8 CHEMICKÉ VYŠETŘENÍ MOČE

8 CHEMICKÉ VYŠETŘENÍ MOČE Základní chemické vyšetření moče patří k rutinním vyšetřením prováděným jak v nemocničních zařízeních a klinicko-biochemických laboratořích tak přímo v ordinaci lékaře a přispívají ke stanovení diagnozy, sledování průběhu léčby a výsledků léčebných postupů. Při chemické analýze moče se nejčastěji používají diagnostické proužky, které slouží pro detekci základních parametrů sledovaných v moči (ph, proteinů, krve, glukosy, ketolátek, bilirubinu a dalších). Kromě těchto diagnostických proužků jsou vyráběny různé další typy diagnostických proužků, které řadíme mezi screeningové testy založené většinou na imunochromatografických metodách. Tyto speciální screeningové testy se používají např. pro průkaz drog nebo hormonů v moči. Nezbytný požadavek pro vyšetření moče je správný odběr moče, pacienta je nutno poučit o podmínkách odběru a transportu. Pacient by neměl požít nadměrné množství tekutin během noci před odběrem. Před vlastním odběrem je nutné provést očistu genitálií vodou, NE dezinfekcí, mohlo by totiž dojít k falešným výsledkům při analýze moče. Vzorek musí být dodán do 1 hodiny (maximálně 2 hodin) do ordinace či laboratoře k vyhodnocení. Při delším stání odebrané moče při pokojové teplotě dochází k falešně pozitivním nebo falešně negativním výsledkům. Odběr moči Pro základní chemické vyšetření moči se používá zpravidla první ranní moč, která je poměrně koncentrovaná, a patologické hodnoty jsou tedy nejvýraznější. Zásadně se vyhýbáme katetrizaci močového měchýře, pokud není nutno zavést močový katétr z jiných závažných důvodů. Pro kvantitativní stanovení se vyšetřuje vzorek moči sbírané určitý časový interval (obvykle 3, 6, 12 nebo 24 h). Pokyny pro odběr vzorku moče: Pro většinu vyšetření se používá střední proud první ranní moče. Počáteční proud moči je vždy kontaminován buňkami a kontaminanty z okolí zevního ústí uretry, proto první proud pacient vymočí do toalety a do odběrové nádoby vymočí druhý tedy střední proud moči. Moč se zachycuje do dobře vymyté nádoby, ve které nesmí být zbytky čistících a dezinfekčních prostředků. U žen je nutné zjistit poslední menses, a zvláště upozornit na nutnost omytí genitálií vodou. Při převozu vzorku odebrané moče do laboratoře je vhodné použít kalibrované zkumavky Sarstedt se žlutou zátkou. V případě potřeby analyzovat vzorek moči sbírané za delší časový interval je vhodné dát pokyny pro sběr pacientovi písemně. Nejčastější chybou totiž je, že před zahájením sběrného období není močový měchýř vyprázdněn mimo sběrnou nádobu. Sběr veškeré vyloučené moče, tedy sběr za 24 hodin, je využíván pro kvantitativní stanovení a výpočet celkového vyloučeného množství látky za den. Avšak pokud je to možné, je doporučeno pro kvantitativní stanovení využít kratší sběrný interval nebo korigovat množství stanoveného analytu v první ranní moči na exkreci kreatininu (mol analytu/mol kreatininu). 1

Pokyny pro sběr moče za 24 hodin: Vyšetřovaný se vymočí např. v 7:00 h ráno a tato moč se vylije do odpadu. Od tohoto okamžiku začíná sběrné období a shromažďuje se veškerá moč (v zakryté nádobě v temnu a chladu, příp. s přídavkem konzervačního činidla). Poslední odběr je v 7:00 ráno (tedy v okamžiku, kdy končí sběrné období). Celý sběr moči se dobře promíchá, v odměrném válci změří objem a poznamená do průvodky. Pak zpravidla postačí k vyšetření vzorek 10 20 ml. Nedodržení správného postupu může vést k hrubým chybám, které zcela znehodnotí analýzu. Fyzikální vyšetření moči Objem moči Objem moči vyloučený za 24 h (diuréza) je závislý hlavně na objemu přijatých tekutin a na objemu vody vyloučené potem (fyzická námaha) a stolicí (průjmy). U dospělých je to nejčastěji 1000 až 2000 ml/den. Snížená diuréza (oligurie) pod 500 ml/den je u dospělých závažnou známkou funkční nedostatečnosti