Autorizace zhotovitelem: Jméno, příjmení, název společnosti, podpis zhotovitele Jméno, příjmení, název společnosti, podpis zhotovitele ING. ARCH. LUDMILA ŠNEJDOVÁ KÚ JčK, OREG, odd. ÚP ING. JOSEF KARPYTA ELENERG, České Budějovice otisk autorizačního razítka (pouze na oficiálních výtiscích) otisk razítka (pouze na oficiálních výtiscích) 2
Obsah Základní údaje o záměru VVN 400kV Kočín Mírovka... 4 Návrh Ministerstva kultury na změnu trasy záměru v lokalitě Soběslavských blat... 4 Obecné zásady při výběru tras venkovních elektrických vedení... 6 Popis a hodnocení variant navržených MK... 6 Varianta 1... 6 Varianta 1 - alternativa... 8 Varianta 2... 9 Závěrečné zhodnocení variant v porovnání k původní trase... 12 Seznam tabulek, obrázků a výkresů... 13 3
Základní údaje o záměru VVN 400kV Kočín Mírovka Záměr nového dvojitého vedení propojující rozvodnu Kočín a rozvodnu Mírovka vyvstal v souvislosti se zamýšlenou výstavbou nového jaderného zdroje v lokalitě elektrárny Temelín a s tím spojenou potřebu posílit přenosovou soustavu České republiky. Z hlediska problematiky územního plánování navržená trasa vedení vychází z Politiky územního rozvoje České republiky 2008 a formou koridoru je vymezena v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje (dále jen ZÚR JčK nebo ZÚR ) a v Zásadách územního rozvoje Kraje Vysočina. Do ZÚR JčK byl tento záměr (kód Ee 33) zanesen na základě podnětu společnosti ČEPS a.s, zastupující Ministerstvo průmyslu a obchodu. V současné době je pro záměr připravována dokumentace pro územní rozhodnutí. Z hlediska problematiky posuzování vlivu záměru na životní prostředí (dále jen EIA ) záměr V406/V407 Kočín Mírovka, nové vedení 400 kv získal v dubnu 2011 souhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí. Trasa posuzovaná v rámci procesu EIA je tedy v souladu se ZÚR JčK, které nabyli účinnosti 7. 11. 2011. Obrázek 1: Trasa záměru vedení 400 kv Kočín Mírovka na území Jihočeského kraje Návrh Ministerstva kultury na změnu trasy záměru v lokalitě Soběslavských blat V rámci dohody uzavřené mezi Krajským úřadem Jihočeského kraje, odborem regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic (dále jen KÚ ) a Ministerstvem kultury, oddělení regenerace kulturních památek a památkově chráněných území v oboru památkové péče ( dále jen MK ) z května 2011 se KÚ zavázal v rámci 1. aktualizace ZÚR JčK prověřit alternativní vedení koridoru tak, aby byly minimalizovány negativní dopady ve vztahu k zájmům památkové péče a koridor byl veden mimo území Soběslavských blat. V dohodě s MK byla nastíněna varianta vedení koridoru v souběhu se záměrem Ee 31 VVN Kočín Veselí nad Lužnicí. Dle Národního památkového ústavu pracoviště České Budějovice (dále jen NPÚ ) Soběslavská blata představují území památkově chráněných souborů lidových staveb, tedy vesnických památkových rezervací Komárov, Klečaty, Zálší, Mažice, Vlastiboř a Záluží a vesnických památkových zón Svinky, Debrník a Nedvědice. Jako celek Soběslavská blata nejsou památkově chráněna. 4
V polovině roku 2012 MK navrhlo 2 variantní a 1 alternativní trasu tohoto vedení a předalo je KÚ k posouzení. Předmětem této studie je posouzení původní trasy vymezené v ZÚR JčK s variantními trasami navrženými MK. Obrázek 2: Vymezení Soběslavských blat dle NPÚ Obrázek 3: Varianta 1 od MK Obrázek 4: Varianta 1 - alternativa od MK Obrázek 5: Varianta 2 od MK Obrázek 6: Schéma trasy v ZÚR, variant od MK a vymezení Soběslavských blat 5
