Správná vakcinační a medikační praxe MVDr.Kateřina Nechvátalová, Ph.D. Topigs Norsvin Workshop Černá Hora, 27.listopadu 2014
Vakcinace - medikace opatření ke kontrole onemocnění (zoohygiena, management, výživa ) prevence kontrola léčba
Neinfekční Zdravotní problémy (trauma, vrozené defekty, chyby ve výživě, intoxikace, stres ) Infekční viry bakterie paraziti => význam imunitního systému prasat
Rozdělení imunitních mechanismů Nespecifické (přirozené, vrozené, neadaptivní) Specifické (získané, adaptivní) buněčná složka humorální složka + tělní bariéry a bariérové imunitní mechanismy!!!
Bariérové imunitní mechanismy len urbulence dheze slzy lysozym deskvamace mastné kyseliny normální mikroflóra ph sliny lysozym zvracení hlen cilia kašel ph žaludeční šťávy hlen peristaltika průjem anaerobní prostředí normální mikroflóra enzymatické štěpení
Imunita proti infekci Celková imunita při systémových infekcích lze prokázat určením hladiny protilátek v krvi Slizniční imunita při střevních, respiračních a jiných infekcích vypovídací hodnotu mají protilátky IgA na povrchu sliznic hladina protilátek v krvi není rozhodující Většina agens navozuje celkovou i slizniční imunitu. řetězec J sekreční komponenta Humorální imunita zprostředkovaná protilátkami významná při specifických chorobách způsobených mimobuněčnými faktory Celulární imunita - cytotoxické lymfocyty a makrofágy významná při specifických chorobách způsobených vnitrobuněčnými faktory v praxi obtížně měřitelná SEKREČNÍ IgA Oba typy imunity působí společně.
Antiinfekční imunita Aktivní navozuje se imunizací, vakcinací základní metoda protiinfekční profylaxe vakcíny standardní biologické přípravky ke všeobecnému užití (živá, inaktivovaná - I.-III. generace) autovakcíny připravené z izolátů ze stáda a používané pro dané stádo Pasivní podávání protilátek přechodná profylaktická nebo léčebná ochrana kolostrální imunita imunizace prasnic a ochrana selat kolostrálními protilátkami významná ochrana proti systémovým onemocněním laktogenní imunita - imunizace prasnic a ochrana selat protilátkami obsaženými v mateřském mléce významná ochrana proti střevním infekcím umělá perorální nebo parenterální podávání protilátek.
Imunita proti infekci SPECIFICKÁ ANTIINFEKČNÍ IMUNITA aktivní pasivní infekce VIRULENTNÍ VAKCÍNA vakcinace kolostrální + laktogenní imunita podání protilátek ŽIVÁ VAKCÍNA INAKTIVOVANÁ VAKCÍNA REKONVALESCENTNÍ HYPERIMUNNÍ SÉRUM
Obecné možnosti obrany proti infekčním chorobám zvyšování CELKOVÉ ODOLNOSTI posilování imunitního systému neimunologickou cestou, navození resistence k onemocnění NESPECIFICKÁ IMUNOSTIMULACE aktivace imunitního systému bez vztahu ke konkrétnímu antigenu (nutriční faktory vitamíny, stopové prvky; mikrobiální produkty Propionibacterium, Bordetella, LPS, muramyl dipeptid, bakteriální lyzáty Ribomunil, poxviry; chemické látky levamisol; cytokiny, induktory inferferonu, transfer faktor) navození PASIVNÍ IMUNITY specifická imunita vzniklá podáním protilátek od matky nebo imunoglobulinovým preparátem navození AKTIVNÍ IMUNITY proděláním infekčního onemocnění nebo očkováním
Imunita selat sele se rodí imunokompetentní, ale některé složky imunitního systému ještě v prvních dnech po porodu dozrávají prase má epiteliochoriální typ placenty a protilátky přes ni neprocházejí - sele se rodí agamaglobulinemické imunoglobuliny přijaté od matky jsou po narození absorbovány epitelem jejuna a dostávají se do krevního oběhu za 24 hodin po narození dosahuje hladina imunoglobulinů hodnot mateřského séra - KOLOSTRÁLNÍ IMUNITA kolostrální protilátky částečně!!! inhibují aktivní imunitní odezvu rychlost poklesu protilátek je různá u různých antigenů protilátky kolostra a mléka chrání sele proti střevním infekcím do odstavu - LAKTOGENNÍ IMUNITA
Koncentrace protilátek v séru prasat (g/l) IgG IgM IgA dospělá prasata 18-20 3,0-3,2 1,4-2,5 prasnice 1. týden laktace 25-28 4,0-5,0 1,5-2,5 obsah Ig v kolostru 60-64 3,0-3,2 9,0-11,0 selata 1. den 18-25 1,0-3,0 2,6-9,0 selata měsíc stará 5-7 0,8-1,5 0,2-1,0
