âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XIX. âerven 2012 âíslo 2 Z OBSAHU: Seriál: Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu XVII. díl Náv tûva zástupcû Skotské asociace Highland Cattle Minerální látky (II. díl) Onemocnûní související s pfiíjmem mikroprvkû Provoz virtuální farmy masného skotu v období 1. ãervence 30. záfií 2012

Vážené chovatelky, vážení chovatelé, věřím, že se vám podařilo úspěšně zakončit období telení a že vše probíhalo k vaší spokojenosti. Za období od posledního vydání březnového zpravodaje se opět událo mnoho důležitého včetně podávání jednotné žádosti o dotace. Do té byla letošní rok nově zahrnuta také platba na masné tele, která by měla být jakousi kompenzací na nevyplacení národních doplňkových plateb. Ale i v případě národního dorovnání top-up se rýsuje určitá naděje, že by nakonec mohla být alespoň část těchto plateb zemědělcům vyplacena, a to i přesto, že v rámci jednotné žádosti nebylo o tuto podporu možné žádat. Ministr zemědělství avizoval, že na tyto platby by mohly být uvolněny finanční prostředky, které získala Česká republika v soudním sporu s EU za neoprávněné zásoby, které si firmy v ČR před vstupem do EU v roce 2004 udělaly u některých zemědělských produktů. Zatím je vše ve stádiu diskuzí a příprav, ale věřme, že se nakonec farmáři dočkají peněz z této podpory. Za námi je rovněž i první turnus výběrů plemenných býků přičemž ten druhý je už za dveřmi. V prvním kroku bylo do plemenitby vybráno rekordních 878 býků při průměrné selekci na úrovni 75 %. Ceny býků nabízených v aukcích porovnání s předchozími roky klesly z 87 000 Kč na průměrnou hladinu 73 000 Kč. Tabulky z výběrů se všemi podstatnými číselnými údaji včetně galerie nejlépe hodnocených býků najdete na jiném místě tohoto zpravodaje. Revoluční novinkou týkající se výběrů býků je pak rozšíření počtu turnusů ze tří na čtyři. V minulém zpravodaji jsme na str. 54 uváděli tabulku s termíny naskladnění a aukcí s tím, že změny se budou týkat pouze odchoven plemenných býků (OPB). Na žádost chovatelů odchovávající býky doma jsme nakonec tuto změnu rozšířili i na odchov u chovatele, a tak v příští sezóně bude již vše probíhat v nově schválených termínech jak u odchoven, tak i u chovatelů. V ročním předstihu probíhají také diskuze a první přípravy v pořadí již třetí národní výstavy hospodářských zvířat v Brně. Pro příští rok byl termín stanoven opět na konec června, konkrétně pak na 26. 30. 6. 2013. Dobrým předpokladem pro úspěšné konání této akce je to, že všechny chovatelské svazy vyjádřili zájem se výstavy účastnit a považují ji za nejdůležitější chovatelskou soutěžní přehlídku. Avšak s ohledem na to, jak klesají národní dotace ze kterých je tato výstava z velké části dotována, je nutné se počítat s tím, že dojde k určitému ponížení některých standardů, zejména pak ve spojení s náklady na ošetřovatele zvířat. Naším cílem je, aby to chovatelé pocítili co nejméně a neklesl zájem o vystavování, nicméně musíme být realisté a s určitými omezeními počítat a dopředu se na ně připravit. Chceme, abychom nejpozději do konce tohoto kalendářního roku chovatelům dali jasné a konkrétní podmínky za kterých je možné se výstavy zúčastnit, abychom předešli zbytečným nejasnostem a nedorozuměním, kterých jsme se bohužel při letošním Techagru do určité míry nevyvarovali. Přeji vám všem mnoho úspěchů ve vaší práci a těším se na některé akci s vámi na viděnou! Kamil Malát

OBSAH ãasopis âeského svazu chovatelû masného skotu Praha ãíslo 2/2012 roãník XIX. Aktuálnû... 4 Aktivity âschms 2012... 5 Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu... 6 Chytkovi, Agrochyt s.r.o.: Vná íme do genetiky novou krev... 6 Na bfiehu Blanice stojí (farma) Maletice...... 9 Vzácná náv tûva... 12 Náv tûva zástupcû Skotské asociace Highland Cattle... 14 Minerální látky (II. díl) Onemocnûní související s pfiíjmem mikroprvkû... 17 Jarní náv tûva australsk ch chovatelû... 24 âschms na v stavû Techagro 2012... 26 Provoz virtuální farmy masného skotu Na jihu v období 1. ãervence 30. záfií 2012... 28 Piemontské novinky... 37 Pfiehlídka plemenn ch b kû Naturalu... 39 V sledky základních v bûrû b kû masn ch plemen za I. turnus 2012... 42 RÛstová schopnost b kû v odchovu v roce 2012 dle plemen za I. turnus... 43 Galerie nejlépe hodnocen ch b kû I. turnus... 44 Recept Albánsk kebab na ro tu... 46 pfiedseda: Ing. Miroslav Vráblík Budovatelská 1096, 374 01 Trhové Sviny email: vrablik@cschms.cz, tel.: 724 007 863 fieditel: Kamil Malát Tû nov 17, 117 05 Praha 1 email: info@cschms.cz, malat@cschms.cz, tel.: 724 007 860 tajemník: Ing. Pavla Vydrová Tû nov 17, 117 05 Praha 1 email: vydrova@cschms.cz, tel.: 724 229 094 plemenná kniha, fakturace: Anna Stará Krátká 167, 410 02 Lovosice email: stara@cschms.cz, tel.: 724 073 641 Adresa svazu Tû nov 17, 117 05 Praha 1 Tel.: 221 812 865 e-mail: info@cschms.cz, www.cschms.cz âíslo úãtu: 123459399/0800 IâO: 00536903 DIâ: CZ00536903 Kontakty na pracovníky svazu inspektofii svazu: západní âechy Karel Melger Velké Dvorce 64, 348 06 Pfiimda email: melger@cschms.cz, tel.: 602 445 453 stfiední a severní âechy ing. Hubert Herrmann Matou ova 10, 150 00 Praha 5 email: herrmann@cschms.cz, tel.: 724 057 090 jiïní âechy ing. Vít âepelák Horská 69, 381 01 âesk Krumlov email: cepelak@cschms.cz, tel.: 724 007 861 v chodní âechy Jan Kopeck fieditel plemenné knihy Osík 201, 569 67 Osík u Litomy le email: kopecky@cschms.cz, tel.: 724 007 862 Morava Bc. Radek Dobe Voskovcova 2, 779 00 Olomouc email: dobes@cschms.cz, tel.: 724 073 640 Titulní strana hlavní fotka: Kráva s teletem plemene bazadaise na Farmě Pojedy (foto: Karel Melger) Titulní strana malá fotka: Jalovička plemene texas longhorn na chovu pana Fafláka z Kyjova (foto: Karel Melger) Vnitřní obálka Aberdeeen angus na pastvě (foto: Karel Melger) Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorû ani jazykovou správnost pfiíspûvkû. Zpravodaj âschms je zapsán v evidenci MK âr pod evidenãním ãíslem MK âr E 14344. Tisk: Ekonoprint, Praha www.ekonoprint.cz Neprodejné. Pro ãleny âschms a PK zdarma. 3

Aktuálnû, Chov masného skotu zaïívá rozmach a svaz pomûïe s odbytem Z ãlánkû, které na vás ãekají v tomto ãísle zpravodaje, poznáte, Ïe se s náv tûvami ãesk ch chovû letos doslova roztrhnul pytel. Zahraniãní chovatelé i koly projevují zájem o exkurze na na ich farmách jiï pár let. Zatím se jich v jednom období ale nikdy nese lo tolik. Kromû chovatelû z Nûmecka, v carska, Irska a Skotska, studentû z Belgie a Francie jsme mûli tu ãest pfiedstavit na e farmy i AustralanÛm. V ãervnu se nás chystají nav tívit farmáfii z Jihoafrické republiky, v ãervenci z Litvy a v záfií pfiivítáme poãetnou delegaci z Estonska! O ãem to svûdãí? âesk chov masného skotu se dostal na mezinárodní úroveà a do svûtového povûdomí. To, co jiï potvrdili zahraniãní bonitéfii na v stavách, se odráïí v praxi. Zájem o náv tûvy je jedna vûc, ale ãesk m chovatelûm se dafií jiï i prodávat svûj genetick materiál za hranice. Nepfiehlédnuteln je téï zájem ze zahraniãí o nákup masného skotu, aè jiï pro zaloïení vlastního chovu v podobû plemenného materiálu, tak pro jateãné úãely. Chovatelé krav bez trïní produkce mléka nyní zaïívají boom. âesk svaz chovatelû masného skotu tuto situaci vnímá a rozhodl se do ní aktivnû zapojit. Na posledním jednání svého v boru pfiijal rozhodnutí stát se pomocn m ãlánkem v obchodování s masn m skotem. K tomuto kroku jej vedl sílící zájem ze strany chovatelû o takov to servis, a také neustále vzrûstající poptávka po ãeském skotu ze zahraniãí. Cílem svazu je b t partnerem chovatelûm zejména v oblasti plemenného skotu, neboè to je jeho hlavní parketa. A jak bude tento servis svazu pro chovatele fungovat? K vyhla ování poptávek bude vyuïíván webov nástroj MaSkot, kde se v ichni registrovaní uïivatelé budou moci seznámit s vyhlá en mi obchodními poptávkami, a poté se do nich pfiihlásit. Tento krok zajistí zcela transparentní pfiístup v em pfiípadn m zájemcûm. Rozhodovat bude vïdy rychlost podané nabídky. Vzhledem k tomu, Ïe mûïe je tû nûjak ãas trvat, neï si na tento zpûsob chovatelé zvyknou, vyz váme ty, ktefií pfiedpokládají letos prodávat plemenn skot masn ch plemen, aby nás kontaktovali emailem na adresy info@cschms.cz a vrablik@cschms.cz a nezávaznû svá zvífiata nabídli, abychom je pak mohli oslovit s pfiípadnou poptávkou. V souãasné dobû evidujeme vût í mnoïství zatím obecn ch poptávek, které se t kající v ech hlavních masn ch plemen. Jakmile budou poptávky zcela konkrétní, objeví se v systému MaSkot, a vy se do nich budete moci pfiihlásit. Podot káme, Ïe systém je postaven na dobrovolnosti chovatelû, ktefií chtûjí s prodejem pomoci a tento servis uvítají. Seznam nov ch ãlenû svazu a plemenné knihy od 1. 3. 2012 Ing. Franti ek Holeãek, Horní Bezdûkov Martin Pokorn, Postupice Jifií evãík, Jerlochovice Ing. Ivo Chládek, Bfiínkov, Louny ULUS s.r.o., Praha Pravãická a.s., Pravãice, Hulín Milan Nechvátal, Poãátky Zdenûk Cígner, Lazi tû, âimelice Statky Pot tát, a.s., Pot tát Ing. Miroslav Vráblík, Trhové Sviny Petr Anto, Horní Zálezly, Ústí nad Labem Milan Kopsa, Ludvíkovice Ing. Vojtûch Zeman, Jeti ov, âestice Kamil Karban Farma Lhenice, Lhenice, Teplice Herbert Eisen, JadruÏ, StráÏ, Pfiimda Ludmila Berkovcová, Raso ky Ing. Pavel St blo, Sedlice, Humpolec HIRAM s.r.o., Vy kov Ladislav Zigáãek, Ústra ice, Tábor NÁHO Í s.r.o., Nahofiany, âestice Franti ek Hájek, âilá, Zbiroh BoÏetûch Fidler, kafiez, Prachatice Zmûna na postu tajemníka 1. speciální v stava plemene aberdeen angus V leto ním roce se v rámci v stavy Zemû Ïivitelka v termínu od 30. 8. do 4. 9. 2012 uskuteãní speciální v stava plemene aberdeen angus nazvaná První jihoãeská Angus show. Po neuskuteãnûné akci, kterou uï pfied dlouh mi 10 lety chovatelé aberdeen anguse v âesk ch Budûjovicích pfiipravovali, a kterou zhatily povodnû, se bude tedy jednat o premiéru, kdy se v ringu pfiedstaví pouze zástupci plemene aberdeen angus. Na v stavi ti bude pfiipraveno bude zhruba 40 kotcû pro cca 50 zvífiat. Návoz zvífiat bude realizován v pátek 31. 8. po 18 hod. bránou ã. 4. V sobotu, nedûli a úter bude pfiehlídka zvífiat, vlastní soutûï se uskuteãní v pondûlí 3. záfií od 10.00. V stavbu ohrazení bude realizovat firma KSK pana Krajãoviãe, krmivo a stelivo zaji Èuje spoleãnost Jihoãesk chovatel a.s. Doprava a zdravotní zkou ky bude ve reïii samotn ch chovatelû-vystavovatelû. V pondûlí veãer bude chovatelsk veãer (pravdûpodobnû v prostoru pivovarské zahrady). âschms, kter akci spolupofiádá, bude mít v prostoru v stavi tû u zvífiat stánek, kde budou zájemcûm prezentovány nejnovûj í informace o chovu masného skotu. ChovatelÛm aberdeen anguse se podafiilo zajistit i sponzory, ktefií akci finanãnû podpofií. V této chvíli svûj zájem potvrdili firmy Biomin, Schaumann, âeská poji Èovna pfiiãemï s dal ími se jedná. V polovinû ãervna se na post tajemníka po matefiské dovolené vrací ing. Pavla Vydrová (za svobodna rejberová). V této funkci nahradí ing. Janu ehofiovou, které bych chtûl tímto velice podûkovat za její práci, kterou pro svaz vykonávala. Její pracovní nasazení a ochota byla pro svaz velik m pfiínosem a za období její práce se podafiilo mnoho vûcí posunout dopfiedu. Nicménû jsem pfiesvûdãen, Ïe zmûnu na pozici tajemnice nijak negativnû nepocítíte, a Ïe v mûna na tomto postu probûhne zcela hladce a bez komplikací. Telefonní kontakt na tajemníka zûstane stále stejn, tj. 724 229 094, e-maily pak posílejte na adresu vydrova@cschms.cz 4