Obecné zásady při výběru tras venkovních elektrických vedení Venkovní elektrické vedení 400 kv je liniová stavba. Při návrhu trasy nového vedení je nutno respektovat, mimo jiné, následující zásady: Minimalizovat koeficient prodloužení trasy, což je poměr skutečné délky trasy k vzdušné spojnici koncových bodů. Čím je tento koeficient větší, tím je trasa méně hospodárná, vykazuje větší ztráty přenosu elektrické energie, vyšší investiční náklady, větší zábor pozemků a tím více zasahuje do vlastnických vztahů. Jelikož jde o spojitou liniovou stavbu, jakákoli dílčí odchylka od přímého směru vynucuje návrat odchýleného koridoru do trasy původního záměru a navyšuje délku vedení a následně rozšiřuje dopady na životní prostředí. Poměr počtu stožárů, na kterých je trasa vedena v přímém směru (nosné stožáry) k počtu stožárů, kde se trasa lomí (kotevní stožáry) má být z hlediska investičních nákladů co nejvyšší. Cena lomového stožáru je cca 4x větší, než stožáru pro přímou trasu. Krom finančního hlediska, a to zejména v tomto prostředí, je nutno brát zřetel na hledisko estetické, kdy lomový stožár působí v krajině podstatně mohutnějším dojmem. Trasa vedení se má pokud možno co nejvíce vyhýbat: o o o Obytným zástavbám i jednotlivě stojícím obytným, rekreačním a výrobním objektům, Lesním komplexům, Významným krajinným prvkům (např. kapličky, boží muka, významné stromy atd.). Trasa vedení musí respektovat stávající popř. plánovanou technickou infrastrukturu a to jak podzemní (kabely, plynovody, vodovody, produktovody atd.), pozemní (dálnice, silnice, železnice atd.) tak nadzemní (venkovní elektrická vedení, spojová vedení, paprsky operátorů mobilních sítí atd.). Křížení a souběhy s těmito objekty musí splňovat všechna ustanovení technických norem vzájemného ovlivňování těchto zařízení. Trasa musí být co nejcitlivěji přizpůsobena vertikální a horizontální členitosti terénu tak, aby viditelnost vedení v krajině byla co nejmenší. Proto trasy, pokud možno, nejsou vedeny po horizontu, jsou přikláněny k lesním komplexům a barva stožárů je zpravidla volena dle barvy pozadí tak, aby vedení co nejvíce splývalo s okolím (mimo blízkost náletových koridorů letecké dopravy a orientačních bodů letecké záchranné služby). Trasa vedení musí být z technologického hlediska realizovatelná. To znamená, že musí být vedena tak, aby byla přiměřeně přístupná pro techniku potřebnou pro výstavbu (nákladní automobily, nakladače, jeřáby, plošiny, zatahovací stroje pro montáž lan atd.) a aby geologické podmínky umožňovaly založení stavby. Popis a hodnocení variant navržených MK Varianta 1 Popis trasy Varianta 1 Obrázek 7: Pohled od R16 k Černické oboře Změna trasy se týká úseku vedení mezi lomovými body R16 R22. Trasa návrhu směřuje od R16 (západně od obce Klečaty) severním směrem podél lesního komplexu Drmelka a ložiska peloidu, křižuje vedení VN a silnici č.159, u rybníka Rožberk a Černické obory se lomí východním směrem. Tím míjí prostor Soběslavských blat. Dále trasa pokračuje mezi lesním komplexem Černická obora a obcí Komárov, křižuje silnici č. 159 a v délce cca 350 m přetíná les Syrovec. 6
