Dynastie Táng celková charakteristika Tradiční Pīnyīn Český přepis 唐代唐代 Táng dài Tchang taj Dynastie Táng (618-907) 進士进士 jìnshì ťin-š' nejvyšší titul v císařských státních zkouškách; doktor 翰林 翰林 Hànlín Chan-lin Akademie zaloţená císařem Táng Xuánzōngem ( 唐玄宗, 685-762) 安祿山 安禄山 Ān Lùshān An Lu-šan (703-757); generál, který se v roce 755 vyhlásil za císaře a zaloţil vlastní dynastii Yān ( 燕 ); tato událost je taktéţ známá jako Ān Lùshānovo povstání 白話 白话 báihuà paj-chua Jazyk literatury blízký hovorovému jazyku 敦煌敦煌 Dūnhuáng Tun-chuang komplex buddhistických chrámů na Hedvábné stezce; dochováno mnoţství písemných pramenů o dynastii Táng 變文变文 biànwén pien-wen literární forma střídající prozaické a rýmované pasáţe; původně adaptované příběhy z buddhistických súter, později samostatný literární ţánr zábavné literatury 玄奘玄奘 Xuánzàng Süan-cang (602-664); buddhistický mnich, vzdělanec, překladatel a cestovatel, známý svou cestou do Indie, z které přinesl buddhistické texty; autor Zápisků o buddhistických zemích (přeloţeno do češtiny: Kolmaš); jeho příběh adaptován v známém románu Cesta na Západ (Xī yóu jì 西 游记 )
類書类书 lèishū lej-šu Encyklopedie; soubory citátů ze starší literatury; příručka pro psaní vysoké literatury (obsahují básně: celé i fragmenty) 初唐初唐 chū Táng čchu Tchang Mingská klasifikace tangské poezie: počáteční období 盛唐盛唐 shèng Táng šeng Tchang Mingská klasifikace tangské poezie: Období rozkvětu 中唐中唐 zhōng Táng čung Tchang Mingská klasifikace tangské poezie: Střední období 晚唐晚唐 wǎn Táng wan Tchang Mingská klasifikace tangské poezie: Pozdní období Poezie dynastie Táng Tradiční Pīnyīn Český přepis 诗 shī š básnický ţánr 律诗 lǜshī lü-š' pravidelná báseň; forma ţánru básně shī 古体诗 gǔtǐ shī ku-tchi š' básně ve starém stylu, forma ţánru básně shī 绝句 juéjù ťüe-ťü čtyřverší, forma ţánru básně shi 排律 pái lǜ pchaj lü řazená báseň, forma ţánru básně shī 王维 Wáng Wéi Wang Wej Wang Wei (699-759), básník, malíř a hudebník. Jeden z nejznámějších mistrů tangské poezie; je známý především jako autor meditativní přírodní lyriky. 李白 Lĭ Bái Li Paj Li Bai 701-762), také znám jako Li Bo (Li Po), jedna z největších básnických osobností Číny, na Západě nejvíce překládaný čínský básník; proslul jako excentrik, piják a odpůrce konvencí.
杜甫 Dù Fǔ Du Fu Du Fu (712-770), jeden ze tří nejvýznamnějších básníků vrcholného období. Mnohé jeho básně se vyznačují sociální kritikou. Za dynastie Song by Tradiční Pīnyīn Český přepis Du Fu povýšen na "boha poezie" (shī shèng 诗圣 ) 词詞 cí cch' písňová forma; básnický ţánr rozvijící se v pozdním období dynastie Táng a dosahující vrcholu za dynastie Song 寒山寒山 Hánshān Chan-šan Han Shan (7?. 8?. století), Legendární poustevník a buddhistický mnich, který většinou ţivota proţil poblíţ Ledové hory, jeho básně jsou dílem více autorů 白居易白居易 Bái Jūyì Paj Ťü-i Bai Juyi (772 846), také známý jako Bái Xiāngshān ( 白香山 ), básník středního období 长恨歌長恨歌 Cháng hèn gē Čchang chen ke Píseň o věčném žalu; báseň ve stylu (xīn yuèfǔ 新 乐府 ), která překvapivě (běţně se jednalo o sociálněkritické básně) pojednává o lásce tangského císaře Xuanzonga a jeho milostnice Yang Guifei. 韩愈韓愈 Hán Yù Chan Jü Han Yu (768 824), významný básník ale hlavně propagátor Hnutí za starý styl 李贺李賀 Lĭ Hè Li Che Li He (790 816), autor bizarních básní, bohatých na fantastické popisy světa nadpřirozených bytostí. 李商隐李商隱 Lĭ Shāngyǐn Li Šang-jin Li Shangyin [Li Šang-jin] (813 858) 韦庄韋莊 Wéi Zhuāng Wej Čuang Wei Zhuang (855-920), pozdně tángský básník,
