srpen 2009 Otevřená společnost o. p. s. Seifertova 47 130 00 Praha 3 http://www.proculture.cz

Analýza stávajících strategických dokumentů České republiky a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast kulturních a kreativních průmyslů realizovaná v rámci projektu Sociálně-ekonomický potenciál kulturních, resp. kreativních průmyslů v ČR (dále jen Analýza) srpen 2009 Otevřená společnost o. p. s. Seifertova 47 130 00 Praha 3 http://www.proculture.cz 1

OBSAH 1 Úvod 1.1 Východiska Analýzy 1.2 Pojmy předmětu Analýzy 1.3 Vymezení předmětu Analýzy 1.4 Nástroj Analýzy 1.5 Časové vymezení 1.6 Vymezení základního cíle 1.7. Hypotéza 1.8 Rozsah analyzovaných dokumentů 1.9 Výčet analyzovaných dokumentů 2. Analýza 2.1 Národní strategické dokumenty 2.1.1 Strategie udržitelného rozvoje ČR 2.1.2 Strategie hospodářského růstu 2.1.3 Strategie regionálního rozvoje České republiky 2.1.4 Národní rozvojový plán ČR 2.1.5 Národní klastrová strategie 2.1.6 Národní inovační politika České republiky 2.1.7 Exportní strategie České republiky 2.2 Rezortní strategické dokumenty 2.2.1 Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj České republiky 2.2.2 Strategie celoživotního učení ČR 2.2.3 Státní kulturní politika na léta 2.2.4 Koncepce účinnější podpory umění 2.3 Operační programy strukturálních fondů 2.3.1 Operační program podnikání a inovace 2.3.2 Operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost 2.3.3 Operační program lidské zdroje a zaměstnanost prováděcí dokument 2.3.4 Operační program Praha Adaptabilita 2.3.5 Integrovaný operační program 2.3.6 Regionální operační programy 3. Závěr analýzy 3.1 Oblast inovace 3.2 Oblast vzdělávání 3.3 Oblast kultury 3.4 Oblast strukturálních fondů 3.5 Zodpovězení výchozí otázky Analýzy 2

1 Úvod 1.1.1 Východiska Analýzy Analýza vychází z následujících dokumentů: Sdělení Evropské komise o evropském programu pro kulturu v globalizovaném světě (č. 242, z 10. května 2007), jehož východiskem je článek 151 Smlouvy o evropském společenství stanovující, že: Společenství přispívá k rozkvětu kultur členských států a přitom respektuje jejich národní a regionální různorodost a zároveň zdůrazňuje společné kulturní dědictví. Činnost Společenství je zaměřena na povzbuzování spolupráce mezi členskými státy a v případě potřeby na podporu a doplňování jejich činnosti. Společenství a členské státy podporují spolupráci v oblasti kultury se třetími zeměmi a s příslušnými mezinárodními organizacemi, zejména s Radou Evropy. Společenství ve své činnosti podle ostatních ustanovení této smlouvy přihlíží ke kulturním hlediskům, zejména s cílem uznávat a podporovat rozmanitost svých kultur. Sdělení č. 242 1 reaguje na zvyšující se vědomí toho, že EU hraje jedinečnou roli v podpoře svého kulturního bohatství a rozmanitosti, a to v Evropě i ve světě. Potvrzuje se také, že kultura je nezbytným prvkem pro dosažení strategických cílů EU, které se týkají prosperity, solidarity a bezpečnosti, a k zajištění viditelnější pozice na mezinárodní scéně. Na základě rozsáhlých konzultací 2 zkoumá toto sdělení vztah mezi kulturou a Evropou v globalizovaném světě a navrhuje cíle pro nový program EU pro kulturu. Tento program má být sdílen všemi zúčastněnými stranami (Komisí, členskými státy a rovněž občanskou společností a Evropským parlamentem). Komise se tedy snaží o zavedení nových partnerství a metod pro spolupráci jakou je například otevřená metoda koordinace (OMK). Sdělení 242 konstatuje, že kulturní bohatství Evropy je založeno na její rozmanitosti a stále více také na jejím důležitém přínosu v nehmotném světě založeném na znalostech. Zároveň shledává, že evropské kulturní odvětví je již nyní velmi dynamickým podnětem pro činnosti spojené s hospodářstvím a zaměstnaností na celém území EU. Kulturní činnosti také pomáhají podpořit společnost tím, že umožňují začleňování a přispívají k prevenci a snížení chudoby a sociálního vyloučení. 1 2 http://www.mkcr.cz/assets/evropska-unie/dokumenty_rady/st09496.cs07.pdf http://ec.europa.eu/culture/eac/communication/consult_en.html a http://ec.europa.eu/development/body/theme/human_social/pol_culture1_en.htm. 3

