1.1 Podíl sektorů ekonomik na hrubé přidané hodnotě (podle standardu kupní síly, v b. c.)

1. Ekonomika a trh Mezinárodní srovnání indikátorů spotřebitelských trhů, ekonomiky a životní úrovně ve své poslední aktualizaci ze září 2009 přináší přehled základních dat charakterizujících postavení české ekonomiky v evropském prostoru. Tyto informace umožňují získat základní představu o dlouhodobém procesu transformace české ekonomiky od ekonomiky postindustriální, charakteristické vysokým podílem sekundéru na HDP, ke znalostní ekonomice moderní Evropy. 1.1 Podíl sektorů ekonomik na hrubé přidané hodnotě (podle standardu kupní síly, v b. c.) Země Primární sektor Sekundární sektor Terciární sektor 1995 2000 2005 2007 1995 2000 2005 2007 1995 2000 2005 2007 EU 27 2,9 2,4 1,9 1,9 29,7 27,9 26,2 26,4 67,5 69,7 71,9 71,7 EU 25 2,8 2,3 1,9 1,8 29,6 27,9 26,1 26,3 67,6 69,8 72,0 71,8 EU 15 2,7 2,2 1,7 1,7 29,4 27,7 25,8 25,9 67,8 70,1 72,4 72,4 Eurozóna 15 2,8 2,5 2,0 1,9 29,3 27,8 26,4 26,8 67,9 69,7 71,7 71,4 v tom: Belgie 1,5 1,4 0,9 0,9 28,3 27,0 24,1 24,1 70,2 71,5 75,0 75,1 Bulharsko 15,6 13,9 9,4 6,2 32,5 30,1 29,4 32,3 51,9 56,0 61,2 61,5 Česká republika 5,0 3,9 3,0. 38,3 38,1 37,9. 56,7 58,0 59,1. Dánsko 3,5 2,6 1,4 1,3 25,1 26,8 25,0 25,7 71,4 70,5 73,6 72,9 Estonsko 5,8 4,9 3,6 3,0 33,0 27,8 28,4 28,5 61,2 67,4 67,9 68,5 Finsko 4,3 3,5 3,0 3,2 32,8 33,7 31,3 32,6 62,8 62,8 65,7 64,2 Francie. 2,8 2,3 2,2. 22,9 20,7 20,6. 74,3 77,1 77,3 Irsko 7,0 3,4 2,0. 37,9 42,2 35,7. 54,9 54,4 62,3. Itálie 3,3 2,8 2,2 2,0 30,3 28,4 26,9 27,1 66,4 68,7 70,9 70,9 Kypr 5,1 3,6 2,8 2,2 22,5 19,0 19,5 18,9 72,5 77,3 77,7 78,8 Litva 11,4 7,9 5,7 5,3 32,8 29,8 33,0 33,3 55,8 62,3 61,2 61,3 Lotyšsko 9,1 4,6 4,0 3,3 30,4 23,6 21,6 22,0 60,6 71,8 74,5 74,7 Lucembursko 1,0 0,7 0,4 0,4 21,8 18,3 15,8 14,4 77,2 81,0 83,8 85,2 Maďarsko 6,7 5,4 4,3 4,2 30,9 32,2 30,2 29,4 62,4 62,5 65,6 66,5 Malta 2,9 2,3 2,7 2,3 28,3 28,5 22,4 21,8 68,8 69,1 74,9 75,9 Německo 1,3 1,3 0,9 0,9 32,2 30,3 28,9 30,1 66,6 68,5 70,2 68,9 Nizozemsko 3,5 2,6 2,1 2,1 27,3 24,9 23,9 24,2 69,1 72,5 74,0 73,7 Polsko 8,0 5,0 4,5 4,2 35,1 31,7 30,7 31,3 56,9 63,4 64,7 64,5 Portugalsko 5,8 3,8 2,8 2,7 28,3 27,6 24,6 24,4 65,9 68,7 72,6 72,9 Rakousko 2,6 2,0 1,6 1,8 30,8 30,8 29,5 30,6 66,6 67,2 69,0 67,7 Rumunsko. 12,4 9,5.. 36,0 35,2.. 51,7 55,4. Řecko. 6,6 4,3 3,6. 20,9 22,2 23,1. 72,4 73,4 73,4 Slovensko 5,9 4,5 4,0 2,9 37,8 36,3 36,2 37,0 56,4 59,2 59,8 60,2 Slovinsko 4,2 3,1 2,5 2,0 34,8 35,4 33,3 34,5 61,1 61,4 64,3 63,5 Spojené království 1,8 1,0 0,9 0,9 30,7 27,2 23,1 21,7 67,4 71,8 76,1 77,4 Španělsko 4,5 4,4 3,2 2,9 29,4 29,2 30,0 30,2 66,1 66,4 66,9 66,7 Švédsko 2,9 2,0 1,1 1,5 30,6 28,6 27,7 28,7 66,6 69,4 71,2 69,7 Ostatní země Chorvatsko 10,4 8,8 7,3 6,8 33,4 29,3 30,4 30,1 56,3 61,9 62,6 63,0 Island 10,4 9,0 6,2. 26,5 25,9 23,3. 60,6 65,0 70,5. Norsko 3,1 2,1 1,5 1,4 34,2 41,9 42,8 43,0 62,8 56,0 55,6 55,5 Spojené státy. 1,2... 24,1... 74,5.. Švýcarsko 2,1 1,6 1,3 1,1 30,3 27,3 27,1 27,7 67,6 71,1 71,5 71,2 Turecko 15,7 9,7 9,2 7,6 31,9 26,9 24,4 24,2 52,5 53,1 53,2 55,3 Pramen: Eurostat, 2008

Podíl sektorů ekonomik na HPH v roce 2007 (podle standardu kupní síly) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 1,9 1,8 1,7 1,9 26,4 26,3 25,9 26,8 71,7 71,8 72,4 71,4 EU 27 EU 25 EU 15 Eurozóna 15 terciální sektor sekundární sektor primární sektor Graf 1 Stabilně největší podíl na hrubé přidané hodnotě má v České republice stejně jako v ostatních evropských zemích terciární sektor, zatímco podíl primárního sektoru dosahuje velmi nízkých hodnot. V roce 2005 tvořil terciární sektor podle údajů Eurostatu 59,1 % hrubé přidané hodnoty ČR, ještě vyšších hodnot dosahuje podíl terciárního sektoru na hrubé přidané hodnotě v rámci celé Evropské unie, v roce 2007 byl jeho podíl na HPH dle Eurostatu 71,7 %, v roce 2005 71,9 %. Podíl terciárního sektoru na hrubé přidané hodnotě ukazuje vyspělost ekonomiky. Zatímco v nejvyspělejších zemích tvoří terciární sektor více než 70% podíl na HPH, v rozvojových zemích se jeho podíl pohybuje okolo 50 %. 1.2 Vývoj hrubého domácího produktu v EU a ve vybraných zemích HDP - růst ve stálých cenách v % z toho čtvrtletí 2009 2006 2007 2008 p) 2009 meziročně, sezónně očištěná data I o) II p) III p) IV EU27 3,1 2,9 0,9-4,2-4,5-4,8-4,5-2,9-0,1 EA-12 3,0 2,6 0,8-4,3-4,8-5,0-4,8-3,1-0,2 Německo 3,2 2,6 1,0-5,8-6,9-6,5-6,1-4,0 0,0 Francie 2,4 2,3 0,3-2,9-3,2-3,3-3,4-2,1 0,4 Velká Británie 2,8 3,0 0,7-1,1-4,1-4,7-4,2-2,9 0,3 Rakousko 3,3 3,0 1,7-4,0-2,7-4,0-4,6-4,7 0,1 Maďarsko 3,9 1,1 0,5-6,0-2,5-0,7-0,4-0,3-1,2 Polsko 6,2 6,6 4,8-0,5 1,9 0,1-1,6-2,3 0,7 Slovensko 8,5 10,4 6,4-4,8-6,2-5,3-4,3-3,5 1,5 Česko 6,8 6,1 3,0-4,3-3,4-4,6-5,2-3,5 0,3 Spojené státy americké 2,8 2,0 1,1-2,8-2,5-3,6-3,5-1,9 0,4 o) odhad; p) predikce Pramen: Eurostat, OECD, IMF, odhady MF ČR červenec 2009 p) 2010 2