autor písňových cí prvního období. Z Weiových cí se zachovalo jen 47 ukázek i v antologii Záhon květů (Huā jiān jí 花间集 ). Narativní próza doby Tang Tradiční Pīnyīn Český přepis 传奇傳奇 chuánqí čchuan-čchi tangská literátská novela 元稹元稹 Yuán Zhěn Jüan Čen Yuan Zhen (779-831), autor chuanqi 莺莺传鶯鶯傳 Yīngyīng zhuàn Jing-jing čuan Název tangské literátské novely 陈鸿陈鸿 Chén Hóng Čchen Chung Chen Hong (?),autor chuanqi 长恨歌传長恨歌傳 Cháng hèn gē zhuàn Čchang chen ke čuan Název tangské literátské novely 白行简白行簡 Bái Xíngjiǎn Paj Sing-ťien Bai Xingjian (776-825), autor chuanqi 李娃传李娃傳 Lĭwá zhuàn Li-wa čuan Název tangské literátské novely Dynastie Song Tradiční Pīnyīn Český přepis 宋代宋代 Sòng dài Sung taj dynastie Song (960-1279) 曲之词 qū zhī cí čchü č' cch' básnické skladby sloţené na melodii
花间集花間集 Huā jiān jí Chua ťien ťi Mezi květinami (Záhon květů),antologie písní cí 以文为诗以文為詩 yǐ wén wèi shī i wen wej š' Důraz na formálním prolnutí ţánrů eseje a básně, přičemţ by básně měly přijat výběr slov, strukturu věty i odstavců i způsob vyjádření, který byl bliţší eseji. 李后主 李后主 Lǐ hòu zhǔ Li chou ču Poslední vladař Li, vlastním jménem Lǐ Yù 李煜 (937-978), největší čínský básník 9.-10. století, poslední panovník Jiţních Tangů; rozvíjí styl formy cí: vyjadřuje v nich nejen hluboké osobní city, ale i veliká témata celé doby, do těch časů vyhrazená "důstojnější" formě shi. 欧阳修歐陽修 Ōuyáng Xiū Ou-jang Siou Ouyang Xiu (1007-1072), významný politik a úředník; vliv na vývoj nesyţetové prózy; autor básní cí, které se nesou v duchu antologie Záhon květů 柳永柳永 Liǔ Yǒng Liou Jung Liu Yong (987 1053), představitel nové etapy ve vývoji písňové formy cí za Severních Songů; Vytváří novou podobu písní cí, tzv. màn cí ( 慢词 ) 慢词慢詞 màn cí man cch' delší podoba písní cí a mají dvě sloky; první autor Liu Yong 苏轼蘓軾 Sū Shì Su Š' Su Shi (1037-1101), pseudonym Sū Dōngpō ( 苏 东坡 ), jeden z největších čínských básníků; nerespektoval tolik sepjetí s hudbou a důraz je poloţen především na slovesnou stránku. Su Shiho reforma přiblíţila cí ke klasické formě shī, 李清照李清炤 Lǐ Qīngzhào Li Čching-čao Li Qingzhao (1084-1151?), známá básnířka skládající písně cí, na rozdíl od Su Shiho prosazovala propojení cí s hudbou
Dynastie Yuan a Ming charakteristika Tradiční Pīnyīn Český přepis 蒙古字蒙古字 ménggǔ zì meng-ku c' mongolské písmo, zaloţeno na tibetském písmu, určeno pro zápis různých jazyků říše, neujalo se 国字國字 guózì kuo-c' státní písmo (jiný výraz pro 蒙古字 ) 王阳明王陽明 Wáng Yángmíng Wang Jang-ming Wang Yangming (1472-1529); neokonfuciánský filozof, vysoký státní úředník, kaligraf a generál 李贽李贄 Lĭ Zhì Li Č' Li Zhi (1527-1602); významný neokonfuciánský filozof, historik a spisovatel na sklonku dyn. Ming 述而不作述而不作 shù ér bù zuò šu er pu cuo Zásada: předávat, ale nevytvářet ; poukazuje k tendenci oficiálního písemnictví, která si více cenila editační a komentátorské aktivity, neţ původní tvorby. 心灵心靈 xīnlíng sin-ling Mysl, nitro 情情 qíng čching cit 童心童心 tóngxīn tchung-sin termín tradiční čínské teorie: dětská mysl Divadlo doby Yuan Tradiční Pīnyīn Český přepis 杂剧雜劇 zájù ca-ťü rozmanité hry ; měli syntetický charakter a zahrnovaly různé scénické formy 南戏南戲 nánxì nan-si jiţní hry, vznikly kolem začátku 12. století v oblasti dnešního Wenzhou.
