4 Vývojové trendy v obchodě Cílem této kapitoly je poukázat na hlavní vývojové trendy v obchodě po roce devadesát a vývoj struktur obchodu 41 Výsledky privatizace Výsledky privatizace a současné celkové restrukturalizace můžeme charakterizovat na základě 5 základních oblastí: Iniciativa podnikavost; Nabídka zboží; Atomizace obchodu; Oblast obchodní sítě; Oblast managementu pracovníků; Iniciativa podnikavost V této oblasti můžeme hodnotit výsledky pozitivně Desetitisíce lidi se učí podnikat, nebojí se riskovat a snaží se vnést nové prvky do strnulého schématu obchodní činnosti Charakteristické je, že přílivem nových podnikatelů dochází k poklesu profesionálnosti a úrovně práci obchodu, ale na druhé straně celkové nadšení a zlepšení vztahu k zákazníkovi přináší vyšší kvalitu nákupních podmínek I když finanční situace mnoha podnikatelů není nejlepší má tato situace za následek stejně vyšší úroveň, než byla v socialistickém obchodě Osobní zainteresovanost a iniciativa se projevila zejména v pohostinských zařízeních a v malých provozovnách Nabídka zboží Liberalizace hospodářství a soukromá iniciativa přinesla nárůst a zesílení konkurence To mělo za následek zejména rozšíření a prohloubení nabízeného sortimentu, stálost nabídky zboží v prodejnách, rozvoj služeb v oblasti prodejní doby, reklamací, balení zboží a prodlužování záručních lhůt Velký podíl na pozitivních změnách má dovozní činnost, ale i tuzemská výroba Atomizace obchodu Další charakteristickou oblastí restrukturalizace je velký počet obchodních živností, likvidace velkých obchodních organizací a postupný nárůst nových filiálkových obchodů Z negativních důsledků rozdrobení obchodu lze vyjmenovat tři hlavní složky: zejména ztrátu vlivu na výrobu, která je ale typická pro obchodní organizace v podmínkách tržního hospodářství, dále nedostatek kapitálu (většina podniků si musela vypůjčit na zahájení své činnosti, vysoké úroky jim znemožnily dodržet splátkový kalendář a také dále rozšiřovat svoji činnost) To celé vede k útlumu iniciativy a také k řadě neetických rozhodnutí v podnikání Třetí složkou je nízká organizovanost a tím i schopnost obchodníků hájit a prosazovat své zájmy Oblast obchodní sítě Privatizace měla za následek také oživení městských ulic a náměstí, vytvořila nové sortimentní profily, které byly v předchozím režimu nemožné a nežádoucí K dalším trendům patřila úzká specializace průmyslových prodejen, prolnutí dřívějších sortimentů: prádla, oděvů, módních doplňků, obuvi, galanterie, vytvoření smíšených prodejen na sídlištích apod Vzrostl podíl ambulantního prodeje prostřednictvím množství stánků na příležitostních nebo stálých tržištích, tento doplňkový způsob prodeje bez ohledu na jeho různé kritiky obohatil spektrum prodejních příležitostí a v celkově struktuře se dobře uplatnil Zároveň ale skoro úplně zanikly venkovské pojízdné prodejny, které byly zcela nerentabilní Vzrostl také zásilkový obchod, kde se vedle seriózních prodejen (jako je Quelle a Magnet) projevilo nejvíce pokusů o podvodné obchodní metody Nově vznikly i obchodní formy přímého
