Vyrozumění o ukončení šetření veřejného ochránce práv

Transkript

1 V Brně dne 11. června 2008 Sp. zn.: 985/2007/VOP/JPL Vyrozumění o ukončení šetření veřejného ochránce práv ve věci rozšíření sportovního areálu na Ještědu A Obsah podnětu Podáním doručeným dne 19. února 2007 se na veřejného ochránce práv obrátil Ing. M.Ch., Liberec, s kritikou postupů orgánů státní správy v souvislosti s realizací záměru rozšíření lyžařského areálu na Ještědu, zahrnujícího mj. výstavbu čtyřsedačkové lanové dráhy Hanychov Skalka, lyžařského přibližovacího vleku Pláně Skalka či traverzové cesty Černý vrch Pod lany. Stěžovatel poukázal na skutečnost, že uvedený záměr byl investorem v přírodním parku Ještěd realizován bez potřebných povolení a v rozporu s platnou územně plánovací dokumentací i závěry posouzení vlivů záměru Rozšíření sportovního areálu na Ještědu na životní prostředí provedeného v letech Poté co investor získal v roce 2006 areál od města do pronájmu, započal s realizací vlastních představ o rozvoji areálu s tím, že v těchto aktivitách pokračoval i v roce 2007 (jednalo se o rozšiřování sjezdovek, výstavbu parkoviště pro automobilů). Zúčastněné orgány měly podle stěžovatele záměr investora tolerovat a v zájmu přípravy MS v klasickém lyžování 2009 následně dodatečně povolit, a to v rozporu s platnými právními předpisy. Stěžovatel rovněž poukazuje na to, že účel přípravy na MS 2009 je pouze záminkou pro realizaci investičních záměrů a celkové zvýšení kapacity areálu. Ve věci jsem zahájil šetření, v rámci kterého jsem Magistrát města Liberec (MML), Krajský úřad Libereckého kraje, Ministerstvo životního prostředí (MŽP) a Ministerstvo dopravy (MD) požádal o vyjádření k obsahu podnětu. Informace k podnětu jsem kromě listin předložených stěžovatelem a vyjádření úřadů čerpal z informačních systémů EIA a SEA Ministerstva životního prostředí. Dne 21. února 2008 jsem vydal zprávu ze šetření, kterou jsem zaslal stěžovateli, Ministerstvu životního prostředí, Ministerstvu dopravy, Krajskému úřadu Libereckého kraje a Magistrátu města Liberec. Jedno vyhotovení zprávy jsem zaslal rovněž České inspekci životního prostředí. Podle ustanovení 18 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv jsem úřady požádal o vyjádření ke zjištěním obsaženým ve zprávě. Ministerstvo životního prostředí jsem v souvislosti s výsledky vrchního státního dozoru vykonaného u Magistrátu města Liberec v roce 2006 požádal, aby mě

2 informovalo o naplňování opatření uložených protokolem o výsledku vrchního státního dozoru, ve znění rozhodnutí o námitkách ze dne 7. února Českou inspekci životního prostředí jsem požádal o sdělení, zda a s jakým výsledkem byla vymáhána pokuta uložená společnosti Snowhill, spol. s r. o., rozhodnutím z 22. ledna 2007 za správní delikt ohrožení životního prostředí ve výši ,- Kč. Krajský úřad Libereckého kraje jsem vyzval, aby mi sdělil opatření přijatá v souvislosti s výsledkem kontroly výkonu přenesené působnosti Magistrátu města Liberec na úseku ochrany životního prostředí, oblasti státní správy lesů. Magistrát města Liberec jsem požádal o sdělení opatření přijatých k nápravě s ohledem na nedostatky konstatované při výkonu vrchního státního dozoru provedeného Ministerstvem životního prostředí a kontrole Krajského úřadu Libereckého kraje. B Zpráva ze šetření Na základě provedeného skutkového zjištění (v podrobnostech odkazuji na část B zprávy o šetření) jsem dospěl k následujícím právním závěrům uvedeným ve zprávě ze šetření. Posouzení