Vývoj HDP v EU a vybraných zemích (růst ve stálých cenách, v %, meziročně) 12 10 8 6 4 2 0-2 -4-6 -8 2006 2007 2008 p) 2009 p) 2010 EU27 Německo Slovensko Česko Spojené státy americké Graf 2 Světová ekonomická a finanční krize způsobila pokles HDP v téměř všech ekonomikách již v roce 2008. Pro rok 2009 očekáváme výrazný pokles výkonu ekonomik. Například HDP České republiky by podle predikcí MF mělo poklesnout meziročně o 4,3 %, v případě Maďarska dokonce o 6 %. V roce 2010 by podle predikcí k dalším poklesům ve většině evropských zemích dojít nemělo, naopak v mnoha ekonomikách by mělo dojít k hospodářskému oživení a opětovnému meziročnímu růstu HDP. Země, seskupené dle vyspělosti 1.3 Úroveň HDP na obyvatele při přepočtu pomocí běžné parity kupní síly PPS (EU27) 2006 2007 2008 2009 (predikce) 2010 (predikce EA12 =100 PPS (EU27) PPS (EU27) EA12 =100 PPS (EU27) EA12 =100 PPS (EU27) PPS (EU27) Řecko 22 200 85 23 600 86 24 200 88 24 100 92 24 300 92 Slovinsko 20 700 79 22 200 81 22 800 83 22 300 85 22 600 86 Česko 18 300 70 20 000 73 20 400 74 19 700 75 19 800 75 Portugalsko 18 000 69 19 000 69 19 000 69 18 300 70 18 300 70 Slovensko 15 000 58 16 700 61 17 700 65 17 100 65 17 500 67 Maďarsko 15 000 58 15 600 57 15 800 58 15 100 57 14 900 56 Estonsko 15 400 59 16 900 62 16 300 50 14 900 57 14 900 56 Polsko 12 400 47 13 400 49 14 100 51 14 200 54 14 400 55 Litva 13 100 50 14 800 54 15 200 56 13 800 52 13 300 50 Lotyšsko 12 400 48 14 400 53 13 800 50 12 200 47 12 000 45 Parita KS = poměr schopnosti nákupu stejného souboru statků v porovnávaných zemích; EA12 Eurozóna MF Makropredikce 07/09 Následující graf znázorňuje vývoj HDP na obyvatele při přepočtu pomocí běžné parity kupní síly ve vybraných zemích s podobným stupněm vyspělosti. Až do roku 2008 docházelo k nárůstům hodnot ve všech vybraných zemích, v roce 2008 ovšem ve většině z vybraných zemí ukazatel pokles a pro rok 2009 je předpokládán další pokles. Podobný vývoj lze sledovat i u úrovně hrubého domácího produktu na obyvatele při přepočtu pomocí běžného směnného kurzu. EA12 =100 3

Úroveň HDP na obyvatele ve vybraných státech (při přepočtu pomocí běžné parity kupní síly) 26000 24000 22000 20000 18000 16000 14000 2006 2007 2008 2009 p) 2010 p) Řecko Slovinsko Česko Portugalsko Slovensko Maďarsko Graf 3 Země, seskupené dle vyspělosti 1.4 Úroveň HDP na obyvatele při přepočtu pomocí běžného směnného kurzu EUR 2007 2008 2009 (predikce) 2010 (predikce) EA12 = 100 Ea12 =100 ICH EUR EA12 = 100 Řecko 20 400 73 84 21 600 75 85 21 600 79 86 22 000 80 87 Slovinsko 17 100 61 75 18 200 63 76 17 900 65 77 18 400 67 78 Česko 12 300 44 60 14 200 50 67 13 000 47 63 13 700 50 66 Portugalsko 15 400 55 79 15 600 55 79 15 000 54 78 15 000 55 78 Slovensko 10 200 36 59 12 000 42 65 11 900 43 67 12 300 45 67 Maďarsko 10 100 36 63 10 500 37 64 9 000 33 57 9 500 35 61 Estonsko 11 400 41 66 11 800 41 69 10 600 39 68 10 400 38 67 Polsko 8 100 29 59 9 500 33 64 7 600 28 57 8 200 30 54 Litva 8 400 30 56 9 600 34 60 8 800 32 61 8 300 30 60 Lotyšsko 9 300 33 63 10 200 36 71 8 700 32 68 8 200 30 65 EA12 Eurozóna; ICH index cenové hladiny HDP EA12 100; Pramen: MF Makropredikce 07/09 Poznámka: Předchozí tabulky porovnávají ekonomický; srovnání pomocí parity kupní síly ukazuje takový poměr mezi měnami, který vyjadřuje schopnost zakoupit stejný soubor určitých statků v daných zemích. Za r. 2008 dosáhl HDP na obyvatele v ČR 74 % ekonomického výkonu v eurozóně. Podíl parity kupní síly a směnného kurzu vyjadřuje komparativní cenovou hladinu HDP- index cenové hladiny - v r. 2008 dosáhl v ČR 67 %. Ea12 =100 ICH EUR EA12 = 100 Ea12 =100 ICH EUR EA12 = 100 Ea12 =100 ICH 4

Úroveň HDP na obyvatele ve vybraných státech (při přepočtu pomocí běžného směnného kurzu) 23000 21000 19000 17000 15000 13000 11000 9000 7000 2007 2008 2009 p) 2010 p) Řecko Slovinsko Česko Portugalsko Slovensko Maďarsko Graf 4 5

