Základní pojmy. fytocenologie nauka o rostlinných společenstvech (nauka o vegetaci); fytos = rostlina, cenóza = společenstvo

Podobné dokumenty
Ekologie rostlin. Michal Hejcman

1. ÚVOD, ROSTLINNÉ TĚLO

EKOLOGIE ROSTLIN I. 1. Úvod do problematiky. 2. Energie sluneční záření

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.

Podmínky a zdroje. Michal Hejcman

Vegetativní rozmnožování klonální disperze

Struktura a funkce lučních ekosystémů

Kameny a voda. Geobotanika

Ekologie základní pojmy. Michal Hejcman

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

2. Kteří z odborníků mohli vyslovit následující tvrzení?

1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie

Fytocenologie. Jan Douda

Ekologické a fyziologické adaptace rostlin na prostředí polárních ekosystémů

Název školy: Střední zahradnická škola Rajhrad, Masarykova 198 Autor: Mgr. Vladimír ŠÁCHA Název projektu: Zkvalitnění výuky na SOŠz a SOU Rajhrad

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy z oblasti ekologie. Materiál je plně funkční pouze

Biocenóza Společenstvo

Co studuje populační biologie?

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Fyzická geografie. Mgr. Ondřej Kinc. Podzim

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.

, Brno Přednášející: doc. Dr. Ing. Petr Maděra Cvičící: Ing. Linda Černušáková Struktura krajiny

Faktory počasí v ekologii - úvod

BIOSFÉRA. živý obal Země. souhrn všech živých organismů na souši, ve vodě i ve vzduchu včetně jejich prostředí

SSOS_ZE_1.13 Základy ekologie, prezentace

Co je to fytocenologie?

Vegetace Evropy 11. Arktická oblast Verze

1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie

Historie užitné botaniky. Historie užitné botaniky

ZMĚNY NEŽIVÉ PŘÍRODY. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se změnami neživé přírody v prostoru a čase.

BIOGEOGRAFIE. RNDr. Martin Culek, Ph.D. Geografický ústav MU, Brno

Místní větry. Pohon mořských proudů. Globální proudění vzduchu na Zemi

BIOMY ZLÍNSKÝ KRAJ. Odvětví / Vzdělávací oblast -- dle RVP.cz -- Obchodní akademie / Informační technologie

Organismus a prostředí. RNDr. Aleš Ruda, Ph.D.

Maturitní témata Biologie MZ 2017

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk

Struktura krajiny. NOK, přednáška

Biocenóza Společenstvo

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami

Úvod k lesním ekosystémům

Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby, projekty

a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí

V. Rostliny a prostředí

KAPRAĎOROSTY Mgr. Božena Závodná. Obr.1. Obr.4

Formy ekologické stability: minimalizací změn (buk + podrost) resilience (pružnost) jako guma, zajištění stability optimalizací změn (bříza + plevele)

BIOSFÉRA. Foto a použité zdroje: Fotoarchiv Jan Stavělík (stepní oblasti ČR)

Biomy světa. terestrické sladkovodní mořské

Prezentace je určena k seznámení se se základními ekologickými pojmy.

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Maturitní témata - BIOLOGIE 2018

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 05 VY 32 INOVACE

Uhlík v biomase horské louky sečené, mulčované a ponechané ladem

ORGANISMY A SYSTÉM ŘASY A MECHOROSTY

Přírodní společenstva v České republice: LES. Martin Chlumský Dis. 3. ročník BI-TV PdF UK Praha Ing. Helena Jedličková Ph.D.

6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu

Šablona č Přírodopis Biomy a jejich savci

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Zkoumá: Obory ekologie:

Úvod do Ekologie lesa. Obsah. Obsah a cíle predmetu

VY_32_INOVACE_ / Plavuně, přesličky a kapradiny

SOUČASNÉ PROBLÉMY OBNOVY LESŮ A STAV KOŘENOVÉHO SYSTÉMU LESNÍCH DŘEVIN V ZÁVISLOSTI NA MĚNÍCÍM SE PODNEBÍ

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie

Systém rostlin Část vyšší rostliny

Číslo projektu Název školy CZ.1.07/1.5.00/ Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 39 Základní pojmy z ekologie

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Ekologie společenstev. Úvod do problematiky

EKOLOGICKÁ BIOGEOGRAFIE (JAK PROSTŘEDÍ OVLIVŇUJE ROZŠÍŘENÍ ORGANISMŮ)

Abiotické faktory. Krátká vegetační perioda. S.O.S.!!! UV záření. Chlad. Podklad. Vlhkost. Teplotní extrémy. Vítr. Sníh

Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Ročník: 6. Autor: Mgr. Martina Kopecká

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

konkurence, predace, pastva, sešlap, imise aj. energetické světlo, teplota chemické ph či trofie vod, půdy apod. mechanické vítr, sníh, požáry aj.

