Epidemiologická situace v Libereckém kraji v roce 2010

Epidemiologická situace v Libereckém kraji v roce 21 Všeobecná charakteristika V Libereckém kraji bylo v roce 21 evidováno v registru EpiDat 5822 povinně hlášených infekčních onemocnění (1357 na 1 obyvatel kraje). Podle pohlaví: 2811 mužů a 311 žen. V období předchozích 9 let, postupně od roku 21 4279, 22 5337, 23 4861, 24 6627, 25 6448, 26 517, 27 769, 28 5594 a 29-6519 případů těchto nemocí. V okrese Liberec bylo hlášeno 282 případů 36 % všech hlášených nákaz v kraji, v okrese Jablonec nad Nisou 877 15 %, v okrese Česká Lípa 1239 21 % a v okrese Semily 1624 nákaz 28 %. Nejvyšší nemocnost byla hlášena v okrese Semily (2176 na 1 obyvatel), pak následují Liberec (1228 na 1 obyvatel), Česká Lípa (1189 na 1 obyvatel) a Jablonec nad Nisou (973 na 1 obyvatel). Spektrum hlášených onemocnění tvořilo 65 diagnóz, jejich rozložení je uvedeno v tabulce č. 1 a grafu č. 1. Tabulka č. 1 Spektrum nejčastějších nákaz hlášených v roce 21 v LK Název Počet Procento Plané neštovice 2355 41 Kampylobakterióza 487 8 Virová střevní infekce 415 7 Herpes zoster 321 6 Salmonelóza 37 5 Lymeská borelióza 244 4 Spála 227 4 Ostatní 1466 25 Celkem 5822 1% Graf č. 1 Spektrum hlášených diagnóz v Libereckém kraji v roce 21 plané neštovice 1466 2355 virová střevní infekce kampylobakterióza salmonelóza 244 spála 321 227 37 487 415 herpes zoster lymeská borelióza ostatní 1

Sedm diagnóz u 4356 případů, tj. 75% onemocnění - bylo hlášeno ve vyšší četnosti než 2 případů za rok: plané neštovice, kampylobakterióza, virová střevní infekce, herpes zoster, salmonelóza, lymeská borelióza a spála. Jednalo se o nemoci očekávané. Nebyla registrována žádná z nákaz, která by významně ohrožovala nebo podstatně změnila předpokládanou epidemiologickou situaci v kraji. Nejvíce byly zastoupeny vzdušné nákazy 47%, z toho 86% představovaly plané neštovice. Alimentární nákazy se podílely 24%, z nichž 64% představovaly kampylobakteriózy a virové střevní infekce. Infekce s jinou cestou přenosu nákazy se na celkovém počtu hlášených infekčních nemocí podílely 29%, z nich nejvíce byl zastoupen herpes zoster (19%). Příznivá byla situace u nemoci špinavých rukou - bacilární úplavice, kdy nebyl zaznamenán žádný případ. Došlo rovněž k poklesu případů virové hepatitidy typu A (z 39 případů hlášených v roce 29 na 2 případy v roce 21). Srpnové povodně, které zasáhly Liberecký kraj, nezměnily výrazně epidemiologickou situaci. Z alimentárních nákaz byly v o. Liberec a Česká Lípa v souvislosti s povodněmi zaznamenány případy kampylobakteriózy (9 případů), enteritidy vyvolané enteropatogenním E. coli (4 případy), průjmu předpokládaného infekčního původu (3 případy), salmonelózy (2 případy) a rotavirové gastroenteritidy (1 případ). Z dalších nákaz u osob postižených záplavami byly hlášeny po 1 případu erysipel, leptospiróza a flegmóna se septickým stavem. Epidemické výskyty. V roce 21 bylo v Libereckém kraji registrováno 9 epidemií dle okresu: 4x Česká Lípa, 2x Liberec, 2x Jablonec nad Nisou a 1x Semily s celkovým počtem 232 postižených osob. Další 2 osoby byly hlášeny v epidemii PANDEMIC. Nejčastěji se vyskytovala virová střevní infekce (87 případů ve 2 epidemiích: v o. Liberec 84 případů norovirové gastroenteritidy, další 2 osoby z o. Česká Lípa -1x adenoviry, 1x adeno+ rotaviry a 1 z o. Jablonec nad Nisou - rotaviry vykázány v epidemii společně s případy s dg. A9). Následovaly epidemie salmonelóz původce S. Enteritidis (Semily 51 případů v zařízení sociálních služeb a Česká Lípa 12 případů u účastníků svatby a 8 případů v dětském kolektivním zařízení). Třetí nejčastější diagnózou v rámci epidemického výskytu byl průjem předpokládaného infekčního původu (61 případů: 34 v o. Jablonec nad Nisou a 27 v o. Česká Lípa). V epidemii parotitidy onemocnělo 12 osob z o. Liberec. V epidemii impetiga (původce Staph. aureus s produkcí exfoliatinu A a TSST-1) v o. Česká Lípa onemocněli 3 novorozenci. Byl dohlášen 1 případ z epidemie virové hepatitidy typu A v o. Jablonec nad Nisou, která měla začátek v roce 29. V souvislosti s epidemií došlo v roce 21 v Libereckém kraji ke 2 úmrtím: zemřely 2 ženy z o. Semily (věk. sk. 55-64 a 75+ let) s laboratorně prokázanou chřipkou pandemic(h1n1)29 v epidemii PANDEMIC. Akutní průjmová onemocnění (APO). V roce 21 bylo v relaci hlášeno 5152 onemocnění, tj. průměrně 99,1 na 1 obyvatel Libereckého kraje týdně (v roce 29 91,4 na 1 obyvatel). Nejvyšší nemocnost vykazoval okres Česká Lípa (průměr 119,9 na 1 obyvatel týdně), nejnižší okres Semily (75,9 na 1 obyvatel týdně). Nejvyšší nemocnost byla ve věkové kategorii -4 let, kde bylo v relaci hlášeno 25 672 onemocnění. 2

Akutní respirační infekce (ARI) včetně chřipky. Zatímco předchozí chřipková sezóna 29 21 byla ovlivněna šířením nové varianty chřipkového viru pandemic(h1n1)29, v sezóně 21/211 nedošlo k žádnému neobvyklému průběhu ani k dramatickému nárůstu chřipkových onemocnění. Avšak podobně jako v minulé sezóně byly hlášeny případy se závažným průběhem, hospitalizované na JIP nebo ARO. Zpočátku převažoval subtyp chřipky A(H1N1) pdm. Od 7. týdne 211 začal narůstat podíl chřipky B. Subtyp A(H3N2) hlášen nebyl. V podzimních měsících 21, od 36. KT, se zvyšoval v Libereckém kraji počet hlášených ARI. V 5. KT dosáhl vrcholu, při nemocnosti 1429/1 obyvatel však nebylo dosaženo epidemického prahu. V 52. KT došlo k poklesu (pravděpodobně v souvislosti s vánočními prázdninami). Od 1. KT roku 211 nemocnost plynule stoupala a 2. vrcholu dosáhla v 5. KT (1676/1 obyvatel). Nejvyšší nemocnost byla registrována ve věkové skupině -5 let, s maximem v 49. KT (5981/1 ), viz graf č. 2. Nejvyšší nemocnost ARI byla hlášena v okrese Semily, v 5.-7. KT zde přesahovala epidemický práh, s maximem v 5. KT (2462/1 ). V souvislosti s ARI bylo v Libereckém kraji hlášeno 1 úmrtí: žena očkována 25.1.21 Vaxigripem (č.š. G 281-1), 28.1.21 onemocněla chřipkou a 18.11.21 v důsledku komplikací zemřela. Jedná se o jediné úmrtí v Libereckém kraji v souvislosti s chřipkou v této sezóně. Bylo rovněž evidováno jedno úmrtí polymorbidního pacienta, muže věk. sk. 65-74 let z o. Česká Lípa s potvrzenou chřipkou A(H1N1), na embolii. Klinicky nebyla souvislost chřipky s exitem udávána. a) Celkem byla chřipka přímým průkazem zjištěna u 41 pacientů: 23 mužů a 18 žen ve věku 2-79 let, dle věk. sk.: 1-4 let 1x, 5-9 2x, 1-14 3x, 15-19 1x, 2-24 6x, 25-34 7x, 35-44 1x, 45-54 4x, 55-64 11x, 65-74 3x a 75+ let 2x. 19 průkazů bylo provedeno metodou PCR ve virologické laboratoři Krajské nemocnice Liberec, 11 v NRL pro chřipku (včetně 6 výsledků v rámci surveillance chřipky), 4x se na diagnostice podílely obě laboratoře a 7x jiná pracoviště. Rozdělení podle okresů: Liberec 22x, Česká Lípa 11x, Semily 4x a Jablonec nad Nisou 3x, 1x byla chřipka diagnostikována u ženy bydlištěm v o. Chrudim, která onemocněla během pobytu v o. Liberec. Ve 3 případech se jednalo o chřipku typu A (z toho 1x duální nákaza s RSV + Str. pneumoniae) a 11x byla prokázána chřipka typu B. Zdravotní stav 12 nemocných s chřipkou si vyžadoval pobyt na ARO nebo JIP (průměrný věk 56 let, rozpětí 2-79 let). 18x byla chřipka hlášena u pacientů ošetřeních na lůžkové či ambulantní části infekčního odd. a 11x z jiných zdravotnických zařízení. V rámci studie zkvalitnění surveillance ARI bylo v Libereckém kraji provedeno v ordinacích praktických lékařů pro dospělé a praktických lékařů pro děti a dorost celkem 17 odběrů (6x o. Liberec, 6x o. Česká Lípa, 3x o. Jablonec nad Nisou a 2x o. Semily). Z těchto odběrů (výtěr nos a nosohltan) byla 5x prokázána chřipka typu A(H1N1) pdm, a 1x chřipka typu B; dle věkových skupin: 5-9 let 1x, 1-14 let 1x, 15-19 let 1x, 2-24 1x a 25-34 let 2x. b) V období od 1.9.21 do 1.4.211 bylo ve virologické laboratoři odd. klinické mikrobiologie Krajské nemocnice Liberec, a.s. provedeno vyšetření protilátek proti respiračním virům a Mycoplasma pneumoniae jednotlivých nebo párových sér. Z celkového počtu 38 vyšetřených pacientů na průkaz respiračních virů byla z párového séra 2x (ženy věk. sk. 15-19 a 25-34 let) zachycena chřipka A, z toho 1x bylo současně pozitivní PCR vyšetření nasofaryngeálního výtěru na chřipku A(H1N1) a 1x prokázána chřipka B (muž 2-24 let). 97 pacientů bylo sérologicky vyšetřeno na průkaz Mycoplasma pneumoniae, v 7 případech 3

