Josef Riegler Franz Josef Radermacher Global Marshall Plan balance the world with an Eco-Social Market Economy
Global Marshall Plan balance the world with an Eco-Social Market Economy Vize celosvûtová spravedlnost, mír a udrïiteln rozvoj Cesta globální partnerství - celosvûtové ekosociální trïní hospodáfiství Strategie vytvofiit pro v echny ziskovou (win-win) situaci férové ance rozvoje pro v echny prostfiednictvím financování rozvojov ch cílû tisíciletí férové trïní hospodáfiství pro v echny prostfiednictvím celosvûtovû závazn ch ekologick ch a sociálních standardû, volného pfiístupu na trh a (ko)-financováním svûtov hospodáfisk zázrak a rûstov impuls prostfiednictvím investiãních impulsû, jakoï i vzrûstající kupní síly Projekt nadûje 3
V kvûtnu 2003 se se li obãané ãinní v hospodáfiském sektoru, politice, médiích, kultufie a zástupci organizací pro rozvojovou spolupráci, s cílem nûco konkrétního podniknout proti stále hrozivûj í situaci ve v voji lidstva: realizace rozvojov ch cílû, o kter ch se usnesla OSN, má b t spojena s vytvofiením ekosociálního rámce pro globalizované hospodáfiství. Idea globálního Marshallova plánu pro celosvûtové ekosociální trïní hospodáfiství byla na svûtû! Tato iniciativa se velice dynamicky rozvíjela a momentálnû je jiï podporována více neï 50 organizacemi obãanské spoleãnost a vynikajícími osobnostmi. K iniciátorûm prvního okamïiku - ímskému klubu, Evropskému ekosociálnímu fóru, nadaci Svûtová smlouva, Budape Èskému klubu - se brzy pfiipojily dûleïité svazy z obãanské spoleãnosti a hospodáfiství: jako pfiíklad budiï uvedeny Svaz nevládních rozvojov ch organizací (VENRO), národní sekce organizace Mír na Zemi, jakoï i studentská organizace AIESEC Deutschland, Spolkov svaz pro podporu hospodáfiství a zahraniãního obchodu (BWA), národní organizace Juniofii v ekonomice a jejich mezinárodní vrcholová organizace Junior Chamber Internatio-nal (JCI). Také na mezinárodní úrovni nachází tato iniciativa velmi pozitivní odraz. Pfiedstavitelé této iniciativy zorganizovali vût í mnoïství vlastních konferencí v rûzn ch evropsk ch mûstech a zúãastnili se ãetn ch mezinárodních akcí. Jen pfiíkladem zde budiï uvedeny Svûtové sociální fórum v Mombai, zasedání Parlamentu svûtov ch kultur v Ankafie, konference Parlamentu svûtov ch náboïenství v Barcelonû a Svûtov summit informaãní spoleãnosti (WSIS) v Îenevû a Tunisu. Osobnosti ze v ech oblastí proklamovaly ochotu podpofiit a pfiipojit se k iniciativû ve prospûch globálního Marshallova plánu. V jejich ãele je spolkov prezident Nûmecka Dr. Horst Köhler, rakousk spolkov prezident Dr. Heinz Fischer, komisafika EU pro zahraniãní záleïitosti Dr. Benita Ferrero-Waldner a pfiedseda ímského klubu princ Hassan z Jordánska. 4 Projekt nadûje
Global Marshall Plan balance the world with an Eco-Social Market Economy Evropská unie jako nositelka naděje Evropská unie je dûleïitou nositelkou nadûje pro ná projekt a pro obãany. Proto iniciativa globálního Marshallova plánu smûfiuje nejprve a explicitnû na subjekty rozhodování v Evropû. Prvním krokem ve prospûch globálního Marshallova plánu má b t zfiízení poradního grémia Evropské unie. Toto grémium, se zahrnutím zástupcû ze Severu a Jihu, z obãanské spoleãnosti a hospodáfiství, bude mít za úkol vypracovat precizní rámcov návrh financování a realizace globálního Marshallova plánu. I. Ideje ke globálnímu Marshallovu plánu celosvětového ekosociálního tržního hospodářství Následující text je tfieba chápat jako pfiíspûvky do diskuse s cílem vyvolat podnûty. Zámûrem tohoto textu je ozfiejmit reálnost a financovatelnost takovéto globální strategie ve prospûch vyváïenûj í budoucnosti. Hospodáfiství, vûda, politika a globální obãanská spoleãnost mají spoleãnû aktivnû napomoci obsahovému vymezení tohoto globálního Marshallova plánu v duchu globálního plánu solidarity / projektu pro celou planetu. Kvalita a úspûch na eho projektu budou v rozhodující mífie záviset od angaïovanosti nositelû této vize. Fáze dosaïení shody o cílech a krocích s globální zodpovûdností musí b t nyní s nejvy í naléhavostí vystfiídána fází rozhodné realizace globálních zmûn. Iniciátofii iniciativy globálního Marshallova plánu spatfiují jako nejdûleïitûj í úkol pfií tích let pfiekonat ochromení k nûmuï do lo pfii realizaci globálnû adekvátních standardû prosazením konstelací, které pfiiná ejí v em zúãastnûn m zisk, a souãasnû jako vstup do nové kvality globální schopnosti jednat. To t ká zejména otázek financování a realizaãních mechanismû tohoto glo- Projekt nadûje 5
bálního Marshallova plánu ve spojení s implementací závazn ch ekologick ch a sociálních standardû. II. Cíle milénia, vytyčené Organizací spojených národů Na vrcholném setkání OSN u pfiíleïitosti vstupu do nového tisíciletí v roce 2000 byly pfiedstaviteli 150 státû dohodnuty celosvûtové rozvojové cíle, které mají b t realizovány do roku 2015. Na tyto cíle se koncentruje také první fáze globálního Marshallova plánu: 1. Celosvûtové sníïení poãtu obyvatelstva, jehoï pfiíjem je niï í neï jeden americk dolar na den (momentálnû se jedná o více neï miliardu lidí) na polovinu. 2. Zpfiístupnit základní kolní vzdûlání v em dûtem. 3. Podporovat rovné postavení Ïen a muïû a dosáhnout vût ího vlivu Ïen. 4. SníÏení dûtské úmrtnosti na tfietinu souãasného stavu. 5. Podstatná zlep ení péãe o zdraví matek. 6. Zastavení doposud nepfiíznivého trendu u HIV/AIDS, malárie a dal ích epidemick ch chorob. 7. Zmûnit doposud nepfiízniv trend vedoucí ke ztrátám na kvalitû Ïivotního prostfiedí a sníïit poãet osob, které nemají pfiístup k nezávadné pitné vodû (dnes jde o více neï miliardu lidí) na polovinu. 8. Navození partnerství nového typu, slouïícího: a) rozvoji otevfieného systému svûtového obchodu a svûtov ch financí fungujícího za v hodn ch rámcov ch podmínek; b) aktivitám k pfiekonávání chudoby, napfi. ohlednû problematiky oddluïení velmi chud ch státû; c) vytváfiení smyslupln ch a produktivních pracovních pfiíleïitostí; d) zaji Èování finanãnû únosného pfiístupu k dûleïit m lékûm; e) cíli zpfiístupnit v hody moderních technologií pro v echny. V echny dûleïité mezinárodní organizace se v mezidobí s tûmito cíli identifikovaly, napfi. Svûtová obchodní organizace (WTO), Mezinárodní organizace práce (ILO), Program ochrany Ïivotního prostfiedí pfii OSN (UNEP), Svûtová banka (WB) a Mezinárodní mûnov fond (IMF). 6 Projekt nadûje
III. Nezbytný objem financí pro globální Marshallův plán Dosud nepokrytá potfieba financí pro dosaïení rozvojov ch cílû milénia dosahuje podle anal zy Organizace spojen ch národû, tzv. Zedillovy zprávy (z r. 2001), cca 50 mld. USD roãnû. K nim je tfieba pfiidat dal ích 20 mld. USD roãnû na pfiípravu vefiejn ch hmotn ch statkû globální povahy, aby bylo moïné zajistit základní rámcové podmínky pro optimalizované celosvûtové ekosociální trïní hospodáfiství. Prostfiednictvím závazn ch pfiíslibû bude od roku 2006 zaji tûno roãnû 12 mld. USD tûchto dodateãnû potfiebn ch prostfiedkû. ProtoÏe v ak dosavadní studie vycházejí z disponibility tûchto prostfiedkû jiï od roku 2001, aby bylo moïné dosáhnout pfiedpokládan ch rozvojov ch cílû milénia v roce 2015, a implementace globálního Marshallova plánu nebude pravdûpodobnû moïná pfied rokem 2008, je tfieba od roku 2008 poãítat s roãním dodateãn m objemem financí ve v i cca 100 mld. USD, které mají b t uvolàovány progresivním zpûsobem. K posouzení této dimenze budiï poukázáno na následující srovnání: Celková ãástka mezinárodní rozvojové pomoci aktuálnû pfiedstavuje cca 55 aï 60 mld. USD roãnû. To odpovídá zhruba 0,2 procentûm hrubého domácího produktu (HDP) státû, které tuto pomoc poskytují. Realizací navrhovaného globálního Marshallova