Země 1.5 Složky HDP v běžných cenách - 2007 HDP v mld. Výdaje na konečnou spotřebu v % z HDP Tvorba hrubého kapitálu v % HDP PPS z toho výdaje Tvorba hr. Celkem Celkem domácností fix. kapitálu Náhrady zaměstnanců m v % HDP EU 27 12 339 731,1 77,7. 21,8 21,2 48,2 EU 25 12 049 388,0 77,7. 21,7 21,1 48,3 Eurozóna 15 8 748 845,0 76,4. 22,2 21,8 47,4 v tom: Belgie 314 946,4 74,4 51,3 22,6 21,7 50,2 Bulharsko 72 832,6 85,3 68,7 36,8 29,8 34,5 Česká republika 208 157,6 68,4 47,3 26,5 24,3 42,9 Dánsko 166 333,6 75,4 48,7 23,4 22,7 54,0 Estonsko 23 578,8 74,7 53,8 37,9 18,7 48,6 Finsko 153 176,3 72,4 48,3 22,3 32,5 47,5 Francie 1 754 188,8 62,1 55,3 22,1 26,3 51,6 Irsko 161 810,0 87,9 44,3 26,3 22,5 41,3 Itálie 1 491 887,7 75,6 58,6 21,5 31,0 41,1 Kypr 18 233,7 79,8 65,3 22,3 21,5 44,7 Litva 51 241,0 78,8 64,4 30,5 21,1 44,5 Lotyšsko 32 720,9 84,0 64,1 37,2 21,4 49,0 Lucembursko 33 050,0 83,0 30,7 20,1 32,5 44,8 Maďarsko 158 387,7 82,9 52,2 23,7 28,0 45,8 Malta 7 849,7 47,7 59,5 22,4 19,6 42,9 Německo 2 308 953,2 74,8 55,2 18,3 21,0 48,8 Nizozemsko 538 616,3 80,4 45,8 19,7 19,6 49,3 Polsko 508 657,0 71,7 60,0 23,8 20,0 35,7 Portugalsko 196 863,0 71,3 63,0 22,1 22,2 48,7 Rakousko 262 550,7 78,9 51,7 22,8 21,7 48,2 Rumunsko 217 012,5 85,3 67,1 29,6 21,8 40,2 Řecko 270 296,6 84,7 70,2 22,6 30,5 34,6 Slovensko 91 821,4 69,9 55,0 27,8 27,5 36,4 Slovinsko 45 659,7 73,2 51,3 31,4 26,1 49,8 Spojené království 1 771 246,7 71,6 61,3 18,4 20,3 53,2 Španělsko 1 190 020,1 72,6 56,5 31,2 18,9 47,3 Švédsko 286 230,1 85,0 45,1 19,7 17,8 54,5 Ostatní země Chorvatsko 60 735,0 75,7. 32,8 29,8 50,8 Island 9 956,6 82,9 56,3 27,7 27,5 58,7 Japonsko 3 606 336,4 74,9 55,6 23,8 23,2. Norsko 214 975,0 61,3 39,8 23,1 20,8 42,8 Spojené státy 11 621 985,6 86,9. 19,2 18,8. Švýcarsko 260 762,2 68,6 55,9 22,2 22,0 62,2 Turecko 776 225,9 82,9 70,7 22,2 22,8 20,1 Pramen: Eurostat, 2008 Standard kupní síly (PPS) je umělá měna odrážející rozdíly v národních cenových úrovních, které nejsou zachyceny směnným kurzem. Tato jednotka umožňuje smysluplné objemové srovnání ekonomických ukazatelů mezi zeměmi. Úhrnné veličiny vyjádřeny standardem kupní síly jsou získány vydělením souhrnných hodnot v běžných cenách a národní měně příslušnou paritou kupní síly. Parity kupní síly (PPP) jsou směnné kurzy, které vyrovnávají kupní sílu jednotlivých měn. To znamená, že za daný obnos peněz, konvertovaný do různých měn kurzem PPP, je možné koupit ve všech zemích ten samý spotřební koš zboží a služeb. Kurzy PPP tak odstraňují rozdíly v cenových úrovních mezi zeměmi 6

Složky HDP v běžných cenách v roce 2007 (v %) 160 140 120 100 80 60 40 20 0 48,2 48,3 47,4 42,9 21,8 21,7 22,2 26,5 77,7 77,7 76,4 68,4 EU 27 EU 25 Eurozóna 15 Česká republika Výdaje na konečnou spotřebu Tvorba hrubého kapitálu Náhrady zaměstnancům Graf 5 Stejně jako v Evropské unii, i v České republice tvoří největší část HDP výdaje na konečnou spotřebu. V roce 2007 tvořily výdaje na konečnou spotřebu 68,4 % HDP v běžných cenách, náhrady zaměstnancům 42,9 % HDP a tvorba hrubého kapitálu 26,5 %. V rámci 27 států EU byl podíl výdajů na konečnou spotřebu na HDP 77,7 %, náhrady zaměstnancům zde tvořily 48,2 % a tvorba hrubého kapitálu 21,8 %. 7

1.6 Ekonomická aktivita - nezaměstnanost Míra ekonomické aktivity - obyvatelstvo ve věku 15-64 let Harmonizovaná míra nezaměstnanosti (VŠPS) Země 2000 2002 2004 2006 2007 2000 2002 2004 2006 2007 EU 27 68,6 68,6 69,3 70,3 70,5 8,7 8,9 9 8,2 7,1 Eurozóna 15 67,6 68,2 69,4 70,7 71,1 8,3 8,2 8,8 8,2 7,4 v tom: Belgie 65,1 64,8 65,9 66,5 67,1 6,9 7,5 8,4 8,3 7,5 Bulharsko 60,7 61,9 61,8 64,5 66,3 16,4 18,2 12,1 9 6,9 Česká republika 71,3 70,6 70 70,3 69,9 8,7 7,3 8,3 7,2 5,3 Dánsko 80 79,6 80,1 80,6 80,2 4,3 4,6 5,5 3,9 3,8 Estonsko 70,2 69,3 70 72,4 72,9 12,8 10,3 9,7 5,9 4,7 Finsko 74,5 74,9 74,2 75,2 75,6 9,8 9,1 8,8 7,7 6,9 Francie 68,7 69,1 69,9 70 70,2 9 8,6 9,3 9,2 8,3 Irsko 68,2 68,6 69,5 71,8 72,4 4,3 4,5 4,5 4,5 4,6 Itálie 60,1 61,1 62,7 62,7 62,5 10,1 8,6 8,1 6,8 6,1 Kypr 69,1 71,2 72,6 73 73,9 4,9 3,6 4,7 4,6 3,9 Litva 70,8 69,6 69,1 67,4 67,9 16,4 13,5 11,4 5,6 4,3 Lotyšsko 67,2 68,8 69,7 71,3 72,8 13,7 12,2 10,4 6,8 6 Lucembursko 64,1 65,2 65,8 66,7 66,9 2,2 2,6 5 4,6 4,1 Maďarsko 60,1 59,7 60,5 62 61,9 6,4 5,8 6,1 7,5 7,4 Malta 58 58,5 58,2 59,2 59,5 6,7 7,5 7,4 7,1 6,4 Německo 71,1 71,7 72,6 75,3 76 7,5 8,4 9,8 9,8 8,4 Nizozemsko 75,2 76,5 76,6 77,4 78,5 2,8 2,8 4,6 3,9 3,2 Polsko 65,8 64,6 64 63,4 63,2 16,2 20 19 13,9 9,6 Portugalsko 71,4 72,7 73 73,9 74,1 3,9 5 6,7 7,7 8 Rakousko 71 71,6 71,3 73,7 74,7 3,6 4,2 4,8 4,8 4,4 Rumunsko 68,4 63,4 63 63,6 63 7,3 8,6 8,1 7,3 6,4 Řecko 63,8 64,2 66,5 67 67 11,2 10,3 10,5 8,9 8,3 Slovensko 69,9 69,9 69,7 68,6 68,3 18,8 18,7 18,2 13,4 11,1 Slovinsko 67,5 67,8 69,8 70,9 71,3 6,7 6,3 6,3 6 4,9 Spojené království 75,4 75,2 75,2 75,5 75,3 5,4 5,1 4,7 5,4 5,3 Španělsko 65,4 66,2 68,7 70,8 71,6 11,1 11,1 10,6 8,5 8,3 Švédsko 77,3 77,6 77,2 78,8 79,1 5,6 4,9 6,3 7 6,1 Pramen: Eurostat 2008 Míra ekonomické aktivity ve vybraných evropských státech v r. 2007- obyvatelstvo ve věku 15-64 let Nizozemsko Spojené království Španělsko Česká republika Řecko Itálie 60 62 64 66 68 70 72 74 76 78 80 Graf 6 8