prodeje oslovující zákazníka přímo v bytě Postupem času podle požadavků trhu byl napraven také prvotní rozmach nekomplexnosti obchodní sítě charakterizován vznikem množství butiků a sex-shopů, vznikem dalších požadovaných prodejen Oblast managementu pracovníků Ke změnám došlo i v oblasti dosavadního managementu firem Mezi hlavní slabiny dosavadních odborníků lze počítat zejména oddělování odborné složky od složky ekonomické, nicméně mezi pozitiva můžeme počítat jejích značné profesionální a řídící schopnosti Vytváření nových firem a zapojení pracovníků nezatížených dosavadní rutinou obchodní práce znamenalo v mnohých případech zvýšení produktivity práce a nalézání nových stimulů i netradiční přístup ke specializaci pracovních činností Nedostatkem nebo negativem bylo a je nedostatečné uplatňování marketingového přístupu firem v celém rozsahu jejich činnosti na vnitřním trhu Významné v oblasti zaměstnanosti pracovníků je, že počet pracovníků (zaměstnanců a podnikatelů) v obchodě a pohostinství se zvýšil z 613 tis V roce 1999 na 911 tis v roce 2004 Obchod tak zajistil zaměstnání cca pro 300 tis pracovníků odcházejících zejména ze zemědělství a průmyslu 42 Současné struktury obchodu v České republice Obchodní struktury v ČR na přelomu století odrážejí zákonitosti světového vývoje Zrychluje se koncentrace zejména v potravinářském obchodě, proti ní vznikají aliance kooperace nezávislých obchodníků organizovaný maloobchod Globalizace obchodu je zájmy zákazníků přímo podmiňována Pozici obchodu a jeho postavení v ekonomice lze doložit také vývojem vybraných relací základních ukazatelů obchodu, pohostinství a ubytování v rámci celé ekonomiky, jak je dáno v následující tabulce Tab 41 Obchod a národní hospodářství Podíl obchodu a pohostinství (OKEČ G+H) v % 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2004 Na hrubém domácím produktu (z běžných cen) 15,0 16,3 14,0 13,8 15,1 15,3 12,0 Na zaměstnanosti v NH 17,4 18,5 17,9 16,9 16,7 16,3 19,4 Na hrubých hmotných investicích 8,6 11,9 14,3 12,3 12,4 10,2 - Na počtu podnikatelských jednotek 35,3 35,8 36,0 36,9 37,0 36,3 33,1 Relace průměrné mzdy v obchodě ke mzdě v NH 88,1 92,1 91,4 90,6 92,8 98,5 94,1 Podíl na hrubém domácím produktu (HDP) se v roce 2000 zvýšil na 15,3%, ale v roce 2004 klesl na 12% Ve vyspělých státech představuje tato hodnota kolem 20% (USA) Zaměstnanost v obchodě představuje v Evropské unii 22% Náš pokles do roku 2000 byl důsledkem racionalizace nástupu velkých firem Obchod a pohostinství jsou největším zaměstnavatelem V minulém roce tento podíl nabyl hodnotu až 19,4%, což svědčí o významu obchodu a pohostinství Podílem na hrubých hmotných investicích je obchod tradičně na nižší úrovni s ohledem na menší investiční náročnost (jde zejména o investice zahraničních firem), klesá investiční činnost tuzemských firem Počtem podnikatelských subjektů je obchod hlavní složkou národního hospodářství, i když je nutné podotknout, že ne všechny podnikatelské subjekty jsou aktivní Nicméně z posledních let je zřejmé, že dřívější dynamický rozvoj četnosti podnikatelských subjektů v obchodě se již zpomalil a že existující struktury dostávají novou kvalitativní podobu Důležité je také, že Český statistický úřad pokračuje stále důsledněji v korekcích údajů Registru ekonomických
subjektů se snahou vyčíslovat aktivní subjekty, což má význam pro prezentaci dalších ekonomických pohledů na vývoj pododvětví obchodu a velikostních kategorií podniků Další nárůst se již nepřepokládá Tab 42 Počet podnikatelských jednotek Počet podniksubjektů 2002 2003 2004 2005 Oddíl G (abs) 660 667 667 757 658 192 657 288 (%) 29,71% 28,71% 28,09% 27,66% Oddíl H (abs) 108 438 115 373 118 245 122 167 (%) 4,88% 4,96% 5,05% 5,14% Celkem G+H (abs) 769 105 783 130 776 437 779 455 Podíl jednotek z celkového počtu v NH v % 34,59% 33,67% 33,14% 32,8% Tab 43 Struktura podnikatelských subjektů Oddíl Vybrané právní formy 2002 2003 2004 2005 OKEČ G Soukromí podnikatelé : Celkem 540 870 542 516 529 104 523 219 Z toho