plánu by se tento podíl zv il na zhruba 0,5 aï 0,6 % HDP. Tento podíl by byl stále pod hranicí 0,7 %, na kterém se jako na cílovém dohodlo svûtové spoleãenství jiï v roce 1970. Ke srovnání mûïe poslouïit procentní objem Marshallova plánu poskytovaného USA po 2. svûtové válce ve prospûch Evropy. Tento plán byl financován po dobu ãtyfi let prûmûrnû 1,3 % hrubého domácího produktu Spojen ch státû americk ch. Celkov rozpoãet Evropské unie ãiní aktuálnû okolo jednoho procenta HDP ãlensk ch státû EU. Z tûchto ãísel je zfiejmé, Ïe navrhovan globální MarshallÛv plán je financovateln. Zku enost v ak ukazuje, Ïe nezbytné zv ení prostfiedkû pro realizaci rozvojov ch cílû milénia Organizace spojen ch národû lze ve státních rozpoãtech sotva oãekávat, s ohledem na napjatou situaci vefiejn ch rozpoãtû. Iniciátofii proto navrhují nové, inovativní a nekonvenãní cesty k získání potfiebn ch prostfiedkû. Pfiitom navazujeme mezi jin m na idee britského ministra financí Gordona Browna a finanãního experta George Söröse. Projekt nadûje 7
Základními my lenkami jsou: zavést globální odvody, abychom nevyvolali Ïádné regionální pokfiivení pravidel volné soutûïe, protoïe se globální ekonomické aktivity podílejí jen neproporãnû na tvorbû daní; zvolit extrémnû nízké odvody, aby nebylo zatíïeno hospodáfiství a spotfiebitelé; zvládnout administraci tûchto odvodû prostfiednictvím jiï existujících institucí. Následující tfii pfiíklady jsou uvedeny pouze jako podnûty k dal í diskusi. 1. Práva zvláštního čerpání u Mezinárodního měnového fondu (IMF) Návrh finanãního experta George Söröse na vyuïívání práv zvlá tního ãerpání Mezinárodního mûnového fondu k financování rozvoje byl pfievzat jak v Zedillovû zprávû OSN, tak i Gordonem Brownem. Jako práva zvlá tního ãerpání se oznaãují úvûry, které jsou k dispozici konkrétnímu státu v pomûru k jeho kvótû uhrazené Mezinárodnímu mûnovému fondu. Pozitivní efekt vypl vá ze skuteãnosti, Ïe rozvojové zemû ãásti kvóty do IMF pokr vají se sv mi vlastními, ãasto slab ími mûnami, úvûry v ak dostávají vyplaceny z mûnového ko e ve stabilních mûnách. George Sörös navrhuje, aby se v budoucnosti povolovala tato práva zvlá tního ãerpání kaïdoroãnû. Chud ím zemím by se tím podle jeho návrhu dostalo navíc cca 10 mld. USD urãen ch pro v daje na rozvoj. Dodateãnû by mûly bohaté státy poskytnout navíc z jejich pfiíslu n ch kvót 18 mld. USD pro financování rozvojov ch programû. To by mohlo vytvofiit dûleïitou základnu financování globálního Marshallova plánu. V pfiedkládaném individuálním návrhu v rámci globálního Marshallova plánu se pfiedpokládá roãní objem pfievodû práv zvlá tního ãerpání do jiïních oblastí svûta v celkové v i 30 aï 40 mld. USD. Odpovídající moïnosti ãerpání úvûrû centrálními bankami bohat ch zemí nebo skupin státû by se tím sníïily, av ak v pfiijatelném rozsahu. 2. Nepatrné odvody z globálních finančních transakcí Z rûzn ch stran je navrhováno zavedení tzv. tobinového odvodu z globálních finanãních transakcí, aby tak bylo moïné financovat globální rozvojové cíle. V na em návrhu iniciujeme jen mimofiádnû nízk odvod, a to pouze na globální úrovni. Opatrn zaãátek uplatnûní modulu celosvûtového odvodu z globálních finanãních transakcí, zpoãátku ve v i 0,01 % by mohl b t pfiedmûtem 8 Projekt nadûje
