JAK ČESKO UMÍ VYUŽÍT POTENCIÁL, KTERÝ MÁ INTERNET

STATISTIKA 2015 JAK ČESKO UMÍ VYUŽÍT POTENCIÁL, KTERÝ MÁ INTERNET Partnerem magazínu je

EK009345 pomozte nám osvobodit data připojte se k manifestu fóra pro otevřená data na www.otevrenadata.cz/manifest prosazujeme přijetí zákonné úpravy otevřených dat vroce 2016. prosazujeme tvorbu adodržování jasných pravide při pubikování otevřených dat. podporujeme pubikování spoečensky aekonomicky přínosných informací. podporujeme živou aaktivní komunitu uživateů aposkytovateů otevřených dat. náš stát,naše data

příoha týdeníku ekonom 3 Obsah 4 Rozhovor s Petrem Kuchařem, řediteem odboru havního architekta egovernmentu na ministerstvu vnitra 8 Vítězové soutěže "Spoečně otvíráme data" vyhašované Fondem Otakara Moteja 12 Jak je na tom v otevřených datech Česko oproti světu? 17 Nejzajímavější světové open projekty 18 Anketa: Jaká data pubikovat v otevřeném formátu a co tento proces nejvíc brzdí? 20 Rozhovor s Jiřím Skuhrovcem, poradcem náměstka MF pro práci s otevřenými daty 24 Kdo má zájem o otevřená data a o jaká? 26 Když jsou data tajná 28 Kde ze v Česku hedat otevřená data 29 Rozhovor s Robertem Baschem, řediteem Nadace Open Society Fund Ředite speciáních projektů Economia: Petr Oráek Editor: Marek Bičík Autoři: Heena Pirnerová, Micha Tošovský Foto na tituní straně: Shutterstock Grafici: Petr Hrubý, Jiří Medřický Korektorna: Petr Vaněk (vedoucí) Vydává: Economia, a.s. Pernerova 673/47, 180 07, Praha 8, te. 233 07 10 03, fax 233 07 20 03, IČO 28191226 www.economia.cz Na magazínu spoupracovay Fond Otakara Moteja, Microsoft a Red Hat EdiToria Otevřená data veká příežitost tohoto stoetí Micha Tošovský Ve Fondu Otakara Moteja se věnujeme otevřeným datům už někoikátý rok.ceé to začao tím, že se Česko na konci roku 2011 připojio k iniciativě Open Government Partnership a přisíbio pubikovat některé informace v otevřeném formátu, tj. v podstatě bez omezení v přístupu k nim či v násedném nakádání s nimi. V době, kdy v kapse nosíme výkonnější stroje, než byy stoní počítače před pár ety, a neustáe jsme připojeni k internetu, je to cekem ogické. S tím, co umí naše technoogie, přece úměrně roste i potenciá toho, co s daty dokážeme my sami. Otevřená data jsou vnímána jako jedna z obrovských příežitostí tohoto stoetí. Někdy se dokonce muví o nové ropě či o havní surovině nové průmysové revouce. Data mají jednu obrovskou výhodu. Jakmie bya jednou vytvořena, ze je spotřebovávat stáe dokoa, aniž by jich ubyo. Stejnou surovinu která bya mimochodem pořízena z daní, tedy z peněz nás všech mohou tak využívat za stejných podmínek veké firmy i maé start-upy, studenti pro své dipomky a vědci pro své akademické projekty, poradenské firmy i úřady pro své anaýzy. Na otevřená data se ze podívat i jako na demokratickou aboratoř, ony z hodin fyziky známé ideání podmínky či ideání konkurenci, v níž mají všichni rovný přístup ke zdrojům. Otevření dat přitom neznamená stírání hranice mezi soukromým a veřejným. Naopak, někdy se ji díky tomu může podařit narýsovat o mnoho jasněji. Může to ceé znít podezřee. Samotné instituce veřejné správy nebývají nadšené z představy, že někdo bude na jejich datech vyděávat (a to raději nemuvme o jejich obavě z toho, že vastně ani nevědí, co se v datech ukrývá a zda jsou správná). Firmy, které si k nejrůznějším datům našy svou cestu a staví na nich svůj byznys už nyní, se také netěší na to, že jim přibude konkurence. Jenže žijeme v 21. stoetí a technoogický vývoj nám jednoduše dává možnosti, na jaké jsme před deseti ety nemohi ani pomyset. Otevřená data jsou příežitostí nejen pro firmy, ae především pro stát. Úřadům a institucím umožňují diaog s veřejností i mezi sebou navzájem o kvaitě a užitečnosti vastních výstupů. Mnohdy potřebné a máo využívané sdíení informací a dat mezi úřady se zásadně zjednoduší místo ubíjejícího a zdouhavého vyměňování dopisů postačí někoik kiknutí. Apikace a anaýzy, které vznikají na otevřených datech, navíc často řeší zcea konkrétní nedostatky ve fungování veřejné správy a dokážou nabídnout zcea nové sužby či aternativy k těm stávajícím. S otevřenými daty vzniká unikátní příežitost pro rozvíjení a zkvaitňování fungování veřejné správy zvnějšku, vastní aktivitou jednotivců a ziskového i neziskového sektoru. Podpora otevřených dat i díky aktivitě Fondu Otakara Moteja setrvae roste a stáe více institucí veřejné správy přistupuje na to, že není rozumné data držet pod pokičkou, protože ta nejepší využití pro ně jednoduše vymysí někdo jiný, než ony samy. V etošním roce otevřeo svá data ministerstvo financí i pražský magistrát, na jejich a daších datech vzniky etos desítky nápadů a apikací; o mnohých z nich i o idech, kteří je mají na svědomí, si můžete přečíst na násedujících stranách. n

4 otevřená data Dáme informace všem Petr Kuchař, ředite odboru na ministerstvu vnitra Vojtěch Bažek Díky tomu, že úřady pustiy všechny kíčové informace v jednotné podobě na internet, mohy vzniknout napříkad apikace, které mapují kriminaitu ve městech, aktivitu posanců nebo opravy sinic. Tahe revouce má od roku 2107 přijít i do Česka: úřady budou muset povinně zveřejňovat baíky takzvaných otevřených dat, říká Petr Kuchař, který tuto obast řídí na ministerstvu vnitra. Co jsou vastně otevřená data a proč jsou důežitá? Jde o to, že veřejná správa disponuje obrovským množstvím dat, která ae buď nezveřejňuje vůbec, anebo špatným způsobem. Napříkad tak, že ta data nejsou dáe strojově zpracovatená. Když to zjednodušeně vysvětím: mám nějaká data v eektronické tabuce, ae úřad, místo aby tu zdrojovou tabuku zveřejni, raději ji vytiskne, úředník podepíše a naskenuje do PDF souboru. A ten pak zveřejní. To jsou všechny ty informace napříkad o veřejných zakázkách nebo smouvách, které mívají úřady na webech? Přesně tak, ae mohou to být i rozpočty nebo třeba statistika o stavu životního prostředí. Pro čověka jako koncového příjemce jsou tato data v pořádku, může si je přečíst. Probém nastává, když je chceme dá zpracovávat když je chceme napříkad propojit s jinými daty a tím povýšit jejich hodnotu. Tehdy je potřeba, aby ta data zpracováva počítač. A ten samozřejmě z naskenovaných údajů nic nevytěží, protože potřebuje pracovat se zdrojovými daty. A my na ministerstvu vnitra právě v projektu Otevřená data řešíme, aby úřady zveřejňovay zaprvé všechna data, za druhé úpně a za třetí, aby když už vše zveřejňují to byo v dobře popsané struktuře. To znamená, když jedna obec zveřejní svůj rozpočet, aby ta druhá ho zveřejnia stejným způsobem a byo možné to pak strojově porovnávat. Tedy ve stejném formátu a stejné vnitřní struktuře: aby v každé obci znamena první soupec tohe, druhý zase tamto, havně ae všude stejně. Protože programátor, který později bude s daty pracovat, prostě nemůže uděat toik výjimek, koik je v Česku obcí. A k čemu mi tedy tahe data budou dobrá? Kíčové sděení je, že otevřená data jako taková vastně nejsou určená pro aika či koncového spotřebitee. Protože by se v nich ztrati? Ano, je jich hodně, jsou sožitá a zpravida u nich chybí správná interpretace. Ae ta datasouží napříkad vývojářům apikací nebo datovým žurnaistům, kteří je dokážou zpracovat. Z těchto dat vytvoří informace, které v epší, zpracované podobě poskytují daším příjemcům občanům nebo firmám. Příkad: ministerstvo dopravy zveřejní jízdní řády na žeeznici, což je vemi kompikovaná struktura a já jako občan se v ní určitě nebudu orientovat. Ovšem v okamžiku, kdy někdo na zákadě těchto dat vytvoří apikaci, kde si budu moct zvoit, odkud, kam a kdy mohu jet, je to pro mě vemi užitečné a snadné k použití. Dnes jsou jízdní řády přesně tím příkadem, jak se data zveřejňovat nemají, protože ministerstvo dopravy je dnes Myšenka otevřených dat říká, že data mají být zveřejněna tak, aby je moh použít kdokoiv. nezveřejňuje, ae najímá si spoečnost, která data přeprodává. Vy sice můžete mít v mobiu apikaci s jízdními řády, ae je to s rekamou takže ta spoečnost z nich vastně těží. Naproti tomu myšenka otevřených dat říká, že data mají být zveřejněna tak, aby je moh použít kdokoiv. Ať si pak kidně programátor takovou apikaci napíše sám. Cítíte tedy, že z byznysu je poptávka po využití těchto dat? Ano, jednoznačně. Určitě je tady poptávka po zveřejňování dat o rozpočtech kvůi kontroe, jesti instituce hospodaří účeně. Příkadem je aktuáně schváený zákon o registru smuv, kde dokonce smouva, dokud není zveřejněna, není patná. Důežité jsou seznamy vypisovaných veřejných zakázek, kde si potřebujete hídat, jaké zakázky ten který úřad vypisuje a jesti se já jako podnikate do nich mohu přihásit. Zajímavým příkadem možného propojení mohou být mapy kriminaity a životního prostředí: představte si, že provozujete reaitní kanceář, která na svých stránkách in

