůře (60,71 %) hodnotily svoji kvalitu života pacientky s chirurgickým výkonem, adjuvantní chemoterapií a radioterapií. (Obrázek 2) Obrázek 2 Celková kvalita života u jednotlivých skupin pacientek Celková kvalita života u jednotlivých skupin pacientek Jako nejvýznamnější klíčový faktor ovlivňující kvalitu života pacientky označovaly zarudnutí kůže, které je způsobeno zejména kožní reakcí na ozařování, tzv. radiační dermatitidou. Pro zmírnění kožní reakce je důležitá informovanost pacientek o správném ošetření postižené kůže, vhodném oděvu a hygieně. Další závažnou oblast tvoří finanční problémy. Tento problém se vyskytoval zejména u pacientek, které se díky léčbě ocitly v pracovní neschopnosti. Mezi další klíčové aspekty spadají obavy z budoucnosti a špatné vnímání tělesného vzhledu. V těchto případech hraje významnou roli rodina a okolí pacientky, v horších případech je vhodné ženám doporučit návštěvu psychologa. (Obrázek 3)
Obrázek 3 Klíčové aspekty snižující kvalitu života Klíčové aspekty snižující kvalitu života V Nemocnici Na Bulovce jsou náklady na léčbu pacientek s parciálním výkonem (76 785 Kč) vyšší než s mastektomií (49 739 Kč), což je způsobeno zejména větším počtem ozařovaných polí a vyšším počtem frakcí. Chemoterapeutická léčba na dobu 6 měsíců navýší průměrné náklady o 22 632 Kč. Hormonální terapie, která se užívá u většiny pacientek po dobu pěti let, vychází průměrně na 8 800 Kč. Nejnákladnější položkou je biologická léčba, která zatím při léčbě rakoviny prsu v Nemocnici Na Bulovce není tak rozšířena. Její cena na rok se pohybuje přibližně okolo 86 000 Kč. Závěr Tato práce se pokusila nastínit kvalitu života žen, u kterých bylo diagnostikováno nádorové onemocnění prsu. Cílem práce byla snaha posoudit kvalitu života pacientek léčených pomocí radioterapie v závislosti na kombinaci s dalšími druhy léčby. U výzkumného vzorku byla nejdříve posouzena průměrná kvalita života všech pacientek, která byla nižší, než kvalita života u zdravé populace. Na základě zjištěných dat byly pacientky rozděleny do dvou nejčetnějších skupin. První skupinu tvořily ženy léčené pomocí chirurgického výkonu a radioterapie, druhá skupina obsahovala pacientky, které byly léčeny chirurgickým výkonem, adjuvantní chemoterapií a zevní radioterapií. U obou skupin byly vyhodnoceny hodnoty kvality života, funkční a symptomatická škála a navzájem mezi sebou byly porovnány. Na základě výsledků vyšší kvalitu života, vyšší funkční škálu a i nižší symptomatickou hodnotu udávají ženy bez chemoterapeutické léčby. Což je způsobeno zejména agresivitou chemoterapeutické léčby. Seznam literatury
[1] KRIEGER, N., BASSETT, MT. a kol. 2011. Lacent. Breast and cervical cancer in 187 countries between 1980 and 2010: a systematic analysis. [Online] 22. říjen 2011. [Citace: 23. únor 2013.] http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21924486. [2] SLOVAČEK, L., SLOVAČKOVA, B. a kol. 2006. Klinická onkologie. Kvalia života onkologických nemocných - definice, koncepce, možnosti hodnocení. 2006, Sv. III. [3] FAYERS, P., WEEDEN, S. a kol. 1998. EORTC QLQ-C30 Reference Values. Brussels : EORTC, 1998. ISBN 2-930064-11-0. [4] STAHALOVA, V., BETLACHOVA, L. a kol. 2013. Léčebný protokol primární léčby karcinomu prsu. Praha : Ústav radiační onkologie 1. LF UK a Nemocnice Na Bulovce, 2013. [5] JENKINSON, C. a kol. 1996. Analysis and Interpretation Manula. Oxford Ghealth Servicers Research Unit. Oxford : Oxford, 1996. [6] HARTL, K., SCHENNACH, R. a kol. 2010. Department of Gynecology and Obstetrics. Quality of life, anxiety, and oncological factors: a follow-up study of brest cancer patients. [Online] Klinicum der Ludwig-Maximilians-Universitaet Muenchen, 2010.
Údaje o autorovi: Ing. Zuzana Šebelová Ústav radiační onkologie radiokomplex, Nemocnice Na Bulovce, Budínova 67/2, 180 81 Praha 8 - Libeň tel.: 266084313 email: zuzana.sebelova@bulovka.cz Kontaktní osoba: Ing. Veronika Mezerová nám. Sítná 3105, 272 01 Kladno tel.: 224 359 931 email: veronika.mezerova@fbmi.cvut.cz