KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek



Podobné dokumenty
a) Sledovaný znak (nemoc) je podmíněn vždy jen jedním genem se dvěma alelami, mezi kterými je vztah úplné dominance.

Cvičeníč. 9: Dědičnost kvantitativních znaků; Genetika populací. KBI/GENE: Mgr. Zbyněk Houdek


Huntingtonova choroba

Základy genetiky 2a. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra

u párů s poruchami reprodukce

Varovné signály (Red flags) pro klinickou praxi vodítko pro zvýšené riziko genetické příčiny onemocnění u pacienta

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/

Glosář - Cestina. Odchylka počtu chromozomů v jádře buňky od normy. Např. 45 nebo 47 chromozomů místo obvyklých 46. Příkladem je trizomie 21

rodokmeny vazby mezi členy rodiny + popis pro konkrétní sledovaný znak využití Mendelových zákonů v lékařství genetické konzultace o možném výskytu

Informovaný souhlas s provedením preimplantační genetické diagnostiky a screeningu (PGD a PGS)

Doporučení týkající se informovaného souhlasu pro genetická laboratorní vyšetření

Dědičnost vázaná na X chromosom


Doporučený postup č. 3. Genetické laboratorní vyšetření v reprodukční genetice

Pravidla pro nasmlouvání a úhradu vyjmenovaných metod autorské odbornosti 816 laboratoř lékařské genetiky.

Atestace z lékařské genetiky inovované otázky pro rok A) Molekulární genetika

Syndrom fragilního X chromosomu (syndrom Martinův-Bellové) Antonín Bahelka, Tereza Bartošková, Josef Zemek, Patrik Gogol

Downův syndrom. Renata Gaillyová OLG FN Brno

Klinická genetika, genetické poradenství, cytogenetika, DNA diagnostika (od pacienta k DNA a zpět) OLG a LF MU 2011 Renata Gaillyová

genů - komplementarita

Rozštěp neurální trubice. Klára Přichystalová Ondřej Sebera Jakub Ponížil Peter Salgó

EKONOMICKÉ ASPEKTY GENETICKÝCH VYŠETŘENÍ. I. Šubrt Společnost lékařské genetiky ČLS JEP

Mutace genu pro Connexin 26 jako významná příčina nedoslýchavosti

Vliv věku rodičů při početí na zdraví dítěte

Příbuznost a inbreeding

Konzervační genetika INBREEDING. Dana Šafářová Katedra buněčné biologie a genetiky Univerzita Palackého, Olomouc OPVK (CZ.1.07/2.2.00/28.

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Základy genetiky - geneticky podmíněné nemoci

Genetické aspekty vrozených vad metabolismu

Deficit antagonisty IL-1 receptoru (DIRA)

Jak se objednat na vyšetření?

Genetika pro začínající chovatele

Degenerace genetického kódu

CZ.1.07/1.5.00/

Co to je genetický test?

GAUCHEROVA CHOROBA A VAŠE RODINA


Vyrovnávání se s genetickou diagnózou Genetické poradenství v praxi: psychologické a etické aspekty Praha, Motol,

Základy genetiky populací

Základní geneticky podmíněné vady a vrozené vývojové vady možnosti prevence

2018 STÁTNÍ ÚSTAV PRO KONTROLU LÉČIV

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

Hardy-Weinbergův zákon - cvičení

- karyotyp: 47, XX, +18 nebo 47, XY, +18 = trizomie chromozomu 18 (po Downově syndromu druhou nejčatější trizomii)

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Pohled genetika na racionální vyšetřování v preventivní kardiologii

1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním

MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST

Klinická genetika, genetické poradenství, cytogenetika, DNA diagnostika (od pacienta k DNA a zpět)

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Klinefelterův syndrom

Nondisjunkce v II. meiotickém dělení zygota

Vrozené vývojové vady, genetika

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Možnosti genetické prevence vrozených vad a dědičných onemocnění

Cvičení č. 8. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Genetika kardiomyopatií. Pavol Tomašov Kardiologická klinika 2. LF UK a FN v Motole, Praha