diskuse. Tento odvod by mohl b t po získání pozitivních zku eností odpovídajícím zpûsobem zv en na 0,02 %. Tímto minimalizovan m tobinov m odvodem by mohlo b t roãnû poskytnuto 30 aï 40 mld. USD pro úãely navrhovaného celosvûtového projektu globálního Marshallova plánu. 3. Světový odvod určitým podílem ze světového obchodu ( terra-odvod ) Neexistují jen finanãnû-technické, n brï pfiedev ím zásadní systémové dûvody, které, navzdory trïnû-fundamentalistick m pozicím, ospravedlàují úvahy smûfiují k zavedení odvodu ze svûtového obchodu. Takov to terraodvod by vycházel z principû ãestného obchodu, za kter se jiï dlouhá léta zasazují mj. církve a nevládní organizace operující v oblasti rozvojové pomoci, ale také nûkteré prûmyslové svazy. V uplynul ch desetiletích nastala radikální zmûna ve svûtovém hospodáfiství. Nûkterá národohospodáfiská odvûtví a nosné koncerny se v rozsáhlé mífie globalizovaly. Nûkteré podnikatelské subjekty se touto cestou z nejrûznûj ích dûvodû vydat nemohly, zãásti ze strukturálních dûvodû, zãásti z dûvodu regionálních vazeb jejich v robkû. Globalizovaná národohospodáfiská odvûtví se umûla a umí úspû nû vyhnout národnímu zdanûní i dodrïování na národní úrovni stanoven ch standardû, napfi. v oblasti ochrany Ïivotního prostfiedí, ãímï dosáhla obrovsk ch v hod v hospodáfiské soutûïi proti podnikûm svazovan m rûzn mi pfiedpisy platn mi na národní úrovni. V neposlední fiadû proto, jako jeden z dûsledkû této skuteãnosti, prokazuje dnes 15 nejvût ích svûtov ch nadnárodních koncernû, mûfieno podle hodnoty jejich obratu, vy í hospodáfisk v kon neï 60 nejchud ích státû svûta dohromady. Tyto státy mohly zmínûné daàové v padky vyrovnat pouze kombinací programû smûfiujících k úspofie v dajû a vy ím daàov m zatíïením obãanek a obãanû, jakoï i na úkor pfieváïnû mal ch a stfiedních podnikû respektujících národní legislativu, s ãímï také souvisí problém rostoucí sociální degrese. Tímto zpûsobem vyvstal velmi hlubok systémov problém, jehoï pfiíãiny a dopady byly dosud stále je tû pfiíli málo diskutovány. Pokud urychlenû nedojde k opûtovnému vyrovnání vzájemn ch konkurenãních podmínek, spojen ch s "férov m" a vyváïen m zdanûním v ech oblastí a v ech ekonomick ch aktérû fungujících na trhu, nebudou tím trpût jen komunální a národní rozpoãty. Byla by tak váïnû ohroïena existence regionálnû vázan ch, zejména mal ch a stfiedních podnikû, a v koneãném efektu i navrhovaného systému ekosociálního trïního hospodáfiství jako celku. Zavedení urãitého odvodu z objemu svûtového obchodu je z tohoto pohledu systémovou nez- Projekt nadûje 9
bytností, aby byl uãinûn alespoà první krûãek na cestû k zavedení spravedlivého celosvûtového daàového systému. Pfii ve ker ch reformních návrzích smûfiujících do tradiãních sociálních systémû ve prospûch snah o vy í míru vlastní odpovûdnosti nesmí b t systematicky podr váno finanãní krytí spoleãensk ch investic do sociální oblasti, na vzdûlávání, do v zkumu, zdravotnictví, infrastruktury atd. Jinak by byly na e spoleãnosti v budoucnu chud í, neï by musely b t. K financování globálního Marshallova plánu by proto mûl b t diskutován jako tfietí prvek uplatnûní terra-odvodu z objemu svûtového obchodu, napfiíklad ve v i 0,35 aï 0,50 %. Tento odvod by se dot kal v ech oblastí svûtového obchodu stejnou mûrou. ProtoÏe je podíl hodnoty svûtového obchodu na hodnotû finálních v robkû zpravidla mal, lze toto zatíïení cen finálních v robkû v konkrétních pfiípadech sotva pocítit. Pfii souãasném objemu svûtového obchodu v celkové v i cca 8,5 bilionû USD by v ak takov to odvod pfiesto generoval ãástku cca 30 aï 40 mld. USD. V echny tfii uvedené diskutované návrhy mají následující v hody: Poskytnutí navrhovan ch finanãních prostfiedkû nevyïaduje témûfi Ïádnou dodateãnou administraci, protoïe kompletní evidence vût iny potfiebn ch údajû se beztak jiï provádí v souvislosti s celním odbavováním a evidováním danû z pfiidané hodnoty, popfi. kvûli dokumentaci a sledování transakcí na finanãních trzích. ProtoÏe navrhovaná opatfiení usnadàují pfiístup nov m aktérûm na svûtové trhy, jsou tak souãasnû nástrojem k posilování konkurenceschopnosti a ke zru ení existujících deformací v konkurenãním prostfiedí. Jakmile budou tyto prostfiedky nasazeny jako investice, napomohou celosvûtovému rûstu a pfiispûjí k naléhavû potfiebnému celosvûtovému hospodáfiskému rozmachu, a tím také ke zv ení zamûstnanosti. Navrhovaná opatfiení k právûm zvlá tního ãerpání a k tobinovému odvodu by mûla b t realizována pfies Mezinárodní mûnov fond. Návrh k zavedení terra-odvodu by mûl b t tématem jednoho z pfií tích zasedání Svûtové obchodní organizace (WTO) v rámci nadfiazené úlohy dospût prostfiednictvím globálního Marshallova plánu k celosvûtovému ekosociálnímu trïnímu hospodáfiství. 10 Projekt nadûje