Bfiezen 1. 2. 3. náv tûva aukce a v stavy spoleãnosti RSA (Bismark, Nûmecko) Vráblík, Malát, Kopeck, âepelák 5. 3. pracovní schûze inspektorû (Hradi tko) 12. 3. kolení âschms na téma lineárního hodnocení pro plemeno Limousine na farmû Franti ka Farky v Todni 14. 3. kolení âschms na téma lineárního hodnocení pro plemeno Aberdeen Angus na farmû Vladimíra a ka v Rantífiovû 15. 3. snûm Agrární komory, Olomouc (Vráblík) 15. 3. V roãní ãlenská schûze Asociace chovatelû plemene Aberdeen Angus (Jihlava) 12. 18. 3. úãast na zemûdûlské v stavû v Astanû, Kazachstán (Malát) 21. 3. schûze ãlenû klubu plemene Hereford (Statek Prak, âesk ternberk) 30. 3. jednání t kající se návrhu zmûny evropské legislativy v oblasti plemenáfiské práce, MZe (Malát) 31. 3. 4. 4. v stava Techagro 2012 v Brnû ( ehofiová, Malát, Dobe, Herrmann) Dal í bfieznové aktivity: Tisk a rozeslání 1. ãísla svazového zpravodaje Pfiípravy na v stavu Techagro 2012 Administrace ãlensk ch poplatkû na rok 2012 Informování o dotaãní politice a zdravotních opatfieních t kající se masného skotu Duben 10. 4. jednání s fieditelkou âpi ing. Majzlíkovou na téma kontrol v rámci platby na masné tele z tzv. ãl. 68 (Malát) 10. 4. náv tûva francouzské stfiední koly v ZD Krásná Hora nad Vltavou ( ehofiová) 13. 4. pfiíprava nového znûní PRV v oblasti welfare hospodáfisk ch zvífiat, MZe (Malát) 16. 4. zaãátek prvního turnusu základních v bûrû plemenn ch b kû a draïeb 18. 4. jednání odborné skupiny pro hovûzí maso pfii organizaci Copa-Cogeca, Brusel (Vráblík) 16. 19. 4. náv tûva delegace zástupcû Highland Cattle Society ze Skotska (Malát) 24. 4. schûze rady plemenné knihy limousine (Cunkov) 27. 4. exkurze australsk ch chovatelû v chovech Aberdeen Angus a Hereford ( ehofiová) 27. 29. 4. zájezd evropsk ch (SRN, Irsko, v carsko) chovatelû plemene masn simentál (Malát) Dal í dubnové aktivity: Aktualizace plemenn ch hodnot a databáze sluïby webkump Administrace ãlensk ch poplatkû na rok 2012 Úãast na v bûrech plemenn ch b kû Kvûten 10. 11. 5. schûze ãlenû klubu plemene Piemontese (Seletice) 11. 5. jednání odborné skupiny pro komodity (pfieïv kavci) pfii MZe (Vráblík) 16. 5. jednání v stavního v boru pro NVHZ 2013 18. 5. ukonãení prvního turnusu v bûrû plemenn ch b kû 22. 5. jednání dozorãí rady âmsch a.s. (Malát) 23. 5. pfiehlídka plemenn ch b kû spoleãnosti Natural spol. s r.o. 24. 5. jednání v boru svazu a grémia pfiedsedû rad PK (Hradi tko) 25. 5. závûreãné jednání odborné skupiny pro komodity pfii MZe (Malát) 31. 5. jednání t kající se organizace speciální v stavy plemene Aberdeen Angus pfii v stavû Zemû Ïivitelka 2012 (Vráblík) Dal í kvûtnové aktivity: Aktivity âschms 2012 Pfiíprava materiálû pro druhé ãíslo svazového zpravodaje 2012 Úãast na v bûrech plemenn ch b kû Zpracování a uvefiejnûní v sledkû prvního turnusu základních v bûrû Spu tûní ãinnosti servisní organizace pro obchod v rámci âschms Uzavfiení administrace ãlensk ch poplatkû na rok 2012 5

Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu Zdravím v echny chovatele a ostatní ãleny Svazu, v dne ním ãísle Vás seznámíme s dal ími dvûma farmami z ãesk ch a moravsk ch luhû a hájû. Obû byly zalo- Ïeny v novém tisíciletí a obû mají více ãi ménû rozvinuté lechtitelské ambice. Jednu najdeme na Vysoãinû a poprvé na sebe v raznûji upozornila pfied ãtyfimi lety na âesk ch charolais dnech v Pfierovû. Na v stavách je od té doby pravideln m hostem a dûlá tak reklamu chovu, kter má, jak se sami pfiesvûdãíte, opravdu co nabídnout. Druhou farmu, která se nachází na jihu âech, nav tívili v rámci exkurze belgiãtí studenti. My se díky nim mûïeme dozvûdût o zaãínajícím chovu, o kterém v budoucnu zajisté je tû usly íme. Pfiedstaví Vám jej Anna Marcinková a Ota Beran z firmy BM Profit. Chytkovi, Agrochyt s.r.o.: Vná íme do genetiky novou krev Pfiíjemné ãtení pfieje Jana ehofiová Farma rodiny Chytkov ch registrovaná pod názvem Agrochyt s.r.o. má za sebou na poli lechtûní relativnû krátkou dobu pûsobení, v sledky se v ak nedají pfiehlédnout. Respekt chovatelûm patfií i proto, Ïe se masnému stádu na Vysoãinû vûnují pfieváïnû ve svém volném ãase. MÛÏe za to dûdeãek Na farmû mající zázemí v Mohelnu a Kladerubech nad Oslavou hospodafií tfii generace dûdeãek Václav, bratfii Václav, ml., Vladimír a jeho syn, Vladimír, ml.. Rodinnou tradici zapoãal pan Chytka nejstar í. Pfied kolektivizací v 50. letech jeho rodiãe hospodafiili na rodinném hospodáfiství o v mûfie 14 ha. Po znárodnûní majetku ode li do vzniklého JZD, kde pan Chytka star í po kole pûsobil jako zootechnik a pozdûji jako hlavní ekonom. Po roce 1989 v transformovaném ZD setrval, ale hned si pofiídil men í hospodáfiství prasata a v krm b ãkû. Pfiirozenû pfii el nápad produkovat vlastní telata na v krm. Syny Václava, ml. a Vladimíra i vnuka zemûdûlství také zaujalo a na v ech ãinnostech se podíleli. KdyÏ zjistili nûco o plemenafiinû, rozhodli se pro odchov ãistokrevného masného skotu. Václav Chytka mezitím z druïstva ode el a farmû se zaãal vûnovat naplno. To se více neï hodí, protoïe celou rodinu hospodafiení neuïiví a synové se mohou pfies t den vûnovat sv m zamûstnáním a Vladimír ml. studiu. Zaãínáme plemenafiit Chytkovi se díky dûdeãkovû kladné zku enosti z druïstva s ãesk mi strakami, rozhodli pro Býci v druhém testu. Jeden z nich se možná stane prvním býkem pro přirozenou plemenitbu v místním stádě (foto: Jana Řehořová) plemeno masn simentál. Znám jim doporuãil náv tûvu chovû pana Franti ka Koláfie ze StoÏic a Statku Ka perské Hory, s.r.o., kam se zajeli podívat na podzim roku 2003. Základ stáda nakoupili na Ka perkách a tvofiilo jej 8 kfiíïenek a 4 ãistokrevné krávy. V letech 2004 a 2006 následovaly dal í dva nákupy, pfii nichï se stádo roz ífiilo o jalovice od pana Koláfie. V roce 2004 si pofiídili druhé plemeno charolais. Rozhodnutí vze lo od Vladimíra s Václavem, ml., kter m se líbilo. Dle jejich slov je doslova uhranulo na v stavû PragaAgro v LetÀanech. Srdce jejich otce, kter vûãi nûmu byl nejprve skeptick, si získalo záhy. Charolaiské stádo je zaloïeno na nákupu bfiezích jalovic od ing. Adolfa Neumana z Okfie ic, chovatele s velk m CH, jehoï chov jiï bohuïel skonãil. Následovaly nákupy dal ích kusû opût od pana Neumana, spoleãnosti TFARMA spol. s.r.o. a embryí od firmy BOVET a.s.. Své pfiání se splnil i Vladimír ml., kterému se zalíbilo plemeno limousine. Zatím je v chovu jedna kráva a tfii jalovice. O dal ích plemenech neuvaïují. Pro tfii se rozhodli proto, Ïe ir í nabídkou lépe vyhoví aktuálním poïadavkûm trhu, kdy je v módû vïdy urãité plemeno. Celkem se ve stádû pohybuje 53 krav (16 CH, 37 MS a 1 LI). Cílem je mít 20 CH, 30 MS a 10 LI krav, tzn. celkem 60 aï 70 krav. Od pûvodního zámûru, kter m byl v krm b kû, Chytkovi zcela upustili, a nyní se 6

