Švédsko

Obecné informace Švédsko vstoupilo do EU v roce 1995, spolu s Finskem a Rakouskem. Švédsko patří mezi státy, které do evropského rozpočtu více přispívají, než z něj dostávají. Švédsko nevstoupilo do Eurozóny a ponechává si národní měnu.

Obecné informace Švédsko je země otevřenosti a transparentnosti. Garanci průhlednosti veřejného sektoru zajišťuje funkce ombudsmana, která má své kořeny právě ve Švédsku a kterou mnoho zemí převzalo. Mezi další atributy švédské společnosti je úsilí o prosazování rovných práv pro muže a ženy. Existují nejen práva zajišťující například rovný plat, ale Švédsko bylo i první zemí, která zavedla rodičovskou dovolenou pro otce, kterou opět kopírují další státy.

Obecné informace Oficiální název: Švédské království Správní členění: 24 provincií Státní zřízení: království Forma vlády: konstituční monarchie Hlava státu: Karl XVI. Gustaf, král

Politický systém Existují dva typy místních vlád: Lokální (municipalitní) jsou komuny (kommun) Regionální (län) řízené regionálními radami (landsting) Území Švédska se člení na 290 komun a 21 regionů (na způsob našich krajů), z nichž dva mají formu vlastních samospráv

Politický systém Švédské království je dědičnou konstituční monarchií Hlavou státu,může být zvolena žena (korunní princezna Victoria) Parlament Od roku 1971 jednokomorový (349 poslanců) Poslanci jsou voleni přímou volbou V parlamentu je zastoupena cca 45%žen (údaj z roku 2006)

Hlava státu V roce 1974 došlo k modernizaci ústavy, která značně zredukovala pravomoci krále. Jeho autorita je dnes formální, symbolická a monarcha vykonává především ceremoniální funkce. Monarchie je dědičná - na trůn usedá nejstarší potomek monarchy - od roku 1980, kdy došlo ke změně nástupnického práva, může na trůn usednout i žena.

Vláda Vláda je složkou výkonné moci - dle švédské ústavy je její hlavní pracovní náplní řízení monarchie. Je odpovědná parlamentu. Premiér je volen nepřímo parlamentem, členové vlády jsou vybíráni premiérem. Předsedou vlády je od 5. října 2006 Fredrik REINFELDT z Umírněné strany. Následující parlamentní volby jsou ve Švédsku plánovány na rok 2010.

Parlament Zákonodárným orgánem ve Švédsku je jednokomorový parlament s 349 křesly. Všechna křesla jsou obsazována v přímých volbách, které se pravidelně konají jednou za čtyři roky každou třetí neděli v září. V čele parlamentu stojí takzvaný "Speaker"" a jeho tři zástupci. Speakera i jeho zástupce si mezi sebou volí členové parlamentu po každých parlamentních volbách - v roce 1982 se ustálilo pravidlo, že Speaker je volen ze členů nejsilnější strany v parlamentu. Zástupci Speakera nikdy nepocházejí z politické strany, jejímž členem je sám Speaker. Funkční období všech čtyř funkcionářů koresponduje s funkčním obdobím parlamentu. Pracovní náplní Speakera je řídit a organizovat práci parlamentu. On nebo jeho zástupci předsedá parlamentnímu shromáždění. Ve Švédsku je tradičně vysoké zastoupení žen v politice.

Veřejná správa Švédsko má dlouhou tradici místních samospráv. Je rozděleno do 180 samosprávných obcí (municipalities), 18 okresů (counties) a dva regiony (regions). Ve všech těchto celcích existují samosprávné místní autority, zodpovědné za různé oblasti. (údaje z roku 2006) Všeobecně platí (dle zákonu o místní samosprávě z roku 1992), že samosprávné obce jsou zodpovědné za oblast, týkající se jejich občanů (např. primární a sekundární vzdělání, péči o děti, staré občany a handicapované) a životního prostředí (voda, kanalizace, silnice). Okresní zastupitelstva a regiony jsou zodpovědné především za oblast zdravotní péče, dále pod ně spadá regionální rozvoj a veřejná doprava. Nejvyšším tělesem, zodpovědným za rozhodovací proces v zemi, je parlament. V roce 1931 bylo ve Švédsku 2531 municipalit. V roce 1971 jich bylo 464 a v současnosti jejich počet činí 288. Průměrný počet obyvatel v municipalitě přesahuje 30 000 osob. Nejčetnější jsou municipality s počtem obyvatel 10 až 50 tis., kterých je celkem 181. Municipality s nižším počtem obyvatel než 1 000 osob neexistují. (údaje z www.rotary.cz č.5/2001)

Veřejná správa Obecné stanovení odpovědností územních vlád řeší ve Švédsku Zákon o územní vládě. Tento zákon stanoví, že švédské municipality a kraje zajišťují obecné zájmy týkající se území municipality či kraje, či jejich členů. Uvedený zákon je doplněn množstvím právních norem, které detailně řeší kompetence v jednotlivých oblastech veřejných služeb, včetně produkce, poskytování a financování. Touto legislativou vyjadřuje Parlament obecné cíle v oblasti veřejných služeb na územní úrovni. Lze říci, že 70 až 80% služeb zajišťovaných municipalitami jsou určitým způsobem regulovány národní legislativou. Vláda resp. parlament potom nese celkovou odpovědnost za veřejnou správu.