1.7 Konečné výdaje na spotřebu domácností podle účelu spotřeby v běžných cenách 2006 % z celkových výdajů Země Potraviny a nealkoholické nápoje Alkoholické nápoje, tabák a narkotika Odívání a obuv Bydlení, voda, energie a paliva Bytové vybavení, zařízení domácností údržba Zdraví Doprava Pošty a telekomunikace Rekreace a kultura Vzdělání Stravovací a ubytovací služby EU 27 12,7 3,5 5,7 21,9 6,2 3,4 13,6 2,7 9,4 1 9 10,8 EU 25 12,5 3,5 5,8 21,9 6,3 3,4 13,6 2,7 9,5 1 9 11 EU 15 12,1 3,3 5,8 21,9 6,3 3,4 13,7 2,7 9,6 1 9,3 11 Eurozóna 15 12,9 3,2 5,8 22 6,5 3,8 13,5 2,8 8,8 0,9 8,9 11 z toho: Belgie 12,9 3,6 5,3 22,9 5,5 4,5 14,9 2,1 9,2 0,5 5,1 13,4 Česká republ. 15,4 7,4 4,6 21,9 5,3 2,2 11,6 3,7 11,3 0,7 7,5 8,6 Estonsko 16,9 6,9 7,8 18,2 5,7 2,8 13,5 3,4 8,6 1 7 8,1 Finsko 12,4 4,9 4,9 24,9 5,5 4,2 12,6 2,7 11,8 0,4 6,4 9,4 Francie 13,4 3 4,7 24,9 5,9 3,4 14,5 2,7 9,2 0,7 6,2 11,4 Irsko 5,3 5 4,9 19,8 6,7 3,4 12,2 3,4 7,2 1,2 18,1 12,6 Itálie 14,7 2,7 8 20,6 7,6 3,2 13,3 2,7 6,8 0,9 9,9 9,7 Kypr 15,7 6,3 6,2 13 5,4 3,8 14 2 8,3 3 12,2 10,2 Litva 26 6,2 8,1 14,1 5,5 4,2 16,3 2,5 6,2 1 2,9 6,9 Lucembursko 8,9 9,4 4,1 22,6 6,3 1,9 18,7 1,9 7,5 0,5 7,2 11 Maďarsko 16,9 8,9 3,4 18,5 6,3 3,6 16,1 4,3 7,9 1,3 5,1 7,9 Malta 16,4 2,8 4,8 11,6 8,5 2,5 14,1 4,7 11,1 1,3 13,1 9 Německo 11 3,4 5,1 24 6,9 4,7 14,5 2,8 9,3 0,7 5,4 12,1 Nizozemsko 10,9 2,9 5,5 22,7 6,5 2,4 11,9 4,6 10,4 0,5 5,3 16,4 Polsko 20,7 6,5 4,6 23,5 4,3 4 8,5 3,3 7,3 1,3 2,8 12,4 Portugalsko 16,7 3,8 7,2 14,7 6,8 5,8 14,6 2,8 7 1,2 10,8 12,5 Rakousko 10,5 3,2 6 21,1 6,7 3,4 12,7 2,7 11,3 0,8 11,3 10,3 Rumunsko 29,1 3,9 3,9 20 5,3 3,1 18 2 4,7 1,8 5,5 2,7 Řecko 15,5 4,7 6,6 16,3 6,1 4,8 11,1 1,2 8,8 2,5 13,9 8,6 Slovensko 17,9 5 3,9 25,9 5,5 3,3 8,4 3,5 8,9 1,5 7,3 9,4 Slovinsko 14,3 5 5,4 18,9 5,8 3,4 15,9 3,6 10,5 1,1 6,6 9,3 Spoj. království 9,1 3,6 5,9 20,3 5,8 1,6 14,9 2,2 12,5 1,4 11,8 11 Španělsko 13,8 2,7 5,5 16,7 5,3 3,5 11,9 2,6 8,9 1,4 18,5 9,2 Švédsko 12,1 3,5 5 26,8 5 3,1 13,9 3,2 11,5 0,3 5,6 9,9 Ostatní zboží a služby Pramen:Eurostat 2008 9

Graf 7 Stravovací a ubytovací služby 9% Vzdělání 1% Rekreace a kultura 9% Konečné výdaje na spotřebu domácností v EU 27 v r. 2006 Pošty a telekomunikace 3% Ostatní zboží a služby 11% Doprava 14% Zdraví 3% Bydlení, voda, energie a paliva 22% Potraviny a nealkoholické nápoje 13% Alkoholické nápoje, tabák a narkotika 3% Odívání a obuv 6% Bytové vybavení, zařízení domácností, údržba 6% Konečné výdaje na spotřebu domácností v ČR v r. 2006 Stravovací a Ostatní zboží a služby ubytovací služby 9% 7% Vzdělání 1% Rekreace a kultura 11% Potraviny a nealkoholické nápoje 15% Alkoholické nápoje, tabák a narkotika 7% Pošty a telekomunikace 4% Doprava 12% Bydlení, voda, energie a paliva 22% Odívání a obuv 5% Graf 8 Bytové vybavení, zařízení domácností, údržba 5% Zdraví 2% 10

2. Cestovní ruch 2.1 Cestovní ruch členských států EU s ostatními zeměmi světa - 2006 (mil. EUR) Země Příjmy Výdaje Saldo EU 27 252 983 243 179 9 804 EU 25 249 889 240 976 8 913 z toho: Belgie 8 142 12 298-4 156 Bulharsko 2 062 1 171 891 Česká republika 3 991 2 118 1 874 Dánsko 4 452 5 908-1 456 Estonsko 811 471 341 Finsko 1 891 2 723-832 Francie 36 906 24 841 12 065 Irsko 4 258 5 446-1 188 Itálie 30 335 18 366 11 969 Kypr 1 913 781 1 132 Litva 824 722 102 Lotyšsko 384 563-180 Lucembursko 2 883 2 492 391 Maďarsko 3 393 1 697 1 696 Malta 607 253 354 Německo 26 091 58 895-32 804 Nizozemsko 9 037 13 560-4 523 Polsko 5 752 4 588 1 164 Portugalsko 6 649 2 625 4 024 Rakousko 13 255 7 420 5 835 Rumunsko 1 032 1 032-0 Řecko 2) 11 357 2 383 8 974 Slovensko 1 208 842 366 Slovinsko 1 425 772 653 Spojené království 26 863 50 300-23 437 Španělsko 40 710 13 266 27 444 Švédsko 6 752 7 617-865 Data vycházejí z platební bilance - běžný účet, služby, cestování Příjmy ze zahraničního cestovního ruchu nedosahují v České republice takových hodnot, jako v tradičních evropských destinacích mezinárodního cestovního ruchu (Španělsko, Francie, Itálie a obecně státy na pobřeží Středozemního moře). To je dáno jak výrazně menší rozlohou, tak vnitorzemskou polohou ČR. Přesto cestovní ruch patří k významným zdrojům HDP a zásadním způsobem se promítá také do salda běžného účtu platební bilance. V mezinárodním srovnání je celkové saldo bilance za cestovní ruch (1,87 mld. EUR) řádově srovnatelné s výsledky Polska a Maďarska, což vypovídá o pozici ekonomiky cestovního ruchu a rozvinutosti infrastruktury v zemích Visegrádské čtyřky. Je zajímavé, že Slovensko se svou vysokohorskou konkurenční výhodou má aktivní saldo bilance za cestovní ruch jen 0,36 mld. EUR. 11