příoha týdeníku ekonom 5 Foto: Lukáš Bíba zeruje nemovitosti když tyhe dvě mapy propojí, může pak na webu ukázat, že prodává pěkný byt v okaitě, kde je nízká kriminaita a zároveň je tam čisté životní prostředí. K tomu dá odkaz, že data poskyto ministerstvo vnitra a ministerstvo životního prostředí. Tím ceým se nese myšenka, že občan vznik těchto dat na úřadech prakticky zapati ze svých daní. Takže by měa být zadarmo a pro všechny. Když dnes někdo tato data chce, musí si o ně většinou individuáně požádat pode zákona o svobodném přístupu k informacím. Dostane je, pak přijde daší žadate a úřad je poše na vyžádání i jemu. My přicházíme s proaktivním přístupem: úřad si tím uehčí práci, tyto žádosti o informace mu odpadnou. Něco takového už u nás existuje? Takové projekty mají napříkad ve Veké Británii, která je v otevřených datech veice pokročiá, a první desítky datových zdrojů už existují i u nás. Podívejte se na data.gov.cz a uvidíte sami. Kde se tedy vastně zrodi nápad na zveřejňování obrovských množství dat a kde to dnes umí nejépe? Otevřená data začaa přibižně v roce 2011 ve Spojených státech, násedně vznika iniciativa Open Government Partnership, k níž se přihásiy všechny vyspěejší země světa. Lídry jsou právě USA a Veká Británie, které začay nejdříve. My jsme na ministerstvu vnitra s tím vším začai později a vycházíme z jejich zkušeností, takže byť na tomto projektu pracujeme teprve rok, významně je doháníme. Takže je dobré ty miiony a miiony dat prostě vrhnout ven vastně bez účeu? A s vírou, že většinou z nich někdo dokáže vytvořit něco užitečného? Ano, známý citát říká, že data si nakonec najdou svůj úče, protože konečný příjemce s nimi něco vymysí. Takže není důvod ho omezovat. Úředník nemůže posoudit, jaká data mohou mít hodnotu a jaká ne. Pochopiteně i toto má své výjimky a každý, obzvášť dnes, pochopí, že data důežitá pro bezpečnost země se nikdy nemohou stát otevřenými daty. Petr Kuchař ředite odboru havního architekta egovernmentu na ministerstvu vnitra

6 otevřená data Foto: Lukáš Bíba Říká se také, že otevřená data jsou surovinou 21. stoetí, která čeká na toho, kdo ji dokáže vytěžit. V jaké fázi toho těžení jsme teď my v Česku? V té, že veřejná správa ještě nezná potenciá otevřených dat, protože je to u nás nové téma. Ne všechny úřady data pubikují a důvodem může být třeba jen to, že jim nepřijdou zajímavá. Ministerstvo vnitra přišo etos s projektem, který řeší ukotvení otevřených dat do zákona. A druhým tématem je osvěta, aby úředníci věděi, proč a jak by měi data zveřejňovat. Vede toho vzniky takzvané vzorové pubikační pány, které říkají, jaká data by měy konkrétní úřady zveřejňovat. Jaká data se nacházejí napříkad na ministerstvech, krajích nebo obcích. A říkáme také, jakým způsobem je vhodné je pubikovat, v jakém formátu a v jaké struktuře. Takže dnes je otvírání dat pořád dobrovoná věc. Když úřad nechce, tak nemusí? Ne, nemusí. Připravujeme opatření, kdy váda svým nařízením stanoví seznam datových sad, které budou muset úřady povinně pubikovat. Buď to budou okruhy dat, nebo konkrétní věc napříkad ty již zmíněné jízdní řády. V těch okruzích pak určitě budou rozpočty, veřejné zakázky, hospodaření s majetkem nebo i obsazovaná místa ve veřejné správě, o která mohou mít zájem portáy zprostředkovávající práci. Ke zmíněnému vádnímu nařízení by měa otevřít prostor právě novea zákona o svobodném přístupu k informacím, v němž definujeme, jaké podmínky musí otevřená data spňovat. Na podporu otevřených dat vybudovao MV také tzv. Národní kataog otevřených dat. Protože otevřená data jsou sice dobrá věc, ae příjemce může mít veký probém je najít. Kdybych chtě zpracovat data z rozpočtů všech úřadů v zemi, muse bych prokikat tisíce stránek. A proto vzniko jedno místo jako kataog, kde budou existující otevřená data zaregistrována, budou k nim atributy jako název, kdo je pubikova, případně nějaké značky, že jde o údaje o rozpočtu, o dopravě a podobně. V tomto kataogu si pak mohu interaktivně vyhedávat odkazy na zdrojová data a ta pak z jejich umístění stahovat. Data si nakonec najdou svůj úče, protože konečný příjemce s nimi něco vymysí. Takže není důvod ho omezovat. Je tady navíc aktivita Evropské komise vytvořit ceoevropský kataog otevřených dat, který bude vytěžovat jednotivé národní kataogy, takže potom bude možné vyhedávat existující otevřená datav ceé Evropě. Napříkad už dnes existují apikace, které využívají i naše data o kontroách České obchodní inspekce nebo hygienických stanic. Ukážou vám, ve kterých restauracích bya kontroa a jak dopada. Kdy se tedy budou otevřená data zveřejňovat povinně? Novea zákona by měa jít do konce roku vádě. Během roku 2016 by měa projít egisativním procesem a účinnost předpokádáme od 1. edna 2017. Pánujeme, že příští rok budeme pořádat sérii škoení a seminářů pro úřady, na nichž budeme vysvětovat, co vastně open data jsou, ae budeme poskytovat i konzutace: přijedeme na úřad, identifikujeme vaše data a pomůžeme vám s tím, abyste vše rozjei. Jak stará data budou muset úřady zveřejňovat? To záeží na zajímavosti dat. Pokud jsou opravdu zajímavá, mohou jít až 10 et nazpět u těch dat, která budou určena jako významná. Pokudmají smys jendo budoucna, jako napříkad jízdní řády, tak až od okamžiku pubikace. Nehrozí, že úřady zkoabují kopírováním dat z exceovských tabuek a přepisováním z PDF? Záeží, jak kvaitní data mají. Nás většinou zajímají jen ta, která jsou dnes už stejně v nějakém informačním systému a nepořizují se kapáním do kávesnice. Takže jde jen o změnu exportu dat ze systému a úřady by to měo zatížit jen mírně. n

