2012 MK ČR E 17014 08/12 Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Český svaz stavebních inženýrů Svaz podnikatelů stavebnictví v ČR časopis Časopis stavebních inženýrů, techniků a podnikatelů Journal of civil engineers, technicians and entrepreneurs stavby pro volnočasové aktivity osobnost stavitelství: František Faltus fotoreportáž: současný stav tunelového komplexu Blanka cena 68 Kč www.casopisstavebnictvi.cz
Cihly pro budoucnost U až 0,11 W/m 2 K HELUZ FAMILY 2in1 broušené cihelné bloky s integrovanou tepelnou izolací pro jednovrstvé obvodové zdivo šířky 50, 44 a 38 cm s nejvyššími tepelněizolačními parametry pro nulové, pasivní a nízkoenergetické domy zajistí optimální mikroklima pro zdravé bydlení tradiční materiál - nadčasové řešení ČESKÁ FIRMA 20let na trhu Vývoj produktu HELUZ FAMILY 2in1 byl realizován za finanční podpory z prostředků státního rozpočtu prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. HELUZ cihlářský průmysl v. o. s., 373 65 Dolní Bukovsko 295, tel.: 385 793 030, mobil: 602 451 399, e-mail: info@heluz.cz, www.heluz.cz, zákaznická linka: 800 212 213
editorial Vážení čtenáři, Česká republika je díky své poloze tranzitní zemí pro dopravu zboží i cestujících ze všech světových stran. A co vlastně svým poutníkům nabízí? Mizerné dálnice a silnice, drahé pohonné hmoty, železnici (ne)omezených možností a také nesplavné řeky. Právě uvedené se samozřejmě netýká jen projíždějících. Cestující z Prahy do Brna má například dle billboardu Českých drah unikátní příležitost využít jejich nejrychlejšího spoje a překonat tuto vzdálenost už za dvě a tři čtvrtě hodiny. Co to ovšem je proti tři sta devětapadesáti rokům čekání na realizaci ideje koridoru Dunaj Odra Labe. Na druhou stranu své tranzitní hosty v lásce moc nemáme. Přeložené balkánské kamiony demolují poslední zbytky D1 a jejich řidiči nahánějí hrůzu všem ostatním účastníkům dopravy. Nemáme rádi ani sami sebe čeští průmysloví výrobci volají po snadnější dopravě svých produktů (například právě po vodě) už hodně dlouho; statistiky nehodovosti v České republice zhusta zvyšují nehody zaviněné právě kamiony. Fakt, že se přes Českou republiku musí přepravit tuny nákladu a tisíce lidí, je třeba brát jako konkurenční výhodu oproti ostatním státům a založit na ní politiku dopravy. Připravit všem potenciálním klientům fungující dopravní portfolio evropské kvality a nechat si za to také dobře zaplatit, vždyť mýtná brána byla zlatým dolem už před mnoha tisíci lety. Ano, uznávám, objevuji tady Ameriku, ale je pro- stě frustrující sledovat nekonečné tápání České republiky v oblasti dopravní infrastruktury, a to i v příjemných srpnových dnech. Vždycky jsem tvrdil, že na kopec je lepší vylézt, než se na něj pohodlně nechat vyvézt lanovkou. Při pohledu na stále funkční muzeální exponát tohoto dopravního prostředku, který si na Sněžce kroutí už své sedmé desetiletí, to platí dvojnásob. Lanovka, postavená v roce 1949, měla plánovanou životnost sedmnáct let, nicméně po několika opravách funguje dodnes. Je fascinující, jak málo optimizmu projevila budovatelská doba ke své rekreační chloubě. Je naopak typické, že práce na přípravě zásadní rekonstrukce lanové dráhy na Sněžku jsou delší než její původně plánovaná životnost. Stručnou historii příprav rekonstrukce najdete uvnitř čísla. Můžete sledovat, jak ekologičtí aktivisté, Správa Krkonošského národního parku, ale i řada politických a podnikatelských vlivů oddálila rekonstrukci technicky poměrně jednoduché stavby. Dalo by se říci, že čím je kopec menší, tím zuřivější ochranu si zasluhuje. Uvědomujeme si vůbec, že ve výšce 1600 m n.m. v sousedním Rakousku často teprve nastupujeme na lanovku, která nás veze na vrchol? A kolik lidí ví, jaký stavebních ruch panoval na Sněžce na konci devatenáctého století? Hodně štěstí přeje Jan Táborský šéfredaktor taborsky@casopisstavebnictvi.cz inzerce stavebnictví 08/12 3