u ledvinových poruch, někdy vzniká u horečnatých onemocnění, nadměrného pocení, těžkých průjmů, retenci vody (edémy); závažná je anurie, diuréza pod 100 ml/den. Zvýšená diuréza nad 2500 ml/den (polyurie) je běžná při nadměrném příjmu tekutin, po podání diuretik, někdy z psychických vlivů, jako je rozčilení, nebo tréma. Neléčená porucha regulace vazopresinem (diabetes insipidus) se projevuje diurézou až 10 20 litrů denně, osmolalita moči je nízká. Polyurie při diabetes mellitus je osmotická, způsobená nízkou tubulární resorpcí vody kvůli přítomnosti glukosy, která není resorbována v proximálním tubulu. Barva Normální barva moči je podle její koncentrace světle až zlatě žlutá, velmi bledá moč je typická pro polyurii. Stáním moč tmavne, některé chromogeny se oxidují kyslíkem na barviva. Zbarvení působí buď přirozená močová barviva, exogenní složky (složky potravin, léčiva) nebo patologické součásti. Některá typická zbarvení jsou uvedena v tabulce: Barva moči Jasně žlutá Růžová až červená Hnědá až tmavohnědá Zelená Možná příčina Riboflavin (vitamin B 2 ), vitaminové směsi Hemoglobin nebo krev v moči (nízké koncentrace barvu neovlivní), myoglobin, porfyriny, rostlinná barviva (červená řepa, borůvky, rebarbora) bilirubin, methemoglobin, melanin Biliverdin (produkt oxidace bilirubinu) 2

Zápach Pach normální moči je svérázný, připomíná pach hovězí polévky nebo bujónových kostek. Mění se použitím některých druhů potravin (např. chřest, česnek, káva), léků nebo vdechovaných těkavých látek (chloroform, terpentýn, toluen). Zápach Možná příčina Stav Acetonový Ketolátky v moči Diabetes mellitus, hladovění Čpavkový (amoniak) Baktérie rozkládající močovinu na CO 2 a NH 3 Stará moč, infekce močových cest Hnilobný, sirovodíkový Uvolnění H 2 S a thiolů z bílkovin bakteriální rozklad při proteinurii jaterní kóma Koňská stáj (myšina) Fenyloctová kyselina fenylketonurie Zákal Moč ihned po vymočení má být čirá. Zákal v teplé, čerstvě vymočené moči je patologickým nálezem. Zákal nebo větší sedlina však může vznikat při odstavení a chladnutí i v normální moči. Pěna Normální moč tvoří pěnu, která rychle mizí. Trvalejší pěna je typická při proteinurii. Bilirubin mění barvu pěny na žlutou až tmavožlutou. Osmolalita moče Osmolalita moči závisí na koncentraci vylučovaných látek, obvykle je nepřímo úměrná diuréze. Nejčastější hodnoty u zdravých jsou 500 850 mmol/kg H 2 O, s extrémy 30 1200 mmol/kg. Známkou dostatečné koncentrační schopnosti ledvin je osmolalita aspoň 850 mmol/kg při omezení příjmu tekutin. Porucha koncentrační schopnosti ledvin patří k prvním známkám renálního onemocnění. Vyšetření diagnostickými proužky K základnímu chemickému vyšetření moči náleží zjištění ph, osmolality a analýza přítomnosti proteinů, krve resp. hemoglobinu, glukosy, ketolátek, žlučového barviva a jeho derivátů urobilinoidů. Vyjmenované součásti se označují též jako "patologické". Při analýze zvláště citlivými metodami je nalezneme v nepatrných koncentracích i v moči zdravého člověka. Chemické vyšetření moči proto používá takové kvalitativní zkoušky, jejichž výsledek je pozitivní teprve tehdy, přestoupí-li koncentrace hledané látky jisté fyziologické rozmezí. Při pozitivitě těchto zkoušek teprve mluvíme o proteinurii, hematurii, atd. Vyšetření se obvykle provádí pomocí diagnostických proužků od různých výrobců. Výhodné pro tento účel jsou kombinované - polyfunkční diagnostické proužky, které umožňují současnou detekci několika 3