s pozitivním nálezem (2x z párového a 5x z jednotlivého séra). Jednalo se o 7 mužů a 2 ženy ve věk. sk. 5-9 let 1x, 15-19 3x, 2-24 1x, 25-34 3x a 55-64 let 1x. Graf č. 2 Úmrtí na infekční onemocnění. Následkem infekčního onemocnění zemřelo v roce 21 v Libereckém kraji 3 osob (v roce 29 29 osob) z věkové kategorie -letých 1 pacient, 45-54 let 2, 55-64 let 9, 65-74 let 5 a 13 pacientů z kategorie 75+. Dle okresu 15x Česká Lípa, 8x Liberec, 5x Semily a 2x Jablonec nad Nisou. Dle pohlaví: muži 16, ženy 14. Dle diagnóz: nejvíce zastoupenou diagnózou byla septikémie 18x (v hemokultuře nejčastěji: 4x Staph. aureus, 3x Klebsiella sp. (z toho 1x ESBL) a po 2 případech E.coli, Pseudomonas aeruginosa a Proteus mirabilis). 5x bylo hlášeno úmrtí v důsledku chřipky (2x chřipka A, v dalších 3 případech dourčena jako H1N1 pandemic) a 3x se jednalo o úmrtí polymorbidního pacienta, u něhož byla diagnostikována norovirová infekce. Po 1 případu bylo hlášeno úmrtí na listeriózu, Creutzfeldt-Jakobovu nemoc, klíšťovou meningoencefalitidu a u ženy nosičky Salmonella Typhimurium došlo k úmrtí na onkologické onemocnění. 4

Komentář k jednotlivým nákazám. 1. ALIMENTÁRNÍ NÁKAZY 1.1 Typhus abdominalis a paratyfus dg.a1 Podobně jako v roce 29 nebylo hlášeno v roce 21 žádné onemocnění. V celé ČR v roce 21 byly hlášeny 4 případy břišního tyfu (,4 na 1 obyvatel), 1 případ paratyfu A a žádný případ paratyfu B. 1.2. Typhus abdominalis nosič A1.N V roce 21 ani 29 nebylo v LK hlášeno nosičství tyfu. 1.3. Salmonelózy dg.a2 V roce 21 bylo hlášeno 37 případů (7,2 na 1 obyvatel), v roce 29 387 případů. Nejvyšší nemocnost měl okres Semily (133,9 na 1 obyvatel). Onemocnělo 129 mužů a 178 žen. Nejpočetněji zastoupenou věkovou skupinou byly děti 1-4 roky celkem 72 onemocnění (23% všech salmonelóz). Nejčastěji zastoupeným agens byla S. Enteritidis (v 232 případech, tj. 76%). Z dalších salmonel byla v 8 případech (3%) vykultivována S. typhimurium, po 3 případech (1%) S. Infantis a S. sk. B, ojediněle S. Gaminara, S. Heidelberg, S. Kentucky, S. Kottbus a S. Virchow a S. Muenchen. Z konzumovaných potravin nemocní nejvíce udávali vejce a drůbeží maso. 71 případů bylo vykázáno v rámci 3 epidemií salmonelózy. Výskyt onemocnění v jednotlivých letech je zaznamenán v grafu č. 4 a v průběhu roku 21 v grafu č. 5. V celé ČR 8622 případů (tj. 82,1 na 1 obyvatel). 1.4. Salmonelová sepse dg.a2.1 Byl hlášen 1 případ salmonelové sepse (,2 na 1 obyvatel), v roce 29 3 případy. Onemocněla žena z o. Liberec věk. sk. 45-54 let. Od 11.1.21 měla respirační obtíže, dostávala antibiotika. 14.11. stále zimnice, závratě, bolesti hlavy, 16.11. hospitalizace na infekčním odd. V hemokultuře prokázána S. Enteritidis. 1.5. Salmonelóza-nosič - dg.a2n Hlášeno 7 případů (1,6 na 1 obyvatel), 5 z o. Liberec a 2 z o. Jablonec nad Nisou. V roce 29 2 případy. Dle pohlaví 3 muži a 4 ženy, dle ve věk. sk.: let 2x, 2-24 1x, 25-34 1x, 45-54 1x, 55-64 1x a 75+ let 1x. 6x prokázána S. Enteritidis a 1x S. Typhimurium. V 1 případě duální infekce s rotaviry. Ve 4 případech bylo vyšetření prováděno pro kontakt se salmonelózou jednalo se o nález ze stolice. Po 1 případě byla salmonela vykultivována z ucha, z abscesu Bartoliniho žlázy a z hrudního punktátu. 1.6. Bacilární úplavice dg.a3 V roce 21 jsme nezaznamenali žádné onemocnění (v celé ČR 45 případů, tj. 4,3 na 1 obyvatel), v roce 29 14. Výskyt bacilární úplavice v jednotlivých letech je uveden v grafu č. 3. 1.7. Průjmová onemocnění s jiným zjištěným původcem dg.a4 V roce 21 jsme zaznamenali 92 případů (21, na 1 obyvatel), v roce 29 156 případů. V celé ČR byla nemocnost 31,8 na 1 obyvatel. Onemocnělo 5 mužů a 42 žen. 76% případů (7 nemocných) bylo mladších 5 let. Jako etiologické agens bylo prokázáno nejčastěji E. coli (71 případů, tj. 77%) a Yersinia enterocolitica (7 případů, tj. 8%). 5

1.8. Kampylobakterióza dg.a4.5 V roce 21 bylo hlášeno 487 onemocnění (111,4 na 1 obyvatel), v roce 29 438 onemocnění, v celé ČR v roce 21 21161 onemocnění, tj. 21,4 na 1 obyvatel. Dle pohlaví: muži 27, ženy 217. Nejvíce postižených bylo registrováno ve věkové skupině 1-4letých (125 případů, tj. 25,7%), dle okresu byla nejvyšší nemocnost (167,3 na 1 obyvatel) v Semilech. V anamnéze uváděna nejčastěji konzumace drůbežího masa. Výskyt onemocnění v Libereckém kraji v jednotlivých letech je zaznamenán v grafu č. 4, a v průběhu roku 21 v grafu č. 5. 1.9. Alimentární intoxikace dg.a5 V letech 29 a 21 nebyl hlášen žádný případ. V celé ČR v roce 21 1 případů (,9 na 1 obyvatel). Graf č. 3 Výskyt bacilární úplavice v LK v letech 21-21 45 4 35 Počet onemocnění 3 25 2 15 1 5 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 Rok 1.1. Virové a jiné specifikované střevní infekce dg.a8 V roce 21 bylo hlášeno 415 případů virové enteritidy (94,9 na 1 obyvatel), v roce 29 22 onemocnění. Výskyt v jednotlivých letech uveden v grafu č. 6. Onemocnělo 162 mužů a 253 žen ve věku 11 let, nejpočetněji zastoupenou věkovou skupinou byla kategorie 75+ let (148 onemocnění, tj. 36% všech nemocných). Etiologicky noroviry 141x, rotaviry 118x, adenoviry 35x, adeno- + rotaviry 21x, adeno + noroviry 1x a adeno + rota + noroviry 1x. 4x se jednalo o duální nákazu se salmonelózou, 2x s kampylobakteriózou, a po 1 případu s E. coli O86, E. coli O157 nebo s varicelou. 87 onemocnění, tj. 21%, bylo vykázáno ve 3 epidemiích (původci noroviry 84x, rotaviry 1x a adenoviry, resp. adeno + rotaviry 2x). V ČR v roce 21 byla nemocnost 81,1 na 1 obyvatel. 6