元杂剧元雜劇 Yuán zájù Jüan ca-ťü Yuanské drama, zformovalo se v polovině 13. století na severu území a vyznačuje se přísně formalizovanou strukturou a vysokou literární úrovní. 曲曲 qū čchü Nápěvy, popěvky, písně qū 唱唱 chàng čchang slovo, uvádějící árie v yuanských hrách 云云 yún jün slovo, uvádějící mluvené pasáţe v yuanských hrách 关汉卿關漢卿 Guān Hànqīng Kuan Chan-čching Guan Hanqing (1225-1302), yuanský dramatik 六月雪六月雪 Liù yuè xuě Liou jüe süe Letní sníh; drama od Guān Hànqīnga 窦娥冤竇娥冤 Dòu É yuān Tou E jüan Křivda spáchána na Dou O, jiný název dramatu Letní sníh od Guān Hànqīnga 王实甫王實甫 Wáng Shífŭ Wang Š'-fu Wang Shifu (1250-1307?), yuanský dramatik 西厢记西廂記 Xī xiāng jì Si siang ťi Příběh ze západního křídla kláštera, drama od Wáng Shífŭa 才子佳人才子佳人 cáizǐ jiārén cchaj-c' ťia-ţen Stereotypní konstelace postav: mladý vzdělanec a krásná dívka 马致远馬致遠 Mǎ Zhìyuǎn Ma Č'-jüan Ma Zhiyuan (1250 1321), yuanský dramatik 汉宫秋漢宮秋 Hàn gōng qiū Chan kung čchiou Smutek v paláci Chanů, drama od Mǎ Zhìyuǎna 黄粱梦黄粱夢 Huáng liáng mèng Chuang liang meng Sen o žlutém prosu, drama od Mǎ Zhìyuǎna 白朴白樸 Bái Pú Paj Pchu Bái Pú (1226-1306?), yuanský dramatik 梧桐雨梧桐雨 Wútóng yǔ Wu-tchung jü Déšť v platanech, drama od Bái Pú 高明高明 Gāo Míng Kao Ming Gao Ming (1307? - 1371?), yuanský dramatik 琵琶记琵琶記 Pípá jì Pchi-pcha ťi Příběh o loutně, drama od Gāo Mínga Počátky narativní literatury v hovorovém jazyce
Tradiční Pīnyīn Český přepis 俗讲俗講 sú jiǎng su ťiang způsob předávání buddhistických súter; lidová kázání v hovorovém jazyce kombinující prózu a verš (dyn. Tang) 讲经文講經文 jiǎng jīng wén ťiang ťing wen kázání; šíření buddhistických súter pomocí orálního přednesu; 3 základní způsoby: předzpívání textu sútry, vysvětlení zpívaného textu; pomocí zpěvu zdůraznění hlavní myšlenky výkladu. Z tohoto se později vyvinuly texty biànwén. 缘起缘起 yuánqǐ jüan-čchi výklad pravé příčiny (karmické příčiny); forma šíření buddhistické nauky 敦煌燉煌 Dùnhuáng Tun-chuang komplex buddhistických chrámů na Hedvábné stezce; dochováno mnoţství písemných pramenů o dynastii Tang 变文變文 biànwén pien-wen Původně asi výklad citátů a příběhů ze ţivota Buddhy; střídaní prozaických a veršovaných pasáţí; později se tato forma pouţívá i na převyprávění vlastních čínských příběhů 话本話本 huàběn chua-pen 1.Původně zřejmě označení jakéhokoli zajímavého příběhu, potom postupně i jeho vyprávění, později označení příručky pro vypravěče. 2.Termín pro specifický typ povídky v hovorovém jazyce zejména v době Song a Yuan v okruhu profesionálních vypravěčů. 3. Označení povídky v hovorovém jazyce období Yuan aţ Ming (Qing) 诸宫调諸宮調 zhūgōngdiào ču-kung-tiao slovesný ţánr vypravěčská balada (doslova: různé tóniny či směsi); objevuje se v 11. st. a od 15 st. je výhradně v písemné podobě; střídání
prozaických a veršovaných pasáţí (zřejmě zpívány); období Song a Yuan 语录語錄 yǔlù jü-lu záznamy výroků známých osobností (často buddhistických mistrů); Geneze románu v době Yuan Tradiční Pīnyīn Český přepis 平话 / 评话平話 / 評話 pínghuà pching-chua populární vyprávění zpravidla o historických událostech; v ústně podávané literatuře označuje ţánr, kde se střídají prozaické a veršované pasáţe 诗话詩話 shīhuà š'-chua 1. termín označující teoretické pojednání o básních shī 2. součást názvů delších narativů proloţených verši ve formě shī 词话詞話 cíhuà cch'-chua 1. termín označující teoretické pojednání o básních cí 2. Součást názvů delších