Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o.

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Jiří Havlín Podnikatelský záměr - založení rybí restaurace ve Vodňanech, městě s mnohasetletou rybářskou tradicí Bakalářská práce 2014

Podnikatelský záměr - založení rybí restaurace ve Vodňanech, městě s mnohasetletou rybářskou tradicí Bakalářská práce Jiří Havlín Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. katedra hotelnictví Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Ing. Jan Egner Datum odevzdání bakalářské práce: 22. 04. 2012 Datum obhajoby bakalářské práce: E-mail: 10397@post.vsh.cz Praha 2014

Bachelor s Dissertation Business intention - To set up a fish restaurant in Vodňany, a city with centuries old tradition of fishery Jiří Havlín The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Departement of Hospitality Major: Hotel Management Thesis Advisor: Ing. Jan Egner Date of Submission: 22. 04. 2014 Date of Thesis Defense: E-mail: 10397@post.vsh.cz Prague 2014

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Podnikatelský záměr - založení rybí restaurace ve Vodňanech, městě s mnohasetletou rybářskou tradicí zpracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použil uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o.... Jiří Havlín V Kralupech nad Vltavou dne 16. 04. 2014

Velice děkuji vedoucímu práce panu Ing. Janu Egnerovi za odbornou pomoc, konzultace, cenné připomínky a čas, který mi věnoval při zpracování mého tématu.

Abstrakt HAVLÍN, Jiří. Podnikatelský záměr - založení rybí restaurace ve Vodňanech, městě s mnohasetletou rybářskou tradicí [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha : 2014. Celkový počet stran 78 Cílem této bakalářské práce je vyhodnocení vhodnosti záměru na založení rybí restaurace ve městě Vodňany. Kromě základního přehledu pojmů spadajících pod tuto problematiku uvedených v teoretické části, jsem v analytické části uvedl základní informace o městě a o jeho rybníkářské tradici, dále jsem uvedl informace týkající se turismu v dané lokalitě a v této části jsou také uvedeny výsledky dotazníkového šetření provedeného mezi obyvateli města, výsledky analýzy potencionálních konkurenčních podniků pomocí metody mystery shopping a také se zde nachází SWOT analýza budoucího potencionálního podniku. V části praktické je pak na základě zjištěných informací navržena konkrétní restaurace včetně jejího vzhledu, vybavení, výběru zaměstnanců a dodavatelů, návrhu nabídky a jsou zde rozebrány i možnosti propagace. Klíčová slova: Gastronomie, Konkurence, Rybí pokrmy, Vodňany, Analýza trhu

Abstract HAVLÍN, Jiří. Business intention - To set up a fish restaurant in Vodňany, a city with centuries old tradition of fishery [Bachelor s Dissertation] The Institute of Hospitality Management. Prague : 2014 Total number of pages 78 The main aim of the bachelor thesis is to evaluate a sustainability of a business plan to set up a fish restaurant in the town Vodňany. Besides a basic summary of terms connected with the issues that are stated in the theoretical part, I have attached the basic information about the town and its fishing history, moreover I discussed a topic related to the tourism in this locality. Furthermore this part also contains the results of a questionnaire survey, which has been carried out among the inhabitants of the town; the results of a potential competitors analysis by means of a mystery shopping method; a SWOT analysis of a future potential business. In the following practical part, the restaurant (including visual aspects, selection of employees, suppliers, suggestion of offer) was designed based on the knowledge which has been gained during the surveys and analysis. Additionally, the possible ways of promotion were analysed. Key words: Gastronomy, Competition, Fish Dishes, Vodňany, Market Analysis

