Cesta k odpovědnosti Program dlouhodobé specifické primární prevence při gymnáziu Budějovická od školního roku 2013/2014 Gymnázium Budějovická Budějovická 680, Praha 4 Školní poradenské pracoviště Mgr. Kateřina Šmatláková (metodička primární prevence)
Abstrakt: Hlavním záměrem projektu dlouhodobé specifické primární prevence Cesta k odpovědnosti při gymnáziu Budějovická je nabídnout a poskytnout studentům během studia soubor aktivit, který jim napomůže získat takové znalosti a dovednosti, které jsou předpokladem k odpovědnému postoji k ochraně vlastního zdraví a neohrožování zdraví ostatních. Tohoto cíle dosahujeme prostřednictvím přesně načasovaných a vzájemně provázaných bloků (součástí celkového programu), které jsou uzpůsobené jednotlivým věkovým skupinám, školnímu vzdělávacímu programu a analýze potřeb školy v oblasti primární prevence sociálně nežádoucího a rizikového chování. K dosažení cíle používáme metody založené na aktivní účasti studentů, na společném prožitku směřujícím k formování postojů a podporujícím osobnostní rozvoj. Významnou roli sehrává také moment sociálního učení. Volba právě této podoby dlouhodobého programu specifické primární prevence vychází z konkretizovaných potřeb školy, z obecných zásad efektivní primární prevence a z obecné strategie primární prevence školy pro roky 2013 2018.
1. Cíl programu konkretizovaný Cílem programu je adaptovaný student, zdravá sociální skupina (třída), student odpovědně chránící své zdraví a neohrožující zdraví ostatních a v neposlední řadě funkčně občansky odpovědný mladý dospělý člověk. Adaptovaností studenta rozumějme jeho rámcovou obeznámenost se školním prostředím a s organizačním chodem školy, dále vzájemnou obeznámenost jednotlivých spolužáků a položený základ pro vznik zdravých vnitřních norem skupiny. Posledním článkem adaptovanosti v našem pojetí je studentova obeznámenost a akceptace náročnosti výuky na našem gymnáziu. Zdravou sociální skupinou třídou rozumíme takovou skupinou, ve které se postupně vytvářejí nebo jsou již vytvořeny zdraví a psychickou pohodu nenarušující skupinové normy, pozice, role a interakce. Systém požadavků, které skupina klade na své členy, obsahuje žádoucí a zavrhované jednání, kritéria pro hodnocení chování a sankce za porušení norem. Všechny tyto tři prvky skupinových norem je možné aktivně ovlivňovat a mířit směrem k prosociálnímu chování. Součástí zdraví sociální skupiny je i struktura vztahů a pozic, míra akceptace, začlenění a možnosti sebeprosazení každého z členů. Skupinové normy významně ovlivňují vznikající sociálně role jednotlivců včetně reaktivity ostatních členů skupiny vůči jedinci zastávajícímu nějakou z rolí. Skupina má velmi silný formativní vliv na jedince prostřednictvím uspokojování nebo naopak neuspokojování psychosociálních potřeb, výrazně ovlivňuje jeho formující se postoje a podílí se i na výkonnosti jednotlivce. Sociální adaptace a pozitivní skupinové normy proto jsou významným ovlivňujícím činitelem při formování postojů jednotlivců vůči konkrétním tématům. Studentem odpovědně chránícím své zdraví a neohrožujícím zdraví ostatních rozumíme takového jedince, který má dostatek informací o jednotlivých kategoriích sociálně nežádoucího a rizikového chování a zaujímá k nim odmítavý postoj podložený právě informovaným rozhodnutím a kritickým myšlením. Zároveň takovým studentem rozumíme jedince, který disponuje různě rozsáhlou škálou sociálních dovedností a dovedností sebeovlivění pro udržení či dokonce upevnění vlastních postojů. Funkčně občansky gramotným mladým dospělým rozumíme takového jednotlivce, který má k dispozici podstatné informace z oblasti občanské gramotnosti, finanční gramotnosti, legislativní gramotnosti, mediální gramotnosti a dokáže zodpovědně zvažovat rizika v těchto jednotlivých oblastech. 