Masarykova univerzita Filozofická fakulta. Seminář čínských studií. Bakalářská diplomová práce

Transkript

1 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Seminář čínských studií Bakalářská diplomová práce 2015 Kateřina Schielová

2 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Seminář čínských studií Kulturní studia Číny Kateřina Schielová Rozbor vztahů ve specifických skupinách idiomů chéngyǔ obsahujících dvě číslovky Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Jiří Plucar, Ph.D

3 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně s využitím uvedené literatury... 3

4 Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu práce Mgr. Jiřímu Plucarovi, Phd. za trpělivé vedení a rady. Zároveň bych chtěla poděkovat Mgr. et. Mgr. Dušanu Vávrovi, Phd. za jeho ochotu a čas, který mi věnoval při pomoci s touto prací, a jeho cenné komentáře. Dále děkuji svým přátelům a rodině, kteří při mně stáli po celou dobu psaní tohoto textu. Můj dík patří i Filipovi Šimanovskému, který opět prokázal své znalosti v IT oblasti, která mi je vzdálená asi stejně, jako jemu je čínský jazyk, a pomohl mi při zpracování korpusu idiomů v této práci. 4

5 Obsah 1. Úvod Způsob řešení Zdroje práce Metodologický rámec Zvolené řešení práce Limity výzkumu Čtyřznakové idiomy typu chéngyǔ 成语 Definice Forma Původ Funkce Symbolika čísel v čínském prostředí Kulturní konotace vycházející ze symboliky čísel Funkční charakteristika číslovek Běžné funkce číslovek Zvláštní funkce číslovek Funkce a významy konkrétních číslovek Číslovka jedna (yī 一 ) Číslovka dvě (èr 二 ) Číslovky sto (bǎi 百 ), tisíc (qiān 千 ) a deset tisíc (wàn 万 ) Idiomy chéngyǔ obsahující dvě číslovky Symetrická konstrukce Hlavní funkce číslovek Významy číslovek a jejich kombinací v idiomech chéngyǔ Významy číslovky jedna v kombinaci s ostatními číslovkami Negativní význam kombinace číslovek dvě a tři Významy číslovky tři v kombinaci s ostatními číslovkami Významy číslovky čtyři v kombinaci s ostatními číslovkami Významy číslovek pět a šest v kombinaci s ostatními číslovkami Zmatek a nepříznivost v kombinaci číslovek sedm a osm Významy číslovky devět v kombinaci s ostatními číslovkami

6 7.8 Významy číslovky deset v kombinaci s ostatními číslovkami Významy číslovek sto, tisíc a deset tisíc v kombinaci s ostatními číslovkami Závěr Seznam použité literatury Příloha 1: Abecední seznam idiomů použitých v práci

7 1. Úvod V každém jazyce, jakožto systému pravidel a znaků konstruujícím realitu a potažmo i kulturu národa, existuje frazeologický druh jazyka, jehož základními jednotkami jsou právě idiomy. V čínském jazyce se pak lze setkat se čtyřznakovými idiomy zvanými chéngyǔ 成语. K pochopení velké části těchto idiomů je nutná znalost kulturního pozadí, jelikož v sobě často nesou literární odkaz, nebo se v nich odráží další tradiční kulturní aspekty. Schopnost ovládat a porozumět těmto idiomům nejenže dopomáhá k seznámení s řadou aspektů čínské kultury, ale také k vytříbení jazykovým dovednostem; i v současnosti jsou idiomy chéngyǔ nadále hojně používány. V čínské kultuře byl číslům odedávna připisován velký význam; hrála důležitou roli ve filozofických a kosmologických představách či při věštění. Víra v symboliku čísel se projevovala i na císařském dvoře, kdy například každá dynastie byla označena svým vlastním číslem. Není proto divu, že dochází k častému spojení čísel a idiomů chéngyǔ jako výsledek prolínání těchto dvou konceptů. Tato bakalářská práce tak přináší vhled do problematiky čínských idiomů chéngyǔ, které obsahují právě dvě číslovky. První část práce podrobněji popisuje čtyřznakové idiomy typu chéngyǔ jakožto hlavní východisko této práce. Zaměřuji se na definici, formu, původ a jejich funkci. Ve stručnosti je rozebrána i symbolika čísel a konotace vznikající v kontextu čínské kultury. Na základě vytyčeného předpokladu, že struktura idiomů je založena na gramatice klasické čínštiny, je představena funkční charakteristika číslovek v klasické čínštině, pozornost je blíže zaměřena na číslovky, které mohou nabývat kromě původního číselného významu i jiné, specifické významy. Hlavní část práce nejprve obecně představuje idiomy se dvěma číslovkami a hlavní funkce číslovek. V této skupině idiomů se často objevuje preference užití symetrické konstrukce, což v důsledku znamená, že idiom může být chápán jako spojení dvou částí, mezi kterými existuje určitá forma vztahu. Tyto formy vztahů jsou taktéž v krátkosti představeny. Rozbor idiomů v hlavní části práce je zaměřen na to, jak užití specifických kombinací číslovek ovlivňuje celkový význam dané skupiny chéngyǔ. Tato část je členěna do devíti oddílů; v každém oddílu pak pracuji postupně s číslovkami jedna (yī 一 ), dvě (èr 二 či liǎng 两 ), tři (sān 三 ), čtyři (sì 四 ), pět (wǔ 五 ), šest (liù 六 ), sedm (qī 七 ), osm (bā 八 ), devět (jiǔ 九 ), deset (shí 十 ), sto (bǎi 百 ), tisíc (qiān 千 ) a deset 7

8 tisíc (wàn 万 ). Podle kombinace s ostatními číslovkami je dále rozděluji do skupin v závislosti na celkové funkci obou číslovek v dané kombinaci. Závěr práce obsahuje zhodnocení výsledků tohoto výzkumu, konkrétně tedy vyhodnocuje specifické vztahy v idiomech, které obsahují různé kombinace právě dvou číslovek. Všech 71 idiomů použitých v této práci lze najít v přiloženém abecedně řazeném seznamu, kde jsou u každého idiomu zaznamenány znaky, transliterace pīnyīn a jeho celkový význam. U ostatních čínských slov vyskytujících se v této práci na prvním místě uvádím pīnyīn, a až poté znaky. Při odkazování na čínsky psané zdroje uvádím i jména s transliterací pīnyīn, při prvním výskytu zapisuji i znaky. Přestože některé anglické zdroje využity v této práci jsou psány čínskými autory, nejsou zde uváděny znaky, tudíž nemůže být užit ani pīnyīnu s tonémy. 8