Graf 9 12

Země Hrubá míra obsazenosti hotelů a podobných ubytovacích zařízení 2.2 Hotely v zemích EU - 2006 (v %) Hotely a podobná ubytovací zařízení Noci strávené v zemích EU Celkem Ostatní hromadná ubytovací zařízení Turistické kempy z toho Chatové osady EU 27 1) 36,2 66,2 33,8 15,5 8,6 v tom: Belgie 34,0 52,3 47,7 10,7 17,4 Bulharsko 20,9 92,9 7,1 0,6 3,0 Česká republika 30,0 62,5 37,5 7,8 2,3 Dánsko 41,2 39,0 61,0 42,9 13,5 Estonsko 39,5 82,8 17,2 5,2 2,6 Finsko 34,8 82,6 17,4 12,4 4,2 Francie 43,1 66,4 33,6 33,6. Irsko 49,6 79,7 20,3 8,0. Itálie 32,6 67,7 32,3 17,2 9,0 Kypr 43,9 99,3 0,7 0,1 0,6 Litva 30,4 81,2 18,8 2,2 13,5 Lotyšsko 36,2 83,5 16,5 5,8 2,9 Lucembursko 26,1 52,1 47,9 37,2 4,2 Maďarsko 27,3 80,4 19,6 7,4 4,7 Malta 50,6 98,4 1,6.. Německo 35,0 59,3 40,7 6,1 8,3 Nizozemsko 45,3 37,8 62,2 25,3 31,9 Polsko 33,6 42,6 57,4 1,3 1,8 Portugalsko 39,0 82,5 17,5 15,0. Rakousko 37,0 78,9 21,1 4,8 6,7 Rumunsko 21,9 95,3 4,7 1,2. Řecko 22,4 98,1 1,9 1,9. Slovensko 33,3 64,1 32,9 3,7 3,3 Slovinsko 45,3 69,1 30,9 14,2 7,8 Spojené království 36,4 62,8 37,2 22,7 4,0 Španělsko 45,3 70,4 29,6 8,4 19,2 Švédsko 33,0 50,8 49,2 36,8 7,1 Hrubá míra obsazenosti v hotelech a podobných ubytovacích zařízeních je v ČR mírně pod průměrem Evropské unie. Je však třeba uvážit, že do evropského průměru se vysokou vahou promítají výsledky zemí jako Španělsko, Francie, či Řecko v hotelovém segmentu. Při zohlednění této skutečnosti lze ztrátu ČR na evropský průměr 6,2 p.b v HUZ (resp. 3,7 p.b. v hotelovém segmentu) považovat za poměrně slušný výsledek. 13

Graf 10 14

2.3 Výdaje turistů - rezidentů na zahraniční dovolenou podle destinace - 2007 (cesty se čtyřmi přenocováními) Země EU 27 EFTA EU 27, z toho: Ostatní evropské země Ruská Celkem federace Afrika Celkem Sev. Amerika Spojené Celkem státy Stř. a j. Amerika Asie Celkem Oceanie Celkem Belgie 63,9 1,6 8,1 0,9 11,4 2,9 2,4 4,8 6,6 0,8 Česká rep. 51,4 1,2 19,4 0,5 14,5 3,8 3,7 4,0 5,3. Dánsko 54,0 3,8 9,1 1,1 5,5 8,7 7,5 5,3 10,7 2,8 Finsko 61,4 1,9 3,5 0,4 4,7 6,7 6,0 2,3 18,3 1,1 Francie 34,4 2,9 5,0. 21,8 8,1 4,0 11,1 12,9. Irsko 57,4 0,9 2,2 0,1 4,0 20,4 18,4 1,8 6,4 6,9 Kypr 73,0 0,6 11,1 6,3 2,8 2,3 1,9 0,2 7,7 1,8 Litva 59,7 2,9 18,3 6,9 11,7 2,1 2,0 1,9 3,1 0,1 Lotyšsko 62,3 5,1 13,2 6,8 6,6 4,3 4,1 0,7 6,8 1,1 Lucembursko 74,1 4,8 3,2. 6,4 3,9 3,0 3,0 4,2. Maďarsko 63,0 4,1 11,4. 3,7 9,2 6,7. 5,5. Německo 58,4 4,3 9,9 1,1 6,7 8,0 6,9 3,7 7,3 1,7 Nizozemsko 59,3 3,9 2,0 0,5 7,1 6,9 5,5 6,5 12,6 1,7 Polsko 80,3 1,3 10,5. 7,3 0,5.. 0,3. Rakousko 52,3 1,7 21,0 0,4 5,2 3,8 3,0 3,7 8,0 2,3 Řecko 66,7 2,7 14,2 1,5 3,6 7,1 7,1 1,3 2,4 2,1 Slovensko 45,2 1,1 17,7. 21,3 3,5 1,9 4,5 5,8 0,9 Slovinsko 30,8. 52,5. 9,3..... Spoj.králov. 54,0 1,9 3,7 0,2 6,6 12,3 10,5 5,1 10,5 4,2 Španělsko 47,6. 5,6. 10,7 4,8. 22,6 6,4. Švédsko 53,9 3,4 8,3 0,3 4,3 5,4 5,0 4,7 16,8 3,2 Ostatní země Chorvatsko 65,2 1,6 19,3 6,7 2,6 0,4 0,1 1,0 4,5 4,9 Norsko 69,0 1,3 5,2 0,2 3,8 5,9 5,9 3,5 10,6 0,6 Graf 11 15

Země Letecky Po moři 2.4 Způsob dopravy na dovolenou 2007 (v %) Pozemní doprava Vlak Autobus Osobní vozidlo Ostatní EU 27, z toho: Belgie 30,3 0,6 3,8 6,1 59,2 0,1 Česká republika 15,7 0,0 8,3 19,7 54,7 1,5 Dánsko 44,6 1,8 5,4 6,1 41,8 0,2 Estonsko 34,0 7,5. 20,0 32,3. Finsko 25,4 5,1 9,1 4,3 55,2 0,9 Francie 12,2 0,7 12,4 2,0 72,4 0,2 Irsko 71,0 3,0 1,9 1,8 22,0 0,2 Itálie 1) 19,0 6,1 8,5 5,0 61,4 0,0 Litva 30,8 3,3 12,8 6,6 46,3 0,2 Lotyšsko 45,0 1,2 14,3 16,5 22,2 0,8 Lucembursko 38,9 1,2 4,9 5,0 50,0 0,0 Maďarsko 1) 10,7 0,0 12,3 10,1 66,6 0,3 Německo 27,1 1,2 8,9 7,9 54,8 0,0 Nizozemsko 25,9 1,3 3,2 4,3 65,0 0,4 Polsko 8,1. 16,5 15,6 57,2 2,5 Portugalsko 20,0 0,5 2,3 7,0 69,9 0,3 Rakousko 28,9 0,3 7,2 7,2 55,2 1,2 Rumunsko 1) 3,5 0,1 25,0 21,4 47,2 2,8 Řecko 10,8 22,1 1,5 9,5 55,7 0,4 Slovensko 19,5 0,2 10,6 22,5 46,8 0,4 Slovinsko 11,7 1,4 2,2 7,2 77,4 0,0 Spojené království 54,7 6,7 4,8 3,4 30,1 0,4 Španělsko 18,2 1,5 7,0 15,9 56,8 0,5 Švédsko 32,8 2,9 10,7 6,0 47,6 0,0 Ostatní země Chorvatsko 8,9 1,8 3,5 20,9 64,3 0,6 Norsko 49,8 3,8 46,4 Způsobu dopravy na dovolenou ve většině zemí EU zcela jasně dominuje doprava osobním motorovým vozidlem, která patří v Evropě k nejoblíbenějším formám cestovnání. Hlavní příčinou tohoto jevu je vysoká míra uživatelského komfortu ve srovnání s veřejnou dopravou a časová nezávislost. Druhým nejčastějším způsobem cestování na dovolenou je letecká doprava, která se uplatňuje hlavně u vzdálených destinací. Vysoký podíl letecké dopravy z pochopitelných důvodů vykazují ostrovní státy. 16