obsah 6 8 10 13 Stavba roku 2012 druhé kolo V přehledu staveb postupujicích do druhého kola soutěže Stavba roku se projevuje současný stav českého stavebnictví. Více než třetina jsou rekonstrukce, zatímco dopravní stavby lze spočítat na prstech jedné ruky. Trychtýř ve dvoraně Salmova paláce V rámci rekonstrukce Salmova paláce v Olomouci došlo i k zastřešení jeho dvorany. Investor s projektantem zvolili odvážně řešenou ocelovou konstrukci. 14 16 50 52 Osobnost stavitelství: František Faltus Profesor František Faltus byl jednou z nejvýznamnějších osobností v oblasti navrhování ocelových konstrukcí. Díky dlouholeté kariéře na ČVUT v Praze nese jeho odkaz velký počet jeho žáků. Aktuální stav tunelového komplexu Blanka Fotoreportáž z výstavby tunelového komplexu Blanka ukazuje stav všech jeho stavenišť v červenci 2012. Zároveň připomíná i fakt, že Praha s touto stavbou žije již pět let. Vyhlášení IX. ročníku soutěže ČKAIT Cena Inženýrské komory 2012 Česká komora inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) vyhlásila a pořádá již devátý ročník soutěže Cena Inženýrské komory 2012. Poslání soutěže Hlavním posláním soutěže je prezentovat a zviditelnit kvalitní stavební a technologické inženýrské návrhy ze všech autorizačních oborů a specializací ČKAIT, které se mohou uplatnit v praxi ve stavebnictví, a seznámit s těmito návrhy, včetně jejich autorů, širší odbornou i laickou veřejnost. Kritéria soutěže Inženýrské návrhy budou posuzovány na základě zaslané přihlášky a připojených dokladů. Hodnotitelská porota ve svém návrhu zohlední zejména: původnost řešení; přínos životnímu prostředí; funkčnost řešení; technickou úroveň řešení; použití nové technologie; schopnost aplikace a realizace; splnění případného tematického zaměření. Vyhlašovatel Ceny ČKAIT, organizační zajištění: Česká komora inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), Sokolská 15, 120 00 Praha 2. Více informací na: www.ckait.cz. 4 stavebnictví 08/12
08/12 srpen 3 editorial 4 obsah stavba roku 6 Stavba roku 2012 druhé kolo 66 Soutěž Stavba Ústeckého kraje 2011 68 Dny stavitelství a architektury Karlovarského kraje 2012 70 Stavba roku Středočeského kraje 2012 Vyhlášení výsledků soutěže realizace 10 Zastřešení dvorany Salmova paláce 50 Tunelový komplex Blanka: aktuality z výstavby, červenec 2012 osobnost stavitelství 14 František Faltus téma: stavby pro volnočasové aktivity 18 Sportmost hraniční lávka přes řeku Olši Ing. Richard Novák Ing. Petr Kocourek Prof. Ing. Jiří Stráský, DSc. Ing. Pavel Fischer 24 Zkušenosti z výstavby Pavilonu indonéské džungle ZOO Praha Ing. arch. Jaromír Kosnar Ing. arch. Vratislav Danda 32 Cyklomost Devínská Nová Ves Schlosshof Prof. h. c. prof. Dr. Ing. Zoltán Agócs, PhD. Ing. Marcel Vanko 37 Rekonstrukce lanové dráhy Sněžka Ing. Miloš Pařízek Ing. arch. Stanislava Kratochvílová 44 Nový koncertní sál Pražské konzervatoře Ing. Karel Sehyl 53 vodohospodářské stavby 54 konference 58 historie ČKAIT 63 svět stavbařů 65 reakce, komentáře 71 infoservis 74 v příštím čísle foto na titulní straně: Salmův palác v Olomouci, zastřešení atria, Tomáš Malý inzerce stavebnictví 08/12 5
stavba roku foto www.stavbaroku.cz Stavba roku 2012 druhé kolo Do druhého kola soutěže Stavba roku 2012 postoupilo třicet jedna staveb. Více než třetinu tvoří rekonstrukce či revitalizace. V nových stavbách figurují mimo jiné nízkoenergetický a pasivní dům. Dopravní stavitelství letos reprezentují dva mosty, zastoupení mají i stavby těsně spjaté s krajinou. Odborná sedmičlenná porota tyto stavby posoudí a vybere jich do posledního, nominačního kola maximálně patnáct každá z těchto staveb má tedy možnost získat cenu Stavba roku, některou ze zvláštních cen či Cenu veřejnosti. Štětkova 18 Rekonstrukce objektu Administrativní budova, Praha Centrum technického vzdělávání, Ostrov Servisní tréninkové centrum Service Training Center ŠKODA AUTO a.s., Kosmonosy Fabrika hotel, Humpolec Rekonstrukce zámku Herálec Průmyslový provoz pro výrobu kovaných výrobků a polotovarů pro strojírenský průmysl rychlokovací stroj, Ostrava Vítkovice Park Malinová Chrpová, Praha Rekonstrukce zimního stadionu, Jičín Přírodovědné exploratorium rekonstrukce a dostavba, Brno Silnice I/9 Líbeznice obchvat, Líbezníce 6 stavebnictví 08/12
Rekonstrukce sportovního areálu Bavlna, Hradec Králové Výstaviště České Budějovice pavilon T Rehabilitace a restaurování vily Tugendhat, Brno Rekonstrukce Domu s pečovatelskou službou, Roháčova 24, 26, Praha Horská chata Dolní Malá Úpa, okres Trutnov Ski Bar Horní Malá Úpa, okres Trutnov Main Point Karlin, Praha inzerce Projekt revitalizace Centra vzdělávání ISŠTE, Sokolov Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu Karviné Golf Park Darkov (Golf Club Lipiny), Karviná Life Všechny barvy vašeho života Nová kolekce fasádních barev Baumit. Váš dům. Vaše barvy. Váš život. stavebnictví 08/12 7