látek ( patologických součástí ). Některé polyfunkční proužky dokonce obsahují též další indikační zóny např. na detekci dusitanů a leukocytů. V současné době je u nás dostupná řada polyfunkčních, příp. speciálních diagnostických proužků, např. proužky řady PHAN (Pliva-Lachema, viz tabulka), Combur-Test (Roche Diagnostics), Multistix, Labstix (Bayer), Medi-Test Combi (Macherey-Nagel), v nichž principy stanovení jednotlivých metabolitů jsou většinou stejné. Vyhodnocení se obvykle provádí subjektivně (okem), v některých případech reflexními fotometry. Parametr Diagnostické proužky Specifická hmotnost ph Leukocyty Dusitany Proteiny Glukosa Ketony Urobilinogen Bilirubin Krev Polyfunkční pentaphan hexaphan heptaphan nonaphan SG Speciální diaphan iktophan nefrophan leuco Výhodou těchto kombinovaných proužků je možnost rychlého vyšetření moči kdekoli, i přímo u lůžka pacienta, neobyčejně snadným a jednoduchým způsobem. Vždy je nutno mít na paměti, že výsledek může být ovlivněn interferujícími léky nebo jejich metabolity. Mezi nevýhody lze počítat omezenou skladovatelnost (všímejte si proto data exspirace uvedeného na obalu). Dále je nutno si uvědomit, že při stanovení některých látek (glukosa, krev, dusitany) interferuje askorbová kyselina (vitamin C), která může být v moči přítomna ve velkých koncentracích. Tuto možnou interferenci signalizuje kontrolní zóna pro askorbovou kyselinu, jež je součástí některých polyfunkčních proužků. Postup vyšetření moči monofunkčními nebo polyfunkčními diagnostickými proužky Diagnostický proužek se krátce (1-2 s) ponoří do vzorku dobře promíchané moče, tak aby byly všechny reagenční zóny smočeny. Poté proužek otřete hranou o okraj nádoby a ponechte jej ve vodorovné poloze Po navlhčení indikačních zón ve vzorku moči je aktivována chemická reakce, která se projeví zbarvením zóny. Po časovém intervalu (obvykle cca 60 s) se provádí vyhodnocení většinou vizuálně srovnáním zbarvení indikačních zón diagnostického proužku s barevnými stupnicemi na pouzdrech pro proužky. Intenzita zbarvení je úměrná množství analytu v moči a při dodržení výrobcem předepsaného času je možné odhadnout přibližnou koncentraci určovaných látek v moči. Intenzitu zbarvení je též možné vyhodnotit přístrojově, obvykle měřením reflektance. Přesný způsob použití a vyhodnocení, včetně informací o interferujících látkách, je vždy popsán v přiložených návodech. 4

ph moče Hodnota ph moči se pohybuje obvykle v rozmezí 5,5 6,5; s krajními mezemi 4,5 8,0. Snížené ph moči (acidurie, ph < 5,5) způsobuje např. masitá strava (vyšší produkce fosfátů a sulfátů, stoupá vylučování močové kyseliny), metabolická nebo respirační acidóza, hladovění (současně ketonurie), dekompenzovaný diabetes (současně glukosurie a ketonurie). Zvýšené ph moči (alkalurie, ph > 6,5) bývá zapříčiněno např. vegetariánskou stravou, infekcí močových cest, metabolickou nebo respirační alkalózou. Hodnota ph moči se určuje acidobazickými indikátory. V praxi se ke stanovení ph moči užívá indikační zóny na diagnostických proužcích albuphan, pentaphan, hexaphan, aj. Reakci moči určujeme co nejdříve po vymočení. Není-li moč konzervována, dochází k rozmnožení mikroorganismů rozkládající močovinu na NH 3 a posunu ph k vyšším hodnotám. Specifická hmotnost moče Pomocí diagnostických proužků lze stanovit specifickou hmotnost, která dává informaci o iontové koncentraci moči, což je údaj, který nahrazuje měření osmolality moče. Referenční hodnoty jsou při běžném příjmu tekutin a potravin během dne mezi 1015 1030 g/l, což odpovídá osmolalitě asi 600 1100 mmol/kg. Specifická hmotnost nás informuje o stavu hydratace nemocného. Hodnotu specifické hmotnosti moče lze určit pomocí diagnostického proužku nonaphan SG, případně jiných. Proteinurie (bílkovina v moči) Za normálních okolností u zdravých osob je v moči přítomno jen velmi malé množství bílkovin (do 150 mg/l), které není diagnostickými proužky stanovitelné. Přítomnost většího množství bílkoviny (nad 150 mg/l) v moči se označuje jako proteinurie. Příčiny proteinurie mohou být různé, nejčastěji ji nacházíme při onemocnění nebo poškození ledvin (konkrétně - při poškození glomerul nebo tubulů ledvin). Poškození glomerulů (zvýšená permeabilita basální membrány) umožní pronikat většímu množství bílkovin do moče. Poškození tubulů (porušená zpětná resorpce nízkomolekulárních bílkovin) brání tomu, aby byly malé bílkoviny účinně zpětně vstřebány (resorbovány). U těhotných žen je často prováděn screening proteinurie, neboť její rozvoj je spojen s preeklampsií, poruchou doprovázenou hypertenzí, otoky, nevolností a bolestí hlavy během těhotenství. Proteinurie se mohou také objevovat u zdravých lidí, v tomto případě se jedná o neškodné fyziologické proteinurie. Zvláště se vyskytují u mladých lidí a jsou spojeny se stresem, tělesnou námahou, horečkou. Lze pozorovat výskyt neškodné proteinurie po dlouhém stání. Stanovení proteinurie se provádí pomocí diagnostických proužků AlbuPHAN Exkrece proteinů močí u zdravých dospělých do 150 mg/den, z toho množství albuminu není větší než 20 mg/l. Proužky albuphan indikují albumin již od koncentrace 100 mg/l, na globuliny a glykoproteiny jsou méně citlivé. Žlutě zelený odstín, slabší než odpovídá barevnému poli stupnice 1 (300 mg/l), se hodnotí jako "stopy". Při proteinurii vzniká zbarvení žlutě zelené až modré. Ke stanovení proteinurie lze použít i polyfunkční diagnostické proužky, např. pentaphan, hexaphan a jiné. Pro stanovení proteinurie používáme první 5

ranní moč, abychom zachytili noční klidovou proteinurii, neboť ve dne je vylučování proteinů močí u zdravého člověka asi dvakrát větší než v noci. Při pozitivním výsledku opakujeme vyšetření několik dní po sobě, abychom odlišili fyziologickou přechodnou proteinurii od patologické proteinurie. Mikroalbuminurie Mikroalbuminurie je časným indikátorem poškození ledvin. Za normálních okolností u zdravých lidí se vylučuje jen nepatrné množství albuminu (ca 30 mg/den). Pokud však jsou ledviny poškozené, v moči se mohou prokázat bílkoviny. Albumin je první nebo jedna z prvních bílkovin, která se objevuje v moči jako důsledek zvýšené permeability basální membrány glomerulů v počáteční fázi nefropatie. Opakovaně prokazatelná koncentrace albuminu v moči je hodnocena jako mikroalbuminurie (exkrece albuminu močí 30-299 mg/den) Mikroalbuminurii lze stanovovat pomocí diagnostických proužků MicralTest (Roche), které jsou vysoce citlivé, detekce albuminu probíhá pomocí imunochemické reakce. Zvýšené hodnoty signalizují počátek poruchy glomerulární filtrace (např. u diabetiků v důsledku neenzymové glykace kolagenu v bazální membráně glomerulů nebo u hypertoniků v důsledku zvýšeného filtračního tlaku). Glukosurie (cukr v moči) Za normálních okolností se v moči vyskytuje v závislosti na složení a příjmu potravy jen nepatrné množství glukosy, které nejsme schopni diagnostickými proužky prokázat. O glykosurii, přítomnosti glukosy v moči, hovoříme při vyšších hodnotách glukosy v moči (nad 0,8 mmol/l). Glukosurie vzniká při hyperglykemii takového stupně, kdy je překročena maximální schopnost buněk proximálního tubulu resorbovat glukosu z glomerulárního filtrátu, tedy při překročení tzv. renálního prahu (9-10 mmol/l). Nejběžnější příčinou glykosurie je diabetes mellitus. Glykosurie se však může objevit také u zdravých lidí, nejčastěji po nadměrné zátěži glukosou. Vyskytuje se také renální glykosurie, kdy je porušena schopnost tubulárních buněk resorbovat glukosu (přičemž glykémie je ve fysiologických hodnotách), vyskytuje se při poškození ledvin postihující buňky proximálního tubulu. Stanovení glykosurie se provádí pomocí diagnostických proužků GlukoPHAN (monofunkční proužky) nebo pomocí polyfunkčních proužků např. HexapPHAN aj. Pro monitorování diabetických pacientů se výhodně používají proužky DiaPHAN, které současně umožňují stanovit ketolátky v moči. Ketonurie (ketolátky v moči) V moči se za normálních okolností ketolátky vyskytují v nepatrném množství, které není detekovatelné. Vylučování ketolátek do moče se zvyšuje při zvýšené koncentraci ketolátek v krvi, k čemuž dochází především u nekompenzovaného diabetu nebo při dlouhodobém hladovění. Průkaz ketolátek v moči má význam především u diabetiků 1. typu. U správně léčeného diabetika ketolátky v moči nenacházíme. Ketonurie se současnou glukosurií je odrazem metabolické dekompenzace diabetiků. Proto je nezbytné provádět zkoušky na ketonurii zvláště při každém zjištění glukosurie. 6

