Akustika Hudební nástroje 7. Přednáška
Složky hudebního výkonu I - Interpret N - Nástroj P - Akustika prostoru S - Sluch T - Technika Složka Zdroj Kontrola Časové rozložení tónů I, (N) S, T Dynamika I, N S, T Intonace I, N S, T Kvalita tónu N, I S (T) Kvalita zvuku pro posluchače N, I, P S (T) Estetické a žánrové aspekty I S
Převod notace - tón při interpretaci Krátkodobá paměť - doba v taktu Nota vytvoří reakci: Poloha, hmat, prst Dlouhodobá / vzdělání: Jak hrát trylek atd. Krátkodobá paměť - je tam c# Nezávislé na nástroji Závislé na nástroji
Jak funguje interpretace - diskuse Co mi dovolí můj nástroj, srovnání s jinými nástroji - jaký hudební projev Úloha mozku. Jak mozek zpracovává přenos od tónu (v notaci nebo v představě) na mechanické ovládání nástroje. Propojení vizuální vjem (notace), neuromuskulární spoj? Zpětná vazba - sluch.
Dlouhodobá paměť - diskuse Vizuální Sluchová Prstová - právě tato je značně závislá na přenosu informace nota - tón, je tedy závislá na nástroji Diskuse: Zapamatování skladeb v praxi
Vnímání tónu nástroje Sluch Chvění plátku a rtů - dechy Ústní dutina - dechy, zpěv Chvění struny pod prstem Chvění smyčce, těla nástroje Otvory - dechy, French systém Boehmovy mechaniky
Co mají nástroje společné 1. Excitátor = Spouštěcí proces, dodá energii 2. Oscilátor = Kmitání 3. Resonátor = Zesílení 4. Radiátor = Vyzáření zvuku z nástroje Jednotlivé části jsou propojené - jedna součást má více funkcí i naopak.
Rozdíly mezi nástroji Co mi dovolí můj nástroj, srovnání s jinými nástroji - jaký hudební projev, vyjádření - daný fyzikálními možnostmi nástroje (které budeme probírat) Kolik hlasů jsem schopen hrát - vnímat Úloha myšlení. Intuitivní a vědomé postupy při interpretaci - jak se liší u jednotlivých nástrojů. Propojení vizuální vjem (notace), neuromuskulární spoj. Zpětná vazba - sluch. Způsob vytváření vibráta - vibráto (změna výšky) nebo tremolo (změna intenzity)?
Rozdíly mezi nástroji Přechod z nástroje na nástroj Pozitivní a negativní - fixace návyků Rozdíly ve všech zde probíraných aspektech - jejich vliv při změně nástroje Nástroj 1 Negativní Pozitivní Nástroj 2
Směrové charakteristiky - na kterou stranu nástroj vlasně hraje? Liší se pro různé výšky tónu Liší se podle poslední otevřené klapky u dechů Akustika místnosti může pomoci
Latence Doba od fyzického nastavení parametrů na nástroji (držené klapky a vyslovení do nástroje, tahu smyčcem, stisku klávesy) po skutečné zaznění tónu.
Třídění hudebních nástrojů Podle způsobu vzniku zvuku Podle žánrové použitelnosti Podle schopnosti maximální polyfonie Etnografické Lidové / profesionální = standardizované Podle materiálu (nemá žádný smysl)
Třídění podle vzniku zvuku Chordofony Smyčcové Trsací (drnkací) Kladívkové Membranofony Aerofony Idiofony Elektrofony Žesťové Plátkové Retné (hranové)
Další třídění hudebních nástrojů Podle rozsahu http://en.wikipedia.org/wiki/musical_acoustics pro skladatele a dirigenty Příslušnost do skupiny nebo rodiny, nesystematické (viola da gamba vs. housle/cello, hoboj, angl. roh, fagot vs. zobcové flétny) Historické - velmi rozdílné (housle: malá změna, flétna - obrovská změna - materiál, žádná/ německá /Boehmova mechanika, velikost otvorů, French model atd.) Základní ladění - souvisí s historií
Třídění hudebních nástrojů - k čemu to je? Přílišné škatulkování zastírá podstatu věci - pro hudebníka je důležité vědět, jak zvuk v nástroji vzniká, co má vliv na kvalitu tónu, na ladění, kudy vyzařuje nástroj k posluchači a historické souvislosti (vývoj). Má ale velký význam pro skladatele, aranžéry, dirigenty, dále pro ty, kdo se zabývají lidovou a etnickou hudbou a nástroji, je základem pro třídění elektronických zvuků.