Rekonstrukce františkánského kláštera, Hostinné Velkokapacitní zásobníky na pohonné hmoty, Loukov Hangár N, Letiště Praha Ruzyně Rekonstrukce hotelu Gomel, České Budějovice Revitalizace historického jádra města Slaný Most na silnici I/67 v km 0,360 přes Bohumínskou stružku, trať ČD a ulici J. Palacha, Bohumín, Skřečoň Nízkoenergetické rodinné domy, Sedlec u Líbeznic Rezidenční park Baarova, Praha SO 221 Most na cyklistické stezce Ostravská přes dálnici, silnici I/67 a odvodní příkop, Bohumín Zpřístupnění kulturní památky těžní věže dolu KUKLA v Oslavanech Rekonstrukce a přístavba administrativní budovy TV NOVA, Praha Energeticky pasivní bytová Vila Pod Altánem, Praha 8 stavebnictví 08/12
Nový Hilux Pořádně mu naložte! Nezastavitelný Hilux 4 x 4 již od 495 000 Kč Historie modelu Hilux se začala psát v roce 1968 a od té doby se ve světě prodalo již více než 13 milionů těchto vozů. Nezničitelný Hilux se osvědčil i v těch nejextrémnějších podmínkách, v arktických tundrách či v saharských písečných dunách. Lehce zdolává skalnaté oblasti, překonává vodní toky a blátivé úseky. Hilux je zkonstruován pro tvrdou práci, zábavu i dobrodružství. Toyotu Hilux nic nezastaví přesvědčte se sami. Otestujte nový Hilux u autorizovaných prodejců a informujte se o speciálních podmínkách pro rmy. www.toyota.cz Toyota Hilux kombinovaná spotřeba 7,3 8,6 l/100 km a emise CO 2 194 227g/km. Zobrazený vůz může mít prvky příplatkové výbavy. Cena je uvedena bez DPH. Více informací na www.toyota.cz
realizace text Ing. Petr Brosch grafické podklady Tomáš Malý, archiv autora Novostavba zastřešení dvorany Zastřešení dvorany Salmova paláce Na přelomu let 2011 a 2012 došlo v rámci rekonstrukce Salmova paláce na severozápadním okraji Horního náměstí v Olomouci k odvážnému počinu zastřešení jeho dvorany. Účelem tohoto zastřešení bylo sjednotit prostor přízemí paláce, přizpůsobit jej potřebám obchodních aktivit a otevřít novou obchodní pasáž v okolí náměstí. Salmův palác patřící mezi nejvýznamnější budovy v centru Olomouce byl vystavěn v barokním slohu na konci 17. století Juliem Salmem původně jako dvouposchoďový. Třetí poschodí získal po rekonstrukci z roku 1792. Od té doby byla budova několikrát rekonstruována. Nejrozsáhlejší rekonstrukce proběhla v padesátých letech dvacátého století. Současná rekonstrukce má paláci vrátit jeho přední místo mezi olomouckými historickými stavbami a zvýšit jeho užitnou hodnotu. Dvorana V průběhu navrhování a realizace zastřešení se účastníci tohoto procesu museli mimo jiné vyrovnat s několika dispozičními a architektonickými překážkami. Mezi ně patří také dědictví posledních přibližně šedesáti let, k němuž náleží ne zcela zmapovaný kryt civilní obrany pod dvoranou, jenž si vyžádal komplikovanější zakládání nových konstrukcí. Navíc se na pozůstatky starších staveb přicházelo až při samotné realizaci nových základů. V devadesátých letech dvacátého století byla poměrně necitlivě do dvorany vestavěna budova restaurace McDonald s, která její plochu zmenšila přibližně o jednu třetinu. Rovněž tato vestavba měla za následek složitější přístup k řešení dispozičních problémů v novém atriu. Samotné zastřešení atria má půdorysný tvar nepravidelného asymetrického pětiúhelníku. Konečná varianta vychází z archi- tektonického návrhu prosklené střechy ve tvaru deštníku s proskleným středovým sloupem. V původním návrhu byly prosklené plochy navrženy jako zborcené. Po zvážení řady důvodů byl tento záměr zjednodušen na kombinaci jehlanů a hranolů s několika konstrukčně náročnými přechody mezi těmito tvary. Nepravidelný půdorysný tvar má za následek komplikované průniky se stěnami přilehlých historických budov a z toho vyplývající složité odvodnění střechy dvorany s mnoha odlišnými spády. Nosná konstrukce Zastřešení nádvoří má dvě části. Hlavní část zastřešení je pro- 10 stavebnictví 08/12
