Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění



Podobné dokumenty
Alternativy reformy penzijního systému března 2007 S 36 14:00 17:15

Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část

Penzijní systém ČR. Pátek 30. března 2007 S 34 13:45 17:00 hod.

1. Důchodové pojištění 1

Státnice. Reforma českého důchodového systému. Obsah. uspořádání

PŘÍLOHA X ZVLÁŠTNÍ NEPŘÍSPĚVKOVÉ PENĚŽITÉ DÁVKY (Čl. 70 odst. 2 písm. c) BELGIE a) Příspěvek k náhradě příjmů (zákon ze dne 27.

NÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR

Stanovisko OS KOVO k výrokům předsedy Senátu Parlamentu ČR Milana Štěcha na VII. sjezdu OS KOVO dne 15. června 2017 k problematice OSVČ

ZMĚNY V DANÍCH OD ROKU 2013

Ceník přepravce BALIKSERVIS Doba přepravy

Obecná charakteristika důchodových systémů Hlavními faktory pro změny důchodových systémů: demografické změny změna sociálních hodnot náklady systému

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém)

ČSSD počítá s větším podílem kapitálových trhů na vytváření soukromých důchodů

Všeobecné poznámky. A. Ustanovení úmluv sociálního zabezpečení zůstávající v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení. (Článek 7 (2) (c) Nařízení.

PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Sociální kvóta. b) další veřejné výdaje na vzdělání, podpora spoření c) daňové výdaje daňové úlevy ze sociálních důvodů

*+, -+. / 0( & -.7,7 8 (((!# / (' 9., /,.: (; #< # #$ (((!# / "

A. BELGIE - Neuplatňuje se. B. ČESKÁ REPUBLIKA - Neuplatňuje se. C. DÁNSKO - Neuplatňuje se. D. NĚMECKO- Neuplatňuje se. E. ESTONSKO - Neuplatňuje se.

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení

PŘÍLOHA I OSOBY KRYTÉ NAŘÍZENÍM

Fiskální teorie a politika LS 2016

ZVYŠOVÁNÍ ČESKÝCH STAROBNÍCH DŮCHODŮ: JAK DÁL?

Sociální zabezpečení Využíváno státem při řešení důsledků sociálních událostí a rizik a při garanci sociálních jistot Sociální událost vede k tíživé ž

Zá kládní ná hrádá v roce Strávne pr i tuzemský cestá ch

DŮVODY REFORMY Současný důchodový systém nediverzifikovaný velmi solidární/rovnostářský pokračovat v postupných parametrických úpravách

1- Základní informace o důchodovém systému

Monitoring nákladů práce v ČR, ve státech Evropské unie a v USA Bulletin No. 6

Státní zřízení: konstituční monarchie. Návrh: EPP-ED S&D ALDE ZELENÍ/EFA ECR GUE/NGL EFD NEZ.

Rada Evropské unie Brusel 7. října 2016 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ)

Rada Evropské unie Brusel 17. června 2016 (OR. en)

Souhrn informací o nemeckém duchodovém systému. Strucný prehled o otázkách, které zajímají Nemce v EU a príslušníky EU v Nemecku

Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta )

EET a související snížení sazeb DPH

Monitoring nákladů práce v ČR, ve státech Evropské unie a v USA Bulletin No. 5

PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Důchodové pojištění. JUDr. Petr Čechák, Ph.D.

Společným postupem sociálních partnerů k přípravě na změny důchodového systému. České Budějovice, Informační seminář Zlata Houšková

PŘÍLOHA II USTANOVENÍ ÚMLUV, KTERÉ ZŮSTÁVAJÍ V PLATNOSTI, A KTERÉ SE PŘÍPADNĚ OMEZUJÍ NA OSOBY, NA NĚŽ SE VZTAHUJÍ (Čl. 8 odst.1) Obecné poznámky Je

CS Úřední věstník Evropské unie

I. pilíř sociálního zabezpečení Zdravotní pojištění (zákon č.48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění) Sociální pojištění (zákon č. 589/1992 Sb. o

