KVV PdF UP. Okruhy otázek k magisterským státním závěrečným zkouškám (navazující magisterské studium).



Podobné dokumenty
KVV PdF UP Okruhy otázek k magisterským státním závěrečným zkouškám (navazující magisterské studium). Pro akademický rok 2015 / 2016

Zkušební okruhy SZZ studia VV

Výtvarná výchova Ročník TÉMA

GYMNÁZIUM OSTRAVA ZÁBŘEH, VOLGOGRADSKÁ 6a. Mgr. Marcela Gajdová. Tematické plány pro školní rok 2016/2017

Střední pedagogická škola a Střední zdravotnická škola, Krnov, příspěvková organizace Témata profilové maturitní zkoušky

Estetická výchova výtvarná výchova (prima - ŠVP) Estetická výchova výtvarná výchova (kvinta - ŠVP) Estetická výchova výtvarná výchova (sexta - ŠVP)

Umění a dětský výtvarný projev

Profilová část maturitní zkoušky ve školním roce 2018/2019

Volitelná výtvarná výchova II.

Výtvarná kultura. Studijní opora předmětu

Maturitní otázky z předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

Seznámení se s výtvarnou kulturou a uměním prostřednictvím obrazně vizuálních vyjádření Sexta a druhý ročník

Výchovné a vzdělávací strategie uplatňované vyučujícími v předmětu Seminář z výtvarné výchovy

Podzimní zkušební období 23. srpna 17. září 2013

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Výtvarná výchova - Kvinta, 1. ročník

Estetická výchova výtvarná Seznámení se s výtvarnou kulturou a uměním prostřednictvím obrazně vizuálních vyjádření

Volitelné dějiny umění

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Vzdělávací obor - Výtvarná výchova - obsah

Společnost TTM o.s. vzdělávací instituce akreditovaná MŠMT ČR pod č.j.: MSMT / nabízí

Směrnice vedoucí katedry výtvarné výchovy č.1/2016. Část I. Obecná ustanovení. Čl. 1

Výtvarná výchova - Sexta, 2. ročník

Profilová část maturitní zkoušky ve školním roce 2014/2015

Předmět: D Ě J I N Y K U L T U R Y

Specializace z výtvarné výchovy ročník TÉMA

Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vyučovací předmět: Výtvarná výchova Ročník: 6.

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura Výtvarná výchova

Pro školní rok 2012/13 vyhlašuji následující témata povinné a nepovinné profilové části maturitní zkoušky:

Charakteristika vyučovacího předmětu výtvarná výchova

Tabulace učebního plánu

Výtvarná výchova. 8. ročník. Výtvarné vyjádření zajímavých přírodních tvarů studijní, případně fantazií dotvořené práce. Barvy výtvarné hry a etudy

Tabulace učebního plánu

Střední škola designu a módy, Prostějov

Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská, Železný Brod, Smetanovo zátiší 470, příspěvková organizace

Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra společenských věd

Didaktika výtvarné výchovy 1I

6.2. II.stupeň. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 2.

Střední škola designu a módy, Prostějov

Proudy ve výtvarné pedagogice

Střední pedagogická škola a Střední zdravotnická škola Krnov, příspěvková organizace

Projekt IMPLEMENTACE ŠVP. Druhy druzích a prostředcích. zaměřením na dějiny užitého umění a na. schopen pracovat s informacemi.

Výtvarná výchova. 9. ročník. Zobrazování přírodních forem. Giuseppe Arcimboldo

ŘEDITEL STŘEDNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY, OSTRAVA, PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu:

Vzdělávací oblasti: Člověk a společnost, Umění a kultura Vyučovací předmět: Dějiny umění 1/ Charakteristika vyučovacího předmětu: a) obsahové

Profilová část maturitní zkoušky ve školním roce 2015/2016

Výstupy Učivo Průřezová témata

Střední škola designu a módy, Prostějov

Profilová část maturitní zkoušky ve školním roce 2018/2019

6. ročník. Výtvarná výchova

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Okruhy pro závěrečné zkoušky programu DĚJEPIS pro druhý stupeň ZŠ a DĚJEPIS Učitelství pro druhý stupeň ZŠ ČESKÉ DĚJINY