narativů proloţených verši v písňové formě cí 讲史 ( 小說 ) 講史 ( 小說 ) jiǎng shǐ (xiǎoshuō) ťiang-š' (siao-šuo) historická fikce v ţánru huàběn; předstupeň k pozdějšímu kapitálovému románu z období dynastií Ming a Qing 全相平话五种全相平話五种 Quán xiàng pínghuà wǔ zhǒng 三国志通俗演义 三國志 ( 通俗 ) 演 義 Sān guó zhì (tōngsú) yǎnyì Čchüan siang pchingchua wu čung San kuo č' tchung-su jen-i Pět plně ilustrovaných pinghua z období dynastie Yuan s historickou tematikou, editor souboru neznámý (Populární) výklad dějin tří království; první úplná verze románu, jejíţ údajným autorem je Luo Guanzhongem
三国志三國志 Sānguó zhì San kuo č' Kronika tří království; je povaţována za oficiální kroniku zachycující období 189-280 a tří států: Cáo Wèi ( 曹魏 ), Shǔ Hàn ( 蜀汉 ) a Východních Han (Dōng Hàn 东汉 ); autorem kroniky je Chen Shou 三国志平话三國志平話 Sānguó zhì pínghuà San kuo č' pchingchua pinghua) Populární podání historie tří království (verze 水浒传水滸傳 Shuǐhǔ zhuàn Šuej-chu čuan Příběhy od jezerního břehu; 宣和遗事宣和遺事 Xuānhé yíshì Süan che i-š' Události éry Xuanhe (1119-1125), celý titul Události éry Xuanhe za velkých Songů (Dà Sòng Román doby Ming Tradiční Pīnyīn Český přepis Xuānhé yíshì 大宋宣和遺事 ); je záznamem různých anekdot, kompilovaným v období dyn. Yuan; autor neznámý; obsahuje historické příběhy objevující se také v románu Příběhy od jezerního břehu; ţánr pínghuà 罗贯中羅貫中 Luó Guànzhōng Luo Kuan-čung Luo Guanzhong (1330-1400); významný spisovatel a editor; je mu připisováno autorství (editace) románu Tři království a editace románu Příběhy od jezerního břehu. 毛宗岗毛宗崗 Máo Zōnggǎng Mao Cung-kang Mao Zonggang (1632-1709); editor jedné z nejvlivnějších edic románu Tři království 施耐庵施耐庵 Shī Nàiān Š' Naj-an Shi Naian(1296-1372); romanopisec; je mu připisováno autorství románu Příběhy od jezerního břehu
西游记西遊記 Xī yóu jì Si jou ťi román Putování na západ, autor románu Wu Cheng en (1500-1582) 大唐三藏取经诗大唐三藏取經詩 Dà Táng Sānzàng qǔjīng Ta Tchang San-cang shīhuà čchü-ťing š'-chua 话 話 Vyprávění proložené verši o tom, jak tangský Xuanzang získal posvátná písma; ţánr pínghuà, autor neznámý; datace: konec dynastie Song nebo Yuan; dělení: 3 svazky, 17 oddílů; hlavní postavou je opičák (vs. předchozí verze, kde hlav. postavou Xuanzang) 玄奘玄奘 Xuán Zàng Süan Cang Xuan Zang /Tripitaka (600-664); čínský buddhistický mnich, učenec, cestovatel a překladatel, který ţil za dyn. Tang. Stal se známým především díky své cestě, během níţ putoval z Číny aţ na Indický subkontinent a zpět, aby získal buddhistické sútry. 吴承恩吳承恩 Wú Chéng ēn Wu Čcheng-en Wu Cheng en (1500-1582); známý čínský romanopisec a básník mingského období. Jeho nejznámějším dílem se stal román Putování na západ. 金瓶梅金瓶梅 Jīn píng méi Ťin pching mej Květy slivoně ve zlaté váze; román ze 17. století; autorství neznámé, pseudonym: Lánlíng xiàoxiào 兰陵笑笑生蘭陵笑笑生 Lánlíng xiàoxiào shēng Lan-ling siao-siao šeng shēng ( 兰陵笑笑生, doslova Posměváček z Lanlingu). pseudonym autora románu Květy slivoně ve zlaté váze 王世真 Wáng Shìzhēn Wang Š'-čen Jeden z uvaţovaných autorů románu Květy slivoně ve zlaté váze 李开先李開先 Lĭ Kāixiān Li Kchaj-sien Li Kaixian (1502-1568) autor básní ţánru shī, cí, qū, dlouhých literátských novel chuánqí a jednoho dramatu jiţního typu. Někteří badatelé se domnívají, ţe se jedná o autora románu Květy slivoně ve zlaté váze, vystupujícího pod pseudonymem Posměváček z Lan-lingu (Lánlíng