Obsah Úvod... 10 1 Teoretická část... 12 1.1 Gastronomie... 12 1.2 Provozovna stravovacích služeb... 14 1.3 HACCP... 14 1.4 Podnikání a Podnikatel... 17 1.5 Podnik a Firma... 18 1.6 Právní formy podnikání... 19 1.6.1 Podnikání fyzických osob... 20 1.6.2 Podnikání právnických osob... 21 1.7 Podnikatelský plán... 23 1.8 Marketingové plánování... 28 1.8.1 SWOT analýza... 30 1.8.2 BCG matice... 31 1.8.3 Analýza prostředí... 33 1.8.4 Marketingový mix... 35 2 Analytická část... 37 2.1 Vodňany... 38 2.1.1 Historie... 38 2.1.2 Rybářství ve Vodňanech... 38 2.1.3 Vodňany současnost... 39 2.1.4 Turismus... 40 2.2 Dotazníkové šetření... 42 2.2.1 Vyhodnocení dotazníkového šetření a hypotéz... 48 2.3 Analýza úrovně gastronomických zařízení ve městě... 49 2.4 SWOT analýza... 61 2.5 Rybí restaurace v regionu... 62 2.6 Vyhodnocení získaných informací a rozhodnutí o realizaci záměru... 63

3 Návrhová část... 64 3.1 Základní informace o navrhované restauraci... 64 3.2 Vzhled a vybavení podniku... 64 3.3 Zaměstnanci... 66 3.4 Marketing a propagace... 67 3.5 Sestavení menu... 68 3.6 Dodavatelé... 69 Závěr... 71 Seznam literatury a použitých zdrojů... 73 Přílohy BP... 75

Úvod Při výběru tématu mojí bakalářské práce jsem se nechal inspirovat záměrem města Vodňany, které nabídlo k pronájmu velice lukrativní prostory přímo na náměstí města Vodňany za podmínky, že zde bude vybudována rybí restaurace. Přestože má město velmi hlubokou rybářskou tradici, tato restaurace zde vždy chyběla. Vzhledem k tomu že pracuji jako kuchař, mám k této problematice velmi blízko a orientuji se v restauračním provozu, a proto jsem se tedy zvolil toto téma. Práce se bude skládat ze tří částí. V první teoretické části se zaměřím na specifikaci pojmů, jakými jsou gastronomie a veřejné stravování, systém stanovení kritických bodu HACCP, který je nutno mít vypracovaný pro každý gastronomický provoz a dále pak vysvětlím pojmy spojené se zahájením podnikatelské činnosti, jednotlivé právní formy podnikání a volbu nejvhodnější z nich, podnikatelský a marketingový plán, analýzy SWOT a PEST. Ve druhé analytické části nejprve rozeberu metody použité k výzkumu a stanovím si hypotézy, které se budu snažit svým výzkumem potvrdit či vyvrátit. Dále uvedu základní informace o historii i současnosti města a stejně tak i o jeho rybářské tradici. Pro zjištění informace o turistické návštěvnosti města navštívím místní infocentrum. Následně provedu dotazníkové šetření mezi obyvateli města za účelem zjištění jejich spokojenosti s kvalitou restaurací ve městě a případně zda by měli zájem o další restauraci a to se zaměřením na rybí pokrmy. Jako další prvek analytické části provedu analýzu vodňanských restaurací, které jsou nejčastěji navštěvovány místními obyvateli a mohli by tak znamenat pro zamýšlený podnik potencionální konkurenci. Tuto analýzu provedu pomocí metody mystery shopping. Po té se zaměřím na SWOT analýzu budoucího záměru a nakonec vyhodnotím získané informace a provedu rozhodnutí o vhodnosti realizace záměru. V návrhové části se zaměřím na informace získané v části analytické a na jejich základě navrhnu budoucí podnik tak, aby odpovídal všem požadavkům současné moderní gastronomie, a aby byl schopen si získat co největší počet budoucích spokojených návštěvníků. 10

Cílem této práce je vyhodnocení vhodnosti záměru realizace rybí restaurace ve městě Vodňany a následně i samotný návrh jejího provozování. Vedlejším záměrem této práce je také trochu snaha o to, aby bylo město Vodňany vnímáno jako město s rybářskou tradicí a ne jen jako město s kuřaty. 11