jiï vûnují pouze produkci plemenn ch zvífiat. Stádo je vybudováno na inseminaci a embryotransferu, bez pou- Ïití b ka v pfiirozené plemenitbû, coï není v na ich konãinách úplnû standardní jev. Chytkovi to komentují: Je to zásluha dûdy, kter má rozhodující zásluhu na sledování fiíjí ve stádû. Vede si podrobnou evidenci s individuálními záznamy k jednotliv m plemenicím. Mohli jsme se tak plnû vûnovat inseminaci a embryotransferu. Inseminaci zaji Èuje inseminaãní technik a Vladimír, kter si pro vût í flexibilitu udûlal inseminaãní kurs. Embrya nakupují v tuzemsku nebo v zahraniãí, pfiípadnû pfiená í vlastní embrya z nejlep ích krav do kfiíïenek. Ty uï zb vají jen dvû, a tak se jako pfiíjemkynû pouïívají i ãistokrevné krávy, které mají slab í plemenné hodnoty. Chovatelé chtûjí s metodou embryotransferu i nadále pokraãovat. Telení. Díky zmínûn m metodám se v Agrochytu telí celoroãnû. Nejvíce telat se rodí v listopadu a prosinci. Natalita se pohybuje kolem vynikajících 100 %. Dva mûsíce pfied otelením se krmná dávka znaãnû omezuje, coï se kladnû odráïí na prûbûzích porodû, které jsou vût inou samovolné. Kusy pfied otelením se nehlídají neustále. Kontrolují se prvotelky a krávy, které vypadají, Ïe budou mít vût í tele. Pomoci je tfieba simentálsk m jalovicím, které se nûkdy zapou tí jiï ve 14ti Vladimír, Vladimír ml. a Václav, ml. (zleva) svými zvířaty žijí (foto: Jana Řehořová) mûsících. Krávy, které se mají telit a krátce po otelení, jsou ustájeny uvnitfi, ostatní jsou vnû zimovi tû. Chytkovi se letos rozhodli pofiídit do simentálského stáda plemeníka, a to proto, aby krávy nemusely drïet tak dlouho v zimovi ti, ale mohli je dát na pastvinu k b kovi. V Ïiva Pfies rok nemají zvífiata na pastvû Ïádn zvlá tní reïim, dopl- Àují se jen nezbytné minerální doplàky. V pfiípadû nedostatku pastvy se pfiikrmuje senáïí. Do zimovi tû putuje stádo koncem fiíjna. Krávy pfied otelením dostávají seno a slámu. B ky v domácím odchovu krmí kukufiiãnou siláïí, senáïí z vojtû ky, senem, rotem a sojou. Za pûkné pfiírûstky v testu, mûïe ale podle Vladimíra ml. hlavnû pohoda, kterou b ci pfii odchovu doma mají. lechtím, lechtí, lechtíme Strategie lechtûní Chytkov ch je v tom, Ïe se snaïí se vyuïívat linie nepfiíbuzné tûm, které se u nás jiï vyskytují. Zde se nebojí riskovat. Vzhledem k neustálému budování stáda si zatím vût inu jalovic ponechávají a k prodeji nabízí pfiedev ím plemenné b ãky. Svûfiují se svou zku eností, Ïe kupující preferují b ãky star í. Vûk je ãasto rozhodující kritérium kupujícího. Z toho dûvodu se snaïí telit jiï od zaãátku listopadu. Farma jiï vyprodukovala 51 b kû (33 masn ch simentálû a 18 charolais) uznan ch pro vyuïití v pfiirozené plemenitbû a ãasto i inseminaci. Letos jiï tfietím rokem probíhá testace nûkolika kusû na farmû. âást b ãkû je odchována doma, vût ina na odchovnách. Stádo vybudované na inseminaci a embryotransferu (foto: Jana Řehořová) 7

Ve stádě se pohybuje několik homozygotně bezrohých krav (foto: Jana Řehořová) V charolaiském stádû je pouïívána v hradnû francouzská genetika. Nyní se pfiipou tí inseminaãními dávkami b kû ZTI 567 Tamilly, ZTI 555 Nippur a ZTI 087 Rural. Z nepfiíbuzn ch linií jsou to b ci ZTI 99 Rochefort, ZTI 451 Major a ZTI 904 Sesame. Co se trendû ve lechtûní t ká, tak se Chytkovi shodují, Ïe nejen u charolaisk ch zvífiat má smysl lechtit na bezrohou formu. Z bezroh ch b kû vyuïívají pfiedev ím ZCH 942 UNICO PP a ZTI 558 Carnot. lechtûní bezrohého charolais se hodlají vûnovat i nadále. Pfii selekci jalovic do chovu kladou dûraz na temperament zvífiete, kvalitu paznehtû a mechaniku pohybu. V simentálském stádû se pou- Ïívá pfiedev ím genetika z Dánska (napfi. ZSI 713 Vingegaard Columbus PP, ZSI 495 Hedetoft Vito PP, ZSI 400 Hedetoft United P, ZSI 395 Lykke Atlantis, ZSI 821 Snaebum Campari PP). Pfiipou tí se ale rovnûï inseminaãními dávkami nejlep ích b kû z Nûmecka (ZSI 816 Hoeness PP) a Kanady (ZSI 638 BAR 5 P SA Evolution 418S P). Agrochyt si jako první ãesk chov nechal otestovat krávy na homozygotní bezrohost, ãímï má náskok pfied ostatními chovy, které s tímto tfieba teprve zaãínají. Trend bezrohosti akceptují Chytkovi i u simentálû a snaïí se mít tato zvífiata v nabídce. K posílení bezrohé genetiky vyuïívají i nejlep í rohaté b ky pfiedev ím z anglické a irské populace (ZSI 807 Curaheen Tyson, ZSI 809 Anatrim Bodybuilder R). Na homozygotnû bezrohé krávy jsou pfiednostnû pou- Ïíváni nejlep í rohatí b ci. Dal ím úspûchem je odchovan homozygotnû bezroh b k ZSI 507 Prima Agrochyt PP, kter pûsobil nûkolik let na inseminaãní stanici spoleãnosti Natural s.r.o. a dávky se prodávaly nejen u nás, ale putovaly do Nûmecka, v carska nebo tfieba védska. Letos byl prodán do chovu a vystfiídal jej ZSI 805 Tuareg Agrochyt PP, kter je na stanici pár mûsícû a jeho dávky se jiï prodávají do Dánska. âastou praxí je téï, Ïe b ãci, ktefií jdou do testu na OPB Osík jsou prodáni majiteli odchovny, spoleãnosti CRV Czech Republic spol. s.r.o., a ta je pak pfied prodejem do stáda posílá na inseminaãní stanici. Tímto jiï pro li b ci ZSI 366 Nisan P, ZSI 479 Okrasa P a leto ní 74 bodov b k ZSI 507 Tremp Agrochyt P. V stavy NeÏ Chytkovi zaãali s chovem masného skotu, jezdili na v stavy a zvífiata se jim tam líbila. Svou aktivní úãast na tûchto pfiehlídkách ale nijak neplánovali. K úãasti na první v stavû, kterou byly âeské charolais dny v Pfierovû v roce 2008 pfii Svûtovném kongresu charolais, je za organizátora v stavy pfiemluvila Martina Kopáãková. Mûli tehdy jedinou charolaiskou krávu s teletem a nad ení zaãínajících chovatelû. První vystavování bylo o to vût í ofií ek, Ïe se zde poprvé v historii musela zvífiata pfiedvádût na ohlávce. Plni zaãáteãnick ch obav nav tívili semináfi v DruÏstvu vlastníkû Batelov, kde se jeho zamûstnancûm podafiilo nauãit zvífiata chodit na ohlávce a byli ochotni se o svou zku enost podûlit s ostatními. Pak uï nezb valo neï doma trénovat, a mohlo se vyrazit. Z Pfierova si Chytkovi odvezli cenu za první místo v kategorii telat pro jaloviãku Lea Agrochyt (ã. 315617961CZ). Z té se poté stala doslova v stavní hvûzda. Posbírala ocenûní, kde mohla stala se narodní vítûzkou v kategorii mlad- ích jalovic a ampionkou jalovic plemene charolais na Národní v stavû hospodáfisk ch zvífiat 2009 v Brnû, národní vítûzkou star ích jalovic na Techagru 2010 a odnesla si cenu za 2. místo v kategorii krav na Národní v stavû hospodáfisk ch zvífiat 2011 v Brnû. Jistû jste odtu ili, Ïe Chytkovi po první v stavní zku enosti jiï k dal- ím nikdo pfiemlouvat nemusel a se sv mi pûkn mi a dobfie pfiipraven mi zvífiaty si vïdy odnesli nûjaké ocenûní. Nebodovali jen zástupci plemene charolais, napfi. na NVHZ v Brnû v roce 2009 obsadily nejvy í pfiíãky i zástupkynû plemene masn simentál Artemis Agrochyt ET P (ã. 315618961CZ) se stala národní vítûzkou a ampionkou jalovic a zároveà ampionkou plemene. Athena Agrochyt P (ã. 315605961CZ) obsadila v jalovicích pûkné druhé místo. Na Techagru 2010 na pfiehlídce jalovic se národní vítûzkou stala simentálská jalovice ã. 380896961. Jak nyní a jak do budoucna Chytkovi zaãínali s pár hektary, na kter ch se pûstovala kukufiice na siláï pro vykrmované b ky. Pozemky se postupnû pronajímaly. Nyní obhospodafiují 100 hektarû (z toho je 10 vlastních). Plocha je rozdûlena na 50 ha pastvin, 20 ha vícelet ch pícnin (vojtû ky), na 10ti hektarech se pûstuje kukufiice na siláï a na 20ti hektarech obilí. Nav it plochu je za souãasn ch podmínek moïné maximálnû o 30 hektarû více není k dispozici a navíc je tfieba, aby v e dokázali obstarat. BûÏné práce si dûlají farmáfii sami, pouze na siláïování do vakû a balíkování senáïe si objednávají sluïby. Nezanedbatelné jsou finance, 8

