kvasinky x plísně (mikromycety)



Podobné dokumenty
kvasinky x plísně (mikromycety)

Cvičení: Kultury - kvasinky a mikroskopické houby

TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13)

MYKOTOXINY. Jarmila Vytřasová. Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd

Saprofité-rozklad org. zbytků Paraziticky- mykosy... Symbioticky- s cévnatými rostlinami(mykorhiza)- 95% rostlinných druhů, rostlina poskytuje

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

HOUBY A PLÍSNĚ. Mgr. Marie Vilánková. ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

základní přehled organismů

prokaryotní Znaky prokaryoty

H O U B Y. (Fungi, Mycota) B. Voženílková

Úvod do mikrobiologie

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.

Fermentace. Na fermentaci je založena řada potravinářských výrob. výroba kysaného zelí lihovarnictvní pivovarnictví. mlékárenství.

Úvod Teoretická část... 3

Digitální učební materiál

Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6)

Základy buněčné biologie

MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně

základní přehled organismů

Botanika - bezcévné rostliny 3. praktikum. Přehled pozorovaných objektů

Digitální učební materiál

PRAPRVOCI A PRVOCI Vojtěch Maša, 2009

1.Biologie buňky. 1.1.Chemické složení buňky

Stavba prokaryotické buňky

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku

Mgr. Šárka Bidmanová, Ph.D.

05 Biogeochemické cykly

Biologie - Kvinta, 1. ročník

Složky potravy a vitamíny

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

Mycelium (podhoubí) = soubor hyf. Součástí mycelia jsou i útvary kde vznikají spory

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:

Biochemie, Makroživiny. Chemie, 1.KŠPA

Mendělejevova tabulka prvků

14. Biotechnologie Výroba kvasné kyseliny octové Výroba kyseliny citronové Výroba kvasného etanolu Výroba sladu a piva

Botanika bezcévných rostlin 5. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Vliv plísní na zdraví člověka

pátek, 24. července 15 BUŇKA

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

VY_32_INOVACE_07_B_17.notebook. July 08, Bakterie

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky

Seminární práce Biologie Maturitní okruh č. 18 Mykologie

Doména Archaea. Tato doména nebyla rozpoznána až do konce 70. let minulého století

Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/

DUM VY_52_INOVACE_12CH33

Buňka hub. mitochondrie. glykogen Golgiho aparát. vakuola jádro drsné ER. lysozóm. buněčná stěna plazm.membr. hladké ER

19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza

Obecná charakteristika hub

Jiří Skládanka a Libor Kalhotka Agronomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

Biochemie dusíkatých látek při výrobě vína

Stanovení citlivosti k antibiotikům. Stanovení koncentrace antibiotik.

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.:

Metabolismus příručka pro učitele

Integrovaný systém eliminace mykotoxinů. Širokospektrální vyvazovač toxinů s kontrolou plísní navíc

Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV

1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky

Energetický metabolizmus buňky

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky

Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií. Karel Holada khola@lf1.cuni.cz

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 15 VY 32 INOVACE

Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Dynamický fluidní model membrány 2008/11

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

DNÍ ZÁKLAD III INTEGROVANÝ VĚDNV. BIOLOGIE Předn. Ing. Helena Jedličkov. ková TAKSONOMIE = KLASIFIKACE ORGANISMŮ VIRY, BAKTERIE, HOUBY. č.

FOTOSYNTÉZA Správná odpověď:

Mikrobiologické zkoumání potravin. Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů

Izolace a identifikace půdních mikroorganismů. Mgr. Petra Straková Podzim 2014

Abiotický stres - sucho

ANTIBIOTIKA. Mgr. Marie Vilánková. Joalis s.r.o. Všechna práva vyhrazena

Přehled pozorovaných objektů

METABOLISMUS SACHARIDŮ

plodnice většinou makroskopický útvar vyrůstají za příznivých podmínek z podhoubí a sloužící k rozšíření výtrusů (jen u vyšších hub)

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku

Vliv výživy hospodářských zvířat na kvalitu živočišných produktů s důrazem na zdraví člověka

Fyziologie rostlin - maturitní otázka z biologie (3)

Půdní mikroorganismy archea, bakterie, aktinomycety houby, řasy

Transkript:

Mikroskopické houby o eukaryotické organizmy o jedno-, dvou-, vícejaderné o jedno-, vícebuněčné o kromě zygot jsou haploidní o heterotrofní, symbiotické, saprofytické, parazitické o buněčná stěna bez peptidoglykanu, obsah chitinu, někdy celulóza o jednobuněčné, myceliární (vláknitý) tvar buňky

kvasinky x plísně (mikromycety)

Stavba buňky kvasinky jaderná membrána endoplazmatické retikulum vakuola jádro mitochondrie cytoplazmatická membrána buněčná stěna

ŘÍŠE: HOUBY (FUNGI) Oddělení: Hlenky (Myxomycota) Oddělení: Chytridomycety (Chytridomyceta) Oddělení: Oomycety (Oomyceta) Oddělení: Eumycety (Eumycota, houby pravé)

ODDĚLENÍ: EUMYCETY (EUMYCOTA, HOUBY PRAVÉ) Třída: Zygomycetes (Mucor, Rhizopus) Třída: Endomycetes (Saccharomyces) Třída: Ascomycetes ( Penicillium, Aspergillus) Třída: Basidiomycetes Třída: Deuteromycetes (Candida, Monilia, Fusarium)