Graf 12 17

2.5 Příjezdy turistů nerezidentů podle zemí původu, 2007 Země původu Hostitelská země EU 27 Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Irsko Itále Litva Lotyšsko Lucembursko Mad'arsko Německo Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Řecko Slovensko Slovinsko Spojené království Španělsko Švédsko EU 27, z toho: Belgie 79,7 x 0,2 0,4 0,9 0,1 0,6 15,1 0,7 3,8 0,2 0,1 1,1 0,4 10,6 18,6 1,2 0,6 0,6 0,5 0,6 0,2 0,1 17,2 4,4 1,2 Bulharsko 73,0 1,9 x 1,6 2,6 0,2 2,0 4,3 1,5 2,8 0,2 0,2 0,1 1,0 18,5 1,7 2,0 0,5 1,6 7,1 6,1 0,8 0,5 10,6 1,5 3,0 Česká rep. 71,0 1,2 0,3 x 1,6 0,3 0,7 3,6 0,8 6,5 0,9 0,3 0,1 1,4 22,7 2,7 4,2 0,4 2,8 0,5 1,0 4,1 0,3 9,0 4,1 1,2 Dánsko 60,8 0,8 0,1 0,3 x 0,1 2,1 0,5 0,4 2,7 0,2 0,1 0,1 0,2 8,6 3,3 0,9 0,3 0,4 0,9 2,4 0,1 0,1 8,2 1,7 26,1 Estonsko 86,4 0,4 0,1 0,4 1,0 x 52,8 1,1 0,2 1,7 2,5 4,8 0,0 0,2 6,0 0,8 1,3 0,2 0,4 0,1 0,2 0,1 0,1 4,0 1,2 6,7 Finsko 56,8 1,0 0,1 0,4 2,6 3,4 x 3,5 0,5 3,1 0,4 0,6 0,1 0,4 10,9 3,1 1,0 0,3 0,8 0,2 0,5 0,1 0,1 8,2 2,7 12,6 Francie 69,2 7,8 0,1 0,2 0,7 0,0 0,3 x 0,8 9,2 0,1 0,0 0,3 0,2 9,9 5,6 0,5 0,8 0,5 0,2 0,4 0,1 0,1 22,6 8,0 0,7 Itálie 58,9 2,1 0,3 0,7 0,9 0,1 0,6 7,8 1,1 x 0,2 0,1 0,1 0,7 18,2 2,5 1,6 0,5 4,0 1,1 1,0 0,2 0,4 8,3 5,1 1,2 Kypr 80,2 1,0 0,2 1,0 1,5 0,1 1,0 3,1 1,0 1,3 0,1 0,1 0,1 0,5 8,0 1,3 0,8 0,1 1,0 0,5 4,0 0,1 0,1 47,9 0,3 5,2 Litva 71,8 0,9 0,2 1,2 1,9 4,8 4,6 2,7 0,6 3,5 x 8,1 0,1 0,4 14,7 1,2 15,1 0,3 0,8 0,2 0,3 0,3 0,2 4,8 1,7 3,0 Lotyšsko 73,9 0,7 0,2 0,9 2,0 8,7 9,2 2,1 1,3 3,4 7,7 x 0,1 0,3 12,8 1,8 3,2 0,2 1,0 0,2 0,3 0,2 0,1 7,7 1,9 7,5 Lucembursko 84,5 22,8 0,2 0,3 1,1 0,1 0,4 13,9 0,4 3,1 0,1 0,1 x 0,2 15,4 12,7 0,6 0,9 0,7 0,4 0,3 0,1 0,1 7,6 2,0 1,0 Maďarsko 70,3 1,4 0,7 2,2 1,0 0,2 1,4 4,2 0,7 5,8 0,3 0,3 0,1 x 16,8 2,1 2,7 0,4 7,0 6,0 1,2 1,4 0,6 7,1 4,7 1,9 Malta 2). 2,9. 0,3 2,5 0,1 1,1 7,0 1,4 8,9 0,1 0,1 0,2 0,9 11,6 3,6 0,6 0,4 1,9. 0,9 0,1 0,3 38,3 2,0 2,2 Německo 60,1 4,0. 1,1 3,9 0,2 1,1 4,9 0,6 6,2 0,3 0,2 0,8 0,8 x 10,6 2,1 0,5 5,0. 0,8 0,3 0,2 8,8 3,4 3,6 Nizozemsko 68,5 7,8 0,1 0,4 1,7 0,1 0,6 5,8 1,2 4,0 0,1 0,1 0,4 0,3 16,2 x 0,9 0,5 0,8 0,3 0,5 0,1 0,1 20,5 4,6 1,2 Polsko 71,3 1,4 0,2 1,7 2,5 1,3 1,0 4,4 1,5 5,1 2,4 1,3 0,1 1,1 26,2 2,5 x 0,4 1,3 0,4 0,3 0,7 0,2 9,5 2,9 2,9 Portugalsko 2). 2,2. 0,28 1,57 0,1 1,0 7,3 2,5 6,3 0,1 0,1 0,2 0,3 11,3 4,7 0,7 x 1,2. 0,3 0,0 0,1 19,3 21,0 1,7 Rakousko 79,7 2,3 0,3 1,5 1,3 0,1 0,4 2,5 0,4 5,9 0,1 0,1 0,3 1,9 45,6 5,6 1,1 0,2 x 1,4 0,6 0,4 0,4 4,8 1,6 0,9 Rumunsko 73,0 1,5 1,3 1,2 0,9 0,1 0,5 7,7 0,5 12,7 0,1 0,1 0,1 6,2 14,8 2,9 2,1 0,8 5,1 x 2,4 0,6 0,4 5,8 4,0 0,8 Řecko 71,7 2,7 1,5 1,4 1,7 0,2 1,4 7,6 0,5 7,8 0,3 0,2 0,2 0,7 14,0 4,4 2,0 0,3 2,6 1,7 x 0,5 0,4 12,8 2,2 2,6 Slovensko 82,3 1,1 0,4 26,0 0,9 0,3 0,7 2,6 0,7 4,0 1,5 0,7 0,0 5,3 11,9 1,4 12,4 0,2 4,2 1,0 0,3 x 0,8 4,3 0,9 0,7 Slovinsko 72,1 1,7 0,9 1,7 0,5 0,1 1,2 3,0 0,6 23,4 0,2 0,2 0,1 2,5 10,2 1,7 1,4 0,5 12,5 1,0 0,4 0,8 x 4,9 1,6 0,9 Spoj,.král. 2). 2,7. 0,5 2,1 0,1 0,6 7,8 6,6 5,1 0,2 0,1 0,2 0,5 11,4 5,3 1,1 0,6 1,0. 0,5 0,2 0,1 x 5,5 2,9 Španělsko 78,1 2,7 0,1 0,5 1,0 0,1 0,6 9,8 1,7 7,2 0,1 0,1 0,2 0,3 20,0 3,5 0,7 3,8 0,9 0,4 0,4 0,1 0,1 22,3 x 1,5 Švédsko 51,5 1,2. 0,4 6,3 0,3 5,2 2,8 0,6 3,5 0,2 0,2 0,1 0,3 12,6 2,8 1,2 0,3 0,8. 0,4 0,1. 9,7 2,7 x Ostatní země Chorvatsko 78,8 1,2 0,5 3,9 0,7 0,2 0,4 7,6 0,7 12,0 0,4 0,2 0,0 2,8 13,8 2,1 2,2 0,6 9,8 0,6 0,2 2,1 7,6 4,3 2,9 1,6 Lichtenštejnsko 61,2 1,5 0,2 0,8 1,0 0,0 0,3 2,3 0,3 3,7 0,1 0,1 1,0 1,1 32,4 2,3 0,5 0,3 5,3 0,3 0,4 0,2 0,4 4,6 1,1 1,2 1) Data vycházející z počtu turistů nerezidentů, kteří se ubytovali v hotelech a obdobných zařízeních 18

Graf 13 Pokud jde o zdrojové země České republiky podle počtu příjezdů, nejsilnějšího podílu dosahuje sousední Německo, které je i z historického pohledu tradiční zdrojovou zemí, a má výrazně pasivní saldo bilance za mezinárodní cestovní ruch. (Tím se liší např. od Francie, která má výhodu atraktivní přímořské destinace, ale také silný domácí cestovní ruch). Ostatní státy dosahují na příjezdovém cestovním ruchu ČR podstatně nižšího podílu.