Pedagog a umění. pořádané k poctě významného výtvarného pedagoga a teoretika Josefa Vydry ( )

Hlavní metody vyučování: slovní dialogické (rozhovor, diskuse) slovní práce s textem didaktické hry problémové metody situační a inscenační metody

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace

ZÁKLADY DĚJIN UMĚNÍ CYKLUS SOBOTNÍCH PŘEDNÁŠEK

17. Výtvarná výchova

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

Kateřina Strnadová. Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Metodika galerijní pedagogiky (GP3MP_MGP), JS 2013 Mgr. Bc. Alice Stuchlíková, Ph.D.

Umění a kultura Výtvarná výchova

Pro školní rok 2013/14 vyhlašuji následující témata povinné a nepovinné profilové části maturitní zkoušky jarního a podzimního zkušebního období:

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU

Okruh 2/ Historie vizuální kultury a výtvarného umění pro výchovu uměním.

VÝTVARNÁ VÝCHOVA (1. 9. ročník)

Střední pedagogická škola a Střední zdravotnická škola, Krnov, příspěvková organizace. Maturitní témata profilové zkoušky 2015/2016

Umění a kultura. Výtvarná výchova. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast.

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Obor vzdělávací oblasti: Dějepis Ročník: 6. Výstup Učivo Průřezová témata, přesahy Poznámky.

Základy dějin umění. Sobota 2017/2018. Základní. info. cena. zápis rezervace kontakt

Střední škola designu a módy, Prostějov

ABSOLVENTSKÉ ZKOUŠKY SLUŽBY MUZEÍ A GALERIÍ OKRUHY OTÁZEK

Vyučovací hodiny mohou probíhat v kmenové třídě, kreslírně i v plenéru.

Profilová část maturitní zkoušky ve školním roce 2016/2017

ŠVP Gymnázium Ostrava-Zábřeh Dějiny umění

Předmět: V Ý T V A R N Á V Ý C H O V A

DVK maturitní otázky 2016/2017 OBOR MULTIMEDIÁLNÍ TVORBA, MODELÁŘSTVÍ A NÁVRHÁŘSTVÍ ODĚVŮ

ICT podporuje moderní způsoby výuky CZ.1.07/1.5.00/ Vývoj uměleckých směrů 1. poloviny 20. století. Mgr. Elen Tehníková

KE STÁTNÍM MAGISTERSKÝM ZKOUŠKÁM

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.7 UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA - Výtvarná výchova 6.

Výtvarná výchova charakteristika předmětu

Bauhaus estetika plakátu

STŘEDOEVROPSKÁ STUDIA

Střední škola designu a módy, Prostějov

KATEDRA DIDAKTICKÝCH TECHNOLOGIÍ. Diplomová práce. Příloha 3. Fotodokumentace hodnocení žáků

Okruhy ke státní závěrečné zkoušce

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu

záznamy emocí, prožitků, představ, vjemů výtvarné vyjádření povrchu, struktury výtvarné vyjádření prožitků z hudby fantazie, sny, představy, příběh

PŘEHLED DĚJIN HUDBY. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: březen Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2.

Boris Jirků Vladimír Suchánek Dana Kyndrová Ivan Gruber. Host večera Tomáš Klus

Nové vedení Domu umění města Brna

Střední škola designu a módy, Prostějov

TÉMATA KVALIFIKAČNÍCH PRACÍ

Střední škola designu a módy, Prostějov

Teorie a didaktika a zprostředkování tvorby - státnicové otázky:

Časové, organizační a obsahové vymezení vyučovacího předmětu: Výtvarná výchova se vyučuje jako samostatný vyučovací předmět,

Učební osnovy Výtvarná výchova

Igor Zhoř , Brno , Brno

CZ54 Inženýrská pedagogika zimní semestr 2015/16 2. ročník NMg. studia obor Pozemní stavby všechna zaměření

