Ministerstvo školství, mládeže a tlovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o zmn a doplnní dalších zákon (zákon o vysokých školách), 15. bezna 2007 pod j. 8 620/2007-30 Studijní a zkušební ád pro studium v bakaláských, magisterských a doktorských studijních programech Mendelovy zemdlské a lesnické univerzity v Brn.... doc. Ing. V. Vinš, CSc. editel odboru vysokých škol STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ÁD PRO STUDIUM V BAKALÁSKÝCH, MAGISTERSKÝCH A DOKTORSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMECH MENDELOVY ZEMDLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRN ZE DNE 15. BEZNA 2007 ást první Základní ustanovení lánek 1 Úvodní ustanovení 1. Studijní a zkušební ád Mendelovy zemdlské a lesnické univerzity v Brn (dále jen univerzita ) je vydáván podle 17 odst. 1 písm. f) zákona. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o zmn a doplnní dalších zákon (zákon o vysokých školách), ve znní pozdjších pedpis (dále jen zákon ) a podle Statutu Mendelovy zemdlské a lesnické univerzity v Brn (dále jen statut univerzity ) jako vnitní pedpis univerzity. 2. Studijní a zkušební ád Mendelovy zemdlské a lesnické univerzity v Brn (dále jen ád ) stanoví pravidla studia v bakaláských, magisterských a doktorských studijních programech uskuteovaných univerzitou, univerzitou s vysokoškolským ústavem nebo jejími fakultami. 3. U studijních program, které uskuteuje univerzita, nebo univerzita spolu s vysokoškolským ústavem, rozhoduje podle tohoto ádu místo dkana rektor. lánek 2 Vzdlávací innost 1. Fakulty uskuteují vzdlávací innost v akreditovaných studijních programech: a) bakaláských podle 45 zákona, b) magisterských navazujících na bakaláský studijní program (dále jen navazující magisterský studijní program ) podle 46 zákona, c) magisterských nenavazujících na bakaláský studijní program (dále jen magisterský studijní program ) podle 46 zákona, d) doktorských podle 47 zákona. 2. Seznam akreditovaných studijních program podle 17 odst. 2 písm. e) zákona a l. 11 statutu univerzity je zveejnn na úední desce univerzity. 3. Za organizaci, realizaci a kontrolu studia odpovídá na fakult dkan nebo jím povený prodkan, na univerzit, univerzit a vysokoškolském ústavu rektor nebo jím povený prorektor.
4. Informace související se studiem nebo informace, jejichž zveejnní tento ád ukládá, se zveejují prostednictvím Univerzitního informaního systému (dále jen UIS ), za jehož provoz zodpovídá Ústav informaních a komunikaních technologií. V pípadech, pokud tak ukládá zákon nebo jiné zvláštní právní pedpisy, jsou informace zveejovány: a) na úední desce univerzity a úedních deskách jednotlivých fakult, b) na internetových stránkách univerzity a jejích fakult. 1. Meziuniverzitním studiem se rozumí studium lánek 3 Meziuniverzitní, univerzitní a mezifakultní studium a) v programu akreditovaném na univerzit, na jehož uskuteování se podílejí i jiné právnické osoby uvedené v rozhodnutí o akreditaci, b) v programu akreditovaném na jiné vysoké škole, na jehož uskuteování se na základ rozhodnutí o akreditaci podílí univerzita. 2. Univerzitním studiem se rozumí studium akreditované na univerzit, na jehož uskuteování se mohou podílet fakulty univerzity nebo vysokoškolský ústav. 3. Mezifakultním studiem se rozumí a) jednooborové studium akreditované na fakult, na jehož uskuteování se v souladu s rozhodnutím o akreditaci podílejí i další fakulty univerzity, b) víceoborové studium sestávající ze studijních obor náležejících do studijních program uskuteovaných rznými fakultami univerzity uvedenými v rozhodnutí o akreditaci. 4. Pravidla pro uskuteování studia podle odstavc 1 a 3 upravuje smlouva uzavená mezi univerzitou a jinou vysokou školou nebo jinou právnickou osobou nebo smlouva uzavená mezi fakultami univerzity, pípadn vysokoškolským ústavem. Pravidla pro uskutenní studia podle odstavce 2 stanoví rozhodnutí rektora. Smlouva nebo rozhodnutí obsahují zejména a) podmínky pijímacího ízení, b) zpsob a termíny pedávání evidence studia mezi smluvními stranami, c) organizaci a zajištní výuky, d) podmínky zajištní státních zkoušek, e) specifikaci vysokoškolského diplomu, f) dohodu o vzájemných platbách za realizaci meziuniverzitního studia, g) stanovení fakulty, na níž jsou zapsáni studenti pijatí do víceoborového studia, h) urení akademických pracovník nebo zamstnanc odpovdných za organizaci studia a ešení pípadných spor pi studiu, i) zásady pro rozpotování finanních prostedk, nebo pro finanní transfery. V pípad jednooborového mezifakultního studia je student zapsán do studia na té fakult, která je uvedena v rozhodnutí o akreditaci. V pípad víceoborového mezifakultního studia je student zapsán do studia na jedné z fakult, které uskuteují studijní programy obsahující studijní obory tohoto víceoborového studia; fakultu uruje vzájemná smlouva. V pípad univerzitního studia je student zapsán na univerzit. Vedením jeho studijní agendy a organizací souvisejících inností je povena fakulta uvedená v rozhodnutí rektora. Záležitosti univerzitních student vede povená fakulta oddlen. 2