Ve vztahu ke kulturním a kreativním/tvůrčím odvětvím pak Sdělení považuje kreativní podnikatele a čilý kulturní průmysl za budoucí zdroj inovací, jehož potenciál je třeba lépe využít. Sdělení dále uvádí, že kulturní průmysl a tvůrčí odvětví podstatně přispívají k evropskému HDP, růstu a zaměstnanosti, což Evropská komise dokladuje prostřednictvím nezávislé studie Ekonomika kultury v Evropě (KEA), která odhaduje, že více než 5 milionů lidí pracovalo v roce 2004 v kulturním odvětví, což odpovídá 3,1 % celkové zaměstnané populace v EU25. Kulturní odvětví přispělo v roce 2003 přibližně 2,6 % k HDP EU a růst v tomto odvětví byl podstatně vyšší než v hospodářství obecně mezi roky 1999 a 2003. 3 Tyto průmysly a kreativita, kterou vytváří, jsou v souvislosti s globalizací základním přínosem pro hospodářství a konkurenceschopnost Evropy. Na základě výše uvedených zjištění směřuje sdělení č. 242 k tomu, aby role kultury v podpoře a posilování a inovací byla prozkoumána a podpořena s tím, že tvořivost je základem pro sociální a technologickou inovaci, a proto je důležitým faktorem pro růst, konkurenceschopnost a zaměstnanost v EU a v souvislosti s tím definuje následující zvláštní cíle: podpořit tvořivost ve vzdělání tím, že kulturní odvětví bude také stavět na potenciálu kultury jakožto konkrétního vkladu/nástroje pro celoživotní učení a že kultura a umění budou podporovány v neformálním i formálním vzdělávání (včetně učení se jazykům) podpořit budování kapacit v kulturním odvětví, a to podporou vzdělávání kulturního odvětví v manažerských schopnostech, v podnikání a ve znalostech evropské dimenze / činností na trhu a rozvojem inovačních zdrojů financování včetně sponzorství a zlepšeným přístupem k těmto zdrojům rozvíjet tvořivá partnerství mezi kulturním odvětvím a jinými odvětvími (informační a komunikační technologie, výzkum, cestovní ruch, sociální partneři atd.) s cílem posílit sociální a hospodářský dopad investic do kultury a tvořivosti, především s ohledem na podporu růstu a zaměstnanosti a rozvoj a přitažlivost regionů a měst. Zásady pro čerpání strukturálních fondů (2007 2013) Analýza dále vychází z rozhodnutí Rady Evropské unie ze dne 6. října 2006, která stanovila strategické obecné zásady Společenství pro soudržnost, (hospodářskou, sociální a územní). 4 Tyto strategické pokyny Společenství obsahují principy a priority politiky soudržnosti a ukazují cesty, jakými mohou evropské regiony využít plně výhodu 308 miliard EUR, které byly vyčleněny pro národní a regionální programy pomoci na období 2007 2013. Cílem pokynů je podpora harmonického, vyváženého a udržitelného rozvoje Společenství. Zásady doporučují podporu územního plánování včetně rozvoje kulturního bohatství, nutnost věnovat odpovídající pozornost investicím do kulturních infrastruktur a zavést opatření týkající se poskytování kulturních služeb (zejména ve městech), zachovávat a rozvíjet kulturní dědictví a bohatství. 3 Viz studie o hospodářství v kultuře v Evropě provedená společností KEA pro Evropskou komisi v roce 2006, http://ec.europa.eu/culture/eac/sources_info/studies/studies_en.html. 4 http://eur-lex.europa.eu/lexuriserv/lexuriserv.do?uri=oj:l:2006:291:0011:0032:cs:pdf 4

Národní vládní orgány použijí pokyny jako podklad pro sestavování svých národních strategických priorit a plánování pro roky 2007 2013, pro tzv. Národní strategickou referenční strukturu. Podle pokynů a v souladu s obnoveným lisabonským procesem programy spolufinancované z politiky soudržnosti budou směrovat zdroje do následujících tří prioritních oblastí: * zvýšení přitažlivosti členských států, regionů a měst pomocí zlepšení přístupnosti, zajištění odpovídající kvality a úrovně služeb a ochrany potenciálu jejich životního prostředí; * povzbuzování inovací, soukromého podnikání a růstu ekonomických znalostí pomocí výzkumu a inovací kapacit, včetně nových informačních a komunikačních technologií; * vytvoření většího počtu pracovních míst a vytvoření lepších pracovních míst pomocí přitáhnutí většího počtu lidí do zaměstnání v rámci podnikatelských aktivit, zlepšení adaptibility dělníků a společností a zvýšení investic do lidských zdrojů. Dále analýza dokumentů čerpá z přehledu nařízení na období 2007 2013 v oblasti politiky soudržnosti a regionální politiky zveřejněných v Evropském věstníku 31. července 2006, 5 ve kterém jako jednu z jedenácti priorit Evropského fondu pro regionální rozvoj nařizuje Evropský parlament a rada Investice do kultury, včetně: ochrany, propagace a zachování kulturního dědictví; rozvoje kulturní infrastruktury na podporu socioekonomického rozvoje; udržitelnost cestovního ruchu a zvýšení regionální přitažlivosti; a podpory zaměřené na zlepšení nabídky kulturních služeb prostřednictvím nových služeb s vyšší přidanou hodnotou, čímž se podpora kultury definitivně stává součástí evropských rozvojových politik. Konečně vychází Analýza také z cíle projektu Sociálně-ekonomický potenciál, který na základě teoretické i empirické analýzy navrhne využití kulturních a kreativních průmyslů k sociálnímu a ekonomickému rozvoji ČR. 1.2 Pojmy předmětu Analýzy V současné době není v kontextu České republiky ustálený překlad pojmu kulturních a kreativních průmyslů ani jejich obsahové vymezení. To je mimo jiné jeden z plánovaných výstupů tohoto projektu. Při práci na Analýze jsme proto vycházeli z oficiálních překladů Evropské komise a oficiálního překladu studie Ekonomika kultury v Evropě. Ta používá namísto pojmu kreativní průmysl/y; tvůrčí průmysl(y). K této skutečnosti jsme také přihlíželi při definici analyzovaných pojmů jednotlivých strategických dokumentů. 5 http://eur-lex.europa.eu/lexuriserv/lexuriserv.do?uri=oj:l:2006:210:0001:0011:cs:pdf 5