vlivů na životní prostředí Účelem posuzování vlivů na životní prostředí je získat objektivní odborný podklad pro vydání rozhodnutí, popřípadě opatření podle zvláštních právních předpisů, a přispět tak k udržitelnému rozvoji společnosti. Preventivní smysl posuzování vlivů záměrů na životní prostředí spočívá především v tom, že posouzení zahrnuje veškeré (komplexní) dopady záměru. V konkrétním případě byla předmětem zjišťovacího řízení v minulosti mj. změna č. 26 Územního plánu města Liberec. Krajský úřad Libereckého kraje zjišťovací řízení ukončil 3. května 2006 se závěrem, že 26. změnu územního plánu je nutné dále posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí a stanovil okruh problémů, na které je třeba se při posuzování vlivů zaměřit, mj. prověřit soulad s principem trvale udržitelného rozvoje. V rozporu s tím krajský úřad u následně předložených záměrů Sportovní areál Ještěd skokanský areál, lanová dráha Skalka a Sportovní areál Ještěd lanová dráha skokanský areál zjišťovací řízení uzavřel s tím, že záměry dále podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí posuzovány nebudou. Rozpor se závěrem učiněným u změny č. 26 územního plánu a následně předložených záměrů je patrný zejména v případě záměru Sportovní areál Ještěd skokanský areál, lanová dráha Skalka, kdy krajský úřad přes požadavek veřejnosti a ČIŽP na posouzení sportovního areálu jako celku konstatoval, že se jedná 2

3 o návrhová řízení předkládaná žadatelem a krajský úřad parcelování záměru chápe z důvodu časového projednávání záměru. Uvedené tvrzení je tak v rozporu se závěrem zjišťovacího řízení v případě změny č. 26 územního plánu, a to při vědomí, že předkládaný záměr je vyčleněn z plánovaných změn sportovního areálu a při akceptaci takového postupu dojde nevyhnutelně k tomu, že záměr v jeho celkovém rozsahu nebude podle zákona č. 100/2001 Sb. posuzován. Jednou ze zásad zjišťovacího řízení je přitom zohlednění kumulace vlivů záměru i se záměry připravovanými a uvažovanými. Tím spíše, když si krajský úřad byl parcelace záměru vědom. Správní orgán přitom nemůže takto předložené jednotlivé záměry odbýt pouhým konstatováním, že se jedná o návrhové řízení, ale je povinen zajistit, aby zjišťovací řízení proběhlo dle zákonných regulí. Zejména tedy zohlednit kumulaci vlivů a zajistit posouzení předloženého návrhu v kontextu záměru jako celku. Odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa Ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) je obsažena v hlavě druhé zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 14 odst. 2 stanoví, že v případě, kdy se dotýká řízení podle zvláštních předpisů (např. dle stavebního zákona) zájmů chráněných zákonem o lesích, rozhodne stavební úřad nebo jiný orgán státní správy jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy lesů. Tohoto souhlasu je třeba i k dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. Oddíl třetí, hlavy druhé lesního zákona ( 15 a 16) upravuje odnětí pozemků a omezení jejich využívání. Odnětím pozemků se rozumí jeho uvolnění pro jiné využití, omezením je stav, kdy pozemky nemohou plnit některé funkce lesa v obvyklém rozsahu. Ustanovení 15 odst. 3 obsahuje taxativní výčet objektů, které lze na pozemcích určených k plnění funkcí lesa umístit bez odnětí. Dále podle 16 odst. 3 lesního zákona platí, že pokud je k dalšímu využití lesních pozemků odňatých plnění funkcí lesa nebo lesních pozemků, jejichž plnění funkcí lesa je omezeno, je třeba stavební