zapsaných v obchodním rejstříku 10 469 9 860 9 353 8 430 Obchodní společnosti: Celkem 94 665 97 917 100 488 102 918 Akciové společnosti 3 528 3 943 4 008 4 007 Společnosti s ručením omezeným 88 050 90 915 93 468 95 950 Družstva 446 448 460 509 Státní podniky 115 103 92 82 H Soukromí podnikatelé : Celkem 99 967 106 292 108 736 111 900 Z toho zapsaných v obchodním rejstříku 389 385 382 345 Obchodní společnosti: Celkem 7 700 8 167 8 521 9 185 Akciové společnosti 285 301 302 326 Společnosti s ručením omezeným 7 056 7 502 7 857 8 503 Družstva 55 56 56 59 Státní podniky 44 43 40 39 G+H Soukromí podnikatelé : Celkem 640 837 648 808 637 840 635 119 Z toho zapsaných v obchodním rejstříku 10 858 10 245 9 735 8 775 Obchodní společnosti: Celkem 102 365 106 084 109 009 112 103 Akciové společnosti 3 813 4 244 4 310 4 352 Společnosti s ručením omezeným 95 106 98 417 101 325 104 453 Družstva 501 504 516 568 Státní podniky 159 146 132 121 Celkem G+H: soukr podnikatelé + obchspol 743 202 754 892 746 849 747 222 Z pohledu struktury podnikatelských subjektů lze konstatovat plynulý pokles státních podniků a mírný nárůst obchodních společností a družstev V oblasti G je od roku 2003 vidět poměrně výrazný úbytek soukromých podnikatelů Relace mezd v obchodě rostla v letech 1995 až 2000, což bylo následkem růstu produktivity práce a růstu nadnárodních obchodních organizací Tato relace byla poněkud nad evropským standardem a predikce, že zřejmě dále neporoste se splnila, viz údaj za rok 2004 v tabulce 51
Shrnutí k vývoji struktur obchodu Poslední roky 2002 2004 jsou v organizační architektuře obchodu charakterizovány tím, že nadále pokračuje koncentrace a internacionalizace za velkého přispění zahraničního kapitálu, i když oproti předchozím obdobím je tento proces pozvolnější a do popředí vystupují jeho kvalitativní prvky Rok 2004 potvrdil, že ve všech rozhodujících kritériích se dále zvýšil podíl velkých, zvláště nadnárodních společností na vnitřním trhu Vývoj současně ukázal, že obchod a cestovní ruch jsou i nadále sektorem především malého a středního podnikání a mají své plné opodstatnění na národním, ale i rozšířením evropském trhu Na tomto trhu mají šanci úspěšně existovat především ty subjekty, které využívají možnosti kooperačního podnikání a aplikují obdobné know how ve svých marketingových a technologických přístupech k obchodování jako velké zahraniční nebo smíšení společnosti Obecně platí, že konkurence se zostřuje i mezi nadnárodními obchodními společnostmi, což se týká zejména maloobchodu Z této situace získává na jedné straně ekonomicky a i v úrovni služeb spotřebitel, a na druhé straně tento proces vyvolává selektivní tlak na schopnost obchodních a dodavatelských subjektů obstát v daných podmínkách trhu Oproti toku 2003 se v roce 2004 se změnily důchodové a cenové podmínky spotřebitelské poptávky Pokleslo rychlé tempo reálných příjmů z předchozího roku, obnovil se inflační trend a projevily se (i když domácnostem částečně kompenzované) dopady reformy veřejných financí Nastaly i důsledky vstupu do EU v oblasti zahraničního obchodu v cenách některého zboží, ale nebylo to velmi dramatické Nákup na vnitřním trhu ovlivňovala neustále se rozšiřující nabídka různých úvěrových forem prodeje I když byl zaznamenán další nárůst podílů velkých nadnárodních firem na celkových tržbách (zejména v maloobchodě), zůstal větší podíl obchodování v roce 2004, ať již podle četnosti subjektů v právních formách podnikání nebo podle podílů tržeb a dalších ekonomických výsledků sektoru malého a středního