1.3 Vymezení předmětu Analýzy (zkoumání) Vzhledem ke skutečnosti, že existují mnohé definice kulturních a kreativních průmyslů v závislosti na příslušném geografickém kontextu, ale také na východiscích, z nichž tvůrci jednotlivých definic čerpají, a s přihlédnutím k faktu, že v rámci České republiky nebyla doposud definice kulturních a kreativních průmyslů utvořena, bude tato analýza pracovat s pracovní definicí stanovenou v rámci studie Ekonomika kultury v Evropě, kterou pro Evropskou komisi zpracovala organizace Kern European Affairs (dále jen KEA) v roce 2006 a která se stala jedním ze základních podkladů pro vytvoření první evropské strategie pro kulturu v roce 2007, tzv. Sdělení o evropském programu pro kulturu v globalizovaném světě č. 242 z 10. května 2007. Tato definice zohledňuje vzájemné vazby a především ekonomickou propojenost celého kulturního a tvůrčího sektoru/odvětví, kde je umění považováno za křehkou, nicméně klíčovou hybnou sílu (Smolíková). 6 Z oborového hlediska člení zmíněná studie umění a kulturu do následujících kategorií: Kulturní odvětví - Neprůmyslová odvětví, která produkují nereprodukovatelné zboží a služby, které jsou konzumovány na místě (koncert, umělecký veletrh, výstava). Jde o následující umělecké oblasti (výtvarné umění zahrnující malířství, sochařství, řemesla, fotografii; trhy s uměním a starožitnostmi; scénická umění zahrnující operu, orchestry, divadlo, tanec, cirkus; a kulturní dědictví zahrnující muzea, pamětihodnosti, archeologické lokality, knihovny a archivy). - Průmyslová odvětví, která produkují kulturní produkty určené k masové reprodukci, hromadnému šíření a vývozu (například kniha, film, zvuková nahrávka). K těmto kulturním průmyslům patří film a video, videohry, vysílání, hudba, vydávání knih a tisku. Tvůrčí odvětví V tvůrčím odvětví se kultura stává tvůrčí investicí do produkce nekulturního zboží. Patří sem takové aktivity jako design (módní návrhářství, design interiérů a produktů), architektura a reklama. Kreativita je ve studii chápána jako zdroj inovace. 6 Marta Smolíková (ed.), Management umění. Vysoká škola uměleckoprůmyslová, Praha, ProCulture, Otevřená společnost, o. p. s., Praha 2008. 167 s. 6

Definice kulturního a tvůrčího odvětví 7 OKRUHY ODVĚTVÍ PODODVĚTVÍ CHARAKTERISTIKY OBLAST Výtvarné umění řemesla malířství * neprůmyslová činnost HLAVNÍCH sochařství - fotografie UMĚLECKÝCH * výstupem jsou prototypy a ODVĚTVÍ Scénická umění divadlo tanec cirkus díla potenciálně chráněna copyrightem festivaly. (např. tato díla mají vysokou hustotu tvorby, což by bylo vhodné pro Kulturní dědictví muzea knihovny copyright, ale nedochází k tomu archeologická naleziště systematicky, jako v případě většiny archívy řemeslných výrobků, některých inscenací a výtvarného umění, atd.). OKRUH 1: Film a video * průmyslová činnost mající za cíl masivní KULTURNÍ reprodukci PRŮMYSL Televize a rozhlas * výkon je založen na copyrightu Videohry Hudba trh s hudebními nahrávkami vystoupení s živou hudbou příjmy společností inkasujících v hudebním odvětví Knihy a tisk vydávání knih vydávání časopisů a tisku OKRUH 2: Design módní návrhářství, grafický * aktivity nejsou nezbytně průmyslové a může TVŮRČÍ design, design interiérů, jít o prototypy PRŮMYSL A design produktů AKTIVITY * ačkoli je výkon založen na copyrightu, může Architektura jít i o jiné investice spojené duševním vlastnictvím (např. ochranné známky) Reklama * použití kreativity (tvůrčích nástrojů a lidí pocházejících z umělecké sféry a sféry kulturního průmyslu) je zásadní pro výkon těchto nekulturních odvětví. OKRUH 3: výrobci PC, výrobci * tato kategorie je vágní, je nemožné ji vymezit PŘÍBUZNÁ MP3 přehrávačů, na základě jasných kritérií. PRŮMYSLOVÁ odvětví mobilních Zahrnuje řadu jiných hospodářských odvětví, ODVĚTVÍ telefonů, atd. která jsou závislá na předchozích okruzích, například ICT sektor. kulturní odvětví tvůrčí odvětví 7 Viz studie o hospodářství v kultuře v Evropě provedená společností KEA pro Evropskou komisi v roce 2006, http://ec.europa.eu/culture/eac/sources_info/studies/studies_en.html. 7

1.4 Nástroj Analýzy nástrojem obsahové analýzy je vyhledávání klíčových slov či skupin slov a kontextu, ve kterém jsou v jednotlivých dokumentech tato klíčová slova využívána Vymezení klíčových slov a pojmů Jako klíčová slova byly vymezeny tyto pojmy, slova a slovní spojení: kulturní průmysl/y, kreativní/tvůrčí průmysl/y jako celek dále pak jednotlivé oblasti kulturních/kreativních průmyslů tak, jak jsou definovány studií KEA pojmy kreativita; tvořivost, inovace, nadání, talent pojem kreativní třída (creative class) 1.5 Časové vymezení Analýza se zabývá dokumenty od roku 2004, kdy ČR vstoupila do Evropské unie a kdy v jednotlivých národních a regionálních strategických dokumentech došlo k uplatnění a implementaci standardů strategických dokumentů EU. Z pohledu strukturální pomoci je to rok 2004, kdy je odstartováno čerpání ze strukturálních fondů v rámci zkráceného programovacího období 2004 2006. Vstupem do EU rokem 2004 také vrcholí tzv. aproximace právního řádu ČR právu komunitárnímu, tzv. acquis communautaire, jejíž akceptace byla podmínkou přijetí do EU, tj. uvedení vlastního právního řádu do souladu s komunitárním právem, resp. s právem Evropské unie. V praxi se především jednalo o implementaci směrnic do vnitrostátního práva kandidátů na členství. Na základě Evropské dohody o přidružení k ES bylo nutno v rámci přípravy k přijetí acquis communautaire přizpůsobit český právní řád tak, aby byl v okamžiku vstupu ČR do EU kompatibilní s právem ES. Znamenalo to nejen odstranit všechny rozpory, ale především zajistit implementaci směrnic do českého práva. 1.6 Vymezení základního cíle Základní otázka analýzy Analýzy byla stanovena v tomto znění: Existuje na úrovni národních strategických horizontálních (mezirezortních) dokumentů a vertikálních (rezortních) dokumentů komplexně deklarovaný a definovaný strategický směr rozvoje, podpory a využití kulturních a kreativních průmyslů na území České republiky? Cílem analýzy dokumentů je popsat a na základě konkrétních obsahových pasáží jednotlivých dokumentů prokázat způsob, jakým zohledňují strategické dokumenty od roku 2004 existenci kulturních a kreativních průmyslů, a nakolik je oblast kulturních a 8