xiàoxiào shēng 兰陵笑笑生 ) Povídka doby Ming Tradiční Pīnyīn Český přepis 清平山堂话本清平山堂話本 Qīngpíng shāntáng huàběn Čching-pching šantchang chua-pen Povídky ze studovny Qingping; Antologie huàběnů; původní název Šedesát novel (Liùshí jiā xiǎoshuō 六十家小说 ); sestavil a vydal Hong Pian v roku 1542; obsahovala 6 svazků po 10 novelách; dochovaly se neúplné dva svazky (celkem 27 novel). 六十家小说 六十家小說 Liùshí jiā xiǎoshuō Liou-š' ťia siao-šuo původní název pro Qīngpíng shāntáng huàběn 洪楩洪楩 Hóng Pián Chung Pchien Hong Pian (16. stol.) pocházel z úřednické rodiny, okolo roku 1522 zaloţil studovnu Qingping shantang ; kromě jiného sbíral huàběny, především z období Song a Yuan, které byly uţ tou dobou vzácné; díky němu se zachovaly huàběny, které ovlivnily pozdější autory a vývoj čínského románu. 冯梦龙馮蒙龍 Féng Ménglóng Feng Meng-lung Feng Menglong (1574-1646), sběratel, editor a autor povídek v hovorovém jazyce a básník, především; přívrţenec učení Li Zhiho ( 李贽 ), jehoţ škola zdůrazňovala hodnotu qíng (lidských citů) v literatuře; 三言三言 sānyán san-jen Trojí slova 3-dílný cyklus 120 povídek sebraných a redigovaných Feng Menglongem 喻世明言喻世明言 Yùshì míngyán Jü-š' ming-jen Jasná slova k instruování světa; součást sbírky Trojí slova
警世通言警世通言 Jǐngshì tōngyán Ťing-š' tchung-jen Pronikavá slova k varování světa; součást sbírky Trojí slova 醒世恒言醒世恆言 Xǐngshì héngyán Sing-š' ming-jen Trvalá slova k probuzení světa; součást sbírky Trojí slova 凌蒙初凌濛初 Líng Méngchū Ling Meng-čchu Ling Mengchu (1580-1644), pocházel z rodiny úředníků a vydavatelů knih; autor moralizujících povídek, čerpal z vlastních zkušeností (vs. fantaskní příběhy z minulosti); autor Pāiàn jīngqí 拍案惊奇拍案驚奇 Pāiàn jīngqí Pchaj-an ťing-čchi Podivuhodné příběhy, při nichž se údivem buší do stolu; sbírka asi 80, komicko-satirických povídek; autor Ling Mengchu Divadlo doby Ming (+Qing) Tradiční Pīnyīn Český přepis 传奇傳奇 chuánqí čchuan-čchi vzdělanecké divadlo / mingské drama (takto označováno navzdory tomu, ţe mnohé hry vznikly aţ na počátku doby Qing) (stejný termín jako u literátské novely) 昆曲昆曲 kūnqǔ kchun-čchü specifický jevištní styl kūnqǔ vznikl za dynastie Ming a populární byl mezi 16.-18. st.; vychází z jižní opery 词曲詞曲 cíqǔ cch'-čchü árie, součást minských dramat (z hlediska struktury blízké písním ci) 汤显祖湯顯祖 Tāng Xiǎnzǔ Tchang Sien-cu Tang Xianzu (1550-1616), pozdně mingský dramatik. Jeho největší divadelní hry se souhrnně nazývají čtyři sny, protoţe sen v jeho hrách hrál důleţitou roli; 牡丹亭牡丹亭 Mǔdān tíng Mu-tan tching Pavilón pivoněk; prvně hraná v 1598; hra mimo jiné předváděna ve stylu kūnqǔ, následně součástí repertoáru dalších lokálních oper; příběh dívky a
studenta, jejichţ láska překoná i smrt; známé pasáţe: Procházka zahradou (Yóu yuán 游园 ), Probuzení ze snu (Jīng mèng 惊梦 ), Hledání ztraceného snu (Xún mèng 寻梦 ) 洪升洪升 Hóng Shēng Chung Šeng Hong Sheng (1645-1704) známý qingský dramatik; autor hry Palác věčného mládí 长生股長生殿 Chángshēng diàn Čchang-šeng tien Dramatická adaptace Bai Juyiho básně Píseň o věčném žalu, literátské novely od Chen Honga a yuanského dramatu od Bái Púa Déšť v platanech (díla shodně ztvárňují tragický příběh lásky mezi tangským císařem Xuanzongem a milostnicí Yang Guifei). Hong Shengovo drama však rozvíjí i linii soudobé sociální a politické kritiky. Hra mimo jiné pracuje s prolínáním světa reálného a světa nadpřirozeného. 