Detailní pohled na trychtýř střechy sklená. Části přilehlé k budově McDonald s jsou pojaty jako vegetační střecha. Konstrukci zastřešení prosklené části tvoří soustava dvanácti hlavních vazeb, vějířovitě uspořádaných do tvaru deštníku. Půdorysný tvar hlavní části tvoří nepravidelný pětiúhelník, jehož obvod je definován tvarem nádvoří, tj. líci přilehlých budov. Ocelová konstrukce prosklené střechy dvorany má hlavní vazby dvojího typu. První typ tvoří uzavřené svařované vazníky, spojitě přecházející ve středové sloupy proměnného průřezu. V místě přechodu vazníku ve středový sloup jsou vazby propojeny trubkovým prstencem. Vazby druhého typu mají obdobný tvar, jsou však zakončeny na trubkovém prstenci, nepřecházejí tedy ve středové sloupy. Oba typy vazeb se vzájemně střídají tak, že šestice vazeb přechází ve sloupy a šestici vynáší středový prstenec. Středový sloup má Hmotová axonometrie tedy výsledný půdorysný tvar šestiúhelníku. Dimenzi průvlaků hlavních vazeb ovlivňují zejména dva lehce protichůdné faktory. Na jedné straně snaha o pohledové sjednocení rozměrů hlavní konstrukce, na druhé straně značné rozdíly v rozpětí průvlaků hlavních vazeb ve škále od 4,3 m do 15,7 m. Nelehkým úkolem se stalo rovněž vypořádání se s požadavky současných norem na zatížení sněhem a výskyt spadu sněhu z okolních sedlových střech. Na toto téma proběhlo několik konzultací s odborníky v oboru. Vnější části vazeb obou typů jsou podepřeny kruhovými sloupy z trubek. Vnější trubkové sloupy současně vynášejí obvodový svařovaný nosník lemující vnitřní tvar nádvoří. Z celkové geometrie plyne fakt, že sloupy na obvodu nejsou stejně vysoké, neboť obvodový nosník není vodorovný. Na hlavní vazby jsou,,pavučinově připojeny vaznice a vazničky z válcovaných profilů IPE. Vaznice i vazničky geometricky přesahující vnější obrys,,pavučinové soustavy jsou zakončeny uložením na obvodový nosník. Obvodový svařovaný uzavřený nosník rovněž vynáší odvodňovací žlab lemující nádvoří. Tato část ocelové konstrukce slouží přímo pro kotvení hliníkového systému sloupko-příčkového zasklení. Vzhledem k tomu, že o dimenzích nosné ocelové konstrukce rozhodovaly především tuhostní parametry, bylo pro její realizaci přednostně použito oceli S235. stavebnictví 08/12 11
Příčné řezy zastřešením Detail zasklení Detail přechodové části 12 stavebnictví 08/12
Prosklení a opláštění Prosklená plocha zastřešení a tubusu je řešena pomocí hliníkového sloupko-příčkového fasádního systému. Hliníkový sloupko-příčkový fasádní rastr je skrytě kotven ocelovými kotvami k nosné ocelové konstrukci. Důmyslně byl navržen systém fixních a pohyblivých kotev vzhledem k očekávaným dilatačním posunům a deformacím asymetrické konstrukce složitého tvaru. Průhledné části zastřešení jsou zaskleny čirým dvojsklem ve skladbě o celkové tloušťce 36 mm. Vodorovné spáry výplní jsou na zastřešení navrženy jako tmelené, případně s přítlačnými terčíky. Na sloupcích a krokvích (ve směru spádu) je kryjí pohledové přítlačné a krycí lišty. Obdobně (méně náročným způsobem) je zasklen vnitřní tubus. Neprůhledné části rastru jsou uzavřeny sendviči z hliníkového plechu. Doplňuje je extrudovaná deska tepelné izolace a zateplení minerální vatou. Do prosklené střechy byly navrženy prosklené otvírky OTK s elektromotory, které budou sloužit i pro běžné větrání. Pro vstup údržby do tubusu jsou do šestibokého rastru vloženy balkonové dveře. Přechod dvanáctiúhelníkové prosklené plochy zastřešení do šestiúhelníkového svislého tubusu, jejichž hliníkové rastry mezi sebou nejsou systémově propojeny, řeší přechodový prstenec. Vnější povrch přechodu tvoří dílce z titanzinkového plechu ohýbaného do odpovídajícího geometrického tvaru. K odvodnění po obvodu slouží fóliový žlab vytápěný topnými kabely a krytý pororošty. Poroštové lávky vybavené podélnou trubkou pro jištění slouží pro pohyb obsluhy. Vnější oplechování k okolním budovám je navrženo z předzvětralého titanzinkového materiálu. Celou konstrukci zastřešení doplňují trubky nad krokvemi, které mají ochrannou funkci a slouží pro položení a upevnění podlážek či žebříků při čištění a opravách prosklení. Probíhající rekonstrukce si klade za cíl nejen vrátit paláci jeho významné místo mezi stavbami Olomouce, ale také zpříjemnit návštěvníkům pobyt přinejmenším v této oblasti historického centra města. Základní údaje o stavbě Název stavby: Salmův palác zastřešení dvorany Pohled od vstupu Investor: SALM PALACE s.r.o. Zastřešení dvorany Realizace OK a opláštění: OK mont STM, spol. s r.o. Stavbyvedoucí: Ing. Jindřich Bartoněk Generální projektant rekonstrukce: Ing. GEC AGP Olomouc Generální dodavatel rekonstrukce: VALTR, generální dodavatel staveb, s.r.o. Doba výstavby: 2011 2012 Dvorana paláce Zasklení trychtýře stavebnictví 08/12 13