kreativních průmyslů v analyzovaných dokumentech komplexně zachycena, s tím, že vycházíme z následující hypotézy. 1.7. Hypotéza Role kulturních a kreativních průmyslu je ignorována, role umění a kultury je chápána jako záležitost osvěty nebo zábavy. Ekonomický přínos kultury je marginalizován. (viz tvrzení studie KEA). V České republice nejsou vytvořeny předpoklady pro řádné využití potenciálu kulturních a kreativních průmyslů, neboť jsou ve strategických dokumentech zmiňovány a zohledňovány spíše náhodně a nevycházejí z uceleného mapování potřeb sektoru, které by se adekvátně promítalo do jednotlivých strategických dokumentů a vytvářelo tak odrazový můstek pro rozvoj hospodářského a sociálního potenciálu kulturních a tvůrčích/kreativních průmyslů/odvětví. 1.8. Rozsah analyzovaných dokumentů K účelu Analýzy jsme zvolili jak stěžejní národní strategie na úrovni vlády (mezisektorové dokumenty), tak dokumenty jednotlivých rezortů jejichž působení je relevantní pro oblast kulturních a kreativních průmyslů. Na úrovni státu rozlišujeme strategie/koncepce/politiky vlády, což jsou zastřešující dokumenty, které vytyčují směry dalšího rozvoje a stanovují hlavní strategické cíle. Z nich by v optimálním případě měly vycházet všechny ostatní plánovací dokumenty. Dalšími strategickými plány na úrovni státu jsou koncepce/strategie/politiky jednotlivých resortů podle příslušných oblastí, jejichž rozvojem se dané ústřední správní úřady zabývají. Tyto dokumenty jsou schvalované vládou ČR a za plnění strategických cílů odpovídá většinou více ministrů. Dokumenty byly analyzovány na základě jejich relevance pro oblast kulturních a kreativních průmyslů. Národní horizontální strategické dokumenty trvale udržitelný rozvoj a kulturní a kreativní průmysly hospodářský růst a kulturní a kreativní průmysly národní program reforem a kulturní a kreativní průmysly Národní sektorové strategické dokumenty vzdělávání ve vztahu ke kulturním a kreativním průmyslům výzkum a inovace ve vztahu ke kulturním a kreativním průmyslům průmysl ve vztahu ke kulturním a kreativním průmyslům malé a střední podnikání ve vztahu ke kulturním a kreativním průmyslům regionální rozvoj ve vztahu ke kulturním a kreativním průmyslům 9

kultura ve vztahu ke kulturním a kreativním průmyslům sociální oblast ve vztahu ke kulturním a kreativním průmyslům Dokumenty vymezující čerpání strukturálních fondů Národní strategický referenční rámec a programové dokumenty jednotlivých operačních programů. Analýza se soustředí především na obsahově deklarované využití, případně, pakliže nedeklarováno, na možné využití OPPI (Operačního programu podnikání a inovace), OPVzK (Operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost), OPLZZ (Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost), IOP (Integrovaného operačního programu), dále pak ROP (regionálních operačních programů) pro oblast kulturních a kreativních průmyslů. Způsob zařazení operačních programů a jednotlivých projektů do soustavy strategických dokumentů Tématický rozsah analyzovaných dokumentů byl dán předmětem výzkumného projektu, jímž je teoretická a empirická analýza možností využití potenciálu kulturních, resp. Kreativních průmyslů k sociálnímu a ekonomickému rozvoji ČR. Analýze byly tedy podrobeny oblasti a strategické dokumenty, které hrají roli při využití potenciálu kreativních průmyslů, tedy národní horizontální strategické dokumenty SUR, SHR a národní sektorové dokumenty v oblasti vzdělávání, výzkumu a inovace, průmyslu, regionálního rozvoje, kultury a sociální oblasti, dále pak dokumenty týkající se čerpání strukturálních fondů v České republice v letech 2007 2013. 1.9. Výčet analyzovaných dokumentů Národní strategické dokumenty Strategie udržitelného rozvoje ČR 2004 2014 uvedení data není součástí názvu dokumentu http://www.esfcr.cz/file/3773/ Strategie hospodářského růstu 2007 2013 uvedení data není součástí názvu dokumentu http://www.vyzkum.cz/priloha.aspx?idpriloha=13719 10

Strategie regionálního rozvoje ČR pro léta 2007 2013 http://www.mmr.cz/upload/files/regionalnipolitika/srr_dokument.doc Národní rozvojový plán ČR 2007 2013 http://www.strukturalni-fondy.cz/upload/1141122325.materi-l-nrp---iii.-nrp-upraveny--- str-113-a-124.pdf Národní rozvojový plán 2004 2006 http://www.strukturalnifondy.cz/uploads/documents/rizeni_fondu_eu/rps/narodni_rozvojovy_plan.pdf Národní inovační politika České republiky na léta 2005 2010 http://download.mpo.cz/get/26521/28902/315192/priloha001.doc Národní exportní strategie 2006 2010 http://www.businessinfo.cz/files/2005/expostr_exportstrategie_verze241105.doc Národní klastrová strategie 2005 2008 http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/koncepce-a-politiky/narodni-klastrova-strategie- 2005-2008/1000502/42899/ Rezortní strategické dokumenty Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj ČR 2008 2015 http://www.msmt.cz/uploads/soubory/zakladni/jc_svur.pdf Strategie celoživotního učení ČR 2007 2013 http://www.msmt.cz/uploads/strategie_czu_schvaleno_vladou.pdf Státní kulturní politika na léta 2009 2014 http://www.mkcr.cz/assets/priprava-kulturni-politiky/3.statni-kulturni-politika.doc Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007 2013 http://www.mkcr.cz/assets/umeni/koncepce inn_j podpory_um_n na_l_ta_20 07-2013.doc Dokumenty operačních programů strukturálních fondů Operační program podnikání a inovace 2007 2013 http://www.strukturalni-fondy.cz/oppi Operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost 2007 2013 http://www.strukturalni-fondy.cz/opvpk 11

