Individuální PODNIKÁNÍ. Ing. Olga Heralová OPPA ČVUT, FSv Tel.: , mail:

Transkript

1 Individuální PODNIKÁNÍ Ing. Olga Heralová OPPA ČVUT, FSv Tel.: , mail:

2 Agenda BLOK no I. ZÁMĚR CO je či bude (SMART) CÍLEM mého podnikání BLOK no II. GROW od REALITY k CÍLi, to do list BLOK no III. zahájení podnikání OSVČ, povinnosti BLOK no IV. zvážení PRO a PROTI, vědomá VOLBA

3 Záměr.mapování terénu CO je či bude CÍLEM mého podnikání? Oblast, služba, produkt? Co konkrétně budu nabízet/prodávat? Kdo je či bude má cílová skupina? Jak se k cílové skupině dostanu? Použiji prostředníka? Jakého? Kdo mě může pomoci? Čím se odlišuji? Co mohu nabídnout na rozdíl od jiných (čím je má nabídka unikátní? ) Co jsou tržní ceny analogické služby či produktu? Jakou cenu stanovím já a proč? Kolik chci (mohu) času podnikání věnovat (denně, týdně)?

4 SMARTer cíl S -specific (specifický) M-measurable (měřitelný) A-achievable (dosažitelný) (agreed/dohodnutý) R-realistic (reálný) T-time (časově ohraničený) E-enthusiastic ( stojí za to ) R-recorded (zapsaný)

5 SMARTer cíl S - M - A - R - T - E - R -

6 GROW přístup G-goal - cíl R-reality - kde jsem nyní O-options - zdroj W-will - chci, ochota

7 TO DO LIST Co? Kdo? Kdy? Jak? Zdroje?

8 OSVČ zahájení podnikání 1. Živnostenský úřad, živnostenský list - JEDNOTNÝ REGISTRAČNÍ FORMULÁŘ - komplet registrace (registrace k živnosti, zdravot. + sociál.poj., daň z příjmu, DPH, silniční d. apod.) 2. Živnosti: volné vázané/odborná způsobilost, řemeslné/výuční či rekvalifikační kurz, koncesované, které uděluje úřad 3. Ministerstvo průmyslu a obchodu rejstřík živnostenského podnikání Vyhledání - chci najít informaci o subjektu Statistické informace Živnostenské podnikání živnostenský zákon a předpisy související

9 Užitečné odkazy

10 OSVČ - status činnosti Jaký je můj příjem z OSVČ? hlavní - už v prvním roce platíme min zálohy na sociální a zdravot.poj. vedlejší (vedle HPP) není povinnost platit zálohy v průběhu roku, až po vyčíslení daně a vyplnění ročních Přehledů pojistné za nás platí stát chová se jako vedlejší činnost

11 Jak budu vykazovat výdaje? 1. paušálem evidence příjmů (příjmové doklady, vydané faktury) 2. Skutečné výdaje evidence všech dokladů 3. Pokud jsem plátce DPH a výdaje vakazuji paušálem, musím evidovat všechny výdajové a příjmové doklady pro účely DPH

12 Plátce DPH 6 (1)Plátcem se stane osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, jejíž obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne Kč ( ,- novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2016.), s výjimkou osoby, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. (2)Osoba povinná k dani uvedená v odstavci 1 je plátcem od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat, nestane-li se podle tohoto zákona plátcem dříve.

13 Zdravotní pojištění Pojistné na zdravotní pojištění pro OSVČ je 13,5 % z vyměřovacího základu (tedy 6,75% ze zisku, který není ponížen o ztrátu z předchozích let). od platby za leden minimální měsíční záloha na zdravotní pojištění při hlavní činnosti Kč záloha je splatná vždy do 8. dne následujícího měsíce osoby, za které platí pojistné i stát student starobní nebo invalidní důchodce, i částečně invalidní žena pečující o malé dítě

14 Sociální pojištění (důchodové zabezpečení) Sazba činí 29,2% z vyměřovacího základu (tedy 14,6% ze zisku, který nemůžeme snížit o ztrátu z předchozích let). Pokud jste se aspoň po část roku účastnili důchodového spoření (2. pilíř důchodového systému), je aplikována sazba 26,2 % z vyměřovacího základu. výše minimální zálohy za sociální pojištění v roce 2013 dosahuje Kč (minimální vyměřovací základ v roce 2013 při hlavní činnosti Kč ročně) Pokud osoba podniká se statusem vedlejší činnosti, nemůže si zároveň platit nemocenské pojištění (2,3% z vyměřovacího základu). Pokud si nemocenské pojištění platit i přesto začne, je automaticky považována za OSVČ s činností hlavní, a musí podle toho platit zálohy (minimální zálohy jsou vyšší).