kter ch není na v echny potfiebné investice dostatek. V nejniï ím dotaãním pásmu není pfiíli spoleh ani na státní a evropskou podporu, a tak se musí rodina spolehnout na vlastní pfiíjmy. KdyÏ investují, tak pomalu a postupnû. DÛraz se zatím kladl a klade na genetiku. Zásadní rekonstrukci tfií stájí, b val ch teletníkû v Kladerubech nad Oslavou, které nyní slouïí jako odchovna a zimovi tû, neplánují. Chystají se spí e zlep ovat v bûhy a zkvalitàovat stádo. Nejde o to mít hodnû zvífiat, ale kvalitní. Ze souãasn ch 53 krav se plánují, jak bylo jiï zmínûno zv it stavy na 60 70, ale s tím, Ïe bude kladen vût í dûraz na selekci, aby vyprodukovaná zvífiata byla piãkové kvality. Zatím se prodávají plemenní b ci a simentálské jalovice, letos se zaãne i s prodejem charolaisk ch. Pokraãovatele máme Bratfii Chytkovi mají dohromady 5 dûtí. Jediné, které se o chov skotu odmaliãka velmi zajímalo, byl Vladimír ml.. Na farmû pomáhá od jejího zaloïení. Aktivnû se podílí na v ech ãinnostech, vybírá inseminaãní dávky, embrya a otec se str cem jej povaïují za rovnocenného parèáka. Nyní studuje gymnázium a dál se uvidí. Chov masného skotu je jeho koníãkem a nevynechá Ïádnou Chytkovi se svou šampionkou Lea Agrochyt na výstavě Techagro 2010 (foto: Karel Melger) moïnost dozvûdût se nûco nového je ãlenem do Junior teamu, úãastnil se zájezdû âschms na v stavy a do chovû v Nûmecku, Francii a Dánsku a v létû jej ãeká dal í velmi zajímavá zku enost. V rámci náv tûvy zahraniãních chovatelû plemene masn simentál na konci dubna tohoto roku, o které se pí e na jiném místû tohoto zpravodaje, mûli ir tí chovatelé Angela a Gerard Bricklaeyovi ze spoleãnosti Celtic Sires více ãasu neï zbytek skupiny, a tak zavítali je tû do chovu Chytkov ch. Mlad Vladimír jiï manïele znal, neboè pfiipou tí inseminaãními dávkami jejich b kû. Irové ocenili velmi dobrou úroveà chovu, i Ïe se osobnû poznávají se sv m zákazníkem a nad encem pro vûc. Slovo dalo slovo a Vláìovi byla nabídnuta stáï na jejich farmû, kam se letos na nûkolik t dnû vydá. Mlad chovatel má nakroãeno na kariéru i za hranicemi soukromém chovatelství. Pfiejeme jemu i celé rodinû Chytkov ch mnoho nejen chovatelsk ch úspûchû! Více se o farmû rodiny Chytkov ch dozvíte na webov ch stránkách www.agrochyt.estranky.cz Na bfiehu Blanice stojí (farma) Maletice... Na poãátku jara jsme se vypravili se skupinou studentû a pedagogû z Katholieke Hogeschool Kempen v belgickém Geelu do jiïních âech, konkrétnû na Maletickou farmu s.r.o., kde se mohou pochlubit nejen novou stájí, ale i velmi pûkn mi zvífiaty plemen charolaise a limousine. Co pfiivedlo mladé zahraniãní náv tûvníky ze zemû belgického modrobílého plemene do jihoãesk ch Maletic? A proã se jich tu objevil najednou hned cel autobus? Inu na poãátku byla jedna z neju lechtilej ích pfiíãin touha po poznání a pak moïná i dobrá zku enost z let minul ch, protoïe studenti této vysoké koly nenav- tívili ãeské zemûdûlce poprvé. Do âech na zku enou To, Ïe ãe tí studenti i chovatelé jezdí na zku enou za hranice âeské republiky není Ïádnou novinkou. Ale to, aby farmáfii a studenti ze západu jezdili sbírat zku enosti do âeska, není aï tak ãasté. Nicménû, zahraniãní náv tûvy, a to ani ty ze západní Evropy, uï u nás pfiestávají b t takovou v jimkou jako dfiíve. Rozsáhlé znalosti, zku enosti, ikovnost a tvûrãí pfiístup ãesk ch lidí k chovu skotu a nejen k nûmu, jsou tím, co náv tûvníci ze zahraniãí u nás hledají a obdivují. A proto se napfiíklad pedagogové z belgické vysoké koly KH Kempen vrací kaïd druh rok do âeska, aby zde studentûm ukázali tfieba to, jak vypadá hospodafiení ve velk ch zemûdûlsk ch podnicích. Ve své zemi se setkávají pfieváïnû s tím, co sami mají vût inou doma s rodinou farmou s nûkolika desítkami hektarû a se stády ãítajícími rovnûï pouhé desítky kusû. V leto ním roce vypravila belgická vysoká kola do âr dokonce dva autobusy studentû. Program jednoho byl více zamûfien na rostlinnou v robu (pravideln m cílem b vají semenáfiské a lechtitelské podniky) a ve druhém 9

Studenty na farmě přivítal její majitel pan Grégr (foto: Ota Beran) cestovali studenti se zájmem spí e o Ïivoãi nou produkci. Pfii kaïdé takové akci se studentûm snaïíme ukázat rûzné typy podnikû s rûzn m zamûfiením a rûznou filozofií. Tak se v podstatû kaïd mûïe setkat s nûãím, co má anci vyuïít doma na farmû. Provádûní takové skupiny zvídav ch studentû je vïdy inspirativní i pro nás. Pokud se v prûbûhu takového nabitého dne dokáïete aspoà tro ku soustfiedit i na nûco jiného neï jen na v klad chovatelû a dotazy studentû, objevíte, Ïe otázky nepokládá pouze nûkolik aktivních studentû, ale skupinky tazatelû se obmûàují podle toho, zda jste na farmû s chovem masn ch krav nebo na chovu dojného skotu, ãi na bioplynové stanici. Jedni se více zajímají o krmení, druzí o reprodukci a odchov, dal í o parametry masné ãi mléãné produkce ãi moïnosti ãi kvalitu zpenûïení v sledného produktu masa, mléka, zástavového, jateãného ãi plemenného skotu. Byli jsme proto velmi zvûdavi jak studenty osloví novû vzniklá a nepfiíli veliká farma, která vlastnû nemá ani pfiíli velikou tradici. A tak jsme jednoho krásného jarního dne pfiistáli s autobusem pfiímo za novû postavenou stájí moderního zimovi tû charolaisko-limousinského stáda v malebné jihoãeské vísce proslavené kmenov m zpûvákem dávné Vlachovky Pepíãkem Zimou díky písni Na bfiehu Blanice stojí Maletice. Srdeãné pfiivítání Na farmû srdeãnû pfiivítal náv tûvu z daleké ciziny krom zootechnika i sám majitel farmy pan Grégr. Krátce pfiedstavil minulost farmy, která se snad zatím ani nedá naz vat historií. VÏdyÈ zaãátek, na kterém bylo Obdiv vzbudila nová, vzdušná a velmi prakticky řešená stáj (foto: Ota Beran) zakoupení zemûdûlského areálu, kde v letech 2010 11 probûhla rekonstrukce jedné z pûvodních stájí a zároveà v stavba nové haly zimovi tû, se datuje do roku 2008. Na sedmdesáti hektarech trval ch travních porostû je chováno základní stádo ãítající v souãasnosti 45 matek. O v echno tohle se dohromady starají dva lidé. Chov masného skotu bez trïní produkce mléka se zamûfiením na produkci plemenn ch zvífiat je plánovan m základem ekonomiky podniku. Dosavadní v sledky farmy, za které se tato mladá farma rozhodnû nemusí stydût, dotvrdila slova zootechnika, kter studentûm a jejich pedagogûm dopodrobna vysvûtlil chovatelskou filosofii dávající jasn smûr, kter m se stádo má ubírat. Náv tûva z ciziny snad mûïe b t prvním nesmûl m náznakem toho, Ïe v znam farmy pfiesahuje lokální rámec a Ïe se o farmû ví, ale moïná i toho Ïe se o ní brzy bude vûdût i dále neï jen za hranicemi okresu. Kvalitní stádo a krmení Základ maletického stáda tvofií krávy a jalovice nakoupené nejen od pfiedních chovatelû z âeské republiky, ale i ze zemû pûvodu obou zde chovan ch plemen charolais a limousine Francie. Vzhledem k tomu, Ïe chovatelé chtûli co nejlépe vyuïít genetick potenciál tûch nejlep ích zvífiat, tak je tû pfied vstupem do reïimu ekologického farmafiení hojnû vyuïili embryotransferu. Po vstupu do reïimu ekologického zemûdûlství uï bohuïel embryotransfer nepfiipadá v úvahu, nicménû u v ech plemenic je nadále vyuïíváno inseminace podle individuálního pfiipafiovacího plánu. JelikoÏ chtûjí, aby se vlastnosti potomstva posouvaly relativnû rychle Ïádan m smûrem, tak jsou pro inseminaci vybíráni jen ti plemeníci, ktefií jsou v poïadovan ch vlastnostech nejlep í, pfiiãemï je kladen velik dûraz na nejdûleïitûj í vlastnosti: mléãnost, která dává základ pro kvalitní start telat do Ïivota a v borné vyuïití rûstov ch schopností, osvalení zvífiat, jeï je 10

Debata nad vzorkem krmiva nebrala konce... (foto: Ota Beran) podstatou velké masné uïitkovosti, a exteriér, kter pfiiná í funkãní zevnûj ek nezbytn pro bezproblémov chov a dlouhovûkost krav. V Ïádném pfiípadû se nezapomíná ani na to, aby pouïívaní plemeníci mûli v echny pfiedpoklady pro snadné porody a to jak v pfiímém, tak i v maternálním efektu. Tahle vlastnost podle slov chovatele dokáïe u etfiit spoustu problémû s obtíïn m telením. âást b kû, jejichï sperma se na farmû vyuïívá, je geneticky bezrohá. Tento pfiíklon ke lechtûní smûrem k bezroh m zvífiatûm je patrn v fiadû populací rûzn ch plemen skotu. Po geneticky bezroh ch b cích je stále rostoucí poptávka, a to zejména proto, Ïe chovatelé mají zájem o telata, která se nemusí odrohovávat (coï mûïe b t v nûkter ch stádech ãasovû ãi finanãnû nároãn proces), aby se vykrmovaná ãi chovná zvífiata následnû nemohla pfii spoleãném ustájení zraàovat sv mi rohy. Krmení, které zvífiata na farmû spotfiebují, si chovatelé z pfieváïné vût iny vyprodukují sami na obhospodafiované pûdû. Pouze jadrná krmiva nakupují. Krmná dávka neunikla pozornosti zvídav ch studentû a zaujala i pedagogy. Chovatelé popsali v robu, sloïení i dosahované v sledky a tak to, co na poãátku vzbudilo zájem strukturou a smyslov mi vjemy si po seznámení s v Ïiváfiskou hodnotou vzbudilo i patfiiãn obdiv a vyvolalo uznalé pokyvování hlavou. Diskuse studentû a pedagogû nad vzorkem krmiva pfiinesen m pfiímo z krmného Ïlabu k potû ení chovatelû dlouho nebrala konce. Inu, proã se nepochlubit nûãím, co se mi povedlo, zvlá È kdyï vím, Ïe ten druh to dokáïe patfiiãnû ocenit a snaïí se v tom nalézt pro sebe pouãení. Na shledanou v Maleticích A co fiíci závûrem? Pedagogové ani studenti ne etfiili chválou a obdivem. Snad nejvíce je zajímalo, kdo stojí za projektem nové stáje, která slouïí nejen jako zimovi tû, ale její ãást bude pozdûji vyuïívána pro odchov plemenn ch b kû i v krm jateãn ch zvífiat. Tato stáj totiï zrovna nepatfií k tûm obvykl m, ale o její funkãnosti nemûïe nikdo snad ani na okamïik pochybovat. Kvalita a cena pûdy, zaji Èování dostateãné zásoby krmiva a moïnosti financování a koneãného zpenû- Ïení v sledného produktu byly dal ími dotazy, jeï dlouho neãekaly na fundované a vyãerpávající odpovûdi. Zemûdûlství je podnikání, které má pfiiná et zemûdûlci podnikateli zisk, a to bez ohledu na to, zda se jedná o malou rodinnou farmu ãi velké zemûdûlské druïstvo, a tak není divu, Ïe dotazy na finanãní nároãnost a návratnost padnou na podobn ch exkursích vïdy. Dal- ích zvídav ch dotazû z rûzn ch dílãích oborû chovatelství byla je tû spousta i v tom se zahraniãní studenti vût inou odli ují od tûch ãesk ch. MoÏná je to tím, Ïe na takovéto exkurze jezdí ti, ktefií jiï mají nûjaké to hospodáfiství doma a mají zájem se nûco dozvûdût a ne jen získat ãárku za úãast a ochutnat ãeské pivo. KdyÏ se pfiiblíïilo poledne, nastal ãas rozlouãit se. Posledními vûtami pedagogû, které jsme chovatelûm v Maleticích tlumoãili, bylo nejen obvyklé srdeãné podûkování za vstfiícnost a ãas vûnovan zvídav m studentûm, ale také slova, jeï pfii takov ch louãeních nejsou uï tak bûïná a která snad hovofií za v e: AÏ pojedeme do âeské republiky pfií tû, budeme se chtít vrátit zase sem k vám, na jih âech. I v odhadu hmotnosti nejtěžší krávy na farmě se mladí Belgičani příliš nemýlili, všichni tipovali dost přes jednu tunu (foto: Ota Beran) Ing. Ota Beran, Ing. Anna Marcinková, BM Profit 11