1 Teoretická část 1.1 Gastronomie Gastronomii lze do češtiny přeložit jako umění kuchařské. Lze ji také chápat jako vzájemné propojení kulturních prvků a stravovacích zvyklostí. Člověk díky svým výjimečným schopnostem a přizpůsobivosti dovedl kultivovat jednotlivé složky pokrmu, ale i prostředí, ve kterém je pokrm konzumován. Historie gastronomie Kulinářství a kuchyně se začaly vyskytovat s rozvojem civilizace a již nešlo o pouhé uspokojení potřeby hladu, ale potrava získává další rozměr a to požitek z potravy. Značný význam v rozvoji gastronomie přináší již antika, kdy se do dnešní doby dochovaly oblíbené speciality jako např. různé druhy pečiva a výroba těstovin. Řekové a Římané obohatili evropský jídelníček o dovážené zboží, zejména o koření, drůbež, rýži, třešně a další. Z tohoto období se dochovaly první zmínky o bohatých hostinách s kvalitním aranžmá spolu se servisem. S objevením Nového světa v roce 1942 se dostávají do evropské gastronomie nové potraviny. K. Kolumbus se postaral kromě jiného o dovoz a využití dosud neznámých lahůdek např. kakao, vanilka, paprika, brambory apod. Vědeckotechnický pokrok a průmyslová revoluce zapříčinily následné změny v zemědělství a produkci potravin. Vznikají nové technologie, které zasahují do celého potravinářského průmyslu. Luis Pasteur objevuje význam mikroorganismů - pasterizace, která byla postupně aplikována v potravinové produkci jako nová metoda pro uchování potravin s prodlouženou trvanlivostí. Tak zvanou vysokou gastronomii proslavil, jako součást klasické francouzské kuchyně šéfkuchař hotelu Ritz v Paříži Auguste Escoffier, který se stal vzorem pro další generace kuchařů. Antheme Brillant - Savarin ve svém díle O labužnictví a fyziologii chuti definuje gastronomii: Ačkoli slovo gastronomie je řeckého původu, zní lahodně i jiným národům a kupodivu i francouzskému uchu. Přestože mu možná mnoho laiků nerozumí, objeví se jim úsměv na tváři po vyslovení tohoto slova. Takovému člověku s úsměvem se říká gurmán. 12

Česká gastronomie České pohostinství mělo v minulosti až do poválečných let vysokou úroveň. Číšníci a kuchaři pracovali po celé Evropě a získanou odbornost doma kvalitně uplatňovali a přenášeli do své práce. V poválečném období a od r 1948 nebylo téměř možno po dobu 41let cestovat do zahraničí, což českou gastronomii hluboce poznamenalo. Zlom nastal po r. 1989 vznikem nových gastronomických konceptů, používáním nových technologií při výrobě pokrmů a zejména využíváním nových forem komunikace, které pozitivně ovlivnily rozvoj cestovního ruchu a tedy i pohostinství v České Republice. (Burešová, Zimáková, 2008, s.3) Současné trendy v moderní gastronomii Gastronomické trendy se vyvíjí dle potřeb každé doby a sledují životní styl obyvatel. Dle požadavků zákazníků se mění nabídka jídel. Gastronomie se zaměřuje na kvalitu, zdraví prospěšné složky pro udržení dobré kondice, racionálnost, čerstvé ingredience a redukuje se používání tzv. aditiv (stabilizátory, pojiva atd.). Efektivní a kratší doba přípravy je docílena využitím nových poznatků a nové techniky v gastronomii. Klasická nabídka obědů o několika chodech se mění na nabídku menších jídel ze širokého volného výběru. Projevuje se zájem o vegetariánský způsob stravování. Od roku 1999 se v českých restauracích objevuje používání biopotravin při sestavování menu, které kromě kvality pozitivně ovlivňují chuť pokrmů. Pokrmy s obsahem účinných zdraví prospěšných látek nazýváme Bio Food nebo také Functional Food. Významnou roli hraje i zákaz kouření nebo alespoň důsledné oddělení kuřáckých a nekuřáckých prostor. Toto téma je dnes v Evropě jedním z nejdiskutovanějších. Velký prostor pro oživení regionálních receptů v české kuchyni přináší Fusion Cuisine Jedná se o gastronomický styl, při kterém je základem tradiční regionální kuchyně obohacená netradiční exotickou kuchyní. Zjednodušeně jde o směs pokrmů, připravovaných pomocí vzájemně promíchaných tradičních postupů. Tento styl, vyžaduje velké mistrovské schopnosti kuchaře. (http://www.varenijeumeni.cz/gastronomie/trendy-vgastronomii/) 13