podnikání Velké podniky získávají zlepšení svého postavení zejména prostřednictvím branže potravinářského zboží a zboží denní potřeby v maloobchodě, jakož i v některých dalších oborech obchodního podnikání (např obchod s motorismem) (Viz tab54) Tento vývoj má vliv také na změnu kvality vztahů mezi obchodem, výrobci a dovozci Zejména v oblasti potravin a zboží každodenní potřeby se intenzivně projevuje trend k racionalizaci a efektivnosti nákladů oběhu, objektivně vzniká potřeba vzájemné součinnosti, kterou umožňují systémy efektivní komunikace využívající elektronické kontakty (ECR apod) Podnikatelská sféra obchodu a pohostinství a ubytování se podle počtu vydaných živnostenských oprávnění podílí ne jejich celkovém počtu v národním hospodářství více než jednou třetinou (volné živnosti pro maloobchod a velkoobchod) K základním charakteristikám vývoje živnostenských struktur v roce 2004 patří: Celkový počet vydaných živnostenských oprávnění (ŽO) se v roce 2004 zvýšil cca o 119 tis, tj 3,4%; v porovnání s přírůstkem za rok 2002 a za předchozí léta byl přírůstek v roce 2004 nižší a potvrdil tendenci k ustálenému vývoji; Z celkové počtu vydaných ŽO bylo k 31122004 cca 33,1% ŽO vydaných na volnou živnost obchodní, resp pro maloobchod a velkoobchod ( 33 živnostenského zákona ve znění pozdějších předpisů) Takže jen těmito volnými živnostmi se podílí více než jednou třetinou; Na jednoho podnikatele k 31122004 připadlo cca 1,83 živnostenského oprávnění;
Tab 44 Vývoj podílu na celkových tržbách dle velikosti podniku Odvětví Kategorie podniků 2002 2003 2004 Obchod OKEČ G všechny podniky 100,0 100,0 100,0 (50+51+52) celkem Z toho podniky s 0 99 71,1 69,4 67,2 podniky se 100 a více 28,9 30,6 32,8 Ze všech podniků nadnárodní spol se 100 15,8 16,5 18,1 a více Z podniků se 100 a více nadnárodní spol se 100 54,6 53,8 55,1 a více Maloobchod všechny podniky 100,0 100,0 100,0 OKEČ 52 celkem Z toho podniky s 0 99 64,7 62,7 61,1 podniky se 100 a více 35,3 37,3 38,9 Ze všech podniků nadnárodní spol se 100 23,5 25,4 27,3 a více Z podniků se 100 a více nadnárodní spol se 100 66,7 68,1 70,0 a více Ubytování a stravování všechny podniky 100,0 100,0 100,0 OKEČ H 55 celkem Z toho podniky s 0 99 82,2 80,5 79,6 podniky se 100 a více 17,8 19,5 20,4 Ze všech podniků nadnárodní spol se 100 10,5 11,8 14,1 a více Z podniků se 100 a více nadnárodní spol se 100 59,2 60,5 69,0 a více Zdroj: Obchod v ČR v roce 2004 [online] dostupné z wwwmpocz, str19 Internacionalizační a koncentrační proces je zřetelně viditelný zejména v maloobchodě 43 Maloobchodní síť v České republice Maloobchodní síť představuje soustavu prodejen a prodejních jednotek, včetně regionálních a hierarchických vazeb Maloobchodní síť je charakterizována počtem jednotek a jejich kapacitou představovanou prodejní plochou, počtem pracovníků maloobchodu a vnitřní strukturou těchto ukazatelů S pohledu vlastníků firem je v maloobchodních sítích velká diverzifikace a rozdrobenost, proto je shromažďování potřebných údajů velmi obtížné většinou se používají odborné odhady a povinně publikované údaje velkých firem Přesnější údaje podávají jednorázová šetření V předválečném Československu proběhlo v roce 1931 jedno šetření V demokratickém období 90 let se uskutečnil jeden Census maloobchodní sítě v roce 1999 ( Retail Census,
