Říjen 04 8. vlna
Informace o projektu
Základní informace Zadavatel výzkumu Česká televize Realizátor výzkumu TNS Aisa Termín sběru dat 5.0. až 3.0. 04 Způsob sběru dat CATI (Computer Assisted Telephone Interview) s využitím náhodného generování mobilních telefonních čísel a pevných linek. Počet respondentů 00 Vážení Statistická chyba volebního modelu Finální datový soubor byl převážen podle základních sociodemografických ukazatelů (pohlaví, věk, kraj, velikost místa bydliště a vzdělání). V rámci převážení dat bylo také zohledněno minulé volební chování respondentů, konkrétně účast či preferovaná strana v parlamentních xxx volbách v roce 03. u jednotlivých stran v rozmezí ±, % až ± 3, % 3
Struktura váženého datového souboru Pohlaví Muži Ženy 48,7 % 5,3 % Věk 8-9 let 30-44 let 45-59 let 60+ 8,5 % 8,8 % 3,9 % 8,8 % Vzdělání Základní škola a SŠ bez maturity Střední škola s maturitou Vysoká / vyšší odborná škola 5,3 % 3,7 % 5,0 % Velikost místa bydliště Méně než.000.000-5.000 5.000-0.000 0.000-90.000 Více než 90.000 Praha 7,0 %,6 % 8, % 8,6 %,5 %, % Kraj Praha Středočeský kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Pardubický kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Jihomoravský kraj Moravskoslezský kraj Vysočina Zlínský kraj Olomoucký kraj, %, %,8 % 5,5 % 6,0 % 7,8 % 4,9 % 4, % 5,3 %, %,6 % 4,8 % 5,6 % 6, % 4
Shrnutí výsledků
Hnutí ANO i nadále posiluje na prvním místě Shrnutí výsledků Říjnový volební model potvrdil silnou pozici hnutí ANO, které od posledního měření posílilo na 35 %. Vzhledem k tomu, že ČSSD zaznamenala mírný pokles preferencí a aktuálně dosahuje 8 %, náskok hnutí ANO se opět zvýšil. O něco více příznivců má v současné době také KDU-ČSL. Na straně opozice došlo ke změně pořadí, kdy se před nadále oslabující KSČM dostala TOP09, která si proti zářijovému volebnímu modelu zachovala 9,5 % příznivců. Do Poslanecké sněmovny by se podle modelu dostala ještě ODS. Naopak Úsvit, Piráti i Zelení by se do PS již nedostaly, i když Piráti jako jediní z těchto tří stran zaznamenaly nárůst příznivců. Do jaké míry pak do těchto preferencí zasáhly proběhnuvší komunální a senátní volby ukáží následující vlny. Ochota jít k volbám se stabilizovala Deklarovaná ochota jít k volbám zůstala na 64 % jako v předchozím období. Zdá se, že ani komunální nebo senátní volby, které se konaly krátce před aktuální vlnou (pozn. V v grafu) ochotu jít k parlamentním volbám nezvýšily. Hodnocení politické situace i důvěra ve vládu je stabilní Oproti poslednímu měření došlo k mírnému poklesu v celkovém hodnocení politické situace. V současné době hodnotí aktuální politickou situaci 8 % občanů. Ze statistického hlediska se ale nejedná o významnou změnu, a tak až následné šetření odhalí, zda se jedná o zvrat v rostoucí tendenci z posledních měření. Naproti tomu podíl občanů důvěřujících vládě setrval na hladině 45 %, tedy nad dlouhodobým průměrem. Lidé si důvěřují stále stejně V rámci výzkumu sledujeme vývoj důvěry v ostatní lidi. Zatím se však neprokázal potenciál k většímu nárůstu této důvěry. Předchozí nepatrně kladný vývoj není ze statistického hlediska nijak významný. Z říjnového měření tedy vyplývá, že jen jedna třetina obyvatel se v současné době domnívá, že je lépe ostatním lidem důvěřovat. Akceptace úplatků je ve společnosti stabilní Oproti posledním dvěma měřením nedošlo k žádným výrazným změnám pokud jde o míru akceptace úplatků. Zhruba desetina obyvatel by připouštěla možnost řešit složitou osobní situaci předáním úplatku. Přestože se zdá, že podíl občanů, kteří připouští řešení složité situace předáním úplatku má klesající tendenci, nelze tento trend ze statistického hlediska zatím potvrdit. Desetina obyvatel se také setkala za poslední rok s tím, že by od nich někdo úplatek požadoval. Tento podíl je dlouhodobě neměnný. Z hlediska občanů si Vláda ČR vede nejlépe v podpoře vzdělání a zdravotnictví Podporu veřejného vzdělání vnímá 3/5 občanů. Více než polovina pak vyzdvihuje podporu veřejného zdravotnictví, celkový hospodářský růst a infrastrukturu (dopravu). Na druhou stranu jen /5 občanů vnímá podporu Vlády v transparentním hospodaření státu a v tvorbě pracovních míst. Intervence ČNB z listopadu 03 nemá odezvu u občanů ČR Většina občanů nevidí jednoznačný přínos v oslabení koruny na českou ekonomiku. Pouze 44 % občanů souhlasilo s tím, že intervence podpořila vývoz do zahraničí, /5 posoudilo krok ČNB jako kladný vzhledem k záchraně některých pracovních míst a necelá třetina pak vyzdvihla záchranu některých firem před ukončením činnosti, nebo celkový hospodářský růst. % občanů pak deklarovalo, že jim tento krok ČNB pomohl zlepšit osobní finanční situaci. Češi preferují spíše silnou českou měnu Při zvážení možných výhod i rizik se 5 % přiklonilo k preferenci silné koruny, zatímco slabou korunu by preferovaly /5. Zbylých 9 % se nedokázalo přiklonit ani k jedné straně. Tento postoj tak opět ukazuje, že intervenci ČNB česká veřejnost ani rok po jejím provedení nepřijala příliš kladně. 6
Detailní výsledky / volební model / ochota jít k volbám / pevnost přesvědčení o volbě
Volební model /aktuální měření Aktuální volební model z října 04 potvrzuje silnou pozici hnutí ANO, které v tomto modelu dosáhlo 35 % preferenčních hlasů, což představuje opětovné posílení. Oproti výsledku z voleb v roce 03 tak již za poslední rok posílilo o 6,5 p.b. Naopak ČSSD zaznamenala oproti poslednímu měření velmi mírný pokles a na svém druhém místě za Hnutí Ano s 8 % preferencí významně ztrácí. Na své pozici ztrácí také KSČM, kterou nyní preferuje 8 % voličů, čímž se posouvá až na čtvrté místo za TOP 09, která si i nadále zachovává přízeň 9,5 % voličů. Další v pořadí, KDU-ČSL, jako jedna z mála stran zaznamenala nárůst preferencí, a to na 7,5 %. ODS i Úsvit pak ve srovnání s minulým volebním modelem oslabily, stejně tak jako Zelení. Třetí stranou, která indukuje nárůst preferencí jsou Piráti. Poslední tři zmíněné strany by se ale do PS podle výsledků tohoto modelu již nedostaly. Posun v pořadí Rozdíl proti Září 04 Rozdíl proti volbám ANO 35,0% +4,5 +6,5 ČSSD 8,0% -,0 -,5 TOP 09 9,5% 0,0 -,5 KSČM 8,0% -,0-7,0 KDU-ČSL 7,5% +,0 +0,5 ODS 6,0% -3,0 -,5 Úsvit 4,5% -,5 -,5 Piráti 3,5% +,5 +,0 Zelení,5% -,0-0,5 ostatní 5,5% +,5 -,5 Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek, z celkového počtu 00 rozhovorů vstupuje do volebního modelu 89 respondentů. Konstrukce volebního modelu je popsána detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo ve dnech 5.0. až 3.0. 04 prostřednictvím Poznámka: Zobrazeny jsou strany se současným ziskem alespoň %; výsledky jsou zaokrouhlovány na půl procenta. Statistická chyba volebního modelu u jednotlivých stran se pohybuje v rozmezí ±, % až ±3, %. 8
Únor 4 Březen 4 Duben 4 Květen 4 Červen /Červenec 4 Červenec 4 (trendový odhad) Srpen 4 Září 4 Říjen 4 Volební model /vývoj Z dlouhodobého měření je jasně patrná posilující pozice hnutí ANO. Data z posledního měření ukazují vyšší podporu ve věkové skupině 30-44 let a indikativně mezi lidmi se základním vzděláním, vyučenými, s maturitou a také mezi zaměstnanci. ČSSD je z hlediska preferencí voličů spíše stabilní s velmi mírně klesající tendencí. Příčinu posledního nárůstu preferencí u KDU-ČSL lze hledat zejména ve vyšší podpoře mezi ženami, lidmi staršími nebo u středoškoláku s maturitou. Naopak pokles u KSČM je dán stejně jako v předchozím měření především nižší podporou mezi muži, lidmi staršími, těmi se základním vzděláním nebo vyučenými a ekonomicky neaktivními. To, do jaké míry do těchto preferencí zasáhly konané komunální a senátní volby (pozn. V v grafu) ukáží následující vlny. 40% V V 35% ANO 35,0% 30% 5% 0% 5% 0% 5% 0% ČSSD 8,0% TOP09 9,5% KSČM 8,0% KDU-ČSL 7,5% ODS 6,0% Úsvit 4,5% Piráti 3,5% Zelení,5% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek, z celkového počtu 00 rozhovorů vstupuje v poslední vlně do volebního modelu 86 respondentů. Konstrukce volebního modelu a termíny sběru dat jsou popsány detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo prostřednictvím Poznámka: Zobrazeny jsou strany se současným ziskem alespoň %; výsledky jsou zaokrouhlovány na půl procenta. Statistická chyba volebního modelu za měsíc srpen 04 se u jednotlivých stran pohybuje v rozmezí ±, % až ±3, %. V Volby do Evropského parlamentu 3.-4.5.04; V Krajské volby a. kolo senátních voleb 0.-.0.04,. kolo senátních v.7.-8.0.04 9