Rozmnoţování mikroskopických hub vegetativní o fragmenty mycelia o pučení nepohlavní částice o fruktifikační orgány o konidie, sporangiospóry pohlavní o pohlavní orgány (gametangia) antheridium, oogonium; tvorba pohlavních spór (bez meiózy) - pohlavní spóry vytvoří mycelium fúze pohlavních mycelií (dikariotické mycelium), fúze jader, redukční dělení

Schéma pučení

Rozmnoţování kvasinek pučení, jizvy, pseudomycelium

Důleţité rody kvasinek Saccharomyces etanolové kvašení, produkce vitamínů, pekařství, kaţení potraviny (med, kečupy, marmelády) Kluyveromyces mléčné výrobky (kefír), krmné směsi, kaţení sýrů Candida některé jsou patogenní, kaţení potravin (pivo, mléčné výrobky, maso, zelenina), krmné směsi, fermentace kakaových bobů Torulopsis krmné směsi

Rozmnožování zygomycet

Rozmnožování askomycet

Význam mikroskopických hub Půda o mineralizace o humifikace o detoxikace o koloběh biogenních prvků Voda a vzduch o nepříznivé podmínky pro mnoţení o šíření, kontaminace Krmiva a potraviny o zhoršení organoleptických vlastností o rozklad ţivin o produkce metabolitů, toxinů o kancerogenní účinky o kulturní mikroorganizmy

MYKOTOXINY sekundární metabolity mikroskopických hub vysoce toxické i ve stopových koncentracích kancerogenní účinky zpravidla termostabilní

potraviny rostlinného původu obiloviny, mouka, chléb, pečivo, pekařské výrobky, cereálie, ořechy koření, potraviny ţivočišného původu vnitřnosti jatečních zvířat (játra, ledviny), svalovina, tuk, mléko (v případě zkrmování krmiv obsahující mykotoxiny), tvrdé sýry,...

ANTIBIOTIKA specifické sekundární metabolity mikroorganizmů působí v malých koncentracích Účinek - bakteriostatický - bakteriocidní Spektrum účinnosti - úzké (penicilin, streptomycin) - široké (tetracyklin, chloramfenikol) Produkována bakteriemi (Bacillus) - aktinomycetami (Streptomyces) - mikromycetami (Penicillium) Rezistence - přirozená - získaná

ÚČINEK ANTIBIOTIK inhibice syntézy buněčné stěny inhibice syntézy nukleových kyselin inhibice proteosyntézy ovlivnění funkce membrán inhibice energetického metabolismu jiný mechanizmus účinku

Výţiva mikroorganizmů ŢIVINY o zdroj energie o zdroj stavebních látek UHLÍK o základ všech organických sloučenin o organický sacharidy (mono-, di-, polysacharidy), alkoholy, organické kyseliny, variabilní identifikace o anorganický CO 2

Rozdělení mikroorganizmů podle příjmu C AUTOTROFNÍ o zdroj C je CO 2 o nezávislé na organické hmotě o komplexní enzymatický aparát o velká spotřeba energie HETEROTROFNÍ o C z organických sloučenin o energii většinou také z organických sloučenin o mezerovitý enzymatický aparát o většinou vyţadují růstové faktory o saprofyté, parazité, symbionti, mutualismus MIXOTROFNÍ o mohou měnit zdroj C, společně vyuţívají CO 2 i organický C

Rozdělení podle zdroje energie FOTOTROFNÍ o obsahují pigmenty, nejen zelené o záření, slunce o anaerobní i aerobní podmínky o nemusí produkovat O 2 CHEMOTROFNÍ o naprostá většina mikroorganizmů o energie z chemických vazeb

chemoheterotrofové E organické sloučeniny C organické sloučeniny - houby, bakterie mléčného kvašení, amonifikační b. fotoautotrofové E záření C CO 2 - sinice

DUSÍK - aminokyseliny, bílkoviny, nukleové kyseliny,... organický aminokyseliny (bílkoviny po hydrolýze), bílkoviny anorganický NH 4+ - nejčastěji, snadný průnik do buňky, syntéza AK NO 3- - méně často (nutná redukce), v anaerobních podmínkách můţe být zdrojem kyslíku N 2 diazotrofní bakterie, nutná redukce na amonný iont

FOSFOR - nukleotidy, fosfolipidy, DNA, RNA, ATP hlavně minerální hydrogenfosforečnany, fosforečnany organický většinou je nejprve mineralizován (fosfatázy) SÍRA - aminokyseliny, vitaminy, hormony hlavně minerální (SO 4 2- ) organická po mineralizaci, AK s obsahem síry (cystin, cystein, metionin) OSTATNÍ BIOGENNÍ PRVKY ve formě iontů

Transport ţivin - hlavně ve vodném roztoku - cytoplazmatická membrána, buněčná stěna VOLNÁ (PASIVNÍ DIFUZE) pasivní transport o ve směru koncentračního spádu o energeticky nenáročné o voda, některé ionty o rychlost = koncentrační gradient + permeabilita membrány izotonické prostředí hypotonické hypertonické

ZPROSTŘEDKOVANÁ DIFUZE pasivní transport o ve směru koncentračního spádu o rychlejší o energeticky nenáročné o specifické proteiny (permeázy)

AKTIVNÍ TRANSPORT o sacharidy, AK o pohyb proti koncentračnímu spádu o nutný přísun energie o specifické proteiny (permeázy)

TRANSLOKACE SKUPIN o přenos skupin spojený s jejich přestavbou o typické pro eukaryota