Graf č. 4 Výskyt salmonelózy (A2) a kampylobakteriózy (A4.5) v LK v letech 21-21 16 14 Počet onemocnění 12 1 8 6 4 A2 A4.5 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 Rok Graf č. 5 Výskyt salmonelózy (A2) a kampylobakteriózy (A4.5) v LK v průběhu roku 21 8 7 6 5 4 3 2 1 A2 A4.5 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Měsíc 7

Graf č. 6 Výskyt virových střevních infekcí v LK v letech 21-21 7 6 5 Počet onemocnění 4 3 2 1 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 Rok 1.11. Průjmové onemocnění bez prokázaného původce dg.a9 V roce 21 jsme zaznamenali 15 onemocnění (54, na 1 obyvatel, v ČR 3,1 na 1 obyvatel), v roce 29 32. Dle okresu: Česká Lípa 46, Jablonec nad Nisou 34 a Liberec 25. Dle pohlaví: 24 mužů a 81 žena, nejpočetněji zastoupena věk. sk. 75+ let (55 případů, tj. 52%). 61 onemocnění, tj. 58%, bylo vykázáno ve 2 epidemiích (34 v o. Jablonec nad Nisou a 27 v o. Česká Lípa). 2. VZDUŠNÉ NÁKAZY 2.1. Diftérie dg.a36 V ČR ani v Libereckém kraji nebylo hlášeno žádné onemocnění. 2.2. Pertussis dg.a37. V roce 21 bylo hlášeno 88 případů pertuse (2,1 na 1 obyvatel), v roce 29 139 případů. Výskyt v jednotlivých letech uveden v grafu č. 7. Nejvyšší nemocnost byla v okrese Česká Lípa (33,7 na 1 obyvatel). Dle pohlaví 39 mužů a 49 žen. Věk nemocných: 2 56 let, nejvíce ve věkové skupině 1-14 let (celkem 43 případů, tj. 49% z celkového počtu) viz graf č. 8. Laboratorní diagnostika: všechna onemocnění byla potvrzena sérologicky. Očkováno bylo 79 osob, tj. 9% všech nemocných. Neočkován muž a 2 ženy věk. sk. 55-64 let z důvodu věku a dítě 1-4 roky z důvodu neurologického onemocnění. U 5 osob očkování nezjištěno. V celé ČR 662 případů (6,3 na 1 obyvatel). 8

Graf č. 7 Výskyt dávivého kašle v LK v letech 21-21 16 14 12 1 8 6 4 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 Rok Graf č. 8 Pertuse v LK v roce 21 věková distribuce (n= 88) Věková skupina 75+ 65 až 74 55 až 64 45 až 54 35 až 44 25 až 34 2 až 24 15 až 19 1 až 14 5 až 9 1 až 4 1 2 3 4 5 9

2.3.Parapertussis dg.a37.1 V roce 21 bylo hlášeno 5 onemocnění (1,1 na 1 obyvatel), v roce 29 2 onemocnění. Dle okresu: Jablonec nad Nisou 3, Česká Lípa a Semily po 1 onemocnění. Dle pohlaví: 1 muž a 4 ženy. Věk.sk.: 1-14 let 1x, 2-24 1x a 45-54 let 3x. V ČR,6 na 1 obyvatel. 2.4 Scarlatina dg.a38 V roce 21 bylo hlášeno 227 případů spály (51,9 na 1 obyvatel), v roce 29 hlášeno 341 případů. Výskyt v jednotlivých letech uveden v grafu č. 9 a v průběhu roku 21 v grafu č. 11. Onemocnělo 122 mužů a 15 žen. Nejvyšší nemocnost byla v okrese Liberec (86,6 na 1 obyvatel). 6% případů (136) tvořily děti ve věku 5-9 let. Z kolektivů ZŠ bylo 85 nemocných (37%), z MŠ 113 (5%). V ČR hlášeno 4135 případů spály (39,3 na 1 obyvatel). Graf č. 9 Výskyt spály v LK v letech 21-21 5 45 4 35 3 25 2 15 1 5 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 Rok 2.5. Streptokoková septikémie- dg. A4 V roce 21 bylo hlášeno 12 případů (2,7 na 1 obyvatel), v roce 29 17 případů. V ČR hlášeno 115 případů (1,1 na 1 obyvatel). Nejvyšší nemocnost byla v o. Česká Lípa (7,7 na 1 obyvatel). Dle pohlaví: muži 8, ženy 4, ve věkové skupině -letí 4x, 45-54 1x, 55-64 5x a 65-7 let 2x. V 5 případech byl prokázán Str. agalactiae (z toho 4x adnátní sepse u novorozence a 1x sepse na podkladě dlouhodobé nosokomiální infekce v operační ráně po TEP), 3x Str. pneumoniae (typ 3, 12F a 14), očkováni proti pnemokokovým nákazám tito nemocní v minulosti nebyli, 2x Str. β-haemolyticus (z toho 1x sk. G) a po 1 případu Str. viridans a Str. pyogenes. V souvislosti se streptokokovou septikémií 2 pacienti zemřeli, oba věk. sk. 55-64 let (1x septický šok u pacientky s mnohočetným myelomem a 1x komunitní sepse s následnou nosokomiální sepsí, původce Enterobacter cloacae a infekcí dýchacích cest). 1

Graf č. 1 Výskyt planých neštovic v LK v letech 21-21 35 3 25 2 15 1 5 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 Rok Graf č. 11 Výskyt spály (A38) a planých neštovic (B1) v LK v průběhu roku 21 6 5 4 3 2 1 A38 B1 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Měsíc 2.6.Varicella dg.b1 V roce 21 onemocnělo varicellou celkem 2355 osob (538,5 na 1 ), v roce 29 bylo hlášeno 2733 onemocnění planými neštovicemi. Výskyt v jednotlivých letech uveden v grafu č. 1 a během roku 21 v grafu č. 11. Dle pohlaví: muži 1186, ženy 1169. Nejčastěji onemocněly děti ve věku 1-4 let (141, tj. 44%) a 5-9 let (997, tj. 42%). 1229 dětí (tj. 52%) 11

navštěvovalo kolektivy mateřských škol. Největší nemocnost zaznamenal okres Semily (1278,4 na 1 obyvatel). V celé ČR 48 24 případů (459,1 na 1 obyvatel). 2.7. Morbilli dg. B5 V Libereckém kraji nebylo hlášeno v letech 21-21 žádné onemocnění. V ČR rovněž nebyl v roce 21 registrován žádný případ. 2.8. Rubeola dg. B6 Nebylo hlášeno žádné onemocnění zarděnkami, v roce 29 2 případy. V celé ČR 4 případy (,4 na 1 obyvatel). 2.9. Parotitis epidemica dg. B26 V roce 21 jsme zaznamenali 4 případů parotitidy (9,1 na 1 ), v roce 29 9 onemocnění. Výskyt v jednotlivých letech uveden v grafu č. 12. Onemocnělo 29 mužů a 11 ženy, ve věk. skupinách: 1-4 1x, 5-9 1x, 1-14 12x, 15-19 22x, 25-34 let 2x a 35-44 let 2x. Dle okresu: Česká Lípa 2, Liberec 18, Jablonec nad Nisou a Semily po 1 případu. Nejvyšší nemocnost měl okres Česká Lípa (19,2 na 1 obyvatel). V 6 případech byl průběh komplikován orchitidou (věk. sk. 15-19 let 5x a 25-34 let 1x) a v 1 případě byla diagnostikována meningitida. Sérologicky byla diagnóza potvrzena v 32 případech, 1x metodu PCR ze slin. Očkováno bylo v minulosti 33 nemocných. 12 osob z o. Liberec onemocnělo v epidemii parotitidy, která proběhla ve výchovném ústavu. V ČR v roce 21 zaznamenáno 167 případů (tj. 1,2 na 1 obyvatel). Graf č. 12 Výskyt příušnic v LK v tech 21-21 12 1 8 6 4 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 Rok 2.1 Chřipka potvrzená dg.j1 V roce 21 bylo hlášeno 16 případů chřipky (3,7 na 1 obyvatel), v roce 29 155 případů. Onemocnělo 5 mužů a 11 žen ve věku 6 9 let. Dle okresu: 9x okres Liberec, 3x Semily a po 2 případech Česká Lípa a Jablonec nad Nisou. Nejpočetněji byla zastoupena 12