1.2 Provozovna stravovacích služeb Stravovací službou je výroba, příprava a rozvoz pokrmů za účelem jejich podávání v rámci provozování hostinské živnosti, ve školní jídelně, menze, v rámci zdravotních a sociálních služeb, podávání občerstvení a při podávání pokrmů jakou součásti ubytovacích služeb a služeb cestovního ruchu. Pokrmem se rozumí potravina, včetně nápoje, kuchyňsky upravená studenou nebo teplou cestou nebo ošetřená tak, aby mohla být přímo nebo po ohřevu podána ke konzumaci v rámci stravovací služby. Stravovací službu může poskytovat osoba, která ji provozuje pouze v provozovně, která vyhovuje hygienickým požadavkům na umístění, stavební konstrukci, prostorové a dispoziční uspořádání z hlediska dodržení základních hygienických požadavků. Podnikatel, který hodlá provozovat stravovací službu, je povinen nejpozději v den jejího zahájení písemně oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví den zahájení činnosti, její předmět, rozsah a umístění provozoven, jakož i den ukončení provozu stravovací služby. Právnická osoba v oznámení dále uvede obchodní firmu, sídlo a právní formu, fyzická osoba oprávněná k podnikání obchodní firmu a bydliště. (Beránek, 2004, s.15) 1.3 HACCP Stanovení kritických bodů umožňuje zavést systém zabezpečení zdravotní nezávadnosti přípravy pokrmů s využitím principů HACCP HACCP je zkratkou názvu Hazard Analisis Critical Control Points. Což v překladu znamená analýza nebezpečí pomocí kritických kontrolních bodů. (Bělková, 2006, s. 491) Tento systém byl vyvinut v šedesátých letech k tomu, aby zabezpečil zdravotně nezávadnou a nedrobivou potravu pro americké kosmonauty. Dnes je zaveden v řadě zemí kde má legislativní oporu. Do legislativy ČR byl systém začleněn v roce 1997 v zákoně o potravinách a v r. 2000 v zákoně o ochraně veřejného zdraví a je v souladu s legislativou Evropské unie. (Bělková, 2006, s. 491) 14

Kritické body Představují technologické úseky, kde určitý pracovní postup nebo místo představuje vysoké riziko porušení zdravotní nezávadnosti pokrmů. Identifikace těchto bodů umožní zavést taková opatření, kterými lze zamezit, popřípadě zmenšit tato nebezpečí na přijatelnou úroveň. (Bělková, 2006, s. 492) Zásady postupu pro vypracování systému kritických bodů Analýza nebezpečí sestavení pracovního týmu, vymezení výrobní činnosti a úkolů výrobce, popis výsledného produktu, popis výrobního procesu, rozbor činností jednotlivých osob na pracovišti, vypracování seznamu rizik a kontrolních opatření. Stanovení kritických bodů vytipování úseků, rizikových míst kde by mohlo dojít k narušení zdravotní nezávadnosti potravin a pokrmů. Stanovení znaků a hodnot kritických mezí pro každý kritický bod jsou určeny znaky a jejich hodnoty, které tvoří hranici mezi přípustným a nepřípustným stavem v kritickém bodě. Kritické meze se uvádějí v hodnotách teploty, času, vlhkosti, ph, aktivitě vody, a dále podle senzorických zkoušek. Vymezení systému sledování zvládnutého stavu v kritických bodech určení kdo, kdy, jak často a jakým způsobem bude stav v kritických bodech sledovat. Stanovení nápravného opatření při ztrátě ovládání určitého kritického bodu nápravným opařením je míněno opatření zajišťující uvedení kritického bodu do zvládnutelného stavu ihned, jakmile dojde k překročení kritické meze. Vypracovávají se v písemné formě. Stanovení ověřovacích postupů s cílem potvrdit že systém pracuje efektivně 15