PŘÍLOHA TÝDENÍKU EKONOM 7 Apikace umíme, bez otevřených dat se ae nerozjedou Mian Hrabovský, ředite divize vývoje spoečnosti Microsoft Kde je autobus a za jak douho asi dorazí? Kde jsou voná parkovací místa? Kterým nebezpečným místům ve městě se raději vyhnout? Kdy vyvezou kontejner? Jaký je v mém městě zájem o místa ve škokách či škoách? Je úředník, se kterým něco potřebuji vyřídit, v práci? Kde v mé bízkosti zrovna nabízejí města či obce nebytové prostory k pronájmu? To jsou otázky, které čas od času řeší kdekdo. Není probém napsat e-mai na podatenu daného úřadu a počkat si na odpověď. Ae jde to i épe. Mnohem épe. Stačí otevřít data a dát k nim idem přístup. Nápadů na to, jaká data a jakým způsobem idem nabídnout, je spousta. Některé už jsou i reaizované ve světě s otevřenými daty běžně pracují města i jiné instituce a organizace. Ae ani u nás nespíme. V červnu proběha v Praze unikátní akce Open Data Hackathon Prague Hacks. Během jednoho víkendu desítky idí vytvořiy 14 různých projektů pracujících s otevřenými daty. Některé z těchto apikací je možné kidně okamžitě nasadit a spustit v reáném provozu. Napříkad NeverRun, ukazující na mapě aktuání poohu a pohyb prostředků pražské hromadné dopravy, už čeká jen na reáná data město je prý síbio poskytnout. To by ještě před někoika ety nebyo tak jednoduché, protože by byo nutné pro apikaci připravit také hardwarové zázemí a nastavit jeho výkon tak, aby zvádo i případné špičky. Díky coudu je cesta od vývojářů do praxe mnohem rychejší. Většina vývojářů využia během hackathonu předností coudové patformy Microsoft Azure, u které je jedno, zda jde o testovací apikaci pro pár uživateů, nebo o řešení, které budou využívat desetitisíce idí po ceé repubice či v zahraničí. Azure dodá toik výkonu, koik je potřeba. Využití coudu proto výrazně zrychuje, zjednodušuje vývoj řešení a podstatně zevňuje jeho reáné nasazení. Rychost a jednoduchost současně motivují i vývojáře, protože každého těší, když se jeho apikace používá. Koem otevřených dat se vytvořia komunita zapáených idí, kteří už věnovai spoustu svého času vytváření apikací. Teď je třeba, aby státní instituce a samosprávy zvedy hozenou rukavici, zpřístupniy svá data a apikace nabídy svým občanům. Ve světě už otevřená data frčí, u nás se zatím zahřívá motor. Jsem ae optimista a věřím, že ten náskok brzy doženeme. Ve světě už otevřená data frčí, u nás se zatím zahřívá motor. Věřme, že jednou svět k epšímu změní i otevřená data. Data otevřená budoucnosti Marek Jeen, Deveoper Advocate, Red Hat Otevřená data jsou pokračováním trendu, který spoečnost Red Hat vždy podporovaa. Před mnoha ety zakadateé firmy přiši s vizí otevřeného softwaru, který by neby jen zájmem někoika nadšenců, ae principem, který se stane kíčem k budoucnosti IT, neboť motorem inovací bude spíše široká komunita vývojářů než uzavřená odděení R&D kasických softwarových firem. V začátcích se kasičtí vendoři této myšence vysmívai a bohuže i mnoho zákazníků nebyo s to pochopit, v čem vastně ony hodnoty otevřeného softwaru vězí. Vystihuje to i citát Mahátmy Gándhího First they ignore you, then they augh at you, then they fight you, then you win, který se sta mottem spoečnosti Red Hat. Jak čas postupova, spoečnost Red Hat procházea zmíněnými fázemi a my stáe věřii, že otevřenost, kterou jsme vždy prosazovai, jednou zvítězí. Vrcho předposední fáze pak představuje citát Steva Bamera, CEO Microsoftu, Linux is cancer. Koncem roku 2014 už s novým CEO Microsoft prohási Microsoft oves Linux a koncem roku 2015 Red Hat a Microsoft uzavřey strategické partnerství. S rostoucí důežitostí IT si i zákazníci začai uvědomovat, že svázání se pouze s jedním dodavateem je nebezpečné a že spoupráce je kíčem k budoucnosti. Ve výsedku se ukázao, že otevřený software a otevřenost, ve kterou jsme vždy věřii, se stávají zákadním rysem moderního IT. Proč je zde zmiňován tento příběh? Co má spoečného s otevřenými daty? Protože principy, na kterých jsou zaožena otevřená data, jsou i zákadní principy, na kterých je zaožena spoečnost Red Hat. A i v obasti otevřených dat dnes vidíme spoustu výsměchu a urážek, stejně jako by ve své době urážen otevřený software. Postupně se dokonce objevují aktivní odpůrci otevřených dat, což ukazuje, že otevřená data se dostávají již do předposední fáze tohoto cyku, která ae bohuže trvá zpravida nejdée. Nicméně stejně jako kdysi skupinka nadšenců věřia, že otevřený software dokáže změnit svět, nyní věřme, že jednou svět k epšímu změní i otevřená data. Všichni bychom se nyní měi snažit podporovat nejen otevřená data, ae i otevřenou a aktivní spoečnost, která bude schopna nad těmito daty postavit apikace, které přinesou reáné hodnoty koncovým uživateům. V důsedku je totiž důežité nedívat se na otevřená data jen z pohedu pojďme otevřít co nejvíce datových sad, ae primárně z pohedu pojďme vymyset aktivity, které mohou zepšit svět a naši spoečnost. A pokud takováto data nejsou dosud otevřená, zasaďme se o jejich otevření.

8 otevřená data Otevřená data zepšují život Heena Pirnerová Obrovské množství voně dostupných dat a moderní technoogie pracující s nimi. Stovky mobiních apikací, které usnadňují spoečenský život. Nové pracovní příežitosti, zepšení veřejných sužeb, transparentnost, úspornost a zefektivnění veřejné správy. To není utopická představa, ae reaita, která hýbe nejen světem, ae i Českou repubikou. Pomocí mobiních apikací můžete napříkad snadno vyhedávat v insovenčním rejstříku, zjistit počet krádeží v jednotivých částech Prahy nebo zobrazit zákadní vztahy aktérů ve vybraných korupčních kauzách. A stačí máo, mít nápad a k dispozici data. Otec dvou dětí Martin Vašák napříkad na internetu heda přehed pěkných dětských hřišť. Něco naše, ae nic nevyhovovao. Buď byo informací máo, nebo moc. Zjisti, že na území havního města se ve správě městských částí nebo magistrátu nachází zhruba 1000 hřišť. Osovi proto nejdříve všechny úřady a zažáda o poskytnutí údajů. Přísušné pracovníky také poprosi o tip na zajímavé okaity. Na závěr vybra zhruba 400 hřišť, všechna navštívi, popsa a nafoti. A apikace www.hristepraha.cz bya na světě. Podobně vznika také apikace vozejkmap.cz, která v Česku i v zahraničí mapuje bezbariérová místa, jako napříkad kavárny, veřejné toaety nebo MHD. Vozíčkáři si s ní mohou snadno napánovat trasu a využitená je i pro matky s kočárky. V současné chvíi obsahuje koem osmi tisíc bezbariérových míst. Transparentnost státní správy Koik peněz se utratí za veřejné zakázky a kam vastně tečou? Jak je možné, že to neví nejen občan, ae ani stát? To byy otázky ekonoma Jiřího Skuhrovce, které day vzniku apikaci vsechnyzakazky.cz. Informace o hospodaření poitických stran a jejich dárcích zase mapuje apikace poitickefinance.cz. Nápadů na využití dat není tedy očividně nikdy dost. Fond Otakara Moteja proto již potřetí vyhási soutěž Spoečně otevíráme data, která má propojit firmy, obce, IT speciaisty a vysoké škoy, a přispět tak k rozvoji a zkvaitnění sužeb pro občany, ekonomickému růstu a zviditenit spoečenský přínos a podnikateský potenciá otevřených dat. Letos se přihásio cekem 27 apikací vytvořených firmami, studenty i neziskovkami. Jedná se o projekty z obasti financí, dopravy, vzděávání, demografie i životního prostředí. Soutěži také první převážně ženský tým. Poprvé se také zapojiy instituce veřejné správy a studenti středních ško. Vítězem etošního ročníku se staa apikace právě od státní instituce za projektem Supervizor, který umožňuje dohedat podrobné informace k hospodaření úřadu, stojí pracovníci ministerstva financí. Top 10 apikací Supervizor http://data.mfcr.cz/supervizor/ Vizuaizační apikace nad propacenými fakturami ministerstva financí. Pode kategorií ze dohedat podrobná data z faktur částka, dodavate, předmět faktury a daší informace. Cí apikace je dvojí. Jednak zpřístupnit informace o hospodaření ministerstva financí a případně jakýchkoiv jiných institucí veřejné správy. Dáe je také cíem ukázat smys pubikace dat v otevřeném formátu. Díky tomu, že tato data jsou již přístupná kataogu otevřených dat ministerstva financí, může podobnou apikaci vyvinout