ást druhá Studium v bakaláských, magisterských a magisterských navazujících studijních programech lánek 4 Pijímání ke studiu a pijímací ízení 1. Obecné podmínky pro pijetí uchaze ke studiu ve studijních programech stanoví 48 a 49 zákona. 2. Další podmínky pro pijetí uchaze ke studiu ve studijních programech uskuteovaných fakultami podle 49 zákona stanoví statut univerzity a píslušná ustanovení statutu fakulty; u studijních program uskuteovaných univerzitou statut univerzity. 3. O pijetí uchazee ke studiu rozhoduje dkan. lánek 5 Zápisy do studia 1. Uchazei pijatému ke studiu do studijního programu uskuteovaného univerzitou, univerzitou s vysokoškolským ústavem nebo fakultou vzniká právo na zápis do studia a zápis do prvního semestru. Uchaze se stává studentem univerzity dnem zápisu do studia. Uchaze má právo být zapsán do studia ve všech studijních programech, do nichž byl pijat. 2. Zápis do studia podle odstavce 1 se koná v termínech, které stanoví dkan. Uchaze se mže písemn z úasti omluvit: a) ped tímto termínem, b) po tomto termínu, a to ve výjimených pípadech, zejména z dvod mimoádných zdravotních komplikací, nejpozdji však do 15 kalendáních dn. 3. Uchazei, který byl ke studiu pijat, zaniká právo na zápis, jestliže se ve stanovené lht k zápisu a) nedostavil a neomluvil, nebo b) nedostavil a omluvil a jeho omluva nebyla uznána. 4. Jestliže omluva a) byla uznána, je stanoven náhradní termín nebo forma zápisu do studia, b) nebyla uznána, je o této skutenosti uchaze neprodlen písemn informován zásilkou do vlastních rukou. O omluv, náhradním termínu nebo form zápisu do studia rozhoduje s konenou platností dkan. 5. Osob, které bylo studium perušeno podle l. 12, vzniká právo optovného zápisu do tohoto studia a právo zápisu do studia v semestru dnem ukonení perušení studia. Perušení studia se zpravidla ukonuje k prvnímu dni nového semestru. Osoba se stává studentem univerzity zapsaným na píslušné fakult dnem zápisu do studia. lánek 6 asové rozvržení akademického roku 1. Akademický rok trvá 12 kalendáních msíc. Zaíná 1. záí, pokud rektor do konce dubna pedchozího akademického roku nestanoví jinak. 2. Základní asovou jednotkou pro vytváení studijních plán, kontrolu plnní postupu studia, hodnocení výsledk a podmínek pro zápis do dalšího období studia je semestr. 3. Akademický rok se lení na zimní a letní semestr. Semestr zahrnuje období výuky, období zkoušek a období prázdnin, období odborných exkurzí a praxí, pokud tak stanoví studijní program. Období výuky mže být rozdleno na kratší asové úseky, jimiž jsou etapy nebo bloky. 4. asové rozvržení akademického roku je dáno harmonogramy univerzity a fakult. Harmonogram univerzity vyhlašuje rektor na základ koordinace harmonogram fakult. Harmonogram obsahuje základní rozvržení akademického roku, zejména: zaátek semestru, období výuky, období registrace, období zápisu, zkouškové období, promoce, pijímací ízení. Na harmonogram univerzity navazují dkany stanovené harmonogramy fakult. 3
lánek 7 Studijní program 1. Studijní program je ucelený projekt vymezující zpsob získání vysokoškolského vzdlání. Studijní programy akreditované na univerzit se uskuteují zpravidla na fakultách. 2. Studijní program je charakterizován názvem, typem, formou, obsahem a cíli studia. Zpravidla se lení na jednotlivé studijní obory s užším tematickým odborným zamením. 3. Studijní plán je souástí studijního programu. Studijní plány jednotlivých studijních program, respektive studijních obor stanoví asovou a obsahovou posloupnost studijních pedmt (dále jen pedmt ), zpsob zakonení pedmt, jejich kreditovou hodnotu, požadavky na bakaláskou a diplomovou práci (dále jen závrená práce ) a pedmty státní zkoušky. 4. Nejpozdji do konce msíce kvtna každého kalendáního roku zveejuje univerzita a každá z jejích fakult pro píští akademický rok v UIS údaje týkající se všech studijních program akreditovaných na univerzit. Jde zejména o tyto údaje: a) harmonogram akademického roku, b) doporuený studijní plán studijních program, respektive studijních obor, do jejichž studia budou zapsáni studenti, jako obsahov ucelený návrh asové posloupnosti studia v prbhu standardní doby, c) katalog pedmt, tj. úplný seznam pedmt, které si mohou studenti zapsat, vetn anotace pedmt, rozsahu hodin výuky, oznaení pedmt povinných, povinn volitelných a volitelných, kreditové hodnoty, obsahové návaznosti pedmt, zpsobu ukonení pedmtu a jména garanta pedmtu (l. 10), d) podmínky pro pípadné omezení zápisu pedmt, e) úplné znní tohoto ádu a všech navazujících pedpis fakulty. lánek 8 Studium 1. Prbh studia a jeho ádné ukonení se hodnotí prostednictvím kreditového systému založeného na zásadách Evropského systému pevodu kredit (dále jen ECTS ). 2. Základní jednotkou studia je pedmt. Objem studijní aktivity nutný k absolvování pedmtu se vyjaduje kreditovou hodnotou uvedenou v souladu s dokumenty akreditovaného studijního programu. 3. Podmínkou ádného ukonení studia ve studijním programu je získání kredit za absolvování pedmt v pedepsané skladb v celkové hodnot minimáln 30násobku standardní doby studia píslušného studijního programu vyjádené v semestrech. 4. Dkan mže omezit práva student na registraci pedmt (dále jen registrace ), zápis nebo uznání kredit v pekrývajících se pedmtech. Do kreditové hodnoty studia nelze zapoítat kredity za pedmty, jejichž obsah je totožný nebo se podstatn pekrývá s obsahem pedmt, za které student již kredity získal. 5. Ve studijních plánech jsou pedmty lenny na pedmty povinné, povinn volitelné a volitelné. Toto lenní pedmt se vztahuje vždy ke konkrétnímu studijnímu oboru. Povinným se rozumí pedmt, jehož absolvování vetn pedepsaného zpsobu ukonení je pro studium ve studijním programu, respektive studijním oboru závazné. Povinn volitelným pedmtem se rozumí pedmt, který si student povinn vybírá ze skupiny pedmt oborového zamení. Pedmt, který v rámci studijního oboru není oznaen jako povinný nebo povinn volitelný, je pedmtem volitelným. 6. Pi výuce pedmt, zaazených v jednotlivých studijních programech, jsou uplatovány následující formy výuky: pednášky, cviení, semináe, ateliéry, konzultace a samostatné studium. Specifickými formami výuky jsou odborné praxe a exkurze. 7. Výuka v semestru je organizována podle týdenních rozvrh, s výjimkou pedmt, které vyžadují blokovou výuku nebo výuku se zvláštním asovým prbhem a jsou ve studijních plánech vyznaeny. 4