15 Sociální pojištění (důchodové zabezpečení) Minimální zálohu vypočteme jako 29,2 % čtvrtiny průměrné mzdy, tedy 29,2 % z 6471 Kč, výše minimální zálohy pro rok 2013 činí Kč (oproti roku 2012 vzrostla o 54 Kč, z 1836 Kč) Pro osoby vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost je min.záloha 756 Kč při překročení rozhodné částky Kč. Maximální vyměřovací základ odpovídá pro pojistné na sociální zabezpečení částce 48násobku průměrné mzdy (pro rok 2013 činí Kč)

16 Sociální pojištění (2012, 2013) Údaj platný pro rok Průměrná mzda Kč Kč Maximální VZ ročně/měsíčně Minimální roční VZ (hlavní činnost) Minimální záloha (hlavní činnost) Minimální roční VZ (vedlejší činnost) Minimální záloha (vedlejší činnost) Rozhodná částka pro vedlejší činnost Kč/ Kč Kč/ Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč 735 Kč 756 Kč Kč Kč

17 Zálohy na nemocenské pojištění Údaj platný pro rok Minimální měsíční VZ Minimální měsíční záloha Kč Kč 115 Kč 115 Kč

18 Zdravotní pojištění Údaj platný pro rok Maximální roční VZ Kč Kč Minimální VZ Kč Kč Minimální měsíční záloha Kč Kč Minimální záloha na zdravotní pojištění - z všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu. Získáme ji jako 13,5 % z vyměřovacího základu (činí polovinu průměrné měsíční mzdy, tj ,5 % = 1 747,17) Maximální vyměřovací základ se stanoví jako 72násobek průměrné mzdy, tj Kč.

19 Daň z příjmu FO Kdy nevzniká povinnost platit zálohy Povinnost platit zálohy na daň z příjmu nevzniká v prvním roce podnikání, či pokud daň z příjmů za předchozí daňové období byla Kč nebo méně. Daň z příjmu za předchozí období v intervalu tisíc Pokud daň z příjmů za předchozí daňové období přesáhla Kč, a zároveň byla nižší než Kč, je třeba během roku zaplatit dvě zálohy, každou ve výši 40 % z předchozí daňové povinnosti (záloha se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru). Splatnosti zálohy jsou 15.6 a Daň z příjmu za předchozí období vyšší než 150 tisíc Pokud daň z příjmů za předchozí daňové období přesáhla Kč, je třeba zaplatit během roku čtyři zálohy, každou ve výši 1/4 z předchozí daňové povinnosti (záloha se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru). Splatnosti záloh jsou : , , a

20 Daň z příjmu FO V kombinaci s příjmy ze zaměstnání (zaměstnanecký poměr) Pokud příjmy ze závislé činnosti (tedy ze zaměstnání), ze kterých měl zaměstnavatel srazit a odvést zálohy na daň, činily více než polovinu z celkového základu daně OSVČ, pak OSVČ zálohy platit nemusí. Pokud činily méně než 15 % z našeho celkového základu daně, platí osoba zálohy tak, jak je uvedeno výše. Přitom zálohy počítá z celkového základu daně. Pokud příjmy OSVČ ze závislé činnosti činily 15 % až 50 % z celkového daňového základu, platí OSVČ zálohy vypočítané podle výše uvedeného, ale v poloviční výši. Když OSVČ ukončuje činnost Když OSVČ zdanitelnou činnost ukončila, přestane platit zálohy od splátky následující po dni, v němž došlo ke změně. Ukončení činnosti je nutné ohlásit finančnímu úřadu.