DĚJINY VÝTVARNÉHO UMĚNÍ (DVU)

Transkript:

KVV PdF UP. Okruhy otázek k magisterským státním závěrečným zkouškám (navazující magisterské studium). Pro akademický rok 2011 / 2012 I. UČITELSTVÍ VV PRO SŠ A ZUŠ magisterské jednooborové studium a UČITELSTVÍ VV PRO SŠ A 2.STUPEŇ ZŠ magisterské dvouoborové studium 1. - Vznik a vývoj dětského výtvarného projevu, jeho charakteristické znaky, zvláštnosti jednotlivých vývojových etap dětského výtvarného projevu a specifika iniciace dětské a studentské výtvarné tvorby v jednotlivých obdobích vývoje. Vztah ontogeneze dětského výtvarného projevu a fylogeneze umění. - Starověké civilizace a jejich akcentace v uměleckých projevech 19. století a dneška. - Habánská lidová hrnčina, přejímání vzorů (Čína, Osmané). 2. - Psychologické a sociální předpoklady výtvarné tvorby, podobnosti mezi projevy dětí primitivů a projevy art brut (výtvarný projev ulice, umělecké projevy psychotiků a mentálně postižených, umění autodidaktů). Komplementarita výtvarné intuice a obrazového myšlení ve výtvarném vyjadřování (teorie J. Piageta a Rudolfa Arnheima). - Umění přírodních národů, jeden z inspiračních zdrojů meziválečné moderny i dneška. - Počátky keramické produkce na českém a slovenském území. Přehled kultur od doby kamenné do příchodu Slovanů. 3. - Role symbolu, archetypu a mýtu ve výtvarné výchově a v arteterapii. Hlubinně psychologický výklad dětské a studentské výtvarné práce. Autobiografie jako zdroj námětu výtvarného vyjadřování. - Antický kánon jako výchozí forma umění renesance a jeho podoba v období klasicismu. Antické elementy v umění 20. a 21. století. - Terra sigillata - technologie (suroviny, příprava, pálení), aplikace v antickém Řecku, příklady na konci 20 století. 4. - Interpretace dětské a studentské výtvarné práce. Analogie mezi projevy dětí a umělců. Antropologické kořeny umění a dětského výtvarného projevu. - Sochařství starého Říma a jeho podíl na formování pomníkové tvorby v následujících uměleckých slozích. Plastika ve veřejném prostoru. Napodobování porcelánové hmoty a objev porcelánu v Evropě.

5. - Artefiletika a její přínos v inovaci výuky výtvarné výchovy na základní a střední škole. Využití artefiletických modelů iniciace výtvarného projevu ve výtvarné výchově. Význam výrazové hry pro motivaci výtvarného projevu. - Umělecké dílo jako duchovní symbol v křesťanském umění raného středověku. Smysl a podoba omezování formálních výrazových prostředků v umění současnosti. - Interpretace obrazu - kompozice obrazu, znak, symbol, schéma, metafora, alegorie, asociace, objasnění těchto pojmů v rámci interpretace obrazů jeho formální i významové analýzy. 6. - Arteterapie v teorii a praxi. Arteterapeuticky zaměřený výtvarný projekt a výtvarná dílna. Relaxační a expresívní metody v terapii uměním. Mezioborové arteterapeutické projekty. - Gotická katedrála a její odraz v umění neogotiky. Gotické inspirace v umění 20. a 21. století. - Keramická tvorba ve 20. století u nás a na Slovensku významné přehlídky a symposia u nás a v Evropě 7. - Tuzemské a zahraniční organizace zabývající se teorií a praxí výtvarné výchovy. Přehlídky a soutěže dětského výtvarného projevu. Koncepce výstav dětské a studentské tvorby jako autorské pedagogické dílo. - Ideje humanismu v uměleckém projevu renesance. Kořeny manýrismu a jeho projevy v současnosti. - Role kresby v období renesance. 8. - Motivace ve výtvarné výchově. Psychologické předpoklady iniciace dětského výtvarného projevu. Smyslová a duchovní výchova v pojetí Jiřího Davida. Psychické procesy a výtvarný projev dítěte (senzibilita, myšlení, smyslová synkreze). - Nizozemská barokní malba. Barokní prostor /architektura, malba, socha/ jako inspirace pro umění následujících generací. - Kresba jako přípravná studie i finální umělecké dílo v období baroka.