Stanovení ketonurie se provádí nejčastěji pomocí diagnostických proužků DiaPHAN, které umožňují stanovit současně glukosu a ketolátky v moči, což má zásadní význam při stanovení diabetické ketoacidozy. Dále lze použít další multifunkční proužky typu PentaPhan aj Hematurie (erytrocyty v moči) Za fyziologických okolností se erytrocyty v moči nevyskytují. Hematurie označuje nález přítomnosti krve (erytrocytů) v moči. Příčinou hematurie může být poškození glomerulů (porucha v ultrastruktuře glomerulů), erytrocyty se protlačí přes glomerulární membránu a poté mají změněný tvar, který má morušovitý charakter. Při hematurii nalézáme hemoglobin a v močovém sedimentu lze prokázat poškozené erytrocyty. Většinou současně s hematurií prokážeme i proteinurii. Další příčinou hematurie může být krvácení v ledvinách nebo močových cestách, detekovatelné erytrocyty mají tvar normální a proteinurie nemusí být zjištěna. Stanovení hematurie se provádí pomocí proužků HemoPHAN (monofunkční) nebo polyfunkčními proužky, např. HexaPHAN aj. Při negativní reakci zůstává indikační zóna žlutá, v přítomnosti hemoglobin se barví žlutě zeleně až modře. Jsou-li v moči intaktní erytrocyty, může být zbarvení zóny nerovnoměrné. Hematurii potvrdí nález četných erytrocytů v močovém sedimentu. Hemoglobinurie (hemoglobin v moči) Hemoglobin se v moči za fyziologických podmínek nevyskytuje. Nález hemoglobinurie, průnik volného hemoglobinu do definitivní moči, je téměř vždy patologickým nálezem. Nejčastěji je tento nález pozorován u stavů, které provází masivní intramuskulární hemolýzu (hemolytické jedy, transfuze nevhodné krve). Volný hemoglobin (a podobně i myoglobin uvolněným z rozsáhlých poškozených svalů) přechází do glomerulárního filtrátu a pokud není v tubulech resorbován, vylučuje se do moče. Moč s nadměrnou příměsí hemoglobinu má narůžovělé až masové zbarvení a spektroskopicky v ní lze prokázat hemoglobin; u masivní hemoglobinurie může nabýt až zbarvení černého piva (degradace hemoglobinu). Hemoglobinurie a myoglobinurie vážně ohrožuje činnost ledvin. Stanovení hemoglobinurie se provádí stejnými typy diagnostických proužků jako hematurie. Bilirubinurie (bilirubin v moči) a urobilinogeny v moči Viz. kapitola 6 Vyšetření funkce jater. Dusitany v moči Bakteriurie označuje přítomnost bakterií v moči pomocí detekce dusitanů v moči. Močové cesty jsou za normálních podmínek sterilní. Proto detekce dusitanů v moči slouží jako rychlá metoda na odhalení asymptomatické infekce močových cest. V přítomnosti některých patogenních bakterií v močovém systému dochází k redukci dusičnanů (normální složka moči) na dusitany, které se stanovují diagnostickými proužky. Předpokladem detekce dusitanů v moči při bakteriurii je dostatečný příjem dusičnanů v potravě (dieta zahrnující zeleninu), dostatečně dlouhá doba retence moči v močovém 7

