Le Corbusier Le Corbusier Charles-Édouard Jeanneret

Transkript

1 Le Corbusier Le Corbusier, vlastním jménem Charles-Édouard Jeanneret se narodil 6. íjna 1887 v La Chaux-de-Fonds ve Švýcarsku. Zaal se uit na škole umleckých emesel glazurování a rytectví hodinových ciferník,, ale brzy obrátil svj zájem k architektue a již v 17 letech vytvoil svj první projekt. Dm navrhl v tradiním švýcarském stylu a pozdji se k nmu nechtl ani hlásit. Místním obyvatelm se ale dm líbil a tak Jeanneret získal další zakázky. To mu umožnilo v létech studijní cestu po Evrop, pi které navštívil Italii, ecko, Caihrad, Nmecko, Paíž (a v roce 1911

2 také Prahu). Pesto, že nestudoval architekturu, byl jen na základ svých skic pijat do ateliéru bratr Perretových, kde se seznámil s používáním tehdy progresivního železobetonu a pozdji pracoval u dalšího výrazného moderního architekta Behrense. V letech navrhl (pro výstavbu dom, které mly nahradit válkou zniené) projekt Dom-ino prostou skeletovou konstrukci, kterou bylo možno dokonit stavbou nenosných zdí a píek. I když se projekt nakonec nerealizoval, stal se tento konstrukní systém obrazem nového stylu. V roce 1918 se usadil v Paíži. Zde si také za svj umlecký pseudonym zvolil jméno Le Corbusier (píjmení ddeka z matiny strany). Touto zmnou se chtl oprostit od své minulosti a vnovat se jen novým smrm. Odmítal kubismus jako romantický a iracionální a prosazoval purismus založený na moderních technologiích a možnostech picházející architektury. Zastával názor, že má-li mít architektura smysl, nesmí vycházet z princip minulosti, ale musí zaínat od nuly. O sob ekl : Jsem samouk a jsem zvdavý. Nemám žádnou školu, nemusel jsem se tudíž pracn odnauovat to, co bych se v ní uil. Nechci se míchat mezi akademiky, nebo lovk nesmí myslet akademicky. Jedinou mou školou je neustálé pozorování pírody a vcí kolem nás. Jeho raná díla zahrnují teoretické plány na msta mrakodrap a panelových dom a stala se vzory pro svtové avantgardní hnutí. Vil, že budovy navržené podle nových smr zlepší kvalitu života obyvatelstva a snažil se v nich objevit nové možnosti architektury. Své myšlenky formuloval v roce 1923 v knize Vers Une Architecture (esky vyšla pod názvem Za novou architekturu ), která je považována za nejdležitjší dílo teorie architektury dvacátého století. Vyzdvihuje v ní krásu úelových a racionáln ešených inženýrských konstrukcí, poukazuje na istotu povrchu stavby, na urující význam pdorysu a

3 klade draz na primární formy. Architekturu považuje za umní, protože pekrauje otázky užitku a musí plnit jak funkci jak estetickou, tak i praktickou - úelové ešení je krásné ( Dm je stroj na bydlení ). Tím se odlišuje od názoru, že posláním architektury je jen naplnní praktické funkce. V roce 1927 se podílel na výstavb kolonie Weissenhof ve Stuttgartu (pizval jej k ní významný architekt Miese van der Rohe mezi jehož díla patí m.j. i vila Tugendhat v Brn). Pi této píležitosti publikoval svých Pt bod moderní architektury (funkcionalismu), ve kterých formuloval své pedstavy: sloupy ( domy se mají stavt na sloupech, aby se pízemí uvolnilo pro volný pohyb) stešní zahrady ( budovy mají mít ploché stechy se zahradami, aby se nahradila zele, kterou dm odebral) volný pdorys ( sloupy nesou tíhu všech podlaží, to umožuje lenit prostor tenkými píkami) pásová okna (systém sloup umožuje umístit mezi n dlouhá okna) volné prelí (konzolovit vyvedené stropy umožují volné ešení oken a prelí) Tyto své myšlenky uplatnil ve známé vile Savoye v Poissy u Paíže ( ), kterou popisuje jako "krabici zavšenou ve vzduchu v poli nad ovocným sadem.". Hlavní obytná místnost ve tvaru L vybíhá do pilehlé stešní terasy, pásová okna jsou na všech stranách domu a umožují výhled z interiéru do okolí. Jsou v ní tedy zahrnuty všechny jeho zásady - budova na sloupech, horizontální pásová okna, stešní zahrada, volný plán a flexibilní nakládání s plochou fasády.