lánek 9 Evidence studia 1. Prbh studia každého studenta je zaznamenáván ve studijní evidenci v UIS. Pro úely této evidence se studiem rozumí studium student ve studijním programu vetn evidenního zaazení do studijního oboru. Dkan stanoví seznam dokument studijní evidence vedených v tištné podob. 2. Za evidenci studia odpovídá univerzita, univerzita s vysokoškolským ústavem nebo ta fakulta univerzity, na které je studijní program akreditován a na které se student zapisuje do studia. 3. Garant pedmtu odpovídá za prbžné zaznamenávání výsledku ukonení pedmtu do UIS do pti pracovních dn, nejpozdji však do konce zkouškového období daného semestru. Studijní oddlení odpovídá za zaznamenání výsledk státní zkoušky do UIS. 4. Univerzita nebo fakulta vydá studentovi nebo osob, která ukonila studium podle 56 odst. 1 zákona, na jeho žádost doklad o vykonaných zkouškách formou výpisu ze studijní evidence. lánek 10 Garant pedmtu 1. Za personální zabezpeení, kontrolu a hodnocení výuky pedmt, které obsahov píslušejí do oborového profilu ústavu, odpovídá vedoucí ústavu s výjimkou pedmt zabezpeovaných na vysoké škole v zahranií v souladu se studijní smlouvou (Learning Agreement). 2. Vedoucí ústavu jmenuje ze svých pracovník pro každý pedmt odborného garanta pedmtu. Garantem je zpravidla profesor nebo docent, se souhlasem dkana mže být jmenován garantem odborný asistent. 3. Garant pedmtu odpovídá za rozvoj obsahové nápln a odborné úrovn pedmtu, za formy a metody výuky a za koordinaci osob podílejících se na výuce jím garantovaného pedmtu. 4. Garant pedmtu pro daný semestr stanovuje pro pedmt pednášející, zkoušející a cviící a to vždy nejpozdji do zápisu pedmt. 5. Garant pedmtu odpovídá za údaje zveejnné o pedmtu ve studijním katalogu. lánek 11 Registrace a zápis pedmt 1. Žádost o zápis pedmt podává student prostednictvím povinné registrace a to v období registrace, uvedeném v harmonogramu akademického roku. Období registrace stanoví dkan tak, aby jeho zaátek pedcházel období pro zápis pedmt. Údaje z registrace slouží jako podklad pro sestavení rozvrhu nebo pro rozhodování o tom, které pedmty budou skuten nabídnuty k zápisu. Registrace se netýká prvního semestru studia. 2. Student pro celé studium obdrží limit, kterým mže registrovat pedm ty ve výši 1,2násobku potu kredit daného studia. Tento limit mže na základ žádosti rozšíit v odvodn ných pípadech d kan. 3. V období stanoveném pro zápis pedmt pro následující semestr si student zapisuje vybrané pedmty, které hodlá v tomto semestru ve studiu absolvovat (dále jen zápis pedmt ). 4. Poet student, kteí budou zapsáni do pedmtu, mže dkan s ohledem na výsledky registrace a v jiných odvodnných pípadech omezit. 5. Pi zápisu pedmtu je student povinen ídit se studijním plánem píslušného studijního programu, pípadn studijního oboru. K zápisu do studia v druhém semestru musí student získat ve studiu v prvním semestru alespo 12 kredit. K zápisu do studia v dalším semestru, s výjimkou semestru posledního, musí student získat minimáln 40 kredit v soutu za poslední dva studované semestry. V odvodnných pípadech mže dkan udlit z tchto pravidel výjimku. 6. Student mže zápis pedmtu zmnit v období stanoveném pro zápis pedmt, podle charakteru pedmtu se souhlasem garanta nového pedmtu, nejpozdji však v prvních dvou týdnech semestru. 7. Do zahájení výukové ásti semestru je dkan oprávnn zrušit výuku volitelného pedmtu, pokud se do nj zaregistrovalo nebo zapsalo mén student, než iní pedem stanovený minimální poet. O této skutenosti je povinností dkana studenty neprodlen informovat. Minimální poet student volitelného pedmtu stanoví dkan ped zahájením období registrace. Studentm, kterým byl zápis pedmtu zrušen, vzniká právo dodateného zápisu pedmt v píslušné kreditové hodnot. 5
lánek 12 Perušení studia 1. Studentovi lze na jeho žádost perušit studium. Žádosti se vyhoví, pokud student splnil podmínky pro postup do studia v dalším semestru. Pokud nesplnil podmínky pro postup do studia v dalším semestru, je rozhodnuto na základ posouzení žádosti. V pípad kladného rozhodnutí mohou být souasn stanoveny další podmínky pro zápis do semestru následujícího bezprostedn po optovném zápisu pedmt. 2. O perušení studia rozhoduje dkan. Perušení studia je stanoveno na dobu celých semestr. Celková doba perušení studia nesmí být delší než polovina standardní doby studia. Studium mže být perušeno i opakovan. 3. Student mže požádat o ukonení perušení studia v souladu s l. 12 odst. 2. 4. Optovný zápis pedmtu po ukonení perušení studia nemá charakter opakovaného zápisu pedmtu. 5. Pokud bhem perušení studia došlo ke zmn studijního plánu, podle kterého student studoval, stanoví dkan v souladu s tímto ádem a píslušnými studijními programy studijní povinnosti, které musí student splnit, a lhty pro jejich splnní. lánek 13 Uznávání absolvovaných ástí studia 1. Dkan mže studentovi na jeho žádost uznat pro studium pedmty absolvované a) v pedchozím studiu ve studijních programech uskuteovaných univerzitou nebo její fakultou, b) v pedchozím nebo soubžném studiu na nkteré vysoké škole v eské republice nebo v zahranií, c) v pedchozím nebo soubžném studiu v rámci celoživotního vzdlávání ( 60 odst. 2 zákona). Místo pedmtu pedepsaného pro studium lze uznat také skupinu pedmt absolvovaných podle písmene a) až c), jestliže jejich obsah zahrnuje požadavky pedepsaného pedmtu. Z pedchozího studia lze uznat pouze pedmty, které jsou ve vztahu ke studiu, pro nž jsou uznávány, povinné nebo povinn volitelné, pípadn další pedmty, které stanoví dkan. Pedchozím studiem se rozumí studium, které bylo ukoneno podle 55 nebo 56 zákona. 2. Dkan je povinen uznat studentovi všechny ECTS kredity získané bhem studijního pobytu na vysoké škole v zahranií v souladu se studijní smlouvou (Learning Agreement) uzavenou za tímto úelem. 3. Žádost podle odstavce 1 nebo odstavce 2, s výjimkou pedmt absolvovaných podle odstavce 1 písm. a), jejichž dokumentace je dostupná v UIS, student doloží a) potvrzeným výpisem studijních výsledk vetn klasifikace a potu kredit, b) vysokou školou nebo její fakultou potvrzenou osnovou každého pedmtu peloženou do eského jazyka s pípadným popisem jeho zalenní do studijního programu nebo studijního oboru, v jejichž rámci byl absolvován. 