zavedení evidence a dokumentace zahrnující všechny postupy a vedení záznamu o všech výše uvedených bodech. (Bělková, 2006, s.492) Systém kritických bodů se upravuje pro každý výrobní proces odděleně podle druhu pokrmů a způsobu výroby. Přizpůsobuje se rozsahu provozované činnosti, popřípadě i uplatnění pravidel správné hygienické a výrobní praxe za předpokladu, že je analýzou nebezpečí po jejich zavedení prokázána schopnost tato nebezpečí ovládat. Při každé změně ve výrobní technologii je třeba přezkoumat, zda systém kritických bodů vyhovuje nové situaci, dokumentaci případně přepracovat a ihned provést potřebné změny v systému kritických bodů. (Bělková, 2006, s. 494) Analýza nebezpečí Analýza nebezpečí představuje proces shromažďování a vyhodnocení informací o různých nebezpečích a o podmínkách umožňujících jejich přítomnost v potravině. Je podkladem pro zařazení do systému kritických bodů. Jde o odpovědi na otázky: Jaké potraviny a v jakém množství budou použity při výrobě určitého pokrmu? Jaké mikroorganismy nebo toxiny mohou být přítomny v potravinách? Odpovídají skladovací podmínky požadavkům na jednotlivé potraviny? Mohou mikroorganismy proniknout do potravin nebo pokrmů během skladování a výroby? Budou mikroorganismy nebo zničeny během tepelné úpravy pokrmů? Mohou mikroorganismy nebo toxiny kontaminovat pokrmy ještě po tepelné úpravě? Jak ovlivní doba potřebná pro každou pracovní operaci v prlběhu výroby růst mikroorganizmů? Jaké teploty budou v pracovním prostředí, např. při přípravě masa? Jakou cílovou skupinou populace bude pokrm konzumován? (Marádová, 2010, s.144) 16

1.4 Podnikání a Podnikatel Z Historického hlediska výraz podnikatel pochází z francoužštiny a ve svém původním středověkém významu znamenal prostředník či zprostředkovatel Podnikání je v současnosti možno definovat hned v několika pojetích: Ekonomické pojetí - podnikání je zapojení ekonomických zdrojů a jiných aktivit tak, aby se zvýšila jejich původní hodnota. Je to dynamický proces vytváření přidané hodnoty. Psychologické pojetí - podnikání je činnost motivovaná potřebou něco získat, něčeho dosáhnout, vyzkoušet si něco, něco splnit. Podnikání v tomto pohledu je prostředek k dosažení seberealizace, zbavení se závislosti, postavení se na vlastní nohy. Sociologické pojetí - podnikání je vytvářením blahobytu pro všechny zainteresované, hledáním cesty k dokonalejšímu využití zdrojů, vytváření pracovních míst a příležitostí. Právnické pojetí - podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Tato definice je uvedena v obchodním zákoníku 2. Pro správné pochopení této definice je třeba vysvětlit následující pojmy: soustavnost - znamená, že činnost musí být vykonávána opakovaně a pravidelně, ne příležitostně. samostatnost - je li podnikatelem fyzická osoba, jedná osobně, právnická osoba jedná prostřednictvím svého statutárního orgánu. vlastní jméno - právní úkony činí podnikatel fyzická osoba svým jménem a příjmením, právnická osoba pod svým názvem. vlastní odpovědnost - podnikatel nese veškeré riziko za výsledky své činnosti. dosažení zisku - činnost musí být vykonávána s úmyslem docílit zisk (nemusí však být dosažen) (Srpová, Řehoř, 2010, s.20) 17

Podnikatel podnikatel je podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v 2. osoba zapsaná v obchodním rejstříku osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů fyzická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu Mimo tyto definice ukotvené v zákoně existuje řada společných rysů charakteristických pro osobu podnikatele. Jsou jimi např.: umění nacházet příležitosti, vytyčovat nové cíle, zabezpečení finančních prostředků nezbytných k podnikání, schopnost organizovat podnikatelské aktivity, podstupování rizika sebedůvěra, vytrvalost, dlouhodobé nasazení, schopnost učit se ze zkušeností apod. (Veber, Srpová, 2012, s.15) Populárně, a velmi trefně podnikatele na jednom setkání s občany v roce 1940 charakterizoval W. Churchill:,,Podnikatelé jsou někdy považováni buď za vlka, kterého je třeba zabít, nebo za krávu, kterou je třeba stále dojit. Přitom by však měli být považováni za koně, který táhne káru." 1.5 Podnik a Firma Od pojmů podnikatel a podnikání je jen malý krůček k pojmu podnik. Pro jeho vymezení existuje opět řada výkladů, jenž závisí na hledisku, ze kterého je pojem interpretován: nejobecněji jde o subjekt, v němž dochází k přeměně zdrojů ve statky obsáhleji je vymezen jako uspořádaný soubor prostředků, zdrojů, práv a jiných majetkových hodnot, které slouží podnikateli k provozování podnikatelských aktivit.(veber, Srpová, 2012, s.15) 18