Aktuální volební preference Volební model / současné preference ve srovnání s volebním chováním ve volbách do PS PČR v roce 03 Polovina současných podporovatelů hnutí ANO volila toto hnutí ve volbách do PS v roce 03. Zhruba čtvrtinu jejího aktuálního elektorátu tvoří minulí voliči jiných stran (7 %), čtvrtina se voleb nezúčastnila. Poměr skupin zůstává mezi voliči tohoto hnutí stabilní. Relativně nejméně stálých voličů mají menší strany jako Piráti* a Zelení*. Poslední měření sice u Zelených ukazuje nárůst původních voličů, tedy těch, kteří je volili i v roce 03, a to na úkor voličů jiných stran nebo nových voličů, nicméně poměry skupin jsou u této strany v čase velmi proměnlivé. Zbylé strany, tedy tradiční velké strany, mají naopak svou voličskou základnu relativně stabilní, tedy mají dlouhodobě nejvíce stálých voličů. KDU-ČSL ale v posledním měření (a to vůbec poprvé od začátku tohoto výzkumu v únoru) zaznamenala nižší poměr stálých příznivců. To však může být způsobeno právě zmíněným nárůstem voličské základny této strany, se kterým získala část voličů jiných stran, které ještě nejsou KDU-ČSL pevně ukotveni a až další měření ukážou, jestli se jejich preference ustálí, nebo ne. Volební chování ve volbách do PS PČR v roce 03 volil stranu volil někoho jiného nevolil, neví ANO 44 7 9 ČSSD 69 9 TOP 09 7 7 KSČM 7 7 KDU-ČSL 55 0 35 ODS 58 6 6 Úsvit 56 33 Piráti* 47 3 Zelení* 4 3 7 0% 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek, z celkového počtu 00 rozhovorů vstupuje v poslední vlně do volebního modelu 89 respondentů. Konstrukce volebního modelu je popsána detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo ve dnech 5.0. až 3.0. 04 prostřednictvím * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty. 0
Ochota jít k volbám 4 % respondentů deklarovalo, že by se určitě zúčastnilo voleb do Poslanecké sněmovny PČR v případě, že by se konaly tento týden. Dalších % by se jich spíše zúčastnilo. Nejedná se však o odhad případné volební účasti, ale o deklaraci respondentů vztaženou k současnosti. Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich? určitě ano spíše ano 4% 4% spíše ne % určitě ne % Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 5.0. až 3.0. 04 prostřednictvím
Únor 4 Březen 4 Duben 4 Květen 4 Červen /Červenec 4 Červenec 4 (trendový odhad) Srpen 4 Září 4 Říjen 4 Ochota jít k volbám / vývoj Z trendového měření je vidět, že deklarovaná ochota jít k volbám, která je v našem případě definována jako součet odpovědí určitě ano a spíše ano, zaznamenala shodný výsledek jako při předchozím měření, tedy 64 %. Zdá se, že ani komunální nebo senátní volby, které se konaly krátce před aktuální vlnou (pozn. V v grafu) ochotu jít k parlamentním volbám nezvýšily. Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich? určitě ano + spíše ano 75% V V 70% 65% 60% 65 67 66 6 59 63 64 64 55% 50% 45% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo prostřednictvím Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy. Poznámka: V Volby do Evropského parlamentu 3.-4.5.04; V Krajské volby a. kolo senátních voleb 0.-.0.04,. kolo senátních v.7.-8.0.04
Ekonomický status Vzdělání Věková kategorie Pohlaví Ochota jít k volbám / třídění dle sociodemografií Vyšší deklarovaná ochota jít k volbám do PS dlouhodobě převládá u mužů, středoškolsky nebo vysokoškolsky vzdělaných občanů a spíše občanů starších (zejména pokud jde o možnost určitě ano ). Minulé měření indikovalo nárůst ochoty mezi lidmi se základním vzděláním, vyučenými a mezi generací 30-44 let, zejména pokud jde o možnost určitě ano. Aktuální data však ukazují opětovný pokles na původní hodnoty. Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne neví/bez odpovědi Total 4 4 muž 47 9 3 žena 38 3 5 4 8-9 let 38 9 4 9 30-44 let 4 7 45-59 let 39 0 30 60 a více let 49 9 7 5 základní, vyučen 3 3 3 33 maturita 5 0 3 6 vysokoškolské 64 4 0 zaměstnanec(kyně) 4 5 podnikatel(ka) 50 8 ekonomicky neaktivní 4 9 6 0% 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 5.0. až 3.0. 04 prostřednictvím 3
Ochota jít k volbám / třídění dle volebních preferencí Pokud jde o voliče jednotlivých stran, pak největší ochotu jít k volbám, stejně tak jako v rámci předchozích vln, deklarují voliči TOP09, KDU-ČSL, ČSSD a ANO. Oproti předchozímu měření významně vzrostla ochota jít k volbám u voličů Zelených. Indikativně pak poklesla celková ochota mezi voliči Úsvitu. Metodologická poznámka: Výsledky tříděné přes preferované strany se na první pohled mohou zdát zvláštní tím, že se prakticky u všech stran objevuje určitě ano častěji než na celku. To je ale dáno tím, že v tomto třídění se logicky nezobrazují respondenti, kteří uvádějí, že by k volbám určitě nedorazili, ale pouze ti, kteří nějakou stranu preferují a jsou přirozeně ochotnější jít k volbám. Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne neví/bez odpovědi Total 4 4 ANO 57 3 ČSSD 54 3 4 TOP 09 80 6 4 KSČM 53 30 7 KDU-ČSL 6 3 8 ODS 57 Úsvit 59 3 8 Piráti * 46 45 9 Zelení * 58 33 9 0% 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 5.0. až 3.0. 04 prostřednictvím * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty. 4
Pevnost přesvědčení o volbě O svém deklarovaném výběru strany nebo hnutí v případě voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky je nyní pevně rozhodnuto 4 % voličů, dalších 34 % by pak své rozhodnutí pravděpodobně neměnilo. Zbylá čtvrtina voličů je ve svých preferencích spíše nestabilní a přechází zejména mezi voličskými základnami novějších nebo menších stran a hnutí (ANO, Úsvit, Piráti a Zelení; viz graf na straně 0 poukazující na výrazné přelivy u těchto uskupení). Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností... jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí % 3% je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní 4% je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní 34% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek, z celkového počtu 00 rozhovorů vybralo politický subjekt 85 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 5.0. až 3.0. 04 prostřednictvím 5
Únor 4 Březen 4 Duben 4 Květen 4 Červen /Červenec 4 Červenec 4 (trendový odhad) Srpen 4 Září 4 Říjen 4 Pevnost přesvědčení o volbě / vývoj Voliči jsou ve své pevnosti přesvědčení o volbě dlouhodobě velmi konzistentní, poměry jednotlivých odpovědí se v čase nijak zásadně nemění. Poslední měření sice ukazuje nárůst v rámci skupiny voličů, kteří by daný subjekt pravděpodobně volilo, a to na úkor skupiny voličů, kteří své rozhodnutí pravděpodobně změní. Ale tento výkyv může být dán již zmíněnými komunálními a senátními volbami, kdy se voliči momentálně více kloní k vybranému politickému subjektu, ale je možné, že v dalším měření se hodnoty spíše přiblíží dlouhodobému průměru. Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností... je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí jste pevně rozhodnutý/á volit tuto stranu nebo hnutí 00% 80% 5 6 5 5 5 5 4 6 3 3 4 5 3 0 3 5 3 60% 40% 8 30 30 3 3 30 9 9 34 0% 44 39 4 4 43 43 4 4 4 0% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek, z celkového počtu 00 rozhovorů vybralo politický subjekt v poslední vlně 85 respondentů. Dotazování probíhalo prostřednictvím Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy. 6