4 Své názory na stavbu mst poprvé popsal v knize Urbanisme (1925), ve které uplatnil myšlenky z projektu Soudobého msta pro ti milióny obyvatel. Vycház z pesvdení, že zvyšování hustoty obyvatelstva povede ke stavb velmi vysokých dom s plochými stechami a k ešení dopravy ve více úrovních pi dsledném oddlení jejích rzných druh. Tžištm msta je tyiadvacet puristických mrakodrap rozestavených na pravidelném pravoúhlém rastru, msto má velké otevené prostory a široké ulice.a je dále rozdleno do jednotlivých zón pro bydlení, odpoinek a pro práci. V další knize Ville radieuse (Záící msto, 1935) popisuje svj projekt msta budoucnosti. Uplatuje v nm své poznatky a skicy z jihoamerických velkomst (navštívil je roce 1929), které penesl do svých pedstav a následn i projektu msta tvoeného trnácti správními mrakodrapy. V jejich stedu byly umístny kulturní a obchodní objekty, po stranách obytné bloky a na okraji msta zóna prmyslu.. Obytné

5 domy byly projektovány tak, aby poskytovaly obyvatelm ti podstatné vlastnosti - slunce, zele a vzduch. K první velké realizaci jeho myšlenek došlo až po 2. svtové válce, kdy byl poven stavbou velkého obytného bloku v Marseille. Tato stavba nazvaná Unité d habitation (Kolektivní dm) byla realizována v létech a pedstavuje jednu z nejpozoruhodnjších staveb 20. století, a to jak z hlediska výtvarné formy, tak z hlediska sociálního programu. Zahrnuje 337 pevážn dvoupodlažních byt ve 23 rzných typech. Osmým a devátým podlažím probíhá obchodní ulice, na stešní terase jsou umístny jesle, školky, tlocvina a bazén. Dm je tedy sám o sob mstem, stecha pejímá úlohu námstí. Podobné budovy pak byly v ponkud redukované podob ješt postaveny v nkolika dalších mstech. Kolektivní dm v Marseille

6 Na pelomu dvacátých a ticátých let psobil v Moskv, kde vypracoval v duchu konstruktivismu návrh Paláce sovt (Centrosojuz ). Další jeho projekty z té doby smují od purismu krabic k uvolnnjším, promyšlenjším a komplikovanjším strukturám. V létech vypracoval také pro J.A. Bau tyi návrhy pro urbanistický rozvoj Zlína, a nkolik dalších projekt, k jejich realizaci ale nedošlo. Své nejvtší urbanistické a architektonické dílo uskutenil v Indii, kde bylo nutno vybudovat pro spolkový stát Padžáb nové hlavní msto Chandígarh. To se mlo stát symbolem modernizace Indie a univerzálnosti moderní architektury. Le Corbusier se svými spolupracovníky navrhl v roce 1951 celkový plán msta pro pl milionu obyvatel rozdleného do sektor a obklopeného zelenou rekreaní zónou. Kladl pitom draz na harmonii mstských funkcí a vytvoil pehlednou hierarchii komunikací od dálnic až po pší zóny. Do mstského centra umístil ti monumentální budovy státní správy, které sám navrhl od konceptu pes jejich interiéry i nábytek až po detaily kování na dveích. V té dob mnil svj styl a vzdušnou architekturu nahrazoval hrubou s tžkými zdmi z cihel a betonu. Soudní palác ( ) tvoí dva vzájemn oddlené bloky s tém pldruhého metru tlustou betonovou ímsou, která má sloužit jako sluneník. Na západní stran piléhá k nmu Úad vlády ( ), tato budova je vlastn horizontálním mrakodrapem, na její steše je vybudována architektonická krajina a plasticitu objektu doplují rampy a slunolamy. Nejkomplexnjší z tchto tí staveb je Parlament ( ), návrh tohoto pozoruhodného betonového objektu.vznikl ze zdánliv nesluitelných inspiraních zdroj.