právně je interpretován jako soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku, nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu sloužit. (zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v aktuálním znění, 3a) Firma Význam pojmu firma se objevuje v obchodním zákoníku, kde se uvádí, že obchodní firma je název, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Firmou fyzické osoby musí vždy být její jméno a příjmení. Firma fyzické osoby může obsahovat dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se zpravidla k této osobě nebo druhu podnikání. (Veber, Srpová, 2012, s.16) 1.6 Právní formy podnikání Před zahájením vlastního podnikání je vždy nutné, zvolit vhodný tip jeho právní formy a s ním související obchodní název, pod nímž bude podnikání vykonáváno. Volba právní formy podnikání není nezvratná a lze ji v průběhu podnikání změnit. Standardně se vhodnost právní formy posuzuje podle řady kritérií. Důležitou roli hraje např. minimální velikost základního kapitálu, která je vyžadována zákonem. Dalšími skutečnostmi ovlivňující rozhodování mohou také být: obor činnosti rozsah plánovaných podnikatelských aktivit - pro drobné přivýdělky není nutno zakládat komplikovanou právnickou osobu počet osob potřebných k založení obtížnost založení - potřebné formální náležitosti, výdaje spojené se založením míra právní regulace činnosti - např. jak často se musí scházet valná hromada či jiné orgány společnosti zastupování podnikatelského subjektu navenek, případně povinně vytvářené orgány společnosti ručení podnikatele za závazky vzniklé podnikatelskou činností Obchodní zákoník připouští podnikání buď fyzických, nebo právnických osob. 19

1.6.1 Podnikání fyzických osob Jedná se o samostatné podnikání jednotlivců pod jejich vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Fyzické osoby se zapisují do obchodního rejstříku buď na vlastní žádost, nebo povinně podle podmínek stanovených obchodním zákoníkem. Fyzická osoba, která se rozhodne podnikat, musí nejprve získat živnostenské, nebo jiné oprávnění k provozování podnikatelské činnosti. V případě tohoto rozhodnutí musí budoucí podnikatel splnit tyto kroky: navrhnout obchodní jméno, pod kterým bude živnostenské podnikání provozováno ověřit, zda činnost, v níž bude podnikat, vykazuje znaky živnost ověřit, zda splňuje všeobecné a případně i zvláštní podmínky pro provozování živnosti zjistit, do jaké skupiny patří živnost, kterou chce provozovat vyplnit jednotný registrační formulář na centrálním registračním místě nebo na Czech POINTu, předložit požadované dokumenty a zaplatit správní poplatek zahájit podnikatelskou činnost. (Veber,Srpová 2012, s.76) Mezi všeobecné podmínky pro provozování živnosti patří: dosažení věku 18 let způsobilost k právním úkonům bezúhonnost - prokazuje se výpisem z evidence Rejstříku trestů. Živnost nemůže provozovat - fyzická či právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurz, nebo osoba, u níž byl zamítnut insolvenční návrh, protože majetek dlužníka nepostačoval k pokrytí nákladů insolvenčního řízení. Živnosti se podle požadavků na odbornou způsobilost dělí na: Ohlašovací živnosti - vznikají a jsou provozovány na základě ohlášení, tyto živnosti jsou osvědčeny výpisem z živnostenského rejstříku a dělí se: 20

