Shody a rozdíly v obranném zánětu indukovaném různými patogeny; virové a bakteriální infekce



Podobné dokumenty
Jan Krejsek. Funkčně polarizované T lymfocyty regulují obranný i poškozující zánět

2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi

Obranné mechanismy člověka a jejich role v průběhu infekčních onemocnění

Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

Člověk a mikroby, jsme nyní odolnější? Jan Krejsek. Ústav klinické imunologie a alergologie, FN a LF UK v Hradci Králové

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 5. vydání... 21

Infekce, patogenita a nástroje virulence bakterií. Karel Holada

IMUNITA PROTI INFEKCÍM. Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 6. vydání... 23

Imunitní systém člověka. Historie oboru Terminologie Členění IS

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

Imunitní systém.

CZ.1.07/1.5.00/

Perorální bakteriální. u alergických pacientů. Jaroslav Bystroň Ingrid Richterová

Člověk a mikroby; proti sobě nebo raději spolu? Jan Krejsek. Ústav klinické imunologie a alergologie, FN a LF UK v Hradci Králové

Proč nemáme vakcínu proti HIV-1?

Variabilita takto vytvořených molekul se odhaduje na , což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě GENETICKÝ ZÁKLAD TĚŽKÉHO ŘETĚZCE

INFEKČNÍCH CHOROB PŘEDMĚT KLINICKÁ IMUNOLOGIE VÝUKA PŘEDMĚTU DOPORUČENÉ STUDIJNÍ PRAMENY

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

Kapitola III. Poruchy mechanizmů imunity. buňka imunitního systému a infekce

nejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě

Atestační otázky z oboru alergologie a klinická imunologie

Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím

Roztroušená skleróza - modelové imunopatologické onemocnění. Ústav klinické imunologie a alergologie LF UK a FN Hradec Králové

SPECIFICKÁ A NESPECIFICKÁ IMUNITA

Protinádorová imunita. Jiří Jelínek

Člověk a mikrobiota, na život nejsme sami

Biologická terapie. Jan Krejsek. Ústav klinické imunologie a alergologie, FN a LF UK v Hradci Králové

Obsah. IMUNOLOGIE Imunitní systém Anatomický a fyziologický základ imunitní odezvy... 57

ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE

Regulační T buňky a infekce

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření. Obsah. Seznam imunologických vyšetření

Změny v parametrech imunity v průběhu specifické alergenové imunoterapie. Vlas T., Vachová M., Panzner P.,

Játra a imunitní systém

Vztahy mezi mikroorganismy. Definice pojmů Mikroflóra lidského těla Bakteriální mikrofilmy a jejich význam v medicíně

Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů. K.Roubalová

Václav Hořejší Ústav molekulární genetiky AV ČR. IMUNITNÍ SYSTÉM vs. NÁDORY

SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz

BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY

Autophagie a imunitní odpověd. Miroslav Průcha Klinická imunologie Nemocnice Na Homolce, Praha

VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Mechanismy a působení alergenové imunoterapie

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT

Systém HLA a prezentace antigenu. Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol

Imunopatologie. Viz také video: 15-Imunopatologie.mov. -nepřiměřené imunitní reakce. - na cizorodé netoxické antigeny (alergie)

Imunologie. Věda zabývající se zkoumáním imunitního systému.

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc

Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha

Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví

Komplementový systém a nespecifická imunita. Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK

Výskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů

Lidmila Hamplová a kol. Mikrobiologie, Imunologie, Epidemiologie, Hygiena pro bakalářské studium a všechny typy zdravotnických škol

Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky

Imunopatologie. Luděk Bláha

PŘEDČASNĚ NAROZENÝCH DĚTÍ

Okruhy otázek k atestační zkoušce specializačního vzdělávání v oboru Alergologie a klinická imunologie

MUDr Zdeněk Pospíšil

Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie

Rekurentní infekce u mladších a starších dětí: Nový mechanismus obrany hostitele a terapeutické důsledky

OBECNÉ MOŽNOSTI IMUNOPROFYLAXE INFEKČNÍCH CHOROB. navození resistence k onemocnění. proděláním infekčního onemocnění SPECIFICKÁ ANTIINFEKČNÍ IMUNITA

Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků

15 hodin praktických cvičení

Funkce imunitního systému

IMUNITNÍ SYSTÉM OBRATLOVCŮ - MATKA PLOD / MLÁDĚ VÝVOJ IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCŮ CHARAKTERISTUIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCU

Terapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů

Citlivost a rezistence mikroorganismů na antimikrobiální léčiva

ANÉMIE CHRONICKÝCH CHOROB

Intracelulární detekce Foxp3

Interpretace serologických výsledků. MUDr. Pavel Adamec Sang Lab klinická laboratoř, s.r.o.