9 2. Způsob řešení 2.1 Zdroje práce Ke tvorbě korpusu pracuji se slovníkem čínských idiomů Xīnhuá Chéngyǔ Dà Cídiǎn 新华成语大词典, 1 který je využit jako zdroj pro danou práci. Tento slovník byl zkompilován v roce 2013, na jeho sestavení se podíleli Chǔ Yǒng ān 楚永安, Zhào Kèqín 赵克勤 a Xǔ Zhènshēng 许振生. Při výběru tohoto tištěného slovníku jsem se řídila zejména jeho konkurenci přesahující obsáhlostí, kvalitou a renomovaností nakladatelství. 2 Slovník obsahuje celkem hesel, kromě chéngyǔ zahrnuje i několik více než čtyřznakových ustálených spojení. Jednotlivé vstupy jsou řazeny abecedně podle oficiální čínské a mezinárodně uznávané transliterace pīnyīn 拼音. U každého hesla ve slovníku tak lze dohledat přepis do latinky, ve většině případů zde lze nalézt vysvětlení ke znakům, jejichž význam je obsáhlejší, a tím pro čtenáře náročnější k pochopení, dále pak samotný význam idiomu. Pokud idiom navíc obsahuje přenesený význam, je taktéž zmíněn. U každého vstupu se lze taky seznámit se psanými záznamy, ve kterých se daný idiom poprvé objevil. Kromě tohoto slovníku dále pracuji s elektronickým slovníkem The Dictionary of Chinese Idioms (1994). 3 Byl vytvořen Ministerstvem školství na Taiwanu, obsahuje více než idiomů, které byli vybrány z třiceti knih a slovníků věnující se dané problematice. Tohoto velmi obsáhlého slovníku využívám k další práci s jednotlivými idiomy z mého korpusu. Slovník dále poskytuje detailní rozbor původního i přeneseného významu idiomu a jeho původ. Pokud idiom v sobě obsahuje literární odkaz či narážku (diǎngù 典故 ), 4 je popsán kulturní a historický kontext s ohledem na daný odkaz. 1 CHǓ, Yǒng ān 楚永安 a další (ed), Xīnhuá chéngyǔ dà cídiǎn 新华成语大词典, Peking: Shāngwù Yìnshūguǎn 商务印书馆, The Commercial Press (Shāngwù Yìnshūguǎn 商务印书馆 ) je první moderní nakladatelství v ČLR, založeno bylo roku Tento slovník je volně dostupný na 4 Viz níže podkapitola 3.1 Definice chéngyǔ 成语. 9

10 Pro zjištění četnosti v užívání idiomů využívám elektronický zdroj The Corpus of Modern Chinese (2005), 5 který je největším a neustále se rozvíjejícím korpusem moderní čínštiny vytvořeným v ČLR. 6 Pracuje jak se starými klasickými texty, tak s moderními texty různých žánrů. Byl vytvořen Centrem pro čínskou lingvistiku při Pekingské univerzitě a pro veřejnost spuštěn v lednu Přehledně v něm lze nalézt záznamy o užití chéngyǔ jak ve starých, tak soudobých pracích, což souvisí i s níže nastíněným problémem různého zápisu jednoho idiomu Metodologický rámec Za užití slovníku Xīnhuá Chéngyǔ Dà Cídiǎn pak pracuji s idiomy obsahující právě dvě číslovky, konkrétně určité číslovky nula (líng 零 ), 8 jedna (yī 一 ), dvě (èr 二 či liǎng 两 ), 9 tři (sān 三 ), čtyři (sì 四 ), pět (wǔ 五 ), šest (liù 六 ), sedm (qī 七 ), osm (bā 八 ), devět (jiǔ 九 ), deset (shí 十 ), sto (bǎi 百 ), tisíc (qiān 千 ) a deset tisíc (wàn 万 ). V korpusu nejsou zahrnuty idiomy obsahující morfémy bàn 半 (půl) a shuāng 双 (oba), 10 jelikož neodkazují na konkrétní číselný počet. Jak je popsáno níže, forma těchto idiomů přebírá strukturu založenou na gramatice klasické čínštiny, která je, oproti moderní čínštině, založena na jednoslabičných slovech, proto se nevyskytují idiomy např. s číslovkou dvacet (èrshí 二十 ) atp. Číslovka tak funguje jako jeden konkrétní morfém (resp. slovo) v rámci čtyřznakového idiomu. V této práci přejímám stanovisko slovníku moderní čínštiny Xiàndài Hànyǔ Cídiǎn 现代汉语词典, a to, že chéngyǔ je čtyřznakové ustálené slovní spojení. Do korpusu jsou tedy zahrnuty i takové idiomy, které v sobě nenesou literární odkaz či narážku. 5 Korpus volně dostupný na Informace o Centru pro čínskou lingvistiku tamtéž. 6 K roku 2007 obsahoval okolo 115 milionů slov. 7 Informace o korpusu čerpám z: JI, Meng, From Etymology to Modern Phraseology: A Corpus-based Study of Structural Variants of Chinese Idioms in Naturally-occurring contexts, Journal of Chinese Language and Computing 17/2 (2007a): Ačkoliv číslovka nula byla zohledněna při vytváření korpusu, v konečném výsledku se však nevyskytuje idiom, který by obsahoval dvě číslovky, přičemž právě jedna číslovka je nula. 9 Číslovka liǎng 两 v klasické čínštině může znamenat jak číslovku dvě tak i oba, i přesto je však zahrnuta do tohoto korpusu. V idiomech uváděných v této práci nabývá významu dvě. 10 Morfém shuāng 双 vystupuje i jako měrová jednotka pár. 10

11 Za samostatné dva vstupy považuji idiomy, jejichž význam je takřka totožný, avšak liší se svým zápisem. Jak tvrdí Nall, 11 to, že jeden idiom lze zapsat vícero způsoby, může indikovat jak určitou změnu ve významu, tak i různou četnost výskytu dané formy. Důvodem jsou však i změny, které nastaly v průběhu užívání daného idiomu. Používání odlišné formy chéngyǔ mohlo být způsobeno neznalostí původní; v průběhu doby se však rozšiřovala v běžném užívání, a tak byla uznána jako druhá přípustná forma daného idiomu. 12 Tento jev lze podložit na následujícím příkladu: 一刀两段 yī dāo liǎng duàn jeden nůž dvě části rozdělit něco nožem na dvě části; rázně s něčím skoncovat či vyřešit; naráz zpřetrhat svazky či vztahy 一刀两断 yī dāo liǎng duàn jeden nůž dva rozbitý, uříznutý rozdělit něco nožem na dvě části; rázně s něčím skoncovat či vyřešit; naráz zpřetrhat svazky či vztahy Na tomto příkladu si lze povšimnout, že v obou případech se liší poslední znak, po fonetické stránce však zůstává toném stejný. Následkem změny znaku hovoří Nall o nuanci ve významu: V prvním případě výraz může naznačovat udělat jeden řez, a tím jeden pevný kus rozdělit na dvě samostatné části, zatímco druhý výraz naznačuje jedním řezem se ze dvou dříve celých, nedotčených částí stanou dva rozbité kusy (Nall 2009, 38). Domnívá se, že v prvním uvedeném případě se jednalo pouze o výsledek přímého rozdělení jedné části, kdežto druhá forma vystihuje domněnku, že jakési rozdělení či separace mezi dvěma částmi existovalo již dříve. Rozdílu si lze povšimnout i v četnosti používání. Zatímco prvně uvedený idiom se vyskytuje celkem ve 118 čínsky psaných záznamech, v druhém případě se idiom vyskytuje 11 NALL, Timothy M. An Analysis of Chinese Four-character Idioms Containing Numbers: Structural Patterns and Cultural Significance. Muncie: Ball State University, 2009: 36. Disertační práce. 12 K této problematice dále viz Xīnhuá Chéngyǔ Dà Cídiǎn 2013, 3. 11