Ekonomický status Vzdělání Věková kategorie Pohlaví Pevnost přesvědčení o volbě / třídění dle sociodemografií Ze sociodemografického hlediska lze konstatovat, že pevnost přesvědčení kopíruje věk a vzdělání, vycházíme přitom z dlouhodobého pozorování. Čím jsou voliči starší, tím více se zdá být pravděpodobné, že budou věrní jedné straně. U vzdělání je trend přesně opačný: čím vyšší je, tím je také pravděpodobnější, že voliči svou preferenci ještě změní (mezi občany se základním vzděláním a vyučenými je sice nejmenší podíl voličů, ale ti mají poměrně stabilní preference). Celkově vyšší podíl skupiny pravděpodobně volil(a) tuto stranu/hnutí oproti minulému měření je pak tvořen především nárůstem mezi ženami, lidmi staršími, se základním vzděláním nebo vyučenými, případně středoškoláky, nebo ekonomicky neaktivními. Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností... jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní neví/bez odpovědi Total 4 34 3 muž 46 3 0 žena 38 36 3 3 8-9 let 33 34 30 3 30-44 let 37 36 3 4 45-59 let 4 38 60 a více let 53 9 5 3 základní, vyučen 45 3 maturita 43 34 0 3 vysokoškolské 33 39 6 zaměstnanec(kyně) 40 35 4 podnikatel(ka) 4 36 ekonomicky neaktivní 44 3 0 4 0% 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek, z celkového počtu 00 rozhovorů vybralo politický subjekt v poslední vlně 85 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 5.0. až 3.0. 04 prostřednictvím 7
Pevnost přesvědčení o volbě / třídění dle volebních preferencí Co se politických preferencí týče, nejpevnější pouto ke straně vykazují stabilně voliči KSČM s téměř 3/4 zcela nebo spíše rozhodnutých voličů. I když proti poslednímu měření se podíl zcela rozhodnutých voličů snížil na úkor těch spíše rozhodnutých. Stejné snížení zcela rozhodnutých voličů zaznamenala aktuálně také KDU-ČSL (což může být dáno přílivem nových voličů jako v uvažovaném případě na straně 0). I tak ale spolu s ČSSD a ANO patří mezi ty subjekty, které mají pevněji rozhodnuté voliče. Z hlediska vývoje preferencí KSČM je v této souvislosti patrné, že možná příčina je v pozvolně klesající míře přesvědčení. Méně přesvědčení voliči také zřejmě patří mezi ty více fluktuující a částečně odešli k jiným stranám. Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností... jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní neví/bez odpovědi Total 4 34 3 ANO 45 36 8 ČSSD 43 3 4 TOP 09 6 53 0 KSČM 57 9 KDU-ČSL 45 5 30 ODS 3 38 0 0 Úsvit 54 8 8 Piráti * 3 47 Zelení * 7 35 3 6 0% 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek, z celkového počtu 00 rozhovorů vybralo politický subjekt v poslední vlně 85 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 5.0. až 3.0. 04 prostřednictvím * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty. 8
Detailní výsledky / hodnocení politické situace / důvěra v současnou vládu / mezilidská důvěra / korupce
Únor 4 Březen 4 Duben 4 Květen 4 Červen /Červenec 4 Červenec 4 (trendový odhad) Srpen 4 Září 4 Říjen 4 Únor 4 Březen 4 Duben 4 Květen 4 Červen /Červenec 4 Červenec 4 (trendový odhad) Srpen 4 Září 4 Říjen 4 Politické trendy Z posledního měření trendů vyplývá mírné snížení podílu občanů kladně hodnotících současnou politickou situaci. Nicméně ze statistického hlediska se nejedná o významnou změnu. Až následné šetření tak odhalí, zda se jedná o zvrat v rostoucí tendenci z posledních měření. Naproti tomu podíl občanů důvěřujících vládě setrval na hladině 45 %, tedy nad dlouhodobým průměrem. /Podíl občanů kladně hodnotících politickou situaci 40% 35% 30% 5% 0% 5% 0% 5 9 velmi dobrá + spíše dobrá 3 3 8 /Podíl občanů důvěřujících vládě rozhodně důvěřujete + spíše důvěřujete 50% 44 45 45 45% 4 40 40 4 4 40% 35% 30% 5% 0% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo prostřednictvím Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy. 0
Politická situace Poslední měření ukázalo mírný pokles v kladném postoji k politické situaci, a tak i nadále platí, že většina občanů České republiky zůstává s politickou situací nespokojená. V detailnějším pohledu je vidět, že necelá čtvrtina hodnotí současnou politickou situaci jako velmi špatnou, dalších 46 % pak jako spíše špatnou. Otázka: Jak byste celkově ohodnotil(a) aktuální politickou situaci v České republice? velmi dobrá spíše dobrá % % 4% 7% spíše špatná velmi špatná neví/bez odpovědi 46% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 5.0. až 3.0. 04 prostřednictvím
Ekonomický status Vzdělání Věková kategorie Pohlaví Politická situace / třídění dle sociodemografií Negativněji mají tendenci hodnotit politickou situaci ženy, naopak nejméně nespokojeni jsou nejstarší občané a vysokoškolsky vzdělaní. Toto hodnocení zůstává v rámci sociodemografických skupin dlouhodobě neměnné. Otázka: Jak byste celkově ohodnotil(a) aktuální politickou situaci v České republice? velmi dobrá spíše dobrá spíše špatná velmi špatná neví/bez odpovědi Total 7 46 4 muž 33 39 4 žena 5 3 8-9 let 0 5 4 4 30-44 let 47 4 5 45-59 let 7 44 6 60 a více let 36 43 5 4 základní, vyučen 3 44 6 5 maturita 3 47 9 vysokoškolské 33 5 4 zaměstnanec(kyně) 7 48 0 4 podnikatel(ka) 9 45 ekonomicky neaktivní 7 44 3 4 0% 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 5.0. až 3.0. 04 prostřednictvím
Politická situace / třídění dle volebních preferencí Pokud se podíváme na příznivce jednotlivých stran a hnutí, pak není překvapením, že nejspokojenější jsou voliči dvou vládních stran, tedy ANO a ČSSD. Zajímavý posun nastal u voličů KDU-ČSL, kteří jsou oproti poslednímu šetření mnohem méně spokojení. Tento pokles spokojenosti může opět souviset s nárůstem voličů této strany. Noví voliči, kteří se přelili částečně i z voličů nevládních stran, ještě nejsou pevně rozhodnuti tuto stranu volit a jsou obecně více skeptičtí, což se projevuje i v tomto hodnocení. Mezi nejméně spokojené s politickou situací se pak dlouhodobě řadí podporovatelé Pirátů* a Úsvitu (u tohoto hnutí došlo ke značnému posunu k negativnímu hodnocení); vysoký počet negativních hodnocení jsme zaznamenali i u voličů KSČM. U všech posledně jmenovaných není nespokojenost s aktuální politickou situací překvapující, vzhledem k tomu, že je, ač v různých podobách, součástí politické identity těchto stran i jejich opoziční role. Otázka: Jak byste celkově ohodnotil(a) aktuální politickou situaci v České republice? velmi dobrá spíše dobrá spíše špatná velmi špatná neví/bez odpovědi Total 7 46 4 ANO 45 4 ČSSD 6 40 48 6 TOP 09 7 57 5 KSČM 3 9 43 5 KDU-ČSL 5 47 3 3 ODS 4 7 64 5 Úsvit 9 53 38 Piráti * 8 64 8 Zelení * 36 34 5 3 0% 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 5.0. až 3.0. 04 prostřednictvím * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty. 3
Důvěra v současnou vládu Důvěra, resp. nedůvěra ve vládu setrvává dlouhodobě na stejné úrovni, rovněž poslední měření ukazuje, že více než polovina občanů vyjadřuje vládě svou nedůvěru, z toho 6 % jí vůbec nedůvěřuje a 37 % spíše nedůvěřuje. Otázka: Do jaké míry důvěřujete, nebo nedůvěřujete současné vládě? rozhodně důvěřujete spíše důvěřujete 6% % % spíše nedůvěřujete 43% vůbec nedůvěřujete 37% neví/bez odpovědi Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 5.0. až 3.0. 04 prostřednictvím 4