2. Cílové skupiny Hlavními cílovými skupinami jsou: studenti rodiče pedagogický sbor s důrazem na roli třídního učitele Studenti jako cílová skupina jsou dále děleni podle věku na: mladší nižší gymnázium (11 13 let) (první a druhý ročník osmiletého studia) starší nižší gymnázium (13 15 let) (třetí, čtvrtý ročník osmiletého, první, druhý šestiletého studia) mladší vyšší gymnázium (15 16 let) (pátý ročník osmiletého, třetí šestiletého, první čtyřletého)
starší vyšší gymnázium (16 19 let) (šestý, sedmý ročník osmiletého, čtvrtý, pátý šestiletého, druhý, třetí čtyřletého studia) Maturitní ročníky jsou z dlouhodobého programu specifické primární prevence vyjmuty. Rodiče ani pedagogové jako cílová skupina nejsou dále děleni na podskupiny s jedinou výjimkou, a tou je role třídního učitele v rámci pedagogického sboru. 3. Konkretizované cíle dle cílových skupin Cílová skupina mladší nižší gymnázium Hlavním cílem v počátku studia je adaptace na prostředí a chod školy, na sociální skupinu a na náročnost studia. Dalším cílem je formování sociální skupiny co do norem, pozic, rolí a vztahů. Důraz je kladen především na sociální dovednosti - navazování zdravých vztahů mimo rodinu, schopnost čelit sociálnímu tlaku, dovednost řešit konflikty. V neposlední řadě potom obeznámenost s jednotlivými kategoriemi sociálně nežádoucího a rizikového chování s důrazem na závislostní chování, na kterou navazuje formování postojů vůči SNRCH. Hlavními tématy jednotlivých bloků programy jsou sociální dovednosti a dovednosti sebeovlivnění jako komunikace, respekt, vzájemná úcta a tolerance jinakosti, pozitivní sociální chování. Dále pak řešení konfliktů, sebepojetí, seberegulace, odolávání tlaku skupiny a nácvik jednotlivých sociálních dovedností. Z pohledu jednotlivých kategorií SNRCH tak, jak je uvádí MŠMT, jsou u této cílové skupiny v popředí: agrese, šikana, kyberšikana, intolerance, xenofobie a rasismus záškoláctví závislostní chování (důraz na tabakismus a alkoholismus) Cílová skupina starší nižší gymnázium Hlavním cílem pro danou věkovou kategorii je v případě šestiletého studia adaptace tak, jak byla popsána výše. Primárním cílem pro osmileté studium a druhotným cílem pro šestileté studium v tomto období je podpora zformovaných zdravých skupinových norem, vztahů, pozic a rolí, případně náprava v situaci nezdravého vývoje v kterémkoliv ze zmíněných bodů. Dále potom problematika látkových závislostí, tvorba povědomí o nepříznivých zdravotních a sociálních důsledcích spojených s užíváním návykových látek, otázka jejich účinků a rizik. Hlavními tématy z tohoto pohledu jsou seberegulace, sebeochrana, vzájemná pomoc, záchranná sociální síť - základy, partnerství, vztahy v pubertě, sebepřijetí obecně i v pubertě. Dále také psychohygiena, stres a strategie zvládání stresu, relaxace. Z pohledu jednotlivých kategorií SNRCH tak, jak je uvádí MŠMT, jsou u této cílové skupiny v popředí: závislostní chování (látkové i nelátkové) sexuálně rizikové chování záškoláctví agrese, šikana, kyberšikana Cílová skupina mladší vyšší gymnázium Hlavním cílem u čtyřletého studia je adaptace na prostředí a chod školy, na sociální skupinu a na náročnost studia. Dalším cílem je formování sociální skupiny co do norem, pozic, rolí a vztahů. U této věkové kategorie dále probíhají aktivity zaměřené na zdravé vztahy ve třídní skupině, respektive jejich podpora či náprava, vzájemná důvěra a pomoc a současně je velkým tématem závislostní chování jako proces a možnosti prevenci i pomoci. Zaměření jednotlivých