Vedle tûchto tfií prezentovan ch návrhû jak profinancovat potfiebnou pomoc jsou zavedení globálního systému klimatick ch certifikátû (GCCS) a zfiízení pûjãky pro budoucnost stejnû cenn mi diskusními pfiíspûvky jako návrh, vypracovan Gordonem Brownem ke zfiízení International Finance Facility (mezinárodní finanãní prostfiedky, resp. zafiízení, nástroje, celkové sluïby). Zvlá tû dûleïité jsou nadto pfiíspûvky ve smûru oddluïení rozvojov ch zemí, jako jsou uvedeny v materiálu Poverty Reduction Strategy Papers (PRSP) Organizace spojen ch národû. Spoleãenstvím státû musí b t koneãnû energicky zahájena akce smûfiující k uzavfiení pobfieïních daàov ch oáz, jimiï ztrácejí národní daàové systémy roãnû asi 50 aï 60 mld. USD. Îádoucí by byly i dohody o minimálních úrovních zdanûní v závislosti na konkrétním rozvojovém stavu pfiíslu n ch zemí. V echna tato témata jsou na mezinárodní úrovni jiï prezentována, coï lze z pohledu iniciativy globálního Marshallova plánu pfiivítat. Snahy o odbourávání protekcionáfisk ch struktur musí b t - také s ohledem na souãasnou agrární politiku - rovnûï zintenzivnûny, právû tak jako i úvahy o vytvofiení mezinárodního protimonopolního úfiadu. IV. Realizace celosvětového ekosociálního tržního hospodářství Rozsáhlé mezinárodnû dohodnuté standardy je tfieba krok za krokem implementovat s globálním Marshallov m plánem! Pfii realizaci globálního Marshallova plánu je snaha se vyhnout dfiívûj ím chybám v souvislosti s realizací rozvojové spolupráce. Pouze tak mûïe b t dosaïeno zam leného úãinku a i iroké a trvalé podpory globální obãanské spoleãnosti, ale také sférou hospodáfiství a politiky. Jako nejvhodnûj í cesta se k tomu úãelu jeví v první fiadû propojení etick ch, ekonomick ch, ekologick ch, sociálních, kulturních a demokratick ch standardû s programem spoãívajícím na principu celosvûtového ekosociálního trïního hospodáfiství. Pfiidûlení prostfiedkû nesmí b t ovlivnûno ani krátkodob mi hospodáfisk mi zájmy zemí, které prostfiedky poskytují, ani krátkozrak mi mocensk mi zájmy elit v zemích, které prostfiedky pfiijímají. Toho lze dosáhnout nejlépe dûslednou orientací na standardy, s tím spojenou povinností skládat úãty, jakoï i aktivním a transparentním zapojením hospodáfiské sféry a organizací obãanské spoleãnosti do tohoto dûní. Pro první fázi realizace globálního Marshallova plánu je snaha o aplikaci následujících standardû, u kter ch jiï bylo dosaïeno iroké shody mezi ãlensk mi státy OSN: a) Základní standardy Svûtové organizace práce (ILO), jako je právo Projekt nadûje 11
odborovû se organizovat, stejn pfiístup k Ïenám a muïûm, zákaz práce dûtí atd., které jsou principiálnû shodné se základními hospodáfisk mi, sociálními a kulturními právy obãanû, na která by mûl b t rovnûï brán zfietel. b) Standardy mezinárodních dohod o ochranû Ïivotního prostfiedí: Pokud se tato kritéria pouïijí pfii pfiidûlování prostfiedkû, musíme si b t vûdomi, Ïe nerespektování nûkter ch z tûchto ekologick ch a sociálních standardû v nûkter ch oblastech pfiedstavuje nejdûleïitûj í konkurenãní v hody pro ty, kter m mají b t prostfiedky poskytnuty, tj. zpravidla ekonomicky zaostal ch regionû. Pfiíklad roz ífiení Evropské unie ukazuje, Ïe pfiesto mohou b t dosaïeny dohody o aplikování spoleãn ch vysoce nároãn ch standardû a úrovní ochrany, je-li souãasnû zaji tûno nezbytné financování rozvoje slab ích partnerû rozvinut mi státy. Tato propojenost pfiiná í zisk v em zúãastnûn