4. Pedmt ukonený v pedchozím studiu lze uznat, pokud od jeho ukonení neuplynulo více než pt let. 5. V pípad, že dojde k uznání pedmtu, je uznána i jeho kreditová hodnota s potem kredit odpovídajícím potu kredit pedmtu akreditovaného studijního programu, který uskuteuje univerzita nebo její fakulta. 6. Kreditová hodnota uznaných pedmt absolvovaných v pedchozím studiu se nezapoítává do potu kredit rozhodujícího pro posouzení splnní podmínek pro zápis do studia v následujícím semestru (l. 11 odst. 4). 7. Žádost o uznání pedmt absolvovaných v pedchozím studiu je student povinen pedložit nejpozdji v období zápisu do prvního semestru studia ve studijním programu uskuteovaném univerzitou nebo její fakultou. 8. Žádost o uznání pedmt studovaných soubžn je student povinen pedložit nejpozdji do zápisu do studia v následujícím semestru. lánek 14 Ukonení pedmtu 1. Zapsaný pedmt mže být ukonen zápotem nebo zkouškou. Zpsob ukonení pedmtu stanoví studijní program. 6
2. Zkoušky i zápoty vykonávají studenti u tch akademických pracovník (dále jen zkoušející ), kteí jsou v daném semestru pro daný pedmt ureni garantem pedmtu. 3. ádné i opravné termíny pro ukonení pedmtu jsou stanoveny ve zkouškovém období, nejdíve však jeden týden ped ukonením období výuky. Výjimku tvoí pedmty s blokovou výukou (l. 8 odst. 8) a konzultaní výukou (l. 14 odst. 12), jejichž ádné i opravné termíny mohou být vypisovány již v prbhu semestrální výuky. 4. Termíny pro ukonení pedmtu jsou zveejovány nejpozdji dva týdny ped zahájením zkouškového období v potu odpovídajícím obvyklému opakování pedmtu (minimální kapacita 150 % zapsaných student) a v rovnomrném rozdlení. 5. Zkouška mže být písemná, ústní, grafická nebo složená z nkolika ástí. Zkouška je konána zpravidla v jednom dni. Skládá-li se z více ástí, mže být konána nejvýše ve dvou dnech. 6. Student i zkoušející mají právo požádat dkana o konání komisionální zkoušky nebo zápotu. 7. Výsledek zkoušky se hodnotí klasifikaními stupni výborn (1; A), velmi dobe plus (1,5; B), velmi dobe (2; C), dobe plus (2,5; D), dobe (3; E) a nevyhovl (4; F). Klasifikaní stupe vykonané zkoušky zaznamená zkoušející do UIS, zpravidla souasn zapíše výsledek úspšn vykonané zkoušky studentovi slovn do výkazu o studiu. íselné vyjádení klasifikace slouží ke stanovení prmrných studijních výsledk. 8. Ukonením pedmtu pedepsaným zpsobem získává student poet kredit uvedený pro daný pedmt ve studijním plánu. 9. Pokud se student nedostaví ke zkoušce v termínu, na který se pihlásil, a neomluví se do pti pracovních dn, je klasifikován známkou nevyhovl. 10. Pokud student neukoní pedmt pedepsaným zpsobem v ádném termínu, mže ukonení opakovat dvakrát v termínu opravném. 11. Pokud student nkterého z vypsaných ádných nebo opravných termín nevyužije, nemá nárok na vypsání dalšího termínu než na ty, které byly vypsány podle odstavc 4 a 14. 12. Jestliže student pedmt neukoní pedepsaným zpsobem v daném semestru, musí si jej zapsat opakovan. Pro opakující studenty mže být pedmt vyuován formou konzultací. 13. Výjimen student mže zrušit zápis pedmtu. Tuto možnost tetího zápisu pedmtu lze využít nejvýše dvakrát za dobu studia v píslušném studijním programu na základ rozhodnutí dkana. O další možnosti zápisu pedmt mže v závažných pípadech rozhodnout dkan. 14. Za neuskutenné termíny pro ukonení pedmtu vyhlášených podle odstavce 4 z dvodu nepítomnosti zkoušejícího je vedoucí ústavu povinen stanovit náhradní termíny a urit náhradního zkoušejícího. Je-li zkoušejícím vedoucí ústavu, penáší se tato povinnost na dkana. lánek 15 Ukonení studia 1. Studium se ádn ukonuje, jestliže student splní všechny studijní požadavky vyplývající z píslušného studijního programu, vetn vykonání státní zkoušky. 2. Studium se dále ukonuje: a) zanecháním studia; zanechání studia oznamuje student dkanovi formou písemného prohlášení o zanechání studia, b) nesplní-li student požadavky vyplývající ze studijního programu podle tohoto ádu (zejména l. 11 odst. 5 a l. 14 odst. 13), c) odntím akreditace studijního programu, d) zánikem akreditace studijního programu podle 80 odst. 4 zákona, e) vylouením ze studia podle 65 odst. 1 písm. c) nebo podle 67 zákona. 3. Dnem ukonení studia podle odstavce 2 písm. b) je den, kdy rozhodnutí nabylo právní moci. 4. Pi ukonení studia je student povinen dostavit se na studijní oddlení, doložit vypoádání všech závazk vi univerzit a odevzdat prkaz studenta nejpozdji do deseti dn ode dne ukonení studia. 7
lánek 16 Státní závrená zkouška 1. Studium v bakaláském, navazujícím magisterském a magisterském studijním programu se v souladu s 45 a 46 zákona ádn ukonuje státní závrenou zkouškou. 2. Souástí státní závrené zkoušky je v bakaláském studijním programu zpravidla obhajoba bakaláské práce, v navazujícím magisterském a magisterském studijním programu obhajoba diplomové práce. 3. Státní závrená zkouška se koná ped zkušební komisí; její prbh a vyhlášení výsledku jsou podle ustanovení 53 odst. 1 zákona veejné. lánek 17 Zkušební komise pro státní závrené zkoušky 1. Pedsedu a leny zkušební komise pro státní závrené zkoušky s právem zkoušet jmenuje v souladu s 53 odst. 2 a 3 zákona dkan, pípadn Ministerstvo školství, mládeže a tlovýchovy. 2. Poet len zkušební komise s právem zkoušet stanoví dkan v návaznosti na typ studijního programu a poet pedmt státní závrené zkoušky. lánek 18 Bakaláská a diplomová práce 1. Pokud tak stanoví studijní plán, je podmínkou ádného ukonení studia v bakaláském studijním programu vypracování a obhajoba bakaláské práce. Vypracování a obhajoba diplomové práce jsou podmínkou ádného ukonení studia v magisterském a magisterském navazujícím studijním programu. 