1. Pojetí vyučovacího předmětu dějepis 1.1. Obecný cíl vyučovacího předmětu: Dějepis je zařazen mezi všeobecně vzdělávací předměty a spolu s předměty občanská nauka, základy práva a psychologie tvoří společenskovědní základ odborného vzdělání. Výuka dějepisu přináší žákům poznatky o konání člověka v minulosti. Jeho hlavním posláním je kultivace historického vědomí jedince ve smyslu předání historické zkušenosti tím, že je učí uvědomovat si vlastní identitu a posiluje jejich národní hrdost. Žáci pomocí poznatků z historie lépe a hlouběji porozumí současnosti a budoucnosti. 1.2. Charakteristika učiva Výuka je soustředěna na klíčové události světových, zvláště pak evropských dějin, v jejich kontextu je věnována pozornost českým dějinám. Vývoj v našem státě je pojímán v souvislosti s vývojem světových, zvláště pak evropských dějin. Větší pozornost je věnována dějinám 19. a 20. století. Obsah učiva je soustředěn na události, které mají přímou vazbu na dnešní události. Pozornost je věnována i dějinám oboru se zaměřením na podnikání, učivo je rozvrženo do jednotlivých tematických celků v dotaci 2 vyučovací hodiny v 1. ročníku a 1 hodina v 2. ročníku 4letého denního studia. U 5letého dálkového studia je učivo rozvrženo do 16ti konzultací v 1. ročníku a 8mi konzultací v 2. ročníku. Zájem žáků je rovněž soustředěn na historii všedního dne. Tematický celek vrcholný středověk bude mimo jiné realizován formou exkurze, bude využito historické bohatství Kutné Hory a Prahy. Podrobnější informace o holocaustu žáci získají v Terezíně. 1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí Žák je veden k tomu, aby především: - chápal, že historie není uzavřenou minulostí; - chápal historické kořeny společenských jevů; - posuzoval objektivně společenské jevy současnosti a rozpoznal myšlenkovou manipulaci; - cítil úctu k vlastnímu národu i k jiným národům a etnikům; - respektoval kulturní či jiné odlišnosti lidí, skupin a různých společenství. 1.4. Výukové strategie Při výuce jsou využívány následující metody a formy práce: - výklad učitele a řízený rozhovor; - samostatná práce skupinová a individuální; - exkurze, řečnická vystoupení žáků na exkurzích; - žákovské referáty k rozšíření učiva; - metoda RUR; - grafické organizátory (myšlenkové mapy); - učení se navzájem. 1
1.5. Hodnocení výsledků žáků Během celého roku se s ohledem na učivo prolíná ústní a písemné hodnocení v individuální a skupinové formě. Pravidelně jsou zařazovány shrnující testy. Hodnocena je i aktivní příprava studentů na exkurze. Velká pozornost je věnována průběžné přípravě na výuku a samostatnému rozšiřování učiva. Hodnocení je prováděno v souladu se školním klasifikačním řádem. 1.6. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat 1.6.1. Klíčové kompetence Kompetence k učení Žáci jsou vedeni k pozitivnímu vztahu k učení a vzdělávání. Žáci jsou vedeni k používání vhodné literatury a ke kritickému hodnocení pramenů. Žáci ovládají různé techniky učení, vytvářejí vhodný studijní režim a podmínky. Žáci s porozuměním poslouchají mluvené projevy a pořizují si poznámky. Žáci využívají ke svému učení různé informační zdroje včetně zkušeností svých i jiných lidí. Žáci sledují a hodnotí pokrok při dosahování cílů svého učení, přijímají hodnocení výsledků svého učení od jiných lidí. Žáci se zúčastňují exkurzí na historicky významná místa, porovnávají teoreticky získané znalosti s realitou. Žáci zpracovávají referáty na zadané téma a své myšlenky vhodně prezentují. Žáci nacházejí mezipředmětové vztahy a kladou důraz na důsledky lidských činností Kompetence k řešení problému Žáci porozumí zadanému úkolu a určí jádro problému, získají potřebné informace k jeho řešení, navrhnou způsob řešení, zdůvodní jej, vyhodnotí a ověří správnost zvoleného postupu a dosažených výsledků. Žáci spolupracují při řešení problémů (týmové řešení). Komunikativní