9. - Koncepce výtvarného projektu příklady z teorie a praxe. Autorský pedagogický projekt a jeho prezentace. Uplatnění intermediality ve výtvarném projektu. - Romantismus a tvůrčí koncepce historizujících slohů. Historismus a tradicionalismus v architektuře 18. - 21. století. - Prostorotvorné možnosti textilního vlákna a jejich projevy v dílech textilních umělců od 60. let 20. století. 10. - Námět ve výtvarné výchově. Výtvarná hra jako cesta k objevování vlastního námětu, niterný námě. Role námětu ve výtvarném projektu a v koncepci dlouhodobého výukového programu na základní a střední škole. - Symbolismus a jeho významové souvislosti s uměním 20. století /secese, surrealismus, fantaskní realismus atd./. Secesní symbolismus. Význam Munchova díla pro rozvoj moderního výtvarného projevu v 1. desetiletí 20. stol. - Kresba v umění symbolismu a secese. 11. - Vznik a historie organizace INSEA. Osobnosti světové a české výtvarné pedagogiky vystupující na kongresech INSEA. Klíčová témata sympozií INSEA pořádaných v posledních 20 letech českou sekcí INSEA. - Pojem expresionismus, princip estetické autonomie díla ve vztahu předmětným podobám vnějšího světa /skupina Die Brücke, Der blaue Reiter, představitelé francouzského a belgického expresionismu/. Charakter jeho severoněmecké a vídeňské větve. Expresionismus v sochařské tvorbě. - Devatenácté století. Období nové věcnosti poetická fotografie v oblasti zátiší, figury a humanistické, dokumentární fotografie. 12. - Klasické a netradiční formy prezentace dětské a studentské výtvarné práce. Specifika prezentace akčních edukativních činností ve výtvarné výchově. Hodnocení dětské a studentské výtvarné práce. Možnosti prezentace dětské a studentské práce prostřednictvím nových médií. - Počátky českého moderního umění kuboexpresionistické projevy. Vliv francouzského umění a jeho prezentace v českém uměleckém prostředí /Rodin, Bourdell, etc./. - Výrazové možnosti grafických technik a jejich využití v jednotlivých epochách.

13. - Muzejní výtvarná pedagogika u nás a v zahraničí. Galerijní animace a jiné formy zprostředkování uměleckého díla. Role workshopu při edukativní činnosti v muzeu či v galerii. - Picassova cesta k nové konstrukci obrazového organismu. Přijímání zásad kubistického zobrazování dalšími umělci. Povaha kubistické formy v sochařství. Tvarová analýza a objevy vnitřního světa plastické hmoty, jeho podněty pro sochařství 20. století. - Výrazové prostředky kresby a jejich dokumentování v díle vybraných osobností. 14. - Umělecko-pedagogické projekty. Příklady z praxe výtvarné pedagogiky. Rozšířená výchova, sociální plastika (latentní edukace v díle Josefa Beuyse). Přesahy výtvarných projektů do speciální a sociální pedagogiky. - Geometrická abstrakce /Ruská avantgarda, De Stijl/. Racionálně konstruktivní tendence v českém umění. Pomalířská abstrakce, color field painting, hard-edge painting. Minimalismus a jeho odraz v architektuře a designu. - Nejdůležitější tendence ve vývoji tapisérie 2. pol. 20. století. 15. - Vztah výtvarného umění a výtvarné pedagogiky. Přesah tvorby výtvarných umělců do oblasti edukace (Petr Nikl, František Skála, Kateřina Šedá a další). Edukativní projekty iniciované výtvarnými umělci. - Historie a koncepce Bauhausu. Gropiův manifest, výmarské expresivní období. Dessavské konstruktivní období Bauhausu. Berlínský epilog. - Značka, logo, logotyp. Problematika stylizace v grafickém designu. 16. - Výchova uměním smysl umělecké výchovy v pojetí Herberta Reada. Formování teorie a praxe výtvarné výchovy u nás v šedesátých a sedmdesátých letech 20. Století, osobnost Jaroslava Uždila. - Impulsy dada a surrealismu formující vývoj výtvarné kultury 20. století. Výchozí aspekty surrealistické teorie a jeho výrazové prostředky, veristický a abstraktní surrealismus. Navazující tvůrčí projevy. - Kresba jako jeden z výtvarných prostředků hnutí Dada a Surrealismu.