měchýři (alespoň 4 h) a vyloučení antibakteriální léčby. Pozitivní nález bakteriurie vždy označuje infekci močových cest. Negativní nález dusitanů však nevylučuje bakteriurii, neboť nelze vyloučit infekci mikroorganismy, které neredukují dusičnany. Falešně negativní nález může být získán také při polyurii, častém močení, nadměrném lačnění či hladovění nebo nadměrných dávkách vitaminu C. Zvláštní pozornost zasluhuje vyšetřování dusitanů v moči v těhotenství, kdy je riziko infekce močových cest vyšší. Stanovení dusitanů v moči je prováděno polyfunkčními proužky, např.nonaphan, NefroPHAN leuco Leukocyty v moči Leukocyturie je nález zvýšeného množství leukocytů v moči, což vždy signalizuje zánětlivé onemocnění. Může se jednat o zánětlivé onemocnění ledvin (pyelonefritidu) anebo dolních močových cest (cystitida, uretritida). Co se týče fyziologické hladiny leukocytů v moči, zatím není standardizována hranice mezi normální a patologickou exkrecí leukocytů. Jako patologický nález se hodnotí > 20 leukocytů/μl moči; při nálezu 10 20 leukocytů/μl je nutné provést další vyšetření s novou čerstvou močí. Při pozitivním nálezu leukocytů v moči je třeba další vyšetření na proteinurii, hematurii, nitriturii, ph a mikroskopické vyšetření močového sedimentu. Při zánětech způsobených toxickými látkami, infekcích trichomonadami, viry, plísněmi můžeme nalézt tzv. abakteriální leukocyturii. Další typy vyšetřování pomocí diagnostických proužků screeningové testy v moči Průkaz drog v moči Zneužívání drog má stoupající tendenci a je významným sociálním i hospodářským problémem. Často dochází k předávkování, které je léčeno v pohotovostní ambulanci. Při laboratorní diagnostice je v takovém případě preferován princip orientační rychlosti před podrobnostmi a k detekci drog jsou používány rychlé, méně specifické metody. K rychlé detekci některých drog a jejich metabolitů v moči lze např. užít diagnostickou soupravu DynexTest. Tento kombinovaný test umožňuje současně stanovit 5 drog: MET (metamfetamin pervitin), COC (kokain), MOP (morfin, opiáty), THC (marihuanu), AMP (amfetamin). Použití diagnostické soupravy (proužku) se řídí podle popisu výrobce, po namočení testovací soupravy do moče se v daném časovém intervalu hodnotí přítomnost proužku v oblasti testovací a kontrolní. Vyhodnocení se provádí dle pokynů výrobce uvedených v příbalovém letáku. Detekce luteinizačního hormonu v moči Luteinizační hormon (LH) je hormon ze skupiny gonádotropinů. U žen vykazuje sekrece LH v průběhu menstruačního cyklu charakteristický průběh s výrazným maximem těsně před počátkem ovulace. Při zvýšené hladině LH v krvi dochází také k nárůstu jeho koncentrace v moči, takže může být prokázán jednoduchým imunochromatografickým testem. Toho se využívá k orientačnímu předvídání termínu ovulace u žen trpících neplodností. Při zjišťování termínu ovulace se testuje hladina LH v moči několik dní po sobě. Pro určení prvního dne testování je rozhodující průměrná délka menstruačního cyklu. Pak lze začátek testování určit buď s využitím tabulky na přiloženém návodu, nebo odečtením čísla 17 od průměrné délky cyklu. 8

Diagnostické proužky se dodávají od různých výrobců, např. lze použít Ovulační test LH28. Vyhodnocení se provádí vizuálním posouzením intenzity zbarvení testovací a kontrolní zóny dle pokynů výrobce. Detekce choriogonádotropního hormonu Lidský choriogonádotropní hormon (hcg) patří do skupiny gonádotropinů. Je vytvářen v placentě těhotné ženy ihned po početí, a může být detekován v krvi nebo moči. Zvýšené množství tohoto hormonu může být detekováno přibližně 10 dní po vynechání menstruace (některé metody mohou detekovat hcg dříve, již po jednom týdnu) nebo jestliže oplodněné vajíčko bylo implantováno do ženské dělohy. Detekce hcg v moči se používá pro detekci těhotenství. Pro převážně domácí použití se využívají těhotenské testy, které jsou založeny na imunochromatografickém principu. Jsou dodávány řadou výrobců, liší se limitem detekce (nejcitlivější detekují hladiny od 10 UI/ml), provedením a způsobem použití a vyhodnocování. Při jejich použití je vždy nezbytně nutné přesně postupovat podle pokynů výrobce, aby se zabránilo falešně negativním nebo falešně pozitivním výsledkům. Při detekci časných stádií těhotenství je třeba mít na paměti, že použití těchto testů je pouze orientační a musí následovat laboratorní vyšetření. 9