Vzácná náv tûva Kamil Malát, âschms Na sklonku dubna âeskou republiku nav tívila poãetná zahraniãní skupina chovatelû plemene masn simentál. Z vût í ãásti ji tvofiili chovatelé z Nûmecka, nechybûli v ak ani zástupci ze v carska, Rakouska ãi Irska. Bûhem svého ãtyfidenního pobytu jsme pro nû nachystali odborn program v podobû náv tûv farem a odchoven plemenn ch b kû, souãástí kulturního programu pak byla prohlídka Prahy ãi zámku v Hluboké nad Vltavou. V pátek zavítala celá skupina na odchovnu plemenn ch b kû Cunkov, kde ten den probíhaly v bûry a následná aukce b kû plemene masn simentál. Bûhem této celodenní náv tûvy se v ichni chovatelé seznámili s principy testace a v bûry plemenn ch b kû. Bylo pfiíjemné sly et pochvalné poznámky na adresu na eho systému, kter takto plo nû aplikovateln nemá v Nûmecku obdoby. Pochvalnû se chovatelé vyjadfiovali i o vyrovnané kvalitû pfiedveden ch b kû, zejména pak ve vztahu ke korektním konãetinám a dobré kondici v ech pfiedveden ch b kû. Na sobotní odpoledne byla naplánovaná náv tûva farmy pana Franti ka Koláfie ve StoÏicích. Na Uman Vodňanský PP (foto: Pavel Káčer) této excelentní farmû chovatelé obdivovali vynikající rámec matek, ale i velmi dobré pûvody v ech zvífiat. Kvalita byla natolik pfiesvûdãivá, Ïe nûmeãtí i ir tí chovatelé projevili zájem o nákup genetiky z této farmy. V souãasné chvíli intenzivnû probíhají jednání o nákupech jalovic a b kû pevnû vûfiíme, Ïe se podafií jednání dotáhnout do úspû ného konce a Ïe se ãeská genetika ocitne i na západ od na ich hranic. Pozdní odpoledne patfiilo náv tûvû odchovny v Újezdû u Plánice, kterou spoleãnû provozují firmy Jihoãesk chovatel a.s. a Mûcholupská zemûdûlská a.s. Zde byli chovatelûm postupnû pfiedstaveni v ichni b ãci masného simentála, ktefií za pár dní pfiedstupovali pfied v bûrovou komisi. Jejich kvalita byla skuteãnû na velmi vysoké úrovni, coï se ostatnû na v bûrech b kû konan ch za pár dní po na í náv tûvû plnû potvrdilo. Praktick m v stupem z náv tûvy této dochovny je zájem nûmecké inseminaãní stanice spoleãnosti RSA (Rinderzuchtverband Sachsen-Anhalt) o b ka Uman VodÀansk z chovu pana Koláfie. Tento syn Atlantise (ZSI-390) byl v bûrovou komisí za zevnûj ek ohodnocen celkem 80 body. Proveden genetick test prokázal, Ïe se 12 Stádo pana Františka Koláře ze Stožic

Pan Kolář se zahraničními chovateli z Německa a Irska jedná o homozygotnû bezrohého b ka, coï byla podmínka pro to, aby se prodej do Nûmecka mohl uskuteãnit. Po b kovi Major Sky (pûvodním jménem Rinaldi Vod- Àansk ), kterého pfied lety zakoupila firma Masterrind, se Uman stane jiï druh m b kem plemene masn simentál z âeské republiky, kter bude v Nûmecku pûsobit na inseminaãní stanici. Oba b ci shodou okolností pocházejí z chovu pana Franti ka Koláfie z jihoãesk ch StoÏic. To uï je pro tohoto chovatele pûkná vizitka zasluhující obdiv, neboè to se nepodafií jen tak kaïdému chovateli! Nedûle pak patfiila náv tûvám dal ích dvou farem, a to konkrétnû Statku Ka perské Hory a farmy manïelû BartoÀov ch v LeÏnici. V Ka persk ch horách si chovatelé mûli moïnost detailnû prohlédnout nové zimovi tû vãetnû kamerového systému (kter mimochodem zahraniãní chovatelé velmi zajímal), ale rovnûï i nûkterá stáda, která touto dobou byla ãerstvû vyhnána na pastviny. Bylo pfiíjemné sly et, Ïe nûktefií inseminaãní b ci z âeské republiky jsou vyuïíváni také v Nûmecku a chovatelé znají jejich pûvody a oceàují kvalitu potomstva po tûchto b cích. Jako napfiíklad lze uvést b ka Siven VodÀask (ZSI 689), kter pochází z chovu pana Koláfie, nyní pûsobí v pfiirozené plemenitbû na Statku Ka - perské Hory a mezitím byl odebrán a jeho dávky jsou k dispozici prostfiednictvím firmy Jihoãesk Prohlídka zimoviště na Statku Kašperské hory chovatel a.s. Velkou pozornost také upoutal bezroh b k Lykke Brumme P (ZSI 445) dovezen do Ka persk ch hor z Dánska a kter se jiï pomûrnû dlouho drïí na první pfiíãce v plemenn ch hodnotách pro pfiím efekt. I u man- Diskuse nad původy zvířat na farmě manželů Bartoňových ÏelÛ BartoÀov ch zahraniãní chovatelé obdivovali kvalitu zvífiat a i zde byla uãinûna komerãní nabídka na nákup plemenn ch jaloviãek. Zájezd chovatelû z nûmeckého sdruïení VDSI (Verband Deutscher Simmentalzüchter) lze souhrnnû oznaãit jako velice úspû n. Prezentovali jsme velmi dobfie propracovan systém lechtûní a selekce, kter pfiiná í své v sledky ve formû velmi kvalitních zvífiat o která je zájem i v zahraniãí. Pokud se podafií dotáhnout do úspû ného konce i komerãní koncovku v podobû prodeje plemenn ch jalovic a b ka na inseminaãní stanici, bude pocit z této náv tûvy je tû o stupínek lep í. Závûrem dûkuji v em chovatelûm a zástupcûm OPB, ktefií nám umoïnili náv tûvy jejich farem a odchoven. Skupinka simentálů z chovu manželů Bartoňových z Ležnice 13

Náv tûva zástupcû Skotské asociace Highland Cattle Ivana Míchalová, Kamil Malát Pfii na í náv tûvû ve Skotsku v listopadu 2010 (ãti Zpravodaj âschms ã. 4/2010) jsme navázali kromû jiného i kontakt se Skotskou asociací Highland Cattle ve Stirlingu. Kontakty jsme pfiedali âeskému svazu chovatelû masného skotu, aby se vztahy na oficiální úrovni dále udrïovaly a pokud moïno prohloubily. S tím souviselo i pozvání zástupcû Skotské asociace do âeské republiky. Snaha byla korunovaná úspûchem a náv tûva se podafiila uskuteãnit letos v dubnu, kdy v pondûlí 16. dubna 2012 pfiiletûli na praïské leti tû v Ruzyni paní Hazel Baxter, tajemnice skotského svazu (The Highland Cattle Society), a pan Robin Chilton, chovatel skotského náhorního skotu Ïijící ve Walesu. Pan Kamil Malát je na leti ti vyzvedl a ujal se i funkce fiidiãe a pfiekladatele. Doprovázel je po Skupina před zámkem v Českém Krumlově Hazel Baxter na farmě manželů Míchalových celou dobu náv tûv chovatelû Skotského náhorního skotu u nás v âeské republice, i je nakonec ve ãtvrtek (19. dubna) odvezl zpátky do Prahy, kde mûli odpoledne dojednanou schûzku na Britské ambasádû a v pátek po prohlídce Prahy odlétali zpátky do Velké Británie. Ale popofiádku... Hazel Baxer a Robin Chilton dorazili s Kamilem Malátem v pondûlí 16. 4. naveãer poté, co po cestû zvládli je tû prohlídku zámku na Dobfií i, do umavského Zdíkova, aby se zde ubytovali ve zdíkovském hotelu Zámek. Zde jsme je jiï oãekávali s pfiipraven m programem promítání fotografií z farem chovatelû HighlandÛ a pfiedstavení systému na í práce. K tomu byl pfiizván i pan âepelák, inspektor svazu, aby mohl zodpovûdût pfiípadné otázky ohlednû kontroly uïitkovosti a v bûrû. A aby nepfii- la zkrátka ani kulináfiská ãást náv tûvy, k veãefii se podávala typicky ãeská úprava hovûzího svíãková na smetanû. V úter hned po ránu jsme v ichni spoleãnû nav tívili v Brani- ovû (Zdíkov) farmu pana Martina Krtou e, kde si kromû zvífiat na pastvinû prohlédli i poráïkové místo. Pfies jihoãeské Hola ovice (vesnice pod ochranou Unesco) jsme se krátce pro li po âeském Krumlovû (rovnûï pod ochranou Unesco) a pokraãovali do Drochova nav tívit chov spoleãnosti MANI, spol.s r.o. Zde nás uvítal pan Franti ek Kotnauer a pan Petr Novák. Vzhledem k rozlehlosti farmy jsme s auty objeli nûkolik stanovi È se zvífiaty, novû vybudovan mi rybníky a zemûdûlské zázemí firmy. Oba pánové pfiedstavili systém chovu a jeho hlavní v sledky, stejnû tak jako smûr dal- ího fungování farmy. Naveãer jsme byli objednáni do hospûdky U tûpána v Petrovicích u Su ice, takïe na i hosti mûli po cestû dostateãnou moïnost prohlédnout si umavu podél Lipna a ochutnat v pfiíjemném prostfiedí steak z faremního chovu. 14