17. - Historie vyučování kreslení a umělecké výchovy do první poloviny dvacátého století. Hnutí za uměleckou výchovu. Svár psychologismu a logismu. Avantgardní výtvarná učiliště a edukativní experimenty v oblasti umělecké výchovy. - Architektura moderny, zrod funkcionalismu. Mezinárodní sloh a jeho česká specifika. Proměna životního stylu a nové urbanistické koncepce. - Dvacáté století, vznik surrealisticých tendencí ve fotografii, vývoj fotografických disciplín ( zátiší,figura, dokument, reklama, móda) v průběhu 20. stol v českých zemích a ve světě. 18. - Tvorba avantgardních výtvarných skupin jako inspirativní zdroj pro výtvarné pedagogy. Formy výuky dějin umění 20. století na základní škole, na gymnáziu a na střední odborné škole. - Abstraktní expresionismus - představitelé poválečného amerického umění. Projevy informelu, tachismu, lyrické abstrakce a jejich historický kontext v evropském i českém výtvarného umění. - Obraz konzumní společnosti - projevy společenské kritiky v malířské tvorbě. 19. - Psychologická didaktika a empirický výzkum ve výtvarné výchově historie a současnost. Kresebné psychologické testy a interpretace výtvarné práce dítěte a studenta. Diagnostická a estetická funkce dětského výtvarného projevu. - Umění a reprezentace totalitní moci. Padesátá léta ve výtvarném projevu Československa. Socialistický realismus, architektura Sorely. Tvůrčí skupiny. Solitérní osobnosti neoficiálního výtvarného života. Výstavy. - Symbolická úloha textilu v dílech textilních umělců 2. pol. 20. století. 20. - Výtvarní umělci moderny a dětský výtvarný projev. Úvahy umělců moderny o genezi uměleckých forem jako zdroj inspirace didaktiky výtvarné výchovy (Kleeův Pedagogický náčrtník, filozofie pedagogiky Bauhausu, Kupkovo duchovní pojetí výtvarné formy). - Neodadaismus. Pop-art v USA, jeho sociální kontext. Nová figurace a šedesátá léta v českých zemích a evropské souvislosti. - Abstrahování, abstrakce, nefigurativní - objasnění pojmů, vývoj abstraktního umění a jeho polohy v kontextu umění.