příoha týdeníku ekonom 9 absoutně kdokoi. Instituce ae nemají potřebné zdroje, zkušenosti ani nadšení. Nic ae nebrání tomu, aby pubikovay data v otevřeném formátu a samotný vývoj nechay na veřejnosti. Apikace Supervizor bya vyvinuta pracovníky ministerstva financí a trvaa cekem 10 čověkodnů. Soutěžící: Ministerstvo financí Tým: Benedikt Kotme, Martin Kopeček, Jan Vasatý GovData http://www.govdata.cz V současnosti je přístup k aktuáním datům veřejné správy kompikovaný, což vytváří vekou bariéru pro jejich masové využití. Cíem sužby je tuto bariéru snížit účast ministrů visegrádské čtyřky na Radě Evropské unie. Projekt čerpá data z oficiáního webu Evropského paramentu a každý týden je aktuaizuje. Na rozdí od jiných stránek zabývajících se Evropským paramentem není portá Hidame.je zaměřen na proces hasování, ae na všechny ostatní aktivity. Ukazuje a umožňuje komparaci aktivity jednotivých zemí, stran, europosanců či evropských poitických frakcí. Oproti oficiánímu webu Evropského paramentu umožňuje přehednější, intuitivnější a jednodušší zacházení a především samotnou možnost komparace a řazení de států, poitických stran a podobně. Soutěžící: KohoVoit.eu, Evropské hodnoty HejbejBrnem www.hejbejbrnem.cz a vytvořit přístupné a efektivní nástroje pro vývojáře apikací. GovData jsou tedy jakýmsi mostem mezi otevřenými daty a apikacemi. GovData nabízí API neboi rozhraní pro programování apikací a daší vývojářské nástroje. V první verzi projekt zpřístupňuje obchodní rejstřík a registr pátců DPH. Pode tvůrců je důvodem pro vytvoření apikace úroveň poskytovaných sužeb v České repubice ve srovnání se západními konurenty. A je jedno, zda se jedná o patební SMS brány, nebo informační sužby typu obchodní rejstřík. Většina českých API je pode nich tvořena bez jakýchkoi ohedů na budoucí uživatee a jejich potřeby, navíc pomocí zastaraých technoogií a postupů. Soutěžící: Octagon.cz s.r.o. Cíem apikace HejbejBrnem je nabídnout občanům Brna potřebné informace k tomu, aby se snadno pohybovai po Brně na koe, MHD či pěšky. Informace o dopravě a ovzduší ukazují, kde jsou aktuáně největší dopravní probémy, a mohou být nápovědou, kterým místům je epší se vyhnout. Apikace také umožňuje veřejnosti zapojit se do dění ve svém okoí a Brnem hýbat, tedy pohnout aktuáními probémy Hidame.je hidame.je Hidame.je idsky zpřístupňuje data o aktivitách našich zástupců v evropských institucích. Občané mohou zkoumat aktivitu europosanců pro 28 zemí EU a srovnávat

10 otevřená data města. Pomocí tačítka Chce to změnu je možné nahásit nejen aktuání potíže či krizovou situaci, ae také upozornit na douhodobé probémy. Cíem je zepšit situaci brněnské MHD, cykodopravy i veřejných komunikací. Soutěžící: NESEHNUTÍ Brno IODA http://www.ioda.cz V současné době jsou významná data o dopravě roztříštěná v mnoha veřejných zdrojích, často v nevhodných formátech. Cíem spoku IODA je jejich shromažďování a prostřednictvím apikací umožnění přístupu k důvěryhodným a kvaitním údajům, které si může každý zobrazit v ibovoně douhém časovém úseku a násedně využít pode svých potřeb v tabeární či grafické podobě. IODA usnadní práci studentům, pedagogům odborné i aické veřejnosti. tit detainí informace napříkad o možnostech využití území, zápavových obastech, evidenci majetku, údajích z katastru nemovitostí, a to včetně istů vastnictví. Může si také zobrazit historickou mapu nebo zjistit rozmístění poicejních sužeben. Mapové portáy Geosense dnes v České repubice používá přes 1400 měst a obcí. Soutěžící: Geosense s.r.o. NeverRun http://neverrun.github.io IODA obsahuje 70 000 údajů uspořádaných do více než 550 datových řad. Jedním z havních dokumentů, z nichž jsou v současnosti čerpány údaje pro různé anaýzy v obasti dopravy, patří statistická Ročenka dopravy ČR, kterou každoročně vydává Ministerstvo dopravy ČR. Z tohoto důvodu tvoří jádro databáze právě tato data, která jsou však postupně dopňována z mnoha daších zdrojů. Soutěžící: IODA, z.s. Tým: Martin Novák, Jan Tichý Apikace NeverRun si kade za cí ukázat aktuání poohu prostředků MHD v reáném čase. Tyto informace se hodí každému, kdo nerad dobíhá na daší spoj; odtud název NeverRun. Dopravní data ae aktuáně nejsou dostupná ve strojově čitených formátech, jedná se tedy zatím o prototyp apikace nad vzorovými statickými daty. Tým NeverRun jedná s dopravním podnikem Prahy a Brna, zatím bohuže bez úspěchu. Soutěžící: NeverRun Tým: Jan Sovka, Lenka Vraná, Jakub Žitný, Jarosav Jirava, Feix Pamer, Petr Čmea Mapová apikace Geosense http://gp.geosense.cz/praha 17 Dopňující informace: www.geosense.cz Projekt usnadňuje správu majetku Prahy 17 a zároveň poskytuje nástroj pro zpřístupnění informací z městské části občanům on-ine. Apikace pracuje s množstvím otevřených dat, která dodává napříkad Institut pánování a rozvoje h. m. Prahy nebo OpenStreetMap. Unikátní vastností je fitrace a výběry v datové tabuce a zobrazení výsedků na mapě. Uživate tak může zjis-