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů

SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU. Michaela Boučková, Tereza Máchová

2014 Dostupný z

Směrnice děkana HGF č. 1/2018. Motivační odměňování doktorandů a studentů prezenční formy studia Hornicko-geologické fakulty VŠB-TUO

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie

Mediánový věk populace [demo_pjanind] 41,1 40,8 41,0 40,6 40,4 40,3 40,2 40,0

Základní pohled na budoucí vývo. j počtu osob dle. Zastoupení osob ve starším věku a jejich participace na trhu práce i ve srovnání s EU27

Důchodová reforma v ČR: návrhy, modely, analýzy

Návrh hlavních principů pokračování reformy důchodového systému

1. Míra ekonomické aktivity

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE

Příloha č. 5 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 77-84

16707/14 ADD 13 kw/kno 1 DG G 2A

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Konzultace týkající se evropského pilíře sociálních práv

STATISTIKY CESTOVNÍHO RUCHU JIŽNÍ ČECHY 2007

Jaký systém zabezpečení ve stáří pro Českou republiku. Aleš Bednařík

Dosavadní zapojení subjektů ČR do výzev WIDESPREAD. Informační den v oblasti Šíření excelence a podpora účasti v programu Horizont 2020

Jak správně určit cestovní náhrady při pracovní cestě v roce 2018

Monitoring nákladů práce v ČR a ve státech Evropské unie Bulletin No 2

4. Mezinárodní srovnání výdajů na zdravotní péči

Tisková konference, Český statistický úřad, 14. února 2012, Praha

Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí. březen 2019 Národní rozpočtová rada

V Bruselu dne XXX [ ](2013) XXX draft SDĚLENÍ KOMISE

Jak stabilizovat veřejný dluh?

Sociální pojištění. Bc. Alena Kozubová

Návrh reformy pojistného na důchodovépojištění a zdanění příjmů ze závislé činnosti

Monitoring nákladů práce v ČR a ve státech Evropské unie Bulletin No 1

1. Důchodové pojištění

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Jak správně určit cestovní náhrady při pracovní cestě v roce 2019

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY

II. Veřejně dostupné služby v mobilních sítích elektronických komunikací

E U R E S. EURopean Employment Services. Hana Pořízková, EURES poradce, Úřad práce Brno-venkov

Příloha I.A. Vývoj platů soudců obecných soudů v letech (Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti České republiky, Ústavní soud České republiky)

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část

Ceny energií a vliv POZE na konkurenceschopnost průmyslu

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016?

4. Pracující (zaměstnaní) senioři

A ICT odborníci. Více informací o ICT odbornících naleznete na:

G Zdravotnictví. Více informací k tomuto tématu naleznete na:

Business index České spořitelny

DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A DÁVKY Z NĚJ PLYNOUCÍ

Sociální ochrana a sociální začlenění v Evropě hlavní fakta a čísla

Nejvyššíčas pro snižování deficitu veřejných rozpočtů! Mirek Topolánek předseda vlády ČR

Přijetí (EU, Euratom) 2018/1577 opravného rozpočtu Evropské unie č. 4 na rozpočtový rok 2018 s konečnou platností... 1

Důchodová reforma průběžný systém

PŘÍLOHA. návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

Základní důchodové pojištění tvoří spolu s nemocenským pojištěním součást sociálního zabezpečení v užším slova smyslu.

JAK JE NA TOM ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V EVROPSKÉ UNII

DRUHÁ ZPRÁVA O PLNĚNÍ EVROPSKÉHO ZÁKONÍKU SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

Údaje o rozšíření používání ICT v závislosti na pohlaví sledovaných jednotlivců najdete v publikaci: Zaostřeno na ženy a muže 2013.

Včasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření

PŘÍLOHA V (CENY SLUŽEB ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ)

C Výzkum a vývoj v ICT

VYBRANÉ ÚDAJE O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ

F Zdravotnictví. Více informací k tomuto tématu naleznete na:

Penzijní pojištění rolníků

Transkript:

Důchodová reforma

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod Omezení možnosti předčasného odchodu do důchodu Omezení zápočtu doby studia před 1.lednem 1996 Zrušení omezení souběhu důchodu a výdělku. V letech 2004 až 2005 budou důchody valorizovány podle zákonného minima Reforma systému důchodového pojištění NDC

Portugalsko Dánsko Německo Finsko Holandsko Lucembursko Velká Británie Rakousko Itálie Belgie Francie Španělsko Řecko Švédsko Lotyšsko Estonsko Maďarsko Bulharsko Slovensko Rumunsko Polsko Litva ČR Slovinsko Turecko Malta Kypr Státy EU Kandidátské země Věkové hranice odchodu do důchodu- rok 2000 ženy muži 40 45 50 55 60 65 70 let Zdroj dat : WB

Věk pro nárok na starobní důchod V roce 2007 bude činit důchodový věk u mužů 62 let a u žen podle počtu vychovaných dětí 57 až 61 let. Navrhuje se proto zvyšovat po roce 2007 důchodový věk stejným tempem jako dosud, a to až do dosažení věku 63 let. Postupné zvyšování na 63 let - tohoto důchodového věku se dosáhne postupně, a to pokračováním ve zvyšování věkové hranice stanovené pro nárok na starobní důchod předpisy platnými před 1. lednem 1996 i po roce 2007, a to o 2 měsíce u mužů a o 4 měsíce u žen za každý i započatý kalendářní rok z doby po 31. prosinci 1995. Důchodového věku 63 let tedy dosáhnou v roce 2013 muži a bezdětné ženy. Finanční dopady Rok 2008 2009 2010 2011 2012 Úspora výdajů Zvýšení příjmů 1,4 4,1 7,0 10,1 13,3 0,9 1,8 2,8 3,8 4,9

2019 2021 2023 2025 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 Zvyšování věkové hranice 1996-2025 1999 2001 2003 2005 2007 2009 2011 2013 2015 2017 v roce muži ženy bezdětné ženy 1 dítě ženy 2 děti ženy 3-4 děti ženy 5 dětí 1997 1995 věková hranice

100 95 90 85 80 75 100,0 Reálná hodnota průměrného starobního důchodu 98,4 92,6 92,1 92,5 91,0 88,9 87,0 81,6 79,8 80,9 75,6 76,3 97,2 98,4 2002 2003 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 v roce 1989 reálná hodnota v % roku 1989

105 100 95 90 85 80 75 100,0 Reálná hodnota průměrného starobního důchodu 98,4 97,2 98,4 92,6 92,1 92,5 91,0 88,9 87,0 81,6 79,8 80,9 75,6 76,3 99,9 101,8 102,2 2004 2005 2006 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 v roce 1989 reálná hodnota v % roku 1989

OSVČ novela zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Procentní sazba pro stanovení minimálního vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečněčinné bude: - v roce 2004 činit 40% - v roce 2005 činit 45% - v roce 2006 činit 50% příjmu ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. U OSVČ se uplatní koncept minimálního (fiktivního) příjmu ve výši 40 % průměrné mzdy v národním hospodářství. Opatření povede ke zvýšení příjmů z pojistného: Vroce 2004 2005 2006 Zvýšení příjmů (v mld Kč) 6,8 8,2 9,9

Objem zaplaceného pojistného a důchodových nároků pro prům ě rné ho zam ě stnance a OSVČ Pojistné Zam ě stnanci OSVČ 78% 22% Důchody Zam ě stnanci OSVČ 65% 35%

Sazby pojistného na důchodové pojistění na státní politiku zaměstnanosti Organizace a malé organizace Zaměstnanci OSVČ Osoby dobrovolně se účastnící důchodového pojištění se zvyšuje o 1,5 % z 19,5 % na 21 % o 0,5 % z 6,5 % na 7 % o 2 % z 26 % na 28 % o 2 % z 26 % na 28 % se snižuje o 1,6 % o 3,2 % na 1,6 % o 0,4 % o 0,4 % na 0 % o 2 % o 3,6 % na 1,6 %