7 Chandigarh - Soudní palác Ve téže dob byly ve Francii realizovány dv jeho významné stavby kostel Notre-Dame-du-Haut v Ronchamp a klášter La Tourette. První stavba ( ) zcela opouští jeho rané zásady o racionalit. Skoepina stechy je vytvoena ze dvou rám a obalu; nosnou ást tvoí nezávislé zdi oddlené úzkým meziprostorem od stechy a pilíe ze železobetonu. Jižní ze je silnjší a je více naklonna než ostatní.

8 Kostel v Ronchamp Klášter La Tourette ( ). patí k jeho nejvýznamnjším dílm jednak prostým vzhledem, jednak vysoce racionálním dispoziním ešením. Klášter La Tourette Ve Spojených státech ( kde se mu nepodailo prosadit plán pestavby New Yorku) se v létech podílel spolu s dalšími architekty (mj i s O. Niemeyerem) na stavb budovy hlavního síla OSN. Své radikální plány navrhoval až do konce života, i když se jeho výrazové prostedky od poválených dob výrazn zmnily. Stál u zrodu dvou sloh purismu a brutalismu. Zatímco u puristických staveb byl beton stavebním materiálem, který byl dále vzhledov upravován, získal u staveb období brutalismi svj vlastní estetický význam a použitím neomítaného, neopracovaného betonu vznikaly expresivnjší a plastitjší formy. Zabýval se také navrhováním nábytku a jiných stavebních a bytových prvk. Dnes jsou tyto moderní architektonické

9 prvky pedmtem svtového obchodu.s památkami ( a proto se také kradou - a pak se teba i kovové kryty kanálu z Chandígarhu prodávají v aukcích a jsou sbrateli velmi cenny) V roce 1930 se oženil s monackou modelkou a módní návrhákou Yvonne Gallis a pijal francouzské obanství. Toto manželství trvalo až do roku 1957, kdy paní Yvonne zemela. Pes výhrady svého lékae si šel 27. srpna 1965 zaplavat ve Stedozemním moi poblíž Roquebrune- Cap-Martin. Jeho tlo bylo nalezeno náhodnými plavci, píinou smrti byl infarkt Le Corbusier byl velkým vizionáem architektury a ve svých teoretických plánech dokázal navrhovat stavby a msta, která v mnoha prvcích zcela pesahovala možnosti tehdejší techniky a prmyslu. Jeho architektura je osobitá a lze ji tžko pímo piadit k nkterému ze slohových období. Pestože se nkteré jeho nápady a principy trvale neuplatnily, mnohé naopak zobecnly a jsou používány dodnes. Inspiroval nkolik generací architekt a ml velký vliv na svtovou architekturu. Zanechává za sebou betonovou symfonii jako by byl sám vynálezcem betonu. Setkal se ale také s vážnými výhradami ke svým stavbám a urbanistickým plánm. Jeho kritici hlavn namítají, že je to studená a odcizená architektura bez vnitního náboje. Vytýkají mu, že se svými stavbami snaží oddlit svty chudých a bohatých tím, že obma skupinám piazuje jiná místa a prostory a že jeho pedstava o dokonalém mst založená na myšlence rozdlení msta na sektory urené pro bydlení, práci, kulturní zázemí a odpoinek vede k

10 izolovanosti a nepodporuje soužití lidí ve mst. Msta naopak mají uchovávat svou historii a jejich rozvoj má být jejím pokraováním.. Reakcí na architekturu Corbusierova období byl zrod postmoderny. Tento sloh siceta, která nemá písné zásady jako funkcionalismus, ale má nkteré spolené hodnoty individualitu, intimitu a komplexnost. Reaguje tak na monotónnost staveb a na omezenost rzn poskládaných krabic, které spolu s betonovou šedí pokládá za degradaci životního prostedí. Vypracoval: ing. Jií Valenta