osobnost stavitelství text Petr Zázvorka foto archiv ČVUT v Praze Prof. Ing. Dr. František Faltus, DrSc. František Faltus Prof. Ing. Dr. František Faltus, DrSc., proslul zejména jako konstruktér a znalec v oboru ocelových konstrukcí, hlavně mostů, budovaných za jeho éry zcela novou technologií svařování. Vídeň František Faltus se narodil 5. ledna 1901 v české rodině ve Vídni. Po maturitě na státní reálce ve Vídni (kterou složil dne 4. července 1918) začal studovat stavební inženýrství na vídeňské Vysoké škole technické (K. k. Technische Hochschule Wien). Po vykonání první státní zkoušky v roce 1920 působil během své prázdninové praxe u firmy Úprava Tiché Orlice u Kyšperka. Tato jeho životní etapa se pojí s účastí na společenském životě vídeňské české menšiny. Faltus byl členem Jednoty Sokol Vídeň I, kde byl cvičitelem a stal se náčelníkem jednoty. Studium na vysoké škole zakončil složením druhé státní zkoušky v roce 1923. Poté byl v letech 1923 1926 zaměstnán jako statik a konstruktér v mostárně firmy Waagner-Biro AG ve Vídni. Právě v této firmě vznikl i jeden z prvních Faltusových návrhů mostů, ocelový most přes Dunajský kanál ve Vídni. V roce 1926 dokončil Faltus svou dizertační práci s titulem Příspěvek k řešení staticky neurčitých konstrukcí (Beitrag zur Berechnung statisch unbestimmter Tragwerke), na jejímž základě obdržel titul doktora technických věd. Škodovy závody v Plzni Do oddělení konstrukcí mostů Škodových závodů v Plzni nastoupil 1. března 1926. Později se stal vedoucím oddělení pro svařování. Téhož roku získal Faltus československé státní občanství. Následující rok se oženil se Zdenkou, rozenou Kučerovou. Z jejich manželství vzešly dvě dcery: Zdenka (1928) a Věra (1930). Škodovy závody se postupně staly průkopníkem v oboru svařovaných stavebních konstrukcí. Sám Faltus vypracoval pro podnik interní směrnice pro metodiku svařování. Zabýval se nadále především studiem ocelových svařovaných konstrukcí a mostů. Výsledkem jeho činnosti byl kromě svařovaných konstrukcí domů i první a v té době největší příhradový svařovaný most, postavený v Plzni v areálu Škodových závodů v roce 1930, a první obloukový celosvařovaný most na světě Tyršův most, který byl postaven v roce 1933 rovněž v Plzni přes řeku Radbuzu. V roce 1929 se zúčastnil soutěžního návrhu na výstavbu dnešního Jiráskova mostu v Praze. V roce 1938 bylo projednáváno jeho jmenování profesorem ocelových konstrukcí na ČVUT v Praze za odcházejícího profesora Jana Koláře, ale vzhledem k uzavření českých vysokých škol k němu již nedošlo. Ve Škodových závodech v Plzni tak působil až do konce 2. světové války. Studijní cesty Ještě během působení ve vídeňské firmě podnikl několik studijních podnikových cest, např. do Švýcarska nebo do Kruppových závodů v Německu, kde se poprvé seznámil s ručním svařováním elektrickým obloukem. Rovněž se účastnil řady mezinárodních kongresů a konferencí. V roce 1926 stál u zrodu Mezinárodního sdružení pro mosty a konstrukce (IABSE International Association for Bridge and Structural Engineering). V následujících letech navštívil Mezinárodní mostárenské kongresy ve Vídni (1928), v Paříži (1932) a v Berlíně (1936), Mezinárodní kongres pro ocelové stavby v Lutychu (1930), Mezinárodní kongres pro svařování kotlů v Haagu (1931) nebo Sympozium o technice svařování železa a oceli v Londýně (1935). Období po 2. světové válce V červnu 1945 byl pověřen suplováním přednášek na téma Železné mosty na Vysoké škole inženýrského stavitelství v Praze v prázdninovém běhu roku 1945. Řádným profesorem byl jmenován 26. ledna 1946, s účinností od 1. října 1945. V zimním semestru 1945 1946, již tedy jako řádný profesor oboru železných konstrukcí staveb mostních a pozemních na VŠ Inženýrského stavitelství ČVUT v Praze, byl pověřen suplováním cvičení s tematikou železné mosty a ocelové konstrukce v oboru konstrukce a dopravní stavby. Patřil k obnovitelům předválečného Prvního ústavu stavitelství mostního (pozdější katedra ocelových konstrukcí ČVUT v Praze), když byl ústav za německé okupace prakticky