Obrázek 8: Pohled po trase od lomového bodu u Komárova, v pozadí les Syrovec Obrázek 9: Les Syrovec Obrázek 10: Les Houští Obrázek 11: Kóta na Křemeni Po průchodu lesem Syrovec se trasa lomí severovýchodním směrem podél Černické obory, znovu křižuje silnici č. 159, západně míjí obec Svinky, křižuje silnici č.135 a Bechyňský potok a prochází okrajem lesa Houští. Za komunikací č. 1136 jižně Rytířského rybníka a Rytířského mlýna se lomí východním směrem, křižuje vedení VN, pokračuje podél lesních komplexů Kozinec a Čihadla ke kótě Na Křemeni (506,2 m n.m.) a severně prochází u obce Debrník. Cca 100 m od kóty Na Křemeni se trasa lomí jihovýchodním směrem podél lesa V starém, který v jeho jižní části zasahuje a pokračuje na R22 původní trasy. Vyhodnocení trasy Varianta 1 V úseku návrhu trasy Varianta 1 je terén mírně zvlněný, pozemky jsou převážně využívány k zemědělské výrobě. Z hlediska přístupnosti pro mechanizmy používané při výstavbě venkovních vedení lze trasu hodnotit jako dobře přístupnou, lze však očekávat poměrně vysokou hladinu podzemní vody zvláště v období se zvýšeným množstvím srážek. Navržená trasa je vedena územím Soběslavských blat, pouze se více přibližuje jeho hranici. Nicméně prochází kolem stejných sídel, která jsou vesnickými památkovými rezervacemi (Komárov) a vesnickými památkovými zónami (Svinky a Debrník) a v přibližně stejné vzdálenosti, jako trasa nyní navržená ZÚR, pouze severozápadně místo jihovýchodně, tudíž do obrazu těchto sídel v krajině se promítá obdobně. Krom toho z hlediska celkového estetického působení na krajinu v dotčeném území, se navržená trasa stále promítá, jak do obrazu sídel, tak do obrazu území Soběslavských blat, kdy v krajině samé není zřejmé, zda se trasa více či méně přibližuje jejich vymezené hranici. Lze však předpokládat horší dopad na estetické působení v krajině, neboť návrat do původní trasy je veden 7
přes kótu Na Křemeni (506,2 m n.m.), kde by z krajinářského pohledu byla silueta vedení viditelná i z poměrně velké vzdálenosti. Krom toho by si realizace navržené trasy vyžádala poměrně drastický zásah do lesního komplexu Syrovec a Houští. Zde by došlo k vykácení porostů na jižním cípu Rytířského rybníka a tím k podstatnému znehodnocení celé oblasti Rytířského mlýna včetně rekreační osady na západním okraji lesa Kozinec. V neposlední řadě v těsné blízkosti trasy se nachází ložisko peloidů Komárovské blato, které je chráněno pro těžbu za účelem lázeňství. Z tohoto důvodu lze předpokládat, že i v širším okolí ložiska je půda nevhodná pro případné zakládání nosných stožárů. Tabulka 1 : Trasa propojující lomové body R16 - R22 Propojení bodů R16 - R22 (vzdušná vzdálenost 6,97 km) Trasa ZÚR Trasa Varianta 1 Porovnání trasy Varianty 1 s trasou ZÚR Délka 7,43 km 9,04 km navýšení o 1,61 km Počet lomových bodů 5 ks 4 ks snížení o 1 ks Počet stožárů (odborný odhad, bez geodetického zaměření) Plocha záboru pozemků ochranným pásmem vedení Plocha záboru lesních pozemků ochranným pásmem vedení 25 ks 31 ks navýšení o 6 ks 51,27 ha 62,39 ha navýšení o 11,12 ha 0,12 ha 4,30 ha navýšení o 4,18 ha Varianta 1 - alternativa Popis trasy Varianta 1 - alternativa Návrh trasy od R16 až po průchod lesem Syrovec je shodný s předchozí variantou. Za lesem Syrovec se trasa lomí východním směrem, křižuje vedení VN a silnici č.135, dále křižuje Bechyňský potok, jižně míjí obec Svinky a na lomovém bodě R19 se vrací na původní trasu. Obrázek 12: Břehový porost Bechyňského potoka Vyhodnocení trasy Varianta 1 - alternativa Z hlediska území je popis shodný s předchozí variantou s tím, že úsporný návrh ještě více přibližuje trasu k obci Svinky (cca 200 m), čímž se ještě více promítá do obrazu tohoto sídla, které je vesnickou památkovou zónou, a dále přetíná břehový porost Bechyňského potoka. 8