povolení nebo jiné rozhodnutí podle zvláštních předpisů, nesmí být započato s jejich odlesňováním dříve, než toto rozhodnutí nabude právní moci. V případě stavebního povolení na stavbu Dvoumístný lyžařský vlek Pláně - Skalka vydaného 22. září 2006 bylo uloženo předložit souhlas o odnětí, případně omezení pozemků plnění funkcí lesa ke kolaudačnímu rozhodnutí. Rozhodnutí o odnětí bylo vydáno 22. listopadu Pro stavbu lanové dráhy Ještěd Skalka bylo stavební povolení vydáno 12. října 2006 a souhlas k odnětí pozemků 1. prosince Takový postup je v rozporu s účelem lesního zákona, konkrétně ustanoveními 15 odst. 1. Teprve z rozhodnutí o odnětí či omezení je totiž zřejmé, zda, jaké pozemky či jejich části a na jakou dobu se odnímají nebo omezují v plnění funkcí lesa. Vydáním stavebního povolení před rozhodnutím o odnětí nebo omezení pozemků plnění funkcí lesa se předjímá rozhodnutí orgánu státní správy lesů v řízení podle 15 odst. 1 lesního zákona a nerespektuje ochranný účel uvedeného ustanovení lesního zákona. 3

4 Stavební povolení Stavební úřad se pro vydání stavebního povolení na stavbu Dvoumístný lyžařský vlek Pláně Skalka ze dne 22. září 2006 spokojil s územním rozhodnutím vydaným 22. dubna 2002 (č.j. SUU/7120/1055/2002-Ře, právní moc 23. května 2002). V závěru tohoto územního rozhodnutí je uvedeno, že má platnost 2 roky ode dne nabytí právní moci a nebude-li v této lhůtě podána žádost o stavební povolení, pozbývá platnost a je třeba požádat o nové územní projednání. Uvedené konstatování koresponduje s ustanovením 40 odst. 1 předchozího stavebního zákona č. 50/1976 Sb., podle kterého nebyla-li jeho platnost prodloužena, pozbývalo platnosti uplynutím 2 let od právní moci. Nebyla-li platnost územního rozhodnutí prodloužena, pak stavební úřad vydal stavební povolení bez územního rozhodnutí. Učinil tak dokonce i přesto, že bylo konstatováno, že předložený záměr do stavebního řízení se se záměrem předloženým do územního řízení neshodoval. Přestože KrÚ tento postup v protokolu z kontroly MML kritizoval, ve vyjádření ochránci se postup stavebníka snažil ospravedlnit jako ohleduplnější řešení. D Vyjádření Magistrátu města Liberec ke zprávě ze šetření Ke zprávě o šetření se vyjádřil tajemník Magistrátu města Liberec JUDr. Marek Řeháček dopisem ze dne 25. března K postupu odboru životního prostředí magistrátu uvedl, že tento postupoval správně a v podrobnostech odkázal na obsah námitek k protokolu z kontroly Krajského úřadu Libereckého kraje s tím, že nadřízené orgány měly na předmětnou záležitost (rozhodnutí o odnětí lesních pozemků z 22. listopadu 2006) jiný odborný pohled. Magistrát v této souvislosti oslovil Ústav státu a práva AV ČR a Právnickou fakultu UK s výsledkem, že odnímání pozemků z PUPFL je v územích doposud neupravených územními plány záležitostí značně odborně nejasnou. Také ohledně Lanové dráhy Skalka postupoval dle vyjádření MML v souladu s právními předpisy. K uložení povinnosti společnosti Snowhill, spol. s r. o., MML ze 17. října 2006 nepokračovat v realizaci výstavby vleku Pláně Skalka do doby vydání patřičných rozhodnutí v souladu s lesním zákonem se konstatuje, že se jednalo o chybný postup tehdejšího vyřizujícího pracovníka MML Ing. Miroslava Chvály, přičemž MML takovou povinnost platně neuložil (resp. vedoucí sdělila, že vzhledem k nesprávnému úřednímu postupu právní účinky takto vydaného rozhodnutí nemohly nastat). K přezkumu rozhodnutí o dočasném odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa ze dne 22. listopadu 2006 se uvádí, že z hlediska závaznosti se lze zabývat pouze výrokovou částí rozhodnutí, přičemž podle MML věcná nesprávnost v konkrétním případě neměla vliv na zákonnost rozhodnutí (jednalo se o bagatelní částku při stanovení poplatku za odnětí ve prospěch účastníka řízení). Výroková část rozhodnutí KrÚ je podle MML v rozporu s odůvodněním. Pokud jde o platnost územního rozhodnutí o využití území ze dne 22. dubna 2002, tajemník MML sdělil, že v období do 2 let od právní moci byla vydána stavební 4

5 povolení ze dne 31. července 2003 na stavbu Sportovní areál Ještěd I. etapa Retenční nádrž Bucharka, Čerpací stanice, a dále dne 7. října 2006 na stavbu Sportovní areál Ještěd I. etapa, zasněžování tlakové rozvody vody. Podle sdělení MML tedy územní rozhodnutí nepozbylo platnosti. K procesu vydávání stavebních povolení a rozhodnutí o odnětí pozemků z PUPFL se MML přiklonil k názoru, že by stavební povolení měla být vydávána až po vydání rozhodnutí o vynětí. K dotazu na provedená opatření k nápravě po provedeném výkonu vrchního správního dozoru Ministerstvem životního prostředí MML uvádí, že město se žalobou domáhá vyslovení, že pokyny uložené v protokolu byly vydány v rozporu s právními předpisy a jsou nezákonným zásahem do jeho práv; soudní řízení nebylo dosud ukončeno. Tajemník MML sdělil, že se uskutečnilo proškolení pracovníků kontrolovaných odborů a byl jmenován nový vedoucí oddělení ochrany lesů, půdy a odboru životního prostředí. Ve vztahu ke kontrole Krajského úřadu Libereckého kraje se uvádí, že uložená opatření k nápravě jsou průběžně plněna s tím, že se však uložená opatření neváží přímo k rozšíření lyžařského areálu na Ještědu. E Vyjádření Krajského úřadu Libereckého kraje ke zprávě ze šetření Ředitel Krajského úřadu Libereckého kraje v odpovědi ze 14. března 2008 především upozornil na skutečnost, že 26. změna územního plánu města Liberec byla předmětem posouzení SEA ukončeného závěrem zjišťovacího řízení 3. května 2006, že 26. změnu územního plánu je třeba z hlediska vlivů na životní prostředí posoudit. Na základě žádosti pořizovatele byl návrh zadání 26. změny ÚPM Liberec upraven a předložen 1. srpna 2006 krajskému úřadu k novému zjišťovacímu řízení. Upravený návrh přitom obsahoval pouze lokality, které byly předmětem záměru Sportovní areál Ještěd skokanský areál, lanová dráha Skalka. K uvedenému záměru však již bylo provedeno zjišťovací řízení se závěrem ze dne 29. června 2006, že záměr není nutné dále posuzovat, a proto byl krajským úřadem k návrhu zadání 26. změny ÚPM Liberec vydán 8. srpna 2006 závěr zjišťovacího řízení s konstatováním, že záměr není nutné posoudit z hlediska vlivů na ŽP. Podle sdělení krajský úřad postupoval podle metodického doporučení MŽP pokud stanovíme celý proces SEA v rovině územního plánování a projekční EIA vedená poté svým podrobným hodnocením vyloučí vliv záměru na ŽP, je možné v rovině územního plánování vydat nový závěr zjišťovacího řízení, kdy SEA hodnocení není vyžadováno. Vyjádření dále obsahuje informace o projektových EIA k záměrům - Sportovní areál Ještěd (komplexní záměr); zjišťovací řízení zahájeno 3. února 2006, žádost vzata 27. března 2006 zpět, - Sportovní areál Ještěd Dolní centrum (parkoviště); závěr zjišťovacího řízení ze dne 13. února 2006 s tím, že záměr není nutné posuzovat v celém rozsahu, záměr vyčleněn z hodnocení celkového komplexu z důvodu potřeby realizovat stavbu pro využití v rámci MS 2009, 5