2. Témata bakaláských a diplomových prací (dále jen závrená práce ) vypisuje vedoucí ústavu v termínu uvedeném v harmonogramu a zpsobem stanoveným dkanem. 3. Student je povinen zvolit si téma závrené práce v termínu stanoveném harmonogramem studia. Pitom má podle 62 odst. 1 písm. f) zákona právo navrhnout téma své závrené práce. 4. Vedoucí ústavu jmenuje vedoucího závrené práce, který vypracuje zadání a v prbhu jejího ešení studenta vede k samostatnému vypracování závrené práce. 5. Student odevzdává závrenou práci nejmén ve dvou nerozebírateln svázaných exempláích, v termínu stanoveném dkanem, na ústav, na kterém mu byla práce zadána. Závrená práce mže být napsána v jazyce eském nebo slovenském s anglickým souhrnem, nebo v jazyce anglickém s eským nebo slovenským souhrnem. 6. Závrenou práci posuzuje vedoucí práce a oponent jmenovaný vedoucím ústavu. Posudky práce musí obsahovat vyjádení, zda je práce doporuena k obhajob; student má právo být ped obhajobou s hodnocením seznámen. Je-li závrená práce obma hodnotiteli hodnocena jako nevyhovující a není-li doporuena k obhajob, je student povinen ji pepracovat. 7. Závrené práce jsou zveejovány v aplikaci Závrené práce v UIS. 8
lánek 19 Konání státní závrené zkoušky 1. Ke státní závrené zkoušce se student pihlašuje na píslušném studijním oddlení. 2. Student mže konat státní závrenou zkoušku, jestliže splnil studijní požadavky vyplývající ze studijního programu, jeho závrená práce byla vedoucím práce nebo oponentem doporuena k obhajob a pihlásil se k této zkoušce v termínu stanoveném asovým harmonogramem fakulty nebo univerzity. 3. Státní závrenou zkoušku mže student konat v ádném nebo v opravném zkušebním termínu. Student, který nevykonal zkoušku v ádném zkušebním termínu, ji mže konat nejdíve v následujícím semestru a nejpozdji do dvou let od tohoto termínu v termínu opravném. Do doby uskutenní opravného termínu státní závrené zkoušky je studentovi perušeno studium. Na dobu perušení studia se nevztahuje l. 12 odst. 2. 4. Studentovi, který splnil všechny studijní požadavky uvedené v odstavci 2 a nepihlásil se ke státní závrené zkoušce v píslušném období, je studium perušeno k poslednímu dni tohoto období. Nejpozdji do dvou let má tento student právo využít ádný i opravný zkušební termín, pokud jsou tyto termíny dkanem vypsány. lánek 20 Prbh a klasifikace státní závrené zkoušky 1. Prbh státní závrené zkoušky ídí pedseda zkušební komise. 2. Státní závrená zkouška se skládá z obhajoby závrené práce, je-li pedepsána studijním programem, a z ústní zkoušky pro každý z pedmt stanovených pro píslušný studijní program. 3. Pi hodnocení státní závrené zkoušky se používá klasifikaní stupnice jako u zkoušky (l. 14 odst. 7). O výsledku rozhoduje zkušební komise. Obhajoba závrené práce a zkouška z každého pedmtu se hodnotí samostatn. Jestliže hodnocení kterékoliv ásti, tj. obhajoby závrené práce a jednotlivých pedmt je nevyhovl, musí být celkový výsledek státní závrené zkoušky nevyhovl. 4. Na základ klasifikace jednotlivých ástí státní závrené zkoušky navrhuje pedseda zkušební komise celkový výsledek státní závrené zkoušky (l. 14 odst. 7). O návrhu rozhodují lenové komise hlasováním na neveejném zasedání. Pi rovnosti hlas rozhoduje hlas pedsedy. 5. Jestliže student u státní závrené zkoušky byl hodnocen stupnm nevyhovl, rozhodne zkušební komise, zda bude opakovat pouze tu ást státní závrené zkoušky, z níž nevyhovl, nebo zda bude opakovat celou státní závrenou zkoušku. 6. U student, kteí úspšn vykonali státní závrenou zkoušku, vyhlašuje zkušební komise na základ celkového výsledku státní závrené zkoušky a výsledk studia celkový výsledek studia: a) prospl s vyznamenáním, jestliže student absolvoval studium ve studijním programu s prmrným prospchem do 1,50 a byl hodnocen v konené klasifikaci z každého pedmtu stupnm A až D, z prospchových dvod nepekroil standardní dobu studia a celkový výsledek státní závrené zkoušky byl hodnocen klasifikaním stupnm výborn (A), b) prospl, v ostatních pípadech. 7. Výsledek státní závrené zkoušky a celkový výsledek studia vyhlašuje pedseda nebo jím povený len zkušební komise po ukonení státní závrené zkoušky nebo její ásti. 8. Absolventm, kteí ukonili studium s celkovým hodnocením prospl s vyznamenáním nebo prospl, vydá univerzita vysokoškolský diplom a dodatek k diplomu v jazyce eském a anglickém. lánek 21 Ocenní studijních výsledk 1. Pi sledování prmrných studijních výsledk se využívá evidence studia v UIS. Pi výpotu prmrných studijních výsledk se vychází z konené klasifikace všech pedmt zapsaných studentem v píslušném studijním programu. 2. Vynikající studijní výsledky mohou být po ukonení studia ocenny Cenou rektora, Cenou dkana a Uznáním dkana. Ocenní je zpravidla spojeno s finanní odmnou. 3. Studentm, kteí prospli s vyznamenáním, lze udlit: a) Cenu rektora, jestliže absolvovali studium ve studijním programu s prmrným prospchem do 1,20, 9
b) Cenu dkana, jestliže absolvovali studium ve studijním programu s prmrným prospchem do 1,35. 4. Studentm, kteí obhájili závrenou práci s klasifikací výborn, lze na doporuení zkušební komise udlit Uznání dkana, bez ohledu na pedchozí studijní výsledky. 5. Podmínkou pro udlení Ceny rektora nebo Ceny dkana je, aby student alespo 75 % z celkového potu kredit potebných pro ádné ukonení studia získal studiem ve studijním programu uskuteovaném univerzitou nebo nkterou její fakultou. ást tetí Studium v doktorských studijních programech lánek 22 Doktorský studijní program 1. Doktorské studijní programy jsou zameny na vdecké bádání a samostatnou tvrí innost v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo na samostatnou teoretickou a tvrí innost v oblasti umní. 2. Doktorský studijní program je ucelený projekt vymezující zpsob získání vysokoškolského vzdlání. Na uskuteování doktorských studijních program akreditovaných na univerzit se zpravidla podílejí i fakulty. Akreditace doktorského studijního programu se ídí obecn závaznými právními pedpisy, zejména 78 až 81 zákona. 