příoha týdeníku ekonom 11 Využití rádiového spektra http://spektrum.ctu.cz Webová apikace Využití rádiového spektra bya vytvořena pro efektivní přístup k informacím o rádiovém spektru jak pro odbornou, tak pro aickou veřejnost. Jednoduchou formou poskytuje přehed podmínek stanovených Českým teekomunikačním úřadem pro jednotivá kmitočtová pásma, radiokomunikační sužby a apikace a pomocí hypertextových odkazů usnadňuje přístup k přísušným národním a mezinárodním dokumentům. ČTÚ douhodobě podporuje iniciativu otevřených dat jako cestu k transparentnosti veřejné správy. Usnadňuje se tím možnost efektivního pánování nění je možné kombinovat. Kromě samotných hodnot nabízí apikace také index vyjadřující, jak si vybraná obec vede v porovnání s ostatními. Použitá data apikace zveřejňuje prostřednictvím RESTfu API. Soutěžící: Vojtěch Hýža, Eiška Hutníková Znečišťovateé pod upou http://www.znecistovatee.cz při využívání rádiového spektra i kontroa efektivního hospodaření s kmitočtovými pásmy. Interaktivní mapy poskytují přehed o tom, jak jsou jednotivá pásma rádiových kmitočtů v České repubice využívána i jaké pro ně patí podmínky. Nejznámější způsoby využití pak reprezentují barevné piktogramy, přes něž je možné zobrazit jim přiřazená pásma, říká předseda Rady ČTÚ Jaromír Novák. Soutěžící: Český teekomunikační úřad Web chce pomoci občanům získat informace o toxickém znečištění v jednotivých okaitách ČR způsobeném průmysovými i zeměděskými provozy. Uživateé zde najdou informace o tom, kdo a jaké toxické átky produkuje v jejich okoí. Naeznou tu také zákadní fakta o tom, jak tyto átky mohou ohrožovat jejich zdraví. Web využívá data shromažďovaná v Integrovaném registru znečišťování, který spravuje ministerstvo životního prostředí. Apikace bya vytvořena pro spoek Arnika, který ji bude provozovat a každoročně aktuaizovat. Uživateé mohou využít přehedného zobrazení původců znečištění jednak pomocí mapy a také v tabukách prostřednictvím žebříčků. Soutěžící: Vojtěch Staněk (Gymnázium PORG) n zmapováno.cz http://www.zmapovano.cz Jedná se o univerzání prohížeč územních dat České repubiky. Uživateé mají snadno přístupná data z více zdrojů napříkad ministerstvo financí, Český statistický úřad nebo Česká pošta. Pro začátek je k dispozici 19 druhů měření až do úrovně obcí. Datové zdroje, mezi kterými je napříkad nezaměstnanost, počet dětí, počet seniorů, hrací automaty, esní půda nebo hustota zaid

12 Otevřená data Česko má oproti světu co dohánět Heena Pirnerová Veká Británie, Německo, Nizozemsko, USA. To jsou země, které jsou České repubice často předkádány jako vzor přístupu k otevřeným datům. A ne bezdůvodně. V mezinárodním hodnocení otevřenosti se tyto země umisťují na prvních deseti příčkách. Nedá se ae říct, že by Česká repubika zaostávaa. Naopak. V žebříčku Open Data Index 2015 se umístia na 20. pozici. Jak se ae mnozí odborníci shodují, stáe má co dohánět. Česká repubika si oproti oňskému indexu pohoršia. Osabio ji především rozšíření hodnocení o šest nových datových obastí, napříkad zdravotnictví, kvaitu povrchových vod či meteoroogická data. Svou roi sehráo i to, že ministerstvo spravednosti od oňska neaktuaizovao soubor s daty obchodního rejstříku, říká koordinátor Fondu Otakara Moteja, který se na Open Data Indexu podíí, Micha Tošovský. V Česku vůči veřejné správě panuje nedůvěra, která není bezdůvodná. Veřejná správa je uzavřená do sebe a zejména spoupráci s komerčním sektorem se brání. Open Data Index hodnotí země pode dostupnosti a kvaity přístupu k informacím v šestnácti kíčových obastech, mezi kterými je napříkad státní rozpočet, výsedky voeb, jízdní řády nebo data o životním prostředí. Letos se do průzkumu, jejž připravuje nevádní organizace Open Knowedge ve spoupráci s odborníky z ceého světa, zapojio 134 zemí. I přes úctyhodná čísa ae většina dat stáe není dostupná nebo zůstává uzavřena v nevyhovujících formátech. Ve sedovaných státech napříkad stoup objem zveřejněných dat - počet data setů - v otevřeném formátu ze 123 na 160, procento jejich otevřenosti je ae o dvě procenta nižší než oni. České repubice se daří napříkad ve zveřejňování státního rozpočtu. Méně už však v tom, za co konkrétně stát utrácí. Dobře si vede ve zveřejňování egisativních, geografických dat a voebních výsedků. Opačně je tomu v případě dat o kvaitě vody nebo registru firem. Samostatný probém tvoří jízdní řády, o které se v České repubice vedou douhoeté spory s jednou soukromou spoečností. Ta koncem etošních prázdnin data uvonia, bohuže však v nevyhovujícím formátu, což jí umožnia nepřesná vyháška. Pode odborníků, kteří se otevřenými daty zabývají, je třeba se soustředit především na změnu spoečenského vnímání a přístupu k veřejné správě. V Česku totiž vůči veřejné správě panuje veká nedůvěra, která samozřejmě není bezdůvodná. Veřejná správa je hodně uzavřená do sebe a zejména spoupráci s komerčním sektorem se brání Otevírání dat je důežitým tématem i pro nás a aktivně se podííme na zvyšování povědomí, jak mezi těmi, kteří data poskytují, tak těmi, kteří nad nimi staví nové apikace usnadňující život běžným občanům. Vastníkům dat z řad státní správy, samosprávy a komerčních firem nabízíme kíčovou infrastrukturu a sužby, které umožňují efektivní otevírání a pubikaci otevřených dat. Spoečně s Fondem Otakara Moteja se snažíme o osvětu v obasti otevřených dat a podporujeme vývojářské soutěže a hackathony. Řešením, která takto vzniknou, nabízíme jak technoogickou, tak marketingovou podporu, říká Mian Hrabovský, ředite divize vývoje spoečnosti Microsoft. Vekou otázkou probematiky otevřených dat je samozřejmě jejich využití. Mnohokrát omíaná věta Rufuse Poocka, ředitee Open Knowedge Foundation, že nejzajímavější využití vašich dat obvyke vymysí někdo jiný, má své zastánce i odpůrce. Díky hackhathonům, tedy víkendovým setkáním programátorů, pořádaným v zahraničí i České repubice, vzniko přímo nad otevřenými daty mnoho pozoruhodných nápadů. Zároveň je však potřeba dávat data do souvisostí a vysvětovat možná úskaí, obzvášť pokud se uživate v dané probematice neorientuje. Česká repubika má bezesporu veké množství dobrých programátorů, řek bych, že otevřených dat je ae stáe máo. Je paradox, že minuý týden jsme jako česká firma získai zakázku na apikace týkající se otevřených dat někoika německých měst. Mnohem raději bych ae tuto sužbu připravova pro česká města, říká Stanisav Dvořák, ředite mobiní divize spoečnosti Anywhere Mobie Apps, která se zabývá vývojem mobiních apikací. n