který provedlo na zadání ČSÚ sdružení poradenských firem (GfK Praha, Incoma Praha ve spolupráci s MAG Consulting) Tento Census přinesl aktuální mapování restrukturalizace celého maloobchodu Následně byla šetřena i síť stravovacích služeb Několikaletý odstup od těchto šetření již nedává vedle retrospektivního využití možnost pro aktuální využití a potvrzuje se potřeba dalšího censu (v roce 2004 byla zahájená příprava nového censu s ohledem na úsporná opatření ve státní správě přerušená) Census zjistil, že odhady o celkovém rozměru obchodní sítě byly podhodnoceny, místo předikovaných 70-75 tis jednotek se zjistila existence až 98 tis prodejních jednotek Do takto identifikované stále sítě nejsou zahrnuty velmi rozšířené prodejní stánky, stála a mobilní tržiště apod To za dalších let již nebude zcela pravdou, protože obchodní sítě doznaly během posledních pěti let hlavně podstatné zkvalitnění a také přírůstky kapacit Rozšíření a atomizace maloobchodní sítě byly od počátku až do současnosti tak intenzivní, že vedle podstatného zlepšení plošného standardu (počet m 2 prodejní plochy na 1000 obyvatel) proti stavu na začátku 90let došlo i ke stagnaci průměrné plochy jedné jednotky ( což je také za kvalitativní znak sítě) Došlo k přeměnám předmětu maloobchodního podnikání v oblasti nabídky sortimentů spotřebního zboží s tendenci nabízet zboží a služby spíše v širokosortimentních kombinacích, než ve vybrané specializaci Základní výsledky analýzy maloobchodní sítě na území ČR Počet maloobchodních prodejen provozovaných na území ČR se v roce 1998 oproti roku 1989 zvýšil z 41 188 na 95 852, což představuje nárůst o 132,7%; Pouze mírné zvýšení počtu potravinářských prodejen (9,8%) lze pravděpodobně vysvětlit vysokým nárůstem smíšených prodejen (o 43,8%), kam se přesunula část tržeb potravinářského zboží; Nejvýraznější kvantitativní změna proběhla během sledovaného období v nepotravinářském typu prodejen; Zatímco maloobchodní síť v roce 1989 zahrnovala 15 014 nepotravinářských prodejen, v roce 1998 to bylo již 61 008 jednotek (růst o 306,3%); Na jednu prodejnu připadalo v roce 1998 v průměru 107 obyvatel, v roce 1989 více než dvakrát tolik; V roce 1989 činila celková prodejní plocha maloobchodních provozoven 3 509 904 m 2, v roce 1998-7 165 946 m 2 (nárůst o 104,2%); Zatímco plocha potravinářských prodejen ve srovnání s rokem 1989 mírně poklesla (o 2,4%), prodejní plocha smíšených prodejen mírně vzrostla (o 23,1%), plocha nepotravinářských prodejen se výrazně zvýšila, a to o 206,4%; Průměrná velikost maloobchodní prodejny v roce 1989 činila 85,2 m 2, způsob transformace obchodu vedl k poměrně silnému poklesu na 73,2 m 2 ; V současné době převládají v ČR malé jednotky s prodejní plochou do 40 m 2 - přes 60 % celkového stavu; Prodejní plocha na tisíc obyvatel neboli plošný standard činila v ČR v roce 1989 331 m 2, v roce 1998 se zvýšila na 697 m 2 ; V rámci srovnání mezi jednotlivými kraji je vysoká vybavenost Plzeňského kraje, kde plošný standard dosahuje 828 m 2 a převyšuje o 18,8% celostátní průměr; Relativně nižší vybavenost Prahy souvisí s nízkým počtem prodejen připadajících na obyvatele (přes vysoký počet malých prodejen je průměrná plocha jedné prodejny v Praze nejnižší);
Tabč 45 Základní charakteristika maloobchodní sítě v letech 1989 1998 Kritérium (za celou ČR) Počet maloobchodních prodejen Prodejní plocha Rok 1989 1998 Prodejna celkem 41 188 95 852 potravin y 15 251 16 749 v m 2 1989 1998 3 509 904 7 165 946 1 204 518 1 175 837 Počet pracovníků 1989 167 330 1998 278 396 65 638 Plošný standard p 1989 331 114 1998 697 114 Obslužný 1989 62 standard o 1998 37 157 Zdroj: Pražská, L, Jindra, J akol (2002, str 109) smíšen é zboží 9 291 13 357 722 461 889 058 37 495 68 86 274 V tom nepotravin y 15 014 61 008 1 