věková skupina 25-34, 65-74 a 75+ let (po 4 případech v každé z těchto skupin). 9x prokázána pandemic (H1N1)29 a 3x influenza A (z toho 1x sérologicky, ostatní přímým průkazem). Komentář k závažným případům chřipky Sedm nemocných s těžkým průběhem bylo přijato na ARO nebo JIP. Jednalo se o 3 muže a 4 ženy, dle věk. sk. 5-9 let 1x (dg. chřipka se zápalem plic, septikémie, Kawasakiho syndrom), 35-44 1x, 55-64 1x, 65-74 let 1x a 75+ 3x. Jedna žena věk. sk. 55-64 let byla zpětně dohlášena byla přijata k hospitalizaci s nutností UPV v prosinci 29. Z okresu Semily bylo hlášeno onemocnění těhotné ženy věk. sk. 25-34 let, přivezené ZZS 14.12.29 na ARO. Byla febrilní, dušná, měla kašel a konjunktivitidu. Možným zdrojem nákazy byla roční dcera, která měla respirační infekci o týden dříve. Žena měla týdenní anamnézu obtíží a byla ve 22. týdnu gravidity. Po příjmu na ARO byla napojena na UPV a byla nasazena kombinace antivirotik oseltamiviru a zanamiviru. Z bronchoalveolární laváže byl prokázán virus pandemic (H1N1)29. Stav byl vážný, se známkami ARDS a multiorgánového selhání. Bylo indikováno ECMO, proto byla 29.12.29 přeložena na KARIM VFN Praha. 3.12.29, ve 24. týdnu, spontánně porodila. Porodní hmotnost novorozence byla 635g a v dýchacích cestách byl u něho rovněž prokázán virus pandemic (H1N1)29. Stav dítěte nebyl touto infekcí ovlivněn. Zdravotní stav ženy se postupně upravoval, 22.1.21 byla přeložena na metabolickou JIP bez nutnosti UPV a 8.2.21 propuštěna do domácího ošetřování. Dítě bylo hospitalizováno celkem 1 dnů, poté mohlo být propuštěno z nemocniční péče. V souvislosti s chřipkou bylo hlášeno 5 úmrtí: okres Semily: žena věk. sk. 75+, v anamnéze hypertenze, ICHS, mozková ateroskleróza a astma bronchiale. V prosinci 29 prodělala lehkou mozkovou příhodu. 7.1.21 byla přijata na interní odd. pro dušnost. Měla teplotu 39,1 C. Týž den byla zahájena léčba oseltamivirem. Stav se postupně zhoršoval. Pro somnolenci až sopor bylo zvažováno o recidivě centrální léze a dekompenzaci mozkové aterosklerózy. 13.1.21 žena zemřela. Z výtěru z nasofaryngu provedeného 8.1.21 NRL pro chřipku potvrdila pandemic (H1N1)29. žena věk. sk. 55-64 let, léčena chemoterapií, zákl. dg. mnohočetný myelom, stp. autologní transplantaci kmenových buněk v roce 23. V anamnéze rovněž renální selhání a hypertenze. V listopadu 29 prodělala oboustrannou bakteriální pneumonii. 28.12.29 měla záchvat dušnost provázený teplotou. Byla proto přijata na hematologické odd. fakultní nemocnice. Stav progredoval do respiračního selhání. Z bronchoalveolární laváže provedené 29.12.29 byl prokázán virus pandemic (H1N1)29, proto byl nasazen oseltamivir. Byla diagnostikována bazální pneumonie s projevy hemoptýzy, dle CT v.s. z ložiska aspergilózy. Od 29.12. byla pacientka na umělé plicní ventilaci. 13.1. se její stav zlepšil, dýchala spontánně. 16.1.21 měla paroxysmus komorové tachykardie, následně bradykardie, těžkou hypotenzi se ztrátou vědomí. 2.1.21 zemřela. okres Liberec: muž věk. sk. 75+, v anamnéze srdeční onemocnění, diabetes a chronické renální selhání. 7.1.21 byl přijat na JIMP pro kašel a dušnost. První příznaky měl 3.1.21. Byla zahájena UPV, nasazena antibiotika, oseltamivir a po 2 dnech přidán také zanamivir. Nasofaryngeální výtěr a BAL z 12.1. a tracheální aspirát z 13.1. s negativním nálezem na chřipku, 22.1. z BAL prokázána influenza A. Stav byl 13

komplikován sekundární bakteriální pneumonií, multiorgánovým selháním, sepsí. Následkem komplikací muž 2.2.21 zemřel. okres Jablonec nad Nisou: muž věk. sk. 75+, v anamnéze srdeční onemocnění a cévní mozková příhoda, byl přijatý 15.1.21 na ARO pro febrilie, kašel a dušnost. První příznaky měl 13.1. 21. Byla zahájena UPV a nasazen oseltamivir. Z nasofaryngeálního výtěru a tracheálního aspirátu z 16.1. prokázána influenza A. 15.2.21 v důsledku ARDS muž zemřel. žena věk. sk. 75+ let. 3.11.21 byla hospitalizovaná pro zlomeninu krčku, 4.11. operovaná a 7.11. pro respirační insuficienci přeložena na ARO. Byla zavedena umělá plicní ventilace. Pacientka byla afebrilní. Od 6.11. ATB léčba. 11.11. hlášen z NRL pro chřipku pozitivní nález chřipky A/H1N1 pdm z nasofaryngeálního výtěru a bronchoalveolární laváže (odběr 8.11.). Nasazeno Tamiflu. Dle sdělení syna pacientky měla dechové obtíže již týden před úrazem. Již při příjmu do nemocnice 3.11. byla na rtg popsána atypická pneumonie. 18.11.21 žena v důsledku komplikací při chřipce zemřela. V anamnéze měla cévní mozkovou příhodu bez následků v roce 199 a srdeční arytmii. 25.1.21 byla očkovaná proti chřipce (Vaxigrip, č.š. G 281-1). 2.11. Pneumonie dg.j17 Bylo hlášeno 15 onemocnění (3,4 na 1 obyvatel), v roce 29 7. Onemocnělo 7 mužů a 8 žen. 13x z okresu Liberec a po 1 případu z okresu Česká Lípa a Jablonec nad Nisou. Dle věk. sk.: let 1x, 1-4 3x, 5-9 1x, 2-24 1x, 25-34 3x, 55-64 1x, 65-74 1x a 75 +let 4x. Jako původce určen 14x Streptococcus pneumoniae (typ 1, 3, 9N, 9V, 13, 14, 18C, 5x diagnóza stanovena průkazem antigenu Str. pneumoniae, 1x nedourčeno, 1x kmen neposlán do NRL) a 1x rozpadová pneumonie, ve sputu a hrudním punktátu Klebisella pneumoniae spolu s Aspergillus fumigatus. Proti invazivním pneumokokovým nákazám nebyl nikdo s pneumokokovu pneumonií v minulosti očkován. 3. VIROVÉ HEPATITIDY 3.1. Virový zánět jater typu A dg.b15 V roce 21 byly hlášeny 2 případy hepatitidy A, tj.,5 na 1 obyvatel (v ČR 8,2 na 1 obyvatel), v roce 29 39 případů, viz graf č. 13. o. Jablonec nad Nisou: žena 15-19 let, první příznaky 6.1.21 onemocnění v rámci epidemie V.HAMRY o. Semily: žena 35-44 let, která v červenci pobývala na Ukrajině, první příznaky 23.8.21. 3.2. Virový zánět jater typu B akutní dg.b16 V roce 21 bylo hlášeno 13 onemocnění (3, na 1 obyvatel), v roce 29 9. Osm z o. Liberec (zde nejvyšší nemocnost 4,7 na 1 obyvatel), 3 z o. Česká Lípa a 2 z o. Jablonec nad Nisou. Věk nemocných 11 mužů a 2 ženy byl v rozpětí 25-46 let, 25-34 1x, 35-44 2x a 45-54 let 1x. Pět osob mělo v anamnéze užívání nitrožilních drog, 4 piercing, 4 tetování, 6 nechráněný sexuální styk (z toho 3x homosexuální), po 1 případě parenterální výkony, sdílení holicích potřeb s HBsAg pozitivní osobou a 1 osoba byla aktivně vyhledaná jako kontakt s VHB. V některých případech se jednalo o kombinaci rizikových faktorů. Čtyři osoby byly ve výkonu trestu. U dvou nemocných akutní VHB a 1 dlouhodobě HBsAg pozitivního muže pobývajících současně v témže nápravném zařízení byla provedena v NRL pro virové hepatitidy molekulárně epidemiologická analýza vzorků, která zjistila shodu nukleotidových sekvencí všech testovaných izolátů svědčící s velkou pravděpodobností pro 14