příoha týdeníku ekonom 13 Kdo v Česku otevírá data? Benedikt Kotme Ministerstvo financí Je těžké poměřovat ČR s cizinou. Můžeme srovnat napříkad počty pubikovaných datových sad (a v tom jsme oproti otevřeným zemím opravdu pozadu, protože napříkad Veká Británie pubikuje v národním kataogu 27 000 datových sad, zatímco u nás jich je pubikováno 80, z čehož je 30 datových sad MF). Ae není to jediné měřítko. Důežité je samotné využití otevřených dat. V ČR je veká poptávka po transparentnosti a pubikace dat v otevřeném formátu je důežitou, ae nikoiv postačující součástí transparentní veřejné správy. Martin Tajt Česká obchodní inspekce Co bychom bezpochyby měi převzít ze zahraničí, je změna myšení. Stáe u nás přetrvává smýšení, že dokud úředník s nikým nesdíí informace a drží si na ně monopo, nikdo jej nemůže propustit ani nikdo nepozná, jesti děá svou práci dobře, nebo ne. V zahraničí se již eckde podařio smýšení převrátit do roviny, že data a informace produkované úředníky si již občané zapatii ze svých daní, a tudíž na ně mají nárok. Napříkad v Rakousku již řada úředníků aktivně žádá své nadřízené, aby bya zveřejněna data týkající se jejich práce, protože chtějí prezentovat výsedky své práce a ukázat její kvaitu a užitečnost. Jiří Čtyroký Institut pánování a rozvoje Nemysím si, že zveřejňování všeho, co existuje a je právně možné zveřejnit, je ideáním řešením. Řada dat úřadů jsou různé interní evidence a agendy, jejichž přímá využitenost mimo úřad je dost nízká. Stejně tak mohou mít úřady data máo aktuaizovaná nebo nepříiš spoehivě zjištěná. K otevírání dat je proto dobré přistupovat sice aktivně, ae se zdravým rozumem. Je také dobré nasouchat uživateům, kteří mají o nějaká tematická data zájem. Můžeme jim vyhovět? Máme taková data? Za jakých podmínek bychom je mohi připravit? Pubikovat má totiž smys jen taková data, která chce někdo použít. Nicméně v naší situaci, kdy je pubikovaných otevřených dat zatím jen minimum, buďme rádi za každou datovou sadu. Výběr přijde později. Ondřej Profant Magistrát havního města Prahy V ČR jsme na úpném začátku. Bohuže zde nemáme tradici transparentnosti. A to jak v egisativě, tak ve spoečenském vnímání. Když obdobné projekty prosazujeme, je to vnímáno jako revouce namísto zcea normáního požadavku. Havní překážkou tak není egisativa. Prvotním probémem v našem prostředí je samotná konsoidace dat uvnitř instituce.

14 OTEVŘENÁ DATA JAK STÁTY ZPŘÍSTUPŇUJÍ SVÁ DATA Systém hodnocení: Cekem byo hodnoceno 13 ukazateů, u každého z nich byo možné dosáhnout 0 100 % pode toho, do jaké míry jsou data v dané zemi zpřístupněna. Maximání možný cekový zisk v indexu tak činí 1300 bodů (13 x 100 %). CELKOVÉ SKÓRE 6. DÁNSKO 925 12. OSTROV MAN 815 5. KANADA 930 7. NORSKO 890 19. IRSKO 730 20. ČESKO 725 2. VELKÁ BRITÁNIE 990 13. FRANCIE 805 10. USA 835 15. MEXIKO 790 4. KOLUMBIE 935 8. FINSKO 875 16. RUMUNSKO 760 11. NIZOZEMSKO 830 17. RAKOUSKO 735 18. BULHARSKO 735 14. BRAZÍLIE 790 9. URUGUAY 860 Zdroj: http://goba.census.okfn.org/ Cesta2 12-15 otevřené Česko_OK.indd 14 27.11.2015 14:12:18

PŘÍLOHA TÝDENÍKU EKONOM 15 NÁRODNÍ STATISTIKY VLÁDNÍ ROZPOČET LEGISLATIVA VÝSLEDKY VOLEB NÁRODNÍ MAPA PŘEDPOVĚĎ POČASÍ MÍRA EXHALACÍ OBCHODNÍ REJSTŘÍK KVALITA VODY 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. TCHAJ-WAN 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 90 % 100 % 100 % 90 % VELKÁ BRITÁNIE 100 % 100 % 100 % 0% 100 % 100 % 90 % 100 % 65 % AUSTRÁLIE 100 % 100 % 45 % 100 % 100 % 55 % 60 % 100 % 35 % KOLUMBIE 100 % 70 % 75 % 100 % 100 % 0% 70 % 60 % 100 % KANADA 100 % 100 % 60 % 100 % 100 % 70 % 45 % 15 % 60 % DÁNSKO 100 % 100 % 45 % 100 % 100 % 45 % 45 % 65 % 60 % NORSKO 100 % 100 % 45 % 15 % 100 % 90 % 60 % 100 % 80 % FINSKO 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 75 % 5% 5% URUGUAY 90 % 100 % 45 % 70 % 70 % 45 % 10 % 100 % 20 % USA 100 % 100 % 100 % 5% 100 % 70 % 100 % 10 % 50 % NIZOZEMSKO 100 % 100 % 90 % 0% 90 % 100 % 55 % 15 % 90 % OSTROV MAN 65 % 100 % 70 % 75 % 45 % 75 % 65 % 25 % 70 % FRANCIE 90 % 100 % 70 % 100 % 35 % 100 % 45 % 35 % 65 % BRAZÍLIE 100 % 70 % 100 % 100 % 60 % 45 % 45 % 15 % 45 % MEXIKO 100 % 100 % 45 % 60 % 90 % 85 % 45 % 5% 20 % RUMUNSKO 100 % 70 % 100 % 100 % 35 % 20 % 45 % 100 % 35 % RAKOUSKO 100 % 60 % 90 % 100 % 100 % 20 % 30 % 25 % 30 % BULHARSKO 70 % 70 % 55 % 70 % 60 % 45 % 70 % 50 % 100 % IRSKO 100 % 45 % 60 % 0% 25 % 60 % 70 % 35 % 75 % ČESKO 100 % 100 % 60 % 100 % 45 % 10 % 45 % 15 % 10 % 1. TCHAJ-WAN 1010 3. AUSTRÁLIE 955 Agenda: Národní statistiky přístupnost národních ekonomických ukazateů, jako je HDP či míra nezaměstnanosti Vádní rozpočet informace o sožení státního rozpočtu Legisativa informace o zákonech a vyháškách Výsedky voeb informace týkající se voebních výsedků Národní mapa přístupná mapa státu Předpověď počasí informace o předpovědi počasí minimáně pět dní dopředu Míra exhaací informace o úrovni exhaací v zemi Obchodní rejstřík informace o firmách působících v zemi Kvaita vody informace o škodivých átkách obsažených ve vodě

16 otevřená data Otevřená data šetří zdraví i peníze Heena Pirnerová GPS data, která způsobia boom v komerčním využití otevřených dat. Původně armádní systém družicové navigace představuje byznys v řádu desítek miiard doarů ročně. Jízdní řády v Londýně nebo Hesinkách vzniko někoik zajímavých apikací propojujících napříkad aktuání poohu na mapě s pánováním trasy pomocí městské hromadné dopravy. Zveřejnění úspěšnosti kardioogických operací konkrétních nemocnic ve Veké Británii snížio úmrtnost u specifických zákroků o 21 procent. Zejména příkady ze světa nám dokádají, že otevřená datajsou prospěšná nejen k transparentnosti a zepšování veřejných sužeb, ae že mohou být ekonomickým přínosem, podnikateskou příežitostí nebo třeba prospívat zdraví. V roce 2005 si britský Guardian vyžáda data o úspěšnosti 400 000 kardioogických operací za posedních pět et. Novináři data zanayzovai a zveřejnii. Lidé si začai pro své operace vybírat nemocnice se statisticky významnější úspěšností. Obratem kesa úmrtnost během operací o 21 procent, respektive u specifických typů zákroků až o třetinu a to přesto, že pacientů přibyo. Stáe se však vedou debaty o tom, zda tato data zveřejňovat, či ne. Za zastánce hovoří čísa a samozřejmě svobodný přístup pacientů k informacím. Odpůrci zas argumentují tím, zda data zohedňují všechny aspekty pro hodnocení úspěšnosti. A také, jesti jsou fér k ékařům. Daší často zmiňovanou výhodou ve spojitosti s otevřenými daty jsou finance. Za prvé je to samozřejmě šetření. Ve chvíi, kdy totiž existuje jednotný systém, do kterého je možné nahédnout, odpadají dotazy vznášené na jednotivé instituce, což krátí čas úředníků i vynaožené finance. Druhou věcí je pak důežitý fakt, že otevřená data mohou vyděávat. Pode studie konzutantské spoečnosti McKinsey mohou otevřená data ročně přinést do rozpočtu USA tři až pět biionů doarů. A to nejen v nových podnikateských příežitostech, ae také ve zdokonaování stávajících projektů. Studie pracuje se sedmi sektory. Pode ní je roční přínos zdravotnictví více než 300 miiard Informace produkované úředníky občané již zapatii ze svých daní a nové projekty přinášejí do státní kasyfinance novými daněmi nebo pracovními příežitostmi. doarů, v dopravě je to 900 miiard a ve vzděávání více než jeden biion doarů. Možná je namístě otázka, kde se tyto peníze z otevřených dat berou a jesti veřejný sektor vastně finančně nepomáhá podnikateské sféře. Na druhou stranu si ae informace produkované úředníky občané již zapatii ze svých daní a nové projekty přinášejí do státní kasy finance novými daněmi nebo pracovními příežitostmi. Samotný výděek pak záeží na byznys modeu, který otevřená data přinášejí. Pokud si vezmeme jako příkad třeba jízdní řády, vyděává určitě dopravce, který svá data zveřejní. V případě systémů, které shromažďují data veřejné správy, mohou být výděkem nadstandardní sužby nebo specifická práce s daty. Dáe pak samozřejmě vyděává napříkad koupení apikace (častěji její rozšířené verze), kontextová rekama či zapacení přednostní pozice v kataogu. n