o Řemeslné živnosti - pro jejich založení a provozování je zapotřebí výuční list, nebo maturita v oboru, nebo diplom v oboru, nebo šestiletá praxe v oboru. Příkladem jsou řeznictví, klempířství, pohostinnost apod. o Volná živnost - pro založení nepotřebuje podnikatel žádnou odbornou způsobilost. Podnikatel si rozsah této živnosti vymezí tím, že si na seznamu 80 činností vybere ty, které bude provozovat. Např. velkoobchod, maloobchod, fotografické služby apod. o Vázaná živnost - pro jejich získání a provozování je podmínkou prokázání odborné způsobilosti, kterou stanoví příloha živnostenského zákona. Např. masérské služby, vedení účetnictví, provozování autoškoly aj. Koncesované živnosti - vznikají a jsou provozovány na základě správního rozhodnutí. Jsou také osvědčeny výpisem ze živnostenského rejstříku. Kromě splnění odborné způsobilosti, je podmínkou pro získání této živnosti i kladné vyjádření příslušného orgánu státní správy. Např. pohřební služba, provozování cestovní kanceláře, taxislužba. (Spová, Řehoř, 2010, s.67) Zahájení provozování živnosti Fyzické osoby mohou začít provozovat živnost dnem ohlášení. Živnostenské oprávnění by mělo být vydáno, při splnění všech podmínek k provozování, do 15. dnů ode dne ohlášení. Koncesované živnosti lze začít provozovat až dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. 1.6.2 Podnikání právnických osob Všechny typy právnických osob musí být zapsány v obchodním rejstříku, Obchodní zákoník definuje následující právnické osoby: osobní společnosti kapitálové společnosti družstva 21

Osobní společnosti - předpokládá se zde účast podnikatele na řízení společnosti a zpravidla neomezené ručení společníků za závazky společnosti. Patří sem: veřejné obchodní společnost, zkratka v.o.s., Společnost ve které alespoň dvě soby podnikají pod společnou firmou a ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem. komanditní společnost, zkratka k.s. Společnost smíšeného tipu - jeden nebo více společníků ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu a jeden nebo více společníků celým svým majetkem. Kapitálové společnosti - Společníci - zakladatelé mají pouze povinnost vnést vklad, jejich ručení za závazky společnosti jsou bud omezené, nebo žádné. Jsou jimi: společnost s ručením omezeným, zkratka s.r.o. Nejrozšířenější forma podnikání právnických osob, Základní kapitál je tvořen vklady společníků, kteří ručí za závazky společnosti ve výši nesplacených vkladů, dokud není splacení vkladu v plné výši společníky realizováno a zapsáno v obchodním rejstříku. spol. může být založena jednou osobou a může mít až 50 společníků. Výše základního kapitálu činí min. 200tisíc Kč. akciová společnost, zkratka a.s. Základní kapitál společnosti je rozvržen na určitý počet akcií o stanovené jmenovité hodnotě. Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. Základní kapitál spol. bez veřejné nabídky musí být min 2mil. Kč, s veřejnou nabídkou min 20mil. Kč. Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada, statutárním orgánem je představenstvo, jehož členy volí a odvolává valná hromada. Družstva - jedná se o méně častou právní formu podnikatelské praxe. Je to společenství neuzavřeného počtu osob založené za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních nebo jiných potřeb svých členů. (Veber Srpová, 2012, s.75) 22

1.7 Podnikatelský plán je písemný dokument zpracovaný podnikatelem, popisující všechny podstatné vnější i vnitřní faktory související se zahájením podnikatelské činnosti či fungováním existující firmy. Podnikatelský plán je přirovnáván k autoatlasu, který nám usnadňuje odpovědi na otázky typu: Kde jsme, kam se chceme dostat a jak se tam dostaneme, Podnikatelský plán konkretizuje záměry podnikatele do budoucna a jeho zpracování vyžaduje invenci, odvahu a flexibilitu. (Veber, Srpová, 2012, s. 95.) Účel podnikatelského plánu. Podnikatelský plán slouží jak k interním účelům firmy tak i externím subjektům. Uvnitř firmy funguje jako nástroj plánování, podklad pro rozhodovací proces, nástroj kontroly apod. a to zejména pokud podnikatel firmu zakládá, nebo pokud stojí před výraznými změnami, které mohou mít dlouhodobé důsledky pro její chod. Touto změnou rozumíme velkou investici, sloučení s jiným podnikatelským subjektem, rozdělení firmy na několik částí. Externí subjekty analyzují na základě podnikatelského plánu schopnost firmy realizovat náročnější investiční program, připravenost ucházet se o nějaký druh podnikatelské podpory apod. Tyto poznatky slouží budoucím investorům jako informace o budoucí nadějnosti investice a ovlivňují jejich rozhodování. Zásady zpracování podnikatelského plánu. Aby byl podnikatelský plán přínosem, musí splňovat určité zásady pro jeho zpracování. Měl by tedy být: srozumitelný logický uváženě stručný pravdivý a reálný musí respektovat rizika (Veber, Srpová, 2012, s. 97) 23