Operační program lidské zdroje a zaměstnanost 2007 2013 http://www.strukturalni-fondy.cz/oplzz Integrovaný operační program 2007 2013 http://www.strukturalni-fondy.cz/iop Regionální operační programy 2007 2013 http://www.strukturalni-fondy.cz/regionalni-op 12

2. Analýza 2.1 Národní strategické dokumenty 2.1.1 Strategie udržitelného rozvoje ČR (2004 2014) 8 (SUR) Strategie zohledňuje kulturu jako součást klasické, široce pojaté definice OSN z roku 1987, která ji včleňuje do sociálního i ekonomického pilíře, zdůrazněno je i postavení kultury v rámci výzkumu, vývoje a vzdělávání. Kulturní průmysl/kulturní průmysly jsou ve strategii uplatněny v rámci tzv. SWOT analýzy v oblasti příležitostí pro udržitelný rozvoj ekonomiky a také jako součást slabých stránek ekonomiky ČR. Strategie definuje mezi příležitostmi pro udržitelný rozvoj ekonomiky ČR: Zvyšování produktivity a konkurenceschopnosti průmyslu a zemědělství a posun k výrobě produktů s vysokou přidanou hodnotou, včetně tzv. kulturního průmyslu. Rozvoj sektoru služeb v žádoucích oborech (turistika, kultura, informatika), podpořený investičními pobídkami. Mezi riziky pro udržitelný rozvoj ekonomiky ČR je uvedeno: Trvalé ekonomické podceňování významu kultury jako rozvojového faktoru; nedoceňování významu investic do péče o kulturní dědictví; nedoceňování ekonomického významu tzv. kulturních průmyslů a nutnosti jejich rozvoje. Naproti tomu definuje mezi silnými stránkami udržitelného rozvoje ekonomiky ČR Atraktivitu ČR z hlediska přírodního i kulturního bohatství, Potenciál živé kultury a regionálních specifik Cíle strategie, ve kterých je uplatněna kultura jsou následující: minimalizace střetů zájmů mezi hospodářskými aktivitami a ochranou životního prostředí a kulturního dědictví, hmotného i nehmotného rozvíjení etických hodnot v souladu s evropskými kulturními tradicemi Strategie zároveň předpokládá, že Česká republika: bude pokračovat v podpoře kultury bude usilovat o vytváření mezinárodního prostředí zaměřeného na rozvoj politické, hospodářské, kulturní a environmentální spolupráce podpoří rozvoj a dostupnost veřejných služeb kultury, péči o hmotné i nehmotné kulturní dědictví podpoří co nejširší zapojení občanů a občanských iniciativ do kulturních a uměleckých aktivit do neprofesionálních uměleckých aktivit a péče regionů a tradiční lidovou kulturu podpoří různorodost v rámci regionů 8 Strategie udržitelného rozvoje http://www.esfcr.cz/file/3773/ Poznámka uvedená data nejsou součástí názvu dokumentu 13

vláda bude průběžně sledovat postup naplňování cílů SUR prostřednictvím indikátorů sestavovaných na základě oficiálních dat a ověřených metodik, přičemž jedním z indikátorů je dostupnost veřejných služeb kultury Shrnutí: Ač jsou kulturní průmysly uvedeny jak mezi slabými stránkami a příležitostmi strategie SUR, jsou cíle strategie směřovány nikoli ke kulturním a kreativním průmyslům, ale ke kulturnímu dědictví v hmotném i nehmotném slova smyslu. Z pohledu definicie KEA je tedy důraz strategie kladen na oblast tzv. neprůmyslových odvětví. 2.1.3 Strategie hospodářského růstu 9 2007 2013 (SHR) Kulturnímu průmyslu je věnován samostatný článek strategického dokumentu přijatého 16. 11. 2005 usnesením Vlády ČR číslo 1500. Článek 3.3.3.4: Podpořit rozvoj regionů prostřednictvím kulturní infrastruktury, zlepšit podmínky pro investice a poskytování služeb v oblasti kulturního průmyslu Kulturní infrastruktura je předpokladem pro rozvoj měst a regionů, růst kulturního turismu, kulturního a kreativního průmyslu. Technicky vybavené subjekty/budovy (projekční, zvuková, světelná technika apod.) jsou předpokladem pro distribuci a obchod s kulturními produkty (filmová, hudební, divadelní, multimediální představení a akce), ale i pro rozvoj kulturních služeb, na jejichž potřebnost a podceňování upozorňuje Strategie udržitelného rozvoje. Kulturní průmysl má návaznost na rozvoj kreativního průmyslu (design, móda, reklama, multimedia, graficky design apod.) Dobře fungující kulturní infrastruktura je také důležitým činitelem pro příliv dlouhodobých, zejména zahraničních investic, neboť je nedílnou součásti podmínek sociální stability poskytuje příležitosti pro kvalitní využití volného času, společenské setkávání a působí preventivně vůči negativním sociálním jevům. Pro rozvoj kulturní infrastruktury je vhodná spolupráce soukromého a veřejného sektoru. Kulturní průmysl je progresivně se rozvíjející oblast sektoru služeb, který má vysokou přidanou hodnotou. Největší potenciál má audiovizuální průmysl a kulturní průmysl v návaznosti na kulturní turismus. ČR má bohatou a především kontinuální filmovou tradici. Film byl na počátku 90. let plně zprivatizován a zažívá velký rozvoj zejména v oblasti poskytování služeb pro zahraniční produkce. Druhou oblastí je stimulace rozvoje kulturního průmyslu. Jde o lepší využívání kulturního dědictví, bohatství a architektury v návaznosti na kulturní turismus. Turistické oblasti díky kulturnímu dědictví a bohatství, které jsou většinovým cílem turistiky, získávají příjmy, které mají ekonomický charakter renty. U kulturního průmyslu je třeba brát v úvahu, že pracuje s kvalifikovanou lidskou silou a nemá trvalé dopady na životni prostředí. 9 Strategie hospodářského růstu 2007 2013, http://www.vyzkum.cz/priloha.aspx?idpriloha=13719 Poznámka: uvedení data není součástí názvu dokumentu 14