3. Doktorský studijní program je charakterizován názvem, formou, obsahem a cíli studia. Zpravidla se lení na jednotlivé studijní obory v souladu s l. 7 mimo hodinový rozsah a kreditové hodnoty. Za prbh doktorského studijního programu uskuteovaného na fakult odpovídá dkan, za prbh studijního programu uskuteovaného univerzitou odpovídá rektor. 4. Nejpozdji tyi msíce ped stanoveným termínem pijímacích zkoušek zveejuje podmínky pro pijetí každý kalendání rok univerzita a každá z jejích fakult pro píští akademický rok. 5. Studijní programy uskuteované na základ dohody mezi vysokými školami nebo jejich souástmi, podle 47a zákona, nebo akreditované s právnickou osobou, která má sídlo, svou ústední správu nebo hlavní místo své podnikatelské innosti na území nkterého lenského státu Evropské unie, nebo která byla zízena nebo založena podle práva nkterého lenského státu Evropské unie, zabývající se vzdlávací a vdeckou, výzkumnou, vývojovou, umleckou nebo další tvrí inností podle 81 zákona, probíhají na základ dvoustranné dohody o vzájemné spolupráci podle 81 odst. 2 a 3 zákona (dále jen dohoda ), která musí být v souladu se zákonem a pedpisy univerzity. lánek 23 Pijímání ke studiu a pijímací ízení 1. Obecné podmínky pro pijetí uchaze ke studiu a pijímacím ízení v doktorských studijních programech stanoví 48 až 50 zákona. 2. Další podmínky pro pijetí uchaze ke studiu v doktorských studijních programech uskuteovaných fakultami podle 50 zákona stanoví statut univerzity (l. 12 až 14 a l. 18) a statut fakulty ; u studijních program uskuteovaných univerzitou statut univerzity. 3. O pijetí uchazee ke studiu v doktorských studijních programech uskuteovaných fakultami rozhoduje dkan. 4. O pijetí k mezifakultnímu nebo meziuniverzitnímu studiu v doktorském studijním programu rozhoduje rektor. 5. V pípad studijních program uskuteovaných mezi vysokými školami nebo jejich souástmi eší prbh pijímacího ízení dohoda. lánek 24 Zápisy do studia, asové rozvržení akademického roku 1. Uchazei pijatému ke studiu do doktorského studijního programu uskuteovaného univerzitou nebo fakultou vzniká právo na zápis do studia podle 51 zákona. 10
2. Na zápis do studia se vztahuje l. 5; student je však zapisován do studia v doktorském studijním programu. 3. Zápis do studia podle odstavce 1 se koná v termínech, které stanoví dkan. (Podle l. 1 odst. 3 se u studijních program uskuteovaných univerzitou myslí rektor.) 4. asové rozvržení akademického roku se ídí l. 6. lánek 25 Oborová rada 1. Studium v doktorských studijních programech a studijních oborech sledují a hodnotí oborové rady. Oborová rada je jmenována pro každý studijní program. 2. leny oborové rady mohou být profesoi, docenti a významní odborníci schválení píslušnou vdeckou radou. Oborová rada má nejmén sedm len, z nichž alespo jeden není lenem akademické obce univerzity. 3. leny oborové rady se souhlasem vdecké rady fakulty jmenuje a odvolává dkan, nejdéle na dobu platnosti akreditace píslušného doktorského studijního programu. Pedsedu a místopedsedu oborové rady volí ze svého stedu její lenové. Pro zvolení je nezbytná nadpoloviní vtšina hlas všech len oborové rady. 4. U univerzitních doktorských studijních program jmenuje a odvolává leny oborové rady se souhlasem vdecké rady univerzity rektor, nejdéle na dobu platnosti akreditace píslušného doktorského studijního programu. Pedsedu a místopedsedu oborové rady volí ze svého stedu její lenové. Pro zvolení je nezbytná nadpoloviní vtšina hlas všech len oborové rady. 5. Pro studijní programy uskuteované na základ dohody mezi vysokými školami nebo jejich souástmi je na základ dohody vytvoena spolená oborová rada podle 47 odst. 6 zákona. Její ustavení a jmenování podléhá vnitním pedpism obou vysokých škol. Toto ustanovení platí i pro spolupráci se zahraniní vysokou školou podle 47a zákona, pípadn jinou právnickou osobou podle 81 zákona. 6. Oborová rada zejména: a) garantuje obsahové zamení a vdeckou profilaci vdního oboru, projednává zmny ve struktue pedmt, které jsou souástí píslušného doktorského studijního programu, a stanovuje pedmty státní doktorské zkoušky, b) navrhuje leny komisí pro pijímací zkoušky a školitele, c) vyjaduje se k individuálnímu studijnímu plánu studenta a jeho pípadným zmnám, d) kontroluje a hodnotí probíhající studium v daném doktorském studijním oboru a výsledek tohoto hodnocení pedkládá nejmén jednou ron dkanovi, e) navrhuje oponenty a termíny obhajob disertaních prací, f) navrhuje dkanovi leny zkušebních komisí pro státní doktorské zkoušky a obhajoby disertaních prací. 7. Oborová rada je schopná usnášení, jsou-li pítomny alespo dv tetiny jejích len. Ke schválení usnesení je potebná nadpoloviní vtšina kladných hlas pítomných len oborové rady. 8. innost oborové rady ídí pedseda a v odvodnných pípadech jej zastupuje místopedseda oborové rady. lánek 26 Školitel 1. Studium v doktorských studijních programech probíhá pod vedením školitele. 2. Školitelem mže být akademický, vdecký, významný výzkumný nebo vývojový pracovník univerzity, zpravidla profesor nebo docent, který psobí ve vdním oboru odpovídajícím píslušnému doktorskému studijnímu programu a studijnímu oboru, má širší pehled o rozvoji vdy a praxe v daném vdním oboru a osobní pedpoklady pro vedení student. Školitelem mže být ustanoven i zamstnanec jiné právnické osoby, která se zabývá vzdlávací a vdeckou, výzkumnou, vývojovou nebo další tvrí inností, který vyhovuje uvedeným požadavkm. Školitele ustanovuje na základ návrhu oborové rady a po schválení vdeckou radou dkan. 3. Školitel se podílí na vzdlávání studenta, kdy zejména: a) sestavuje za úasti studenta jeho individuální studijní plán, 11