6 - Sportovní areál Ještěd skokanský areál, lanová dráha Skalka; zjišťovací řízení zahájeno 12. května 2006, ukončeno 29. června 2006, záměr vyčleněn z hodnocení Sportovního areálu Ještěd jako celku, a to z důvodu časového řešení skokanského areálu (MS 2009). Krajský úřad se podle vyjádření zabýval rovněž kumulativními vlivy a důvodností záměr posuzovat v rozsahu celého zákona, - Sportovní areál Ještěd lanová dráha skokanský areál; zjišťovací řízení zahájeno 4. prosince 2006, závěr vydán 2. ledna 2007 s tím, že záměr není nutné posuzovat v celém rozsahu, řešil realizaci jednosedačkové lanovky pro dopravu sportovců využívajících skokanský areál. Ředitel krajského úřadu se k provedeným zjišťovacím řízením vyjádřil v tom smyslu, že posuzování vlivů na ŽP podléhají v zákoně vymezené záměry a koncepce (příloha 1, kategorie I) a smyslem je zjištění, zda záměr nebo jeho změna má významný vliv na životní prostředí, popř. evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Předkládané dokumenty byly zpracovány autorizovanými osobami. Krajský úřad nesouhlasí s tvrzením, že ve svých postupech při posuzování vlivů záměrů ve Skokanském areálu Ještěd pochybil, nespatřuje přitom rozpor v postupu, při kterém ke změně územního plánu bylo závěrem zjišťovacího řízení požadováno vyhodnocení vlivů v celém rozsahu a konkrétní projektové záměry skončily zjišťovacím řízením. Ředitel krajského úřadu trvá na tom, že postup krajského úřadu byl v procesech posuzování vlivů záměrů v rámci Rozšíření sportovního areálu Ještěd na životní prostředí správný a postup nebyl v rozporu s veřejným zájmem ochrany a životního prostředí. Rozdílný závěr veřejného ochránce práv podle něj souvisí s tím, že si ochránce nevyžádal všechny relevantní existující podklady. K problematice kontroly výkonu přenesené působnosti na MML ředitel krajského úřadu uvedl, že převážná část uložených opatření má charakter metodického vedení pro výkon státní správy, přičemž MML byl průkazně sdělen právní názor nadřízeného orgánu k chybně aplikovaným ustanovením lesního zákona a správního řádu. Výsledek kontroly byl projednán s tajemníkem MML za účasti ředitele krajského úřadu a vedoucího správního odboru a odboru rozvoje venkova, zemědělství a životního prostředí. Ředitel úřadu informoval ochránce o termínu další kontroly MML, včetně kontroly provádění uložených opatření a aplikace doporučených postupů. Ohledně stavebního povolení z 22. září 2006 a vytknutého možného chybějícího územního rozhodnutí Krajský úřad Libereckého kraje uvedl, že územní rozhodnutí z 22. dubna 2002 bylo konzumováno následně podanými žádostmi o stavební povolení k některým ze stavebních objektů. Platnost územního rozhodnutí tak zůstává zachována. F Vyjádření Ministerstva životního prostředí ke zprávě ze šetření Dopisem z 9. dubna 2008 se ke zprávě ze šetření podnětu vyjádřil místopředseda vlády a ministr životního prostředí RNDr. Martin Bursík. 6

7 Sdělil, že ve věci provedeného výkonu vrchního státního dozoru ministerstva na MML proběhla v závěru roku 2007 písemná komunikace mezi tajemníkem MML a JUDr. J. Dusíkem, M.Sc., I. náměstkem ministra životního prostředí o případném provedení následné kontroly z nezávislých pracovníků MŽP a případném stažení správní žaloby. Následná kontrola MML byla zařazena do plánu kontrol MŽP. V této souvislosti ministr uvedl, že MML nesplnil opatření bodu 4) protokolu z výkonu dozoru a MŽP neinformoval o opatřeních přijatých ve vztahu k odpovědným zaměstnancům a odstranění zjištěných závad. V závěru