21 Daň z příjmu FO Daňové přiznání příjmy ze zaměstnání (od svých zaměstnavatelů vyžádáme Potvrzení o příjmu. ) Příjmy z podnikání příjmy z kapitálového majetku příjmy z pronájmu ostatní příjmy (neuvádí se příležitostné příjmy do 20 tisíc za rok a příjmy osvobozené a/nebo již zdaněné) Celkový daňový základ a vypočtenou daň sníží: odčitatelné položky slevy na dani dary ztráta z podnikání - sníží základ daně z příjmů kromě příjmů ze zaměstnání. Použije se i ztráta z minulých let. Sazba daně Pro rok 2012 platí 15 % daň z příjmu pro veškeré příjmy

22 Odčitatelné položky Dary, úroky a pojištění Před výpočtem daně za celý rok je možné si od základu daně odečíst maximálně: 10% základu daně (minimálně Kč) za dary Kč za celou domácnost za úroky z úvěrů ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru. Zaplacené úroky z úvěru na koupi stavebního pozemku můžeme použít jako položku snižující základ daně s podmínkou, že do čtyř let na takovém pozemku začneme stavět Kč za zaplacené penzijní připojištění v roce 2012 snížené o 6000 Kč (od roku 2013 zaplacené doplňkové penzijní spoření snížené o Kč) Kč za pojistné na životní soukromé pojištění Kč za členské příspěvky odborové organizaci Podrobně viz 15 zákona o daních z příjmů. Ztráta z předchozích let Od základu daně je možné odečíst ztrátu z podnikání, která vznikla v rámci podnikání (OSVČ) v předchozích pěti letech

23 Slevy na dani z příjmu ( 35ba) Kč na poplatníka; daň se nesnižuje u poplatníka, který k 1. lednu zdaňovacího období pobírá starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu Kč na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období Kč Kč u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let...

24 Paušální výdaje (%) Pro příjmy za rok 2012 i 2013 je možné vypočítat své paušální výdaje následujícími procenty, podle druhu příjmů: 80 % příjmů z řemeslných živností, zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a ostatních příjmů ze zemědělské výroby podle 10, k tomu i Příjmy pěstitelů 60 % příjmů ze všech živností kromě řemeslných (tedy z příjmů ze živnosti volné, živností vázaných i koncesovaných). 40 % příjmů z jiného podnikání podle zvláštních právních předpisů, z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového či jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem, z jiné samostatné výdělečné činnosti, blíže viz OSVČ bez živnosti. Od příjmů za rok 2013 je možné uplatnit výdaje nejvýše do částky Kč, což odpovídá příjmům ve výši 2 mil Kč. 30 % příjmů z pronájmu. Od příjmů za rok 2013 je možné uplatnit výdaje nejvýše do částky Kč.

25 Paušální výdaje (%) Od 2013 je výše některých výdajů omezena Má-li OSVČ příjmy, pro které je sazba paušálu 40 %, může za rok uplatnit jako paušální výdaj maximálně Kč. Pro příjmy z pronájmu analogicky maximálně Kč za rok. Očekává-li OSVČ vyšší příjmy než 2 miliony za rok, stojí za úvahu, zda pro ni nebude výhodnější uplatňovat výdaje podle skutečnosti, což znamená od začátku roku pečlivě uschovávat všechny doklady a vedení daňové evidence. (Uvedené platí až pro příjmy za rok 2013 a následující.)

26 Celkové N OSVČ vs. HPP (v tis. CZK) A B C A+B+C 0,1 5 76,00 % OSVČ C 60% ZÁKLAD 0,292 0,023 0,135 OD DANĚ A Důch. Nem. Zdrav. VO daň. čistá fa PAUŠÁL ODVODŮ poj. Poj. Poj. DY základ daňčástka Fa. částka 50 K 30 K 20 K 5, 84 0,460 2, 7 9 K 20 K 3 K 38 K HPP hrubá mzda Super-hrubá mzda C+D čistá mzda 1,34 37, ,779 49,999

27 Př. kalkulace hodinové sazby OSVČ per M chci čistého A musím fakturovat B kolik hodin mám? 80 C=A/B hodinová sazba Kč/hod 625 Je to prodejné? Mohu přidat hodiny? Mohu zvednout cenu? Jaké potřebuji vybavení? Kolik potřebuji na investici do vybavení?

28 Zvážení PRO a PROTI Chci podnikat? Chci být zaměstnanec? Co jsou výhody OSVČ? Co jsou nevýhody OSVČ? Co mi to přinese? Stojí mi to za to? VOLBA JE NA Vás