Současný systém sociální solidarita průběžné financování systém je povinný náhrada příjmu v případě stáří, invalidity a úmrtí živitele, systém je dávkově definovaný, konstrukce výpočtu důchodů je dvousložková, systém je v zásadě jednotný a dynamický stát garantuje systém ekonomicky i právně

Relace výše přiznaného důchodu ke mzdě relace v % 85 80 75 70 65 60 55 50 45 40 35 30 25 20 0,4 0,5 0,6 0,7 0,8 0,9 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 1,7 1,8 1,9 2,0 výše mzdy v násobcích průměrné mzdy

Průměrná výše starobního důchodu a průměrná mzda 1 731 3 356 2 176 3 932 2 413 4 644 2 734 5 817 3 059 6 896 3 578 8 172 4 213 4 840 5 367 5 724 5 962 6 352 6 830 9 676 10 696 11 693 12 655 13 490 14 640 15 709 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 důchod hrubá mzda 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 v roce průměrná výše v Kč

Podíl průměrného důchodu k průměrné mzdě 47,0 44,4 43,8 43,5 45,3 45,9 45,2 44,2 43,4 43,5 51,6 52,0 55,3 60,1 57,2 56,6 56,0 58,3 59,0 58,2 57,1 56,1 56,5 63,5 67,3 67,7 70 65 60 55 50 45 40 k hrubé mzdě k čisté mzdě 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 v roce podíl v %

Problémy systému základního důchodového pojištění Nivelizace důchodů Stagnace reálného odchodu do důchodu Stále více důchodců a méně plátců pojistného Zvýhodněné postavení OSVČ Nepřiměřeně velký rozsah náhradních dob pojištění Nedostatečný rozvoj nositele pojištění Nedostatečná připravenost systému na stárnutí populace Neexistence standardního zaměstnaneckého připojištění

Finanční udržitelnost Základní principy reformy Co největší účast pojištěnců. Mezigenerační solidarita. Podpora kapitálových rezervních forem pojištění pouze v dobrovolných formách. Posilovat vazbu mezi zaplaceným pojistným a výší dávek Garantovaný minimální příjem důchodce. Osobní odpovědnost občanů. Důvěra občanů v systém (transparentnost) Nemotivovat kpředčasným důchodům a podporovat zaměstnanost. Respektovat požadavky vyplývající z našeho vztahu k EU.

Hlavní výhody NDC systému vytvoření předpokladů pro dlouhodobou finanční stabilitu důchodového systému, těsná vazba mezi zaplaceným pojistným a délkou doby dožití na jedné straně a výší důchodu na druhé straně, neboli v omezení vnitrogenerační solidarity, pojistně matematická spravedlnost Nevýhody NDC systému pomocí NDC systému lze reformovat pouze starobní důchody a z toho vyplývající nutnost existence dvou systémů vedle sebe a jejich financování, větší administrativní náročnost ve srovnání s dnešním dávkově definovaným systémem.

Doplňkové důchodové systémy ve stávajícím systému penzijního připojištění dále zvýraznit dlouhodobý charakter zaměstnanecké penzijní připojištění komerční důchodové pojištění koordinovaná podpora státu

Technický projekt důchodové reformy a přechod k NDC systému a) systém invalidních důchodů b) systém pozůstalostních důchodů c) způsob financování těchto důchodů d) kontrolní mechanizmy, které budou hlídat stabilitu systému NDC e) transformace současného dávkově definovaného systému v přechodném období do roku 2030

Úspěšnost výběru pojistného 101,00% 100,50% 100,71% 100,50% 100,00% 99,68% 99,50% 99,00% 98,56% 98,50% 98,00% 1999 2000 2001 2002 úspěšnost výběru pojistného = předpis pojistného : inkaso celkem x 100 (%)