kompetence Žáci vystupují v souladu se zásadami kultury projevu a chování. Personální a sociální kompetence Žáci pracují v týmu a podílejí se na realizaci společných pracovních i jiných činností. Žáci přijímají a odpovědně plní úkoly. Žáci podněcují práci v týmu vlastními návrhy na zlepšení práce a řešení úkolů, nezaujatě zvažují návrhy jiných. Občanské kompetence a kulturní povědomí Žáci uznávají tradice a hodnoty svého národa, chápou jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu. Žáci podporují hodnoty místní, národní, evropské i světové kultury a mají k nim vytvořen pozitivní vztah. 2
Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi Žáci získávají informace z otevřených zdrojů, využívají celosvětové sítě Internet. Žáci používají v komunikaci s učitelem email (hodnocení jejich výsledků, předávání domácích úkolů). 1.6.2. Průřezová témata Člověk a svět práce Dějepis napomáhá k aplikaci průřezového tématu Člověk a svět práce tím, že žáci jsou vedeni k odpovědnosti za své učení, uvědomují si význam učení pro jejich pracovní kariéru a po celou dobu studia jsou vedeni k celoživotnímu učení. Je od nich vyžadována samostatná práce. Občan v demokratické společnosti Dějepis napomáhá k aplikaci průřezového tématu Občan v demokratické společnosti tím, že se žáci seznamují s příklady občanské aktivity v minulosti, jsou upozorňováni na tradice demokracie v dějinách Evropy a na nutnost dodržovat lidská práva. Jsou vedeni k odsuzování rasistických postojů na konkrétních příkladech z evropských dějin a přesvědčováni o nutnosti respektovat různorodost lidské populace. Získávají podrobné znalosti o historickém vývoji v 19. a 20. století 1.7. Mezipředmětové vztahy - Český jazyk a literatura - Občanská nauka 3
2. Rozpis učiva denní 4leté studium Celková hodinová dotace: 102 hodin 2.1. Rozpis učiva 1. ročník Výsledky vzdělávání žák - charakterizuje smysl historického poznání a jeho povahu - rozlišuje různé druhy historických informací - vysvětlí rozdíl mezi historií a dějepisem - popíše metody práce historika - vyjmenuje pomocné vědy historické - objasní hlavní mezníky v periodizaci dějin - prezentuje vybrané muzeum - vysvětlí obecné příčiny vzniku státu - definuje hlavní oblasti star. států a vymezí dobu jejich vzniku - objasní společné rysy star. států - uvede civilizační přínos vybraných star.států - objasní proces řecké kolonizace - ukáže na různé typy státního zřízení a porovná je - vysvětlí příčiny vál. konfliktů a dokáže popsat průběh řecko-perských válek - objasní vývoj Řecka pod nadvládou Makedonie - rozliší jednotlivá období v dějinách Říma - zdůvodní civilizační přínos antiky a křesťanství jako fenoménu, z nichž vyrůstá evropská tradice - uvede významné osobnosti starověkých dějin - definuje proměny hospodářského a politického uspořádání středověké společnosti - objasní vztah církve a světské moci - analyzuje význam mise Cyrila a Metoděje - shrne význam Velké Moravy - popíše románské památky Hodinová dotace 1. Úvod do studia historie 3 Vznik historie jako vědy. Historické metody. Historické prameny. Pomocné vědy historické. Vztah historie k ostatním vědám. Periodizace dějin Expozice vybraného muzea. 2. Starověk 10 A) Staroorientální státy Mezopotámie, Egypt, Čína a Indie Kultura staroorientálních států. B) Antická civilizace Osídlení a kolonizace Řecka. Sparta a Athény. Řecko-perské války. Peloponéská válka. Helénistické období. Řecko součástí Makedonie. Osídlení Říma, doba královská, doba republiky a císařství. Zápas Říma o ovládnutí Středomoří. Kolonát,krize římského impéria. Dědictví antiky pro vývoj Evropy. 3. Raný novověk 10 Znaky středověké společnosti. Periodizace středověku. Druhy renty. Boj o investituru. Významné raně feud.státy (Francká říše, Byzantská říše, římskoněmecká říše). Velká Morava. Přemyslovci a český stát. Kultura a vzdělanost raného středověku. 4