Suchá krevní skvrna (Suchá krevní kapka, Dried Blood Spot)

dědičné choroby, etika, právní aspekty v lékařské genetice

Pravděpodobnost v genetické analýze a předpovědi

Deoxyribonukleová kyselina (DNA)

KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek


Dědičnost a pohlaví. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek

1. Definice a historie oboru molekulární medicína. 3. Základní laboratorní techniky v molekulární medicíně

Návrh směrnice pro vydávání a interpretaci výsledků v molekulárně genetických laboratořích

Chromosomové translokace

Potřebné genetické testy pro výzkum a jejich dostupnost, spolupráce s neurology Taťána Maříková. Parent projekt. Praha

INTERAKCE NEALELNÍCH GENŮ POLYGENNÍ DĚDIČNOST

Důsledky selekce v populaci - cvičení

INTERAKCE NEALELNÍCH GENŮ POLYGENNÍ DĚDIČNOST

Suchá krevní skvrna (Suchá krevní kapka, Dried Blood Spot)

Dlouhodobé trendy ve vývoji epidemiologické situace HIV/AIDS v ČR I. Vratislav Němeček Státní zdravotní ústav Praha

Seminář genotyp, fenotyp, krevní skupiny MONOHYBRIDISMUS

3. SEMINÁŘ MĚŘENÍ FREKVENCE NEMOCÍ V POPULACI

Genetika populací. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Základní genetické pojmy

NÁDOROVÁ RIZIKA. poznejme OBSAH

Selekce v populaci a její důsledky

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Vrodené vývojové vady srdca. skupina 4

Studijní materiál. Lékařská genetika. Klinická genetika. 01 klinická genetika. prim.mudr.renata Gaillyová, Ph. D.

Obecná genetika a zákonitosti dědičnosti. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Klinická genetika genetické poradenství MUDr. Renata Gaillyová, Ph.D.

Genetická preventivní vyšetření u vybraných monogenně dědičných onemocnění Renata Gaillyová Ošetřovatelství LF 2009

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA

Chromosomové změny. Informace pro pacienty a rodiny

Infekce v graviditě. A. Měchurová

FUNKČNÍ VARIANTA GENU ANXA11 SNIŽUJE RIZIKO ONEMOCNĚNÍ

KLINICKÁ GENETIKA. Praktické aplikace. Taťána Maříková Eva Seemanová KAROLINUM UČEBNÍ TEXTY UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE. 1. vydání

Neinvazivní test nejčastějších chromosomálních vad plodu z volné DNA

SYMPTOMATOLOGIE A DIAGNOSTIKA

GENETICKÉ PORADENSTVÍ. u pacientů s epidermolysis bullosa congenita. MUDr. Renata Gaillyová, Ph.D.

Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru,

Kurz genetiky a molekulární biologie pro učitele středních škol

Mámou i po rakovině. Napsal uživatel

Transkript:

Genealogie KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Rodokmenové schéma Shromáždění informací o rodině je 1. důležitým krokem v genetickém poradenství. Rodokmenové schéma musí být srozumitelné a jednoznačné. Poskytuje trvalý záznam věcných informací a je nejlepší pro pochopení rodinných vztahů. Osoba, která požaduje r. schéma se nazývá konzultovaný. Postižený jedinec v rodině, který je důvodem požadovaného rodokmenu se jmenuje proband (propozitus-muž / propozita-žena). Proband bývá často dítě nebo sám konzultovaný.

Doporučené symboly

Pravidla pro rodokmeny Symbolem pro ženy je kolečko, pro muže čtverec. Když se jedná o osobu neznámého pohlaví, pak se značí kosočtverec. Postižený jedinec je znázorněn plným symbolem, nepostižený prázdným. Manželství a partnerství označuje vodorovná čára, která spojuje symbol muže (vlevo) a ženy. Potomci se zapisují pod rodiče podle data narození zleva doprava (číslování- 1, 2, 3). Generace se označují římskými číslicemi shora dolů po levé str. rodokmenu (I, II, III). Proband je označen písmenem P a šipkou.