Strategie hospodářského růstu doporučuje: Podpořit rozvoj regionů prostřednictvím zvýšení investic do kulturní infrastruktury. Zlepšit podmínky pro investice a poskytování služeb v oblasti kulturního průmyslu. Kulturní průmysl je také součástí článku 3.3.1. usilujícího o zvýšení mobility osob, zboží a informací kdy reflektuje skutečnost, že stále významnější společenskou úlohu sehrává virtuální mobilita založená na přenosu dat elektronickou cestou. V současnosti se jedná více méně o elektronický přenos informací, ale v průběhu následujících let umožní stále dokonalejší technologie také virtuální přenos osob - formou masového využívání telemostů a telekonferencí, i zboží - nejprve v sektoru zábavního průmyslu či vzdělávání, postupně i v dalších odvětvích. Dle čl. 3.3.: Infrastruktura zásadním způsobem spoluvytváří předpoklady hospodářského rozvoje naší země a do značné míry ovlivňuje také další oblasti společnosti a podnikatelského prostředí, z nichž zvláštní význam z hlediska hospodářského růstu představují: regionální rozvoj záruka soudržného růstu ochrana přírodního a kulturního dědictví záruka udržitelného růstu Dále v článku 3.3.4.7.: otázka využití kulturního dědictví pro ekonomické a sociální zkvalitnění regionů a to prostřednictvím podpory meziregionální mobility lidských zdrojů, vč. respektování tvorby nových podnikatelských aktivit v oblasti kulturního dědictví a systémová spolupráce kulturních institucí se školami a jejich efektivní zapojení do vzdělávacích programů. Takto vytvořená přidaná hodnota přispěje k rozvoji znalostní ekonomiky i lidských zdrojů. Využití zdrojů kulturního dědictví bude součástí tvorby nových hodnot, vytvářených i prostřednictvím informačních technologií. Strategie hospodářského růstu doporučuje: Zajistit vyšší intenzitu podpory uchování kulturního dědictví Podporovat rozvoj soudobé umělecké tvorby Shrnutí: Jeden z článků Strategie (3.3.3.4) se specificky zmiňuje o kulturním průmyslu. Strategie hospodářského růstu zakládá možnost podpory regionů prostřednictvím investic do infrastruktury kulturních a kreativních průmyslů s důrazem na audiovizuální průmysl a kulturní průmysl v návaznosti na kulturní turismus. V dalších článcích (mj. 3.3. a 3.3.4.7) SHR není již kulturní a kreativní průmysl specificky zmíněn, nicméně tyto články konkrétně reagují na dva velmi důležité aspekty, promítající se do rozvoje kulturních a kreativních průmyslů a tím je otázka infrastruktury a využití vzdělávání, soudobé umělecké tvorby a meziregionální mobility jako součást využití kulturního dědictví. 15

V oblasti tzv. kulturních neprůmyslových odvětví je to pak článek 3.3.4.7. věnující se otázce využití kulturního dědictví pro ekonomické a sociální zkvalitnění regionů a to prostřednictvím podpory meziregionální mobility lidských zdrojů, vč. respektování tvorby nových podnikatelských aktivit v oblasti kulturního dědictví a systémová spolupráce kulturních institucí se školami a jejich efektivní zapojení do vzdělávacích programů. Strategie hospodářského růstu definuje následující doporučení z hlediska kulturních a kreativních průmyslů: Podpořit rozvoj regionů prostřednictvím zvýšení investic do kulturní infrastruktury Zlepšit podmínky pro investice a poskytování služeb v oblasti kulturního průmyslu 2.1.3 Strategie regionálního rozvoje České republiky pro léta 2007 2013 (SRR) 10 Typem mezisektorového dokumentu, který v rámci svých prioritních oblastí může řešit průřezové téma kulturních a kreativních průmyslů je SRR. SSR obsahuje osm prioritních os: Evropský národohospodářský strategický rámec (PO1); Ekonomika regionů (PO2); Lidé a osídlení (PO3); Infrastruktura (PO4); Příroda, krajina a životní prostředí (PO5); Cestovní ruch (PO6); Kultura (PO7); Problémová území (PO8). Kultuře jako celku je věnovaná samostatná prioritní osa číslo 7, v které je zdůrazněna především sociální, vzdělávací a komunikační funkce kultury. Podle SRR je výsledkem historického vývoje v prostoru ČR skutečnost, že kultura není obecně vnímána pouze jako umělecká činnost nebo její výsledky, ale i jako poznávací, osvětové, zájmové a vzdělávací aktivity, stejně tak i jako spolková činnost, tradice a zvyky, dokonce i přírodní a urbanizované prostředí individuálního života. Z pohledu definice KEA, která je relevantní v rámci naší Analýzy zahrnuje SRR do pojmu kultura mj. umění (non-industrial sectors) a to s převážným důrazem na kulturní infrastrukturu, její obsahovou náplň zajišťovanou a zprostředkovávanou kulturními službami (mj.) činností knihoven, muzeí, galerií a divadel (včetně tzv. stagion); nabídka kulturních, společenských, vzdělávacích programů různých typů kulturních domů a středisek, činnosti dobrovolných občanských aktivit (zájmových či amatérských sdružení), nevládních neziskových organizací ale i městské slavnosti, festivaly, atd. Takto vymezená oblast kultury překračuje rámec zákonem stanovených kompetencí a odpovědnosti ministerstev či jiných správních úřadů nebo územní samosprávy. 10 http://www.mmr.cz/upload/files/regionalnipolitika/srr_dokument.doc 16