Tabulka 2: Trasa propojující lomové body R16 - R19 Propojení bodů R16 - R19 (vzdušná vzdálenost 5,01 km) Trasa ZÚR Trasa Varianta 1 - alternativa Porovnání Varianty 1 alternativa s trasou ZÚR Délka 5,21 km 5,80 km navýšení o 0,59 km Počet lomových bodů 2 ks 2 ks beze změny Počet stožárů (odborný odhad, bez geodetického zaměření) Plocha záboru pozemků ochranným pásmem vedení Plocha záboru lesních pozemků ochranným pásmem vedení 17 ks 20 ks navýšení o 3 ks 35,95 ha 39,99 ha navýšení o 4,04 ha 0,03 ha 2,74 ha navýšení o 2,71 ha Varianta 2 Popis trasy Varianta 2 Návrh MK předpokládá vedení trasy od lomového bodu R10 v souběhu s vedením VVN 110 kv Kočín Veselí nad Lužnicí (koridor Ee 31 v ZÚR JčK). Ze vzájemné konfigurace vedení 400 kv a 110 kv u obce Tuchonice vyplývá, že trasa vedení 400 kv musí být situována severně trasy stávajícího vedení 110 kv. V dalším průběhu to znamená zásah do lesního porostu severně Tuchonic, křižování Bučalovského rybníka a následně střet se zemědělskými objekty. Zde by musela být provedena úprava trasy obou vedení, která by znamenala zásah do lesního porostu Ve Smrčí. Dále trasa pokračuje přes zemědělsky využívané pozemky. Po přechodu silnice č. 147 severně míjí obec Dolní Bukovsko. Zde by v lokalitě Staré město a Pod okovancem muselo dojít opět k zásahu do lesního porostu. Dále trasa pokračuje severně obce Sviny, křižuje Olešenský a Bechyňský potok až severozápadně obce Žíšov se lomí severním směrem. Před lesním komplexem V Kopaninách zasahuje výrobní areál s fotovoltaickou elektrárnou. Obrázek 13: Výrobní objekt severně Žíšova Obrázek 14: Fotovoltaická elektrárna severně Žíšova Dále trasa prochází lesním komplexem V Kopaninách v délce cca 800 m, křižuje Polívkův rybník a východně míjí obec Dráchov, ke které se přibližuje na 200-250 m. Pokračuje směrem k osadě Čejnov, kde se lomí severozápadním směrem. Okolí osady Čejnov leží v inundačním území řeky Lužnice, které je periodicky zaplavované zvýšenými (povodňovými) průtoky. Dále pokračuje k obci Čeraz, u které křižuje objekt nevyužívaného kravína. K obci se osově přibližuje na cca 100m. 9
Obrázek 15: Lesní komplex V kopaninách Obrázek 16: Objekt kravína Jihovýchodně od obce Čeraz navržená trasa prakticky kolmo křižuje letový koridor veřejného letiště Soběslav. Vzdálenost prahu letové dráhy od osy vedení je cca 760 m. Po překročení silnice č. 135 a vedení VN přetíná břehový porost Mokerského potoka. Okraj obce Vesce míjí východně, osa vedení leží ve vzdálenosti cca 250 m od okraje obce. Cca 400 m za Mokerským potokem se trasa lomí severním směrem, křižuje vedení VN a protíná lesní porost K Bednářovým struhám. Po překročení místní komunikace křižuje vedení areál bioplynové stanice Nedvědice, kříží břehový porost Nedvědického potoka a na R24 se pod úhlem 90 napojuje na stávající trasu. Obrázek 17: Břehový porost Mokerského potoka Obrázek 18: Les k Bednářovým struhám Obrázek 19: Břehový porost Nedvědického potoka Vyhodnocení trasy Varianta 2 V úseku návrhu trasy Varianta 2 je terén mírně zvlněný, pozemky jsou převážně využívány k zemědělské výrobě. V některých úsecích, vzhledem k blízkosti nivy řeky Lužnice, lze po většinu roku očekávat poměrně silné podmáčení. Z hlediska přístupnosti pro mechanizmy používané při výstavbě venkovních vedení lze trasu hodnotit jako průměrně přístupnou vyjma inundačního území Lužnice v okolí Čejnova. Toto území je možno pro výstavbu vedení 400 kv nadřazené přenosové soustavy ČR označit jako nevhodné a to jak 10