PŘÍLOHA TÝDENÍKU EKONOM 17 Nejzajímavější světové open projekty Veká Británie Ve Spojeném kráovství existuje pode studie Open Data Institute 270 firem, které používají nebo produkují otevřená data či do nich investují. Otevřená data přitom vůbec nejsou doménou start-upů. Více než třetina jsou spoečnosti starší 10 et. Většina (70 procent) firem využívá data poskytovaná vádou. Mezi ně patří napříkad Transport of London nebo Nationa Heath Service. Téměř poovina pak využívá nevádní data. Numberhood V pacené verzi poskytuje více než 70 statistických informací o okaitách. Spojuje data o místní úrovni kriminaity, nezaměstnanosti nebo napříkad kvaitě zdravotní péče. FoodTrade Pomáhá nejen restauracím a dodavateům vypořádat se s novými pravidy zveřejňování aergenů v potravinách. Cíem je, aby by potravinový trh otevřený idem a oni mezi sebou mohi obchodovat a komunikovat. Shoothi Mapuje povodňová rizika. USA Spojené státy uvedy jako první myšenku otevřených dat do praxe. V březnu 2009 vytvoři prezident Obama pozici nejvyššího informačního úředníka. O pouhé dva měsíce později Američané spustii web www.data.gov, kam vyvěšují svá data federání úřady i vády jednotivých států. New York City Business Atas De aktuání poohy na mapě ukazuje podnikateské podmínky New York City. itriage Po zadání symptomů poradí tato apikace nevhodnější zdravotní péči a poskytne seznam nejbižších zdravotnických zařízení. Tato apikace je dobrým příkadem výděku pomocí přednostního místa v kataogu, které si ékař může zapatit. Fatiron Heath Pomocí dat o pacientech vytváří datovou patformu, která poskytne kompexní zkušenosti pacienta v onkoogických zařízeních. Cíem je vyvinout ideání éčebné postupy pro boj s rakovinou. Citymapper Popuární apikace kombinující MHD či chůzi pro nejsnazší cestu městem. Kromě toho zvádá sedovat napříkad i dostupná jízdní koa k zapůjčení. Wakonomics Apikace, která najde nejpříjemnější pěší cestu mezi dvěma body. Zahrnuje procházky parky a aejemi. Kromě Londýna funguje v daších šesti městech, napříkad v Paříži nebo New Yorku. CrimeReports Mapa, přes kterou může uživate jednak zanést trestný čin, který by právě spáchán v bezprostředním okoí, jednak sedovat aktuání situaci. Je možné si prohédnout i historii trestných činů ve městě, takže ze snadno odhadnout, kam chodit a kam raději ne. Kanada Bazer Podobně jako popuární seznamka Thinder pomáhá madým idem sehnat nejepší práci. Propojuje profiy kandidátů se zaměstnavatei a zároveň pomocí otevřených dat porovnává paty za stejnou pozici v bízkém okoí. HypochondriApp Ukazuje frekvenci různých zdravotních rizik v obastech po ceé Kanadě. Farm Canada Srovnání historických vádních dat a nejnovějších cen komodit. Místo, kde zeměděci mohou sdíet informace, nápady a provádět transakce.

18 Otevřená data Anketa: Otevřená data v Česku Jaká data byste nejraději viděi pubikovaná v otevřeném formátu a proč? Na jakou apikaci postavenou na otevřených datech čekáte? Kde vidíte největší překážku, která brání rychejšímu šíření otevřených dat? Překážkou je odpor úředníků a poitiků Lukáš Wagenknecht, ekonom a státní úředník, donedávna náměstek ministra financí odpovědný mj. za otevřená data Jarosav Řasa, ředite SW firmy ABRA Software, jeden z podporovateů procesu otevírání dat v ČR Ladisav Čapek, ředite SW firmy Geosense, jeden z podporovateů procesu otevírání dat v ČR 1. Otevřená data jsou o tom, že by se měo zveřejňovat vše, co zveřejněno být může. Prvním krokem každého úřadu nebo instituce jsou pro mě veškeré smouvy a faktury ve strojově čiteném formátu. 2. Pro mě by byo skvěé, pokud bych se dosta do open dat ministerstva financí ARES (administrativní rejstřík ekonomických subjektů). Potom bude možné propojit veké množství informací s konkrétní spoečností. 3. Z vastní zkušenosti vím, že největší překážkou je odpor úředníků a poitiků. 1. Kompetní rozpočty investičních akcí a jejich pnění u všeho, co je financováno z veřejných zdrojů, a právě tak provozní rozpočty jakékoiv instituce s rozpadem pnění na jednotivé poožky. 2. Viz výše ve spojení s geodaty. Příkad: jdete koem budovy ministerstva, tak si kiknete, řeknete vyhedej v místě, vyberete daný úřad a vidíte ceý rozpočet a jeho pnění, kterým se postupně prokikáte až na účtenku za mineráky. 3. Mnoho firem ještě nepochopio, že se na otevřených datech dá postavit podnikateský nápad. Prostě to jen chce čas. 1. Data ze zeměměřického úřadu ZABAGED, měa by se automaticky vkádat do Open StreetMap. Data o inženýrských sítích prospěšná pro ceou veřejnost. 2. Aktuaizovaná apikace o otevřených geodatech. 3. Mě by se zepšit obbing za otevřená data.