Krotkost zvířat na farmě manželů Míchalových byla zjevná Ve stfiedu se zaãalo hned po ránu prohlídkou farmy FARIM v Tejmlovû (Javorník). Robin s Hazel jako pfiednost ohodnotili krotkost zvífiat na farmû, která pfii la k ohradû a nechala se od hospodáfiû kartáãovat. PakliÏe je se zvífiaty potfieba z nûjakého dûvodu manipulovat (odbûry krve, váïení), je to pak podstatnû jednodu í, neï kdyï se zvífiata rozprchnou a nenechají se chytit. S úsmûvem Robin komentoval i hospodáfiovo vyjádfiení, Ïe jaloviãka z jejich chovu je nejhezãí jaloviãka v republice jako melodické jeho u ím v tom, jak je hospodáfi pro chov nad en. Hosté ze Skotska zde hodnotili mladé b ãky i jalovice. Na farmû jsou dvû základní stáda, kaïdé se sv m plemenn m b kem. Mladí roãní b ãci, potomci od obou plemenn ch b kû byli od sv ch stád jiï oddûleni a na pastvinû spoleãnû. Robin si zkou el, jestli podle vzhledu b ãkû odhadne, ktefií tfii ze esti jsou od jednoho z nich. Byl celkem úspû n (2:1). Diskuze, která byla zapoãata jiï na farmû v Brani- ovû, se toãila pfieváïnû kolem vzhledu rohû krav i b kû a stavbû tûla zvífiat. Vzhledem k tomu, Ïe nás ve stfiedu je tû ãekal pfiesun aï na dalek sever, bylo nutné se s man- Ïeli Míchalov mi rozlouãit a vydat se na cestu. Ta vedla ze umavského Javorníku pfies Prahu do Pojed na Nymbursku na farmy pana Petersíka. Zde si na i hosté prohlédli nejenom stádo highlandû, ale také cel areál, kde se odehrává chov ostatních masn ch plemen. Pfii pfiedstavování Plemenný býk na chovu pana Krtouše farmy pfii el i dotaz na to, jak se panu Petersíkovi podafiilo za tak krátkou dobu fungování získat potfiebné znalosti, které vedly k tomu, Ïe dnes je farma na tak vysoké úrovni. Odpovûì byla je tû více okující neï-li sami Skoti oãekávali. Pfii této otázce se totiï pan Petersík zvedl a pfiinesl svazem vydanou knihu Masn skot od A do Z a oznámil, Ïe Robin Chilton při obhlídce mladých býčků na farmě manželů Rálišových v echno, co potfieboval vûdût, se dozvûdûl z této knihy. Pfii této odpovûdi na im hostû doslova spadla brada a i pfiesto, Ïe jejich znalosti ãeského jazyka se omezovaly na fráze dobr den a dûkuji, zaãali hltavû knihou listovat jako kdyby byla ãe tina jejich matefi tinou a usilovnû v ní hledali zázraãné pouãky o tom, jak se za 7 let stát veleúspû n m chovatelem masného skotu. Kniha jim natolik uãarovala, Ïe se pan Petersík rozhodl jim ji vûnovat. Po této krátké odboãce za zástupci jin ch masn ch plemen, jsme jiï pokraãovali smûr Kozákov, kde na ná jiï ãekali na i poslední hostitelé manïelé Ráli- ovi. Do Radostné pod Kozákovem, kde mají Ráli ovali svûj penzion a svûj ekochov highlandû, jsme dorazili okolo 18 hodiny, takïe jsme mûli dostatek ãasu, abychom bûhem veãerní debaty utuïili pfiátelské kontakty. âtvrteãní dopoledne pak patfiilo náv tûvû samotného chovu man- Barevné varianty plemene highland na farmě společnosti MANI, spol. s r.o. 15

ÏelÛ Ráli ov ch. Z pfiedchozích náv tûv farem jsme dobfie vûdûli, Ïe pokud má Robin nûjaké v tky k chovu, systému ãi konkrétní zvífiatûm, bez skrupulí je sdûlí. Pfii prohlídce zdej í farmy se v ak oz valo pouze jakési pobrukování, ale slova Ïádná. Hazel, která Robina zná velmi dlouho a ví, Ïe kritikou, je-li na místû, ne etfií byla první, která zaregistrovala, Ïe nûco není v pofiádku Robin ztratil slova! Teprve poté jsme zjistili, Ïe jen v nûmém úïasu dûkladnû studuje a obdivuje zdej í zvífiata. Korektní utváfiení konãetin, perfektní kondice, bezchybn tvar vemen matek, charakter zvífiat to v e byla pozitiva, která nechala Robina dlouhé minuty beze slov. Jak sám pozdûji prohlásil, neb vá zvykem, aby Pan Kotnauer z firmy MANI, spol.s r.o. Prohlídka mladých býčků na Tejmlově u Míchalů nikdy nena el nûco, co by se nedalo na chovu zlep it a co by mohl v dobrém slova smyslu zkritizovat. Nemilosrdná selekce patnû utváfien ch vemen je základem k bezproblémovému stádu a pan Ráli si je toho velmi dobfie vûdom. To Robin velice kladnû hodnotil, neboè i kdyï to chovatelé velmi dobfie ví, v praxi se podle toho nechovají, coï v ak nebyl zdej í pfiípad... Spoleãn obûd ve stylové hospûdce na Malé Skále, rozlouãení a odjezd smûr Praha. Tak byl zakonãen ãtyfidenní pobyt na i skotsk ch hostû. Bylo pfiíjemné sly et, Ïe kvalita a úroveà chovû, kulturní bohatství na í zemû a pfiátelskost zdej ích lidí a jejich smysl pro humor tisíckrát pfiedãili jejich oãekávání. Pfiijetí âeského svazu chovatelû masného skotu za oficiálního ãestného ãlena Highland Cattle Society bylo uï jen pfiíjemnou teãkou za touto milou náv tûvou. Brzy nûkde na vidûnou! 16 Společné foto českých a skotských zástupců na farmě společnosti MANI, spol. s r.o.

Minerální látky (II. díl) Onemocnûní související s pfiíjmem mikroprvkû Ing. Pavla Vydrová, PhD. Léto klepe na dvefie a s jeho pfiíchodem je tu leto ní druhé ãíslo zpravodaje a s ním také po del í odmlce 17. pokraãování rubriky vûnované onemocnûní skotu. Opakování z makroelementû, projevû jejich nedostatku a nadbytku, bylo pfiedmûtem pfiedvánoãního vydání a dnes se podíváme na mikroelementy (stopové prvky) a jejich vztah k onemocnûní masného skotu. V eobecnû jsou stopové prvky potfiebné pro syntézu vitaminû, produkci hormonû, tvorbu kolagenu, syntézu tkání, transport kyslíku, produkci energie a celou fiadu dal ích fyziologick ch procesû, bez kter ch nelze zajistit fyziologicky správn chod organismu. Jejich nedostatek ãi nadbytek zpûsobuje zdravotní problémy (nejen) zvífiat a proto si je pfiipomeneme také v této rubrice, která se chorobám masného skotu vûnuje. Obecnû o stopov ch prvcích Jak jiï bylo naznaãeno v minulém díle, nûkteré minerální látky jsou pro Ïivot nezbytné, jiné mají dosud neznámé biologické funkce, dal í jsou pro organismus buì pfiíznivé nebo mohou pûsobit toxicky. Ty, které pûsobí na organismus toxicky, patfií mezi látky akumulující se v tûle zvífiat potravním fietûzcem, vodou a nebo vzduchem. Pfiítomnost dostateãného mnoïství minerálních látek v krmné dávce (KD) je otázkou pfieïití organismu (aè uï ãlovûka, ãi právû masného skotu). Jejich vyuïitelnost z KD je ale ovliv- Àována formou v jaké jsou pfiijímány a dostateãn pfiíjem je závisl na faktorech ovlivàujících fyziologické procesy organismu (vûk zvífiete, hmotnost, pohlaví, zdraví, stav trávícího traktu apod.). Nûkteré minerální látky mohou b t ukládány do zásoby (a v pfiípadû potfieby organismem ãerpány), u jin ch ale k tomuto procesu docházet nemûïe a proto je tedy tak dûleïité zaji tûní pravidelného a dostateãného pfiístupu zvífiat k minerálním doplàkûm a lizûm. Obsah mikroelementû v Ïivoãi - n ch tkáních a tûlních tekutinách je závisl na jejich obsahu v KD, na vstfiebávání organismem a na homeostatick ch mechanizmech. Koncentrace minerálních látek v krevní plazmû je v podstatû obrazem jejich mnoïství v buàkách i tûlních tekutinách organismu a velmi úzce souvisí právû s obsahem v krmné dávce. Zabezpeãení optimálního pfiísunu stopov ch prvkû zvífiatûm (nejen v systému chovu bez trïní produkce mléka) je obecn m problémem, protoïe jejich potfieba závisí na mnoh ch faktorech. Pfiedev ím je to chemické sloïení pûd, hnojení a exploatace. Deficit a nebo nadbytek prvkû v pûdû má vliv na jejich obsah v rostlinn ch krmivech, tím na jejich pfiíjem zvífiaty i na jejich metabolismus. Potfieba stopov ch prvkû závisí také na druhu zvífiat, zpûsobu chovu, typu krmné dávky, na úrovni produkce, stupni gravidity, na zdravotním stavu a v neposlední fiadû na genetické dispozici. Pro bfiezí samice a samice po porodu jsou minerální látky velmi dûleïité pro rûst a správn v vin plodu a pro (re)produkci. Pfii suplementaci krav stopov mi prvky (Cu, Zn, Mn) se zvy uje procento zabfiezávání. Ionty kovû jsou nepostradatelné pro správnou funkci genetického aparátu. Stopové prvky jsou v znamnou souãástí antioxidaãního obranného systému. Prostfiednictvím antioxidaãních enzymû a neenzymov ch systémû, jejichï nejdûleïitûj ím pfiedstavitelem je ceruloplazmin, mohou ovlivàovat prooxidaãnû-antioxidaãní rovnováhu. Hlavní biochemickou úlohou stopov ch prvkû je jejich katalytické pûsobení v enzymech, modulace enzymov ch aktivit a mají velk v znam v ochranû pfied oxidaãním stresem. Tûlu vlastní antioxidant enzym superoxiddismutáza potfiebuje pro svou správou funkci dostateãné mnoïství Mn, Cu a Zn. Biologická vyuïitelnost stopov ch prvkû je klíãem k úspû nému doplnûní minerálních látek do krmn ch dávek zvífiat. V nûkter ch státech jsou oblasti chudé na stopové prvky, a proto je zde kladen dûraz na dodávání tûchto látek do krmn ch dávek ve formû doplàkû a premixû. Také v âeské republice je znám deficit mikroelementû v nûkter ch lokalitách (napfi. umava je chudá na Cu atd.). V poãty pro optimální zásobování zvífiat jsou limitovány informacemi o jejich vyuïitelnosti, endogenních ztrátách, ale zejména v sledky odborn ch vy etfiení specifick ch pro urãitou oblast. Pfiípustné a poïadované koncentrace prvkû v organick ch materiálech jsou upraveny mezinárodními normami, které jsou zejména v problémov ch oblastech vnímány jako dostupné zdroje dûleïit ch informací, které se dají v praxi velmi dobfie aplikovat. K zaji tûní dostateãného zásobení stopov mi prvky (zejména Se, Zn, a Cu) je tfieba podávat pfiísady pfiíslu né smûsi nebo pouïívat vhodné minerální lizy. Zaji tûní minerální v - Ïivy je tfieba vûnovat velkou pozornost zejména pfii vyuïívání nehnojen ch nebo nedostateãnû hnojen ch ploch. Stopové prvky (mikroelementy) se ve tkáních nacházejí v koncentraci niï í neï 50 ppm (<50x10 6 g/g) a jejich potfiebn denní pfiíjem je obecnû men í neï 50 mg. Mezi ty hlavní (pro organismy nejdûleïitûj í) se fiadí Fe, I, Cu, Zn, Co, Cr, Mo, Se, F, Mn, Ni, As, Sn, Si a V. Jsou esenciální, tzn. Ïe si je tûlo nedokáïe samo vytvofiit a je závislé na jejich pfiíjmu potravou. Aãkoliv by se mezi stopové prvky mûly zafiazovat pouze ty minerální látky, jejichï denní potfieba se pohybuje fiádovû v µg (tj. 10 6 g), ãasto se jako stopové prvky oznaãují i mikroelementy, jejichï denní potfieba mûïe dosahovat aï nûkolika desítek miligramû. Je to pozûstatek z dob, kdy dostupné analytické metody neumoïàovaly pfiesné kvantitativní stano- 17