T lymfocyty. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol

Autoprotilátky v klinice. T Fučíková

Nespecifické složky buněčné imunity. M.Průcha

rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv

CZ.1.07/1.5.00/

Teorie protinádorového dohledu Hlavní funkcí imunitního systému je boj proti infekcím

Krev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen :07

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU

LYMFOCYTY A SPECIFICKÁ IMUNITA

IMUNITNÍ MECHANISMY V AKCI

Herpetické viry a autoimunita. K.Roubalová Vidia s.r.o.

CZ.1.07/1.5.00/

Obranné mechanismy organismu, imunita. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

CO TO JE IMUNOLOGIE? IMUNITNÍ SYSTÉM SE VYVÍJÍ A JE OHROŽOVÁN PATOGENY IMUNOLOGIE JE SOUBOR SLOŽITÝCH REAKCÍ BUNĚK A MOLEKUL

PREGRADUÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V LÉKAŘSKÉ MIKROBIOLOGII

Krevní skupiny a jejich genetika. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno

Zuzana Vančíková Pediatrická klinika 2. LF UK a FN Motol,Praha

Funkční poruchy a mikrobiom. Pavel Hrabák IV. interní klinika VFN a 1.LF UK

You created this PDF from an application that is not licensed to print to novapdf printer (

imunologie vznikla z mikrobiologie

RNDr K.Roubalová CSc.

Lidský herpesvirus 6 biologie, diagnostika, patogeneze. K.Roubalová Vidia spol.s r.o.

ZÁNĚT osnova. ZÁNĚT: definice; vymezení pojmu. DRUHY ZÁNĚTU: podle průběhu

respirační ordinace nemocnice U Sv.Jiří,Plzeň MUDr.D.Pousková s.v.nováková

Transkript:

Shody a rozdíly v obranném zánětu indukovaném různými patogeny; virové a bakteriální infekce Jan Krejsek Ústav klinické imunologie a alergologie LF UK a FN Hradec Králové

člověk patogen (virus) genetické dispozice (epigenetika) individuální imunitní reaktivita druh, kmen množství faktory patogenity a virulence aktuální stav únikové mechanismy další z á n ě t o v á r e a k c e

z á n ě t o v á r e a k c e protektivní + homeostatické mechanismy efektivní absence homeostatických mechanismů neefektivní eliminace patogena eliminace patogena možná imunopatologie nádor. bujení šíření patogena úzdrava nemoc nemoc

úrovně obrany organismu před infekčními podněty I. genetická rezistence genový polymorfismus absence receptorů II. fyziologické obranné bariéry histologická stavba rychlá obměna slizničních a kožních povrchů očistné procesy na sliznicích (řasinky) chemické parametry kůže, sliznic (ph, mastné kyseliny, enzymy) přirozená mikrobiální flóra III. slizniční a kožní imunitní systém antimikrobiální látky sekreční imunoglobuliny imunologická aktivita rezidentních buněk sliznic a kůže buněk imunitního systému IV. imunitní mechanismy přirozená imunita adaptivní imunita buněčná humorální buněčná humorální

identifikace signálů nebezpečí je základní podmínka úspěšné obrany proti infekci

keratinocyty mobilizace kostní dřeně POŠKOZENÍ epitel endotel imunocyty alarminy HMGB-1 S-100s defenziny EDN IL-1, IL-1α, 33 etc. predc idc diferenciace zpracování a prezentace Ag DC astrocyty migrace

Th2 Th1 Th2 Treg Th1 Th17

imunopatogeneze virových infekcí infekční onemocnění patogenní viry indukují nádorové bujení imunopatologickou reaktivitu

imunopatogeneze virových infekcí využívají metabolismus buňky včetně proteosyntézy přežívají a reprodukují se uvnitř buněk hostitele viry zánět poškozující okolní buňky a tkáně latentní infekce reaktivace infekce lýza buňky poškození tkání lýza napadené buňky poškození tkání

viry a imunitní systém

mechanismy vstupu virů do buňky

CMV, HSV sofistikované patogeny apoptóza virokiny další únikové mechanismy virová latence šíření viru sabotáž exprese HLA signální dráhy HSV (neurony) CMV EBV (B lymfocyty) (makrofágy, dendritické buňky) (endotel, hladká svalovina, další)

viry a imunitní systém sekreční IgA protilátky interferony cytotoxicita

mechanismy antivirové imunity genetická rezistence protivirová imunita specifická imunita přirozená imunita interferony fagocytóza cytotoxicita komplement T lymfocyty Th1 cytotoxicita Th2 indukce protilátek B lymfocyty protilátky

mechanismy antivirové imunity

mechanismy antivirové imunity

mechanismy úniku virů před imunitními mechanismy

viry a člověk = evoluční koexistence virové sekvence v lidském genomu selekční činitel činitel určující individuální imunitní reaktivitu skupinovou imunitní reaktivitu

kůže Actinobacteria Firmicutes Proteobacteria přirozená mikrobiota ústní dutina Bacteroidetes Firmicutes Proteobacteria respirační trakt urogenitální trakt Firmicutes Bacteroidetes Firmicutes dospělých trávicí trakt kojenců 80% = Bacteroidetes (Bacteroides, Prevotella) Firmicutes (Clostridium, Lactobacillus) 20% = Proteobacteria 20% = Actinobacteria Actinobacteria Proteobacteria