孔尚任孔尚任 Kǒng Shàngrèn Kchung Šang-ţen Kong Shangren (1648-1718) asi nejznámější z qingských dramatiků; autor hry Vějíř s broskvovými květy pojednávající o posledních dnech dynastie Ming. 桃花扇桃花扇 Táohuā shàn Tchao-chua šan Vějíř s broskvovými květy, hra od qingského dramatika Kong Shangrena 地方戏地方戲 dìfāng xì ti-fang si místní formy opery populární v daném regionu; některé z nich se rozšířily po celé zemi, jako např. Pekingská opera; vznikaly v prostředí neúspěšných úředníků; 京戏 京戲 Jīngxì Ťing-si Pekingská opera taky známá jako Jīngjù ( 京剧 ); má syntetický charakter; vznikla kombinací místních oper z Anhui a Hubei v Pekingu v 18. st. a populární se stala aţ v 19. st.; vystupují v ní 4 hlavní postavy doplněné několika postavami
vedlejšími; pracuje s minimem jevištních rekvizit; důraz se klade na pohyb a jeho symboliku; po hudební stránce jsou výrazné bicí nástroje 傩戏儺戲 Nuóxì Nuo-si místní opera z jihozápadu; specifická svými maskami, kostýmy, zvláštním jazykem a mystickými scénami; výrazně obřadní charakter (nuo = exorcismus); vyhlášena duchovním dědictvím čínské kultury Dynastie Qing 清 (1644-1911) charakteristika Tradiční Pīnyīn Český přepis 八股文八股文 Bā gǔ wén pa ku wen Osmičlenný esej; název specifického typu prózy psané v klasickém jazyce, který se stal základem úřednických zkoušek v období Ming a Qing. Má pevně danou strukturu, je vázán řadou striktních kompozičních pravidel. 全唐诗全唐詩 Quán táng shī Čchüan Tchang š' Nejúplnější a nejautoritativnější sbírka tangské poezie. Vznikla v čase vlády císaře Kangxiho (1705). 全唐文全唐文 Quán táng wén Čchüan Tchang wen Kompendium nesyţetové prózy pocházející z období dynastie Tang a Pěti dynastií, které vzniklo v rozmezí 1808-1814; má tisíc svazků a pracovalo na něm více neţ tři tisíce kompilátorů. 四库全书四庫全書 Sì kù quánshū S' kchu čchüan šu Cisařská sbírka čtyř pokladů / Díla čtyř skladů klasiků; vznikla na popud císaře Qianlonga mezi 1773-1782, aby překonala mingskou encyklopedii z éry Yongle; editoři okomentovali a zanesli okolo 10 tisíc dokumentů, ale zároveň zničili okolo 3 tis. titulů, které byly chápány jako protimandţuské; do kompendia nakonec zařadili 3461 titulů;
康熙词典康熙詞典 Kāngxī cídiǎn Kchang-si cch'-tien Kangxiho slovník; vznikal mezi roky 1711-1716 za vlády císaře Kangxi; na slovníku pracovalo více neţ 30 editorů a obsahuje 47 035 znaků. Román doby Qing Tradiční Pīnyīn Český přepis 儒林外史儒林外史 Rú lín wài shǐ Ţu lin waj š' Literáti a mandaríni: neoficiální kronika konfuciánů; autor Wu Jingzi; 吴敬梓吴敬梓 Wú Jìngzǐ Wu Ťin-c' Wu Jingzi (1701-1754); vzdělanec a autor románu Literáti a mandaríni; rodinnou přízní byl provázána s neo-konfuciánskými mysliteli, vliv neokonfucianismu je patrný i v románu. 红楼梦紅樓夢 Hóng lóu mèng Chung lou meng Sen v červeném domě (znám téţ pod názvem Příběh kamene), autor Cao Xueqin ; jeden z největších čínských románů; vznikl v polovině 18. st; napsán v jazyce blízkém hovorové čínštině; 石头记石頭記 Shítou jì Š'-tchou ťi Příběh kamene, alternativní název pro Sen v červeném domě 曹雪芹曹雪芹 Cáo Xuěqín Cchao Süe-čchin Cao Xueqin (1715-1763), autor románu Sen v červeném domě; potomek dříve slavné rodiny; proslavil se aţ po smrti svým románem, který byl dokončen a vydán jeho přáteli nebo příbuznými 脂砚斋脂硯齋 Zhī yàn zhāi Č' jen čaj pseudonym raného komentátora románu Sen v červeném domě; vztah k autoru románu není jasný; Povídka doby Qing Tradiční Pīnyīn Český přepis