Veřejná správa Centrální vláda poskytuje obranu, policii, soudnictví, univerzitní vzdělání, rozhoduje o základních programech sociálního zabezpečení, jako je penzijní systém, přídavky na děti, zdravotní pojištění, pojištění v nezaměstnanosti a podpora bydlení. Územní vlády poskytují individuální služby, tedy zdravotní péči, základní, střední a vyšší školství, sociální péči a do určité míry i sociální dávky. Infrastruktura je zabezpečována jak vládou centrální, tak územní.

Veřejná správa Vláda ve Švédsku má tři úrovně, centrální, krajská, municipální. Historicky ve Švédsku existují ještě farnosti, jejichž funkce je omezena na správu v oblasti církví. Švédsko má čtyři ústavní zákony, z nichž jeden (the Instrument of Government) poskytuje ústavní ochranu krajským a místním autoritám. V této normě je zakotveno, že základními jednotkami územní správy ve Švédsku jsou municipality a kraje, a dále že právo rozhodování v rámci těchto jednotek mají volené orgány. K zajištění výkonu svých povinností mohou tyto jednotky ukládat daně.

Veřejná správa Švédsko je však také charakterické nízkým počtem obcí a vysokým průměrným počtem obyvatel v obci, což je lze považovat za výhodné z hlediska ekonomické efektivnosti. Správní aparát Švédska se vyznačuje zejména dvěma charakteristikami. Jednak zdvojenou správní strukturou, sestávající se z relativně malých ministerstev (kterých je celkem 10) zaměřených na koncepční a politickou práci a množstvím poměrně nezávislých výkonných agentur a úřadů pracujících na centrální i místní úrovni, dále výraznou decentralizací s množstvím odpovědností přenesených na krajské a municipální úrovně. V průběhu druhé poloviny 20. století došlo ve Švédsku ke dvěma paralelním procesům ve veřejné správě. Byla to jednak masivní decentralizace kompetencí a odpovědností na územní samosprávy ve smyslu naplňování principu subsidiarity a demokratizace. Na druhé straně však došlo ke snížení počtu municipalit a k jejich zvětšení tak, aby při řídkém osídlení většiny švédského území byly municipality schopny zajišťovat pokud možno co nejefektivněji své funkce.

Veřejná správa Švédsko je rozděleno na krajské samosprávné celky (county councils, 23), obce (municipality, 288) a farnosti (parish, 2500). Kraje jsou však primárně administrativní jednotkou centrální vlády na územní úrovni. Farnosti, které byly v minulosti kolébkou místní demokracie ve Švédsku, jsou v současnosti místními organizačními jednotkami Státní protestantské církve a vykonávají výhradně církevní správu na místní úrovni.

Veřejná správa a vzdělávání Samosprávné městské obce (komuny),, které jsou ze zákona odpovědné zejména za sociální služby, vzdělávání, zdravotní péči, bezpečnost, připravují lokální akční plány. Byly ustaveny Výbory trhu práce, a to v souladu se Strategií evropské zaměstnanosti. Na trhu práce a vzdělávání existuje ve Švédsku obecně úzké propojení mezi radnicí a úřady práce.. Radnice se více zaměřuje na práci s mládeží ve věku od 18 do 25 let, a to prostřednictvím Výboru pro trh práce. V praxi to vypadá tak, že úřad práce vypracuje pro nezaměstnané kariérní plán a vhodné uchazeče doporučí poradci oddělení rozvoje lidských zdrojů na radnici. Plán vychází z individuálních potřeb, možností a schopností - obsahuje například další vzdělávání a praktický výcvik. Poradce klientovi pomáhá v orientaci na trhu práce, pracuje s ním na získání základních sociálních návyků, doprovází ho k potenciálnímu zaměstnavateli.

Veřejná správa a vzdělávání Veřejný systém vzdělávání dospělých zahrnuje vzdělávání, které organizuje samospráva (tzv. Komvux) jako doplnění vzdělání, vzdělávání pro dospělé s různými handicapy (Särvux) a vzdělávání zaměřené zejména na imigranty, kteří jsou vyučováni švédštině. Zodpovědnost za zajištění vzdělávání mají centrální a místní úřady společně s různými organizacemi.