12 celkově ve 263 záznamech. Forma idiomu 一刀两断 (yī dāo liǎng duàn) je tudíž rozšířenější, zejména pak v moderních textech. 13 Za takto vytyčených podmínek jsem poté s využitím slovníku Xīnhuá Chéngyǔ Dà Cídiǎn ručně vytvořila korpus čítající 683 idiomů obsahujících právě dvě číslovky. Při práci s tímto korpusem jsem využívala skriptovacího programovacího jazyka PHP. Na základě teze, že idiomy chéngyǔ přebírají gramatiku a strukturu klasické čínštiny, lze jednotlivé morfémy idiomu ve většině případů vnímat jako jednoslabičná plnovýznamová slova; v této práci tedy používám oba termíny v závislosti na jednotlivých uváděných příkladech Zvolené řešení práce Při zpracování korpusu přejímám obdobné řešení sekundárních zdrojů věnující se této problematice, 15 a to i přesto, že u jednotlivých podkapitol dochází k opakování uváděných vztahů a funkcí, které se projevují ve zkoumaných idiomech. Důvodem je snaha o celkovou přehlednost práce, jejíž oddíly jsou řazeny podle jednotlivých číslovek. Práci tedy rozděluji do devíti oddílů podle zkoumaných číslovek, přičemž do jednoho oddílu spojuji číslovky pět (wǔ 五 ), šest (liù 六 ) a číslovky sto (bǎi 百 ), tisíc (qiān 千 ) a deset tisíc (wàn 万 ), jelikož tyto číslovky v celkovém významu idiomu zastávají podobnou funkci. U jednotlivých uváděných idiomů jsou vždy nejprve zaznamenány znaky, transliterace pīnyīn 拼音, doslovný překlad jednotlivých znaků a celkový význam daného chéngyǔ. U těchto idiomů dále provádím gramatickou analýzu. 2.4 Limity výzkumu Uvědomuji si limitace této práce; jedná se pouze o základní představení velmi rozsáhlé problematiky, jejíž detailní výzkum založený na četbě pramenů, ve kterých se idiomy poprvé objevily, není pro mne se současnou znalostí čínského jazyka možný. 13 Informace o četnosti užívání získávám z The Corpus of Modern Chinese, dostupný na webové stránce: 14 Nikitina za plnovýznamová slova klasické čínštiny považuje substantiva, adjektiva, slovesa, číslovky a lokativy. Viz NIKITINA, T. N., Gramatika staročínských textů, Praha: Karolinum, 2005: Jedná se zejména o čínské magisterské práce, které celkově rozebírají idiomy chéngyǔ obsahující číslovky, viz seznam použité literatury. 12

13 Při tvorbě korpusu jsem zvolila poměrně náročný a zdlouhavý přístup popsaný výše, jsem si tudíž vědoma, že mohlo dojít k pochybení při zaznamenání všech idiomů splňující zadané parametry. U jednotlivých idiomů v této práci provádím gramatickou analýzu, která vychází z předpokladu, že idiomy jsou založeny na gramatice klasické čínštiny. Tím je však analýza ztížena, jelikož slova v klasické čínštině kromě své základní funkce mohou zastávat i další, zvláštní funkce. 16 Například substantiva kromě funkce jmenného členu mohou plnit i funkci přísudku atp., v určitých případech je tedy poměrně obtížné jednoznačně určit, jakou funkci daný morfém (resp. slovo) plní. 16 Viz Nikitina 2005,

14 3. Čtyřznakové idiomy typu chéngyǔ 成语 V každé kultuře lze nalézt ustálená slovní spojení, idiomy, rčení či přísloví jí příznačné. Tato slovní spojení nám pomáhají blíže porozumět dané kultuře, je to spojení, kde [ ] společné kulturní přesvědčení a vnímání, jazyková kreativita a využití konvenčního jazyka jsou spojeny a přepracovány do výstižné, atraktivní a stálé formy (Nall 2009, 10). Jak uvádí Wang a Yu, 17 idiomy lze vnímat jako pojem, který pro správné pochopení vyžaduje znalost pozadí, kontextu dané kultury. Většinou se tudíž dají užít jen v daném konkrétním jazyce, jelikož vyžaduje právě obeznámení se s danou kulturou. Chéngyǔ neboli čínské čtyřznakové ustálené slovní spojení, je dodnes hojně používáno, a to zejména v psaném projevu (Wang a Yu 2010, 12), jejich užití reflektuje vzdělanost a znalost kultury. Užití idiomů chéngyǔ lze vnímat jako styl sebevyjádření, který má elegantní, literární a také sémanticky méně průhlednou formu, ačkoliv vedle formálních idiomů existují i neformální nebo dokonce nezdvořilé (Nall 2009, 10). 3.1 Definice Jako první je nutné si definovat idiom chéngyǔ, jelikož v sobě zahrnuje mnohá specifika příznačná pro čínskou kulturu a čínský jazyk. Obecnou definici idiomu uvádí Čermák: 18 Ustálené a reprodukovatelné spojení prvků (zvláště slov), jehož význam je (zčásti nebo zcela) neodvoditelný z významu jeho složek. Čermák však tuto všeobecně nejrozšířenější definici odmítá, jelikož podle něj neodpovídá všem možným typům frazémů a idiomů. Klaní se proto k jiné definici (32): Frazém a idiom [je] takové nemodelové a ustálené syntagma prvků, 19 z nichž (aspoň) jeden je z hlediska druhého členem extrémně omezeného a zavřeného paradigmatu (formálně a většinou i sémanticky) WANG, Lei a YU, Shiwen, Construction of a Chinese Idiom Knowledge Base and Its Applications, Proceeding of the Workshop on Multiword Expressions: from Theory to Applications, Peking, 2010: ČERMÁK, František, Frazeologie a idiomatika česká a obecná, Praha: Karolinum, 2007: Prvkem pak rozumí běžnou jazykovou jednotku libovolné roviny (tj. lexikální, gramatická a pragmatická) kromě roviny fonologické. 20 Roček ve své bakalářské diplomové práci, která se zabývá popisem idiomů chéngyǔ v návaznosti na Čermákovu a Mǎ Guófánovu terminologii, dochází k závěru, že ani tato definice zcela nepostihuje specifika čínských idiomů. Pro zevrubnější vysvětlení odkazuji na jeho práci, jelikož na tomto místě není prostor pro tak detailní rozbor. Viz ROČEK, Jakub, Dva typy čínských frazeologizmů: chengyu a xiehouyu, Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2010: 34. Bakalářská práce. 14

15 Nall (2009, 21) však poukazuje na specifika čínských idiomů, pro které výše uvedené definice nejsou dostatečné, a které je nutno vzít v potaz. Hovoří dále o tom (22), že ne všechny idiomy chéngyǔ musí být nutně kompletně sémanticky neprůhledné, což lze vidět z níže uvedené definice. Slovník moderní čínštiny Xiàndài Hànyǔ Cídiǎn 现代汉语词典 21 se k chéngyǔ vyjadřuje následovně: Lidmi po dlouhou dobu používaná pregnantní a výmluvná ustálená slovní spojení nebo krátké věty. Většina čínských idiomů je tvořena čtyřmi znaky a mají historický původ. Význam některých idiomů lze pochopit pouze ze zápisu, například 小题大做 (xiǎo tí dà zuò, dělat z nepodstatné záležitosti velmi důležitou), 后来居上 (hòu lái jū shàng, mladá generace překonávající starou generaci) atd. U některých chéngyǔ je ale k pochopení nutné znát původ nebo literární odkaz, například 朝三幕四 (zhāo sān mù sì, ošálit důvěřivého člověka, měnit často svá rozhodnutí), 杯弓蛇影 (bēi gōng shé yǐng, být nadbytečně podezíravý, zbytečně se obávající) atd. 22 Mǎ Guófán 马国凡 23 ve své monografii hovoří o dvou různých přístupech ve vnímání čínských idiomatických výrazů. V širším pojetí je idiom chéngyǔ vnímán jako ustálené slovní spojení, který splňuje volnější kritéria. Zahrnuje tedy do sebe i další ustálená přísloví, rčení, pořekadla a podobně. O tomtéž se lze dočíst ve slovníku idiomů Xīnhuá Chéngyǔ Dà Cídiǎn (2013, 1 2), který přejímá definici uvedenou ve slovníku moderní čínštiny Xiàndài Hànyǔ Cídiǎn. Na druhé straně však existuje i užší pojetí těchto čtyřznakových idiomů, které v sobě nesou výše zmíněný literární odkaz na určitou událost, jejich původ může být vysledován ve starých písemných záznamech, pracích, mýtech či análech. Mǎ (1978, 8) se zabývá chéngyǔ v užším 21 Xiàndài Hànyǔ Cídiǎn Dì 5 Bǎn 现代汉语词典第 5 版, Peking: Shāngwù Yìnshūguǎn 商务印书馆, 2005: 人们长期以来用的, 简洁精辟的定型词组或短句 汉语的成语大多由四个字组成, 一般都有出处 有些成语从字面上不难理解, 如 小题大做 后来居上 等 有些成语必须知道来源或典故才能懂得意思, 如 朝三幕四 杯弓蛇影 等 23 MǍ, Guófán 马国凡, Chéngyǔ 成语, Hohhot: Nèi Měnggǔ Rénmín Chūbǎnshè 内蒙古人民出版社, 1978: 6. 15