蒲松龄蒲松齡 Pú Sōnglíng Pchu Sung-ling Pu Songling (1640-1715); pocházel z úřednickoobchodní rodiny; byl soukromým učitelem a sběratelem; autor/editor sbírky příběhů Liáozhāi zhì yì 聊斋志异聊齋志異 Liáozhāi zhì yì Liao čaj č' i Sbírka asi 500 povídek o nadpřirozeném, neobyčejném či zvláštním; psáno klasickým jazykem (sociálně-kritický podtón, kritika zkouškového systému; často téma lásky mezi vzdělancem a kráskou a současně lásky mezi člověkem a duchem; didaktický charakter). Autorem a editorem povídek je Pu Songling; povídky se nejdřív šířily v opisech, tiskem vydány aţ po Pu Songlingově smrti. 拟古派拟古派 Nǐgǔ pài Ni-ku pchaj Jako literaturu napodobující staré označuje Pu Songlingovy povídky Lu Xun. Označení nigu pai však nevhodně zakrývá originalitu a autorskou povahu většiny povídek. 袁枚袁枚 Yuán Méi Jüan Mej Yuan Mei (1716-1798), známý čínský literát; autor sbírky příběhů s tematikou podivného či nadpřirozeného inspirovaných sbírkou Liáozhāi zhì yì. 子不语子不語 Zi bù yǔ C' pu jü O čem Konfucius nehovořil; sbírka povídek o nadpřirozeném, kterou sestavil Yuan Mei; Periodizace Tradiční Pīnyīn Český přepis 近代文学近代文學 jìndài wénxué ťin-taj wen-süe předmoderní literatura (1840-1915) 现代文学現代文學 xiàndài wénxué sien-taj wen-süe moderní literatura (1915-1949)
新文学新文學 xīn wénxué sin wen-süe dobový termín pro moderní literaturu (vs. tradiční) Modernizace literatury - pozadí a souvislosti Tradiční Pīnyīn Český přepis 时务报時务報 Shí wù bào Š' wu pao Vlivné periodikum na sklonku dyn. Qing, redaktor by známý reformátor Liang Qichao. 新小说新小說 xīn xiǎoshuō sin siao-šuo Nový román; politicko-literární periodikum, které zaloţil v roce 1902 Liang Qichao 小说月报小說月報 Xiǎoshuō yuèbào Siao-šuo jüe-pao Měsíčník pro povídku a román; literární periodikum, které vycházelo uţ od roku 1910. Na počátku 20. let se stává platformou zastánců hnutí za novou lieraturu. 礼拜六禮拜六 Lǐbài liù Li-paj liou Sobota; periodikum vycházející mezi lety 1914-1916 a poté obnoveno 1921; zaměřeno na populární literaturu. 新青年新青年 Xīn qīngnián Sin čching-nien Nové mládí; časopis, ve kterém mimo jiné působili Hu Shi a Chen Duxiu, otcové Hnutí za novou kulturu. V letech 1915-1917 vycházel pod názvem Mládí. 青年杂志青年雜志 Qīngnián zázhì Čching-nien ca-č' Mládí; časopis, ve kterém působili Hu Shi a Chen Duxiu, otcové Hnutí za novou kulturu. Od r. 1917 vycházel pod názvem Nové mládí. 严复嚴復 Yán Fù Jen Fu Yan Fu (1853-1921), čínský vzdělanec, překladatel a propagátor západního myšlení v Číně. Překládal např. Thomase Huxleyho: Evoluce a etika, Johna Stuarta Milla: O svobodě, Adama Smitha: Bohatství národů a další. 林纾林紓 Lín Shū Lin Šu Lin Shu (1852-1924), čínský vzdělanec a
propagátor západní literatury v Číně (bez znalosti cizích jazyků), se spolupracovníky přeloţil okolo 180 titulů západních literatur do klasické čínštiny. První překlad: Dáma s kaméliemi od Alexandra Dumase (1897-1899). 古文古文 gǔwén ku-wen literární jazyk starověku (jazyk nejstarších klasických textů), příklon ke guwenu v době Tang-Song 文言文言 wényán wen-jen Literární / klasický jazyk, jazyk vysokého písemnictví 白话文白話 ( 文 ) báihuà (wén) paj-chua (wen) Jazyk (niţší) literatury, (psaný) jazyk blízký hovorové čínštině, ale není to mluvený jazyk. 官话官話 guānhuà kuan-chua jazyk úředníků, prostředek mluvené komunikace 国语國語 guóyǔ kuo-jü národní/státní jazyk 土言土言 tǔyán tchu-jen místní dialekt 方言方言 fāngyán fang-jen místní dialekt 新文体新文體 xīn wéntǐ sin wen-tchi Zjednodušený styl literárního jazyka wenyan, prosazován Liang Qichaoem, ţurnalistický styl periodika Shiwubao. 