m. Pro úspûch globálního Marshallova plánu má proto z pohledu na í iniciativy, vedle dal ích ujednání ve prospûch dal ích otevírání trhû, rozhodující v znam dobfie vybilancované propojení standardních implementací a poskytovan ch finanãních ãástek. c) Zásadní v znam má Svûtová obchodní organizace: doposud nejúãinnûj í moïnosti prosazování standardû na globální úrovni má Svûtová obchodní organizace. WTO se dvûma charakteristick mi prvky odli uje od ostatních mezinárodních organizací: je pfii sv ch rozhodováních organizována podle konsensuálního principu a poskytuje tak nejen bohat ím, n brï i chud ím státûm urãitou moïnost vyuïití práva veta ohlednû jejich dal ích úprav. Nadto WTO disponuje úãinnou soudní vymahatelností práva s moïnostmi masivních sankcí prostfiednictvím povolování sankãních cel. Svûtová obchodní organizace se v ak - jako Ïádná jiná mezinárodní organizace - stala terãem kritiky, pfiedev ím proto, Ïe se doposud - jak odpovídá jejímu mandátu - zab vala v hradnû tématy, která souvisejí s podporou volného obchodu, a ponechala bez pov imnutí ekologické, sociální a kulturní aspekty problému. Iniciátofii globálního Marshallova plánu za úãelem celosvûtového prosazení principu ekosociálního trïního hospodáfiství proto navrhují propojení obchodních pravidel se sociálními, ekologick mi a procedurálními standardy do vybilancovaného vnitfinû logického, na udrïitelnost zacíleného tzv. Global- Governance-System (Systému celosvûtového ekosociálního trïního hospo- 12 Projekt nadûje
dáfiství). Pro v echny globální dohody a instituce mají platit stejné sociální a ekologické standardy se stejnou závazností a moïnostmi prosazení. Rovnoprávné postavení standardû v oblastech obchodu, Ïivotního prostfiedí a v sociální oblasti, v návaznosti na se Svûtovou obchodní organizací, spoleãnû s poskytováním potfiebn ch prostfiedkû ve prospûch globálního Marshallova plánu - to je jádro projektu globálního Marshallova plánu pro celosvûtové ekosociální trïní hospodáfiství. Pfiedpokládané (ko-)financování má pfiitom nastolit cestu ke konsensu v rámci Evropské unie, ale také dospût k propojenosti vlastních regulativû s ostatními uveden mi reïimy - analogicky k procesûm roz ifiování EU o dal í státy. V. Použití prostředků globálního Marshallova plánu V globalizovaném svûtû musí plnit kaïdá ustanovená rovina své neopominutelné úkoly. Pfiitom je tfieba postupovat dûslednû podle princip subsidiarity. Transferu znalostí, Empowermentu a efektivním investicím do vzdûlání a zdraví musí b t poskytnuta priorita. Pfii pfiidûlování prostfiedkû je tfieba dbát na následující kriteria a zku enosti: Posilování schopností podnikatelsky jednat na principu vlastní zodpovûdnosti kaïdého jednotlivce se musí stát ústfiedním cílem budoucích podpûrn ch opatfiení. Zahrnutí lokálních obãansk ch spoleãností, jakoï i globálních obãansk ch spoleãností do dan ch procesû je stále dûleïitûj í. Na v ech úrovních stoupají demokratické poïadavky. Je nevyhnutelné, aby v ichni obãané ze v ech národû dospûli k pocitu, Ïe se na formování globálních rámcov ch podmínek rovnoprávn m zpûsobem podílejí. Pfii vyuïívání tûchto prostfiedkû povaïujeme na pozadí tûchto úvah za zvlá tû dûleïité následující principy a návrhy: Konkrétní podpûrné programy by mûly b t koordinovány prostfiednictvím odpovídajících speciálních organizací a programû Organizace spojen ch národû. Role Organizace spojen ch národû, jejíï roãní celkov rozpoãet Projekt nadûje 13