16 slova smyslu a připisuje jim čtyři hlavní rysy (xìng 性 ): ustálenost (dìngxíngxìng 定型性 ), habituální charakter (xíyòngxìng 习用性 ), historicita (lìshǐxìng 历史性 ) a národní charakter (mínzúxìng 民族性 ). Vývoj jazyka je v průběhu času nevyhnutelný, stejně je tomu tak i u chéngyǔ, proto Mǎ 24 hovoří spíše o stabilitě relativní. Ustálenost chápe jako faktor procesu ustálení (dìngxínghuà 定型化 ). Uvádí dva hlavní aspekty tohoto procesu, kdy dochází k ustálenosti významové a strukturální. 25 Mǎ (167) ale hovoří i o tom, že během času se neustále vyvíjí nové významy idiomů, které se k nim přidružují. Ve většině případů se pak užívá tohoto nového významu, původní význam vymizel anebo je přechován pouze v malé míře. 26 Habituálním charakterem Mǎ (22) odkazuje k nutnosti rozsáhlého používání idiomů jak v psané, tak v mluvené formě po dlouhou dobu. 27 Historicita znamená to, že jak staré, tak nově vzniklé idiomy chéngyǔ potřebují ke svému formování určitý čas, většina z nich má poměrně dlouhý historický vývoj (Mǎ 28). To souvisí i s formou idiomů, která je rozebírána níže. Konečně národním charakterem se rozumí specifika čínské kultury, její tradice a reálie, které se nevyhnutelně promítají do chéngyǔ (Mǎ 38 39). Na to navazuje Wu když tvrdí, že obsah většiny idiomů [ ] reflektuje historické události a zvyklosti ve společnosti daného období. 28 Jak již bylo zmíněno výše, v této práci pracuji s širším pojetím čínských idiomů chéngyǔ, jelikož některé idiomy obsahující dvě číslovky v sobě nenesou literární odkaz či narážku. 3.2 Forma Ustálená čtyřznaková forma idiomů se tedy vyvíjela během času. To, že jsou chéngyǔ tvořena čtyřmi znaky, není náhodné. Základní čtyřznaková struktura může být dohledána již v Knize písní (Shījīng 诗经 ), nejstarší čínské básnické sbírce vůbec. Jak uvádí Wu (1995, 67), jedním z hlavních rysů básní v této sbírce je právě výskyt čtyřslabičného verše. Mnohé další literární práce pak přejímaly tuto formu. 24 Tamtéž. 25 K tomuto tématu srov. JI, Meng, What Is the Starting Point? In Search of a Working Definition of Chinese Idioms, African & Asian Studies 6/1 2 (2007b): Ji dokazuje, že určité idiomy mohou být zkráceny pouze do dvou znaků, aniž by ztratily svou původní sémantickou složku. 26 Například idiom 朝三暮四 (zhāo sān mù sì, ošálit důvěřivého člověka, měnit často svá rozhodnutí), který je rozebrán v podkapitole Viz definice slovníku Xiàndài Hànyǔ Cídiǎn 2005, WU, Zhuxia, On the Cultural Traits of Chinese Idioms, Intercultural Communication Studies 1 (1995):

17 Tato díla byla psána zejména v klasické čínštině, chéngyǔ si proto zachovávají strukturu klasické čínštiny či literárního jazyka wényán 文言, který je založen na její nápodobě. 29 Jejich metonymické narážky, tonální prozodie a čtyřslabičná forma odráží vlivy klasické čínské literatury a poezie (Nall 2009, 2). Moderní čínština je založena zejména na použití víceslabičných slov, zatímco klasická čínština na jednoslabičných, což se projevuje i v idiomech, kde jsou užity právě jednoslabičné morfémy. Rozdíl mezi klasickou a současnou čínštinou je více než zřejmý; využívají se jiná gramatická slova, rozdílná je i syntax, dokonce se proměnily i významy větší části slov (Zádrapa a Pejčochová 2009, 64). V souvislosti s touto prací je relevantní uvést, že v klasické čínštině, tj. v jazyce spisů období Válčících států (Zhànguó shídài 战国时代, př. n. l.) nejsou užívány numerativy (gètǐ liàngcí 个体量词 ), které se staly plnohodnotným rysem čínštiny během 2. až 11. století n. l. 30 V idiomech obsahujících číslovky se tedy numerativy neobjevují, což opět dokazuje, že forma idiomů je vázána na klasickou čínštinu. 3.3 Původ Původ chéngyǔ lze vysledovat ze dvou pramenů: z písemné a orální tradice, přičemž je obecně přijímáno, že většina idiomů má původ právě v literární tradici. Idiomy tak pocházejí zejména ze starých čínských mýtů, historických legend, klasických textů a prací, některé mají i buddhistický původ. Jakmile [verše a přísloví] přečkaly zkoušku času a byly užívány v literárních pracích, byl uznán jejich status idiomů (Wu 1995, 66). V průběhu doby se množství takových veršů a přísloví vysoké literatury lexikalizovalo i do běžného hovorového jazyka. Idiomy chéngyǔ však vznikaly i v novodobé historii Číny, zejména pak v období Kulturní revoluce (Wénhuà dà gémìng 文化大革命, ). Jak uvádí Huang, 31 idiomy chéngyǔ se staly jejím mimořádným aspektem, kde se jazyk projevil jako účinný nástroj propagandy. Politické slogany prostupovaly každodenním životem; objevovaly se v tisku, v proslovech, 29 Viz ZÁDRAPA, Lukáš a Michaela PEJČOCHOVÁ, Čínské písmo, Praha: Academia, 2009: Viz GODDARD, Cliff a Anna WIERZBICKA (ed.), Meaning and Universal Grammar: Theory and Empirical Findings, Amsterdam: John Benjamins Publishing Company, 2002: HUANG, Shaorong, The power of Words: Political Slogans as Leverage in Conflict and Conflict Management during China's Cultural Revolution Movement, In: Guoming Chen a Ringo Ma (ed.), Chinese Conflict Management and Resolution, Santa Barbara: Greenwood Publishing Group, 2001:

18 ale i běžné konverzaci. Tyto slogany pak byly často formovány právě do podoby čtyřznakových idiomů chéngyǔ. 3.4 Funkce Idiomy mohou zastávat buď funkci syntaktickou, nebo funkci stylistickou. Mǎ (1978, 198) poznamenává, že pokud se idiom objeví ve větě, může k němu být přistupováno jako k jednomu slovu. Větné členy se rozlišují na podmět (zhǔyǔ 主语 ), přísudkové sloveso (wèiyǔ 谓语 ), předmět (bīnyǔ 宾语 ), přívlastek (dìngyǔ 定语 ), adverbiální určení (zhuàngyǔ 状语 ) a komplement (bǔyǔ 补语 ), idiomy pak mohou zastávat jakoukoliv funkci z těchto prvků. 32 Primární funkcí slov, ale i idiomů je [ ] popisovat, pojmenovávat určité procesy, jevy, stavy, způsoby a jiné fenomény, se kterými lidská mysl pracuje (Roček 2010, 37). Popisné funkce (xíngróng 形容 ) je využíváno k vylíčení situace za účelem pochopení významu idiomu. Mezi další stylistické prostředky, které se při užití idiomů využívají, lze řadit metafory (bǐyù 比喻 ), hyperboly (kuāzhāng 夸张 ), antiteze (duì ǒu 对偶 ) atp., 33 které se využívají i v idiomech uvedených v této práci. Idiomy chéngyǔ se dodnes často používají zejména v psaném projevu napříč žánry, jako jsou noviny, časopisy, dramata, moderní literatura atd Viz Mǎ 1978, Více k syntaktickým funkcím idiomů s číslovkami viz Nall 2009, Dále viz Mǎ 1987, Viz Ji 2007a,

19 4. Symbolika čísel v čínském prostředí V tradičním čínském prostředí sehrává symbolika čísel velmi významnou roli. Jak píše Ho, matematika, zejména do první poloviny 19. století, má mnohem širší význam, [ ] zahrnovala do sebe navíc ještě filozofii, astrologii a věštění, [ ] a prvky mysticismu. 35 Symbolika čísel odedávna protkávala čínskou historii. Každá dynastie se označovala svým vlastním číslem. S nástupem nové dynastie se [ ] měnila barva dvorských šatů stejně jako stupnice dvorských hudebních skladeb. 36 Se symbolikou čísel se pojí i korelativní kosmologie. Jedná se o abstraktní klasifikační systémy, které v sobě sdružují kategorie na sobě zdánlivě nesouvisejících jevů. Mezi základní systémy patří polarita záporného a kladného principu yīn yáng 阴阳. Yīn představuje vše pasivní, slabé, tmavé, ženské, chladné. Oproti tomu yáng reprezentuje všechno aktivní, silné, jasné, mužské, horké atp. Lichá čísla jsou považována za yángová, sudá čísla jsou naopak yīnovými. Z tohoto hlediska je možné zpětně interpretovat výskyt číslovek v idiomech, které obsahují právě dvě číslovky. Pokud se v idiomech objevují dvě číslovky stejné číselné hodnoty, nejčastěji je to číslovka jedna. Nall (2009, 79) na tuto skupinu idiomů aplikuje koncept yīn yáng, kdy dodává, že jsou obecně vnímána za příznivá lichá, tedy yángová čísla. Pokud idiomy obsahují dvě číslovky různé číselné hodnoty, pak se nejčastěji objevují kombinace liché a sudé, což lze v tomto kontextu vyložit jako vyjádření snahy o rovnováhu mezi oběma složkami yīn a yáng. Taková forma idiomů je nejfrekventovanější (80). 4.1 Kulturní konotace vycházející ze symboliky čísel Různé národy žijí v různých ekologických, materiálních, sociálních a náboženských prostředích, různá jazyková prostředí produkují množství rozdílných kontextuálních elementů jako například sociální kulturu, konvence, lidové zvyky a obyčeje. 37 Příznivé a nepříznivé konotace vycházející z čísel mají velký vliv dodnes. I v současnosti se objevuje snaha vyhnout se číslům, které jsou spojené s negativními konotacemi a naopak preference užívání čísel, která jsou vnímána jako příznivá. 38 Například slovo čtyři (sì 四 ) je považováno za 35 HO, Peng Yoke, Chinese Number Mysticism, In: Koetsier a Bergmans (ed.), Mathematics and the Divine: A Historical Study, London: Elsevier, 2005: EBERHARD, Wolfram, Lexikon čínských symbolů: obrázková řeč Číny, Praha: Volvox Globator, 2001: KONG, Yuan, The Study of English and Chinese Numerical Idioms and Their Translation, Journal of Language Teaching and Research, 5/2 (2014): Ho (2005, 57 59) uvádí různé příklady čísel, které jsou s oblibou vybírány pro státní poznávací značky automobilů, pro telefonní čísla, reklamy atp. 19

20 velmi nepříznivé, jelikož je homofonní se slovem pro smrt (sǐ 死 ). Byla dokázána vyšší úmrtnost čínských a japonských obyvatel Spojených států amerických se srdečním onemocněním ve čtvrtý den měsíce, jedním z důvodů byl právě i stres související s negativními konotacemi tohoto čísla. 39 Slovo osm (bā 八 ) je foneticky podobné slovu fā 发, které lze přeložit jako znásobit, přibývat. Slovo osm tedy symbolizuje zbohatnutí (fācái 发财 ) či prosperitu. 40 Číslo osm je hojně používáno i v běžném životě, například Olympijské hry, které se konaly v roce 2008 v Pekingu, byly zahájeny , osm minut po osmé hodině. 41 Číslo deset tisíc symbolizuje nesmrtelnost, z tohoto důvodu se často vládcům a nadřízeným vyjadřovalo přání deseti tisíc let života (wànsuì 万岁 ) Viz PHILLIPS, David P. aj., The Hound of the Baskervilles Effect: Natural Experiment on the Influence of Psychological Stress on Timing of Death, British Medical Journal 323 (2001): Příznivé konotace spojené s tímto číslem však nemusí platit vždy. Srov. idiom 胡说八道 (hú shuō bā dào, mluvit nesmysly). 41 Viz LAWSON, Francesca R. Sborgi, Music in Ritual and Ritual in Music: A Virtual Viewer s Perceptions about Liminality, Functionality, and Mediatization in the Opening Ceremony of the 2008 Beijing Olympic Games, Asian Music 42/2 (2001): Viz Eberhard 2001,

21 5. Funkční charakteristika číslovek V klasické čínštině, jejíž gramatická struktura se promítá do idiomů chéngyǔ, jsou číslovky považovány za plnovýznamová slova a plní několik funkcí, které se dělí na běžné a zvláštní. Tyto funkce zde v krátkosti představuji; v hlavní části práce s nimi neustále pracuji při rozboru jednotlivých idiomů Běžné funkce číslovek Pomocí číslovky lze vyjádřit přívlastek, který stojí vždy před jmenným větným členem. Jak bylo uvedeno výše, v konstrukcích klasické čínštiny se oproti moderní čínštině nevyskytují numerativy. Například sān péng 三朋 lze tedy přeložit jako tři kamarádi. Číslovka taktéž může zastávat funkci určení ke slovesnému přísudku, nachází se pak bezprostředně před ním. To lze vidět v idiomu 一板一眼 (yī bǎn yī yǎn, dělat věci metodicky a svědomitě), kde z gramatického hlediska se jedná právě o konstrukci určení k přísudku přísudek určení k přísudku přísudek. V doslovném překladu poté: jednou zahrát podle přízvučné doby, jednou zahrát podle nepřízvučné doby. 44 Jako poslední běžnou funkci číslovek Nikitina (2005, 4) uvádí vyjádření přísudku bez předmětu, což se objevuje například ve spojení yī ér bù dǎng 一而不党, 45 které lze přeložit jako být sjednocený a ne rozdělený do frakcí či vrstev, kde číslovka jedna (yī 一 ) plní právě tuto funkci, v tomto spojení navíc nabývá významu být sjednocený. 5.2 Zvláštní funkce číslovek Číslovky ve zvláštní funkci navíc mohou tvořit jmenný větný člen, nejčastěji tak předmět, který stojí za přísudkem (podle základní větné konstrukce podmět přísudek předmět). Lze uvážit spojení wén yī 闻一, které lze přeložit jako uslyšet jedno (jednu věc či informaci). Poslední zvláštní funkcí číslovek je ta, kde číslovka vystupuje jako přísudek bez předmětu. Například: yī tiānxià 一天下, 46 což lze přeložit jako sjednotit Podnebesí, v tomto případě 43 Informace o funkční charakteristice číslovek v klasické čínštině čerpám z: Nikitina 2005, Bližší seznámení s významem idiomu viz podkapitola Chinese Text Project, Zhuāngzǐ 庄子 Chinese Text Project, Xúnzǐ 荀子 9. 21