Imunizace versus medikace První rozhodnutí se nutně týká původce Je infekce způsobena všudypřítomným původcem, proti němuž je imunizace všeobecně žádoucí? E.rhusiopthiae Je stádo ohroženo infekčními chorobami? epizootiologická analýza Je stádo postiženo zdravotními problémy v důsledku infekce? základním předpokladem je správná diferenciální diagnóza infekce, kterou je stádo postiženo, by měly být potlačeny imunizací sérologické zkoušky, izolace a identifikace původce Infekční choroby, jež nelze potlačit vakcinací infekce, u nichž bylo rozhodnuto, že se imunizace proti nim nebude provádět (CSF) infekce, proti nimž neexistují vakcíny nebo existují pouze málo účinné vakcíny (Brachyspira, AMP; antigenní proměnlivost chřipka, latentní infekce - herpesvirus)
Cíl imunizace utlumení infekce a zabránění klinické manifestace choroby (agens přežívá v organismu) eliminaci infekčního agens z organismu a zábraně dalšího šíření eradikaci infekce z dané populace (regionu, státu)
Předpoklady správné imunizace kvalitní vakcína účinná a neškodná vhodný antigen a vhodné antigenní spektrum (imunogenní) správná kompozice (nosič, adjuvans minerální, olejová, liposomy, ISCOM) bez vedlejších účinků kvalitně vyrobená správné aplikační schéma (imunizace včas a na správném místě) vhodná doba aplikace a revakcinační interval vhodný způsob aplikace (i.m., s.c., p.o., i.n.) vhodná kombinace s dalšími vakcínami - vakcinační schéma imunokompetentní jedinec s genetickými předpoklady bez imunosuprese nebo imunodeficience bez interference pasivně přijatých protilátek
Odpověď populace na vakcinaci POČET ZVÍŘAT PROTEKTIVITA IMUNITA
Cíl = imunitní stabilita stáda Vliv brakace a složení stáda na imunitní statut Nově nakoupená zvířata (prasničky) -největší nebezpečí zavlečení infekce do stáje a narušení imunitní rovnováhy stáda => adaptace!!!
Vhodné načasování vakcinace UNIVERZÁLNÍ VAKCINAČNÍ SCHÉMA NEEXISTUJE!!! Záleží na typu stáda a způsobu chovu reprodukce a výkrm uzavřený obrat stáda, otevřený obrat stáda technologie chovu Je třeba vzít v úvahu rizikové kategorie prasat Je nutno dodržovat obecné zásady vakcinace Je nutno řídit se pokyny výrobce VÝSLEDKEM JE VAKCINAČNÍ PROGRAM PRO KONKRÉTNÍ STÁDO
PRASNICE VHODNÉ NAČASOVÁNÍ VAKCINACE ERYSIPEL PARVOVIRÓZA 1. R POPORODNÍ PRŮJEM SELAT (ERYSIPEL) 1. R ERYSIPEL PARVOVIRÓZA INSEMINACE POROD KOLOSTRUM MLÉKO M.hyo, PCV2, edémová choroba RESPIRAČNÍ CHOROBY V R R SELE NAROZENÍ ODSTAV
Kontraindikace očkování nemocní (teplota, klinické příznaky onemocnění) podezřelí z nákazy oslabení gravidní alergické stavy aplikace antibiotik, kortikosteroidů aj.
Nežádoucí postvakcinační reakce lokální (dráždění, infekce, granulomy) systémová hypersensitivita, horečka, neurologická reakce, inapetence aborty, teratogeneze exacerbace latentních a subklinických infekcí
Medikace antibiotika (antimikrobika) Spektrum působení účinnost ATB Farmakokinetické/farmakodynamické vlastnosti Dávka a doba trvání účinku Přechod od hašení požáru na poslední chvíli k včasné efektivní terapii
Zásady medikace ve správný čas včas!!! správně zvoleným přípravkem (podle patogena/nů působících problém a dle jejich citlivosti) správnou dávkou správným způsobem dostatečně dlouho
Antimikrobiální látky Peniciliny ampicilin amoxicilin/kys. klavulanová Cefalosporiny ceftiofur * cefchinom * Makrolidy tulathromycin tilmicosin Fenikoly florphenikol (Fluoro)chinolony oxolinová kyselina flumechin * enrofloxacin* Tetracykliny tetracyklin Diterpeny tiamulin Aminoglykosidy gentamicin * streptomycin Potencované sulfonamidy trimethoprimsulfamethoxazol Polypeptidy colistin * 344/2008 - Vyhláška o používání, předepisování a výdeji léčivých přípravků při poskytování veterinární péče vymezuje podmínky pro předepisování a výdej ATB s indikačním omezením bakteriostatická baktericidní
Hlavní mechanismy účinku antimikrobiálních látek Inhibice syntézy buněčné stěny (beta-laktamy) Inhibice syntézy proteinů (tetracyklin, aminoglykosidy, makrolidy, chloramfenikol) Inhibice replikace a transkripce DNA (chinolony, rifaxim.) Poškození plazmatické membrány (colistin, polymyxin B) Inhibice syntézy esenc. metabolitů (sulfonamidy, trimethoprim)
CEVC, BVV, 1.-2.dubna 2014 Ing.Martin Jeřábek (TEKRO)
Nežádoucí reakce lokální, systémová hypersensitivita teratogenita Pozor na interakce!!!
Děkuji za pozornost!!!