Josef Goár Architekt Josef Goár patí k nejnadanjším a nejproduktivnjším architektm první poloviny 20. století, jeho dílo zabírá období od kubismu až po konstruktivismus a funkcionalismus a pedstavuje desítky realizovaných projekt od Paíže až po Užhorod, a adu dalších neprovedených návrh. Významná je i jeho innost v oblasti urbanismu. Narodil se 13.bezna 1880 v Semín u Peloue. Od roku 1892 studoval na reálce v Pardubicích, kde se už projevil jeho talent a od roku 1903 na Umleckoprmyslové škole v Praze u Jana Kotry, který se všiml jeho nadání a zamstnal ho ve svém ateliéru. Na cestách po Evrop, poznal Belgii - kolébku architektonická secese, a dále Anglii, Holandsko a Nmecko. Aktivn se zúastnoval spolkového umleckého života pražských architekt i výtvarných umlc, v roce 1911 založil spolu s P. Janákem Skupinu výtvarných umlc a v následujícím roce Pražské umlecké dílny. Byl i aktivním lenem a pozdji pedsedou pražského Mánesa. Po Kotrov smrti v roce 1924 byl jmenován profesorem na Akademii výtvarných umní v Praze, v létech 1928 1932 zastával funkci rektora této školy. V roce 1925 získal za návrh s. pavilónu v Paíži Velkou cenu a v následujícím roce ád francouzské estné legie. Byl lenem eské akademie vd a umní a dopisujícím lenem RIBA v Londýn. Zúastnil se ady architektonických soutží, mnohé z nich nejen vyhrál, ale své návrhy též realizoval.
Rozsáhlá je i jeho publikaní innost jak v tuzemských, tak i v zahraniních asopisech. Zemel 10.9.1945 v Jiín a je pochován na vyšehradském Slavín. Ranné období jeho innosti lze sledovat od roku 1908, kdy se osamostatnil a již v létech 1909-1910 realizoval první vtší projekty na p. areál Winternitzovýh automatických mlýn.v Pardubicích na pravém behu eky Chrudimky. Pi pohledu z protjší strany eky psobí tato monumentální stavba jako romantický hrad.a dodnes tvoí zdejší významnou dominantu. Budova Automatických mlýn v Pardubicích Z roku 1910 je rovnž železobetonová stavba vodojemu a budova jezdeckých kasáren v Bohdani. Architektura kasáren byla poškozena necitlivými zásahy v letech 1968-1991, kdy objekt používala Sovtská armáda. Dnes objekt slouží po rekonstrukci jako obytný dm. Zúastnil se také soutže na dostavbu Staromstské radnice, ale jeho velmi odvážný projekt jakési krystalické stupovité vže ovládající svou velikostí centrum metropole neuspl. Ješt ped vypuknutím 1. svtové války vytvoil nejvýznamnjší díla své kubistické epochy a sice Dm u erné Matky Boží v Praze a Lázeský dm Goárv pavilon v Lázních Bohdane. Typickými prvky eského kubismu, hnutí, které se zrodilo v Praze okolo roku 1910, kdy skupina mladých avantgardních architekt a umlc aplikovala pevratné kubistické principy malí Picassa a Braqua v architektue a užitém umní jsou ostré hrany, prniky ploch a krystalické struktury. Dm U erné Matky Boží v Praze, Celetné ulici s arkýov zalomenými okny velmi dobe zapadl do svého historického prostedí, hlavn díky mansardové barokní steše. Pozoruhodné bylo kubistické kování balkon a vstupních dveí a zejména krásný kubistický interiér kavárny a parteru s Goárovým nábytkem a lustry, pozdji nesmysln zniený.v souasné dob využívá objekt eské museum výtvarných umní, ást expozic je vnována eskému kubismu období 1911 až 1919.
Dm u erné Matky Boží Goárv pavilon v lázních v Bohdani byl. oteven v kvtnu 1913. Pízemí s pedsunutou krytou kolonádou je ureno k umístní všech zaízení potebných k léení rašelinou - kabiny s vanami pro slatinné koupele, odpoívadla, ekárny, místnosti pro masáže. Kolonáda s arkýovými výstupky ústí do vestibulu a dnes navazuje na další lázeské budovy. K zásadní zmn došlo v roce 1926, kdy bylo pavilonu pistaveno druhé patro a získány další ubytovací prostory, zárove však došlo k narušení pvodní kubistické architektury. Pavilon dodnes slouží pvodnímu úelu v Léebných lázních. Lázeský pavilon v Bohdani Období kubismu bylo brzy nahrazeno novým módním stylem art déco, který hlavn jeho zásluhou dostal u nás podobu tzv. národního dekorativismu. Dynamické prolamování prelí a krystalické tvary charakteristické pro kubismus jsou nahrazeny barevnými folklórními geometrickými obrazci, které pokrývají fasády i interiéry. Z tohoto období tzv, rondokubizmu pochází jeho další významné stavba - budova Legiobanky v Praze Na Poíí realizovaná v létech 1921-1923. Budova je pojatá jako ptiosá s reliéfem pes celou šíku pekladu a parapetu, který je podepen na obou koncích i nad vstupem plastikami Jana Štursy. Další tyi patra mají plkruhové masivní polosloupy perušené plastickou dekorací. Nad kubisticky zalomenými okny použil Goár nadokenní oblouky.
