VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu:

Transkript

1 1 z 9 Čtyřleté gymnázium VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu: Obsahové vymezení: Výtvarná výchova tvoří společně s Hudební kulturou celek oblasti Umění a kultura. Vyučovací předmět je vytvořen z Výtvarného oboru vymezeného v rámci vzdělávací oblasti Umění a kultura v RVP GV. Výtvarná výchova čtyřletého gymnázia navazuje na Výtvarnou výchovu základní školy. Vede žáka k uvědomělému užívání prostředků na úrovni smyslových dispozic a úrovni subjektivně osobnostní a sociální. Výtvarná výchova pracuje s vizuálně obraznými znakovými systémy (s obrazem, skulpturou, designem, architekturou, novými médii apod.), které jsou nezastupitelným nástrojem poznávání a prožívání lidské existence. Vizuálně obrazné znakové systémy zahrnují jak znakové systémy výtvarného umění různých etap s stylů, tak i ostatní produkty vizuální kultury. Pojetí znaků je z principu pojetím tvořivým a předpokládajícím experimentální fázi vzniku těchto znaků a jejich ověřování poznáváním a komunikací. Organizační a časové vymezení: Výtvarná výchova je zařazena v druhém pololetí prvního ročníku a v obou pololetích druhého a třetího ročníku. V prvním a druhém ročníku je předmět dotován dvěma hodinami. Ve třetím v prvním pololetí jednou hodinou, ve druhém pololetí pak je 15 hodinami dotován výtvarný projekt. Žáci si volí jeden ze dvou předmětů oblasti Umění a kultura (Hudební kultura a Výtvarná výchova) jako povinný, proto je třída dělena na skupiny. Výuka Výtvarné výchovy probíhá ve specializované učebně nebo v kmenových třídách. Součástí realizace vzdělávacího obsahu jsou návštěvy výstav a stálých expozic. Vzdělávací obsah Výtvarné výchovy je vnitřně členěn do dvou základních okruhů, pojímaných v kontextech sociokulturních a historických, v jejich vývoji a proměnách. První okruh představují Obrazové znakové systémy umožňující vytváření aktivních postojů žáka k obsahům obrazové komunikace. Při jejich tvorbě využívá vyjádření vlastních i uměleckých. Obrazové znakové systémy umožňují reflektování osobního místa žáka ve světě vizuální kultury jako vnímatele, interpreta a tvůrce. Druhý okruh představují Znakové systémy výtvarného umění umožňující žákovi osobně vstupovat do výtvarného uměleckého procesu uvědoměním si vlastních prožitků a postojů. Na tomto základě si buduje přehled o vyjádřeních jednotlivých směrů výtvarného umění. Výchovné a vzdělávací strategie: Vzdělávací obsah je realizován prostřednictvím tvůrčích činností. V jejich očekávaných výstupech se propojují hlediska tvorby, recepce a interpretace tak, aby se dále rozvíjela žákova smyslová citlivost, uplatňovala se jeho subjektivita a ověřovaly se komunikační účinky jím předkládaných vizuálně (rozvíjí se tak jeho kompetence komunikativní, sociální a personální ). Při těchto tvůrčích činnostech žák pracuje jak se znaky s ustáleným významem, tak se znaky

2 proměnlivého významu. Výtvarná výchova spolupracuje s hudební výchovou, literární a dramatickou výchovou. Žák je veden k reflektování uměleckého procesu v jeho celistvosti a uměleckých oborů v jejich vzájemných vazbách a přesazích (téma Umělecká tvorba a komunikace - rozvoj komunikativních kompetencí ). Žák je veden k poznávání a porozumění umění prostřednictvím vědomé reflexe a vlastní tvorby, sledování a hodnocení umění na pozadí historických, společenských a technologických změn, k chápání umění jako specifického způsobu komunikace(rozvíjí tak své kompetence občanské, kompetence k řešení problému i kompetence k učení ). 2 z 9