317 977 4 038 659 146 473 124 393 70 obchodní domy 83 212 255 016 500 432 12 878 24 49 798 ostatn í 1 1 549 4 526 9 932 561 960 15 911 1 55 646 Zlepšil se rovněž obslužný standard, v roce 1989 připadalo na jednoho pracovníka maloobchodu téměř 62 obyvatel, v roce 1998 již pouze 37 Vyčíslení tržeb umožňuje propočty výkonnosti, resp produktivity práce v maloobchodě; V roce 1998 dosáhl jeden pracovník maloobchodu ČR průměrné tržby ve výši 2 101 000 Kč; Nejvyšší produktivity docílil pracovník Pražského regionu, jehož tržba činila 2 435 000 Kč; Od roku 1998 výkonnost na 1 pracovníka roste, zejména u nadnárodních firem; V posledních dvou letech se investiční aktivity obchodních sítí vzhledem k dosaženému stupni vybavenosti velkých aglomerací více orientovaly na střední a menší sídelné celky; V obchodních sítích sehrávají stále více dominantní roli velká obchodní centra zřizovaná jak ve městech, tak také na okrajích aglomerací jejichž ústředními jednotkami jsou zpravidla hypermarkety nebo jiné velké formáty nabídky zboží denní potřeby; V roce 2003 nejvíce rozšířila v branži každodenního sortimentu zboží hlavně diskontní síť LIDL (Schwarz)- měřeno počtem účastníků na maloobchodním trhu; V roce 2004 (dle zdroje INCOMA Research) bylo v září tohoto roku evidováno ve 25 velkých společnostech, resp řetězcích se zahraniční účastí a v družstevních řetězcích celkem 1 100 jednotek, které lze pokládat za základ maloobchodní sítě nabízející potraviny a zboží denní potřeby; Mezi výše uvedenými jednotkami bylo 160 hypermarketů, dále ponejvíce jednotek supermarketů a pak následovaly jednotky neustále narůstajícího formátu diskont; 1 Zahrnuta např benzinová čerpadla, stavebniny, použité zboží apod; p Plošný standard prodejní plocha v m 2 na 1000 obyvatel; o Obslužný standard počet obyvatel na 1 pracovníka;
Tabč46 Deset největších skupin maloobchodních sítí v ČR Pořadí 2004 Skupina-firma Linie-počet prodejen 2002 Tržby mldkč 2003 Tržby mldkč 2004 Tržby mldkč Přírůstek tržeb 2004 1 Makro Makro -11 34,0 35,7 38,2 2,5 Cash&Carry, sro 2 Ahold Czech Republic, Albert -184 32,0 32,5 34,6 2,1 as Hypernova - 47 3 Schwarz ČR Celkem - 27,0 34,5 7,5 Kaufland vos Kaufland - 57 21,0 25,0 26,5 1,5 Lidl ČR vos Lidl - 96-2,0 8,0 6,0 4 REWE ČR Celkem 22,2 22,3 23,3 1,0 Billa, sro Billa - 71-8,5 8,5 0,0 Penny Market, sro Penny Market - 13,8 14,8 1,0-151 5 Tesco Store ČR, ks Hypermarket 19 19,0 19,0 21,0 2,0 OD - 6 6 Globus ČR, ks Globus 10 16,4 18,2 18,9 0,8 Baumarkt - 2 7 Tengelmann ČR Celkem 16,9 17,7 18,4 1,2 Plus Discount, sro Plus 113-12,1 13,0 0,9 OBI systémová centrála OBI - 17-5,6 5,9 0,3 8 Carrefour ČR, sro Carrefour - 10 11,0 10,0 11,0 2,0 9 Spar ČR (Sčeská obchodní, SSumava) Interspar - 17 8,7 9,0 11,0 1,0 10 Delvita, as Delvita 76 Delvita City 3 Proxy 9 Sama - 9 11,0 10,0 10,0 0,0 1-10 Celkem TOP 10 192,2 203,4 221,5 20,1 Zdroj: Vlastní zpracování ( na základě údajů INCOMA Research) Hodnocení vývojových trendů ve srovnání se zahraničím Vývojové trendy je nutné hodnotit, včetně porovnání se zahraničím Hustota maloobchodní sítě většinou odpovídá hustotě osídlení Přesnějším ukazatelem je počet prodejen na 1000 obyvatel Navzdory intenzivnímu růstu počtu prodejen v 90letech jsme na úrovni nejprogresivnějších států Evropy a USA (obecným trendem je relativní pokles počtu prodejen) Dá se očekávat pozvolný pokles o 10-15%, zejména v oblasti potravinářských prodejen