诗界革命詩界革命 shī jiè gémìng š' ťie ke-ming Hnutí za revoluci v básnictví (90.léta 19. stol.); protagonisté hnutí poţadovali inovaci básnictví, zejména novou tématiku, posílení autenticity, modernizaci jazyka Představitelé: Huang Zunxian, Tan Sitong a další. 新文言新文言 xīn wényán sin wen-jen Západními jazyky výrazně ovlivněná baihua děl moderní čínské literatury 20. let odmítána jako nový klasický jazyk (ke kritikům patřil např. Qu Qiubai). 文人文人 wénrén wen-ţen literát (implikuje úspěšného kandidáta zkoušek)
文丐文丐 wén gài wen-kaj literát-ţebrák, prodává své schopnosti (pejorativní označení komerčního spisovatele) 作家作家 zuòjiā cuo-ťia spisovatel, moderní termín Román na přelomu 19. a 20. století Tradiční Pīnyīn Český přepis 谴责小说譴責小說 qiǎnzé xiǎoshuō čchien-ce siao-šuo Odhalující román ; kritický román objevující se na sklonku dyn. Qing; po formální stránce navazují na kapitolové romány, ale jsou kratší a dějově konzistentní; příklad Liu E: Putování starého chromce, Wu Jianren: Podivné jevy spatřené za 20 let, Zeng Pu: Květiny v moři hříchu a jiné. 吴沃尧 吳沃堯 Wú Wòyáo Wu Wo-jao Wu Woyao (Wu Jianren 吳趼人 ) (1866-1910), v Šanghaji pracoval jako redaktor v časopise Xin xiaoshuo; tam i publikoval svoje dílo. 二十年目睹之怪 现状 二十年目睹之怪 現狀 èrshí nián mùdǔ zhī guài xiànzhuàng Er-š' nien mu-tu č' kuaj sien-čuang Podivné jevy spatřené za 20 let; autor Wu Jianren; příklad odhalujícího románu. 刘鹗劉鹗 Liú È Liou E Liu E (1857-1909), všestranně orientovaný vzdělanec (hydrologie, muzikologie, matematika, jako jeden z prvních se věnoval nápisům jiaguwen apod.), autor románu Putování starého chromce, který publikoval v Deníku Tianjin. 老残游记老殘游記 Lǎocán yóujì Lao-cchan jou-ťi román Putování starého chromce; autor Liu E; příklad odhalujícího románu 写清小说寫情小說 xiě qíng xiǎoshuō sie-čching siao-šuo sentimentální román; význačný ţánr populární literatury
鸳鸯蝴蝶派鴛鴦蝴蝶派 Yuānyāng húdié pài Jüan-jang chu-tie pchaj (škola) mandarínských kachniček a motýlů; alternativní (pejorativní) název pro sentimentální román 徐枕亚徐枕亞 Xú Zhěnyà Sü Čen-ja Xu Zhenya (1889-1937); významný představitel populární literatury mandarínských kachniček a motýlů 玉梨魂玉梨魂 Yù lí hún Jü li chun Duch jadeitové hrušky; autor Xu Zhengya; příklad sentimentálního románu; inspirace: Dáma s kaméliemi a Romeo a Júlie Hnutí za novou kulturu / Májové hnutí Tradiční Pīnyīn Český přepis 新文化运动新文化運動 Xīn wénhuà yùndòng Sin wen-chua jün-tung Hnutí za novou kulturu (1915-1920) 五四运动五四運動 Wǔsì yùndòng Wu-s' jün-tung Májové hnutí (1919) 胡适胡適 Hú Shì Chu Š' Hu Shi (1891-1962); čínský filozof, spisovatel a diplomat; otec Hnutí za novou kulturu a propagátor jazyka literatury, který by byl blízký jazyku hovorovému. 尝试嘗試 Chángshì Čchang-š' Pokusy (1917); autor: Hu Shi; sbírka nových básní / nové poezie (xinshi) 鲁迅魯迅 Lǔ Xùn Lu Sün Lu Xun (1881-1936); otec moderní čínské literatury: autor první moderní povídky, vůdčí postava literární scény aţ do 30.let 狂人日记狂人日記 Kuángrén rìjì Kchuang-ţen ţ'-ťi Deník blázna (1918); podle tradičního, dnes jiţ překonaného výkladu vzniku moderní literatury, první moderní čínská povídka 阿 Q 正传阿 Q 正傳 Ā Q zhèngzhuàn AQ čeng-čuan Pravdivý příběh AQ (1921); známá povídka od Lu Xuna, literární ztvárnění čínské národní povahy
呐喊呐喊 Nàhǎn Na-chan Vřava (1923), první sbírka povídek od Lu Xuna