3. Živnostenské podnikání v ČR v I. III. čtvrtletí 2009 (k 30. 9. 2009) Zakládání, provozování i zánik podnikatelských aktivit v ČR upravuje Živnostenský zákon (zákon o živnostenském podnikání č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a obchodní zákoník (zákon č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Vedle základních funkcí těchto podnikatelských právních norem, je trvale předmětem zájmu i vývoj a analýza údajů, které vyplývají z živnostenského rejstříku, vedeného ŽÚ v pověřených obcích a ústředně spravovaného MPO. Novela živnostenského zákona (ŽZ) zakotvila významnou liberalizaci podmínek vstupu do podnikání a jeho průběžné zjednodušení, které již od pololetí 2008 působilo na zvýšený podnikatelský zájem. Tyto změny byly promítnuty též do evidence a dalších podkladů, z nichž vzniká tato stručná analýza živnostenského podnikání. Dále uvedené přehledy jsou těmto změnám přizpůsobeny. Znovu připomínáme, že zachycují výrazný pokles počtu volných živností, jako důsledek zavedení jedné volné živnosti (s osmdesáti obory činností), což se dotýká i původního sledování volných živnosti v obchodě. Uvolněné podmínky vstupu do podnikání vedly podle MPO nejen k podstatnému celkovému meziročnímu přírůstku, ale i ke zvýšení počtu řemeslných živností, což dokládá nejen rok 2008, ale i vývoj v I. III. čtvrtletí 2009, kdy jejich přírůstek dosáhl přes 27,7 tis. Ještě výraznější přírůstek za tři čtvrtletí 2009 vykazují volné živnosti přírůstek, a to 34 tis.s tím, že k dalšímu znatelnému zvýšení o 14. tis. došlo ve III. čtvrtletí t. r. S přihlédnutím k potřebám strukturálního a regionálního posuzování živnostenského podnikání uvádíme základní přehledy o živnostenském podnikání v našem statisticko ekonomického servisu pro naše členy a partnery v této sestavě: Vývoj počtu živnostenských oprávnění od r. 1992 až do 30. 9. 2009 Podnikatelé a živnosti podle území (oblastí a krajů) za I. až III. čtvrtletí 2009 Počty živnostenských oprávnění podle základních druhů živnosti v I. až III. čtvrtletí 2009 rovněž podle území (regionů a krajů) Řemeslné a koncesované živnosti v pohostinství a v podnikání cestovních kanceláří do 30. 9. 2009 (opět podle regionů a krajů) K základním charakteristikám vývoje živnostenských struktur v I. pololetí 2009 v návaznosti na rok 2008 patří: celkový počet registrovaných podniků živnostenskými úřady dosáhl k 30. 9. 2009; 2 162 189, t. zn. počet podnikatelů proti 31. 12. 2008 vzrostl o 49,8 tis. s tím, že na jednoho podnikatele připadlo v I. pololetí 2009 1,33 živnostenského oprávnění stejně jako v roce 2008 po novele (v roce 2007 to bylo 1,93 ŽO); ve vztahu k populaci připadalo k 30. 9. 2009 na 1 tis. obyvatel 274,31 ŽO (koncem roku 2007 to bylo 382,7 ŽO) a 206,14 podnikatelů (v roce 2007-198,5 podnikatelů); vlivem novely ŽZ se celkový počet vydaných živnostenských oprávnění se v roce 2008 snížil a dosáhl k 31. 12. 2008 počtu 2 815 400 ŽO k 30. 9. 2009 činí tento počet 2 877 300, t. zn. během I. až III. čtvrtletí se počet ŽO zvýšil o téměř 62 tis.; ve struktuře vzrostl v I. III. čtvrtletí počet ŽO pro fyzické osoby (FO) o 52,8 tis., pro právnické osoby o 9 tis.; podle druhu ŽO se ve sledovaném období snížil počet ŽO koncesovaných (o 357), zvýšil počet ŽO vázaných (o 648) a jak již bylo naznačeno vzrostl počet ŽO řemeslných (o 27,7 tis.) a počet ŽO volných (o 34 tis.). redukce počtu volných živností se v odvětví obchodu promítla především v maloobchodě a velkoobchodě, rovněž je zřetelná v podnikání v ubytování; následující přehledy ukazují vývoj řemeslné živnosti hostinské, kde došlo v I. až III. čtvrtletí 2009 ke zvýšení počtu o 5,3 tis (o 3,2 %) 20

a v cestovním ruchu u koncesovaných živnosti pro provozování CK s přírůstkem 60 koncesí na registrovaný počet k 30. 9. 2009-1 351; příznačné je, že v celkových počtech ŽO a podnikatelů bylo evidováno k 30. 9. 2009 více jak 94 tis. ŽO pro 85,8 tis. podnikatelů cizinců; celkový počet podnikatelů - cizinců se v I. až III. čtvrtletí 2009 zvýšil o 8,6 tis. osob, což činí z celkového přírůstku podnikatelů za tři čtvrtletí 17,3 %. 3.1 Vývoj počtu živnostenských oprávnění v letech 1992 až 2009 Ukazatel 1992 1995 2000 2005 2007 31.12..2008 30.6.2009 30.9.2009 rozdíl ŽO c e l k e m 940 334 1 859 192 3 001 820 3 750 559 3 961 070 2 815 400 2 855 182 2 877 300 61 900 z toho ŽO: koncesované 84 497 165 601 130 223 128 145 122 593 112 162 111 172 111 805-357 vázané 161 841 269 918 234 405 294 513 307 777 221 441 220 861 222 089 648 řemeslné 187 581 271 678 543 986 678 385 714 574 796 552 817 046 824 223 27 671 volné 506 415 1 151 995 2 093 206 2 649 516 2 816 126 1 685 245 1 705 503 1 719 183 33 938 z ŽO celkem pro FO 799 127 1 489 570 2 351 737 2 804 648 2 902 788 2 315 748 2 350 867 2 368 533 52 785 pro PO 141 207 369 622 650 083 945 911 1 058 282 499 652 504 315 508 767 9 115 ŽO pro cizince.. 72 471 83 841 85 409 84 488 91 354 94 051 9 563 ŽO pro volnou živnost. 568 382 1 066 243 1 271 176 1 314 985 x x x x velko a maloobchod x). 30,6 35,5 33,9 33,2 x x x x podnikatelé celkem 656 123 1 243 637 1 783 203 2 005 882 2 054 325 2 112 424 2 146 537 2 162 189 49 765 z toho FO. 1 116 803 1 578 323 1 751 940 1 787 057 1 826 928 1 850 996 1 862 166 35 238 PO. 126 834 204 880 253 942 267 268 285 496 295 541 300 023 14 527 cizinci.. 61 340 67 246 68 785 77 158 83 514 85 770 8 612 ŽO na tis. obyvatel 91,29 180,5 291,72 366,6 382,7 269,5 272,5 274,3 4,8 podnikatelé na tis.obyv. 63,7 120,74 169,6 196,1 198,5 202,2 204,9 206,1 3,9 ŽO na 1 podnikatele 1,43 1,49 1,68 1,87 1,93 1,33 1,33 1,33 0 ŽO - živnostenské oprávnění; PO - právnické osoby; FO - fyzické osoby x)= velkoobchodní a maloobchodní živnosti podle dřívějšího 33 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů; % = podíl z celkového počtu vydaných živnostenských oprávnění v NH; r) rozdíl = změna stavu k 30. 9. 2009 oproti stavu k 31. 12. 2008 21