Tabč47 Deset největších skupin maloobchodních sítíve světě Název Země původu Obrat v mil USD Podíl potravin v % Zahraniční obrat Wal-Mart USA 191 329 40 17 Carrefour Francie 62 263 71 48 Ahold Nizozemí 50 424 91 82 Kroeger USA 49 000 91 0 Metro Německo 46 353 48 44 Albertson s USA 37 478 90 0 Kmart USA 37 028 36 0 Tesco VB 33 058 87 10 Safeway USA 31 977 92 11 Rewe Německo 31 898 73 20 Počet obyvatel na 1 pracovníka Obslužný standard je více vázán na rozsah prodejů tržeb obchodu než na počet prodejen či plochu, dále i na nákupní zvyklosti Teoreticky by se mohl počet pracovníků v obchodě zvýšit až na dvojnásobek (jako v USA a Japonsku) S ohledem na evropské zkušenosti lze očekávat pozvolný růst zhruba o jednu třetinu Prodejní plocha na 1000 obyvatel Plošný standard sítě je rozhodujícím ukazatelem kapacity částečně kompenzovaným hodnotami obslužného standardu S ohledem na obtížnost získávání podkladů se můžeme spokojit pouze s kvalifikovanými odhady V USA se udává hodnota 1,8 2 m 2 na 1 obyvatele, v Německu, Velké Británii a Francii 1,1 1,3 m 2 na 1 obyvatele Náš ukazatel z roku 1998 je 0,7 m 2 a je velkým zlepšením vůči stavu na konci 80let, ale rozdíly jsou pořád veliké Velké řetězce pokračují v likvidaci malých prodejen Podle průzkumu agentury Incoma Praha prvních deset největších obchodních skupin, působících na území České republiky, se na celkovém prodeji potravin podílí již zhruba 50 % Obrat velkoprodejen neustále roste, i když ve srovnání s předchozím obdobím dochází k pomalejšímu přerozdělování trhu Výsledky spotřebitelského chování české populace však ukazují na další posilování pozice velkoprodejen, a to na úkor malých prodejců To platí jak pro potravinářské zboží, tak pro prodej dlouhodobé spotřeby Zdroj: Hospodářské noviny, 3 5 2002 (upraveno) Maloobchodní podnikání ve střední a východní Evropě Maloobchod v Polsku, České republice a Maďarsku zaznamenává stabilní přírůstky Snaha dostihnout vývoj západoevropských zemí neustává ani po 15 letech V Polsku sice příjem na obyvatele doposud dosahoval jen 40 procent, v Maďarsku 50 procent a v České republice 57 procent průměrné hodnoty v Evropské unii, ale od té
doby, co je vstup do Evropské unie zpečetěn, nepochybuje nikdo o tom, že životní úroveň bude nadále stoupat Investovat ve východních zemích se proto stalo pro západoevropské obchodní řetězce a developery nákupních center prvořadým úkolem Kdo nenastoupí do rozjetého vlaku nyní, ztrácí pravděpodobně šanci uspět na východě evropského hospodářského prostoru Chtějí-li tedy řetězce hypermarketů v budoucnu odolávat rostoucí konkurenci, musí si být vědomy toho, že pouhá nabídka potravin dnešnímu zákazníkovi nestačí Vznikají tak obrovská nákupní střediska, která nabízí takřka veškeré konzumní zboží včetně zábavy Nejtypičtějším příkladem je v České republice obchodní řetězec Tesco, který v minulém roce investoval do rozšíření svého hypermarketu v Letňanech 40 milionů dolarů Maloobchodní prostory, které činily 25 tisíc metrů čtverečních, byly rozšířeny o dalších 30 tisíc metrů čtverečních Hypermarket samotný má plochu 12 tisíc metrů čtverečních; -v celém středisku se však nachází pětasedmdesát obchodů, kterým už Tesco, jako obchod potravinami, nedominuje Díky velkým nájemníkům z oblasti textilu a především díky multikinu se charakter bývalého hypermarketu změnil v centrum zábavy Západní podniky udávají maloobchodu ve střední a východní Evropě tón již dlouhá léta Podle průzkumu společnosti GfK (Gesellschaft für Konsumforschung) ovládají již : 53 procent trhu v Maďarsku, 52 procent v České republice 45 procent v Polsku K nejaktivnější skupině patří německá společnost Metro, nizozemská společnost Ahold, Carrefour