Výsledky vzdělávání žák - vysvětlí společenské změny v průběhu vrcholného a pozdního středověku - popíše středověké město - objasní důsledky tatarských a mong.nájezdů ve v.evropě - vysvětlí mocenský zápas mezi Anglií a Francií ve 14.a 15. Století - zařadí vývoj českého státu za posledních Přemyslovců a Lucemburků do kontextu středoevropského vývoje - charakterizuje český stát v době poděbradské - uvede změny v politickém a hospodářském životě za vlády Jagellonců - uvede příklady gotické architektury - připraví obsahovou náplň procházky husitskou Prahou a popíše významné objekty - rozpozná nové vědecké a filozofické myšlenky, které byly zformulovány ve 14. 17.století - hodnotí praktické dopady humanistických myšlenek - popíše zámořské objevy a porozumí jejich důsledkům - vysvětlí vztah reformace a protireformace a objasní důsledky tohoto střetu pro Evropu - vymezí znaky stavovské a absolutistické společnosti a uvede konkrétní příklady - analyzuje postavení českého státu v habsburské monarchii - vysvětlí příčiny třicetileté války a zhodnotí její průběh, posoudí úlohu českého státu v tomto konfliktu - charakterizuje baroko Hodinová dotace 4. Vrcholný a pozdní středověk 21 Vznik měst, jejich význam. Agrární revoluce a kolonizace. Mongolská a turecká expanze. Stoletá válka. Český stát za posledních. Přemyslovců a Lucemburků. Historická exkurze sláva středověké Kutné Hory. Husitská reformace. Doba poděbradská. Český stát za Jagellonců. Vzdělanost a kultura ve vrcholném a pozdním středověku. Praha husitská. 5. Počátek novověku 14 Renesance a humanismus. Zámořské objevy, vznik koloniálního panství. Reformace a protireformace. Buržoazní revoluce 16. a 17.století. Třicetiletá válka v Evropě. Český stát za třicetileté války. Stavovská a absolutistická monarchie v Evropě. Český stát za Habsburků po třicetileté válce. Evropské baroko, významné barokní památky u nás. - určí a zhodnotí hlavní myšlenky osvícenství - uvede základní typy parlamentních systémů - popíše nejdůležitější tereziánské a josefínské reformy, vysvětlí jejich ekonomické, politické a sociální důsledky - popíše boj anglických osad za nezávislost 6. Novověk 4 Osvícenství ve vědě, technice a myšlení. Parlamentarismus v Anglii. Osvícenský absolutismus v habsburské monarchii. Vznik USA 5
Výsledky vzdělávání žák - zhodnotí přínos významných osobností k rozvoji zvoleného oboru - vytvoří myšlenkové mapy zvoleného tematického celku Hodinová dotace 7. Dějiny zvoleného oboru 3 8. Opakování 3 6
2.2. Rozpis učiva 2. ročník Výsledky vzdělávání - žák - vysvětlí průběh industrializace a její ekonomické a sociální důsledky - zhodnotí význam VFR - popíše významné bitvy napoleonských válek - shrne výsledky Vídeňského kongresu a popíše uspořádání Evropy po napoleonských válkách - objasní příčiny a průběh emancipačního hnutí v Evropě/zvláště českého národa/ - interpretuje události revolučního roku 1848 s důrazem na české země - popíše dělnické hnutí v 19. století - vysvětlí příčiny vzniku jednotného státu - charakterizuje vývoj v USA v pol.19. století - objasní řešení národnostních, sociálních a politických otázek v rakouskouherské říši ve 2.pol.19. století - popíše českoněmecké vztahy a postavení Židů a Romů v 18. a 19. století - vysvětlí expanzivní záměry velmocí v okrajových částech Evropy a mimoevropském světě - charakterizuje 2.průmyslovou revoluci a její důsledky - rozpozná změny životního stylu koncem 19.století - analyzuje příčiny 1. světové války a popíše její průběh - zhodnotí postavení Čechů a Slováků za války - popíše revoluce v Rusku a vysvětlí jejich důsledky pro další vývoj Ruska - uvede zásadní územní změny po roce 1918 - zhodnotí význam rozpadu RU, stanoví dem. principy předmnichovské ČSR - analyzuje její vývoj - uvede příčiny a projevy mocenského obrazu světa - vymezí hlavní znaky totality a srovná je se zásadami demokracie - uvede příklady