vení koncentrace tûchto mikroelementû a uvádûly se proto jednodu e ve stopách, odkud je také odvozen název stopové prvky. V souãasné dobû se koncentrace v organick ch materiálech stanovují metodou atomové absorpãní spektrofotometrie. Karence: V skyt nedostatku stopov ch prvkû (pfiedev ím Cu, Se, Mn, Zn a I) není v chovech masného skotu niãím neobvykl m a vyskytuje se u v ech kategorií. Obecnû má negativní vliv na zdravotní stav zvífiat, produkci, kvalitu mléka i plodnost. Úãinnou cestou k fie ení tûchto deficiencí je jejich dotace ve formû proteinátû (organická forma) v em kategoriím skotu. Toxicita: U zdrav ch jedincû dochází k otravû mikroelementy jen velmi vzácnû, ve vût inû pfiípadû se jedná o selhání lidského faktoru. U renálních (ledvinov ch) poruch se mûïe hûfie vyluãovat Se a Cr, Cu a Mn zase u jaterních chorob, ãímï mûïe docházet ke kumulaci stopov ch prvkû v organismu. Je-li zvífie ve stresové situaci ( patné Ïivotní podmínky, nemoc, tûïk porod apod.), mûïe dojít k vyplavení tûchto zásob do krevního obûhu a tím dojít k otravû postiïeného jedince. Tolik obecnû ke stopov m prvkûm. V následující ãásti se podrobnûji seznámíme s mikroprvky, které jsou z pohledu masného skotu (pûsobení jejich nedostatku ãi nadbytku) nejdûleïitûj í: Ïelezo (Fe), jód (I), zinek (Zn), mûì (Cu), selen (Se), chrom (Cr), mangan (Mn), molybden (Mo), kobalt (Co) a fluor (F). Îelezo (Fe) Îelezo, latinsky Ferrum, je nejroz ífienûj í pfiechodn kovov prvek, druh nejroz ífienûj í kov na Zemi a ve velké mífie je zastoupen i ve vesmíru. Lidstvu je znám jiï od pravûku. V pfiírodû se minerály Ïeleza vyskytují velmi hojnû a samotné Ïelezo se z nich získává redukcí ve vysoké peci. Velmi v znamné jsou jeho slouãeniny anorganické, organické i komplexní. Îelezo je velmi v znamn m biogenním prvkem a jedním ze základních mikroprvkû. Podíl z tûlesné hmotnosti je 0,004 0,007 %, 65 70 % je obsaïeno v hemoglobinu a myoglobinu, pfiibliïnû 25 % je vázáno na transportní bílkoviny, zbytek je obsa- 18 Ïen v enzymech. Resorpce probíhá pfiedev ím v duodenu (dvanáctníku) a vyluãováno je v kaly. Hlavní funkce Je souãástí molekuly hemoglobinu (Hb) krevního barviva a myoglobinu svalového barviva. Funkcí hemoglobinu je pfienos kyslíku a oxidu uhliãitého mezi plícemi a krevním obûhem. Dále je Ïelezo dûleïité pfii syntéze celé fiady enzymû (napfi. kataláza, peroxidáza a xantin-oxidáza). Vzájemné vztahy a toxicita Podstatná je forma pfiíjmu Ïeleza, nejãastûji je pfiijímáno jako Fe 3+, které v ak nemûïe b t organismem vyu- Ïito. Pfii jeho pfiemûnû se uplatàuje Ïaludeãní kyselina (obecnû pro vstfiebávání Ïeleza platí, Ïe ãím je Ïaludeãní Èáva kyselej í, tím lépe) s vitaminem C a dochází k redukci na dvojmocné Ïelezo Fe 2+, které jiï dokáïe trávicí trakt zvífiete vstfiebat. Fosfáty a kyselina fytová naopak resorpci Ïeleza sniïují. Pokud se zkonzumuje velké mnoïství najednou, je Ïelezo extrémnû toxické. Pfii akutní otravû Ïelezem (200 250 mg/kg tûlesné hmotnosti) dochází k po kození trávicího traktu atonii bachoru, po kození v stelky stfiev, coï mûïe vést ke krvav m prûjmûm a zvracení. MÛÏe nastat acidóza, selhání jater, ledvin a nastat ok. Pfiíznaky nedostatku Fe (deficit) Nedostateãn pfiívod nebo poruchy resorpce Ïeleza mohou mít za následek sideropenii (nedostatek Fe v krvi) aï sideropenickou anémii s charakteristick m sníïením koncentrace Hb a omezenou funkcí enzymû obsahujících Ïelezo, coï b vá doprovázeno zpomalením rûstu, únavou, bolestmi, nechutenstvím, poklesem bunûãné imunity (odolnosti) a v krajních pfiípadech i k úhynûm postiïen ch jedincû. K anémii dochází nejãastûji u mláìat a dá se pouh m okem odhalit díky nápadnû bíl m sliznicím postiïen ch zvífiat. Léãba se provádí optimalizací krmné dávky, ãímï se docílí úpravy ãinnosti bachoru. Pfiirozené zdroje Fe Zelená píce, p eniãné otruby, kvasnice a krmiva Ïivoãi ného pûvodu. Jód (I) Jód (téï jod; z fieckého ιωσης, iódés, fialov ), latinsky Iodum, je prvek ze skupiny halogenû, kter tvofií tmavû fialové destiãkovité krystalky. Byl objeven roku 1811 francouzsk m chemikem Barnardem Courtoisem. Jedná se o velmi vzácn prvek, kter se v pfiírodû vyskytuje (dle dostupn ch informací) pouze ve slouãeninách. Elementární jod je tmavû fialová aï ãerná látka, která za atmosférického tlaku pfiechází pfiímo do plynné fáze sublimuje. Její páry mají fialovou barvu a charakteristick dráïdiv zápach. Jód je velmi dûleïit biogenní prvek, jehoï pfiítomnost v potravû je nezbytná pro správn v voj organismu. Hlavní funkce Jód se ve své podstatû podílí na tvorbû hormonû títné Ïlázy. V znamnû ovlivàuje funkci títné Ïlázy, ãímï pûsobí na metabolismus proteinû, sacharidû i lipidû a také na plodnost. Vzájemné vztahy a toxicita Nûkolikanásobné pfiekroãení doporuãené denní dávky jodu vyvolává u postiïeného jedince tzv. strumu (zvût ení títné Ïlázy), thyreotoxickou krizi, která nastává pfii hypertyreóze, coï je syndrom vznikající zv enou sekrecí hormonû títné Ïlázy. Projevuje se v raznou tachykardií, neklidem, tfiesem, zv enou teplotou, bolestmi, nauzeou, zvracením, prûjmy, dehydratací aï deliriem. Dále dochází ke zmûnám na pokoïce posti- Ïeného zvífiete. Také chronick vysok pfiíjem jodu, napfi. z lékû obsahujících jod nebo z desinfekãních látek, mûïe vést k v voji strumy. Hodnocení a monitorování stavu zásobení jódem se provádí rozborem moãi, do které se jód vyluãuje a je tak citliv m ukazatelem nedávného pfiíjmu jódu. Pokud je potfieba detailnûj í informace, zji Èují se hladiny plasmatického hypofyzárního hormonu tyreotropinu TSH (Thyroid-stimulating hormone). Pfiíznaky nedostatku I (deficit) Spektrum poruch z nedostatku jódu, kter se vyskytuje v oblastech s deficitem jodu v pûdû (a následnû rostlinách), se li í podle jeho závaïnosti