bloků v tématech: látkové nelegální závislosti vznik, fáze, možnosti odvykání, možnosti prevence prostřednictvím sebeovlivění, seberegulace a sociálních dovedností, záchranná sociální síť. Dalším tématem jsou sociální dovednosti související s odoláváním manipulaci a tlaku sociální skupiny, téma intolerance, xenofobie apod.. Z pohledu jednotlivých kategorií SNRCH tak, jak je uvádí MŠMT, jsou u této cílové skupiny v popředí: závislostní chování agrese, šikana, kyberšikana intolerance, xenofobie, rasismus atd. negativní působení sekt Cílová skupina starší vyšší gymnázium Hlavním cílem u této věkové kategorie je budování informační základny a schopnost kritické práce s informacemi v oblastech týkajících se občanské gramotnosti. Práce je zaměřená zejména na legislativní gramotnost, mediální gramotnost, finanční gramotnost a občanskou gramotnost obecně. Z pohledu jednotlivých kategorií SNRCH tak, jak je uvádí MŠMT, není v programu zastoupeno vysloveně sociálně nežádoucí a rizikové chování, jde o prevenci občanského selhání, které by následně mohlo vést k výskytu SNRCH v reakci na vzniklou situaci. 4. Metody práce (forma jednotlivých částí programu) adaptační kurz adaptační pobyt aktivní práce třídního učitele v průběhu adaptace Gybu mentoring zapojení starších studentů do adaptačního procesu nových studentů pravidelné třídnické hodiny tematické bloky ve výuce dlouhodobý komplexní program bloky interaktivní a prožitkově orientované práce se studenty, vždy navazují na tematický blok ve výuce Umíme se učit krátkodobý program nácviku vhodných studijních dovedností, návyků a technik Interaktivní semináře pro starší vyšší gymnázium, občanská gramotnost Tematické besedy společně s pracovnicemi ŠPP uzavření školního roku, rekapitulace dosavadního vývoje, součástí je i šetření pro zjištění budoucích konkrétních témat k řešení Průběžná práce školního poradenského pracoviště, skupinová i případová 5. Soubor konkrétních aktivit dle typu studia (po ročnících) Rozvrh jednotlivých částí programu jednotlivých aktivit je formou tabulky po ročnících součástí přílohy č. 1. (Třetí rok studia plný rozsah programu). 6. Detailní popis jednotlivých témat po ročnících DPPP = dlouhodobý primárně preventivní program SNRCH = sociálně nežádoucí a rizikové chování Prima: Tématické bloky I. pololetí Sociálně nežádoucí a rizikové chování (VO) ve výuce: II. pololetí Mezilidské vztahy (VO)
Bloky DPPP I. pololetí Úvodní blok, seznámení s obsahem, četností, frekvencí SNRCH rekapitulace Dovednosti vhodně k prevenci sebeovlivnění a sociální dovednosti II. pololetí - Sociální dovednosti komunikace, odmítání, vzájemný respekt Prevence jevů agrese, šikana, kyberšikana Formování vztahů ve třídní skupině Sekunda: Tématické bloky I. pololetí není vhodný tématický blok, návaznost na blok z primy ve výuce: II. pololetí člověk jako jedinec, sebepojetí, seberegulace (VO) Bloky DPPP I. pololetí návaznost na SNRCH, rozšíření tématu Závislostní chování Typy závislostního chování látkové, nelátkové popis, dopady Látkové závislostní chování legální Tabakismus a alkoholismus Dovednosti odmítání, základy asertivity, odolnost vůči tlaku, kritické myšlení, informované rozhodování II. pololetí - Sebeovlivnění, seberegulace jako dovednosti usnadňující zdravé chování, individuální prevence vůči SNRCH Rozvoj kritické myšlení, rozhodování, sebehodnocení v kontextu skupiny Tercie (plus první ročník šestiletého): Tématické bloky I. pololetí není vhodný blok, návaznost na SNRCH ve výuce: II. pololetí není vhodný blok, návaznost na SNRCH Bloky DPPP I. pololetí - Závislostní chování látkové