skutečnost, že uvedení pacienti byli nakaženi stejným nebo velmi podobným izolátem viru hepatitidy B. Výskyt v jednotlivých letech uveden v grafu č. 15. V celé ČR zaznamenáno v roce 21 244 případů (2,3 na 1 obyvatel). Graf č. 13 Výskyt virové hepatitidy typu A v LK 45 4 35 3 25 2 15 1 5 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 Rok 3.3. Virový zánět jater typu C akutní dg.b17.1 V roce 21 bylo hlášeno 7 případů (1,6 na 1 obyvatel), v roce 29 1 případů. Šest případů hlásil o. Jablonec nad Nisou (zde také nejvyšší nemocnost 6,7 na 1 obyvatel) a 1 o. Liberec. Nemocní (6 mužů a 1 žena) byli ve věku 15-47 let, dle věk. sk.: 15-19 1x, 25-34 2x, 35-44 2x a 45-54 let 2x. Anamnesticky nemocní uvedli v 5 případech i.v. drogy a 1x sdílení břitů na holení. Pět osob ve výkonu trestu. V některých případech se jednalo o kombinaci rizikových faktorů. Výskyt v jednotlivých letech je uveden v grafu č. 16. V ČR v roce 21 78 případů akutní a chronické VHC (6,7 na 1 obyvatel). 3.4.Virový zánět jater typu E akutní dg.b17.2 V roce 21 byla hlášena 4 onemocnění (,9 na 1 obyvatel), v roce 29 3 onemocnění. Onemocněli 4 muži - 3 z o. Jablonec nad Nisou a 1 z o. Liberec. Věk. sk. po 1 případu 25-34, 35-44, 55-64 a 65-74 let. Pouze jeden nemocný měl pozitivní cestovní anamnézu (Turecko). V celé ČR v roce 21 hlášeno 72 případů (,7 na 1 obyvatel). 3.5. Virový zánět jater typu B chronický dg.b18.1 V roce 21 bylo hlášeno 27 onemocnění (6,2 na 1 obyvatel), v roce 29 44 onemocnění. Dle ÚP 1 z o. Semily, 6 z o. Liberec, 8 z o. Česká Lípa a 3 z o. Jablonec nad Nisou. Dle pohlaví 14 mužů a 13 žen. Věk: 31-86 let. Nejvíce případů, po 7 (tj. po 26%), bylo z věkových skupin 45-54 a 55-64 let let. Z rizikových faktorů zjištěny 8x parenterální výkony (operace, stomatologický zákrok), 2x se jednalo o rodinné příslušníky HBsAg pozitivních osob, 2x o zdravotníka a 1x o nechráněný sexuální styk. V některých případech se jednalo o kombinaci rizikových faktorů. Výskyt v jednotlivých letech uveden v grafu č. 15. 15

Graf č. 15 Výskyt akutní a chronické hepatitidy B v LK v letech 21-21 5 45 4 35 3 25 2 15 1 5 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 Rok VHB akut. VHB chron. Graf č. 16 Výskyt akutní a chronické VHC v LK v letech 21-21 6 5 4 3 2 1 VHC akut. VHC chron. 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 Rok 3.6. Virový zánět jater typu C chronický dg.b18.2 V roce 21 jsme zaznamenali 38 onemocnění (8,7 na 1 obyvatel), v roce 29 51 onemocnění. Výskyt v jednotlivých letech je uveden v grafu č. 16. 15 onemocnění hlásil okres Liberec, 9 Jablonec nad Nisou, 8 Česká Lípa a 6 Semily. Nejvyšší nemocnost měl okres Jablonec nad Nisou 1, na 1 obyvatel. Dle pohlaví 21 mužů a 17 žen ve věku 17-88 let, nejvíce případů, 15 (tj. 39%), bylo ve věkové skupině 25-34 let. U 2 nemocných v anamnéze i.v. drogy. Parenterální výkony uvádělo 6 nemocných, tetováž 3 16

osoby, piercing 1 osoba, hemofilii mají v anamnéze 2 nemocní. 4x se jednalo o vězně a 1x o zdravotníka. V některých případech se jednalo o kombinaci rizikových faktorů. V ČR v roce 21 78 případů akutní a chronické VHC (6,7 na 1 obyvatel). 4. NEUROINFEKCE 4.1. Meningokoková meningitida dg.a39. Bylo hlášeno 1 onemocnění (,2 na 1 obyvatel), v roce 29 3. Onemocněl chlapec věk. sk. 1-4 roky z o. Česká Lípa. První příznaky měl 2.12.29 výsev petechií na končetinách. Od 22.12. hospitalizován na dětském odd. Zde poruchy vědomí, pozitivní meningeální příznaky, mozkomíšní mok s nálezem purulentní meningitidy. PCR vyšetření moku v SZÚ Praha s negativním výsledkem na meningokoka, pneumokoka i Haemophilus influenzae. Závěr z dětského odd.: Meningitis purulenta v.s. původcem Neisseria meningitidis, meningokokcémie. Během hospitalizace průjem rotavirové etiologie. 4.2. Waterhauseův-Friderichsenův syndrom dg.a39.1 Nehlášen, v roce 29 1 onemocnění. 4.3. Meningokoková meningokokcémie dg.a39.2 Nehlášena, v roce 29 1 případ. V ČR v roce 21 hlášeno 64 případů invazivního meningokokového onemocnění (,6 na 1 obyvatel), Liberecký kraj měl nemocnost na IMO,2 na 1 obyvatel. Výskyt invazivních meningokokových onemocnění v LK uveden v grafu č. 17 Graf č. 17 Výskyt invazivních meningokokových onemocnění v LK v letech 21-21 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 Rok Japonská encefalitida dg.a83 viz bod 8. Nákazy s ojedinělým výskytem 17

4.4. Středoevropská encefalitida přenášená klíšťaty dg.a84.1 V roce 21 bylo hlášeno 7 onemocnění (1,6 na 1 obyvatel), v roce 29 21. Výskyt v jednotlivých letech uveden v grafu č. 18, distribuce onemocnění v průběhu roku 21 je zaznamenána v grafu č. 19. Onemocněli 4 muži a 3 ženy, dle věk. sk.: 2-24 1x, 25-34 1x, 45-54 1x a 55-64 let 4x. Diagnóza u všech nemocných sérologicky potvrzena. Jako místo nákazy byla uvedena Česká Lípa a Cvikov v o. Česká Lípa, Český Dub, Hodkovice nad Mohelkou a Sychrov v o. Liberec a Hrubý Rohozec a Turnov v o. Semily. Nikdo z nemocných nebyl v minulosti proti KE očkován. V o. Česká Lípa zaznamenali případ se závažným průběhem: muž 55-64 let, myslivec, proti KE neočkovaný. Opakovaně v březnu a dubnu přisátí klíšťat, poranění při zpracování divočáka s potřísněním jeho krví. Klinicky od 21.4.21 tuhnutí lýtek při chůzi, parestézie dolní poloviny těla, febrilie, bolesti záhlaví, svalů a kloubů. Při příjmu k hospitalizaci na infekční odd. 3.4.21 bolest svalů DK, paraparéza DK, slabost HK, parestézie trupu, nestabilní krevní tlak, arytmie, křečový stav. Následující den zhoršení vědomí, plegie DK, paréza HK. Paréza dýchacího svalstva. 3.5. arteficiální ventilace, 4.5. tracheostomie. Během hospitalizace bronchopneumonie (Enterobacter cloacae v dolních cestách dýchacích), septický stav (v hemokultuře Staph. hominis, z CŽK Staph. haemolyticus), uretroragie po cévkování, infekce močových cest (E. coli, Klebsiella pneumoniae ESBL), akutní enterokolitida (toxin Clostridium difficile), epilepsie typu GM, těžký depresivní stav. Z infekčního odd. pacient přeložen na odd. dlouhodobé intenzivní péče se závěrem: sérologicky potvrzená klíšťová meningoencefalitida, progredující ascendentní paraparéza končetin, trupového svalstva i dýchacích svalů. 11.9.21 muž zemřel. V ČR v roce 21 589 případů (5,6 na 1 obyvatel). 4.5. Virová encefalitida dg.a86 V roce 21 hlášeny 2 případy z o. Česká Lípa (,5 na 1 obyvatel), v roce 29 1. chlapec věk. sk. 15-19 let měl od 1.1.21 horečku, bolesti hlavy, svalů a kloubů, slabost, zvracení, dvojité vidění, závratě, nejistou chůzi, váznutí šíje a v.s. oboustrannou parézu n. VI. Byl hospitalizován na dětském oddělení, sérologicky pozitivní Mycoplasma pneumoniae, párové sérum na influenzu A bez změny titru protilátek, v likvoru a na MRI nález svědčící pro encefalitidu; chlapec věk. sk. 1-4 roky, od 9.8.21 febrilie, bolesti břicha, vodnatý průjem, od 16.8. malátnost, vertigo, poruchy chůze. Laboratorně zvýšená permeabilita hematolikvorové a hematoencefalické bariéry a ve stolici noroviry. Hospitalizován 8 dnů, propuštěn v dobrém stavu, afebrilní, stoj i chůze se upravily. 4.6. Virové meningitidy dg.a87., A87.8, A87.9 V roce 21 onemocnělo virovou meningitidou 27 osob (6,3 na 1 obyvatel), v roce 29 32 osob. Dle ÚP: nejvyšší nemocnost zaznamenal Liberec (7,7 na 1 obyvatel), absolutní počet onemocnění Liberec 13, Česká Lípa 7, Semily 4 a Jablonec nad Nisou 3. Nejvíce případů po 6 (tj. po 22%) bylo ve věkových skupinách 5-9 a 1-14 let. Dle pohlaví: 14 mužů a 13 žen. Výskyt onemocnění během roku je zaznamenán v grafu č.2. V ČR 419 případů (4, na 1 obyvatel). 18