Ekonomický status Vzdělání Věková kategorie Pohlaví Důvěra v současnou vládu / třídění dle sociodemografií Dlouhodobé sledování rovněž potvrzuje, že hodnocení v rámci sociodemografických skupin zůstává v podstatě stabilní. Vládě důvěřují více muži než ženy. Důvěra ve vládu také narůstá s věkem i vzděláním. Tento trend odpovídá celkovému hodnocení politické situace. Otázka: Do jaké míry důvěřujete nebo nedůvěřujete současné vládě? rozhodně důvěřujete spíše důvěřujete spíše nedůvěřujete vůbec nedůvěřujete neví/bez odpovědi Total 43 37 6 muž 3 48 3 6 žena 39 43 5 8-9 let 3 45 3 30-44 let 40 40 5 4 45-59 let 44 34 9 60 a více let 5 53 3 9 základní, vyučen 38 38 0 maturita 49 36 vysokoškolské 4 48 36 0 zaměstnanec(kyně) 4 38 6 podnikatel(ka) 44 36 5 3 ekonomicky neaktivní 3 44 36 6 0% 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 5.0. až 3.0. 04 prostřednictvím 5
Důvěra v současnou vládu / třídění dle volebních preferencí Již bylo zmíněno, že důvěra ve vládu se do jisté míry shoduje s obecným hodnocením politické situace, vycházíme přitom také z dlouhodobého srovnání těchto dvou hodnocení. Tato shoda se ukazuje hlavně při pohledu na voliče jednotlivých stran. Dlouhodobě je hodnocení výrazně pozitivnější mezi sympatizanty stran tvořících vládní koalici, tedy ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Přičemž stejně jako v předchozím případě, tak i zde lze sledovat značný pokles v hodnocení mezi příznivci KDU-ČSL. Otázka: Do jaké míry důvěřujete nebo nedůvěřujete současné vládě? rozhodně důvěřujete spíše důvěřujete spíše nedůvěřujete vůbec nedůvěřujete neví/bez odpovědi Total 43 37 6 ANO 4 66 7 3 ČSSD 8 6 8 TOP 09 38 49 KSČM 36 40 3 KDU-ČSL 49 43 7 ODS 37 37 6 Úsvit 4 59 9 8 Piráti * 8 68 4 Zelení * 4 37 34 0 5 0% 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 5.0. až 3.0. 04 prostřednictvím * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty. 6
Únor 4 Březen 4 Duben 4 (trendový odhad) Květen 4 Červen /Červenec 4 (trendový odhad) Červenec 4 (trendový odhad) Srpen 4 Září 4 (trendový odhad) Říjen 4 Vývoj důvěry v ostatní lidi Dlouhodobější sledování důvěry v ostatní lidi zatím neprokázalo potenciál k většímu nárůstu. Což se projevilo i mírným poklesem důvěry v říjnovém měření, ve srovnání s předchozím mírně pozitivním trendem zjištěným v počátku měření. Ze statistického hlediska jsou ale tyto změny nevýznamné. Lze tedy konstatovat, že jen třetina obyvatel se v současné době domnívá, že je lépe ostatním lidem důvěřovat. Otázka: Řekl(a) byste, že v současné době je lepší většině lidí důvěřovat, nebo nedůvěřovat? důvěřuje 50% 45% 40% 35% 30% 5% 0% 30 3 34 34 3 Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo prostřednictvím Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy. 7
Mezilidská důvěra Z pohledu mezilidské důvěry se obyvatelé České republiky zdají být spíše opatrní a dlouhodobě se ke svému okolí staví s nedůvěrou. Jen třetina z nich volí cestu životem s tím, že budou ostatním důvěřovat. Otázka: Řekl(a) byste, že v současné době je lepší většině lidí důvěřovat, nebo nedůvěřovat? důvěřovat 5% nedůvěřovat 3% neví/bez odpovědi 63% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 5.0. až 3.0. 04 prostřednictvím 8
Ekonomický status Vzdělání Věková kategorie Pohlaví Mezilidská důvěra / třídění dle sociodemografií Delší časový úsek měření zatím i nadále potvrzuje, že muži jsou v tomto pohledu důvěřivější než ženy. Důvěra v ostatní také roste s věkem a vzděláním. Odvahu důvěřovat ostatním tak mají nejčastěji vysokoškoláci (43 %) a starší věkové kategorie. Otázka: Řekl(a) byste, že v současné době je lepší většině lidí důvěřovat, nebo nedůvěřovat? důvěřovat nedůvěřovat neví/bez odpovědi Total 3 63 5 muž 37 59 4 žena 7 67 6 8-9 let 0 76 4 30-44 let 30 64 6 45-59 let 30 66 4 60 a více let 4 5 6 základní, vyučen 5 69 6 maturita 37 59 4 vysokoškolské 43 5 5 zaměstnanec(kyně) 3 63 6 podnikatel(ka) 3 63 5 ekonomicky neaktivní 3 63 5 0% 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 5.0. až 3.0. 04 prostřednictvím 9
Mezilidská důvěra / třídění dle volebních preferencí Po předchozím nárůstu důvěry mezi příznivci ANO došlo opět k poklesu na předchozí hladinu (aktuálně jen 35 % lidí důvěřuje ostatním). I nadále pak platí, že nejnižší důvěru v ostatní mají příznivci KSČM a Úsvitu. Mezi voliči KDU-ČSL, TOP09 a ČSSD je naopak největší podíl těch, kteří ostatním důvěřují, proměny v podílu těchto skupin v čase nejsou statisticky významné. Otázka: Řekl(a) byste, že v současné době je lepší většině lidí důvěřovat, nebo nedůvěřovat? důvěřovat nedůvěřovat neví/bez odpovědi Total 3 63 5 ANO 35 63 ČSSD 38 58 4 TOP 09 48 4 KSČM 30 68 KDU-ČSL 53 39 8 ODS 8 66 6 Úsvit 70 8 Piráti * 38 59 3 Zelení * 43 55 0% 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 5.0. až 3.0. 04 prostřednictvím * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty. 30
Únor 4 (nedotaz.) Březen 4 Duben 4 (trendový odhad) Květen 4 (trendový odhad) Červen /Červenec 4 Červenec 4 (trendový odhad) Srpen 4 (trendový odhad) Září 4 (trendový odhad) Říjen 4 Únor 4 (nedotaz.) Březen 4 Duben 4 (trendový odhad) Květen 4 (trendový odhad) Červen /Červenec 4 Červenec 4 (trendový odhad) Srpen 4 (trendový odhad) Září 4 (trendový odhad) Říjen 4 Akceptace úplatků společností /vývoj Oproti posledním dvěma měřením nedošlo k žádným výrazným změnám. Přestože se zdá, že podíl občanů, kteří připouští řešení složité situace předáním úplatku má klesající tendenci, pro interpretaci tohoto trendu je potřeba počkat na ověření v rámci dalších měření. /Podíl občanů řešící složitou osobní situaci předáním úplatku v případě žádosti o něj 30% 5% 0% 5% 0% 5% 0% Velmi pravděpodobné + Spíše pravděpodobné 9 8 /Podíl občanů od kterých byl očekáván úplatek 30% 5% 0% 5% 0% 5% 0% Byl očekáván úplatek 0 0 0 Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo prostřednictvím Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy. 3
Pravděpodobnost předání úplatku V případě těžké osobní situace by 8 % Čechů, Moravanů a Slezanů bylo schopných jít cestou předání úplatku. Při detailním pohledu je oproti předchozímu zjištění vidět přeskupení od volby zcela nepravděpodobné do spíše nepravděpodobné, tím se pouze vrátil poměr těchto skupin na hladinu z března 04. Jak už bylo zmíněno v rámci minulých měření, náchylnost občanů ČR k úplatkům se pohybuje nad evropským průměrem, což vychází z výzkumu Eurobarometr* z loňského roku, kdy jsme se ptali na ochotu uplácet v oblasti veřejné správy. Podle těchto dat je 9 % Čechů nakloněno možnosti uplácet, přičemž evropský průměr je 5 %. Na srovnatelné úrovni s tou českou se nachází také například Maďarsko, Rumunsko, ale i VB, ještě více jsou pak úplatkům nakloněni Řekové (4 %), ale i Slováci (9 %). Otázka: Pokud byste se v budoucnu dostal(a) do složité osobní situace, a někdo by Vám nabídl, že za úplatek váš problém obratem vyřeší, nakolik je pravděpodobné, že byste takovou žádost o úplatek přijal(a)?" velmi pravděpodobné spíše pravděpodobné % % 7% spíše nepravděpodobné 30% zcela nepravděpodobné 60% neví/bez odpovědi Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 5.0. až 3.0. 04 prostřednictvím * Výsledky se vztahují k vlně Eurobarometr 397, která probíhala v únoru-březnu 03. TNS Aisa se na výzkumu dlouhodobě podílí. Celá zpráva je volně dostupná online na : http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_397_en.pdf 3