zdevastován. V prvních letech působení na ČVUT spolupracoval i nadále se Škodovými závody v Plzni. Na fakultě nechal zřídit svářečskou laboratoř, což charakterizuje Faltusovo nejen vědecké, ale i praktické zaměření. Dokladem je rovněž jeho práce Příručka svařování (1953), určená především svářečům, mistrům nebo technologům. Podílel se na vydání vysokoškolských skript, z nichž lze zmínit například Mostní stavitelství (1949), Prvky ocelových konstrukcí (1951), Ocelové konstrukce pozemního stavitelství (1954). Vydal řadu odborných publikací, například Svařované konstrukce příhradové (1947), Americké ocelové mosty (1949), Ocelové konstrukce pozemního stavitelství (1960), Plnostěnné ocelové mosty trámové (1965), Ocelové mosty příhradové, obloukové a visuté (1971), Spoje s koutovými svary (1981), u řady publikací byl spoluautorem. V období let 1949 1950 byl zvolen děkanem Vysoké školy inženýrského stavitelství ČVUT v Praze. V letech 1966 1969 zastával funkci proděkana oboru konstrukce 14 stavebnictví 08/12
Svařovaná stavební konstrukce domu v Revoluční ulici v Praze, 1928 Svařovaná stavební konstrukce domu v Dlouhé ulici v Praze, nedatováno, konec dvacátých let 20. století a dopravní stavby na Stavební fakultě ČVUT. Od roku 1953 byl členem a korespondentem ČSAV. Celkem dvacet tři let, mezi ročníky 1946 1947 až 1969 1970, působil jako vedoucí katedry ocelových konstrukcí. Profesor Faltus působil na Stavební fakultě ČVUT do akademického roku 1971 1972. V následujících letech se věnoval především poradenské, konzultační a expertizní práci při navrhování mostů, hal nebo elektráren. Působil rovněž jako expert při posuzování nejrůznějších havárií na ocelových konstrukcích. V prvních dvou letech poválečného období se Faltus zúčastnil několika delších studijních cest, navštívil Švédsko (1946) a Spojené státy americké (1947), kde se seznamoval s tamními zkušenostmi při svařováním ocelových konstrukcí. V akademickém roce 1959 1960 působil v Charbinu na vysoké škole technické v Číně. Poválečné realizace V období po 2. světové válce navrhoval Faltus ve spolupráci se Škodovými závody a s Ing. J. Blažkem velký most v Bytči přes Váh. Na něm poprvé použil nový typ ocelových konstrukcí se spřaženou betonovou deskou. Jako odborný konzultant se podílel na návrhu Štefánikova (tehdy Švermova) mostu v Praze (1949 1951) a působil v porotě na přemostění Nuselského údolí (1967 1973). Rovněž spolupracoval na konstrukci továrních budov NHKG v Kunčicích, velkého hangáru v Praze Ruzyni a na řešení svařování tlakové nádoby pro první jadernou elektrárnu na území ČR A1. Sám profesor Faltus se významně podílel na návrhu mostu u Žďákova (1958 1967, s přestávkou v letech 1960 1964), což byl v té době most s největším ocelovým plnostěnným svařovaným obloukem na světě. Posudková činnost Příkladem Faltusovy odborné poradenské činnosti může být jeden z řady posudků, dochovaný v archivu ČVUT v Praze. Jde o odborné přezkoumání parametrů navrženého mostu (tehdy Mostu SNP, inzerce stavebnictví 08/12 15
Lávka v Sušici, nedatováno nynějšího Nového mostu) v Bratislavě, který byl v letech 1967 1971 postaven podle návrhu A. Tesára, J. Lacka a I. Slameňa. Jedná se o most o celkové délce 430,8 m, šířce 21 m a váze 7537 t. Dva ocelové komorové nosníky o výšce necelých 5 m s ortotropní mostovkou jsou na mostě zavěšeny na jednom pylonu vysokém 84,6 m. Atrakcí je restaurace ve tvaru disku v hlavici pylonu ve výšce 80 m, spojená s vyhlídkovou plošinou. Do levého pylonu je situován výtah, do pravého schodiště. Profesor Faltus ve svém několikastránkovém posudku podrobně porovnal předpokládané parametry mostu s podobnými realizacemi v Německu, propočetl složitou statiku mostu v různých variantách zajištění pylonu a došel k závěru, uvedenému v citaci. Průhyb mostu od svislého nahodilého zatížení byl vypočten na 1200 mm, tj. 1/256 rozpětí. V NSR se tak měkké mosty běžně staví a plně se osvědčily. U visutých mostů se vyskytují i ještě větší průhyby, dokonce střídavě dolů a nahoru, aniž by to způsobovalo zvlášť nepříjemné pocity u chodců. Výraznějšího zmenšení průhybu by bylo možné dosáhnout zvětšením výšky zavěšení kabelů, zesílením kabelů VI a nejvýrazněji pomocným pilířem při levém břehu; zvětšení trámu by pomohlo velmi málo. Řešení příčného trámu je velmi