3 3 z 9 1. ROČNÍK Výstupy ŠVP žák: Učivo a metody Souvislosti porovnává různé znakové systémy, např. mluveného i psaného jazyka, hudby, dramatického umění různé akce využívající přesahů mezi literární, hudební a výtvarnou výchovou práce s textem, malovanou poezií, výtvarným záznamem hudby, hereckým gestem, prvky akčního umění literární a hudební díla, dramatická díla klasická i moderní v konkrétních příkladech vyjádření vlastní i umělecké tvorby identifikuje pro ně charakteristické prostředky při vlastní tvorbě uplatňuje osobní prožitky, zkušenosti a znalosti, rozpozná jejich vliv a individuální přínos pro tvorbu, interpretaci a přijetí vizuálně objasní roli autora, příjemce a interpreta při utváření obsahu a komunikačního účinku vizuálně obrazného vyjádření na příkladech vizuálně uvede, rozliší a porovná osobní a společenské zdroje tvorby, identifikuje je při vlastní tvorbě pojmenuje účinky vyjádření na smyslové vnímání, vědomě s nimi pracuje při vlastní tvorbě za účelem rozšíření citlivosti svého analýza vlastních i uměleckých děl, hledání charakteristických prostředků, barev, tvarů, kompozice, materiálu osobní sebeprojekce, důraz na pricip Já - otisk, gesto, grafika rukou, těla, frotáž, silueta, šlápota, stopa interakce s vizuálně obrazným vyjádřením v roli autora, příjemce a interpreta srovnání různých rolí a různého postavení umělce v dějinách, jeho různý společenský kredit, porovnání zdrojů umělecké tvorby, hledání společenského významu a smyslu linie, plochy, barvy, tvary, kompozice, materiály, pohyb a klid, vertikála a horizontála umělecké galerie, umělecká literatura, internet tanec a gesto jako výraz a rituál moderní filmová tvorba stav společnosti v různých dějinných obdobích fyzika, optika, psychologie

4 4 z 9 smyslového vnímání samostatně experimentuje s různými vizuálně obraznými prostředky, při vlastní tvorbě uplatňuje také umělecké vyjadřovací prostředky současného výtvarného umění nalézá, vybírá a uplatňuje odpovídající prostředky pro uskutečňování svých projektů, využívá znalostí aktuálních způsobů vyjadřování a technických možností zvoleného media pro vyjádření své představy charakterizuje obsahové souvislosti vlastních vyjádření a konkrétních uměleckých děl a porovnává výběr a způsob užití prostředků své aktivní kontakty a získané poznatky z výtvarného umění uvádí do vztahů jak s aktuálními i historickými uměleckými výtvarnými projevy, tak s ostatními vizuálně obraznými vyjádřeními, uplatňovanými v běžné komunikaci vytváří si přehled uměleckých vizuálně podle samostatně zvolených kritérií na příkladech uvádí příčiny vzniku a proměn prostor pro studentovu sebeprojekci, jeho otisk, gesto, akční a gestické umění, happening, fotografie, video hledání podstaty výrazovosti prostředků v praktické vlastní činnosti studenta a následné konfrontaci a reflexi výtvarné umění jako experimentální praxe z hlediska inovace prostředků, obsahu a účinku světonázorové, náboženské, filozofické a vědeckotechnické zázemí výtvarného umění evropského i mimoevropského kulturního okruhu, hledání vazby a vztahu k ročním dobám, přírodním živlům, společenským svátkům maska a tělesné ozvláštnění, zbraň, potlačená forma, konceptová tvorba, abstrakce, kaligrafie, symbol, expresivní žánry, barevné hry, svět věcí, portrét, krajina, design, užité umění, architektura vývoj uměleckých vyjadřovacích prostředků, literární a dramatická díla inspirace moderními médii pražské galerie a památky historický a politický kontext, výtvarné akce, kursy pražská muzea, Národní muzeum, národopisné muzeum

5 5 z 9 uměleckých směrů a objasní širší společenské a filozofické okolnosti vzniku uměleckých děl podstatných pro porozumění aktuální obrazové komunikaci

6 6 z 9 2. ROČNÍK Výstupy ŠVP žák: Učivo a metody Souvislosti rozpoznává specifičnosti různých vizuálně obrazných znakových systémů a zároveň vědomě uplatňuje jejich prostředky k vytváření obsahu při vlastní tvorbě a interpretaci plošné a plastické žánry a jejich proměny v prostoru a čase, srovnávání stavu a pozice různých vizuálně obrazných znakových systémů během 19. a 20. století vybrané kapitoly z dějin a psychologie na příkladech uvede vliv společenských kontextů a jejich proměn na interpretaci obsahu vizuálně obrazného vyjádření a jeho účinku v procesu komunikace na příkladech objasní vliv procesu komunikace na přijetí a interpretaci vyjádření, aktivně vstupuje do procesu komunikace a respektuje jeho pluralitu při vlastní tvorbě uplatňuje osobní prožitky, zkušenosti a znalosti, rozpoznává jejich vliv a individuální přínos pro tvorbu, interpretaci a přijetí vyjádření na příkladech vizuálně uvede, rozliší a porovná osobní a společenské zdroje tvorby, identifikuje je při vlastní tvorbě pojmenuje účinky vyjádření na smyslové srovnání různých rolí a různého postavení umělce v dějinách, jeho různý společenský kredit, porovnání zdrojů umělecké tvorby, hledání společenského významu a smyslu osvobození obrazu od zavedeného zobrazování viditelného, figurace a nefigurace, vztah slova a obrazu, vznik a uplatnění symbolu osobní sebeprojekce, osobní otisk, gesto, osobní vzpomínky, síla výrazu a osobní groteska tvůrčí potenciál podvědomí, sebeuvědomování diváka, účast v sociálním prostoru, stopy člověka v krajině, surrealismus, akční tvorba, osobní mytologie, performance, land art, postmodernismus linie, plochy, barvy, tvary, kompozice, materiály, pohyb a klid, vertikála a obraz společnosti v dějinách, literární výchova českého jazyka moderní média, menšiny a jejich jazyky, umění neevropských kultur psychologie a sociologie, zeměpis vhodně volené kapitoly z matematiky a fyziky