3.2 Podnikatelé a živnosti (ŽO) podle regionů a krajů k 30. 9. 2009 Území (oblast/kraj) Živnostenská Počet ŽO Podnikatelé oprávnění na FO PO Celkem (FO+ PO) Celkem (FO + PO) podnikatele počet rozdíl počet rozdíl počet rozdíl počet rozdíl PRAHA 294 137 3 500 104 485 7 764 398 622 11 264 512 024 1 181 1,28 Praha hl. m. 294 137 3 500 104 485 7 764 398 622 11 264 512 024 1 181 1,28 STŘEDNÍ ČECHY 225 627 6 521 25 791 1 158 251 418 7 679 336 169 9 800 1,34 Středočeský 225 627 6 521 25 791 1 158 251 418 7 679 336 169 9 800 1,34 JIHOZÁPAD 219 492 6 161 25 684 934 245 176 7 095 326 939 10 705 1,33 Jihočeský 114 762 2 176 13 261 431 128 023 2 607 172 217 4 596 1,35 Plzeňský 104 730 3 985 12 423 503 117 153 4 488 154 722 6 109 1,32 SEVEROZÁPAD 187 532 1 813 21 322 812 208 854 2 625 279 061 5 073 1,34 Karlovarský 58 263 391 6 490 334 64 753 725 85 035 1 387 1,31 Ústecký 129 269 1 422 14 832 478 144 101 1 900 194 026 3 686 1,35 SEVEROVÝCHOD 269 623 5 966 30 294 750 299 917 6 716 403 969 11 080 1,35 Liberecký 87 664 1 789 9 694 268 97 358 2 057 128 649 3 027 1,32 Královéhradecký 98 938 2 154 11 364 268 110 302 2 422 148 479 4 468 1,35 Pardubický 83 021 2 023 9 236 214 92 257 2 237 126 841 3 585 1,37 JIHOVÝCHOD 277 452 4 939 44 711 1 576 322 163 6 515 432 618 12 150 1,34 Vysočina 77 057 1 770 7 715 207 84 772 1 977 115 600 3 568 1,36 Jihomoravský 200 395 3 169 36 996 1 369 237 391 4 538 317 018 8 582 1,34 STŘEDNÍ MORAVA 203 420 3 204 24 710 704 228 130 3 908 307 057 4 537 1,35 Olomoucký 100 603 1 669 11 305 382 111 908 2 051 150 474 1 183 1,34 Zlínský 102 817 1 535 13 405 322 116 222 1 857 156 583 3 354 1,35 MORAVSKOSLEZSKO 184 883 3 134 23 026 829 207 909 3 963 279 463 7 374 1,34 Moravskoslezský 184 883 3 134 23 026 829 207 909 3 963 279 463 7 374 1,34 ČR CELKEM 1 862 166 35 238 300 023 14 527 2 162 189 49 765 2 877 300 61 900 1,33 ŽO živnostenské oprávnění; PO právnické osoby; FO fyzické osoby Pramen: MPO ČR r) rozdíl = změna stavu k 30. 9. 2009 oproti stavu k 31. 12. 2008 22

3.3 Počty živnostenských oprávnění podle základních druhů živnosti a právní formy k 30. 9. 2009 podle území (regionů a krajů) Živnostenská z toho živnostenská oprávnění pro živnosti oprávnění celkem koncesovanou volnou řemeslnou vázanou Území (oblast/kraj) počet r) rozdíl počet r) rozdíl počet r) rozdíl počet r) rozdíl počet r) rozdíl PRAHA 512 024 1 181 19 155-466 352 227 1 245 94 035 4 024 46 607-3 622 Praha hl. m. 512 024 1 181 19 155-466 352 227 1 245 94 035 4 024 46 607-3 622 STŘ. ČECHY 336 169 9 800 15 814-30 193 029 5 000 101 999 3 886 25 327 944 Středočeský 336 169 9 800 15 814-30 193 029 5 000 101 999 3 886 25 327 944 JIHOZÁPAD 326 939 10 705 12 406 126 190 273 6 934 101 009 3 101 23 251 544 Jihočeský 172 217 4 596 6 440 13 98 707 2 635 55 195 1 662 11 875 286 Plzeňský 154 722 6 109 5 966 113 91 566 4 299 45 814 1 439 11 376 258 SEVEROZÁPAD 279 061 5 073 11 023-166 162 168 2 492 86 041 2 463 19 829 284 Karlovarský 85 035 1 387 3 233-15 50 993 511 24 932 881 5 877 10 Ústecký 194 026 3 686 7 790-151 111 175 1 981 61 109 1 582 13 952 274 SEVEROVÝCHOD 403 969 11 080 14 517 29 230 865 6 689 129 568 3 780 29 019 582 Liberecký 128 649 3 027 4 266-48 75 672 1 887 39 275 1 129 9 436 59 Královéhradecký 148 479 4 468 5 350 43 84 306 2 601 48 021 1 560 10 802 264 Pardubický 126 841 3 585 4 901 34 70 887 2 201 42 272 1 091 8 781 259 JIHOVÝCHOD 432 618 12 150 16 395 381 251 118 6 770 131 652 3 838 33 453 1 161 Vysočina 115 600 3 568 4 781 73 64 167 1 997 39 005 1 216 7 647 282 Jihomoravský 317 018 8 582 11 614 308 186 951 4 773 92 647 2 622 25 806 879 STŘ. MORAVA 307 057 4 537 12 470-243 171 628 980 99 975 3 499 22 984 301 Olomoucký 150 474 1 183 6 118-200 85 563-679 47 507 1 996 11 286 66 Zlínský 156 583 3 354 6 352-43 86 065 1 659 52 468 1 503 11 698 235 MORAVSKOSLEZSKO 279 463 7 374 10 025 12 167 875 3 828 79 944 3 080 21 619 454 Moravskoslezský 279 463 7 374 10 025 12 167 875 3 828 79 944 3 080 21 619 454 ČR CELKEM 2 877 300 61 900 111 805-357 1 719 183 33 938 824 223 27 671 222 089 648 r) rozdíl = změna stavu k 30. 9. 2009 oproti stavu k 31. 12. 2008 23

Území (oblast/kraj) 3.4 Živnosti v cestovním ruchu k 30. 9. 2009 - pohostinství a cestovní kanceláře Počet 31.12.2008 Hostinská - ž. řemeslná kód R11410 Počet 30.6.2009 Počet 30.9.2009 změna 1.-3.čtvrtl. Cestovní kanceláře ž. koncesovaná kód K31439 Počet 31.12.2008 Počet 30.6.2009 Počet 30.9.2009 změna 1.-3.čtvrtl. PRAHA 22 861 23 582 23 881 1 020 421 440 448 27 Praha hl. m. 22 861 23 582 23 881 1 020 421 440 448 27 STŘEDNÍ ČECHY 18 490 18 924 19 092 602 87 93 96 9 Středočeský 18 490 18 924 19 092 602 87 93 96 9 JIHOZÁPAD 20957 21 473 21 620 663 100 98 101 1 Jihočeský 11 433 11 714 11 749 316 64 62 63-1 Plzeňský 9 524 9 759 9 871 347 36 36 38 2 SEVEROZÁPAD 20 659 21 119 21 307 648 97 99 103 6 Karlovarský 6 714 6 898 6 986 272 33 33 38 5 Ústecký 13 945 14 211 14 321 376 64 66 65 1 SEVEROVÝCHOD 23 957 24 441 24 689 732 145 148 148 3 Liberecký 7 962 8 174 8 251 289 44 46 46 2 Královéhradecký 9 286 9 467 9 581 295 55 54 54-1 Pardubický 6 709 6 810 6 857 148 46 48 48 2 JIHOVÝCHOD 22 666 23 146 23 329 663 218 228 229 11 Vysočina 6 106 6 230 6 298 192 53 54 54 1 Jihomoravský 16 560 16 916 17 031 471 165 174 175 10 STŘEDNÍ MORAVA 17 451 17 853 18 000 549 106 111 111 5 Olomoucký 8 979 9 192 9 278 299 52 58 57 5 Zlínský 8 472 8 661 8 722 250 54 53 54 0 MORAVSKOSLEZSKO 15 524 15 792 15 919 395 117 122 120 3 Moravskoslezský 15 524 15 792 15 919 395 117 122 120 3 ČR CELKEM 162 565 166 330 167 839 5 274 1 291 1 339 1351 60 24