Diferenciace současného stavu geobiocenóz

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Ochrana životního prostředí Ochrana veřejného zdraví

Rostlinné populace, rostlinná společenstva

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m

Ekologie. organismus. abiotické prostředí. vztahy a procesy. organismus. Faktory - klimatické - edafické - hydrické

Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy

vytrvalé Rostliny pocházející z oblastí mírného klimatu a v našich podmínkách vytrvávají na Každý rok opakovaně kvetou a Na zimu zatahují do země nebo

CZ.1.07/1.5.00/

Rozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy

Monitoring odpadních vod z čistírny odpadních vod - vyhodnocení kvality

BIOSFÉRA BIOSFÉRA. živý obal Země souhrn všech živých organismů na souši, ve vodě i ve vzduchu včetně jejich prostředí

Podnebí, rostliny a ţivočichové. 5. třída ZŠ BŘEŢANY

Témata k opravným zkouškám a zkouškám v náhradním termínu

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy

Působení ekologických faktorů

Světlo jako ekologický faktor

Člověk a příroda přírodopis volitelný předmět


Martina Bábíčková, Ph.D

- nezbytný zdroj energie pro existenci života na Zemi - v nadbytku a při přímém působení na protoplazmu nebezpečný činitel pro život

ŠVP ZŠ Luštěnice, okres Mladá Boleslav verze 2012/2013

2.1. EKOSYSTÉMY. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

Management a péče o typy přírodních stanovišť. Odborné požadavky a zkušenosti

Transkript:

Základní pojmy fytocenologie nauka o rostlinných společenstvech (nauka o vegetaci); fytos = rostlina, cenóza = společenstvo Ekologie rostlin zahrnuje: Fytogeografie nauka o rozšíření rostlin a vegetace na zemi v závislosti na vnějších podmínkách a jejich vývoji od nejstarších geologických dob (na úrovni makro.., A. Humboldt 1769-1859) Fytocenologie nauka o rostlinných společenstvech a jejich vztazích k vnějšímu prostředí (J. Braun-Blanquet 1928, Klika 1948) K rozčlenění došlo na botanickém kongresu v Bruselu v roce 1910

Základní pojmy rostlinná sociologie (např. Klika 1948) - důraz kladen na sdružování rostlin v rostlinných společenstvech v zahraničí fytocenologie spojována zejména se středoevropskou klasifikační školou vegetace (geobotanika: fytocenologie + fytogeografie) pro fytocenologii se dnes v zahraničí používá termín Plant ecology (vegetační ekologie) neznají termín fytocenologie

Fytocenologie v rámci biol. věd podobor Geobotaniky dříve označována v užším slova smyslu jako geobotanika (fytosociologie, rostlinná sociologie) geobotanika zastřešuje (vztahy rostlin k): prostředí na stanovišti (vliv ekologických faktorů) sobě navzájem prostoru (výskyt na geog. souřadnicích) času (č. posloupnost)

Rostlinné společenstvo abstraktní pojem... různé definice obecně: zahrnuje celou škálu rostlinných uskupení, která se mohou vzájemně lišit kvalitativním i kvantitativním druhovým složením... fytocenóza je kousek vegetace v homogenním prostředí s relativně uniformním druhovým složením a strukturou, který je odlišný od okolní vegetace

Rostlinné společenstvo Individualistické pojetí rostlinného společenstva (Gleason) také tzv. vegetační kontinuum; vegetace je nedělitelným celkem Organismální pojetí rostlinného společenstva (Clements) fyziognomicky odlišná stádia klimaxu Integrované pojetí rostlinného společenstva (Tansley) přijímano curyšsko-montpelliérskou školou Fytocenózy funkční celky integrace výsledek vzájemných vztahů mezi složkami

Další pojmy porost konkrétní plocha, kde rostou různé rostlinné druhy vegetace souhrn rostlinných společenstev flóra (květena) prostý výčet botanických taxonů rostoucích na vymezením území lokalita (naleziště) místo kde rostlina roste

Další pojmy ekosystém (geobiocenóza) přirozený x umělý (dodatková energie) (fyto, bio, zoo)cenóza společenstvo cenobiont člen cenózy biotop (stanoviště) prostředí určité biocenózy vytvářející se interakcí spolupůsobením biotických a abiotických faktorů nika soubor všech faktorů prostředí v nichž je organismus schopen žít biom- soubor různých ekosystémů navzájem si blízkých strukturou, funkcí a podmínkami prostředí (deštný les, poušť, tundra) formace rostlinná složka biomu biota - soubor všech rostlin a živočichů tvořících biom

