Co je nově skryto v daních a pojistném

M i r o s l a v K o c m a n, d a ň o v ý p o r a d c e a a s s o c i a t e p a r t n e r, R ö d l & P a r t n e r R e n a t a V a l e n t o v á, d a ň o v á k o n z u l t a n t k a, R ö d l & P a r t n e r i l u s t r a c e n i k k a r i n Přijetí rekodifikace soukromého práva vyvolalo nutnost přistoupit ke změnám v daňových zákonech. Některé změny však svou nenápadností či zdánlivým technickým charakterem mohly zapadnout či nebyly v této souvislosti uváděny. Co je nově skryto v daních a pojistném akta Z praktického hlediska jsou ale velmi důležité. Proto se v tomto článku zaměříme především na věcné změny zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen ZDP ), a s ním úzce souvisejícím sociálním a zdravotním pojištěním. V neposlední řadě nezůstane opomenut ani zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen DŘ ). Příjmy ze závislé činnosti Daňové změny v roce 2014, které se týkají zaměstnanců, jsou spíše technické povahy s dopadem jen na vybrané skupiny. U většiny zaměstnanců zůstává systém zdanění a odvodů beze změny. Nemění se ani pravidla pro výpočet odvodů a nadále se vychází ze superhrubé mzdy. Výše slev na dani také zůstává stejná. Stejně jako v roce 2013 budou příjmy nad čtyřnásobek průměrné mzdy (103 768 Kč pro rok 2014) zdaněny progresivně a při výpočtu se uplatní solidární zvýšení daně o sedm procent k patnáctiprocentní sazbě. Zaměstnavatelé tak nemohou vypořádat daně zaměstnancům, kteří 12 Akta

p r á v n í r á d c e 2 2 0 1 4 Akta 13

podléhají solidárnímu zvýšení daně, byť jen v jednom měsíci. Poprvé v roce 2014 budou tito zaměstnanci podávat daňové přiznání za rok 2013 sami, a to do 1. dubna 2014, resp. do 1. července 2014, pokud daňové přiznání zpracuje daňový poradce. Solidární zvýšení daně se týká výhradně příjmů ze závislé činnosti ( 6 ZDP) a dílčího základu daně z příjmů ze samostatné činnosti ( 7 ZDP), nikoli příjmů z kapitálového majetku ( 8 ZDP), nájmu ( 9 ZDP) a ostatních příjmů ( 10 ZDP). Zaměstnanci, kterých se solidární zvýšení daně netýká, mohou požádat do 17. února 2014 svého zaměstnavatele o roční zúčtování Daň z příjmů fyzických osob hlavní změny roku 2014: Povinnost podat v roce 2014 daňové přiznání za rok 2013 u zaměstnanců, kteří podléhali solidárnímu zvýšení daně. Dohody o provedení práce zvýšení limitu pro zdanění srážkovou daní na 10 000 Kč. Příjmy žáků a studentů z praktického vyučování a praktické přípravy osvobození příjmů. Osvobození bezúročných půjček bez ohledu na účel. Osvobození příjmu z prodeje nemovitosti pouze u jednotky (bytu) nezahrnující nebytový prostor; pozemek se stavbou časový test není samostatně, jedná se o jednu věc (pozemek, jehož součástí je stavba). daně za rok 2013. Podle novelizovaného zákona o daních z příjmů je nově stanovena lhůta pro provedení ročního zúčtování daně zaměstnancům a pro vrácení přeplatku z tohoto zúčtování zaměstnancům podle 38ch ZDP. Tato nová úprava se použije poprvé až pro zúčtování daně a vrácení přeplatku za rok 2014, tedy na začátku roku 2015. Zúčtování bude nutné provést do 15. března a vrácení přeplatku do 31. března. Pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávají zaměstnance účastné důchodového spoření, platí od roku 2014 nová povinnost podat do 1. dubna 2014 vyúčtování pojistného na důchodové spoření za rok 2013. Změna ve zdaňování dohod o provedení práce Od roku 2014 dochází ke zvýšení limitu pro zdanění příjmů plynoucích na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož zaměstnavatele (plátce daně) nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 tisíc korun (nikoli 5 tisíc, jak tomu bylo doposud). Zdanění bude podléhat dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, takzvané patnáctiprocentní srážkové dani, za předpokladu, že