Ekonomick ý status Vzdělání Věková kategorie Pohlaví Pravděpodobnost předání úplatku / třídění dle sociodemografií Možnosti předat úplatek jsou více nakloněni muži, lidé do 44 let a podnikatelé(ky). Data z aktuálního měření naznačují, že pokles podílu těch, kteří jsou ochotni řešit danou situaci předáním úplatku, je proti posledním měřením dán poklesem zejména v rámci následujících sociodemografických skupin: ženy, lidé do 9 let, lidé se základní školou nebo vyučení. Rozdíl mezi názory mužů a žen může být způsobený tím, že muži činí častěji rozhodnutí, a tedy se častěji dostávají do situací, kde přijetí úplatku přichází v úvahu. To samé platí i pro skupinu podnikatelů(ek) oproti zaměstnancům či ekonomicky neaktivním. Otázka: Pokud byste se v budoucnu dostal(a) do složité osobní situace, a někdo by Vám nabídl, že za úplatek váš problém obratem vyřeší, nakolik je pravděpodobné, že byste takovou žádost o úplatek přijal(a)?" velmi pravděpodobné spíše pravděpodobné spíše nepravděpodobné zcela nepravděpodobné neví/bez odpovědi Total 7 30 60 muž 3 54 žena 4 8 65 3 8-9 let 35 5 30-44 let 3 33 48 4 45-59 let 5 8 66 60 a více let 3 5 70 základní, vyučen 6 6 64 3 maturita 0 34 53 vysokoškolské 8 33 57 Zaměstnanec(kyně) 9 3 55 3 Podnikatel(ka) 3 37 46 3 Ekonomicky neaktivní 5 6 68 0% 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 5.0. až 3.0. 04 prostřednictvím 33
Pravděpodobnost předání úplatku / třídění dle volebních preferencí Nejvíce otevření k možnosti předat úplatek jsou voliči TOP09 a ODS, naopak nejvíce jej odmítají sympatizanti KDU-ČSL. Otázka: Pokud byste se v budoucnu dostal(a) do složité osobní situace, a někdo by Vám nabídl, že za úplatek váš problém obratem vyřeší, nakolik je pravděpodobné, že byste takovou žádost o úplatek přijal(a)?" velmi pravděpodobné spíše pravděpodobné spíše nepravděpodobné zcela nepravděpodobné neví/bez odpovědi Total 7 30 60 ANO 3 3 54 ČSSD 8 33 57 TOP 09 9 45 45 KSČM 6 3 55 7 KDU-ČSL 3 70 6 ODS 4 34 59 Úsvit 7 9 56 8 Piráti * 5 3 68 3 Zelení * 7 6 8 59 0% 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 5.0. až 3.0. 04 prostřednictvím * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty. 34
Očekávání úplatku Pouhých 0 % obyvatel České republiky mělo v posledním roce pocit, že je od nich očekáván úplatek. Tento podíl je dlouhodobě neměnný. S ohledem na názory občanů na úplatky v České republice to svědčí o tom, že běžný občan se do situace, kdy by byl vyžadován úplatek, na každodenní bázi nedostává a vnímání zkorumpovanosti se tak spíše odvíjí od mediálních zpráv z vrcholného byznysu a politiky. Otázka: Bez ohledu na to, o jakou situaci se jednalo, měl(a) jste během posledního roku pocit, že by od Vás někdo očekával úplatek? 0% ano ne 90% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 5.0. až 3.0. 04 prostřednictvím 35
Ekonomický status Vzdělání Věková kategorie Pohlaví Očekávání úplatku / třídění dle sociodemografií Se situací, kdy by byl vyžadován úplatek se více potkávají podnikatelé(ky) a spíše muži. Proti šetření z června/července 04 došlo k nárůstu podílu mezi nejmladšími občany. Otázka: Bez ohledu na to, o jakou situaci se jednalo, měl(a) jste během posledního roku pocit, že by od Vás někdo očekával úplatek? ano ne neví/bez odpovědi Total 0 90 muž 3 86 žena 6 94 8-9 let 88 30-44 let 0 90 45-59 let 0 89 60 a více let 7 93 základní, vyučen 0 90 maturita vysokoškolské zaměstnanec(kyně) 7 9 93 89 9 podnikatel(ka) 79 ekonomicky neaktivní 8 9 0% 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 5.0. až 3.0. 04 prostřednictvím 36
Očekávání úplatku / třídění dle volebních preferencí V rámci politických preferencí se nejméně setkali se situací, ve které byl očekáván úplatek, voliči KDU-ČSL a ČSSD. Podíly v rámci jednotlivých politických subjektů se zdají být stabilní. Otázka: Bez ohledu na to, o jakou situaci se jednalo, měl(a) jste během posledního roku pocit, že by od Vás někdo očekával úplatek? ano ne neví/bez odpovědi Total 0 90 ANO ČSSD TOP 09 KSČM KDU-ČSL 0 6 0 0 6 90 94 90 90 94 ODS 8 8 Úsvit 7 87 6 Piráti * 88 Zelení * 98 0% 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 5.0. až 3.0. 04 prostřednictvím * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty. 37
Detailní výsledky: aktuální témata / vnímání činnosti Vlády ČR / vliv opatření ČNB na ekonomiku / preference síly české měny
Vnímání činnosti Vlády ČR V další části tohoto výzkumu nás zajímalo detailní hodnocení činnosti Vlády ČR, co se týče podpory vybraných oblastí. Více než 3/5 občanů si myslí, že Vláda podporuje veřejné vzdělávání. Více než polovina pak vyzdvihuje podporu veřejného zdravotnictví, celkový hospodářský růst a infrastrukturu (dopravu). Na druhou stranu jen /5 občanů vnímá podporu Vlády v transparentním hospodaření státu a v tvorbě pracovních míst. Otázka. Do jaké míry souhlasíte, nebo nesouhlasíte s každým z následujících výroků? Vláda ČR podporuje kvalitní veřejné vzdělávání 6% kvalitní veřejné zdravotnictví 57% hospodářský růst 56% infrastrukturu, zejména dopravu konkurenceschopnost České republiky boj proti korupci 49% 46% 54% tvorbu pracovních míst 4% transparentní hospodaření státu 4% Pozn. Graf zobrazuje míru souhlasu (zcela souhlasíte + spíše souhlasíte) Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 5.0. až 3.0. 04 prostřednictvím 39
Obecná populace Muž Žena 8-9 30-44 45-59 60+ Vnímání činnosti Vlády ČR / třídění dle sociodemografií Ze sociodemografického hlediska je nejvíce diferencující pohled muži vs. ženy a lidé do 44 let vs. lidé nad 60 let. Zatímco muži hodnotí kladně většinu oblastí, ženy jsou zdrženlivější a častěji také volí možnost neví. Z hlediska věku lze pozorovat nárůst kladných hodnocení od nejmladších po nejstarší s výjimkou generace 30-44 let, která je v hodnocení konání vlády v oblasti vzdělávání a zdravotnictví ještě daleko kritičtější než ti nejmladší. Otázka. Do jaké míry souhlasíte, nebo nesouhlasíte s každým z následujících výroků? Vláda ČR podporuje Pohlaví Věkové kategorie kvalitní veřejné vzdělávání 6 6 6 66 6 58 64 kvalitní veřejné zdravotnictví 57 60 53 56 5 54 65 hospodářský růst 56 59 54 47 5 56 68 infrastrukturu, zejména dopravu 54 57 5 55 56 46 57 konkurenceschopnost České republiky 49 53 45 39 4 5 60 boj proti korupci 46 49 43 36 38 50 59 tvorbu pracovních míst 4 46 37 37 39 40 48 transparentní hospodaření státu 4 46 36 35 34 43 5 Pozn. Tabulka zobrazuje míru souhlasu (zcela souhlasíte + spíše souhlasíte) Statisticky významně nižší oproti celkovému hodnocení Statisticky významně vyšší oproti celkovému hodnocení Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 5.0. až 3.0. 04 prostřednictvím 40
Obecná populace ZŠ, vyučen maturita VŠ zaměst. podnikatel (ka) ek. neaktivní Vnímání činnosti Vlády ČR / třídění dle sociodemografií Vzdělání, jak je vidět z tabulky níže, není v tomto případě příliš diferencující charakteristikou. Jen o něco lépe diferencuje ekonomický status, i když spíše jen ve vybraných oblastech jako je zdravotnictví, korupce a transparentní hospodaření. Ve všech těchto parametrech Vládu hodnotí kladněji lidé ekonomicky neaktivní. Otázka. Do jaké míry souhlasíte, nebo nesouhlasíte s každým z následujících výroků? Vláda ČR podporuje Vzdělání Ekonomický status kvalitní veřejné vzdělávání 6 65 59 56 6 58 64 kvalitní veřejné zdravotnictví 57 59 53 56 5 57 6 hospodářský růst 56 55 57 6 54 55 59 infrastrukturu, zejména dopravu 54 54 55 5 56 54 5 konkurenceschopnost České republiky 49 48 5 48 46 5 5 boj proti korupci 46 5 4 38 4 48 50 tvorbu pracovních míst 4 4 4 40 4 4 4 transparentní hospodaření státu 4 43 38 39 36 46 44 Pozn. Tabulka zobrazuje míru souhlasu (zcela souhlasíte + spíše souhlasíte) Statisticky významně nižší oproti celkovému hodnocení Statisticky významně vyšší oproti celkovému hodnocení Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 5.0. až 3.0. 04 prostřednictvím 4