Tolerance druhů Euritopní druhy široké rozšíření ve společenstvech díky široké ekologické amplitudě (Fagus sylvatica) Stenotopní druhy vzácné druhy či druhy vázané na speciální stanoviště (Asplenium - sleziník hadcový)

Fytoindikátor druh (společenstvo) se známou tolerancí k určitému ekologickému faktoru vřes obecný, sleziník routička, kopřiva dvoudomá, zblochanec oddálený mapování znečištění ovzduší podle výskytu nekróz u třezalky tečkované znečištění ropnými uhlovodíky podle zbarvení vojtěšky index atmosférické čistoty (IAP) definován na základě výskytu citlivých lišejníků

Ozářenost povrchu expozice důležitý je úhel dopadajících paprsků podmínky v ČR: energeticky nejbohatší jižní, jihozápadní a jihovýchodní svahy o sklonu 25-30%; ozářenost je až 130 %. nejmenší ozářenost: sever; západ, východ stejná ozářenost, ale jiná tepelná bilance fenologické aspekty v listnatých lesích jarní (Corydalis), letní (Prenanthes purpurea, Poa nemoralis) relativní ozářenost - % prošlého světla k nižším patrům

Záření a rostliny Heliofyty (rostliny slunobytné): 100 % ozáření, rostliny pouštní, stepní, tundrové, horské, některé vodní, ruderální a plevele Heliosciofyty snesou obojí, ale pro kvetení často vyžadují větší ozářenost, Stachis recta 100-48%, Dactylis glomerata 100-3% Sciofyty (stínobytné): Prenanthes purpurea 10-5%, Lathyrus vernus 33-20%, kapradiny 1%, mechy 0,5%, řasy 0,1%, parazitické rostliny.

Teplota a rostliny Eurytermní rostliny - široké amplituda teplot, od -5 C do +40 C Stenotermní rostliny ponořené vodné rostliny a nižší rostliny speciálních stanovišť sněžné řasy, řasy horkých pramenů Termofyty rostliny teplobytné Psychrofyty rostliny chladnobytné Kryofyty rostou na sněhu Xerotermofyty = xerotermní rostliny Střídání teplot den noc rostliny přímořských a kontinentálních oblastí

Voda a rostliny Hydrofyty vodní rostliny Hygrofyty rostliny půd mokrých až zbahnělých Mezofyty rostliny půd vlhkých, čerstvě a mírně vlhkých Xerofyty rostliny rostoucí na suchých půdách, velký podíl sklerenchymatických pletiv sklerofyty, sukulenty mají nízkou transpiraci a rezervy vody v pletivech

Raunkiaerovy životní formy rostlin

Epifyty Vzdušné rostliny závislé na existenci fanerofytů Meristémy ve výškách nad 30 cm Významné u čeledí Orchideaceae a Bromeliaceae ve střední Evropě pouze kapraďorosty, mechorosty, lišejníky

Fanerofyty Meristémy nad 30 cm nad zemí. Ochrana meristémů pouze obaly. Vždyzelené a opadavé stromy, liány, sukulentní rostliny (Opuntiaceae, Euphorbiaceae, Asclepiadaceae), rostliny s bylinným kmenem (Musa)

Chamaefyty Obnovovací pupeny do 30 cm nad zemí Meristémy chráněny obaly a (často i) sněhem Plazivé keříky a polokeře (Salix, Dryas. Vaccinium, Calluna), vytrvalé byliny a polokeře s obnovovacími meristémy nad povrchem půdy (Trifolium, Thymus, Veronica officinalis, Saxifraga, Minuartia), sukulentní rostliny (Sedum), mechorosty (Bryum, Polytrichum, Sphagnum), keříčkové lišejníky (Cladonia, Parmelia)

Hemikryptofyty Obnovovací meristémy na povrchu půdy Přezimovací pupeny kryty obaly, sněhem a odumřelými částmi rostliny Rostliny s přízemní listovou růžicí, rostliny trsnaté, rostliny s odumírající nadzemní částí, povlaky řas, korovité a lupenité lišejníky a jatrovky.

Kryptofyty Obnovovací meristémy pod povrchem půdy Geofyty s hlízami a cibulemi (dymnivka, brambořík, sněženka) Helofyty (emerzní rostliny - Typha, Alisma, Butomus) Hydrofyty (Nymphea, Potamogeton, Utricularia) Řasy, houby, játrovky a mechy

Terofyty Rostliny s životním cyklem v průběhu jediné vegetační sezóny Polní plevele, rumištní rostliny, jednoleté řasy, plísně, některé mechorosty i kapraďorosty (Selaginella)

Dormance vegetativních částí Spící pupeny na oddenku mohou zůstat velmi dlouho dormantní Dormantní podzemní hlízy (Chaerophyllum prescottii) Spící cibule Spící pupeny listnatých stromů