Co ještě mám vědět o svém nástroji Části znáte, umíte jazyky - znáte popis svého nástroje v cizím jazyce? Najdete na wikipedii v příslušném jazyce http://en.wikipedia.org/ wiki/violin
Akustika Strunné hudební nástroje 6. Přednáška
Kmitání struny Pevné uchycení - uzel Největší rozkmit - kmitna Rozeznít (excitátor) můžeme kdekoliv, ale struna kmitá symetricky Podržíme-li strunu uprostřed, nemůže tam kmitat - flažolet, dvojnásobná frekvence, i další násobky Rozezníme-li u kraje, napomáháme vzniku vyšších řádů kmitů
Kmitání struny X Frekvence záleží na napětí struny hmotnosti (nezáleží na tloušťce) délce
Kmitání struny Jak používáme charakteristiky strun pro ladění napětí struny - jemné doladění před hrou délková hmotnost (nezáleží na tloušťce) - výroba strun, hráč už neovlivňuje délka - mění se během hry a tím vznikají tóny různé výšky U klávesových nástrojů jsou délky přednastaveny, u nástrojů bez pražců je mění hráč zcela libovolně, u pražcových je mění v daných odstupech.
Akustika Dechové nástroje 6. Přednáška
Píšťaly Otevřené, polootevřené a uzavřené píšťaly Délka píšťaly = 1/2 nebo 1/4 vlny Dřeva: Délka píšťaly - k otevřené klapce, platí přesněji pro větší otvory, Böhmův systém Žestě: Celková délka včetně délky v mechanice Délka vlny = rychlost zvuku/frekvence Závislost na teplotě Přefukování - klarinet vs. ostatní, kónické a válcové menzury
Dechy http://www.phys.unsw.edu.au/jw/flutes.v.clarinets.html
Akustika Zpěv 6. Přednáška
Hlas Vznik hlasu (řeči) je dán proudem vzduchu hlasovou štěrbinou mezi hlasovými řasami ("hlasivky"), které se příčně rozechvívají do rezonančních prostorů, tj. hltanu, nosní a ústní dutiny. Velká proměnlivost zvuku lidského hlasu je dána značným rozsahem změn síly vzdušného proudu (hlasitost), napětí hlasových vazů, šířky a tvaru hlasové štěrbiny (základní tón hlasu) a také velikosti a tvaru rezonančního prostoru (barva zvuku, formanty). Když se hlasové řasy účinkem proudu vzduchu rozechvějí, hlasová štěrbina se pouze jednoduše neotevírá a nezavírá, ale obě hlasové řasy se střídavě chvějí ve směru vzduchového proudu (přitom při nízkých tónech zůstává hlasová štěrbina déle zavřená než otevřená (při 100 Hz v poměru 5:1), při vyšších tónech (400 Hz) tento poměr klesne na 1,4:1; při šeptání zůstává hlasová štěrbina trvale otevřená.
Frekvenční rozsah hlasu Frekven ní rozsah lidského hlasu je i s formanty od asi 40 ab po více n B 2 000 Hz. Vysokofrekven ní slobky mají sykavky (S, Z). Frekvenční Rozsah lidského rozsah hlasu lidského (základní hlasu tón) iní je p i i e i s formanty p iblibn jednu od oktávu, asi 40 p i až zp vu po více něž 2 000 Hz. Vysokofrekvenční složky mají sykavky (S, Z). asi dv oktávy (u zp vák více neb t i oktávy). Rozsah normální tónové stupnice je dán dvojnásobkem tónové frekvence, který Rozsah odpovídá lidského oktáv. hlasu 1 oktáva (základní je rozd lena tón) na 12 činí p ltón, při jejichb řeči kmito et přibližně se od jednu sebe oktávu, vzájemn při zpěvu li:í o faktor asi 1,0595 dvě oktávy (1,0595 12 = (u 2). zpěváků více než tři oktávy).
Akustika Orchestr 6. Přednáška
Akustický výkon nástroj housle flétna klavír kontrabas trubka komorní orchestr symfonický orchestr výkon 1 mw 50 mw 500 mw 100 mw 400 mw 10 W 80 W