Pravidla pro poznámky rodokmenů Měly by se používat pouze vžité symboly, ale je doporučeno doplnit schémata podrobnějšími informacemi. Když se jedná o osobní informace (nemanželský původ nebo nemanželská paternita) doplňující poznámky. Poznámky by měly dále obsahovat kontaktní adresu a telefon konzultovaného. Dále by měly být uvedeny stejné informace o osobách, které budeme také kontaktovat. Rodokmen by měl mít datum a jména nebo iniciály členů rodiny.

Zjednodušení rodokmenu Pro zjednodušení schématu mohou být nepříbuzní jedinci vynecháni (manželka, manžel) poznámka o normálním fenotypu. Také sourozenci s podobným fenotypem mohou být zahrnuti pod 1 symbol s číslicí (počet sourozenců). Dále by měly být uvedeny údaje o případné smrti jedince nebo etnický původ rodiny pokud je odlišný od základní populace. Mimo to se uvádí celé jméno (i dívčí), datum narození, datum a příčina smrti a lékařské diagnózy.

Využití rodokmenu Správně sestavený rodokmen může odhalit typ dědičnosti monogenních chorob a genetické riziko v těchto případech: 1. Probíhající těhotenství 2. Riziko pro budoucí potomky partnerů (riziko rekurence). 3. Riziko onemocnění pro potomky blízkych příbuzných. 4. Pravděpodobnost vzniku onemocnění v dospělosti u chorob s pozdní manifestací.

Riziko rekurence v rodině Prvořadým cílem pro stanovení rizika je odhadnout pravděpodobnost přenosu poruchy na děti postižených i nepostižených členů rodiny. Mendelova dědičnost v tomto případě znamená pouze hrubý návod, který je třeba doplnit např. o penetraci. Rizika není možné v současné době vypočítat pro multifaktoriální choroby, ale je zjištěn přehled empirických rizik (pozorovaná incidence např. astma = 10 % riziko u 2. dítěte nepostižených rodičů; 26 % riziko u dítěte postiženého rodiče).

Stanovení rizika Pro určení rizika přenosu genetické poruchy se používá kombinace těchto faktorů: 1. Diagnóza správná diagnóza je rozhodující typ dědičnosti, určení nosiče nebo prenatální diagnostika. 2. Rodinná anamnéza odhalit typ přenosu a návod pro stanovení penetrace. 3. Etnické pozadí určité etnické skupiny mají zvýšené riziko specifických genetických poruch stanovení nosičů a návrh prenatální diagnostiky.

Problémy s určením typu dědičnosti Důvody problémů s určením typu dědičnosti: Malá velikost souboru sourozenců Nová mutace Neschopnost některých genotypů přežít do porodu Chybějící nebo variabilní genová exprese Nedostatek přesných informací o nepřítomných členech rodiny. Když se gen. porucha vyskytuje pouze u 1 člena rodiny, pak je stejně možné zjistit pravděpodobný typ dědičnosti při srovnání s ostatními rodinami s identickými příznaky. Stavy geneticky heterogenní klinicky identické stavy mohou být však způsobeny více gen. poruchami, které mají různé modely dědičnosti (důležité etnické pozadí).

Genetická diagnostika Řadíme sem diagnostiku např. poruch metabolismu, které jsou způsobeny mutacemi genů, které kódují enzymy odpovědné za katalýzu biochem. Reakcí. Klinické potíže vyplívají buď z abnormální akumulace substrátu nebo z deficitu produktu. Diagnóza může být stanovena detekcí nahromaděných metabolitů, kvantitativním stanovením enzymové aktivity nebo přímou detekcí genových mutací. Ve většině těchto případů je léčba založena na úpravě diety, přísunu koenzymů nebo náhradě enzymu. V rozvinutých zemích se provádí novorozenecký screening, zaměřený na časné určení diagnózy, aby nedošlo k nevratným změnám.