22 již slovo yī 一 neznamená číslovku jedna, ale vystupuje zde jako přísudek s významem sjednotit. 5.3 Funkce a významy konkrétních číslovek Na tomto místě uvádím konkrétní případy, kdy číslovky zastávají výše uvedené funkce, a navíc v sobě zahrnují kromě významu vyjadřující číselný počet ještě další významy Číslovka jedna (yī 一 ) Číslo jedna je nejmenší celé kladné číslo, kromě funkce číslovky vyjadřující počet, zaujímá z jazykového hlediska ještě několik dalších funkcí, které zde dále rozvádím. Morfém (resp. slovo) yī 一 může nabývat základního významu sjednocení, unifikace, jako kontradikce ke slovu rozdělit (fēn 分 ). Může pak zastávat funkci přísudku s předmětem ve významu sjednotit, unifikovat, jako příklad lze uvést již výše zmíněné spojení yī tiānxià 一天下 neboli sjednotit Podnebesí. Stejně tak může zastávat funkci přísudku bez předmětu být sjednocený, unifikovaný. 48 Tento význam se projevuje i v idiomech chéngyǔ, zejména však v takových, které obsahují právě jednu číslovku jedna. 49 V návaznosti na téma této práce lze uvést idiom: 四海一家 sì hǎi yī jiā čtyři moře jedna rodina sjednocená země; všichni lidé patří do jedné rodiny Lze však polemizovat, zda morfém jedna plní funkci přísudku sjednotit, či funguje jako přívlastek určující jmenný člen, který vyjadřuje celá rodina. Čtyři moře jsou pak referenčním označením Číny. 47 Pro tuto část práce využívám zejména elektronické encyklopedie Thesaurus Linguae Sericae, která obsahuje korpus klasických čínských textů, zaměřuje se pak zvláště na analýzu slovní zásoby klasické čínštiny. Encyklopedia dostupná z: 48 Viz výše zmíněné spojení být sjednocený a ne rozdělený do frakcí či vrstev (yī ér bù dǎng 一而不党 ). 49 Pro takové příklady viz Nall 2009, 15). 22

23 Morfém yī 一 dále může nabývat i významu celý, každý, všechen, kdy zastává funkci přívlastku, jak již bylo naznačeno výše. Považme například spojení yī guó 一国 (celý stát, země), yī shēn 一身 (celé tělo), v úvahu lze vzít i následující idiom: 一生一世 yī shēng yī shì jeden život jeden život celý život Morfémy shēng 生 i shì 世 s významem život jsou blíže určeny číslovkou jedna vystupující ve funkci přívlastku s významem celý. Morfém yī 一 taktéž vyjadřuje podstatné jméno soustředěnost či odvozeně pak sloveso koncentrovat, což lze vidět na slovním spojení yī xīn 一心, 50 které lze vyložit jako soustředit, koncentrovat mysl, jedna by v tomto případě tedy opět plnila již výše zmíněnou funkci přísudku s předmětem. Lze ji vyložit i jako přívlastek (jedna nebo celá mysl). Toto spojení se tak ustálilo ve významu být soustředěný, v návaznosti na toto tvrzení uvádím idiom, který je rozebírán dále v této práci. 一心一意 yī xīn yī yì jedno srdce jedna mysl dělat něco celým srdcem, být soustředěný Obě číslovky jedna tedy plní funkci přísudku s předmětem ve významu koncentrovat, v tomto případě koncentrovat mysl Číslovka dvě (èr 二 ) Podle encyklopedie Thesaurus Linguae Sericae, morfém dvě (èr 二 ) vedle číselného významu nabývá řadu dalších významů, které se projevují i v idiomech chéngyǔ. Význam tohoto čísla je pak uváděn jako zmatek, být zmatený, rozporuplný, nejednoznačný, dále se 50 Xīn 心 lze přeložit jako srdce nebo mysl, původně se totiž srdce chápalo jako centrum emocí i intelektu. 23

24 pomocí tohoto morfému vyjadřuje taktéž neloajálnost, být neloajální či podvodný. Vezměme v úvahu například pasáž z textu Komentář pána Zuǒ (Zuǒ Zhuàn 左传 ): bù kě yǐ èr 不可以二, 51 kterou lze přeložit jako nelze se stát neloajálním či nesmít být neloajální, kde číslovka èr 二 zastává funkci přísudku bez předmětu. Podobně pak slovní spojení èr xīn 二心 (doslovně přeloženo jako dvě mysli ) znamená neloajálnost nebo taktéž rozporuplnost. 52 Spojení liǎng miàn 两面, které lze přeložit jako dvě tváře či aspekty, a které se vyskytuje v idiomu uvedeném v podkapitole 7.2., taktéž v sobě zahrnuje význam dvojakosti a podvodnosti. Pro konkrétní příklady idiomů obsahující číslovku dvě, která ovlivňuje celkový význam idiomu ve výše uvedeném negativním smyslu, odkazuji na podkapitolu Číslovky sto (bǎi 百 ), tisíc (qiān 千 ) a deset tisíc (wàn 万 ) Encyklopedie Thesaurus Linguae Sericae všechny tyto tři číslovky definuje i jako slova vyjadřující velké množství, mnoho. 53 Číslovka deset tisíc je navíc vnímána jako neomezený, nekonečný počet. Tento význam se velmi často objevuje v idiomech s těmito číslovkami; ty pak často plní funkci přívlastku ke jménu. Považme například idiom: 千方百计 qiān fāng bǎi jì tisíc metod sto plánů všemi možnými způsoby Číslovky v celkovém významu idiomu slouží k vyjádření hyperboly; označuje se velké množství všech možných a dostupných způsobů, kterými lze dosáhnout vytyčeného cíle. 51 Chinese Text Project: Zuǒ Zhuàn Viz Xiàndài Hànyǔ Cídiǎn 2005, V idiomech chéngyǔ to však nejsou jen tyto číslovky, které odvozeně zdůrazňují neurčitě velké množství. Podle slovníku moderní čínštiny Xiàndài Hànyǔ Cídiǎn (2005, 1170) číslovka tři a další číslovky s vyšší numerickou hodnotou taktéž mohou plnit tuto funkci, což je naznačeno v kapitole 6.2 shrnující hlavní funkce číslovek v idiomech. 24