pro správu, programy, v echny podfiízené organizace a mírové mise odpovídá zhruba ãástce, kterou vydává mûsto New York na vzdûlání, musí b t posílen. Na pfiíkladu jiï zfiízeného a nejménû 2 mld. USD vybaveného globálního fondu pro boj s AIDS, tuberkulózou a malárií lze dobfie doloïit, zda zfiízení takového fondu blízkého OSN ve vzájemné interakci aktérû hospodáfiské sféry a obãanské spoleãnosti je nápomocné pro hlavní cíle globálního Marshallova plánu. Pokud budou prostfiedky získávány systémem odvodu ze svûtového obchodu, bylo by na místû uváïit jejich primární uïití nejprve ve prospûch rozvojov ch cílû tûch národohospodáfisk ch odvûtví, které se na jejich tvorbû podílely, napfi. do telekomunikací nebo do sektoru energetiky. To by mohlo znaãnû zv it ochotu ke schvalování pfiíslu n ch projektû tûmito národohospodáfisk mi sektory, protoïe získávání prostfiedkû a jejich pouïití by bylo transparentním zpûsobem vzájemnû propojeno. Bylo by zde v ak tfieba dbát, tak jako i v jin ch oblastech, na vyuïívání pfiizpûsoben ch technologií. Rozhodujícím nástrojem vyuïití prostfiedkû by mûlo b t vefiejné v bûrové fiízení navrhovan ch programû nevládními organizacemi, takïe by se tímto zpûsobem v rámci zdravé konkurence dospûlo k nejpfiíznivûj í relaci mezi náklady a v nosy. Dan proces by mohl probíhat za spoluúãasti neutrálního grémia, které bude zfiízeno pfii Mezinárodním mûnovém fondu, ale ve sv ch rozhodnutích by zûstalo materiálnû nezávislé. Jednoznaãná pfiednost projektûm, které jsou realizovány experty a firmami státû, které prostfiedky poskytují, by mûla b t dána takov m projektûm, které vycházejí z podnikatelského potenciálu lidí na místû realizace - napfi. mal m úvûrov m bankám (Grameen Bank) a rozvojov m kolám (Fundaec v Kolumbii). V tûchto zafiízeních by byli místní obãané vy koleni do pozice rozvojov ch pomocníkû. Pfii transferech techniky by se mûl v bûr podporovan ch projektû pfiedev ím orientovat na princip, aby pokud moïno velké mnoïství místních obãanû (místo poãetnû malé skupiny místní elity) získalo schopnost, aby s touto technikou umûli co nejrychleji a co nejefektivnûji ve vlastní odpovûdnosti zacházet. Jako úspû n pfiíklad ve smyslu takového empowermentu 14 Projekt nadûje
zde budiï zmínûn Women's Empowerment Program realizovan v Nepálu. Zvlá tû úspû né a efektivní sociální a ekologické projekty a volba pfiíslu n ch kritérií úspû nosti by mûly b t definovány a podporovány v rámci novû formovan ch mezinárodních v zkumn ch témat zásadní dûleïitosti. Identifikací a podporou nejlep ím Best-Practice -projektû mûïe b t masivnû zv ena efektivnost mnoha dne ních forem rozvojové pomoci. VI. Evropská unie jako nositelka naděje Iniciátofii globálního Marshallova plánu se vûdomû obracejí se sv mi úvahami a návrhy soubûïnû na rûzné adresáty: 1. Na vlády evropsk ch státû a národní parlamenty, na poslance EU a Evropskou komisi s návrhem, svolat poãátkem roku 2005 poradní grémium EU. Toto grémium má za úãasti pfiedstavitelû hospodáfiské sféry a obãanské spoleãnosti jak ze Severu, tak Jihu rozpracovat konkrétní iniciativu EU s oznaãením Globální MarshallÛv plán pro celosvûtové ekosociální trïní hospodáfiství. EU by mûla pfiedloïit odpovídající koncept jako spoleãnou pozici EU pfii v ech budoucích svûtov ch setkání hlav státû a na v ech vyjednáváních. To je nejdûleïitûj í praktick dílãí cíl na í iniciativy. 2. Na Organizaci spojen ch národû, která v koneãném dûsledku musí b t nositelkou svûtového projektu globálního Marshallova plánu a její podfiízené organizace, které budou hrát pfii realizaci tohoto projektu ústfiední roli. 3. Na jednotlivé mezinárodní organizace - zejména z oblasti speciálních organizací OSN, jakoï i z oblasti mezinárodních hospodáfisk ch a dal ích svazû - s Ïádostí b t ve smyslu globálního Marshallova plánu aktivní a touto cestou pfiece jen dospût k dosaïení rozvojov ch cílû milénia Organizace spojen ch národû. 4. Na mezinárodnû aktivní hospodáfiskou sféru, aby si navrhovan globální MarshallÛv plán vzala za svûj nástroj jak dospût k celosvûtovému hospodáfiskému rozvoji a podpofiit tendenci k úspû nému spoleãnému vládnutí a k sociální zodpovûdnosti (Good Corporate Governance und Social Responsibility). Bez podpory hospodáfiské sféry je praktická realizace svûtového projektu globálního Marshallova plánu nemyslitelná. 5. Na v nevládních organizacích organizovanou globální obãanskou spoleãnost, Projekt nadûje 15