Graf č. 18 Výskyt středoevropské klíšťové encefalitidy v LK v letech 21-21 3 25 2 15 1 5 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 Rok Graf č. 19 Výskyt středoevropské klíšťové encefalitidy v LK v roce 21 podle data prvních příznaků (celkem 7 případů) 2,5 2 1,5 1,5 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Měsíc 4.7. Invazivní hemofilová nákaza B96.3 Onemocněla žena z o. Semily věk. sk. 75+ let (,2 na 1 obyvatel, v ČR,1), v anamnéze CHOPN, ICHS a hypertenze. Od listopadu 21 měla žena progredující dušnost, dávivý kašel, později s expektorací, cefaleu, bolesti na hrudi a retrobulbárně a teplotu. 1.11. byla hospitalizována na JIP. V NRL pro hemofilové nákazy prokázán v hemokultuře 19

odebrané 11.11.21 Haemophilus influenzae netypovatelný, biotyp III. Závěr: septický stav při bronchopneumonii. Pacientka byla léčena antibiotiky a 2.12.21 v uspokojivém stavu propuštěna domů. V roce 29 rovněž 1 onemocnění. 4.8. Bakteriální meningitida dg.g V roce 21 jsme zaznamenali 5 případů purulentní meningitidy (1,1 na 1, v ČR 1,2 na 1 obyvatel), v roce 29 6 případů. Věk nemocných 78 let, dle věkové skupiny: let 1x, 1-14 1x, 55-64 2x a 75+ let 1x. Dle pohlaví: 4 ženy a 1 muž. Dle okresu 4x Liberec a 1x Česká Lípa. Etiologicky prokázán po 1 případu Str. pneumoniae (sérotyp 33F u neočkované dívky), E. coli, Pseudomonas aeruginosa + Acinetobacter baumanii, Enetrobacter cloacae a Morganella morganii. Graf č. 2 Výskyt aseptických meningitid (dg. A87., A87.8 a A87.9) v LK v roce 21 podle data prvních příznaků (n=27) 7 6 5 4 3 2 1 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Měsíc Pozn. 1 onemocnění s datem prvních příznaků 1/28 4.9. Porucha lícního nervu dg.g51 Nehlášena, v roce 29 hlášeno 1 onemocnění. 4.1. Guillainův-Barréův syndrom dg.g61 Diagnostikován byl u muže věk. sk. 55-64 let z o. Jablonec nad Nisou, nezaměstnaného, do roku 29 pracujícího jako galvanizér. V anamnéze hypertenze a CHOPN. V předchorobí neprodělal žádnou respirační či gastrointestinální infekci. 14.12.29 byl očkován 1 dávkou vakcíny Pandemrix, č.š. A81CA 15 A. Od 28.12.29 měl chřipkové příznaky a od 8.1.21 pociťoval mravenčení prstů rukou a nohou, postupně až do půlky stehen, měl špatně koordinovanou chůzi o široké bazi. Zároveň u něho došlo k akceleraci hypertenze. Na MRI mozku a krční páteře z 12.1.21 byla pozorována vícečetná ložiska v bílé hmotě uložená paraventrikulárně a subkortikálně, největší ložisko vel. 5 mm uloženo parietálně, ventrálně vlevo. V míše ložiska patrná nebyla. Dále popsána počínající difúzní atrofie mozku a maxilární sinusitida vlevo. 2

EMG 15.1.21 nález středně těžké smíšené polyneuropatie s lehkou převahou demyelinizačního postižení. Na základě klinického nálezu, laboratorních, zobrazovacích a dalších vyšetření neurolog stav uzavřel jako: akutní smíšená polyneuropatie s převahou demyelinizační složky na DKK, nelze vyloučit akutní encefaloradikulomyelitidu v.s. reaktivní po vakcinaci Pandemrixem. Hlášeno na SÚKL. Od 9.1. do 5.2.21 byl pacient hospitalizován, zpočátku na interním, posléze neurologickém a rehabilitačním oddělení. Na neurologickém oddělení nasazena kortikoterapie, při progresi polyneuropatie léčba doplněna 6 sériemi plazmaferézy. Poté došlo k výraznému zlepšení. Domů byl propuštěn v celkově dobrém stavu. V letech 21 29 toto onemocnění nehlášeno. 5. ANTROPOZOONÓZY 5.1. Tularémie dg.a21 V roce 21 onemocněla tularémií 1 osoba (,2 na 1 obyvatel, v ČR,5 na 1 obyvatel), v roce 29 3 osoby. Žena věk. sk. 45-54 let v o. Česká Lípa uzlinová forma po poštípání hmyzem. Potvrzeno sérologicky. 5.3. Leptospiróza dg.a27, Weilova nemoc dg.a27. Hlášeny 4 případy dg.a27 (,9 na 1 obyvatel) a 1 případ dg.a27., v roce 29 a 28 žádný. V ČR v roce 21 41 případů (,4 na 1 obyvatel). Okres Liberec: Muž věk. sk. 2-24 let, policista, se ve Frýdlantě účastnil záchranných a likvidačních prací během srpnových povodní. Byl v kontaktu se záplavovou vodou. 21.8.21 dostal horečku 4 C, měl zimnici, zvracel, bolelo ho břicho. PL nasadil antibiotika. Při trvání potíží byl muž hospitalizován na infekčním odd. Při příjmu CRP 259,9 a mírná elevace amyláz a transamináz. Byl léčen parenterálním ATB. Byl odebrán 1. vzorek krve na sérologické vyš. leptospirózy. Stav se postupně zlepšil, po 8 dnech byl propuštěn do domácího ošetřování. Při dimisi měl laboratorní výsledky s výjimkou zvýšených transamináz v normě. Uzavřeno jako febrilní stav - susp. leptospiróza, parainfekční hepatopatie. Z druhého odběru na sérologii leptospirózy, provedeného týden po dimisi, diagnóza potvrzena pozitivní Leptospira grippotyphosa. Muž věk, sk. 45-54 let měl počátkem září 21 virózu, léčen byl symptomaticky, v druhé polovině září horečky 4 C, zimnice, třesavka a pocit žízně. Praktický lékař mu nasadil antibiotikum a odeslal ho k hospitalizaci na infekční oddělení. Zde zjištěny laboratorní známky renální insuficience a jaterní léze, pancytopenie, CRP 127. Byla zahájena rehydratace a parenterální ATB léčba. Po 2 dnech pokles teplot, posléze i pokles transamináz a úprava krevního obrazu. Byla vyloučena virová hepatitida A, B, C. Osmý den propuštěn do domácího ošetřování. Z párového vzorku krve potvrzena leptospiróza (1. vzorek negativní, ve druhém L. grippothyphosa P 125 1:2). Anamnéza kromě prací na zahradě rodinného domku bez rizikových faktorů. Okres Česká Lípa: Student věk. sk. 15-19 let se opakovaně koupal v přírodním bahenném koupališti. Na těle měl rozškrábaná místa po poštípání hmyzem, bahno měl i v očích zánět nasazena ATB. V anamnéze rovněž přisátí klíštěte. Pro bolesti kloubů, febrilie, meningeální příznaky byl přijatý na JIP dětského oddělení. Zde sérologicky potvrzena leptospiróza. Závěr 21