25 6. Idiomy chéngyǔ obsahující dvě číslovky Ačkoliv idiomy chéngyǔ obsahující dvě číslovky nejsou nejpočetnější skupinou v rámci čínských idiomů, ve kterých se objevuje číslovka, zcela jistě jsou ale velmi důležitým jevem mezi rozsáhlou kategorií čínských idiomatických výrazů. Nejrozšířenější jsou takové idiomy, které obsahují pouze jednu číslovku, kdy převažuje použití číslovky jedna. Zřídka se lze setkat i s idiomy, které obsahují tři nebo i čtyři číslovky. Podle Liú Fāng 刘芳 54 se ve většině případů, kdy idiomy chéngyǔ obsahují více číslovek, ztrácí jejich původní význam udávající konkrétní číselnou hodnotu. Takové idiomy pak spíše vyjadřují určitý stav, množství či zdůrazňují určitou míru v rámci daného idiomu. Tento jev lze prokázat na následujícím příkladu. Původní význam idiomu 说一不二 (shuō yī bù èr) vyčteného pouze ze znaků je říci jedno a neříkat již druhé, z jazykového rozboru je pak využito gramatické konstrukce přísudek předmět přísudek předmět. Ve skutečnosti idiom však vyjadřuje myslet vážně svá slova, což lze považovat za odvozeninu z původního významu. Význam většiny idiomů obsahujících dvě číslovky pak odpovídá tomuto případu, existuje však i několik referenčních idiomů odkazujících na přímo uvedený určitý počet věcí či události. Tyto idiomy jsou taktéž uvedeny dále v této práci. 6.1 Symetrická konstrukce Ve čtyřznakovém idiomu obsahujícím dvě číslovky se lze setkat s celkově šesti variantami umístění číslovek. Nejvíce idiomů se objevuje ve formě #X#X. 55 V následující tabulce uvádím procentuální a číselné zastoupení možných forem idiomů se dvěma číslovkami, které se objevují v korpusu vytvořeném pro tuto práci. Pozice číslovek Počet idiomů Procentuální podíl 1 3 #X#X ,75% 2 4 X#X# 95 13,91% 1 4 #XX# 23 3,37% 1 2 ##XX 19 2,78% 3 4 XX## 11 1,61% 2 3 X##X 4 0,59% Celkem ,00% 54 LIÚ, Fāng 刘芳, Chéngyǔ Shùcí Géshì Zhī Chūtàn 成语数词格式之初探, In: Yǔyán Yánjiū 语言研究, Wǔhàn: Huázhōng University of Science and Technology, 2002: Znak # zastupuje číslovku, písmeno X zastupuje dva zbývající morfémy. 25

26 Velký procentuální rozdíl mezi první nejčastější skupinou a skupinami dalšími je již na první pohled patrný. Ukazuje se tedy, že jakmile chéngyǔ obsahuje dvě číslovky, s největší pravděpodobností se číslovky objeví ve výše uvedené symetrické konstrukci. Tato symetrická konstrukce má souvislost s paralelismem jakožto výrazem kompozičního prostředku, který je přítomen v různých čínských textech napříč historií. V pravidelné básni (lǜshī 律诗 ) dominující za dynastie Táng (Tángcháo 唐朝, ) se stal syntaktický a sémantický paralelismus nedílnou součástí básnické formy. 56 Ve dvojverší pak byly voleny takové slovní druhy a slova, aby vyhověly podmínkám paralelismu, ze sémantického hlediska se volila slova za účelem vyjádření kontrastu, analogie a podobnosti. 57 V návaznosti na básnický paralelismus pak Mǎ (1978, ) zmiňuje pět forem vztahů v symetrických idiomech chéngyǔ, které lze vnímat jako spojení dvou částí. První dva vztahy zcela korespondují s výše uvedenou podmínkou sémantického paralelismu. V idiomech, které obsahují dvě číslovky, vyskytují se zejména první tři zmíněné vztahy. 58 I. synonymní vztah V synonymním vztahu obě části idiomu vyjadřují stejný či kontextově podobný význam, který je tak umocněn. 五 颜 六 色 wǔ yán liù sè pět barev šest barev pestrobarevný V obou částech idiomu se objevují morfémy s významem barva. II. kontrastivní vztah V kontrastivním vztahu se objevují antonyma či kontextově opačná slova, která posilují efekt kontrastu. 九死一生 56 Viz LOMOVÁ, Olga, Čítanka tangské poezie, Praha: Karolinum, 1995: Viz CHANG, Edward C., How to Read a Chinese Poem: A Bilingual Anthology of Tang Poetry, North Charleston: BookSurge Publishing, 2007: Nelze vždy zcela jednoznačně určit, v jakém vztahu se nachází obě části idiomu. Obecně lze říci, že synonymní vztah se projevuje ve většině idiomů se dvěma číslovkami, nelze však určit konkrétní počet, jelikož záleží i na úhlu pohledu na daný idiom. 26

27 jiǔ sǐ yī shēng devět smrtí jeden život uniknout jen o vlásek smrti V první části idiomu je použit morfém pro smrt, v druhé pak kontrastně morfém vyjadřující život. III. sousledný vztah Událost vyjádřena druhou částí idiomu následuje až po události z první části idiomu. 百 发 百 中 bǎi fā bǎi zhòng sto vypálit sto zasáhnout dokonalá přesnost; dělat věci s absolutní jistotou Doslovně lze idiom přeložit jako stokrát vypálit a stokrát zasáhnout, je tedy jasná souslednost obou akcí, kdy výstřel předchází zásahu. IV. účelový vztah V účelovém vztahu druhá část zobrazuje účel části první. 杀 一 儆 百 shā yī jǐng bǎi zabít jeden varovat sto zabitím jednoho člověka varovat dav V tomto idiomu jsou číslovky předmětem k přísudku zabít a varovat, účelem zabití či popravy jednoho člověka je varovat sto lidí. V. kauzativní vztah V kauzativním vztahu druhá část idiomu vyjadřuje výsledek činu nebo procesu, který je vystižen v první části. 一 呼 百 诺 yī hū bǎi nuò jeden výdech/výkřik sto souhlasů jeden rozkaz si získá stovky následovníků; mít mnoho přívrženců Jeden vydaný rozkaz způsobí, že dotyčný bude mít stovky následovníků. 27

28 6.2 Hlavní funkce číslovek Ve většině případů použití dvou číslovek v idiomech chéngyǔ slouží k efektu zdůraznění obsahu zbylých dvou znaků, zdůrazňovací efekt může navíc zahrnovat užití číslovek nebo slov v kontrastu, reduplikaci slov nebo užití rostoucích či klesajících číslovek (Nall 2009, 89 90). Vlivem této zdůrazňující funkce číslovek zde rozlišuji pět skupin podle celkového významu idiomu. 59 I. Zdůraznění velkého množství Jedna z hlavních funkcí číslovek je zdůraznění velkého množství, kdy číslovky v celkovém významu idiomu většinou nereflektují jejich původní číselnou hodnotu, ale odvozeně slouží spíše jako relativní označení množství zdůrazňující mnoho, časté je pak využití hyperboly. Tuto funkci lze považovat za nejčastější. Je to dáno zejména tím, že čísla jedna a dvě ze své podstaty nemají povahu vyjadřovat mnoho, což ovšem neplatí pro čísla s vyšší numerickou hodnotou. 千 家 万 户 qiān jiā wàn hù tisíc rodin deset tisíc domácností každá rodina, mnoho domácností II. Zdůraznění malého množství Číslovky mohou naopak zdůrazňovat i malé množství. Je nasnadě, že v tomto případě budou využity zejména ty s nízkou číselnou hodnotou, ale ani v těchto případech nedochází k úplné shodě mezi vyjádřenou číselnou hodnotou a obecně pojímaným významem idiomu. Opět se jedná o odvozený význam, jako je tomu například v idiomu: 三言两语 sān yán liǎng yǔ tři slova dvě řeči v pár slovech, v krátkosti; vysvětlit, shrnout 59 Ke každé skupině je uveden jeden odpovídající idiom, který je užit dále v této práci; detailnější rozbor idiomu na tomto místě proto neuvádím. Podrobněji však rozebírám dva strukturně velmi podobné idiomy uvedené v poslední skupině, kde se zaměřuji na dvě vzájemně opačné funkce; v důsledku použití různých číslovek jsou zařazeny do rozdílných podkapitol této práce. 28