Legiobanka v rondokubistickém slohu Významnou roli v Goárov tvorb hraje také urbanismus. Jeho zásadním dílem je moderní centrum Hradce Králové, kde na poátku dvacátých let postupn zpracoval územní plán msta, vytvoil regulaní plán nábeží, výstavbu v Labské kotlin, školní bloky a sted msta (dnešní Ulrichovo námstí). Plány výstavby zahrnovaly rovnž systém vnjšího dopravního okruhu s radiálami smujícími do centra msta, mezi nimiž se stídají obytné tvrti s plochami zelen. Bez velkorysé podpory starosty Ulricha by Goár nemohl pln nerozvinout své urbanistické schopnosti a bez Goára by nebyl moderní Hradec Králové, který je dodnes mstem vynikajícím svými kvalitami urbanistického konceptu i architektonického detailu.
Když ve svt moderní architektury nastoupil konstruktivismus (zdrazoval technickou dokonalost, krásu hmoty a úelnost stavby) a funkcionalismus (forma vždy vyplývá z funkce, skutenou krásu najdeme ve funknosti budovy, nikoli v ozdobách), opustil Goár v polovin 20. let dekorativismus a jeho další projekty již jsou tmito novými smry ovlivnny Postupn tak byly v Hradci Králové realizovány stavby Koželužské školy (1923-1924), budova Agrobanky (1922-1923), úprava prelí starších dom dnešního Masarykova námstí s instalací sochy T. G. Masaryka (1926-1927), budova Rašínova státního gymnázia se sochou "Vítze" od J. Štursy ped vchodem (1923-1926). Gymnasium v Hradci Králové Následovala stavba Obecné a mšanské školy (1925 1927), která navazuje na budovou gymnázia a stavba mateské školy (1926 1928) umístné mezi obecnou a mšanskou školou. Zajímavou stavbou je i Ambrožv sbor církve eskoslovenské (1925-1928). Do období konstruktivismu patí zejména železobetonová budova s výplovým zdivem, v prelí pízemí obložená šluknovským syenitem,. postavená pro editelství státních drah (1927-32) a budova Okresního a finanního úadu (1931-36). Další významné práce patí do období funkcionalismu, zvlášt jeho nejvtší práci pro Pardubice projekt Grandhotelu a Okresního domu (1927-31), který pedstavuje multifunkní, typatrový objekt zabírající velkou plochu západní strany dnešního námstí Republiky. ást fasády byla obložena modrošedými sklennými destikami opaxity. Poátkem 90. let pestal tento komplex sloužit svým úelm, stavba nkolik let chátrala a v roce 1999 byla po rozsáhlé rekonstrukci pemnna v obchodn-administrativní centrum Pardubic.
Jednou z nejpozoruhodnjších funkcionalistických staveb je i kostel sv. Václava v Praze -Vršovicích postavený v létech 1927-1928. Architekta Josefa Goára mžeme tedy pro jeho dílo a myšlenky, které penesl na své žáky a následovníky považovat za jednu z nejvýznamnjších osobností eské architektury první poloviny 20. století. Jeho dílo je veskrze pvodní, nepodléhá vlivu historismu pedcházejícího století ani funkcionalistickému racionalismu. Je výtvarn citlivé a funkn dokonalé. První ást jeho tvorby lze zaadit k dynamickému eskému kubismu, resp. rondokubismu, plastiky na tchto budovách jsou pracemi našich nejlepších socha. Druhá ást jeho tvorby je osobitým projevem moderny - výtvarn pojatého funkcionalismu. Vtšinu svých prací realizoval v Praze a v Hradci Králové, který se stal jeho zásluhou vedle Zlína vzorem moderního msta. Jeho rozsáhlá a mnohotvárná innost - od urbanismu a projektování budov, pes výstavnickou tvorbu až k návrhm nábytku a pomník - prokazuje jeho všestranné výtvarné nadání. Ing. Jií Valenta