Obecná populace ANO ČSSD TOP09 KSČM KDU-ČSL ODS Úsvit Piráti* Zelení* Vnímání činnosti Vlády ČR / třídění dle volebních preferencí Při pohledu přes jednotlivé politické subjekty není překvapující, že Vládu hodnotí pozitivněji sympatizanti dvou hlavních vládních stran, tedy ANO a ČSSD. Ostatní strany a hnutí hodnotí Vládu většinou průměrně. Oblastí s nejvíce diferencujícím názorem je korupce, zatímco příznivci ANO a ČSSD hodnotí kroky vlády kladně, podporovatelé opozice, tedy TOP09, KSČM a Úsvit hodnotí vládu negativně. Otázka. Do jaké míry souhlasíte, nebo nesouhlasíte s každým z následujících výroků? Vláda ČR podporuje Volební preference kvalitní veřejné vzdělávání 6 67 79 5 5 5 65 58 60 6 kvalitní veřejné zdravotnictví 57 6 75 50 4 65 56 47 55 66 hospodářský růst 56 68 74 45 54 65 49 6 54 55 infrastrukturu, zejména dopravu konkurenceschopnost České republiky 54 59 65 47 5 57 5 46 64 75 49 6 68 4 64 44 47 9 43 5 boj proti korupci 46 59 66 8 34 45 34 7 36 49 tvorbu pracovních míst 4 48 57 5 36 44 40 45 7 55 transparentní hospodaření státu 4 56 54 33 5 36 53 9 3 38 Pozn. Tabulka zobrazuje míru souhlasu (zcela souhlasíte + spíše souhlasíte) Statisticky významně nižší oproti celkovému hodnocení Statisticky významně vyšší oproti celkovému hodnocení Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 5.0. až 3.0. 04 prostřednictvím 4
Vliv opatření ČNB na ekonomiku V závěru dotazníku jsme se věnovali tématu intervencí ČNB za účelem podpory ekonomiky, zejména pak oslabení koruny, které proběhlo koncem minulého roku. Zajímal nás názor na to, v jakém směru byl tento krok podle občanů pro ekonomiku prospěšný. /5 se kloní k názoru, že oslabení koruny podpořilo vývoz a pomohlo firmám udržet některé zaměstnance. Necelá třetina vidí přínos k hospodářskému růstu a také v záchraně firem před koncem činnosti. Jen % občanů deklaruje, že pocítilo nějaké zlepšení vlastní finanční situace. Jak je vidět, tak ani jedna z dotazovaných oblastí nebyla kladně hodnocena více jak polovinou respondentů, což lze fakticky hodnotit tak, že občané nevnímají krok ČNB jako účinný v žádné z dotazovaných oblastí. Nutno ale poznamenat, že deklarace respondentů nemusí odrážet vývoj na základě makroekonomických dat. Otázka. Česká národní banka má jako hlavní cíl péči o stabilní ceny, což by mělo mít za následek hospodářský růst. Významným zásahem ČNB v poslední době bylo oslabení koruny na konci roku 03, které mělo za cíl podpořit ekonomiku. Do jaké míry souhlasíte, nebo nesouhlasíte, že toto opatření ČNB podpořilo vývoz zboží do zahraničí 44% pomohlo firmám udržet některé pracovníky zaměstnané 40% přispělo k hospodářskému růstu 30% pomohlo firmám vyhnout se ukončení jejich činnosti 30% zlepšilo Vaší osobní finanční situaci % Pozn. Graf zobrazuje míru souhlasu (zcela souhlasíte + spíše souhlasíte) Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 5.0. až 3.0. 04 prostřednictvím 43
Obecná populace Muž Žena 8-9 30-44 45-59 60+ Vliv opatření ČNB na ekonomiku / třídění dle sociodemografií Velmi dobře diferencujícím pohledem v rámci sociodemografických charakteristik je pohlaví. Muži oproti ženám hodnotí všechny kroky kladněji. Ženy se nicméně často přiklánějí i k možnosti neví. Otázka. Česká národní banka má jako hlavní cíl péči o stabilní ceny, což by mělo mít za následek hospodářský růst. Významným zásahem ČNB v poslední době bylo oslabení koruny na konci roku 03, které mělo za cíl podpořit ekonomiku. Do jaké míry souhlasíte, nebo nesouhlasíte, že toto opatření ČNB Pohlaví Věkové kategorie podpořilo vývoz zboží do zahraničí 44 49 39 4 44 48 4 pomohlo firmám udržet některé pracovníky zaměstnané 40 43 37 43 38 4 40 přispělo k hospodářskému růstu 30 35 6 9 3 33 8 pomohlo firmám vyhnout se ukončení jejich činnosti 30 34 6 35 30 3 6 zlepšilo Vaší osobní finanční situaci 5 9 9 8 9 Pozn. Tabulka zobrazuje míru souhlasu (zcela souhlasíte + spíše souhlasíte) Statisticky významně nižší oproti celkovému hodnocení Statisticky významně vyšší oproti celkovému hodnocení Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 5.0. až 3.0. 04 prostřednictvím 44
Obecná populace ZŠ, vyučen maturita VŠ zaměst. podnikatel (ka) ek. neaktivní Vliv opatření ČNB na ekonomiku / třídění dle sociodemografií Na to, zda měla či neměla intervence ČNB vliv na vývoz zboží mají jednotlivé sociodemografické skupiny nejvíce rozdílné názory. K tomu, že ČNB oslabením měny podpořila vývoz se nejvíce kloní lidé vysokoškolsky vzdělaní a také podnikatelé(ky). U těchto skupin je pravděpodobné, že se jich vývoz nějakým způsobem týká. Negativně se k tomuto kroku staví lidé ekonomicky neaktivní. Lidé se základním vzděláním nebo vyučení častěji vyzdvihují pomoc firmám, ať už záchranou pracovních pozic nebo firmy jako takové. Otázka. Česká národní banka má jako hlavní cíl péči o stabilní ceny, což by mělo mít za následek hospodářský růst. Významným zásahem ČNB v poslední době bylo oslabení koruny na konci roku 03, které mělo za cíl podpořit ekonomiku. Do jaké míry souhlasíte, nebo nesouhlasíte, že toto opatření ČNB Vzdělání Ekonomický status podpořilo vývoz zboží do zahraničí 44 44 39 50 46 55 39 pomohlo firmám udržet některé pracovníky zaměstnané 40 43 37 39 4 36 40 přispělo k hospodářskému růstu 30 9 30 34 3 8 9 pomohlo firmám vyhnout se ukončení jejich činnosti 30 33 7 6 3 9 9 zlepšilo Vaší osobní finanční situaci 3 0 3 5 0 0 Pozn. Tabulka zobrazuje míru souhlasu (zcela souhlasíte + spíše souhlasíte) Statisticky významně nižší oproti celkovému hodnocení Statisticky významně vyšší oproti celkovému hodnocení Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 5.0. až 3.0. 04 prostřednictvím 45
Obecná populace ANO ČSSD TOP09 KSČM KDU-ČSL ODS Úsvit Piráti* Zelení* Vliv opatření ČNB na ekonomiku / třídění dle volebních preferencí Názory na kroky ČNB nejsou při pohledu přes příznivce jednotlivých politických subjektů výrazně diferencující. Dopad intervence na podporu vývozu zboží do zahraničí vnímají více příznivci ANO a TOP09, druzí jmenovaní pak také více vyzdvihují pozitivní dopad na udržení některých pracovních míst. Otázka. Česká národní banka má jako hlavní cíl péči o stabilní ceny, což by mělo mít za následek hospodářský růst. Významným zásahem ČNB v poslední době bylo oslabení koruny na konci roku 03, které mělo za cíl podpořit ekonomiku. Do jaké míry souhlasíte, nebo nesouhlasíte, že toto opatření ČNB Volební preference podpořilo vývoz zboží do zahraničí pomohlo firmám udržet některé pracovníky zaměstnané přispělo k hospodářskému růstu pomohlo firmám vyhnout se ukončení jejich činnosti zlepšilo Vaší osobní finanční situaci 44 50 44 57 33 56 54 7 45 6 40 4 44 54 46 4 4 30 6 4 30 35 9 40 3 4 4 0 6 9 30 33 30 9 35 35 4 5 0 9 6 6 7 0 6 7 7 Pozn. Tabulka zobrazuje míru souhlasu (zcela souhlasíte + spíše souhlasíte) Statisticky významně nižší oproti celkovému hodnocení Statisticky významně vyšší oproti celkovému hodnocení Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 5.0. až 3.0. 04 prostřednictvím 46
Preference síly české měny Na úplný závěr jsme zjišťovali, zda občané České republiky preferují silnou, nebo slabou korunu při udání možných výhod i rizik. Silnou korunu preferuje většina občanů (5 %), zatímco slabou /5. Zbylých 9 % se nedokázalo přiklonit ani k jedné straně. Tento postoj tak opět ukazuje, že intervenci ČNB česká veřejnost ani rok po jejím provedení nepřijala příliš kladně. Otázka. Který z následujících výroků o české měně je Vám bližší? Preferujete silnou korunu, protože zboží zakoupené v zahraničí nebo dovážené zboží a suroviny jsou levnější, stejně jako zahraniční dovolená. A to i přesto, že silná koruna snižuje konkurenceschopnost českých výrobců, což může mít vliv na pracovní místa. Preferujete slabou korunu, protože to pomáhá vývozcům prosadit se na zahraničním trhu a mohou se tvořit pracovní místa. A to i přesto, že se tím zdraží dovážené zboží a suroviny, zboží zakoupené v zahraničí nebo zahraniční dovolená. 40% 9% 5% neví, neumí posoudit Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 5.0. až 3.0. 04 prostřednictvím 47