z Francie a Tesco z Velké Británie Prodejní plochy jejich hypermarketů dosahují a někdy i přesahují 10 tisíc metrů čtverečních Pro tyto společnosti zůstanou bezpochyby i nadále nejatraktivnější okrajové části měst Důvodů je hodně: daleko nižší náklady při získání pozemků, snadnější vyjasnění otázek týkajících se jejich vlastnictví, méně urbanistických omezení a relativně snadná dosažitelnost pro zákazníky Žádná jiná země v Evropě neumožnila tak rychlé rozšíření velkých zahraničních obchodních řetězců jako Česká republika, která dosáhla v poměrně krátké době největší hustoty hypermarketů ve střední a východní Evropě Podle již jmenované studie utrácí 79 procent obyvatel velkých měst své peníze nejraději v hypermarketech a nákupních centrech 54 procent je navštěvuje pravidelně jednou týdně a stráví tam nejméně dvě hodiny, 25 procent zde nakupuje jednou za 14 dní Jsou to v první řadě hypermarkety, které dominují nákupním centrům přitahujícím zákazníky Ovšem ke správnému obchodnímu centrum nepatří v České republice pouze hypermarkety, ale i menší specializované obchody Vývojové tendence v maloobchodních strukturách se odvíjejí od ekonomické situace a od nových spotřebních zvyklostí Nové spotřební zvyklosti se vyznačují především Snížením spotřeby potravin ve směru úspornosti a racionality spotřební i ekonomické; Růstem úlohy ekologických faktorů a zvýšení pozornosti zdravotnímu stavu;
Růstem diferenciace v kvalitě nakupovaného zboží zvyšuje se rozpětí uvnitř jednotlivých skupin zboží a s tím souvisí i intenzivnější snaha po cenové výhodnosti nákupu; Další předpoklady vývoje můžeme shrnout následně: Vzroste význam a podíl na obratu existujících velkých obchodních firem; Další nové zahraniční obchodní subjekty vstoupí na český trh již jen formou fůzí a odkupů (přwal-mart) Bude pokračovat trend integrace obchodních firem cestou spojování kapitálu a cestou kooperací (franchising); Odhaduje se další nárůst podílů 10 největších obchodních firem na prodeji na cca 60% (oproti 22% z roku 2000 (kdy do roku 2003 byla predikce cca 40%); V potravinářském oboru byly v roce 2000 tyto predikce stanoveny na 65% do roku 2003, tím byla spojována hlavní etapa koncentrace v oboru; Souběžně bude ubývat počet malých subjektů v oblasti potravinářského zboží; Bude se zvyšovat etika a odbornost prodeje jako projev rozvinuté konkurence a snahy po prosperitě na jedné straně a dodržování legislativních podmínek obchodního podnikání při rostoucí úloze regionálních orgánu na straně druhé; Bude se zlepšovat platební disciplína jako důsledek konkurence, což umožní rozšíření sortimentu a aktivnější podnikatelské chování; Vývoj provozních jednotek je založen na předpokladu intenzivnějšího nástupu velkých firem, zahraničních i domácích, a na zvýšení obchodního rozpětí na jedné straně a růstem koupěschopnosti i tendenci obyvatel k větším a méně častým nákupům na straně druhé Rizikem by mohlo být zasahování státu do regulace cen a obchodního rozpětí, ale dosavadní vývoj tomu nenasvědčuje V budoucích letech se předikuje další výstavba velkých prodejních jednotek, zejména velkých supermarketů a ve velkých městských aglomeracích i hypermarketů (nad 5 000m 2 ) a velkých specializovaných prodejen se samoobsluhou, zejména hobby center, prodejen nábytku, koberců apod Dále bude pokračovat postupná výstavba nákupních center ve velkoměstských aglomeracích zahrnujících další aktivity spojené s využíváním volného času obyvatel Celkově bude růst prodej formou samoobsluhy a bude se zvyšovat tlak na diskontní profil prodejen