šťastné. Střední uzavřený průřez dává mostu potřebnou tuhost v kroucení, ortotropní deska mostovky v plné šíři spolupůsobí s trámem Nejvýraznějším prvkem mostu je pylon s kavárnou na vrcholu. Pylon je rozkročený, takže most prochází zcela nerušeně pod jeho dříky. Úprava pylonu byla do značné míry ovlivněna požadavkem na vrcholu umístit kavárnu a v dřících výtah a schodiště pro přístup do kavárny. Kabely se z tohoto důvodu od závěsných bodů v trámu vějířovitě sbíhají k tažným sedlům umístěným na mohutném příčníku, který spojuje rozbíhající se dříky. Je to v mostním stavitelství ojedinělé řešení Realizací projektu se získá objekt světových parametrů dokumentující vysokou úroveň mostního stavitelství u nás. Určité drobné úpravy, které doporučuji, nenarušují celkovou koncepci a lze se s nimi vypořádat při zpracování dalšího stupně přípravy projektu. Odkaz profesora Faltuse Za období své aktivní činnosti získal František Faltus řadu vyznamenání, akademických hodností i mezinárodních ocenění jako uznávaný představitel oboru. Uznáním průkopnické práce profesora Faltuse se stala rovněž účast představitelů firmy Waagner-Biro AG na konferenci Ocelové konstrukce, která byla u příležitosti Fatusových osmdesátých narozenin věnována významu jeho osobnosti. Profesor František Faltus zemřel v Praze dne 6. října 1989. K uctění památky profesora Faltuse jako zakladatele svařovaných ocelových konstrukcí v Československu byla založena v roce 2001 Nadace Františka Faltuse, jež si klade za cíl podporovat vzdělávání a práce studentů, doktorandů a mladých pedagogů v oboru stavebních ocelových konstrukcí na Fakultě stavební Českého vysokého učení technického v Praze. Podklady z osobního archivu profesora Františka Faltuse poskytl redakci Archiv ČVUT v Praze. Posudek návrhu mostu SNP (v současnosti Nového mostu) v Bratislavě, náčrt možných variant řešení náklonu pylonu, sedmdesátá léta 20. století Zátěžový test modelu železného mostu, 1927 16 stavebnictví 08/12
54. mezinárodní strojírenský veletrh 8. mezinárodní veletrh obráběcích a tvářecích strojů MSV 2012 IMT 2012 MSV 2012 Zaregistrujte se před svou návštěvou veletrhu, ušetříte čas i peníze! www.bvv.cz/msv 10. 14. 9. 2012, Brno Výstaviště Indie partnerská země MSV Na MSV naleznete mimo jiné také tyto obory: Vytápěcí technika vzduchotechnika klimatizace chlazení potrubí a armatury spojovací technika čerpadla měřicí technika vodiče a kabely regulační, snímací a měřicí zařízení osvětlovací technika doprava a logistika Veletrhy Brno, a.s. Výstaviště 1 647 00 Brno Tel.: +420 541 152 926 Fax: +420 541 153 044 msv@bvv.cz www.bvv.cz/msv
stavby pro volnočasové aktivity text R. Novák, P. Kocourek, J. Stráský, P. Fischer grafické podklady Stráský, Hustý a partneři s.r.o. Obr. 1. Nová lávka přes řeku Olši spojující města Český a Polský Těšín (Cieszyn) Sportmost hraniční lávka přes řeku Olši Ing. Richard Novák Absolvoval Fakultu stavební VUT v Brně, obor konstrukce a dopravní stavby, v roce 2002. Od té doby pracuje jako projektant mostních konstrukcí v inženýrské kanceláři Stráský, Hustý a partneři s.r.o. v Brně, od roku 2009 je vedoucím střediska Mosty 3. Je autorizovaným inženýrem pro obor mosty a inženýrské konstrukce v České republice a na Slovensku. E-mail: r.novak@shp.eu Spoluautoři: Ing. Petr Kocourek E-mail: p.kocourek@shp.eu Prof. Ing. Jiří Stráský, DSc. E-mail: j.strasky@shp.eu Ing. Pavel Fischer E-mail: pavel.fischer@eurovia.cz a sadové úpravy obou břehů. Tak byl po obou stranách řeky vytvořen prostor pro setkávání, oddych a rekreaci. S ohledem na navazující komunikace a hladinu stoleté vody je lávka ve výrazném půdorysném oblouku s poloměrem 100 m a ve výškovém zakružovacím oblouku s poloměrem 441,192 m s maximálním podélným sklonem 5,70 %. Celková délka lávky činí 93 m, pole přemosťující řeku má rozpětí 45 m. Vzhledem k prominentní poloze stavby se všichni zúčastnění snažili navrhnout atraktivní moderní konstrukci, jež svým řešením bude důstojně reprezentovat současnou dobu. Pro nalezení optimálního řešení byly vypracovány studie dvou konstrukcí. První byla konstrukce zavěšená na vnitřním okraji na jednosloupovém pylonu situovaném mimo mostovku na polském břehu, druhou byla konstrukce ztužená jednostranným skloněným obloukem (obr. 2). Z těchto alternativ si investor vybral konstrukci obloukovou. Obr. 2. Konstrukční řešení (vizualizace) Nová lávka přes řeku Olši spojující města Český a Polský Těšín (Cieszyn), která byla realizována v rámci přeshraniční spolupráce, byla slavnostně otevřena v červnu 2012. Součástí stavby se stala i rekonstrukce parku Adama Sikory a terénní 18 stavebnictví 08/12