střevní microbiota virom bakterio fagom bakteriom fungom parazitom střevní microbiom suma genů microbioty

imunopatogeneze bakteriálních infekcí přirozená infekce riskantní událost neškodné setkání jediný plnohodnotný podnět pro imunitní systém žádoucí událost genetická rezistence fyziologické obranné bariéry imunita přirozená a specifická imunita v optimální dynamice a intenzitě

imunopatogeneze bakteriálních infekcí člověk soutěž o nutriční zdroje fyziologická mikroflóra (absence PAMP) tvorba antimikrobních látek individuální osidlovací vzory diferenciační podněty pro imunitu soutěž o buněčné receptory indiferentní mikroflóra (environmentální) absence PAMP diferenciační podněty pro imunitu oportunně patogenní mikroflóra patogenní mikroflóra (PAMP) intracelulární parazitismus adherence invazivita toxicita diferenciační podněty pro imunitu

faktory patogenity bakterií invazivita (buňky, tkáně) toxicita adherence na buněčné povrchy únik autofagii indukce apoptózy intracelulární parazitismus únik nitrobuněčnému usmrcení

antimikrobiální peptidy malé 3-4 kda chemotaxe mitogenní účinek fagocyty epitelie sliznice tělní tekutiny kationické peptidy reagující s negativně nabitou cytoplasmatickou membránou bakterií defenziny α β cathelicidiny trombocidiny

imunita proti extracelulárním patogenům přežívání a reprodukce mimo buňky hostitele zánět poškozující okolní buňky a tkáně pojivové tkáně, dýchací cesty, gastrointestinální trakt extracelulární mikroorganismy endotoxin produkce toxinů exotoxiny

imunita proti extracelulárním patogenům

imunita proti intracelulárním patogenům přežívání a reprodukce uvnitř buňky hostitele interference s metabolismem buňky smrt buňky přežívání uvnitř makrofágů imunologicky privilegované místo zánět intracelulární mikroorganismy malignity interference s proteosyntézou

imunita proti intracelulárním patogenům

imunopatogeneze mykobakteriálních infekcí mykobakterie významný evoluční činitel nejvýznamnější původci bakteriálních onemocnění člověka významně podmiňují individuální imunologickou reaktivitu

infekce patogenními mykobakteriemi rizikové faktory vzniku tuberkulózy primární imunodeficience sekundární imunodeficience deficience receptoru pro INF poruchy T lymfocytů asociované s nádorovým bujením indukovaná léčbou (imunosupresivní, protizánětlivá, cytostatika) abnormální ventilační vlastnosti plic silikóza pneumokonióza AIDS malnutrice stress socioekonomické podmínky bezdomovství válečné podmínky vězení

infekce patogenními mykobakteriemi Mycobacterium tuberculosis hostitel účinná imunitní odpověď neúčinná imunitní odpověď částečná imunitní odpověď neschopnost eliminace M. tuberculosis oslabení imunity (malnutrice, stres) eliminace M. tuberculosis manifestní onemocnění ohraničená infekce bez manifestního onemocnění reaktivace = manifestní onemocnění úzdrava šíření infekce v populaci nešíří infekci šíření infekce v populaci

imunita proti mykobakteriím fyziologické obranné bariéry genetická rezistence (N-Ramp, polymorfismus) přirozená imunita humorální obrana proti patogenním mykobakteriím buněčná specifická imunita buněčná cytotoxicita T lymfocyty TcR TH1 TcR INF, TNF

mechanismy úniku mykobakterií před imunitním systémem únik z fagosomu receptory pro komplement a kolektinové receptory usnadňují internalizaci interference M. tuberculosis s imunitním systémem zábrana fúze fagosomu s lyzosomem deregulace imunoregulačních subsetů Th1, Th2 a Treg

vakcinace proti TBC Mycobacterium bovis absence nejméně 100 genů v porovnání S M. tuberculosis 13 let atenuace genomové delece Mycobacterium bovis kmen Bacillus-Calmette Guerin (BCG) genomové delece subkultura BCG subkultura BCG subkultura BCG genové a fenotypové modifikace komerčně produkovaná komerčně produkovaná komerčně produkovaná imunologické odlišnosti

vakcinace proti TBC pravděpodobně chrání před mimoplicní TBC v dětském věku ovlivňuje účinnost dalších vakcín BCG vakcinace aplikovaná těsně po narození definitivně ovlivňuje imunologickou reaktivitu jednotlivce populace

mechanismy úniku bakterií před imunitním systémem inhibice fúze fagosomu s lysosomem inhibice aktivace komplementového systému intracelulární mikroorganismy únik z fagosomu do cytoplasmy antigenní variabilita rezistence k fagocytóze extracelulární mikroorganismy inaktivace reaktivních kyslíkových sloučenin inaktivace reaktivních kyslíkových sloučenin