a podle stáfií organismu. Obecnû mezi nû patfií mírnûj í poruchy mentálních funkcí, opoïdûní fyzického v voje, sníïení plodnosti, zv ení mrtvorozenosti a perinatální úmrtnosti. U postiïen ch zvífiat se vyskytuje subestrus aï anestrus (nev razná fiíje aï její vymizení), zvy uje se frekvence v skytu syndromu ovariálních cyst, tich ch fiíjí, embryonální mortality, abortû a pfiedãasn ch porodû a rození ménû Ïivotaschopn ch telat se strumou. U plemenn ch b kû dochází k hypofunkci títné Ïlázy a ta negativnû ovlivàuje kvalitu ejakulátu, dochází k poklesu motility a koncentrace spermií. K hypofunkci títné Ïlázy z nedostatku jódu dochází sníïením koncentrace hormonû tyroxinu a trijodtyroninu. TSH a plasmatick trijódothyronin (T3) se u deficitu typicky zvy ují, zatímco koncentrace plasmatického tyroxinu (T4) klesá. Tyto zmûny se ale mohou projevit aï pfii závaïném deficitu. Na vzniku onemocnûní z nedostatku jódu se mohou také podílet antinutriãní látky strumigeny. K této sekundární hypofunkci títné Ïlázy dochází napfi. pfii zkrmování vysok ch dávek fiepky, sóji a dal ích lu tûnin, které obsahují vysok obsah právû tûchto strumigenních látek. Dle druhu jejich pûsobení dûlíme strumigeny na: Strumigeny I. fiádu znemoïàují uchycení jódu (thiokyanid, dusiãnany, polysulfidy ze zelí). Strumigeny II. fiádu blokují peroxidázy, které pfiemûàují jód (fiedkviãky, cibule, hrách, rajãata, penát). Strumigeny III. fiádu blokují tvorbu thyroxinu (sulfonamidy). Strumigeny IV. fiádu kompetitivnû vytûsàují tyroxin, inhibují sekreci TRH. Léãba Dobré v sledky vykazuje fie ení poruch plodnosti z dûvodû hypofunkce títné Ïlázy zkrmováním jódu v organické formû ve vazbû na mastné kyseliny. Zinek (Zn) Zinek (latinsky Zincum) je mûkk a lehce taviteln kov, kter je pouïívan ãlovûkem jiï od starovûku. SlouÏí jako souãást rûzn ch slitin a pouïívá se pfii v robû barviv. Zinek patfií mezi prvky, které mají velmi v znamn vliv na správn v voj v ech Ïiv ch organismû (rostlinn ch i Ïivoãi n ch) a to i pfiesto, Ïe není v Ïiv ch tkáních obsaïen ve vy - ích koncentracích. Nejvy í koncentrace zinku je ve svalech, játrech, kostech a mléãné Ïláze. K resorpci dochází v pfiedïaludcích, tenkém stfievû, kûïi i plicích a vyluãován je v kaly (Ïluãí), slinami, moãí, potem a mlékem. Hlavní funkce Zinek je koenzymem enzymû úãastnících se energetického i proteinového metabolismu a akutních obrann ch reakcí organismu pfii zánûtech a infekcích. Je potfiebn k aktivaci více neï 200 tûchto Zn-dependentních metaloenzymû (mezi nejznámûj í se fiadí karboanhydráza, alkoholdehydrogenáza, LDH, ALP, superoxiddismutáza aj.). Dále je také nepostradateln pfii syntéze DNA a pro správnou funkci nûkter ch bílkovin, které se na DNA váïí. Stabilizuje membrány, udrïuje integritu kûïe a má v znam v bunûãné imunitû. OvlivÀuje hormonální ãinnost, je základem inzulinu a hraje v znamnou roli v metabolismu sacharidû. Zinek je také velmi dûleïit pro rûst organismu, ovlivàuje kvalitu koïních derivátû (srst), hojení ran apod. Má svou dûleïitou funkci pfii fermentaãních procesech v bachoru, pfii trávení celulózy a tvorbu TMK (tûkav ch masn ch kyselin). Zinek je pfiítomen v pomûrnû znaãném mnoïství ve spermatu a je nepostradateln pro správn pohlavní v voj i dokonalou funkci pohlavních orgánû samcû i samic. Pfiítomnost zinku v potravû je tedy dûleïitá jak v dobû rûstu organismu (jeho nedostatek vede opoïìování tûlesného i du evního dospívání), tak i v dospûlosti. Vzájemné vztahy a toxicita Tolerance zinku je obecnû velmi vysoká. Nadmûrn pfiíjem ze suplementû je jen ojedinûl a projevuje se nauzeou, zvracením a prûjmem. MÛÏe dojít k podráïdûní d chacích cest, bronchopneumonii (zánûtu plic) aï edému plic, koïní ulceraci (tvorbû vfiedû) a po poïití vysoké dávky aï k letargii. Dal ími projevy nadbyteãného pfiíjmu zinku zvífietem mohou b t: anémie, poruchy trávení, slzení, r ma, ka el, zjeïená srst, horeãka, dermatitida a mûïe dojít i k úhynu. Pfii poklesu jeho koncentrace v krevní plazmû nemusí vïdy jít o sní- Ïení jeho zásob v tûle. Pfiíznaky nedostatku Zn (deficit) Pfii deficitu nastává zpomalení rûstu, eroslepost, poruchy imunity, zánûty kûïe, patné hojení ran a naru ená osteogeneze a onemocnûní epidermální vrstvy kûïe. U krav se zhor ují parametry reprodukce, omezena je tvorba gonadotropních hormonû, vyskytují se tiché fiíje aï anestrus a syndrom ovariálních cyst. Zvy uje se v skyt onemocnûní paznehtû z dûvodû zhor ené kvality rohoviny, onemocnûní kûïe prstu dermatitis digitalis a interdigitalis, predispozice ke vzniku endometritid (zánût dûloïní sliznice) a mastitid. U bfiezích samic je v razn deficit zinku spojen s vrozen mi vadami jejich mláìat a spontánními potraty. Mírn deficit je spojen s opoïdûním rûstu plodu, nízkou porodní hmotností a porodními komplikacemi. Karence u telat se projevuje pfiedev ím zmûna mi na kûïi a naru ením imunity. Zvy- uje se u nich incidence prûjmov ch a respiraãních onemocnûní. U zvífiat ve v krmu se zhor uje kvalita rohoviny paznehtû a sniïují pfiírûstky. Prevencí nedostatku zinku u skotu je pravideln rozbor krmiv, tvorba vyvá- Ïené krmné dávky, pfiístup k vhodnému minerálnímu doplàku (lizu) a u postiïen ch zvífiat vãasná léãba. Zinek ve v Ïivû (zdroje) Obecnû je zinek lépe vyuïiteln z Ïivoãi n ch potravin, protoïe 19

u rostlinn ch se hûfie vstfiebává pro obsah fytátû, vlákniny a nûkter ch dal ích látek. Hlavními zdroji zinku v lidské v Ïivû jsou pak játra, tmavé maso, mléko, vajeãné Ïloutky a mofi tí Ïivoãichové ústfiice. Z rostlinn ch produktû jde pfiedev ím o celozrnné cereálie, lu tûniny, kofienová zelenina, fazole, ofiechy a d - Àová semena. Absorpce zinku závisí na jeho pfiíjmu a zásobení tûla zinkem pfii jeho vysokém pfiíjmu se absorpce sniïuje a zvy uje se exkrece do stfieva a naopak, pfii nízkém pfiíjmu se zvy uje absorpce a sniïuje exkrece do stfieva. Pfiirozen m zdrojem zinku pro skot je seno, siláïe, zelená píce, napájecí voda, ale také otruby, zrniny a krmné kvasnice. Mûì (Cu) Mûì (latinsky Cuprum) je u lechtil kovov prvek naãervenalé barvy, pou- Ïívan ãlovûkem jiï od starovûku. Vyznaãuje se velmi dobrou tepelnou a elektrickou vodivostí, dobfie se mechanicky zpracovává a je odoln proti atmosférické korozi. Je základní souãástí fiady velmi dûleïit ch slitin a své vyuïití má i v elektrotechnice. Také jako biogenní prvek má mnohostrann v znam. Resorpce mûdi probíhá v Ïaludku a tenkém stfievû, vyluãována je v kaly, moãí a potem. Hlavní funkce Mûì je nezbytná pro správnou funkci kaïdé buàky organismu. Je dûleïitá pro tvorbu elastinu, kolagenu, keratinu, ovlivàuje krvetvorbu, imunitu, kosti, nervovou soustavu i plodnost. Její hlavní úloha spoãívá v jiï zmiàované oblasti krvetvorby. Je souãástí ceruloplazminu (transportní forma mûdi se znaãn m antioxidaãním úãinkem), cytochromoxidázy, superoxiddismutázy SOD a celé fiady dal ích d chacích a antioxidaãních enzymû. Ceruloplazmin je spolu se SOD likvidátorem superoxidu a voln ch kyslíkov ch radikálû, chrání tak buàky pfied oxidativním po kozením. Po resorpci do organismu se mûì váïe na albumin a do ceruloplasminu je zabudovávána v játrech. Ceruloplasminová oxidázová aktivita v plasmû je esenciální pro oxidaci Fe 2+ na Fe 3+ (mobilizace Fe a zabudování do hemu). 20 Velk v znam má mûì také pro správn prûbûh imunitních reakcí organismu: pfii karenci (nedostatku) je naru ena tvorba imunoglobulinû a omezena fagocytární funkce T-lymfocytÛ (bíl ch krvinek). Funkce mûdi je úzce spjata s funkcí zinku (optimální pomûr Zn:Cu = 7:1, kdy oba stopové prvky pûsobí synergicky). Svou neopomenutelnou funkci má zinek také pfii tvorbû srsti a pigmentû. Pfiíznaky nedostatku Cu (deficit) Klinicky se karence mûdi v chovech skotu nejãastûji manifestuje vypadáváním a depigmentací srsti v oblasti okolo oãí (tzv. mûdûné br le). Dále se deficit projevuje jako anemie, zpomalení rûstu, pokles pfiíjmu krmiva, úporné páchnoucí prûjmy, dystrofické zmûny nervové tkánû a poruchy osifikace (osteoporóza), depigmentace srsti, zhor ená kvalita rohoviny a problémy s paznehty. Co se t ãe ovlivnûní plodnosti zvífiat, tak se nedostatek mûdi projevuje tich mi fiíjemi, jejich nepravidelností, prodlouïením cyklu a zv en m v skytem embryonální mortality. Pfiíãinou nedostatku Cu b vá vût inou nízk obsah prvku v krmné dávce. Po celém svûtû, ale i v âeské Republice, jsou oblasti známé nedostateãnou koncentrací nûkter ch mikroprvkû (i právû mûdi) v pûdû, coï se odráïí na nízkém obsahu v krmné dávce (napfi. umava). V nûkter ch pfiípadech se jedná o sekundární karenci z dûvodû vysoké dietetické nabídky síry, molybdenu, Ïeleza, zinku ãi vápníku, coï jsou antagonisté mûdi. Proto je dûleïité citlivû vybírat vhodné minerální doplàky ve formû lizû ãi premixû. Konkrétní pfiíznaky nedostatku: mikrocytární hypochromní anémie (nereaguje na zv ení pfiíjmu Fe) leukopenie (chorobné sníïení poãtu bíl ch krvinek) osteoporóza (fiídnutí kostí) sníïená konc. ceruloplasminu a pokles aktivity Zn, Cu-SOD v erytrocytech poruchy imunity, rûstu srsti a rohoviny Vzájemné vztahy a toxicita Mûì je relativnû toxická, pfii vdechování se mûïe projevit, stejnû jako u Zn, tzv. horeãka kovû. Nadmûrn pfiíjem zpûsobuje rozpad erytrocytû, proto se dostavuje hemoglobinemie a hemoglobinurie, která je provázená Ïloutenkou (ikterem). PostiÏená zvífiata jsou apatická, mívají kfieãe a rozsáhlé vypadávání vlny. Mûì se pouïívá v fiadû prûmyslov ch oborû, proto mûïe b t organismus ãlovûk i zvífiat vystaven toxick m dávkám v zatíïen ch oblastech, nebo pfii nesprávném pouïití chemikálií obsahujících mûì. K intoxikaci dochází napfi. pfii aplikaci fungicidních prostfiedkû na vinnou révu. Pfiirozené zdroje Cu Obiloviny, lu tûniny, krmiva Ïivoãi ného pûvodu a mot lokvûté pícniny. Selen (Se) a vitamin E Selen (latinsky Selenium) je polokov ze skupiny chalkogenû, v znamn sv mi fotoelektrick mi vlastnostmi. Je to pomûrnû vzácn prvek, byl objeven roku 1817 Jönsem Jacobem Berzeliem. Elementární selen se vyskytuje v nûkolika krystalick ch formách, jejichï barva je buì edá nebo tmavû ãervená. Je prakticky nerozpustn ve vodû, pomûrnû dobfie se rozpou tí v sirouhlíku. V pfiírodû se vyskytuje nejménû v esti alotropick ch modifikacích. Jako biogenní prvek je nepostradateln, protoïe velmi silnû kooperuje s vitaminem E. Vitamin E je souhrnné pojmenování pfiírodních chemick ch látek (jinak téï tokoferolû), derivátû 6- hydroxychromanu nebo tokolu. Patfií mezi vitaminy rozpustné v tucích a v organismu slouïí jako dûleïit antioxidant. Selen je pfiítomen ve v ech tkáních, pfiedev ím v játrech, ledvinách, srdci, slezinû, plicích a v mozku. Resorpce probíhá v tenkém stfievû a o nûco ménû v tlustém, vyluãování je zaji Èováno moãí, v kaly, mlékem a d cháním. Hlavní funkce Obecnû je selen prvkem, kter má velmi dobré antioxidaãní úãinky, má vliv na kardiovaskulární systém, pozitivnû pûsobí na plodnost a je spojen se svalovou ãinností. Podílí se na funkci celé fiady enzymû, spolu s vita-