Ekonomický status Vzdělání Věková kategorie Pohlaví Preference síly české měny / třídění dle sociodemografií Pohled na sociodemografické skupiny ukazuje preferenci silné koruny mezi muži, lidmi do 9 let a indikativně také podnikateli(kami). U žen pak může být důvodem volby slabší koruny obava o pracovní místo. Otázka. Který z následujících výroků o české měně je Vám bližší? Preferujete silnou korunu, protože zboží zakoupené v zahraničí nebo dovážené zboží a suroviny jsou levnější, stejně jako zahraniční dovolená. A to i přesto, že silná koruna snižuje konkurenceschopnost českých výrobců, což může mít vliv na pracovní místa. Preferujete slabou korunu, protože to pomáhá vývozcům prosadit se na zahraničním trhu a mohou se tvořit pracovní místa. A to i přesto, že se tím zdraží dovážené zboží a suroviny, zboží zakoupené v zahraničí nebo zahraniční dovolená. neví, neumí posoudit Total 5 40 9 muž 56 37 7 žena 47 44 9 8-9 let 63 35 30-44 let 47 4 45-59 let 50 43 7 60 a více let 49 39 základní, vyučen 5 38 maturita 53 4 5 vysokoškolské 49 44 7 zaměstnanec(kyně) 49 43 8 podnikatel(ka) 57 36 7 ekonomicky neaktivní 5 39 9 0% 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 5.0. až 3.0. 04 prostřednictvím 48
Preference síly české měny / třídění dle volebních preferencí Pohled na příznivce jednotlivých subjektů nepřináší žádné statisticky významné rozdíly. Indikativně lze označit voliče ANO, ČSSD a Úsvitu jako preferující silnější korunu. Otázka. Který z následujících výroků o české měně je Vám bližší? Preferujete silnou korunu, protože zboží zakoupené v zahraničí nebo dovážené zboží a suroviny jsou levnější, stejně jako zahraniční dovolená. A to i přesto, že silná koruna snižuje konkurenceschopnost českých výrobců, což může mít vliv na pracovní místa. Preferujete slabou korunu, protože to pomáhá vývozcům prosadit se na zahraničním trhu a mohou se tvořit pracovní místa. A to i přesto, že se tím zdraží dovážené zboží a suroviny, zboží zakoupené v zahraničí nebo zahraniční dovolená. neví, neumí posoudit Total 5 40 9 ANO 50 43 7 ČSSD 54 4 5 TOP 09 54 4 4 KSČM 46 45 9 KDU-ČSL 5 43 5 ODS 49 45 6 Úsvit 60 3 8 Piráti * 57 43 Zelení * 43 43 4 0% 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 5.0. až 3.0. 04 prostřednictvím 49
Přílohy
Organizační informace Výzkumná agentura Česká televize přizvala ke spolupráci na kontinuálním předvolebním výzkumu voličských preferencí a nálad renomovanou výzkumnou agenturu TNS Aisa. Agentura disponuje potřebným technickým zázemím a zkušenými odborníky, kteří jsou garanty úspěšné realizace projektu. TNS Aisa je řádným členem asociace výzkumných agentur SIMAR a má svého zástupce v mezinárodní organizaci ESOMAR. Z tohoto titulu je agentura povinna dbát na dodržování odborných standardů a kvality odváděné práce. Členstvím ve zmíněných asociacích se agentura také zavazuje k tomu, že může být v případě pochybností kdykoliv podrobena jejich kontrole. Spolupráce mezi Českou televizí a výzkumnou agenturou Metodická příprava kontinuálního předvolebního výzkumu, zpracování dat, jejich analýza i příprava zpráv probíhá ve vzájemné součinnosti České televize a agentury TNS Aisa. K tomu účelu byl vytvořen procesní tým složený ze zástupců obou stran, který má na starost dohled nad celým výzkumným procesem. Realizační tým TNS Aisa Ředitel společnosti TNS Aisa Bronislav Kvasnička Vedoucí projektu David Fiala Exekuce projektu Eva Králová, Petr Šobotník Česká televize Vedoucí týmu ČT Renata Týmová Analytik ČT Martin Převrátil Analytik ČT Jiří Kubíček Sběr dat Daniel Horna Zpracování dat Petr Bucek 5
Organizační informace Termín realizace Sběr dat jednotlivých vln byl realizován v následujících termínech: Únor 4 8.. 4.. 04 Březen 4 4.3. 30.3. 04 Duben 4.4. 7.4. 04 Květen 4 7.5. 3.5. 04 Červen/Červenec 4 8.6. 4.7. 04 Srpen 4 5.8. 3.8.04 Září 4.9. 8.9.04 Říjen 4 5.0. 3.0.04 Metoda sběru dat Data byla sbírána metodou telefonických rozhovorů se záznamem do počítače (CATI). Dotazování probíhalo z CATI centra agentury TNS Aisa v Praze. Výběr respondentů Výběr respondentů byl náhodný. Kontaktní čísla na mobilní telefony i pevné linky byla generována náhodně počítačem (ze všech přidělených čísel a kódů ze stránek ČTÚ - http://www.ctu.cz/ctuonline/vyhledavaci-databaze/pridelena-cisla-a-kody.html - byly do generování zařazeny tyto oblasti: Veřejná mobilní telefonní síť a Veřejná pevná telefonní síť). V případě úspěšného dovolání a souhlasu s rozhovorem byla dotazována osoba, která zvedla telefon. Kontrola sběru dat Telefonický sběr dat podléhal kontinuálnímu monitoringu supervizorů v reálném čase. Ze všech rozhovorů byl pořízen audiozáznam, který bude v souladu s právními předpisy na omezenou dobu archivován pro případnou kontrolu ze strany zadavatele či jiných oprávněných institucí. Vážení dat Data byla vážena na základní sociodemografické ukazatele, tedy na kombinaci věku a pohlaví, na vzdělání, na velikost místa bydliště a na kraj. Oporou při stanovení kvót byla aktuální data Českého statistického úřadu. V rámci převážení dat bylo také zohledněno minulé volební chování respondentů, konkrétně účast či preferovaná strana v parlamentních volbách v roce 03. Zpracování dat Zpracování dat probíhalo v těsné součinnosti odborných pracovníků České televize a agentury TNS Aisa. Předem byly definovány standardní postupy a skripty pro automatizované zpracování dat, včetně postupů pro vážení dat a konstrukci volebního modelu. Z důvodů eliminace případných chyb ve fázi zpracování dat byl datový soubor z aktuální vlny výzkumu nezávisle na sobě analyzován jak odbornými pracovníky České televize, tak analytiky agentury TNS Aisa a výsledky byly následně podrobeny srovnání. Prezentované výstupy tak lze považovat za nezávisle ověřené z obou stran. 5
Konstrukce volebního modelu Volební model je matematický konstrukt, který by měl věrněji než samotné volební preference odrážet rozložení sil jednotlivých politických uskupení v době sběru dat. Metodika výzkumu se inspiruje dlouholetým ověřeným přístupem ke zjišťování volebních preferencí Infratest Dimap (dceřiná společnost TNS Infratest v Německu), která od roku 996 zjišťuje volební preference ve všech spolkových i zemských volbách pro veřejnoprávní TV ARD. Ředitel Infratest Dimap Richard Hilmer říká: "Volební model ČT je ambiciózní a odpovídá všem nárokům." Do volebního modelu vstupují pouze respondenti, kteří: nevylučují svoji účast ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR (Otázka =,, 3), uvedou konkrétní preferované politické uskupení pro volby do Poslanecké sněmovny PČR (Otázka 3 nebo Otázka 5) a nepovažují za pravděpodobné, že by aktuálně preferované uskupení vyměnili za jiné (Otázka 6 =,, 3) Volební preference respondentů, kteří splní všechny tři podmínky, jsou sumarizovány a přepočteny na 00 %. Tím vznikne volební model, který je obvykle prezentován v podobě grafu. Politická uskupení, která dosáhnou nízkých hodnot, bývají v grafických výstupech zahrnuta do kategorie Ostatní. Přesné znění otázek vstupujících do volebního modelu viz následující strany. 53