21. - Typologie dětského výtvarného projevu z pohledu psychologie a teorie výtvarné formy. Zohlednění typů výtvarného vyjadřování a současné výukové metody ve výtvarné výchově. Individuální a skupinová práce ve výtvarné výchově. - Integrace pohybu do umělecké formy. Interaktivní projekty. - Literárnost a objekt. Figurální tendence a animalita v prostorové tvorbě současnosti. 22. - Smyslová a duchovní pedagogika v pojetí Jiřího Davida. Ekofilozofické aspekty současné výtvarné výchovy. Alternativní školství a výtvarná pedagogika. - Nová koncepce materiálu v umění 20. století. Objekt a instalace. Arte povera, pojem antiforma. - Šperk jako objekt v díle významných světových osobností 20. století. 23. - Metodické řady a projekty ve výtvarné výchově. Zhořovy školy výtvarného myšlení. Role výtvarného projektu ve výuce výtvarné výchovy v pojetí Věry Roeselové. - Architektura brutalismu. High-tech a jeho ozvuky v českých zemích. Výchozí principy. Architektura dekonstrukce a architektura socha, aspekty designu. - Veřejný prostor a role péče o památkové objekty a urbanistickou podobu města. 24. - Charakteristika současné výtvarné výchovy, cíle, obsahy, metody a didaktické prostředky a cíle ve výtvarné výchově. Transformace obsahu nových kurikulárních dokumentů do praxe výtvarné výchovy (RVP Člověk a kultura). Vztah výtvarné výchovy k hudební, dramatické a pohybové výchově. - Akční umění happening, events, performance. Vídeňský akcionismus a jeho odraz v live-kunstu. Body art. Multimediální projevy, jejich počátky a současnost. Hnutí Fluxus a jeho návaznosti. - Nové tendence ve fotografii na přelomu milénia 25. - Multikulturalita, výtvarný projev a výchova. Role výtvarné výchovy v mimoškolních edukativních zařízeních. Koncepce výtvarného projektu, kurzu, dílny pro minoritní skupiny. - Konceptuální umění, výklad pojmu a teoretická východiska. Land art, jeho kořeny a charakteristika v českém prostředí i v zahraničí. - Subjektivní versus konceptuální pojetí malby v kontextu umění 20.stol.

26. - Významné osobnosti současné české výtvarné pedagogiky. Vývojové tendence didaktiky výtvarné výchovy po roce 2000. Svár videocentrismu s integrativním pojetím výtvarné výchovy. - Hyperrealismus, práce s fotografií, new painting. Filmová tvorba a její filiace s výtvarným uměním, instalace a videoart. - Aktuální tendence ve figurální malbě - příklady ze současné české i zahraniční malířské tvorby. 27. - Role nových médií ve výtvarné výchově. Intermediální výukové modely ve výtvarné výchově. Nová média v současném výtvarném umění a didaktika výtvarné výchovy. - Postmoderní filosofické teorie a jejich projevy v literatuře a hudbě. Osobnosti a realizace architektonické postmoderny. Signature architecture, kulturní identita a teorie kritického regionalismu Kennetha Framptona. - Obrazy s námětem všednosti a revival tradičních námětů v malbě v kontextu postmoderního vývoje umění- zdůvodnění těchto tendencí v poválečné malbě. 28. - Školní vzdělávací programy, učebnice, technické a materiální vybavení pracovny a kabinetu VV. Výstavní aktivity, ateliérové výtvarné činnosti a činnosti v exteriéru (metody zprostředkující kulturní dědictví). - Myticko narativní a textově neokonceptuální fáze postmoderny. Neoexpresionismus, Neue Wilde, Transavantgarda-jejich specifika. Postmoderní umění v Česku. - Textilní materiál jako prostředek ke sdělení obsahů ve volném umění 2. pol. 20. století (významné směry a osobnosti). 29. - Umění postmoderny jako inspirace výtvarného pedagoga. Interpretace současného uměleckého díla. Výchova ke kritickému myšlení a integrativní role výchovy uměním v soudobé společnosti. - Přelom tisíciletí. Umění globalizace. Užití nových medií. Současná tvorba. /Gender otázky, Street Arte, Socio-Art/. - Použití a významy jednotlivých barev v oblasti informační grafiky.

30. - Výtvarná dílna. Koncepce programu a prezentace práce v dílně. Příklady dílen realizovaných u nás a v zahraničí. Autorský model výtvarné dílny. - Umění jako protest, subverze a mystifikace. /Aktivistické pojetí umělecké tvorby/. Specifika českého prostoru. (Pode Bal, Guma guar, Rafani, BKS, Ztohoven atp.) - Důvody k vynalézání nových grafických technik, proměny a návraty starých, autorsky upravené techniky.