faš. diktatur v Evropě - vysvětlí souvislost mezi svět. hospod. krizí a fašismem - shrne příčiny 2. světové války - zhodnotí příčiny antisemitismu Hodinová dotace 1. Novověk 10 Průmyslová revoluce. Velká francouzská revoluce. Evropa za napoleonských válek. Vídeňský kongres. Vznik občanské společnosti v Rakousku v 1.pol.19. století. Revoluční rok 1848. Dělnické hnutí (liberalismus, nacionalismus, socialismus). Utváření novodobých národních států (Německo, Itálie). Občanská válka v USA. Vznik Rakousko-Uherska. České země ve 2. pol.19. století. Mezinárodní vztahy na přelomu století, charakteristika významných mocností. Věda, technika a kultura v poslední třetině 19. století. 2. Moderní doba 14 1. světová válka. České země v době 1. světové války, první odboj. Ruské revoluce. Versailleský mírový systém. Vznik ČSR a jeho vývoj v meziválečném období. Evropa a svět ve 20. a 30. letech. Nacismus v Německu a komunismus v Rusku. Světová hospodářská krize. Růst mezinárodního napětí a vznik válečných ohnisek. Mnichovská krize a její důsledky. Kultura meziválečného období. 2.světová válka. Holocaust. 7
Výsledky vzdělávání - žák - vysvětlí příčiny vzniku - sestaví chronologii květnových událostí v Evropě Protektorát, vnitřní a zahraniční odboj, květnové povstání,důsledky války. Hodinová dotace - charakterizuje bipolární svět a jeho politická, hospodářská a vojenská seskupení - popíše projevy a důsledky studené války - vysvětlí základní problémy vnitřního vývoje zemí západního východního bloku a rozpozná jejich vzájemné vztahy a nejvýznamnější konflikt - objasní význam islámské, židovské kultury v moderním světě - porovná a vysvětlí způsob chování v nedemokratických společnostech a v demokraciích - charakterizuje komunistický režim v ČSR - objasní hlavní problémy vývoje nejvýznamnějších postkoloniálních rozvojových zemí - popíše postupné uvolňování mezi Východem a Západem - popíše a vysvětlí funkci NATO a OSN - stanoví hlavní rysy poválečného Československa - analyzuje cíle a výsledky reformních snah v roce 1968 - porovná kulturní a politické poměry v období normalizace - vysvětlí obnovu pluralitní demokracie po listopadu 1989 - popíše mechanismy a prostředky postupného sjednocování Evropy na demokratických principech - vymezí základní problémy současného světa a možnosti jeho dalšího vývoje 3. Postmoderní doba 10 Evropa a svět v období studené války. Velmocenské soupeření SSSR a USA Varšavská smlouva, RVHP,OSN,NATO. Životní podmínky na obou stranách železné opony. Konflikty na Blízkém východě. Dekolonizace a třetí svět. Poválečný vývoj Československa. Nástup totality. Pražské jaro. Normalizace. Politické změny po listopadu 1989. Pád komunistických režimů a jeho důsledky. Zapojení ČR do mezinárodních struktur OSN, NATO. Sjednocení Evropy a její místo v globálním světě. 8
3. Rozpis učiva dálkové 5leté studium Celkový počet konzultací: 24 3.1. Rozpis učiva 1. ročník Výsledky vzdělávání - žák - charakterizuje smysl historického poznání a jeho povahu - rozlišuje různé druhy historických informací - vysvětlí rozdíl mezi historií a dějepisem - popíše metody práce historika - vyjmenuje pomocné vědy historické - objasní hlavní mezníky v periodizaci dějin - prezentuje vybrané muzeum - vysvětlí obecné příčiny vzniku státu - definuje hlavní oblasti star.států a vymezí dobu jejich vzniku - objasní společné rysy star.států - uvede civilizační přínos vybraných star.států - objasní proces řecké kolonizace - ukáže na různé typy státního zřízení a porovná je - vysvětlí příčiny vál. konfliktů a dokáže popsat průběh řeckoperských válek - objasní vývoj Řecka pod nadvládou Makedonie - rozliší jednotlivá období v dějinách Říma - zdůvodní civilizační přínos antiky a křesťanství jako fenoménu, z nichž vyrůstá evropská tradice - uvede významné osobnosti starověkých dějin - definuje proměny hospodářského a politického uspořádání středověké společnosti - objasní vztah církve a světské moci - analyzuje význam mise Cyrila a Metoděje - shrne význam Velké Moravy - popíše románské památky Počet konzultací 1. Úvod do studia historie 1 Vznik historie jako vědy. Historické metody. Historické prameny. Pomocné vědy historické. Vztah historie k ostatním vědám. Periodizace dějin Expozice vybraného muzea. 