Vrozené poruchy metabolismu Většina těchto poruch se dědí recesivně (u heterozygotů je 50 % hladina enzymové aktivity dostačující, aby byl metabolismus ještě normální). Ukázkovým příkladem vrozené poruchy je fenylketonurie (PKU): hladiny fenylalanynu a jeho metabolitů (kys. fenylpyrohroznová) v moči a krvi jsou zvýšené těžké mentální postižení (nedostatek dihydroxyfenylalaninu-dopa hormonální a neurologická disfunkce), svalovou hypertonii a sníženou pigmentaci (nedostatek tyrosinu nedostatek melaninu). Tyto příznaky jsou většinou důsledkem defektu v enzymu fenylhydroxyláze, která přeměňuje fenylalanin z potravy na tyrosin. Screening se provádí rutinně při narození a homozygotům se podává strava bez fenylalaninu a podává tyrosin.

Detekce metabolitů Klasický diagnostický přístup v příp. PKU se měří hladina fenylalanynu v plazmě novorozence. Kvantitativní analýza AMK se může provádět sloupcovou chromatografií, plynovou chromatografií a hmotnostní spektroskopií. Stanovení enzymové aktivity je výhodný k diagnostice lyzosomálních střádavých poruch (metabolity se hromadí v lyzosomech). Tímto postupem se dají identifikovat i heterozygoti, i když v některých případech existuje překryv mezi jejich hladinami i hladinami normálních homozygotů. DNA diagnostika detekce genových mutací ve velmi časném vývojovém stádiu (jaderné bb.). Mohou být zachyceni i nepostižení přenašeči těchto mutací.

Genetické poradenství z hlediska reprodukce Představuje přesné stanovení rizika reprodukčního genetického rizika příslušného páru, probandovi / probandům a v příp. potřeby nabídku rady zaměřené na reprodukční možnosti. Toto poradenství je prováděno speciálně proškoleným lékařem, který komunikuje s pacienty: Osobní mínění lékaře nesmí ovlivnit podávané informace nebo vyvíjet nátlak na rozhodování probandů (při rozhodování o předčasném ukončení těhotenství prenatální diagnostika). Testy na prenatální diagnostiky vyžadují informovaný souhlas a proband by měl být informován tak, aby si byl vědom možností a omezení testů.

Psychologická péče Genetické poradenství začíná sestavením rodokmenu rodiny formou rozhovoru s konzultovaným. Lékař by měl během rozhovoru sledovat tyto cíle: 1. Vytvoření vztahu mezi ním a pacientem. 2. Objasnění typu dědičnosti příslušného znaku v rodině. 3. Shromáždění informací o příbuzenských vztazích v rodině kteří členové rodiny jsou rizikoví. 4. Zjištění obav a představ probanda o onemocnění.

Doporučení pro genetika Genetik by měl zachovávat tato doporučení: 1. Představit se a zachovávat laskavý postoj. 2. Pokud jsou přítomné děti, tak je zaměstnat hrou. 3. Nezaujímat paternalistický přístup. 4. Zeptat se citlivě na zemřelé členy rodiny. 5. Ptát se obou partnerů na jejich rodiny. 6. Při zjišťování anamnézy se všímat neklidu, rozčilení a spolupráce mezi členy rodiny.

Problémy genetického poradenství 1. Genetická podmíněnost porozumění genetické podmíněnosti onemocnění (klinická diagnóza, rodinná anamnéza, výsledky laboratorních testů). 2. Přirozený průběh onemocnění pacienti musejí být informování o průběhu, závažnosti onemocnění a možných komplikací. 3. Péče o pacienty rozpoznání možných komplikací a jejich prevence a omezení; stálá léčba léčitelných a vyhnutelných komplikací; genetické testování nosičství a osvětlení reprodukčních možností. 4. Pomoc klinický genetik by měl rodině poskytnout emocionální a profesionální pomoc při reprodukčním rozhodování a při vyrovnání se s genetickým rizikem.

Reprodukční možnosti V závislosti na výši rizika a jeho pochopení se může příslušný pár rozhodnout, zda bude riziko akceptovat, ignorovat nebo podnikne kroky k jeho snížení. Ke snížení rizika postižení dítěte mohou vést tyto možnosti: Úprava diety a životního stylu matky Volba prenatální diagnostiky Umělé oplodnění dárcovými spermiemi nebo darování vajíčka Ukončení těhotenství, antikoncepce a adopce zdravého nepříbuzného dítěte.