Bankovní soustava ČR Bc. Alena Kozubová
Bankovní soustava ČR Nejčastější model v tržních ekonomikách je dvouokruhové bankovnictví, které tvoří: Centrální banka Obchodní (komerční) banky
Bankovní soustava ČR Bankovní soustavu ČR tvoří: Centrální banka - Česká národní banka Obchodní (komerční) banky: - obchodní banky a pobočky zahraničních bank - družstevní záložny - stavební spořitelny - penzijní fondy - další finanční instituce
Historie centrální banky 1816 - Privilegovaná Rakouská národní banka (hlavní úkol: regulovat oběh bankovek a mincí) 1878 Rakousko - Uherská banka (práva centrální banky) 1918 Československá republika - měnová odluka od měny rakousko uherské, vznikla koruna československá - duben 1919 1919 Bankovní úřad ministerstva financí v Praze 1926 Národní banka československá 1938 - okupace - Národní banka pro Čechy a Moravu, Slovenská národní banka 1950 Státní banka československá 1993 Česká národní banka
ČNB ČNB je ústřední (centrální) bankou České republiky a orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem. Je zřízena Ústavou České republiky a svou činnost vyvíjí v souladu se Zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance.
ČNB ČNB je nezávislá na pokynech vlády, na politických strukturách. Zákonem podložená nezávislost centrální banky je klíčovou podmínkou úspěšné realizace měnové politiky, tedy dlouhodobého neinflačního růstu ekonomiky, stejně tak jako objektivního dohledu nad finančním trhem.
ČNB Sídlo (ústředí) ČNB je v Praze. Sedm regionálních poboček se nachází v Praze, Ústí nad Labem, Plzni, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Brně a Ostravě.
Bankovní rada Nejvyšším orgánem ČNB je bankovní rada, kterou tvoří: Guvernér jmenovaný prezidentem na šestileté funkční období (současný guvernér je PhD. Miroslav Singer), 2 víceguvernéři a 4 členové.
Cíle ČNB 1. Péče o zdravý měnový vývoj (stabilitu měny), který můžeme chápat jako a) stabilitu cen vyjadřovanou mírou inflace = vnitřní stabilita měny b) vývoj měnového kurzu k zahraničním měnám = vnější stabilita měny 2. Uskutečňování měnové politiky Určuje nabídku peněz ostatním bankám (= množství peněz v oběhu) Určuje úrokové sazby
Stabilita měny ČNB definuje finanční stabilitu jako situaci, kdy finanční systém plní své funkce bez závažných poruch a nežádoucích důsledků pro současný i budoucí vývoj ekonomiky jako celku a zároveň vykazuje vysokou míru odolnosti vůči šokům.
Funkce ČNB Je emitentem hotovostního oběživa jako jediná má právo vydávat nové bankovky a mince = emise bankovek Je bankou pro ostatní banky Je bankou státu vede bankovní účty státu, spravuje státní dluh, spravuje měnové rezervy, je poradcem vlády Provádí bankovní regulace a dohled stanovuje podmínky pro chod bankovnictví Zastupuje zemi v mezinárodních finančních a měnových institucích
Nástroje ČNB Diskontní sazba sazba, ze kterou ČNB půjčuje ostatním bankám úvěry V minulých letech sazba klesala a od roku 2009 má hodnotu 0,25%
Nástroje ČNB Operace na volném trhu cílem je usměrňovat vývoj úrokových sazeb v ekonomice. Operace na volném trhu jsou většinou prováděny ve formě repo operací (ČNB přijímá od bank přebytečnou likviditu a bankám předává zapůjčenou jistinu po 14 dnech zvýšenou o dohodnutý úrok 2T repo sazbu). Současná hodnota 2T repo sazby je 0,5 %.
Nástroje ČNB Povinné minimální rezervy jsou prostředky, které obchodní banky musí udržovat jako neúročený vklad u ČNB. Od roku 1999 je hodnota povinných minimálních rezerv stanovena na 2% v přijatých vkladů.
Nástroje ČNB Pravidla likvidity jsou závazné vztahy mezi určitými položkami pasiv a aktiv banky Úvěrové kontingenty a úrokové limity představují v absolutním vyjádření maximální objem úvěrů a úrokové sazby z úvěrů
Mezinárodní spolupráce V návaznosti na globální charakter finanční krize, která začala v roce 2007 na trhu subprime hypoték v USA a pro níž byl charakteristický přenos rizik mezi finančními systémy jednotlivých zemí, se zvýšily požadavky na prohloubení mezinárodní spolupráce v oblasti finanční stability. Na evropské úrovni vznikla na počátku roku 2011 Evropská rada pro systémová rizika (European Systemic Risk Board, ESRB), která spolu se třemi celoevropskými sektorovými dohledovými orgány (EBA, ESMA a EIOPA) tvoří Evropský systém finančního dohledu (European System of Financial Supervision, ESFS). Evropská rada pro systémová rizika je na rozdíl od evropských orgánů dohledu zaměřena na identifikaci systémových rizik a makroprudenční politiku, jež má zajistit stabilitu evropského finančního systému jako celku. V případě identifikace zvýšených rizik systémového charakteru může ESRB vydat varování a doporučení vedoucí ke zmírnění rizik. Přestavitelé ČNB se na činnosti ESRB přímo podílejí, a to jak formou účasti guvernéra ČNB a dalšího člena bankovní rady v její Generální radě, tak účastí expertů ČNB v Poradním technickém výboru (Advisory Technical Committee, ATC) a jeho pracovních skupinách.
Zdroj informací: Internetové stránky ČNB http://www.cnb.cz
Děkuji za pozornost