a) Q100 1 2 3 4 5 17.000 45.000 18.000 13.000 ČESKÝ TĚŠÍN 93.000CIESZYN Olše b) Obr. 3. Podélný řez (a) a půdorys (b) Snahou projektanta bylo navrhnout atraktivní a současně úspornou konstrukci, jejíž architektura umocní její statické působení. Výsledné uspořádání lávky vyplynulo z architektonických a konstrukčních studií a podrobných statických a dynamických vyhodnocení. Hlavním kritériem návrhu byla pohoda uživatelů a minimální údržba. Z toho důvodu je mostovka vetknuta do krajních opěr a konstrukce tvoří integrální systém bez dilatačních závěrů. Pro vodorovné zatížení a objemové změny působí mostovka jako tuhý vodorovný oblouk, v němž změny teploty vyvolávají změnu jeho vzepětí. Vzhledem k tomu, že je konstrukce lávky založena na poměrně krátkých pilotách vetknutých do únosného skalního podloží, nebylo možné mostovku rámově spojit se štíhlými podpěrami a bylo nutno ji podepřít elastomerovými ložisky výšky 250 mm. 575 3.000 810 4.375 6.400 60 6.750 Konstrukční řešení Lávku tvoří půdorysně zakřivený ocelobetonový komorový nosník o čtyřech polích s rozpětími 17,00 + 45,00 + 18,00 + 13,00 m (obr. 3). V hlavním poli přemosťujícím řeku je nosník na vnitřní straně půdorysného oblouku ztužen skloněným obloukem (obr. 4). Svislé vzepětí oblouku je 6,75 m, jeho sklon ke svislé rovině činí 30º, sklon závěsů situovaných po 3,00 m pak 45º (obr. 5a). Komorový nosník nesymetrického průřezu je vetknut do krajních opěr a je spřažen s betonovou deskou tloušťky 120 mm z betonu C 30/37. Komorový nosník ztužují krajní obruby vystupující nad povrch chodníku. V obrubách vedou vnější kabely kotvené v křídlech opěr. Obr. 4. Konstrukční řešení (vizualizace) 1.360 800 2.320 Obr. 5a. Příčný řez mostem uprostřed rozpětí hlavního pole Obr. 5b. Příčný řez mostem u krajní opěry 575 3.000 800 40 1.015 3.295 600 805 stavebnictví 08/12 19
325 250 3.000 250 550 457 420 328 445 275 120 375 575 4.375 Obr. 6. Spodní stavba Obr. 7. Příčný řez mostovkou Obr. 9. Podepření oblouku (vizualizace) Obr. 8. Mostovka Obr. 10. Spojení oblouku s nosníkem Obr. 11. Závěsy Opěry a pilíře jsou založeny na vrtaných pilotách Ø 900 mm. Pod každou opěrou se nachází šest kusů pilot délky 10,00 m. Pilíře 2 a 3 jsou založeny na čtyřech pilotách délky 8 m, pilíř 4 je založen na dvojici pilot délky 8,00 m. Všechny piloty jsou vetknuty do skalního podloží tvořeného jílovci svrchních těšínských vrstev. Dřík vnitřních podpěr má proměnný průřez, jenž se mění od kruhového v hlavě do eliptického v patě (obr. 6). Kruh v hlavě má průměr 800 mm, v patě podpěr 2 a 3 činí velikost poloos 2320 a 1360 mm. Kratší podpěra 4 má tvar vzniklý zkrácením vyšších podpěr. Bednění podpěr bylo tvořeno 4 x 18 prkny lichoběžníkového tvaru. Protože projektant požadoval, aby spáry mezi prkny sledovaly spádnici, mají prkna rozdílnou šířku. V hlavě podpěr mají šířku 35 mm, v patě 56 90 mm. Delší stranu podpěr odlehčuje svislá rýha. Opěry jsou tvořeny svislým dříkem s konzolou podpírající ocelovou konstrukci (obr. 5b). Součástí opěr jsou křídla, ve kterých jsou kotveny kabely, na něž navazují zábradelní zídky. Tyto zídky nejen architektonicky ukončují most, ale také umožňují napojení osvětlovacích kabelů vedených v madlech zábradlí. Spřažený komorový nosník šířky 4,375 m má výrazně nesymetrický průřez navržený tak, aby se střed smyku nacházel co neblíže jednostrannému zavěšení (obr. 7). Nesymetrickému průřezu také odpovídá nesymetrické podepření. Ocelová konstrukce celkové délky 89,90 m má délku polí 15,40 + 45,00 + 18,00 + 11,40 m. Komorový průřez po cca 3,00 m ztužený příčníky má v příčném směru proměnnou výšku (obr. 8). Dolní pásnici rozvinuté šířky cca 4,40 m vytváří skružení plechu P10 do tří tečně navazujících poloměrů R 10 000, R 3000 a R 1350 mm. Po cca 600 mm je pásnice vyztužena sedmi kusy podélných výztuh L 100/50/8. Výztuhy se uvažují jako průběžné, k příčníku jsou přivařeny tupým svarem. Horní pásnici tvoří přímý plech P10 20 stavebnictví 08/12