b) navrhuje za úasti studenta téma disertaní práce, c) poskytuje studentovi, pedevším v metodických otázkách, konzultace pi zpracování disertaní práce, d) dbá o zapojení studenta do vdecké, pedagogické a další tvrí innosti a o jeho úast na vdeckých semináích a konferencích, e) sleduje plnní individuálního studijního plánu studenta a každoron pedkládá prostednictvím oborové rady dkanovi návrhy na opatení sledující splnní cíl studia, f) vyjaduje se k žádostem studenta týkajících se studia v jeho prbhu. 4. Dkan mže zrušit ze závažných dvod povení školitele a urit studentovi školitele jiného. V návaznosti na zamení disertaní práce mže školitel doporuit prostednictvím oborové rady dkanovi ustanovení školitele specialisty. lánek 27 Individuální studijní plán 1. Studium v doktorských studijních programech probíhá podle individuálního studijního plánu. 2. Školitelem vypracovaný individuální studijní plán za úasti studenta musí být projednán a odsouhlasen oborovou radou do tí msíc od zápisu studenta do studia. Pedseda oborové rady pedkládá individuální studijní plán ke schválení dkanovi. 3. Individuální studijní plán stanoví obsahové zamení samostatné vdecké, výzkumné a vývojové innosti studenta a jeho vlastní vzdlávací innosti. Stanoví téma disertaní práce, metodické rámce jeho ešení, pedmty, které je student povinen absolvovat a asový harmonogram studia. Individuální studijní plán upravuje rovnž absolvování stáží a pobyt na jiných pracovištích. 4. V prbhu každého roníku studia má student doktorského studijního programu nárok na tyi týdny souvislých prázdnin. 5. Se souhlasem školitele a oborové rady mže student plnit ást studia v doktorském studijním programu v zahranií a to na základ dohody uzavené mezi univerzitou a partnerskou institucí upravující podmínky studia a zpsob uznání ásti studia a absolvovaných zkoušek. Toto ustavení je platné i v pípad realizace spolených studijních program podle 47a a 81 zákona. lánek 28 Prbh studia v doktorském studijním programu 1. Student doktorského studijního programu absolvuje minimáln ti odborné pedmty a zkoušku z anglického, pípadn jiného svtového jazyka. Odborné zkoušky je možno absolvovat se souhlasem školitele a oborové rady na jiné univerzit. 2. Prbh studia každého studenta je zaznamenáván ve studijní evidenci v UIS a ídí se podle l. 9. 3. Garant pedmtu je upraven v l. 10. 4. Pedmt zapsaný v individuálním studijním plánu je ukonen zkouškou podle l. 14 s výjimkou odstavc 3, 8, 11 a 12. Termín zkoušky je individuáln stanoven garantem pedmtu. U zkoušky je obvykle pítomen jako písedící školitel nebo jím povený zástupce. Zkoušky jsou zpravidla ústní. Výsledek zkoušky je evidován v UIS a zaznamenán ve výkazu o studiu. Student obdrží protokol o vykonané zkoušce, který je evidován v jeho dokumentaci studia. 5. Dkan mže studentovi doktorského studijního programu na jeho žádost uznat pro studium pedmty absolvované v jiném nebo pedchozím studiu v doktorském studijním programu podle l. 13 mimo kreditovou hodnotu. lánek 29 Perušení studia 1. Standardní doba studia v doktorském studijním programu je nejmén ti a nejvýše tyi roky a studium je organizováno ve studijních ronících. Dkan mže na žádost studenta studium na nezbytn nutnou dobu i opakovan perušit. 2. Perušení studia v doktorském studijním programu je obvykle stanoveno na dobu uritou, v rozhodnutí dkana o perušení. Nejdelší celková doba perušení studia nesmí pesáhnout ti studijní roníky. Studium mže 12
být perušeno i opakovan. Dkan mže rozhodnout jinak, v závislosti na doporuení oborové rady nebo školitele. 3. Pokud bhem perušení studia došlo ke zmn individuálního studijního plánu, podle kterého student studoval, stanoví dkan na návrh oborové rady a v souladu s tímto ádem a píslušným studijním programem studijní povinnosti, které musí student splnit, a lhty pro jejich splnní. lánek 30 Ukonení studia 1. Studium v doktorském studijním programu se ádn ukonuje absolvováním studia v píslušném doktorském studijním programu po splnní povinností daných individuálním studijním plánem, vykonání státní doktorské zkoušky a obhajobou disertaní práce. 2. Ukonení studia upravuje rovnž 56 zákona a l. 15. 3. Pi ukonení studia je student povinen dostavit se na píslušné studijní oddlení, doložit vypoádání všech závazk vi univerzit a odevzdat prkaz studenta, nejpozdji do 10 dn ode dne ukonení studia. 4. Absolventm doktorských studijních program udluje univerzita akademický titul doktor (ve zkratce Ph.D. uvádné za jménem). Jako doklad o ádném ukonení studia v doktorském studijním programu a o udlení akademického titulu doktor (ve zkratce Ph.D. ) vydá univerzita vysokoškolský diplom a dodatek k diplomu, které jsou zpravidla pedávány absolventm pi akademickém obadu. lánek 31 Zkušební komise pro státní doktorské zkoušky a obhajoby disertaních prací 1. Pedsedu a leny zkušební komise pro státní doktorské zkoušky s právem zkoušet jmenuje v souladu s 53 odst. 2 a 3 zákona dkan po schválení vdeckou radou fakulty, pípadn Ministerstvem školství, mládeže a tlovýchovy R. U doktorských studijních program uskuteovaných spolen vysokými školami nebo jejich souástmi je jmenování komisí upraveno smlouvou. Zkušební komise je minimáln ptilenná. 2. Zkušební komise pro obhajoby disertaních prací tvoí lenové zkušebních komisí pro státní doktorské zkoušky, rozšíených o oponenty disertaních prací. 3. ízením zkušební komise pro státní doktorskou zkoušku a prbhem zkoušky je zpravidla poven pedseda nebo místopedseda oborové rady. Zkoušku nemže ídit len komise, který je školitelem studenta. lánek 32 Státní doktorská zkouška 1. Státní doktorská zkouška se koná ped zkušební komisí; její prbh a vyhlášení výsledku jsou podle 53 odst. 1 zákona veejné. 