2. Starověk 2 A) Staroorientální státy, Mezopotámie, Egypt, Čína a Indie Kultura staroorientálních států. B) Antická civilizace. Osídlení a kolonizace Řecka. Sparta a Athény. Řeckoperské války. Peloponéská válka. Helenistické období. Řecko součástí Makedonie. Osídlení Říma, doba královská, doba republiky a císařství. Zápas Říma o ovládnutí Středomoří. Kolonát,krize římského impéria. Dědictví antiky pro vývoj Evropy. 3. Raný novověk 2 Znaky středověké společnosti. Periodizace středověku. Druhy renty. Boj o investituru. Významné raně feud.státy (Francká říše, Byzantská říše, římskoněmecká říše). Velká Morava. Přemyslovci a český stát. Kultura a vzdělanost raného středověku. 9
Výsledky vzdělávání - žák - vysvětlí společenské změny v průběhu vrcholného a pozdního středověku - popíše středověké město - objasní důsledky tatarských a mong.nájezdů ve v Evropě - vysvětlí mocenský zápas mezi Anglií a Francií ve 14. a 15. století - zařadí vývoj českého státu za posledních Přemyslovců a Lucemburků do kontextu středoevropského vývoje - charakterizuje český stát v době poděbradské - uvede změny v politickém a hospodářském životě za vlády Jagellonců - uvede příklady gotické architektury - připraví obsahovou náplň procházky husitskou Prahou a popíše významné objekty - rozpozná nové vědecké a filozofické myšlenky, které byly zformulovány ve 14. 17. století - hodnotí praktické dopady humanistických myšlenek - popíše zámořské objevy a porozumí jejich důsledkům - vysvětlí vztah reformace a protireformace a objasní důsledky tohoto střetu pro Evropu - vymezí znaky stavovské a absolutistické společnosti a uvede konkrétní příklady - analyzuje postavení českého státu v habsburské monarchii - vysvětlí příčiny třicetileté války a zhodnotí její průběh, posoudí úlohu českého státu v tomto konfliktu - charakterizuje baroko - určí a zhodnotí hlavní myšlenky osvícenství - uvede základní typy parlamentních systémů - popíše nejdůležitější tereziánské a josefínské reformy, vysvětlí jejich ekonomické, politické a sociální důsledky - popíše boj anglických osad za nezávislost - zhodnotí přínos významných osobností k rozvoji zvoleného oboru - vytvoří myšlenkové mapy zvoleného tematického celku Počet konzultací 4. Vrcholný a pozdní středověk 4 Vznik měst, jejich význam. Agrární revoluce a kolonizace. Mongolská a turecká expanze. Stoletá válka. Český stát za posledních. Přemyslovců a Lucemburků. Historická exkurze Sláva středověké Kutné Hory. Husitská reformace. Doba poděbradská. Český stát za Jagellonců. Vzdělanost a kultura ve vrcholném a pozdním středověku. Praha husitská. 5. Počátek novověku 4 Renesance a humanismus. Zámořské objevy, vznik koloniálního panství. Reformace a protireformace. Buržoazní revoluce 16. a 17.století. Třicetiletá válka v Evropě. Český stát za třicetileté války. Stavovská a absolutistická monarchie v Evropě. Český stát za Habsburků po třicetileté válce. Evropské baroko, významné barokní památky u nás. 6. Novověk 1 Osvícenství ve vědě, technice a myšlení. Parlamentarismus v Anglii. Osvícenský absolutismus v habsburské monarchii. Vznik USA. 7. Dějiny zvoleného oboru 1 8. Opakování 1 10
