Ferrari je italská automobilová značka, která proslula především svými sportovními vozy a účastí v automobilových závodech (v počátcích především v závodech Formule 1). Firmu založil bývalý automobilový závodník Enzo Ferrari, dnes je Ferrari součástí koncernu Fiat. Sídlí v italském městě Maranello. V roce 2005 činila produkce téměř 5 000 vozů. Nejnovějším modelem je Ferrari F12berlinetta. Rafael Urian 8.2.2013 1
1929 1946 Když v roce 1929 zakládal Enzo Ferrari v Modeně společnost Scuderia Ferrari určenou k sponzorování amatérských automobilových jezdců, vůbec neměl v úmyslu vyrábět silniční vozy. Ferrari připravoval a úspěšně pomáhal v závodění mnoha jezdcům firmy Alfa Romeo až do roku 1938, kdy byl oficiálně zaměstnán jako šéf závodního týmu Alfy. V roce 1940 Alfu Romeo částečně převzala italská vláda, v rámci válečné zbrojní výroby. Divize, kterou řídil, Ferrari byla však tak malá, že se jí tato situace nedotkla. Protože byla Ferrarimu závodní činnost po dobu čtyř let zakázána ve smlouvě s Alfou, Scuderia se přeměnila na Auto Avio Costruzioni Ferrari, vyrábějící stroje a díly pro letectví. Pod označením SEFAC (Scuderia Enzo Ferrari Auto Corse) Ferrari během nezávodního období vyrobil jediný typ závodního vozu Tipo 815. To byl vlastně první automobil Ferrari. Představil se v roce 1940 v závodě Mille Miglia, kde jediné dva prototypy řídili Lotario Rangoni a Alberto Ascari, ale díky válce se v tomto závodě s velkou konkurencí poměřit nemohli. V roce 1943 Ferrari přemístil továrnu do Maranella, kde působí dodnes. Továrna byla v roce 1944 bombardována a v roce 1946 byla přestavěna a přibyly i nové provozy pro výrobu silničních vozů. 1945 současnost Prvním skutečným závodním vozem Ferrari se v roce 1948 stal 125 S, poháněný dvanáctiválcovým vidlicovým motorem o objemu 1,5 litru. Enzo celkem nerad stavěl a prodával automobily, ale musel, aby mohl dále podporovat tým Scuderia, protože jeho životní láskou bylo jen závodění. Mezitím si však jeho vozy rychle získaly pověst výjimečných automobilů. Enzo byl proslulý svou nelibostí balzak z nichž většinu považoval za lidi, kteří si jeho vozy kupují kvůli prestiži a ne kvůli technickým a sportovním výkonům. Výkony jeho automobilů v té době převyšovaly jen vozy španělské firmy Pegaso, která však později zanikla. Silniční vozy Ferrari, známé také svým pozoruhodným designem, navrhovala nejlepší návrhářská studia jako Pininfarina, byly po dlouhou dobu nezbytným doplňkem nejbohatších lidí. Na návrzích se podílely v průběhu doby i firmy Scaglietti, Bertone, Touring, Ghia, a Vignale. Sériové modely Pojmenování modelů Ferrari se v průběhu času měnilo. Zpočátku trojmístné číslo značilo objem jednoho válce motoru (např. modely 250, 365 nebo nejnověji 456). Tento způsob označování se u dvanáctiválcových modelů udržel až do devadesátých let. Od šedesátých let se také začíná používat trojmístné označení složené z objemu motoru a počtu válců jako první Dino Ferrari 206 (tedy objem dva litry, šest válců), později např. 512 BB (pět litrů, dvanáct válců). Dnes je tímto způsobem pojmenován model 612. Ostatní moderní Ferrari mají v číselném označení zaznamenán pouze objem motoru. 2
Název a značka Obrázek Datum výroby Ferrari 250 GTO 1962/63 Ferrari 365 GTB 1968 Ferrari 456 GT 1992 do roku 2003 Ferrari 206 dino 1966 až 1969 Ferrari 512 BB 1973 a 1984 Ferrari 612 GTO 2004 2011 3
Seznam limitovaných sérií Ferrari 288 GTO- Vůz byl původně postaven pro homologaci potřebné pro závody ve skupině B. Ta nařizovala výrobu 200 kusů. Automobil nebyl nikdy nasazen, protože skupina B byla náhle zrušena po větším počtu tragických nehod. Poslední kapkou, která přispěla ke zrušení této kategorie soutěžních vozů byla havárie Henri Toivonena. Všech 272 do té doby vyrobených vozů bylo přestavěno na prodej. Karoserie typu 308 byla prodloužena o 110 mm na 2450 mm Ferrari F40- Vůz byl představen u příležitosti 40. narozenin značky Ferrari. Výbava byla velmi spartánská (žádné centrální zamykání a elektricky stahovaná okna) ale vzhled byl velmi výjimečný. Místo původní serie 450 kusů bylo vyrobeno 1 311, které byly prodány dříve, než byl vyroben první z nich. Cena se pohybovala okolo 9 milionů korun. Původní návrhy na vůz pocházely od zakladatele Enza Ferrariho. Ten chtěl na sklonku svého života představit nejrychlejší sériové vyráběný automobil. Finální design vozu navrhl Pininfarina. Karoserie byla přísně aerodynamická se součinitelem odporu Cx 0.34. Ferrari F50- Ferrari F50 bylo vyrobeno na počest padesátileté historie automobilky Ferrari. Výroba probíhala v italském Maranellu. Na výběr bylo s karoserií kupé s odnímatelnou střechou, které lze přeměnit na kabriolet. Poháněl jej šedesátiventilový dvanáctiválec V12 o objemu 4,7 litru. Ferrari Enzo- Ferrari Enzo Ferrari je sportovní auto s motorem V12 pojmenované po zakladateli firmy (Enzo Ferrari). V současné době je jedním z nejvýkonnějších aut na světě. Bylo postavené v roce 2003 s pomocí technologií z Formule 1, jako třeba použití uhlíkového vlákna. Ferrari FXX- Ferrari FXX je vysoce výkonný závodní vůz postavený na základě Ferrari Enzo. Nemá oprávnění jezdit po běžných silnicích. 4
Příběh je o tom, že výrobci těchto aut zašli tak daleko, až udělali z běžných aut vznášedla a poté i malé osobní raketoplány, které mají menší problémy s řízením, a tenhle řidič nemá zrovna nejšťastnější den. 5