Zároveň SRR upozorňuje, že veřejné služby místní a regionální kultury, poskytované v obecně uznaném veřejném zájmu, jsou existenčně závislé na finančních prostředcích z veřejných rozpočtů. Definici veřejných služeb kultury zpřesňuje na všechny typy a druhy činností, jejichž cílem a výsledkem je zpřístupnění kulturních hodnot veřejnosti, vytvoření příležitostí pro aktivní spoluúčast občanů na jejich vytváření, pro pasivní diváckou účast na vnímání kulturních hodnot a produktů kulturních činností, zpřístupnění komplexních informací o kultuře a vytváření podmínek pro poznání a sebevzdělání v oblastech kultury a umění pro všechny zájemce. V kapitole 2.6.2 Kulturní infrastruktura a služby SRR upozorňuje na poměrně rozsáhlou a strukturovanou síť kulturních zařízeni s dopadem i do nejnižších článků sídelní soustavy. Jako problém vidí morální i technologickou zastaralost značné částí infrastruktury pro kulturu a volný čas i jednostranný model financování kulturní infrastruktury, tj. přílišnou vazbu na státní rozpočet a nevyjasněný vztah k rozpočtům regionů a obcí. Investice do kulturní infrastruktury oceňuje pro jejich multiplikační efekt, neboť umožňují přímé využití kulturního potenciálu a představují specifický způsob podpory podnikání. Upozorňuje však, že kultura je stále chápána jako neproduktivní mandatorní výdaj, který v případě chronického nedostatku prostředků zpravidla ustupuje investicím do oblastí, které přinášejí bezprostřední efekt. Budování a modernizace infrastruktury je zohledňována spíše institucionálně (počty, kapacita a rozmístění jednotlivých zařízení), nikoli z potřeb daných ekonomickým potenciálem kulturních a kreativních průmyslů. Představy o potřebách specializovaných kulturních a volnočasových institucí, jakými jsou knihovny, kina, muzea, specializovaná sportoviště a galerie, nejsou jasně definované. SRR upozorňuje, že infrastrukturu je třeba budovat diferencovaně v závislosti na specifických potřebách jednotlivých míst, přičemž bude žádoucí nabídnout obcím jako investorům informační servis, vycházející z poznatků o úspěšně fungujících projektech v ČR i zahraničí a z prognóz předpokládaného vývoje kulturních služeb a aktivit. SRR upozorňuje, že snaha o ekonomickou racionalizaci kulturních institucí se projevuje ne jako cesta k racionálnějšímu využití omezených prostředků, ale jako snaha omezit rozsah prostředků vložených do tohoto sektoru. Poukazuje na stagnaci či pokles počtu pracovních sil ve sféře kultury, zejména v menších městech a obcích, s tím, že tento trend nepříznivě ovlivňuje rozsah poskytovaných služeb, který je do značné míry závislý na početnosti a struktuře pracovní síly. Podle SRR aktivizace kulturních hodnot a jejich zapojování do ekonomického života sídel a regionů patří k doposud opomíjeným, avšak perspektivním oblastem hospodářského růstu. Jde o využití neopakovatelných, místně a regionálně specifických, rozvojových zdrojů v oblasti nejdynamičtějších hospodářských segmentů (cestovní ruch, informatika, zábavní průmysl, umělecká produkce). Možnosti ekonomizace kulturního dědictví jsou regionálně vázané. Podmínkou je nejen rozvoj dopravní dostupnosti, adekvátní stav dopravní, informační, technické infrastruktury ale právě odpovídající lidské zdroje (vzdělanost, kvalifikace, motivace, schopnost vnímání kulturních hodnot) a dostatečná úroveň navazující 17

obslužné i ekonomické vybavenosti prostoru (pozitivní externality), ale také jejich animace. Prioritní osa 7: Kultura 7.1 Organizace a řízení kulturních aktivit Podpora tvorby a aktualizace koncepčních dokumentů v oblasti kultury na úrovni regionů (včetně systémů financování regionální kultury). Podpora rozvoje marketingového řízení kulturních institucí a akcí Rozvoj dalšího profesního vzdělávání pracovníků v oblasti kultury Podpora spolupráce mezi subjekty působícími v oblasti kultury na úrovni regionů a obcí. 7.2 Rozvoj kulturní infrastruktury a služeb Podpora projektů v oblasti ekonomického využití kulturního potenciálu regionů. Podpora kulturních akcí místního, regionálního a nadregionálního významu. Podpora kulturních institucí zajišťujících základní kulturní služby. Dobudování infrastruktury pro kulturu, zejména v regionech s jejím nedostatkem. 7.3 Zachování a využívání kulturních památek Podpora projektů zaměřených na obnovu a rekonstrukci památkového fondu. Podpora projektů zvyšujících atraktivitu a využití památkových objektů, koncentrace úsilí na integrované projekty. 7.4. Vzdělávání a informovanost podpora zavádění vzdělávacích modulů z oblasti kultury do všech typů škol podpora vzdělávacích a osvětových projektů zaměřených na místní a regionální kulturu podpora informatických projektů v oblasti digitalizace movitého i nemovitého památkového fondu Shrnutí: SRR zmiňuje pojem kulturní a kreativní průmysl/y v článku 2.2.6. v souvislosti se způsobem budování a modernizace infrastruktury, která je zohledňována spíše institucionálně (počty, kapacita a rozmístění jednotlivých zařízení), nikoli z potřeb daných ekonomickým potenciálem kulturních a kreativních průmyslů. Dokument jedenkráte zmiňuje termín tvořivost a to v souvislosti s poskytovateli kulturních služeb, kdy uvádí, že podmínkou poskytování veřejných služeb kultury občanům je nejen odborný potenciál zaměstnanců příslušných právnických osob, ale i jejich ochota trvalého sebevzdělávání a schopnost tvořivosti i účinné komunikace s uživateli veřejných služeb kultury. Bližší je SRR termín inovace, s nímž operuje jako s jedním z hlavních faktorů ovlivňujícím regionální rozvoj v České republice, a řadí inovace mezi tzv. nehmotné faktory ovlivňující regionální rozvoj, a to konkrétně inovace a schopnost jejich vytváření a šíření spolu s dostupným a účinným využitím informačních a komunikačních technologií (ICT), a institucionálním prostředím. Důležitým aspektem, který se projevuje na úrovni opatření prioritní osy číslo 7, věnované kultuře je 18