Dotazník Otázka. Jak byste celkově ohodnotil(a) aktuální politickou situaci v České republice? Řekl(a) byste o ní, že je... - velmi dobrá, - spíše dobrá, 3 - spíše špatná, 4 - velmi špatná; odmítá odpovědět, neví Otázka. Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich? - určitě ano, - spíše ano, 3 - spíše ne, 4 - určitě ne; odmítá odpovědět, neví Otázka 3. Pro respondenty, kteří v otázce uvedou, že se určitě nebo spíše zúčastní voleb: Jakou politickou stranu nebo hnutí byste v takovém případě volil(a)? Pro respondenty, kteří v otázce uvedou, že se spíše nezúčastní nebo neví: Pokud byste přece jen k volbám šel(šla), jakou politickou stranu nebo hnutí byste volil(a)? Zobrazen seznam stran viz konec dotazníku Otázka 4. Pro respondenty, kteří v otázce 3 neuvedou konkrétní stranu vyjma těch, co nepůjdou k volbám: Neuvedl(a) jste, jakou politickou stranu nebo hnutí byste volil(a). Přesto, o jakých stranách nebo hnutích byste reálně uvažoval(a), a u kterých tedy existuje možnost, že byste je mohl(a) volit, pokud by se volby do Poslanecké sněmovny konaly příští týden? Kdyby se volby konaly příští týden, uvažoval(a) byste o volbě politické strany nebo hnutí... - ano, - ne, 3 - neznáte tuto stranu nebo hnutí; odmítá odpovědět, neví Zobrazen seznam stran viz konec dotazníku Otázka 5. Pro respondenty, kteří v otázce 4 uvedli více než jednu stranu, pro ostatní je tato otázka zaznamenána automaticky: Uvedl(a) jste, že pokud by se volby konaly příští týden, reálně byste uvažoval(a) o následujících politických stranách nebo hnutích... Kdybyste si musel(a) zvolit pouze jednu stranu nebo hnutí, které by to bylo? Zobrazen seznam stran viz konec dotazníku 54
Dotazník Otázka 6. Pro respondenty, kteří se určitě nebo spíše zúčastní voleb a zároveň v otázce 3 uvedou konkrétní stranu: Je toto Vaše rozhodnutí volit (STRANA) již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Pro respondenty, kteří se určitě nebo spíše zúčastní voleb a zároveň v otázce 5 uvedou konkrétní stranu / NEBO pokud se spíše nezúčastní voleb nebo neví a zároveň pokud v otázce 3 NEBO 5 uvedou konkrétní stranu: Bylo by toto Vaše rozhodnutí volit (STRANA) již pevné, nebo by se Vaše rozhodnutí mohlo ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností... - jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí, - je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí, 3 - je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní, 4 - je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní; odmítá odpovědět, neví Otázka 7. Zúčastnil(a) jste se posledních voleb do Poslanecké sněmovny, ze kterých vzešla současná vláda? - ano, - ne; odmítá odpovědět, neví Otázka 8. Pro respondenty, kteří se zúčastnili posledních voleb do PS PČR: Jakou politickou stranu nebo hnutí jste v posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 03 volil(a)? Zobrazen seznam stran viz konec dotazníku Otázka 9. Do jaké míry důvěřujete, nebo nedůvěřujete současné vládě? - rozhodně důvěřujete, - spíše důvěřujete, 3 - spíše nedůvěřujete, 4 - vůbec nedůvěřujete; odmítá odpovědět, neví 55
Dotazník Otázka 0. Řekl(a) byste, že v současné době je lepší většině lidí důvěřovat, nebo nedůvěřovat? - důvěřovat, - nedůvěřovat; Odmítá odpovědět, Neví Otázka. Pokud byste se v budoucnu dostal(a) do složité osobní situace, a někdo by vám nabídl, že za úplatek Váš problém obratem vyřeší, nakolik je pravděpodobné, že byste takovou žádost o úplatek přijal(a)?" - velmi pravděpodobné, - spíše pravděpodobné, 3 - spíše nepravděpodobné, 4 - zcela nepravděpodobné; Odmítá odpovědět, Neví Otázka. Bez ohledu na to, o jakou situaci se jednalo, měl(a) jste během posledního roku pocit, že by od Vás někdo očekával úplatek? - ano, - ne; Odmítá odpovědět, Neví Otázka 3. Do jaké míry souhlasíte, nebo nesouhlasíte s každým z následujícího výroku? Vláda ČR podporuje konkurenceschopnost České republiky tvorbu pracovních míst infrastrukturu, zejména dopravu transparentní hospodaření státu hospodářský růst boj proti korupci kvalitní veřejné zdravotnictví kvalitní veřejné vzdělávání - zcela souhlasíte, - spíše souhlasíte, 3 - spíše nesouhlasíte, 4 - zcela nesouhlasíte; Odmítá odpovědět, Neví 56
Dotazník Otázka 4. Česká národní banka má jako hlavní cíl péči o stabilní ceny, což by mělo mít za následek hospodářský růst. Významným zásahem ČNB v poslední době bylo oslabení koruny na konci roku 03, které mělo za cíl podpořit ekonomiku. Do jaké míry souhlasíte, nebo nesouhlasíte, že toto opatření ČNB podpořilo vývoz zboží do zahraničí pomohlo firmám udržet některé pracovníky zaměstnané přispělo k hospodářskému růstu pomohlo firmám vyhnout se ukončení jejich činnosti zlepšilo Vaší osobní finanční situaci - zcela souhlasíte, - spíše souhlasíte, 3 - spíše nesouhlasíte, 4 - zcela nesouhlasíte; Odmítá odpovědět, Neví Otázka 5. Který z následujících výroků o české měně je Vám bližší? - Preferuji silnou korunu, protože zboží zakoupené v zahraničí nebo dovážené zboží a suroviny jsou levnější, stejně jako zahraniční dovolená. A to i přesto, že silná koruna snižuje konkurenceschopnost českých výrobců, což může mít vliv na pracovní místa, - Preferuji slabou korunu, protože to pomáhá vývozcům prosadit se na zahraničním trhu a mohou se tvořit pracovní místa. A to i přesto, že se tím zdraží dovážené zboží a suroviny, zboží zakoupené v zahraničí nebo zahraniční dovolená; Odmítá odpovědět, Neví 57
Dotazník Seznam zobrazovaných stran a hnutí Aktiv nezávislých občanů ANO Piráti - Česká pirátská strana ČSSD - Česká strana sociálně demokratická DSSS - Dělnická strana sociální spravedlnosti Hlavu vzhůru - volební blok KDU-ČSL - Křesťanská demokratická unie Československá strana lidová Klub angažovaných nestraníků (KAN) Koruna Česká, monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska KSČM - Komunistická strana Čech a Moravy LES - Liberálně ekologická strana NS-LEV - Národní socialisté Levice. Století Občané 0 ODS - Občanská demokratická strana Romská demokratická strana (RDS) SPO - Strana práv občanů Strana soukromníků České republiky (SsČR) Svobodní - Strana svobodných občanů Strana zelených (SZ) Suverenita - Strana zdravého rozumu TOP 09 Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury Volte Pravý Blok - www.cibulka.net politické hnutí Změna jiná strana nebo hnutí { VYPIŠTE } { NENABÍZEJTE } žádnou, k volbám by nešel(la) { NENABÍZEJTE } odmítá odpovědět { NENABÍZEJTE } neví 58
Slovníček základních pojmů CATI Je zkratka z anglických slov Computer Assisted Telephone Interview. Jedná se o dotazování respondentů pomocí telefonních linek. V případě tohoto konkrétního výzkumu šlo o náhodné generování pevných i mobilních čísel tak, aby každé číslo mělo stejnou pravděpodobnost se do výzkumu dostat. ESOMAR Světová organizace pro výzkum veřejného mínění a marketingový výzkum. Založena v roce 948, jako European Society for Opinion and Marketing Research. Sídlí v Amsterdamu - www.esomar.org. SIMAR Neziskové sdružení českých výzkumných agentur www.simar.cz. Založeno v Praze v roce 994. Náhodný výběr Postup založený na matematické statistické teorii pravděpodobnosti. Jednotky jsou do výběru zahrnuty na základě pravděpodobnostních pravidel a procedur. Reprezentativní vzorek Reprezentativní je taková skupina, která svým složením kopíruje složení celé populace, na kterou se výzkum vztahuje. Statistická chyba To je chyba, které se dopouštíme tím, že výsledky dosažené na výběrovém vzorku zobecňujeme na celou populaci. Vážení dat Pomocí tzv. vážení upravujeme strukturu výběrového vzorku tak, aby odpovídala struktuře celé populace (např. vzhledem k pohlaví, věku apod.). Volební model Je matematický konstrukt, který by měl věrněji než samotné volební preference odrážet rozložení sil jednotlivých politických uskupení v době sběru dat. Volební potenciál Představuje v daný okamžik maximální hypotetický podíl hlasů, který může každý politický subjekt získat. Součet potenciálů jednotlivých subjektů je více než 00%, jelikož každý oprávněný volič je zahrnut v potenciálu všech subjektů, o kterých v daný okamžik uvažuje. Volební preference Jsou pouze deklarovaným postojem celé dospělé populace. Mimo konkrétní strany zahrnují i odpovědi typu nevím nebo voleb bych se nezúčastnil(a). Součet odpovědí je v tomto případě roven 00%. Preference ale v žádném případě v sobě nezohledňují případnou pevnost rozhodnutí. V této souvislosti tak jednoznačně nelze hovořit o rozložení sil jednotlivých politických uskupení. 59