z hlediska zakládání stožárů (podzemní voda), tak z hlediska bezpečnosti provozu (pravidelně zaplavované území). V tomto úseku dochází k těsnému přiblížení k přírodní rezervaci Dráchovské tůně. Právě poměrně dlouhý souběh trasy s nivou Lužnice je z hlediska bioty hodnocen negativně. Návrh trasy je sice veden mimo vymezenou hranici území Soběslavských blat, ale předložený návrh trasy, zvláště v úseku Žíšov Nedvědice, je veden přes území velmi necitlivě ke krajině a se značnými technickými problémy. Její vedení se jednak značně přibližuje nivě řeky Lužnice, nejkritičtěji v místě Čejnova, kde je navíc lomový bod. Niva Lužnice se mimo jiné z krajinářského hlediska velmi významně odráží v celkovém obrazu krajiny, a to i co se týká vnímání prostoru Soběslavských blat, neboť z hlediska vnímání prostoru v krajině se toto území významně spolupodílí na obrazu území Soběslavských blat, bez ohledu na vymezení hranic. Vedení trasy v tomto úseku, kdy je vedeno v podstatě souběžně s nivou Lužnice, bude mít z krajinářského hlediska velmi významný negativní dopad do krajiny, kdy nelze říci, že by vnímání tohoto prostoru nesouviselo s vnímáním území Soběslavských blat. Krom toho je niva řeky tvořena regionálními biocentry propojenými regionálním biokoridorem. Dále protíná velký lesní komplex u Dráchova, likviduje břehové porosty potoků. V části Žíšov Tuchonice je sice trasa navržena v souběhu se stávajícím vedením VVN 110 kv, ale přesto dojde k výrazné změně z hlediska dopadu do krajiny a estetického působení území, neboť vedení VVN 400 kv je řádově většího měřítka. I v tomto případě dochází k zásahům do lesních porostů, nejvýznamněji severně Tuchonic. Dále dochází ke křižování Bučalovského rybníka a vedení je umístěno do těsné soustavy třech rybníků u Tuchonic. Z technických problémů potom vedení křižuje nebo ochranné pásmo vedení zasahuje do bezpečnostního pásma plynové kompresorové stanice, zasahuje do stávajících objektů, přibližuje vedení obytným budovám obce Dráchov, Vesce a zvláště Čeraz (cca 100 m). Dále trasa prakticky kolmo křižuje letový koridor veřejného letiště Soběslav, vzdálenost prahu letové dráhy od osy vedení je cca 760 m. U Tuchnic dochází ke střetu se zemědělskými objekty. Zde by musela být provedena úprava trasy obou vedení, která by znamenala zásah do lesního porostu Ve Smrčí. Krom toho zalomení trasy do pravého úhlu u Nedvědic není technicky realizovatelné. Vzhledem k délce trasy, byť z části v souběhu s vedením VVN 110 kv, bude vedením negativně ovlivněna mnohem větší část krajiny, která se sice nachází za vymezenou hranicí Soběslavských blat, ale přímo se spolupodílí na vnímání území Soběslavských blat v krajině. Vzhledem k intenzivnímu využití území západně Veselí nad Lužnicí Soběslav lze konstatovat, že ani dílčími úpravami navrhované trasy nelze střety s výše uvedenými objekty a přírodními útvary plnohodnotně eliminovat. Tabulka 3: Trasa propojující lomové body R10 - R24 Propojení bodů R10 - R24 (vzdušná vzdálenost 18,01 km) Trasa ZÚR Trasa Varianta 2 Porovnání Varianty 2 s trasou ZÚR Délka 19,61 23,28 km navýšení o 3,67 km Počet lomových bodů 13 ks nelze určit (úsek R10 Žíšov) Počet stožárů (odborný odhad, bez geodetického zaměření) Plocha záboru pozemků ochranným pásmem vedení Plocha záboru lesních pozemků ochranným pásmem vedení 67 ks 79 ks navýšení o 12 ks 135,63 ha 160,62 ha navýšení o 24,99 ha 0,57 ha 12,47ha navýšení o 11,9 ha 11