7 7 z 9 vnímání, vědomě s nimi pracuje při vlastní tvorbě za účelem rozšíření citlivosti svého smyslového vnímání využívá znalostí aktuálních způsobů vyjadřování a technických možností zvoleného média pro vyjádření své představy na konkrétních příkladech vysvětlí, jak umělecká vizuálně obrazná vyjádření působí v rovině smyslové, subjektivní i sociální a jaký vliv má toto působení na utváření postojů a hodnot rozlišuje umělecké slohy a umělecké směry s důrazem na umění od konce 19. století do současnosti, z hlediska podstatných změn vidění a stavby uměleckých děl a dalších vizuálně na příkladech uvádí příčiny vzniku a proměn uměleckých směrů a objasní širší společenské a filozofické okolnosti vzniku uměleckých děl samostatně experimentuje s různými vizuálně obraznými prostředky, při vlastní tvorbě uplatňuje také umělecké vyjadřovací prostředky současného výtvarného umění horizontála, prostor a plocha, hmota a volný prostor, konstrukce a povrchy požadavek a meze obecné srozumitelnosti, vliv reklamy, masovost projevu, citace a metaznak, moduly a jejich spojování, struktury, pop art, televize, PC, video reklama, moderní i tradiční architektura, veřejný prostor, pomník, umělecký průmysl, televize, vliv na vědomí a podvědomí neoklasicismus a rozumový řád, stesk a ideály romantismu, pozitivismus realismu, dualita impresionismu a symbolismu, moderní směry postimpresionistické, celistvost a rozklad tvaru proměnlivost obrazu v času (futurismus), síla výrazu a vzpoury expresionismu, tvůrčí potenciál podvědomí (surrealismus) taktilní a haptické kvality (informel), zapojení těla a gest do procesu tvorby (akční tvorba, body art), konceptuální tvorba, účast v sociální prostoru (performance), stopy v krajině (land art) reklama a média ekonomie, politologie literární a dramatický kontext fyzika, optika zeměpis, životní prostředí

8 8 z 9 3. ROČNÍK Výstupy ŠVP žák: Učivo a metody Souvislosti v konkrétních případech vyjádření vlastní i umělecké tvorby identifikuje pro ně charakteristické prostředky analýza vlastních i uměleckých děl, hledání charakteristických prostředků, barev, tvarů, kompozice, materiálu na příkladech uvede vliv společenských kontextů a jejich proměn na interpretaci obsahu vizuálně obrazného vyjádření ( dále VOV) a jeho účinku v procesu komunikace při vlastní tvorbě uplatňuje osobní prožitky, zkušenosti a znalosti, rozpozná jejich vliv a individuální přínos pro tvorbu, interpretaci a přijetí VOV využívá znalostí aktuálních způsobů vyjadřování a technických možností zvoleného media pro vyjádření své představy rozlišuje umělecké slohy a umělecké směry s důrazem na umění od konce 19. století do současnosti, z hlediska podstatných proměn vidění a stavby uměleckých děl a dalších VOV na příkladech uvádí příčiny vzniku a proměn uměleckých směrů a objasní širší společenské a filozofické okolnosti srovnání různých rolí a různého postavení umělce a architekta v dějinách a společnosti, jeho různý společenský kredit, porovnání zdrojů umělecké tvorby, hledání společenského významu a smyslu osobní volná seberealizace, osobní projev v praktické činnosti, teoretických vstupech a následných debatách požadavek a meze srozumitelnosti, vliv přírodních, technologických, společenských souvislostí, poznání genia loci a místního specifika především architektonické žánry a formy, konstrukce, plocha, měřítko a poměr, povrch a stěna, zasazení uměleckého tvaru do uměleckého a mimouměleckého kontextu, umění a příroda proměnlivost tvaru v čase, dialog tvaru a výrazu, formy a ducha, experimenty a návraty moderní dějiny století nadstandartní oborové, až vysokoškolské materiály hledání v prostoru místa, města, země, etnika, Evropy, světa architektura a moderní stavební a výrobní technologie filozofie

9 9 z 9 vzniku uměleckých děl samostatně experimentuje s různými VOV, při vlastní tvorbě uplatňuje také umělecké vyjadřovací prostředky současného výtvarného umění aktivní rukodělná práce, hledání vlastností technik, materiálů a hmot, pohyb v mimoškolním prostoru s cílem aktivní tvorby nebo reflexe ateliéry umělců a jiných rukodělných tvůrců