aby iniciativa ve prospûch globálního Marshallova plánu se pro nû stala jedním z hlavních pfiání pro pfií tí léta. Nevládní organizace mohou podstatnou mûrou pfiispût k tomu, aby rostlo povûdomí o nutnosti prosadit globální MarshallÛv plán. Tyto organizace mají souãasnû kontrolovat dosaïen pokrok a v souvislosti s nastartovan m procesem dohlíïet na jeho plnûní. Vedle v e uveden ch skupin se iniciativa obrací pfiedev ím na vûdeckou obec, masmédia, zástupce umûleck ch kruhû a velká humánní hnutí, popfiípadû církve, které mají ústfiední v znam pro dosaïení cílû formulovan ch v tomto textu. Pokud podpora této iniciativy na shora uveden ch úrovních dosáhne míry, kterou si pfiejí iniciátofii, pak by na svûtovém setkání hlav státû v roce 2007 (tj. v roce Rio+15 ), mohl b t takov globální MarshallÛv plán pro celosvûtové ekosociální trïní hospodáfiství schválen. S pfiedstihem, nejpozdûji do konce roku 2005, se musí v odpovídajícím evropském poradním grémiu Evropské unie dospût k vypracování podstatn ch základních bodû tohoto plánu. Za první implementaãní fázi pro dosaïení shora uveden ch hlavních cílû, odpovídajících rozvojov m cílûm milénia by mohlo b t povaïováno období od poãátku roku 2008 do konce roku 2015. Cíle milénia prakticky není moïné bez pfiijetí takového plánu vûbec dosáhnout. Nejnovûj í zpráva o svûtové v Ïivové situaci zfietelnû ukazuje, Ïe se trendy ve prospûch rozhodujících zámûrû cílû milénia dokonce je tû zhor ily. Dal ím zostfiením této problematiky by se snahy o zmûnu nepfiízniv ch tendencí staly mnohonásobnû sloïitûj ími, ne-li zcela nemoïn mi! VII. Rozhodnost iniciátorů Smysluplnû rozvinut globální MarshallÛv plán pro celosvûtové ekosociální trïní hospodáfiství odpovídá - vidûno jak z krátkodobé, tak i z dlouhodobé perspektivy - nejlep ím zájmûm na okraj vytlaãen ch i bohat ch státû, angaïované globální obãanské spoleãnosti, hospodáfiské sféfie a národním a mezinárodnû politick m zájmûm. Tento plán se mûïe ukázat - ve spojení s realizací velk ch ekologick ch a sociálních cílû ve smyslu Projektu pro celou planetu (Planetary Contract) - jako v souãasnosti nejefektivnûj í reáln celosvûtov program podpory hospodáfiství a svûtového míru pro nadcházející desetiletí. 16 Projekt nadûje
Proto naše vize Celosvûtová spravedlnost, mír a udrïiteln rozvoj! Proto naše cesta Globální partnerství prostfiednictvím celosvûtového ekosociálního trïního hospodáfiství! VídeÀ / Ulm, máj 2005 Projekt nadûje 17
Vyjádfiení o podpofie prosíme zaslat faxem na ã. +43 (0) 1 533 07 9790. Global Marshall Plan balance the world with an Eco-Social Market Economy Podporuji/podporujeme iniciativu Globální MarshallÛv plán pro celosvûtové ekosociální trïní hospodáfiství. Organizace: Jméno: Funkce: Adresa: E-mail:......... Îádám/Ïádáme o zaslání informací a informaãního letáku e-mailem. Chtûl bych/chtûli bychom aktivnû spolupracovat v rámci této iniciativy. Chtûl bych/chtûli bychom tuto iniciativu také finanãnû podpofiit. Datum: Podpis: Impressum: Autofii: Josef Riegler, vicekancléfi v.v., prezident Evropského ekosociálního fóra, VídeÀ; Franz Josef Radermacher, ãlen ímského klubu, kurátor nadace Weltvertrag, fieditel V zkumného institutu pro aplikované zpracování vûdomostí (FAW), Ulm; Redakce: Ernst Scheiber; Grafická úprava: Roland Wallner Zdroj: Ökosoziales Forum Europa, Franz Josefs-Kai 13, A-1010 Wien, Telefon: +43(0)1-533 07 97, Fax: +43(0)1-533 07 97-90, E-Mail: info@oesfo.at Global-Marshall-Plan-Initiative, Rissener Landstraße 193, D-22559 Hamburg, Telefon: +49(0) 40-822 90 420, Fax: +49 (0)40-822 90 421, E-Mail: info@globalmarshallplan.org Projekt nadûje 19