leptospiróza (L. grippotyphosa) s přechodnou poruchou renálních funkcí, hepatopatie, meningismus. Okres Semily: Muž věk. sk. 55-64 let, pomocný dělník, včetně výkopů kanalizace. Od 7.9.1 měl teploty až 39 C, bolely jej klouby, hlava, pokašlával. 9.9.1 byl u svého lékaře, který ordinoval analgeticko-antipyretickou léčbu. 1.9.1 byl muž výrazně ospalý, zvracel, měl průjem a krátkodobě měl poruchu vědomí. 11.9.1 byl přivezen na interní JIP jako prekolapsový stav. Laboratorně byly prokázány markery hepatorenálního selhávání (KREA 614, BILI 46) a sérologicky potvrzena Leptospira grippotyphosa (v titru 1: 4 j.), se závěrem: Jedná se nepochybně o čestvou infekci způsobenou tímto kmenem. Byl léčen ATB (Unasyn) a 29.9.1 v dobrém stavu propuštěn domů. V anamnéze uvádí sbírání hub a lesních plodů, doma vybírá myši z pastiček, občas pracuje v zemědělství nebo jako brigádník v lese. Muž věk. sk. 55-64 let, dělník. 7.8.1 se na oslavě opil a spadl do říčky. Asi za týden poté (14.8.1) pociťoval únavu, bolesti kloubů, svalstva, hlavy, neměl chuť k jídlu. Jedl jenom jahody a pil vodu. Únava a nechutenství se stupňovalo, zvracel, měl stolici černé barvy, značně zhubnul a objevil se u něj výrazný ikterus sklér i kůže. V tomto stavu byl 21.8.1 přijat na interní JIP. Zde zjištěny projevy hepatorenálního selhávání (KREA 64, BILI 4) a poté jako příčina určena leptospiróza Weilova nemoc. Odběr 6.9.1: sérologicky Leptospira icterohaemorrhagiae Frysava v titru 1 : 16, pozitivita L. interrogans v moči. Byl léčen úspěšně ATB (Unasyn) a 2.9.1 propuštěn domů. V anamnéze má již zmíněný pád do říčky v opilosti, sběr lesních plodů, v práci se může setkat s potkany, krysami při úklidových pracích, občas se napije vody ze studánek. 5.2. Listerióza dg.a32 Hlášeny 2 případy (,5 na 1 obyvatel), v roce 29 žádný. V celé ČR bylo v roce 21 25 případů (,2 na 1 obyvatel). Muž věk. sk. 65-74 let z o. Semily, důchodce, původním povoláním lesník, byl dne 26.8.21 hospitalizován na interním oddělení v Kladně, kde následující den 27.8.21 zemřel. V hemokultuře odebrané 26. 8.29 byla diagnostikována Listeria monocytogenes, sérotyp 1/2a, pulzotyp 79. Jednalo se o dlouhodobě nemocného muže, u kterého byl v r. 1998 diagnostikován mnohočetný myelom. V roce 1999 byla u něj provedena autotransplantace kostní dřeně. Dlouhodobě měl chronický průjem. Prodělal opakované série chemoterapie. V červenci pobýval u dcery v Kladně. Začátkem srpna letošního roku se cítil lépe. Od 17. do 23.8.1 byl na své chalupě v Krkonoších. Domů se vrátil 23.8.21. Od 21.8.1 se cítil hůře, po návratu z chalupy byl ospalý, ale bez teplot, polehával. 25.8.1 měl teplotu 39,7 C, byla volána záchranka. Dostal na místě dvě infúze. 26.8.1 byla domluvena hospitalizace na interním oddělení v Kladně, kde se již dříve opakovaně léčil. Následujícího dne po příjmu zemřel. Jako hlavní příčina úmrtí byla uvedena listeriová sepse, dehydratace, hypokalemie. Pitva nebyla požadována. Bylo provedeno šetření se zaměřením na konzumaci potravin, které by mohly sloužit jako cesta přenosu této nákazy. Konkrétní vehikulum přenosu nákazy se nepodařilo jednoznačně určit. Ze vzorků odebraných rizikových potravin byla prokázána L. monocytogenes v métském salámu, jednalo se však o jiný pulzotyp než u pacienta. 22

Žena věk. sk. 55-64 let z o. Jablonec nad Nisou (,2 na 1 obyvatel), v anamnéze diabetes mellitus, hypotyreóza hypertenze - 26.11.21 měla horečku, 27.11. byla přijata na JIP interního odd. pro susp. cévní mozkovou příhodu. Během hospitalizace se stav zhoršil, žena upadla do bezvědomí, byla intubována. Z hemokultury zjištěna Listeria monocytogenes (sérotyp 4b, pulsotyp 21). Pacientka byla 2.12. přeložena na infekční kliniku, kde stanovili diagnózu listeriové meningitidy. Hospitalizace pokračovala i v roce 211. Na základě údajů rodinných příslušníků o stravovacích zvyklostech (kupovala budapešťskou pomazánku, tvrdé a měkké sýry, rybí salát, občas uzeninu) bylo ve spolupráci s hygienou výživy odebráno v obchodním řetězci 5 vzorků potravin. Listeria monocytogenes nebyla v žádném z testovaných vzorků prokázána. 5.5. Toxoplasmóza dg. B58 V letech 29 i 21 hlášeno 16 onemocnění (3,7 na 1 obyvatel), 6 z o. Liberec, 4 z o. Semily a po 3 z o. Jablonec nad Nisou a Česká Lípa. Nejvyšší nemocnost byla v o. Semily (5,3 na 1 obyvatel). Dle pohlaví: ženy 12, muži 4 ve věku 5 94 let. Nejvíce případů hlášeno ve věkových skupinách 25-34 a 35-44 let (po 4, tj. po 25%). Nemocní nejčastěji udávali kontakt s kočkou (8x) a konzumaci syrového masa (4x). Převažovala forma uzlinová 12x (75%), 1x se jednalo o primoinfekci v graviditě - pozitivita IgM a IgG protilátek a vysoká avidita IgG protilátek zjištěná během gravidity, klinicky bez obtíží, vyšetření plodové vody na DNA TOXO negativní, infekce plodu nebyla prokázána. V celé ČR nemocnost 2,5 na 1 obyvatel. 5.6. Poranění psem dg.w54, poranění jiným zvířetem dg.w55 V roce 21 bylo hlášeno celkem 36 poranění, z toho 21 poranění psem (4,8 na 1 obyvatel) a 15 poranění jiným zvířetem (3,4 na 1 obyvatel), v roce 29 celkem 33 poranění. Dle pohlaví: 18 mužů a 18 žen. Mezi poraněnými jiným zvířetem než psem bylo nejčastěji uvedeno poranění kočkou domácí (1x), z dalších zvířat byl zastoupen 2x netopýr a po 1 případu liška, potkan a veverka. Věk poraněných 3 9 let, nejpočetněji zastoupená byla věková skupina 25 34 let (7 případů, tj. 19 ze všech poraněných). Nikdo z nich neonemocněl vzteklinou. 6. NÁKAZY PŘENÁŠENÉ ČLENOVCI 6.1. Lymeská borrelióza dg.a69.2 V roce 21 bylo v Libereckém kraji hlášeno 244 (55,8 na 1 obyvatel), viz graf č. 21, v roce 29 295. V celé ČR 3588 případů (34,1 na 1 obyvatel). Dle ÚP: Semily 95, Česká Lípa 74, Liberec 52 a Jablonec nad Nisou 23, dle pohlaví 98 mužů a 146 žen, ve věku 1 84 let. Nejvyšší nemocnost byla v okrese Semily (127,2 na 1 obyvatel). Nejčastěji zastoupenou věkovou skupinou byla kategorie 55-64 let, kde bylo hlášeno 55 případů (tj. 23%). Z klinických příznaků bylo nejčastěji pozorováno erythema migrans 1 ložisko 19x (78%). V anamnéze je uvedeno přisátí klíštěte 24x (69%) a pobodání hmyzem 39x (13%). Nejčastěji byl jako místo nákazy uveden Liberec 2x (8%), Nový Bor v o. Česká Lípa (18x, tj. 7%) a dále Česká Lípa a v Turnov o. Semily (po 16 případech tj. po 7%). V grafu č. 22 je uvedena časová distribuce jednotlivých případů lymeské boreliózy hlášených v roce 21 podle data prvních příznaků. 23