zaměstnanec u zaměstnavatele nepodepsal prohlášení k dani. Takový příjem nepodléhá pojistnému na sociální zabezpečení a na zdravotní pojištění. Nově bude možné tyto příjmy zdaněné srážkovou daní zohlednit v daňovém přiznání a uplatnit proti nim slevy na dani a odčitatelné položky od základu daně, což v minulosti možné nebylo a zdanění bylo považováno za konečné. Příjmy ze samostatné činnosti Příjmy podle 7 ZDP kromě změny názvu zůstávají v zásadě nezměněny. Došlo pouze k určitému přeskupení příjmů podle tohoto ustanovení, ale věcný rozsah příjmů zůstává stejný jako v roce 2013. Tím, že se blíží termín pro podání daňových přiznání za rok 2013, je namístě zmínit dopad změn z roku 2013 i nyní. Daňový protischodkový balíček přinesl poprvé pro období roku 2013 zásadní omezení související s uplatněním výdajů procentem z příjmů. Jedná se o omezení výdajů absolutními částkami. Toto omezení se týká příjmů z jiného podnikání než ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a živnostenského podnikání, kde je možné uplatnit paušální výdaj ve výši čtyřeceti procent z příjmů, nejvýše však do částky 800 tisíc korun. Konkrétně jsou to například příjmy z využití nebo poskytnutí práv průmyslového nebo jiného vlastnictví, autorských práv, příjmy z výkonu nezávislého povolání (daňoví poradci, advokáti, soudní exekutoři, makléři), příjmy znalců, tlumočníků atd. Další limitující částka paušálních výdajů se týká příjmů z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku. Maximální uplatnění výdajů je ve výši 30 procent, avšak nejvýše do částky 600 tisíc korun. Paušální výdaje z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, příjmy z řemeslné živnosti je možné uplatnit ve výši 80 procent z příjmů bez omezení. U ostatních živností je maximální výše paušálního výdaje stanovena na 60 procent. Dalším podstatným omezením, které se týká takzvaných výdajových paušálů, je nemožnost uplatnit slevu na manželku a daňové zvýhodnění na dítě. V souvislosti s těmito opatřeními je namístě zamyslet se nad společným zdaněním s využitím institutu spolupracující osoby v souladu s 13 ZDP. Otázka, která v tomto kontextu vzniká, je, jakým způsobem správně rozdělit příjmy a výdaje. Omezení ve výši výdajů je nutné posoudit již před rozdělením příjmů a výdajů na spolupracující osobu. Příjmy dosažené při podnikání provozované za spolupráce manželky (manžela), případně ostatních osob žijících s poplatníkem v domácnosti, a výdaje vynaložené na jejich dosažení se rozdělují na spolupracující osobu zákonem stanoveným podílem. U spolupracujících manželů nesmí podíl činit více než 50 procent, 14 Akta

avšak částka připadající na spolupracující osobu, o kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše 540 tisíc korun při spolupráci po celé zdaňovací období nebo 45 tisíc za každý i započatý měsíc této spolupráce. U ostatních osob žijících v domácnosti s poplatníkem je maximální podíl 30 procent, v úhrnné částce 180 tisíc za celé zdaňovací období nebo 15 tisíc za každý, i započatý měsíc této spolupráce. Spolupracující osobou mohou být i děti, které ukončily povinnou školní docházku a není na ně uplatňováno daňové zvýhodnění ve smyslu 35c ZDP. Další otázkou je, jak z hlediska omezení možnosti uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě (děti) postupovat v případě spolupráce manželů podle 13 ZDP. V tomto případě se bude restrikce v možnosti uplatnit daňová zvýhodnění na děti dle 35ca ZDP vztahovat pouze na hlavní osobu samostatně výdělečně činnou. Daňové zvýhodnění pak může využít druhý z manželů, jako spolupracující osoba, na kterou se nevztahuje omezení ustanovení 35ca ZDP, jelikož neuplatňuje výdaje paušálem ve smyslu 7 odst. 7 ZDP. Využití institutu spolupráce je vhodné zvážit nejen v situacích, kdy podnikatel