příoha týdeníku ekonom 19 Jiří Skuhrovec, poradce ministra financí pro obast otevřených dat 1. Data o vypsaných veřejných zakázkách včetně těch maých. Aby se i sušné firmy dozvíday o vypsaných tendrech včas, aby se menší nákupy nedávay z ruky. V maých nákupech, o kterých se nikdo nedozví, se točí přes dvě stě padesát miiard korun ročně. 2. Čekám na dobře fungující zákadní databáze firem. Dnes máme sice ARES a obchodní rejstřík, jejich otevřenost je ae přinejepším sporná. Do dvou et navíc mají v obchodním rejstříku přibýt koneční vastníci jesti se to podaří, bude to vemi zajímavé. 3. V úřednické mentaitě (čest výjimkám). Buď mají v datech borde, nebo z jejich utajení pynou korupční příežitosti, anebo je nechtějí nikomu dávat zkrátka z principu. Často se tak vymýšejí důvody proč to nejde namísto řešení, která stojí často pár korun náš projekt otevřených dat na ministerstvu financí vznik třeba s nákady bízko nue. Mian Hrabovský, ředite divize vývoje spoečnosti Microsoft 1. Zejména informace o životním prostředí, tedy podrobná meteoroogická (srážky, tepoty) či geografická (mode terénu ČR, etecké snímky, státní mapové dío) data. Ta se v současné době snaží český stát prodávat, a to za takových podmínek, že jsou pro veřejnost fakticky finančně nedostupná. V Česku pak chybí i daší datové sady, nemáme hromadně přístupné rozsudky většiny soudů, chybí obchodní a živnostenský rejstřík, smouvy uzavřené státem a tak podobně. 2. Určitě mi chybí propracované vyhedávání dopravního spojení, které mi nabídne nejepší cestu napříč nabídkou přepravních firem, kidně i v kombinaci s chůzí nebo jízdou na koe. A opravdu rád bych vidě apikaci, která bude zasazovat do kontextu rozhodování soudů. 3. Nechybí nám ani zákony, ani vhodné technoogie. Na vině je neskutečná zabedněnost státní správy, která se ze všech si brání veřejné kontroe a odmítá byť jenom trochu popustit svůj informační monopo. Teď máme možnost sedovat nedůstojné přetahování o rejstřík smuv, ae nejde o nic nového, opět bych zmíni prakticky nepoužitený obchodní či živnostenský rejstřík. Přitom oba tyto registry se Česko zavázao otevřít do roku 2014, ae zatím se fakticky nic nestao. Jan Cibuka, datový novinář zabývající se zveřejňováním informací pode zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím 1. Všechna data, která povedou ke vzniku obecně prospěšných apikací, jež budou moci občané denně využívat a jež jim budou usnadňovat život. Pokud bych mě být konkrétnější, tak napříkad data týkající se dopravy, jízdních řádů a podobně. Po nich je douhodobá poptávka jak z řad vývojářů, tak z řad uživateů, kteří by ocenii větší množství apikací. 2. Nečekáme na nějakou konkrétní, ae vítáme každou, která povede ke zvýšení povědomí o důežitosti otevřených dat a pomůže s pubikací daších datových sad. Proto se snažíme podporovat napříkad hackathony, soutěže a daší aktivity podporující vznik těchto apikací. 3. Na straně institucí vastnících datasety a vnímání významu otevřených dat. Správci těchto dat si mnohdy nedovedou představit, jaká řešení by vůbec nad daty ša postavit, nebo nejsou nijak nuceni poskytovat data tak, aby bya strojově zpracovatená. Marek Antoš, ředite Internet Infa 1. Jako právník se osobně nejvíc těším na data z resortu ministerstva spravednosti, zejména o rozhodování soudů. Koik nových případů připadá v jednotivých okresech na jednoho soudce? Jaká je průměrná déka řízení pode jednotivých typů řízení a jak se iší u různých soudů a soudců? Liší se nějak ukádané tresty za obdobné trestné činy? Jaký přístup mají jednotiví soudci k ukádání aternativních trestů? Jak se v různých věznicích (a na okresních soudech) iší pravděpodobnost podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody? Kdybychom měi data a znai odpovědi na tyto a podobné otázky, možná by nás to dovedo i k zajímavým námětům, jak zepšit výkon spravednosti v Česku. 2. Nejepší na otevřených datech je, že jsou otevřená. Kdybychom dopředu věděi, jak je nejépe využít, moh by s tou apikací přijít rovnou držite těch dat. Ty nejepší nápady ae přicházejí zdoa a zcea nezávise: a čím víc dat se otevře, tím víc nápadů vznikne, i díky možnostem jejich vzájemného propojení. 3. Některé úřady a úředníci k otevřeným datům přistupují s nadšením a na výsedku je to poznat, ti si zasouží pochvau. Zásadní posun by ae přineso jen jednoznačné zadání ze strany vády, za kterým by osobně stáa nějaká těžká poitická váha. To by se měo odrazit i v zákonném příkazu pubikovat otevřená data. Pokud by se to povedo, moho by jít o průom, jako když by v roce 1999 schváen zákon o svobodném přístupu k informacím, jehož přínos ke stavu věcí veřejných by a je zcea mimořádný. n

20 otevřená data Otevřená data nejsou pro idi Jiří Skuhrovec, poradce náměstka ministerstva financí pro práci s otevřenými daty Heena Pirnerová Jiří Skuhrovec žije s otevřenými daty. Věří, že pomocí nich se pročistí veřejná správa, ušetří peníze a vzbudí více důvěry mezi institucemi, úředníky i idmi. Bude to ae ještě chvíi trvat. Jak sám říká, otevřená data nejsou pro idi. Impuzy a činy tedy musí přicházet shora. Proto rád přija nabídku ministerstva financí pracovat coby poradce právěvtétoobasti.atoipřesto,žetuší,žezataháníkostivců ze skříně ho může potkat stejný osud jako bývaého náměstka resortu Lukáše Wagenknechta, který by odejit. Vypustit z úst kritiku se ae nebojí. A skutečnost, že stáe sedí na své židi, svědčí zřejmě o tom, že je to kritika přínosná. Důvodem je možná i to, že se o svou židi prostě nebojí a má jich hned někoik. Jako šéf neziskové organizace EconLab či garant Rekonstrukce státu si pode svých sov musí držet kritický odstup. Upozorňuji na nedostatky ministerstva financí při zadávání veřejných zakázek, stejně tak budu postupovat v případě strany ANO, když to bude nutné. Měo-i by to znamenat můj konec na ministerstvu, nedá se nic děat, říká Jiří Skuhrovec. K veřejným zakázkám se dosta náhodou, když se ho před někoika ety koegyně Jana Chvakovská zeptaa, zda by neumě napsat software na jejich anaýzu. Umě a děá to dodnes. Spoečně zaožii sdružení Centrum apikované ekonomie (nově EconLab), které se zabývá prací s veřejnými daty. Mezi jeho nejznámější výstupy patří hodnocení zadavateů veřejných zakázek zindex, které číseně doožio extrémní ziskovost firem s anonymními akciemi či poitickou kontrou nad státními a městskými podniky. S úřady se dá vést i rozumný diaog Často syšíme, že to, co děáme, by si přece mě stát děat sám. Jenže on to z různých důvodů děat nechce nebo neumí, říká Jiří Skuhrovec. Roi neziskových organizací vidí právě v otevírání témat, kterým by se všechny poitické strany napříč spektrem raději vyhýbay. Jsme madá demokracie, řada idí si ještě neuvědomuje, že bez občanského sektoru stát dobře fungovat nemůže. Atmosféra se ae pomau mění a s některými úřady se dá vést i rozumný diaog, popisuje. Kíčovou roi v takovém diaogu samozřejmě hrají čísa. EconLab proto udržuje asi nejspoehivější databázi zakázek v Česku, kterou pode potřeby propojuje s daty o firmách, eurodotacích či veřejných rozpočtech. Sdružení tak napříkad jako první spojio data o dárcích poitickým stranám s veřejnými zakázkami a došo k hrozivému překryvu obojího ve výši30procent. Právě zveřejnění dárců poitickým stranám proti vůi Úřadu na ochranu osobních údajů považuje Jiří Skuhrovec za svůj největší úspěch. Jeho Často syšíme, že to, co děáme, by si přece mě stát děat sám. Jenže on to z různých důvodů děat nechce nebo neumí. tým také jako první spočíta, že anonymní firmy vyděávají na státních zakázkách o 23 70 procent více než ostatní. Jeho nejnovější výstup web Profiy.info pak mapuje tisíce konkrétních chyb při zveřejňování veřejných zakázek. V současné chvíi také dokončuje porovnání, jak se spravedivě rozděují insovence mezi jednotivé správce. Ukazuje konkrétní krajské soudy, které některým správcům výrazně nadržují napříkad v Ústí nebo v Českých Budějovicích. Na datech sedí dodavateé Když se s Jiřím Skuhrovcem zapovídáte, zjistíte, že daty nejen žije, ae i mysí. Před pár dny jsem by na konferenci o insovencích, kde jeden kriminaista zmíni, že by byo fajn dát dohromady obchodní a insovenční rejstřík a najít podnikatee, kterým podezřee často krachují firmy. Potýra jsem trochu naše databáze a ve svém příspěvku o dvě hodiny později už jsem prezentova první výsedky, říká Jiří Skuhrovec a dodává, že tento příkad podtrhuje dvě zásadní myšenky otevřených dat. Za prvé, že na konkrétní apikaci obvyke přijde někdo jiný, a za druhé, že uvonění dat, v tomto případě obchodního rejstříku, popřípadě serveru ARES, by ušetřio práci mnoha idem. Systém by neby přetížený a tisícům účetních by nekoabo-