nelegální závislosti Drogy Druhy, účinky, rizika, možnosti odvykání Nácvik sociální dovednosti, sebeovlivnění II. pololetí - Závislostní chování nelátkové závislosti Druhy, rozeznání nástupu, rizika, možnosti nápravy Netolismus, gambling + další méně rozšířené Bezpečí na internetu, kyberšikana, kybergrooming atd. Důraz na: internet a seberegulace, kritické myšlení Kvarta (plus druhý ročník šestiletého): Tématické bloky I. pololetí Psychohygiena ve výuce: II. pololetí Člověk a sexualita Bloky DPPP I. pololetí - Psychohygiena, rozvoj tématu, nácvik Odolnost vůči stresu, mechanismy zvládání stresu, duševní zdraví Nácvik relaxace, nácvik dovedností souvisejících II. pololetí - Sexuální chování, rozvoj tématu Zdravé partnerské vztahy, respekt, důvěra, vzájemnost Sexualita zdravá a sexualita riziková Pohlavní choroby, antikoncepce Sociální dovednosti související se zdravým partnerstvím
Kvinta (plus třetí ročník šestiletého a první ročník čtyřletého): Tématické bloky I. pololetí Psychologie změny vědomí, psychoaktivní látky ve výuce: II. pololetí Psychologie sociální chování Bloky DPPP I. pololetí - Psychoaktivní látky látková nelegální závislost Závislostní chování jako proces vznik, fáze, možnosti odvykání Kvalita života závislého člověka, možnosti pomoci, záchranná sociální síť, drogy a mýty o nich II. pololetí - Sociální chování, sociální dovednosti Rozvoj tématu: předsudky, intolerance, xenofobie, rasismus Rozvoj dovedností: komunikace, asertivita, odolávání tlaku, rozpoznávání a odolávání manipulaci, zvládání konfliktů, mediace Sexta (plus čtvrtý ročník šestiletého a druhý ročník čtyřletého): Tématické bloky I. pololetí Lidská práva, soudní moc, právní stát ve výuce: II. pololetí Masová kultura Blok DPPP I. pololetí - interaktivní seminář - legislativní gramotnost II. pololetí interaktivní seminář masová komunikace, mediální gramotnost Septima (plus pátý ročník šestiletého a třetí ročník čtyřletého): Tématické bloky I. pololetí Tržní ekonomika ve výuce: II. pololetí Právní řád, občanská společnost Bloky DPPP I. pololetí - interaktivní seminář finanční gramotnost II. pololetí interaktivní seminář občanská gramotnost 7. Zúčastněné osoby podílející se na realizaci primární prevence ve škole školní metodička primární prevence navrhuje celkovou strategii primární prevence školy (schvaluje vedení školy), sestavuje program proti šikaně, minimální preventivní program, zajišťuje po organizační stránce jeho realizaci, odpovídá za sepsání žádostí o granty pro realizaci adaptačních kurzů a pobytů a pro realizaci dlouhodobého programu, zajišťuje evaluaci jednotlivých částí programu i závěrečné vyhodnocení, vyhotovuje závěrečnou zprávu pro vedení školy a pro radu rodičů, odpovídá za výběr a výcvik studentů pro Peer program, za jeho realizaci a průběžné vedení studentů v roli Peers, zajišťuje součinnost jednotlivých členů ŠPP při řešení konkrétních případů z oblasti primární prevence, realizuje besedy na závěr školního roku třídní učitel účastní se adaptačního kurzu či pobytu, zajišťuje úvodní seznámení se školou, jejích chodem, pomáhá studentům Peers v jejich roli, organizuje třídnické hodiny, průběžně konzultuje další práci ve třídě se školním poradenským pracovištěm lektoři primární prevence zajišťují konkrétní programovou náplň adaptačních kurzů a pobytů a jednotlivých bloků interaktivní a prožitkově orientované práce se studenty, průběžně konzultuje další postup s třídními učiteli a se školním poradenským pracovištěm pedagogický sbor realizuje tematické bloky ve výuce ve schématu dle tematických měsíčních plánů odpovídající předmětové sekce (společenské vědy, biologie).