uplatňuje výdaje paušálem, ale i v případech, kdy spolupracující osoba nemá žádné či nízké zdanitelné příjmy, případně kdy je podnikatel ve ztrátě a spolupracující osoba by si tak mohla snížit svoji daňovou povinnost. Výhodou institutu spolupracujících osob je, že spolupracující osoba nemusí mít své živnostenské oprávnění, pouze se na ni vztahuje registrační povinnost k dani z příjmů ve smyslu 125 až 127 daňového řádu, a to do 30 dnů od zahájení spolupráce. Povinnost oznámit zahájení spolupráce se týká i sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění, kde je lhůta osm dnů ode dne zahájení spolupráce. Slevy na dani a položky snižující základ daně Jedinou zásadní změnou roku 2014 je zvýšení úhrnné hodnoty odpočtu darů u fyzických osob z deseti na patnáct procent ze základu daně. Ostatní položky snižující základ daně a slevy na dani V souvislosti s těmito opatřeními je namístě zamyslet se nad společným zdaněním s využitím institutu spolupracující osoby v souladu s 13 ZDP. Otázka, která v tomto kontextu vzniká, je, jakým způsobem správně rozdělit příjmy a výdaje. zůstávají stejné. Nové ustanovení 38ga ZDP, týkající se daňového přiznání, které podává osoba spravující pozůstalost za zůstavitele, upřesňuje, že ode dne smrti zůstavitele do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti nelze uplatnit položky snižující základ daně, slevy na dani ani daňové zvýhodnění. Náhrada mzdy na nemocenské je zpátky na 14 dnech V souvislosti s úspornými opatřeními ve státním rozpočtu se od roku 2011 dočasně prodloužilo období poskytování náhrady mzdy zaměstnavatelem ze 14 na 21 dnů. Toto opatření platilo do konce roku 2013. Od ledna 2014 se délka vyplácení náhrady mzdy vrací zpět na původních 14 dnů. Nemocenské tak náleží zaměstnanci od patnáctého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti. Minimální měsíční příjem zaměstnanců zakládající účast na nemocenském a tím i na důchodovém pojištění činí i v letošním roce 2500 korun. Maximální roční vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení se v roce 2014 zvyšuje na 1 245 216 korun. U zdravotního pojištění byl zrušen maximální roční vyměřovací základ již v roce 2013, a to až do roku 2015. Zaměstnanci i zaměstnavatelé budou odvádět zdravotní pojištění vypočtené ze skutečných příjmů bez omezení. V případě, že je zaměstnanec zaměstnán jen u jednoho zaměstnavatele a přesáhne li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů maximální vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení, pak v tomto kalendářním roce neplatí pojistné z částky, která přesahuje tento maximální vyměřovací základ. To platí i v případě více zaměstnání v kalendářním roce, avšak u téhož zaměstnavatele. Do vyměřovacího základu zaměstnavatele se pak 93x124 p r á v n í r á d c e 2 2 0 1 4 Akta 15

nezahrnuje částka, která přesahuje maximální vyměřovací základ zaměstnance a z níž zaměstnanec neplatí v kalendářním roce pojistné. Pokud je zaměstnanec zaměstnán u více zaměstnavatelů a přesáhne li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů maximální vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení, považuje se pojistné zaplacené zaměstnancem z úhrnu jeho vyměřovacích základů ze všech zaměstnání, který přesahuje tento maximální vyměřovací základ, za přeplatek na pojistném. O vrácení přeplatku na pojistném v takovém případě žádá zaměstnanec písemnou žádostí doloženou potvrzeními svých zaměstnavatelů o úhrnu vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo sraženo pojistné. Dotčeným zaměstnavatelům se však částka pojistného, které odváděli za sebe, nevrací. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) jsou povinné platit minimální zálohu na zdravotní pojištění ve výši 1752 korun, a to už od lednové platby, nikoli až po podání přehledu za rok 2013. Maximální zálohy stanoveny nejsou. U pojistného na důchodové pojištění budou v roce 2014 OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost platit zálohy na důchodové pojištění v měsíci podání přehledu za rok 2013. Následující měsíce pak dle daňového základu dosaženého v roce 2013, minimálně však 1894 korun, nejsou li účastníky důchodového spoření. Jsou li účastníky důchodového spoření, platí nejméně 1700 korun. U vedlejší činnosti je minimální záloha stanovena na 758 korun u osob, které nejsou účastny důchodového hlavní věcné změny v daňovém řádu: Automatické zavedení daňových informačních schránek Změny přechodu daňové povinnosti Změny sankčního systému Jedinou zásadní změnou roku 2014 je zvýšení úhrnné hodnoty odpočtu darů u fyzických osob z deseti na patnáct procent ze základu daně. spoření, a o částku 680 korun, jsou li účastníky důchodového spoření. Maximální zálohy osob bez účasti na důchodovém spoření jsou stanoveny ve výši 30 301 korun. U osob účastnících se důchodového spoření činí tato maximální měsíční záloha na důchodové pojištění 27 188 korun. Rekodifikační změny aneb co je nebytový prostor? Zcela nově je upraveno osvobození od daně z příjmů fyzických osob, a to nejen v souvislosti se zrušením zákona o dani dědické, darovací a dani z převodu nemovitostí a doplněním nového ustanovení 4a ZDP. V souvislosti se změnou vnímání nemovitostí ve smyslu nového občanského zákoníku je namístě zmínit důležité změny týkající se osvobození příjmů z prodeje nemovitostí. První změnou je řadu let známé ustanovení 4 odst. 1 písm. a) ZDP, které osvobozuje příjem z prodeje nemovitosti, pokud v ní měl prodávající bydliště nejméně po dobu dvou let bezprostředně před prodejem. Jedná se o příjem z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor, a souvisejícího pozemku. Novela tak omezuje jednotky, k nimž se osvobození vztahuje, tím, že se má jednat o jednotky nezahrnující nebytový prostor. Pokud by jednotka zahrnovala jakýkoli nebytový prostor, pak nemůže být takový příjem zřejmě osvobozen. Co je nebytovým Pojištění na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění v roce 2014: Nemocenské se vyplácí od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti. Maximální roční vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení je 1 245 216 Kč. Jedině zaměstnanec může požádat o vrácení přeplatku na pojistném na sociální zabezpečení. OSVČ minimální měsíční záloha na zdravotní pojištění je 1752 Kč. OSVČ minimální měsíční záloha na důchodové pojištění je 1894 Kč. prostorem, však zákon o daních z příjmů ani důvodová zpráva nevymezuje. Toto ustanovení bude jistě předmětem dalších diskusí odborné i laické veřejnosti. S problematikou definice jednotky a nebytového prostoru souvisí i osvobození příjmů podle 4 odst. 1 písm. u) ZDP, plynoucích jako náhrada za uvolnění bytu, nově jednotky. Novela tak mění osvobození takového odstupného, jelikož osvobození se vztahuje pouze k náhradě za uvolnění jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor. Další důležitou změnou je nová právní úprava nemovitých věcí, konkrétně, kdy se stavba stává součástí pozemku. U osvobození příjmu dle 4 odst. 1 písm. b) ZDP, týkajícího se osvobození příjmu z prodeje nemovitých věcí, kdy přesáhne doba od nabytí pět let, není zcela ošetřena situace, pokud nově postavená stavba na již dříve vlastněném pozemku se stává jeho součástí. V roce 2014 tedy nelze sledovat splnění pětiletého časového testu samostatně u stavby a samostatně u pozemku. Předmětem prodeje je pouze jedna věc pozemek, jehož součástí je stavba. Zatím se může tato právní úprava jevit pro poplatníky jako značně výhodná. Nová úprava cenných papírů Novelou dochází i ke změně ve zdaňování a osvobození příjmů z prodeje cenných papírů, které od 1. ledna 2014 podléhají novým pravidlům. Nová právní úprava prodlužuje minimální dobu držby cen 16 Akta