2. Na státní doktorskou zkoušku se mže student pihlásit po splnní všech požadovaných studijních povinností stanovených individuálním studijním plánem. Státní doktorská zkouška pedchází obhajob disertaní práce. 3. Státní doktorskou zkouškou se ovuje schopnost a pipravenost k samostatné innosti v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo k samostatné teoretické a tvrí innosti v oblasti umní. 4. Datum a místo konání státní doktorské zkoušky zveejní dkan na úední desce fakulty alespo msíc pedem. 5. Zkušební komisi pro státní doktorskou zkoušku svolává dkan. Zkušební komise je schopná usnášení, jsou-li pítomny nejmén dv tetiny len. Pi hodnocení státní závrené zkoušky se používá klasifikaní stupnice vyhovl a nevyhovl. O výsledku zkoušky se zkušební komise usnáší vtšinou hlas všech pítomných len zkušební komise tajným hlasováním. 6. Státní doktorská zkouška se mže v pípad hodnocení stupnm nevyhovl opakovat v opravném termínu. V pípad, že se student bez omluvy nedostaví ke zkoušce, je hodnocen stupnm nevyhovl. Nevykoná-li student státní doktorskou zkoušku ani v opravném termínu, je mu studium podle 56 odst. 1 písm. b) zákona ukoneno. Na rozhodování se vztahuje 68 zákona. 7. Státní doktorská zkouška se koná v jazyce, ve kterém je doktorský studijní program akreditován. Se souhlasem oborové rady a komise se mže konat rovnž v jazyce anglickém nebo jakémkoli svtovém jazyce. 13
8. O prbhu státní doktorské zkoušky poídí zkušební komise pro státní doktorskou zkoušku zápis, který podepíšou všichni pítomní lenové komise. 9. Jako doklad o vykonané státní doktorské zkoušce vydá univerzita dodatek k diplomu. V pípad akreditovaného doktorského studijního programu nebo studijního oboru v cizím jazyce vydá univerzita dodatek k diplomu v tomto jazyce. lánek 33 Disertaní práce 1. Disertaní práce je samostatnou vdeckou prací, která obsahuje pvodní a v recenzovaném vdeckém asopise nebo sborníku uveejnné výsledky nebo výsledky pijaté k uveejnní nebo pvodní výsledky projekt, které byly veejn vystaveny. 2. Disertaní práce se pedkládá v eském (slovenském) nebo v anglickém jazyce, u studijních program akreditovaných v cizím jazyce v tomto jazyce. Pedložení práce v jiném jazyce je možné jen se souhlasem oborové rady. Souástí disertaní práce v eském (slovenském) nebo jiném jazyce je souhrn v jazyce anglickém. Souástí disertaní práce v anglickém, pípadn jiném cizím jazyce je souhrn rovnž v jazyce eském (slovenském). 3. Souasn s disertaní prací se pedkládá autoreferát disertaní práce v eském nebo slovenském jazyce s anglickým souhrnem, v pípad akreditace doktorského studijního programu nebo studijního oboru v cizím jazyce je autoreferát zpracován v tomto jazyce a jeho souástí je souhrn v anglickém a eském (slovenském) jazyce. Autoreferát obsahuje ve struné form základní myšlenky, hypotézy, metody, výsledky a závry disertaní práce a to ve stejné struktue, jako jsou uvedeny v disertaní práci. Souástí autoreferátu je profesní životopis studenta a seznam jeho publikací. lánek 34 Obhajoba disertaní práce 1. Žádost o konání obhajoby disertaní práce podává uchaze dkanovi a souasn pedkládá: a) vyvázanou disertaní práci ve tyech vyhotoveních, b) autoreferát disertaní práce ve stanoveném potu vyhotovení (minimáln 20 ks), c) doklad o uveejnní pvodních výsledk práce nebo o výsledcích pijatých k uveejnní ( 47 odst. 4 zákona). 2. Na základ návrhu oborové rady jmenuje dkan ti oponenty disertaní práce, z nichž alespo dva nejsou leny akademické obce univerzity. Nejmén jeden oponent musí být profesor nebo doktor vd. 3. Po obdržení oponentských posudk a konzultaci s leny oborové rady a oponenty navrhne pedseda nebo místopedseda oborové rady termín obhajoby. Termín obhajoby disertaní práce vyhlásí dkan. 4. Datum a místo obhajoby disertaní práce musí být alespo msíc pedem zveejnny na úední desce fakulty a oznámeny uchazei, oponentm a lenm oborové rady. Na návrh pedsedy nebo místopedsedy oborové rady se oznámení o konání obhajoby s autoreferátem zasílají i jiným právnickým osobám, jejichž odborníci se podle své odbornosti mohou k disertaní práci vyjádit. Disertaní práce musí být zájemcm dostupná k nahlédnutí pt dní ped konáním obhajoby na dkanát fakulty. lenm komise pro státní doktorské zkoušky a obhajoby disertaních prací zasílá dkanát fakulty všechny oponentské posudky. 5. Obhajoba disertaní práce se koná ped zkušební komisí pro obhajobu disertaní práce. Obhajob musí být pítomni alespo dva oponenti. Zkušební komise pro obhajobu disertaní práce je schopná usnášení, jsou-li pítomny nejmén dv tetiny len; rozhoduje tajným hlasováním. Výsledek obhajoby se hodnotí stupni vyhovl nebo nevyhovl. K úspšné obhajob je nezbytný souhlas vtšiny všech len zkušební komise. V pípad neúspšné obhajoby urí zkušební komise zpsob pepracování disertaní práce. Prbh obhajoby disertaní práce a vyhlášení výsledk jsou veejné. Studentm, kteí pedložili disertaní práci v doktorském studijním programu akreditovaném v cizím jazyce, mže být zkušební komisí povoleno vést její obhajobu v cizím jazyce. 6. O prbhu obhajoby disertaní práce poídí zkušební komise pro obhajobu disertaní práce zápis, který podepíšou všichni pítomní lenové komise; pílohou zápisu jsou posudky oponent. 14
ást tvrtá Pechodná a závrená ustanovení lánek 35 1. Zrušuje se Studijní a zkušební ád univerzity registrovaný Ministerstvem školství, mládeže a tlovýchovy dne 17. kvtna 2004 pod j. 19 045/2004-30, ve znní pozdjších zmn. 2. Dkan je oprávnn rozhodnout o zmírnní tvrdosti vzniklé uplatnním tohoto ádu na žádost studenta, jehož studium bylo zahájeno ped jeho úinností. 3. Tento ád byl schválen podle 9 odst. 1 písm. b) zákona Akademickým senátem univerzity dne 19. února 2007. 4. Tento ád nabývá platnosti podle 36 odst. 4 zákona dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tlovýchovy R. 5. Tento ád nabývá úinnosti od akademického roku 2007/2008. Prof. Ing. Jaroslav Hlušek, v. r. rektor 15