8. Časová náročnost a způsob realizace Valná většina aktivit v rámci primární prevence školy je zajišťována školou vlastními silami. Externí dodavatel služeb realizuje interaktivní bloky v rozsahu 3 hodin v každém pololetí pro všechny třídy nižšího gymnázia, dále v rozsahu 3 hodin v každém pololetí pro všechny první ročníky vyššího gymnázia (5/8, 3/6 a 1/4), dále v rozsahu 2 hodin interaktivních seminářů v každém pololetí ve zbytku vyššího gymnázia bez maturitních ročníků, dále zajišťuje rozběh vedení třídnických hodin v rozsahu 2 hodiny v prvním pololetí studia u prvních ročníků osmiletého a šestiletého studia (jednorázová aktivita). Zároveň externí dodavatelé zajišťují realizaci adaptačních kurzů i pobytů. Souhrn hodin externího dodavatele celkově: adaptační pobyt (30 hodin čtyřleté studium) studenti si hradí sami adaptační kurzy (32 hodin osmileté, 32 hodin - šestileté) financování programové náplně z grantu Zdravé město Praha, v případě neúspěchu si studenti jednorázově hradí sami jak ubytování a stravování, tak i programovou náplň 1/8 hodinový rozsah: 3 + 3 + 2 celkem za školní rok: 8 hodin 2/8 hodinový rozsah: 3 + 3 celkem za školní rok: 6 hodin 3/8 a 1/6 hodinový rozsah: 3 + 3 (2x) + 2 celkem za školní rok: 14 hodin 4/8 a 2/6 hodinový rozsah: 3 + 3 (2x) celkem za školní rok: 12 hodin 5/8 a 3/6 a 1/4 rozsah: 3 + 3 (3x) celkem za školní rok: 18 hodin 6/8 a 4/6 a 2/4 rozsah: 2 + 2 (3x) celkem za školní rok: 12 hodin 7/8 a 5/6 a 3/4 rozsah: 2 + 2 (3x) celkem za školní rok: 12 hodin V situaci plného běhu programu by tak externí dodavatel během jednoho školního roku pokryl všechny výše uvedené hodinové rozsahy a odpracoval by ve škole 82 hodin. 9. Náběh nového programu V prvním školním roce běhu nového programu bude adaptační kurz pro osmileté studium realizován s agenturou Jules & Jim, zároveň je v grantu Zdravé město Praha zahrnuta i návazná práce se třídou (po adaptačním kurzu). Adaptační kurz pro studenty šestiletého studia si v prvním roce nového programu zajistí třídní učitel ve spolupráci s dalšími pedagogy. Adaptační pobyt pro čtyřleté studium zůstává ve stejné podobě, jako v minulých letech tedy za pomoci agentury Wenku. Pro náběh programu jsou dvě varianty: A) Plán náběhu dlouhodobého programu primární prevence rozvrhnout do tří let. V prvním školním roce (2013/2014) do programu zařadit celé nižší gymnázium (1/8, 2/8, 3/8, 1/6, 4/8, 2/6) a první ročníky vyššího gymnázia (5/8, 3/6 a 1/4) Jak budou studenti postupovat do vyšších ročníků, bude se rozsah dlouhodobého programu automaticky postupně rozšiřovat. V prvním roce by tedy celková hodinová dotace pro externího dodavatele služeb byla jen 58 hodin za školní rok. V dalším roce (2014/2015) 70 hodin a v dalším roce (2015/2016) již plný rozsah plného běhu programu, tedy 82 hodin. B) Rozběhnout celý program v plném rozsahu již od školního roku 2013/2014.
10. Závěr Součástí realizace dlouhodobého programu primární prevence školy je i pravidelná průběžná evaluace jednotlivých jeho částí. Výstupy z této evaluace budou následně podkladem nejen pro tvorbu Výroční zprávy školy za jednotlivý školní rok, ale i pro analýzu potřeb školy pro školní rok následující. Tento program je živým dokumentem, který může pružně reagovat na měnící se potřeby školy spolu například s měnící se skladbou a strukturou studentů, s měnícími se požadavky na rozsah výuky apod. Takto koncipovaný program znamená efektivně vynaložené úsilí k dosažení cílů uvedených v úvodu textu. Pravidelná práce s třídními skupinami nepochybně přispěje ke kvalitnějším vnitřním vztahům a normám uvnitř jednotlivých tříd a pomůže minimalizovat počty potřebných intervencí. Velký důraz na adaptovanost studentů zejména na náročnost nové školy spolu se zdravými vztahy uvnitř tříd může ovlivnit míru studijního selhávání, záškoláctví a případných odchodů studentů. Student s dostatečnou informační základnou a se zformovaným postojem vůči nežádoucím jevům pak znamená naději na nižší počet řešených výchovných obtíží.