Základní body podnikatelského plánu Obsah podnikatelského plánu není závazně stanoven. Každý investor či banka mají jiné požadavky na jeho strukturu a rozsah. mnozí investoři dnes z důvodu nedostatku času požadují podnikatelský plán pouze ve formě prezentace. Naopak u Banky se můžeme setkat s tím, že bude vyžadovat řadu dalších dokumentu a informací. Mezi základní body podnikatelského plánu tedy patří. titulní list obsah shrnutí popis podnikatelské příležitosti popis firmy produkty potenciální trhy analýza konkurence finanční plán popis klíčových osobností rizika podnikatelského plánu Titulní list Na titulním listu je uveden obchodní název a logo firmy, název podnikatelského plánu, jméno autora, klíčových osob, zakladatelů, datum založení apod. Mohou být také uvedeny inforamce typu: Informace obsažené v tomto dokumentu jsou důvěrné a jsou předmětem obchodního tajemství. Obsah Obsah je uveden pro zjednodušení vyhledávání a pomáhá snadno a rychleji vyhledat konkrétní informaci. Obsah by měl být krátký a měl by být na jednu až jednu a půl strany formátu a4. Do obsahu se uvádí nadpisy první, druhé a třetí úrovně. Podrobnější členění pak činí obsah nepřehledným. (Srpová, 2011, s. 15) 24

Shrnutí Shrnutí je chápáno jako zhuštěná informace o tom, co je na následujících stranách popsáno podrobněji. Mělo by ve čtenáři vzbudit zvědavost a zájem o přečtení dalších stránek a zabývat se podrobnostmi. Shrnutí by nemělo být kratší než dvě strany a delší než sedm stran. Hlavním problémem je zde nutnost zhuštění nejdůležitějších informací na malý počet stran. Záměrem shrnutí je podat přesvědčivý obraz o cílech firmy, cestách k jejich dosažení, potřebné výši kapitálu a míře jeho zhodnocení. (Veber, 2012, s. 99) Popis podnikatelské příležitosti V tomto bodě se uvádíme, v čem spočívá naše podnikatelská činnost, tedy co bude předmětem našeho podnikání. Může zde jít např. o nalezení mezery na trhu, či nalezení nových technologií. Snažíme se čtenáře plánu přesvědčit, že právě nyní je nejvhodnější doba pro investici a že jedině my máme nejlepší předpoklady pro realizaci plánu. V rámci popisu podnikatelské příležitosti se soustřeďujeme zejména na: stručný popis produktu konkurenční výhodu produktu užitek produktu pro zákazníka (Veber, 2012, s. 99) Popis firmy V popisu firmy jsou uvedeny informace jako datum založení, sídlo firmy, majitelé a je zde představen hlavní produkt, ale také motivace k založení. Pokud má firma historii, uvádí se, zda v minulosti došlo nějakým podstatným změnám ve firmě jako např, změna majitele, vstup investora, změna právní formy podnikání apod. v neposlední řadě se také uvádí vize a mise firmy dlouhodobé cíle a strategie, jenž určuje, jak dosáhneme stanovených dlouhodobých cílů. (Veber, 2012, s. 99) Produkty V tomto bodě jsou popisovány produkty, které jsou nebo by měly být předmětem podnikání. Bez zpracování tohoto bodu není možné později kvalifikovaně uvažovat o budoucí situaci na trhu a o budoucím obratu firmy. Důležité je prezentovat hlavní oblasti použití výrobku a uvést hlavní technické funkce, avšak není vhodné zabíhat příliš do technických podrobností, neboť čtenář podnikatelského plánu často není zběhlý v konkrétním daném oboru. Je zde také vhodné uvést srovnání s konkurenčními produkty, 25