II. UČITELSTVÍ VV PRO SŠ A ZUŠ magisterské jednooborové studium 1. Mytologický námět ve výtvarné tvorbě, role báje, pověsti, mytologického příběhu a hrdiny v motivaci výtvarného vyjadřování. Psychologizace výtvarné tvorby skrze mytologii. Kontextualizace mytologie v umění moderny a postmoderny. 2. Fenomén prostoru v plošné, objektové, environmentální a akční tvorbě. 3. Bod, linie a plocha v kresbě a v grafice, klasické a novátorské přístupy k pojetí funkce základních vyjadřovacích prostředků výtvarného projevu. 4. Barva a světlo ve výtvarném projevu, jejich funkce a proměny jejich zobrazování. 5. Pohyb a balanc, princip proměny a zániku v sochařském tvarosloví. 6. Role ornamentu ve výtvarném vyjadřování. Proměny interpretace ornamentu v různých historických epochách. Význam ornamentu v současném výtvarném umění. 7. Živly jako téma umělecké tvorby a jako námět umělecko-pedagogického projektu. 8. Zvíře jako námět klasické výtvarné práce a jako inspirace intermediálního projektu (srovnání). 9. Autobiografie a výtvarný projev. Výtvarné dílo jako sebereflexe a terapie. 10. Geneze výtvarného díla jako objektu. Klasické a netradiční materiály v objektové tvorbě. 11. Interaktivita v současném výtvarném projevu. Účast diváka na tvorbě artefaktu. 12. Environmentální projekt. Ekoart. 13. Hra a rituál v kontextu historického vývoje umění. Synkretická povaha umělecké reflexe světa. 14. Nová média ve výtvarné tvorbě. Intermediální výtvarné projekty. 15. Mezioborové umělecké projekty.

16. Integrace osobnosti umělce do jeho díla /umělec jako ikona/ 17. Mytologie, křesťanství a velké filosofické systémy - jejich odraz v uměleckém dění dané doby. 18. Projevy Art-brut umění dětí a psychotiků 19. Fenomén sběratelství. Umělecký mecenát. Soukromé kolekce v zahraničí a jejich proměna od renesance po současnost. 20. Vznik a vývoj veřejných sbírek v evropském prostředí. Kulturní preference státního sektoru a jejich dopad na utváření historického dědictví v různých zemích Evropy. 21. Příklady tradičních a alternativních způsobů prezentace výtvarného díla. Prezentace uměleckých sbírek i akvizičních aktivit na příkladu vybraných kolekcí na americkém kontinentě. 22. Muzea a galerie jako multikulturní centra i duchovní prostor. Architektonická specifika. 23. Nové formování obchodu s uměním v novověku a jeho současné rysy. Aukční prodej. Falza. Umělecký trh. 24. Instituce světových výstav / Bienále Benátky, Documenta Kassel, Manifesta, etc./. Umění a mediální průmysl. Kurátorské osobnosti. 25. Hnutí Arts and Crafts, specifická obroda uměleckého řemesla. Gesammtkunstwerk v historii a jeho odraz v koncepci obytného prostoru konce 19. století. 26. Wiener Werkstätte a evropské ozvuky. Podněty Artělu. Art déco a jeho filiace s evropskou modernou. Československá specifika. 27. Bauhaus jako designérské centrum a jeho význam pro rozvoj designu ve výtvarné kultuře 20. století 28. Umělecké řemeslo a volné umění. 20. století ve znamení splývání uměleckých druhů.

29. Tradice uměleckého vzdělávání v českých zemích, vznik LŠU a jejich význam pro vývoj oboru výtvarná výchova, základní umělecké vzdělávání v ČR a jeho postavení v rámci současného českého vzdělávacího systému. 30. Charakteristika a organizace základního uměleckého vzdělávání podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní umělecké vzdělávání, profil výtvarného oboru a vzdělávací obsah jeho oblastí Výtvarná tvorba a Recepce a reflexe výtvarného umění.

III. UČITELSTVÍ VV PRO SŠ A ZUŠ magisterské jednooborové studium a Analýza uměleckého díla /dle předložené ukázky/ Slohové určení uměleckého díla a vřazení do časových a tvůrčích okruhů. Rozbor techniky, kompozice, barevných akcentů, rukopisu a stylistických specifik. Ikonologický a ikonografický výklad.