Závěrečné zhodnocení variant v porovnání k původní trase Z hlediska obecných zásad navrhování elektrických vedení každá ze tří navrhovaných variant zvyšuje oproti záměru vymezeném v ZUR koeficient prodloužení trasy. Zvýšený koeficient tak snižuje hospodárnost vedení např. z důvodu vykazování větších ztrát při přenosu elektrické energie. Každá z variant také podle odborného odhadu navyšuje počet stožárů v trase, čímž zvyšuje investiční náklady výstavby. Tabulka 4: Koeficient prodloužení trasy (výpočet pro rozmezí lomových bodů) Lomové body R16 - R22 R16 - R19 R10 - R24 Trasa ZUR 1,07 1,04 1,09 Varianta 1 1,3 Varianta 1 - alternativa 1,16 Varianta 2 1,29 Pro grafickou analýzu záboru pozemků variant i původního vedení je použito koridorů o šířce 69 m. Tato šířka je vypočítána součtem šířky vyložení krajních vodičů od osy nosného stožáru typu Donau (2 * 14,5 m) a šířky ochranného pásma 20 m od krajního vodiče (2 * 20 m). Ochranná pásma všech tří variant logicky podle předchozího odstavce (zvýšení koeficientu prodloužení) navyšují zábor pozemků. Navýšení je ale patrné především u záboru lesních pozemků, kdy každá varianta oproti původní trase vykazuje výrazný nárůst záboru lesních pozemků. Tabulka 5: Zábor lesních pozemků Lomové body R16 - R22 R16 - R19 R10 - R24 Zábor trasy ZUR 0,12 ha 0,03 ha 0,57 ha Zábor varianty MK 4,3 ha 2,74 ha 12,47 ha Navýšení záboru 36 x 91 x 22 x V neposlední řadě se všechny tři varianty místy značně přibližují k zastavěnému území obcí, případně se přímo střetávají se stávajícími objekty (Varianta 2). I Tyto střety si odporují se zásadami navrhování venkovních elektrických vedení. Vyhnutí se těmto objektům by znamenalo další navýšení počtu lomových bodů, což by ještě více zvyšovalo investiční náklady a koeficient prodloužení trasy. Vzhledem k významnosti dotčeného území však nelze posuzovat varianty pouze po finanční či technické stránce, ale velmi významné je hledisko dopadů do krajiny. Jak je popsáno ve vyhodnocení jednotlivých variant, u navržených tras lze předpokládat, že nepřinesou zlepšení estetického dopadu do území, které je v prostoru vnímáno jako území Soběslavských blat. Vzhledem k souhrnným závěrům této kapitoly a dílčím popisům a hodnocení variant předchozích kapitol, se všechny 3 návrhy MK jeví, ve srovnání s původní trasou již zanesenou v ZÚR JčK, jako méně hospodárné a ohrožující ve větší míře životní prostředí především záborem lesních pozemků. Z tohoto a dalších uvedených důvodů se nedoporučuje v návrhu 1. aktualizaci ZÚR JčK nahrazovat již vymezený koridor Ee33 VVN Kočín Mírovka žádnou ze tří návrhových variant. 12
Seznam tabulek, obrázků a výkresů Seznam tabulek: Tabulka 1: Trasa propojující lomové body R16 - R22... 8 Tabulka 2: Trasa propojující lomové body R16 - R19... 9 Tabulka 3: Trasa propojující lomové body R10 - R24... 11 Tabulka 4: Koeficient prodloužení trasy (výpočet pro rozmezí lomových bodů)... 12 Tabulka 5: Zábor lesních pozemků... 12 Seznam obrázků: Obrázek 1: Trasa záměru vedení 400 kv Kočín Mírovka na území Jihočeského kraje... 4 Obrázek 2: Vymezení Soběslavských blat dle NPÚ... 5 Obrázek 3: Varianta 1 od MK... 5 Obrázek 4: Varianta 1 - alternativa od MK... 5 Obrázek 5: Varianta 2 od MK... 5 Obrázek 6: Schéma trasy v ZÚR, variant od MK a vymezení Soběslavských blat... 5 Obrázek 7: Pohled od R16 k Černické oboře... 6 Obrázek 8: Pohled po trase od lomového bodu u Komárova, v pozadí les Syrovec... 7 Obrázek 9: Les Syrovec... 7 Obrázek 10: Les Houští... 7 Obrázek 11: Kóta na Křemeni... 7 Obrázek 12: Břehový porost Bechyňského potoka... 8 Obrázek 13: Výrobní objekt severně Žíšova... 9 Obrázek 14: Fotovoltaická elektrárna severně Žíšova... 9 Obrázek 15: Lesní komplex V kopaninách... 10 Obrázek 16: Objekt kravína... 10 Obrázek 17: Břehový porost Mokerského potoka... 10 Obrázek 18: Les k Bednářovým struhám... 10 Obrázek 19: Břehový porost Nedvědického potoka... 10 Seznam výkresů: Výkres č. 1: Trasa Varianta 1, Varianta 1 alternativa, Výkres č. 2: Trasa Varianta 2 (část A), Výkres č. 3: Trasa Varianta 2 (část B). 13