Graf č. 21 Výskyt lymeské boreliózy v letech 21-21 35 3 25 2 15 1 5 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 Rok Graf č. 22 Výskyt lymeské boreliózy v LK v roce 21 podle prvních příznaků (n=244) 6 5 4 3 2 1 29 I/1 II/1 III/1 IV/1 V/1 VI/1 VII/1 VIII/1 IX/1 X/1 XI/1 XII/1 Datum prvních příznaků 7. HLÍSTOVÉ A PARAZITÁRNÍ NÁKAZY 24

7.1.Amébóza dg.a6 Hlášeno 1 onemocnění z o. Liberec (,2 na 1 obyvatel), v roce 29 žádné. Onemocněl muž věk. sk. 55-64 let, který od října do prosince 21 pobýval na Haiti jako pracovník humanitární mise. Od 16.11.21 měl průjmy střídavě se zácpou, krev, hlen ve stolici, bolesti v podbřišku, byl afebrilní. Potíže přetrvávaly i po návratu a proto byl hospitalizován na infekčním oddělení. Parazitologickým vyšetřením stolice byla zjištěna Entamoeba coli. V ČR,2 na 1 obyvatel. 7.2. Giardiósa dg.a7.1 V roce 21 nehlášeno v Libereckém kraji žádné onemocnění. V ČR,5 na 1 obyvatel. 7.3 Askarióza dg. B77 Diagnóza potvrzena u dívky věk. sk. 1-4 roky z o. Česká Lípa (,2 na 1 obyvatel), Začátkem listopadu 21 bronchitida, rýma, horečky až 39 C, v noci neklidná. Ve stolici matka objevila škrkavku. Léčena Vermoxem. V roce 29 nehlášeno. 7.4. Enterobiasis dg.b8 V roce 21 bylo hlášeno 8 onemocnění (1,8 na 1 obyvatel), z nich 7 z okresu Česká Lípa a 1 z o. Semily. Pohlaví: ženy 5, muži 3. Nejčastěji zastoupená byla věková kategorie 1-14 let (5 případy, tj. 62%). V roce 29 1 onemocnění. 7.5. Toxokaróza dg.b83. Hlášen 1 sérologicky potvrzený případ (,2 na 1 obyvatel) z o. Jablonec nad Nisou. Onemocněla žena věk. sk. 45-54 let. Klinicky stupňující se bolesti v epigastriu a meteorismus. V anamnéze konzumace tatarského bifteku. Doma kočka. V roce 29 hlášeno 7 onemocnění. 7.6. Pedikulóza dg-b85, B85. Hlášena 15 případů (3,5 na 1 obyvatel): 1 z o. Liberec a 5 z o. Česká Lípa (1x) 8 žen a 7 mužů ve věku 1 76 let, nejvíce ve věk. sk. 1-4 let (8, tj. 53%). V roce 29 3 případy. 7.7. Svrab dg.b86 V roce 21 onemocnělo 169 osob (38,6 na 1 obyvatel), v roce 29 97 osob. Dle pohlaví 14 žen a 65 mužů ve věku 91 let. Postiženy všechny věkové skupiny, nejvíce 75+ let (35 případů, tj. 21%), nejvyšší nemocnost v okrese Česká Lípa (111,5 na 1 obyvatel). Výskyt sporadický či rodinný. V ČR 295 případů (28,1 na 1 obyvatel). 8. NÁKAZY S OJEDINĚLÝM VÝSKYTEM 4.4. Japonská encefalitida dg.a83 Hlášen 1 případ (,2 na 1 obyvatel), v letech 21-29 žádný. Onemocněl muž věk. sk. 24-35 let z o. Jablonec nad Nisou, VŠ student, který od 17.7. do 3.9.21 individuálně cestoval na Bali, do Číny, Singapuru, Korey, Japonska (zde 1.8. 24.8.) a Indie. Od 4.9. měl horečky až 4 C, zimnici, třesavku, byl schvácený. 5.9. byl hospitalizován na infekční klinice. Postupně pokles teplot, od 6. dne afebrilní. Hemokultury opakovaně negativní, moč sterilní. Vyloučena malárie, horečka dengue. 14.9. propuštěn v dobrém stavu. 11.1. při ambulantním vyšetření vyloučena horečka West Nile a chikungunya, poté i klíšťová 25

encefalitida. Z dalších odběrů zjištěn pozitivní výsledek na japonskou encefalitidu. Na cestách byl ubytován převážně v hotelech, stravoval se v restauracích nebo jídlo kupoval v hypermarketech, poštípání hmyzem nevylučuje, s prasaty v kontaktu nebyl. V Japonsku cestoval i po venkově. Proti japonské encefalitidě očkován nebyl. 12.4. Syndrom toxického šoku dg. A48.3: Hlášeny 2 případy (,5 na 1 obyvatel), v roce 29 žádný, naposledy v roce 25. V ČR,1 na 1 obyvatel. O. Semily: dívka věk. sk. 1-14 let si 17.6.21 zavedla menstruační tampón. Poté se byla koupat v rybníku. Večer téhož dne měla teplotu, průjem a zvracela. 18.6. byla hospitalizována na chirurgickém oddělení. Byla zahájena ATB terapie.vzhledem k rozvoji šokového stavu s oběhovou nestabilitou byla 19.6. přeložena na infekční oddělení a poté JIP dětského oddělení. Laboratorně pozitivní zánětlivé parametry a počínající DIC, ve výtěru z pochvy MRSA a EPEC O26. Hemokultura nebyla odebrána. V NRL prokázali u MRSA výraznou produkci TSST 1. Menstruační tampon měla zaveden nepřetržitě 24 hodin. Dívka byla na oběhové podpoře a byla nasazena ATB léčba. Na základě klinických a laboratorních výsledků byla diagnóza uzavřena jako stafylokokový menstruační syndrom toxického šoku. 28.6.21 byla pacientka v dobrém stavu propuštěna domů. O. Liberec: dívka věk. sk. 15-19 let se dostavila 9.12.21 na ambulanci dětského oddělení pro 1-denní anamnézu obtíží horečka 39,6 C, zimnice, třesavka, bolesti hlavy, zad, břicha a zvracení. Doporučena hospitalizace na infekčním oddělení. Od 6.12. měla menses, používala tampony. Z laboratorních vyšetření zjištěny vysoké zánětlivé parametry, krk, moč, stolice byly bakteriologicky negativní. Druhý den hospitalizace zaznamenán pokles krevního tlaku, tachykardie, subfebrilie, subikterus, erytém kůže a sliznice dutiny ústní a diskrétní exantém na trupu. Pro susp. syndrom toxického šoku změněno ATB z Biseptolu na Dalacin a proveden výtěr z pochvy potvrzen Staph. aureus, u kterého v NRL pro stafylokoky SZÚ zjistili produkci TSST-1a a také enterotoxinu A. Onemocnění skončilo úzdravou. 9. ONEMOCNĚNÍ CJN Hlášen 1 případ (,2 na 1 obyvatel) z o. Semily, v roce 29 a 28 nehlášen žádný a v roce 27 1 případ. Onemocněl muž věk. sk. 65-74 let, první příznaky se u něho objevily 1.7.29 na zájezdu v horách v Norsku. Motala se mu hlava, měl nestabilní chůzi, měl diplopii, byl dezorientovaný. Začal mít poruchy paměti. 2.8. byl hospitalizován na neurologickém oddělení. Na CT mozku postischemické ložisko, mírná atrofie mozkové tkáně, oční vyšetření prokázalo okohybnou poruchu levého bulbu. Postupně byl hospitalizován na chirurgickém oddělení (hematurie, inkontinence, kolonoskopie polyp) a na interním oddělení. Měl halucinace, nekomunikoval, zhoršovaly se renální funkce a objevila se kvadruspasticita. Rozvinula se demence. Bylo vyslovena podezření na Creutzfeldt-Jakobovu nemoc. 23.1.9 SPECT vyšetření nesvědčilo pro CJN. Pacient měl známky renální a jaterní insuficience a 31.1.29 zemřel. 3.11.29 byla provedena pitva v NRL lidských prionových chorob, která potvrdila Creutzfeldt-Jakobovu nemoc. Z anamnézy:1972 cholecystektomie, infúzní terapie pro tinnitus, jícnové varixy, vředová choroba žaludku, chronická nefritida, opakované tromboflebitidy dolních končetin, vrozený trombofilní stav (mutace FV Leiden), časté pobyty v lázních. Není známo, zda měl v minulosti transfúzi krve. Cestovní anamnéza po r. 1989 krátkodobé turistické pobyty (Slovensko, Rusko, Chorvatsko, Itálie, Řecko, Francie, Norsko). Pracoval jako elektrotechnik. Byl myslivcem, občas konzumoval zvěřinu. Bydlel cca 8 m od kravína, ve kterém byl v roce 23 likvidován chov krav v souvislosti s výskytem BSE. Z tohoto kravína občas nosil 26