ných papírů ze šesti měsíců na tři roky s tím, že podmínka maximální výše kapitálové účasti nebo podílu na hlasovacích právech společnosti je zcela vypuštěna. Pokud poplatník nesplní časový test a úhrn jeho příjmů z cenných papírů nepřevýší v jednom zdaňovacím období částku 100 tisíc korun, budou tyto příjmy osvobozeny od daně z příjmů podle 10 ZDP. V případě, že bude tato hranice překročena, bude poplatník povinen do svého základu daně zahrnout celý dosažený příjem bez výjimky. Nová pravidla pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů se aplikují u cenných papírů nabytých od 1. ledna 2014. V praxi pak bude docházet k situacím, kdy poplatník uplatní různé režimy zdanění u jednotlivých cenných papírů v závislosti na datu jejich nabytí. Za účelem stanovení a prokázání správného výpočtu daně lze tedy jen doporučit vedení podrobné a průkazné evidence. ňové informační schránky. Daňová informační schránka je nástrojem, jehož prostřednictvím může daňový subjekt ověřovat své daňové údaje. Podrobný přehled o stavu a pohybu na osobních daňových účtech umožňuje daňovému subjektu rychle identifikovat případné nesrovnalosti na daňových účtech, avšak nemůže činit podání. Tímto také nebude nutné vlastnit uznávaný elektronický podpis, jelikož daňová informační schránka bude přístupná na základě přihlášení prostřednictvím hesla pro datovou schránku. Daňová informační schránka měla být od 1. ledna 2014 zřizována automaticky, pokud měl daňový subjekt zpřístupněnou datovou schránku. V ostatních případech by měla být zřízena do 15 dnů od obdržení žádosti daňového subjektu. Zákonné opatření však ve svém přechodném ustanovení uvádí, že osobám, které mají ke dni účinnosti zákona zřízenou datovou schránku, ale daňová informační schránka jim do 1. ledna 2014 zřízena nebyla, stane se tak ve lhůtě tří měsíců, tedy do 1. dubna 2014. Další pozitivní změnou pro daňové subjekty je snížení pokuty za opožděné tvrzení daně dle 250 DŘ. V případě, že daňový subjekt podá daňové tvrzení do 30 dnů od marného uplynutí lhůty pro jeho podání (po uplynutí pětidenní lhůty) a nemá jiné prodlení vůči správci daně, výše pokuty za opožděné tvrzení daně je poloviční. Pokud by jednotka zahrnovala jakýkoli nebytový prostor, pak nemůže být takový příjem zřejmě osvobozen. Co je nebytovým prostorem, však zákon o daních z příjmů ani důvodová zpráva nevymezuje. Toto ustanovení bude jistě předmětem dalších diskusí odborné i laické veřejnosti. Změny v daňovém řádu Mezi nejvýznamnější změny v daňovém řádu, které s rekodifikací přímo nesouvisejí, patří změny věcné. Jedná se o změnu právní úpravy daňových informačních schránek, změnu v přechodu daňové povinnosti u fyzických osob a změnu v sankčním systému. Změna přechodu daňové povinnosti u fyzických osob je nově upravena v daňovém řádu v 239 a dalších. Podle nich se na zůstavitele pro účely správy daní hledí jako na živého, a to až do dne přecházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti, ačkoli už nežije. Pro účely správy daní je nutné tímto vyřešit, komu vzniká daňová povinnost v období mezi smrtí zůstavitele a pravomocným skončením řízení o pozůstalosti. Na daňovou povinnost, jež vznikla v tomto období, se hledí, jako by vznikla zůstaviteli. Elektronizace správy daní má přinést snížení administrativní zátěže nejen pro veřejnou správu, ale i pro daňové subjekty. Nejvýznamnější změnou v této oblasti je právní úprava daňových informačních schránek v ustanoveních 69 69b DŘ a nový způsob podání podle 71 odst. 1 DŘ. Správce daně tak může daňovým subjektům poskytovat informace shromažďované ve spisu a na osobním daňovém účtu prostřednictvím da 93x124 p r á v n í r á d c e 2 2 0 1 4 Akta 17