opatření týkající se podpory zavádění vzdělávacích modulů z oblasti kultury do všech typů škol, které do určité míry rezonuje s aktuálním trendem, který je například ve Velké Británii rozpracován na úroveň konkrétních indikátorů tedy např. počtu jednotlivých hodin uměleckého vzdělávání týdně. Je však uvedeno jako součást opatření P. 7.4. Vzdělávání a informovanost nikoli např. opatření P.3.1. podpora investic do lidského kapitálu. Na úrovni členění jednotlivých podsekcí kapitoly 7 věnované kultuře nejsou kulturní a kreativní průmysly zohledněny jako směr, jímž by se měl regionální rozvoj ubírat. 2.1.4 Národní rozvojový plán ČR 2007 2013 (NRP) Strategické cíle Strategický cíl: Konkurenceschopná česká ekonomika Strategický cíl: Otevřená, flexibilní a soudržná společnost Strategický cíl: Atraktivní prostředí Strategický cíl: Vyvážený rozvoj území Kulturní průmysl je v NRP zmíněn v souvislosti s dokumentem SHR, který určuje priority oblasti kultury jako činitele, jež ovlivňuje budování sociálního a ekonomického pilíře v rámci trvale udržitelného rozvoje a to konkrétně v rámci kapitoly 1.3.3.7 Zlepšení podmínek pro investice a poskytování služeb v oblasti kulturního průmyslu. NRP zároveň upozorňuje, že potenciál kultury není dostatečně využíván ke strukturálnímu rozvoji s výjimkou cestovního ruchu. NRP také definuje oblasti, na které se rozvoj soustřeďuje a kterými jsou: podpora podnikání, místní zaměstnanosti a rozvoje komunit, s důrazem na schopnost přitahovat osoby s vysokou kvalifikací, jmenovitě v oblasti kulturních služeb akce přispívající k sociální soudržnosti, zaměřené na kulturní integraci a sociální začleňování Samostatný důraz je kladen na vzdělávání a aktivity v oblasti kultury a využití informačního potenciálu v oblasti kultury, otevření kulturního sektoru veřejnosti, zajištění volného přístupu k informacím, zpřístupnění sbírek veřejnosti, uchování uměleckých děl na základě audiovizuálních a elektronických archivů, neboť tím vzniká potenciál pro oblasti inovací, investic a integrací informačních technologií do každodenního života společnosti. Oblast kulturního vzdělávání je také, zdůrazňuje NRP, jedním ze stěžejních bodů v rámci rozvoje kultury v České republice. Rozvoj lidských zdrojů, a to nejen v oblasti kultury, přispívá jednoznačně ke snižování nezaměstnanosti a růstu produktivity pracovní síly, růstu životní úrovně obyvatelstva dané země a v oblasti kultury budování tzv. sociálního kapitálu, růstu národního sebevědomí a pocitu vlastní identity, pocitu sdíleného závazku jako zdroje regenerace a revitalizace obcí a komunit, která přitahuje příslušníky tzv. creative class působící v kulturních a kreativních průmyslech. 19

NRP se v kapitole 1.3.2.2. Inovace podrobně zabývá oblastí inovací a vidí jako hlavní faktory, které posunují státy a regiony k hospodářskému růstu a zvyšování zaměstnanosti zejména ve: výsledcích výzkumu a vývoje kvalifikované pracovní síle, která využívá ICT a má potřebné inovačněpodnikatelské vzdělání efektivní soustavě národních podpůrných opatření jako záruku fungujících inovačních procesů vazbě VaV na podnikatelský sektor NRP podotýká, že pozice ČR v oblasti inovací není podle mezinárodních srovnání příznivá. Dle souhrnného hodnocení inovačního prostředí ČR (s hodnotou SII 0,27) zaostává daleko za průměrem EU-15 (0,40), za vedoucím Japonskem (0,77) a USA (0,70). Před ČR se umístily Slovinsko, Estonsko a překvapivě i nečlen Bulharsko. Další výraznou slabinou českého inovačního prostředí je úroveň a aktivity v oblasti netechnických inovací, v jejichž ukazatelích se ČR umisťuje na 11. až 18. místě z 25 členských zemí EU a které měří inovativní metody managementu malých a středních podniků; novátorské způsoby organizační struktury nebo výrazné změny ve vizuálním zpracování či designu jednotlivých produktů. NRP se odvolává v souvislosti s definicí strategického směru v oblasti inovací na Národní inovační politiku 2005 až 2010, která se, vzhledem k současnému stavu v oblasti inovací, soustřeďuje na naplnění čtyř nosných cílů: posílit výzkum a vývoj jako zdroj inovací vytvořit funkční spolupráci veřejného a soukromého sektoru zajistit lidské zdroje pro inovace a zefektivnit výkon státní správy ve výzkumu, vývoji a inovacích. V kapitole 1.3.2.2 věnované Inovacím a podkapitole s názvem Lidské zdroje a inovace se orientuje na problematiku související s vědeckými pracovníky (mj. v technických a přírodovědných oborech), vysokoškolské pedagogy a studenty a zástupce velkých průmyslových podniků. Zmiňuje také otázku znalostního managementu. Definuje stávající limity využití lidských zdrojů v oblasti inovací a směry řešení, přičemž za hlavní bariéry rozvoje inovačního potenciálu ČR v případě lidských zdrojů označuje potřebu dalšího vzdělávání u výzkumných a vývojových pracovníků, zejména pokud jde o ochranu duševního vlastnictví a oblast podnikání, neuspokojivou strukturu absolventů VŠ (nedostatek absolventů s technickým a přírodovědným vzděláním), nedostatečné znalosti a orientace v oblasti netechnických inovací (moderní metody řízení a organizace apod.), nedostatečné uplatňování manažerských principů v akademické sféře (viz modely řízení vysokých škol) a přetrvávající lpění na čisté vědě, neadekvátní společenské ocenění pracovníků ve výzkumu a inovacích, 20