29 III. Vyjádření podílu z celku či vysoké míry Další funkcí číslovek je vyjádření podílu z celku či vysoké míry, číslovky pak tento význam idiomu celkově posilují. Například u idiomu: 十 拿 九 稳 shí ná jiǔ wěn deset vzít devět jistý být si téměř jistý, 90 % jistota IV. Zdůraznění kontrastu Číslovky často zdůrazňují i kontrast. Ve většině takových idiomů se na prvním místě vyskytuje číslovka jedna, která vyjadřuje kontrast k číslovce druhé, jejíž číselná hodnota je mnohem vyšší. Je zde opět využito hyperboly. Považme kupříkladu idiom: 一 刻 千 金 yī kè qiān jīn jeden moment tisíc zlata každá minuta je drahá, čas je drahocenný V. Zdůraznění změny, nestálosti a zdůraznění stálosti, zaměřenosti Mezi hlavní funkce číslovek v idiomech patří i zdůraznění změny (popř. nestálosti) a naopak zdůraznění stálosti či zaměřenosti. Tuto funkci mají tendenci vyjadřovat určité kombinace číslovek, které jsou v práci dále rozpracovány. Například význam idiomu 三心二意 (sān xīn èr yì, tři srdce dvě mysli) je myslet tak i onak; nebýt si jistý. Pro příklad idiomu vyjadřující zaměřenost lze uvést 一心一意 (yī xīn yī yì, jedno srdce jedna mysl), který znamená právě dělat něco celým srdcem, být soustředěný. Na uvedených dvou idiomech si lze povšimnout, že použití různých číslovek zcela pozmění význam idiomu. Tento rozdíl lze vyložit z jazykového hlediska významem morfémů (resp. slov), který již byl naznačen výše. Morfém dvě mj. znamená zmatek, být zmatený, rozporuplný, nejednoznačný v opozici k morfému jedna, který vyjadřuje soustředěnost. Spojení sān xīn 三心 pak lze přeložit jako tři mysli, zde číslovka již odvozeně referuje ke spoustě 29

30 myšlenek. Výše uvedený idiom lze tedy přeložit jako spousta myšlenek v nerozhodné mysli, od čehož se poté odvíjí význam myslet tak i onak; nebýt si jistý. 30

31 7. Významy číslovek a jejich kombinací v idiomech chéngyǔ V této hlavní části práce se snažím rozebrat vliv užití různých kombinací číslovek na celkový význam idiomu. V idiomech se odráží tradice a vnímání dané kultury, její specifika a historie. Jazyk není pouze nositelem kultury, ale zároveň tkví v kultuře, [ ] kultura se šíří pomocí jazykových prostředků (Kong 2014, 448). Tyto idiomy chéngyǔ v sobě přenáší kulturní informace, které se odráží v použití číslovek, jejichž významy v rámci idiomů dále zkoumám. V této části práce přejímám pohled na danou problematiku z hlediska celkového odvozeného významu idiomu, podle kterého idiomy následně kategorizuji. 7.1 Významy číslovky jedna v kombinaci s ostatními číslovkami Vyjádření soustředěnosti, svědomitosti 一心一计 yī xīn yī jì jedno srdce jeden záměr, plán dělat něco celým srdcem, nebýt ničím jiným rozptylován V tomto idiomu se opět objevuje již několikrát zmiňované spojení být soustředěný (yī xīn 一心 ), druhou část idiomu yī jì 一计 lze přeložit jako koncentrovat se na plán, kdy morfém yī 一 zastává funkci přísudku koncentrovat. Lze však uvažovat i jinak; číslovka jedna může být přívlastkem, v takovém případě by celý idiom mohl být přeložen jako koncentrovat svou mysl na jeden plán či záměr. 60 一板一眼 yī bǎn yī yǎn jedna přízvučná doba jedna nepřízvučná doba dělat věci metodicky a svědomitě V tomto idiomu lze nalézt odkaz na tradiční čínskou operu, kde se zpívalo a hrálo na hudební nástroje podle rytmu udávaného přízvučnou a nepřízvučnou dobou. Později byl tento původní význam nahrazen výše uvedeným odvozeným významem. Z jazykového hlediska zde číslovky jedna zastávají funkci určení k přísudku, doslovně přeloženo jako: jednou zahrát podle přízvučné doby, jednou zahrát podle nepřízvučné doby. 60 Podobně již výše zmiňovaný idiom 一心一意 (yī xīn yī yì, dělat něco celým srdcem, být soustředěný). 31

32 Vyjádření malého množství Jelikož jedna je nejmenší přirozené číslo, může tudíž v rámci kvantity vyjadřovat malé množství. Zdvojené použití číslovky jedna zde slouží jako relativní vyjádření, odvozeně pak význam idiomu zdůrazňuje malé množství. V idiomech se často objevují významově blízká slova, jejichž význam je touto číslovkou umocněn, jedná se tedy o synonymní vztah v symetrické konstrukci idiomu. 一针一线 yī zhēn yī xiàn jedna jehla jedna nit extrémně malé věci Číslovky jedna jsou zde v postavení přívlastku, jedna jehla i jedna nit jsou samy o sobě velmi malé a nepodstatné věci, k čemuž se poté váže odvozený význam idiomu. 一兵一卒 yī bīng yī zú jedna zbraň jeden voják malá armáda Podobně i zde číslovky jedna fungují v postavení přívlastku, doslovně pak idiom lze přeložit jako jedna zbraň a jeden voják, od čehož se odvíjí význam vyjadřující malou armádu. Za povšimnutí stojí to, že se v moderní čínštině objevuje dvouslabičné slovo bīngzú 兵卒, které lze přeložit jako vojsko, armáda. Bylo již naznačeno výše, že v idiomech chéngyǔ je využito gramatiky klasické čínštiny, domnívám se tudíž, že s ohledem na tento poznatek je správný výše uvedený rozbor předpokládající číslovky ve funkci přívlastku ke dvěma jednoslabičným slovům. 一 丝 一 毫 yī sī yī háo jedna desetina milimetru jeden milimetr špetka, trocha, nepatrné množství 32

33 Číslovky opět stojí ve funkci přívlastku ke jménu. Obdobná situace nastává i zde; malé množství je umocněno použitou číslovkou. Idiom je potom užíván v uvedeném odvozeném významu. 61 Vyjádření celistvosti, jednoty Kombinace dvou číslovek jedna má kromě výše uvedených významů navíc za účel vyjadřovat každý, všechen či celý, což je jedním z významů morfému yī 一. Jako příklad lze uvést: 一举一动 yī jǔ yī dòng jeden čin jeden pohyb všechny činy, všechna jednání 一生一世 yī shēng yī shì jeden život jeden život celý život 一 鞍 一 马 yī ān yī mǎ jedno sedlo jeden kůň muž a žena v manželství; společně zestárnout ve šťastném manželství Lze si povšimnout, že ve všech výše uvedených případech jsou slova v idiomech úzce svázána, mají velmi podobný význam. Jedná se o využití synonymního vztahu v symetrické konstrukci idiomu. V prvních dvou uvedených idiomech morfém yī 一 stojí ve funkci přívlastku a lze jej překládat jako celý či všechen. V prvním uvedeném idiomu si lze opět povšimnout rozděleného dvouslabičného slova čin, úkon (jǔdòng 举动 ) užívaného v moderní čínštině, opět si ale myslím, že s ohledem na gramatiku klasické čínštiny musí být 61 Sī i háo jsou tradiční čínské měrové jednotky délky, deset sī odpovídá jednomu háo, deset háo pak představuje jeden centimetr, jeden sī tedy odpovídá desetině milimetru, jeden háo se shoduje s milimetrem. Viz Xīnhuá Chéngyǔ Dà Cídiǎn 2013,