3.2. Rozpis učiva 2. ročník Výsledky vzdělávání a kompetence - vysvětlí průběh industrializace a její ekonomické a sociální důsledky - zhodnotí význam VFR - popíše významné bitvy napoleonských válek - shrne výsledky Vídeňského kongresu a popíše uspořádání Evropy po napoleonských válkách - objasní příčiny a průběh emancipačního hnutí v Evropě/zvláště českého národa/ - interpretuje události revolučního roku 1848 s důrazem na české země - popíše dělnické hnutí v 19. století - vysvětlí příčiny vzniku jednotného státu - charakterizuje vývoj v USA v pol.19. století - objasní řešení národnostních,sociálních a politických otázek v rakouskouherské říši ve 2.pol.19. století - popíše českoněmecké vztahy a postavení Židů a Romů v 18. a 19. století - vysvětlí expanzivní záměry velmocí v okrajových částech Evropy a mimoevropském světě - charakterizuje 2.průmyslovou revoluci a její důsledky - rozpozná změny životního stylu koncem 19.století - analyzuje příčiny 1. světové války a popíše její průběh - zhodnotí postavení Čechů a Slováků za války - popíše revoluce v Rusku a vysvětlí jejich důsledky pro další vývoj Ruska - uvede zásadní územní změny po roce 1918 - zhodnotí význam rozpadu RU, stanoví dem. principy předmnichovské ČSR - analyzuje její vývoj - uvede příčiny a projevy mocenského obrazu světa - vymezí hlavní znaky totality - a srovná je se zásadami demokracie - uvede příklady faš. diktatur v Evropě - vysvětlí souvislost mezi svět.hospod.krizí a fašismem Počet konzultací 1. Novověk 2 Průmyslová revoluce. Velká francouzská revoluce. Evropa za napoleonských válek. Vídeňský kongres. Vznik občanské společnosti v Rakousku v 1.pol.19. století. Revoluční rok 1848. Dělnické hnutí (liberalismus, nacionalismus, socialismus). Utváření novodobých národních států (Německo, Itálie). Občanská válka v USA. Vznik RakouskoUherska. České země ve 2. pol.19. století. Mezinárodní vztahy na přelomu století, charakteristika významných mocností. Věda, technika a kultura v poslední třetině 19. století. 2. Moderní doba 4 1. světová válka. České země v době 1. světové války, první odboj. Ruské revoluce. Versailleský mírový systém. Vznik ČSR a jeho vývoj v meziválečném období. Evropa a svět ve 20. a 30. letech. Nacismus v Německu a komunismus v Rusku. Světová hospodářská krize. Růst mezinárodního napětí a vznik válečných ohnisek. Mnichovská krize a její důsledky. Kultura meziválečného období. 11
Výsledky vzdělávání a kompetence - shrne příčiny 2. světové války - zhodnotí příčiny antisemitismu - vysvětlí příčiny vzniku Protektorátu - sestaví chronologii květnových událostí v Evropě 2. světová válka. Holocaust. Protektorát, vnitřní a zahraniční odboj, květnové povstání, důsledky války. Počet konzultací - charakterizuje bipolární svět a jeho politická, hospodářská a vojenská seskupení - popíše projevy a důsledky studené války - vysvětlí základní problémy vnitřního vývoje zemí západního východního bloku a rozpozná jejich vzájemné vztahy a nejvýznamnější konflikt - objasní význam islámské, židovské kultury v moderním světě - porovná a vysvětlí způsob chování v nedemokratických společnostech a v demokraciích - charakterizuje komunistický režim v ČSR - objasní hlavní problémy vývoje nejvýznamnějších postkoloniálních rozvojových zemí - popíše postupné uvolňování mezi Východem a Západem - popíše a vysvětlí funkci NATO a OSN - stanoví hlavní rysy poválečného Československa - analyzuje cíle a výsledky reformních snah v roce 1968 - porovná kulturní a politické poměry v období normalizace - vysvětlí obnovu pluralitní demokracie po listopadu 1989 - popíše mechanismy a prostředky postupného sjednocování Evropy na demokratických principech - vymezí základní problémy současného světa a možnosti jeho dalšího vývoje 3. Postmoderní doba 2 Evropa a svět v období studené války. Velmocenské soupeření SSSR a USA. Varšavská smlouva, RVHP, OSN, NATO. Životní podmínky na obou stranách železné opony. Konflikty na Blízkém východě. Dekolonizace a třetí svět. Poválečný vývoj Československa, nástup totality. Pražské jaro. Normalizace. Politické změny po listopadu 1989. Pád komunistických režimů a jeho důsledky. Zapojení ČR do mezinárodních struktur. OSN, NATO. Sjednocení Evropy a její místo v globálním světě. 12