vyjádření ministr upozornil na skutečnost, že MML dosud nevydal pro výstavbu souhlas s odlesněním nad 0,5 ha dle 4 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. V rozporu se zákonem byl i postup dle 12 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny, a to s odkazem na usnesení Nejvyššího správního soudu č.j. 6A 97/ , z 12. října G Vyjádření Ministerstva dopravy ke zprávě ze šetření Ke zprávě se vyjádřil dopisem z 18. března 2008 ministr dopravy Ing. Aleš Řebíček, který uvedl, že s Drážním úřadem, který nesprávně aplikoval právní domněnku o souhlasu se stavbou při nesdělení stanoviska ve lhůtě a vydal stavební povolení na stavbu lanové dráhy Skalka bez souhlasu o odnětí, popř. omezení pozemků plnění funkce lesa, byl případ projednán dne 4. října 2007 a nesprávný postup byl důrazně vytknut. Drážní úřad přijal podle sdělení ministra opatření, aby se podobný případ již neopakoval. H Vyjádření České inspekce životního prostředí ke zprávě ze šetření Ředitelka České inspekce životního prostředí Ing. Eva Tylová ve vyjádření z 25. března 2008 uvedla, že rozhodnutí ČIŽP z 22. ledna 2007 o pokutě uložené společnosti Snowhill, spol. s r. o., ve výši ,- Kč nabylo po potvrzení rozhodnutí v odvolacím řízení právní moci 9. května Pokuta byla bezhotovostně uhrazena v lednu I Závěr Po prostudování vyjádření úřadů konstatuji k výsledku šetření ohledně postupu úřadů při rozšíření sportovního areálu na Ještědu následující. Za stěžejní část případu považuji naplňování zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, a to s ohledem na preventivní účel tohoto procesu. Na základě 7

8 informací dostupných v informačních systémech EIA a SEA Ministerstva životního prostředí, jež obsahují i plná znění předložených záměrů, a vyjádření úřadů v průběhu řízení lze seřadit záměry týkající se sportovního areálu Ještěd po jeho převzetí novým investorem společností Snowhill, spol. s r. o., (včetně změny územního plánu města Liberec) do následující tabulky: Záměr Zjišťovací řízení Závěr ZŘ EIA/ Poznámka Návrh zadání 26. změny ÚP města Liberec ano Je nutné posoudit dle zákona. Ne v předloženém rozsahu. Návrh zadání schválen usnesením zastupitelstva města Liberec č. 172/06 dne a změna ÚP schválena usnesením č. 215/06 z v rozsahu záměru Sportovní areál Ještěd Skokanský Sportovní areál Ještěd (komplexní) 1 Sportovní areál Ještěd skokanský areál, lanová dráha Skalka Návrh zadání 26. změny ÚP města Liberec (redukovaný) Sportovní areál Ještěd Dolní centrum Sportovní areál Ještěd lanová dráha skokanský areál zahájeno Vzato zpět. ano Není nutné posoudit. ano Není nutné posoudit (odkaz na závěr z ) ano 13. února 2006 Není nutné posoudit. ano 2. ledna 2007 Není nutné posoudit. areál a lanová dráha Skalka -- Ne. Vyčleněno MS Ne. Ne. Vyčleněno - MS Ne. Pro sportovce skokanského areálu. Z tabulky je zřejmé, že celkový (komplexní) záměr na modernizaci a rozšíření Sportovního areálu na Ještědu procesem posuzování vlivů na životní prostředí zakončeným vydáním stanoviska příslušného úřadu neprošel; záměr 26. změny územního plánu města Liberec byl po provedeném zjišťovacím řízení zredukován a komplexní záměr předložený v únoru 2006 byl následně předkladatelem stažen. U ostatních záměrů bylo ve zjišťovacím řízení konstatováno, že posouzení dle zákona není třeba. V této souvislosti je nutné odmítnout argument Krajského úřadu Libereckého kraje uplatněný v průběhu zjišťovacího řízení k záměru Sportovní areál Ještěd skokanský areál, lanová dráha Skalka, že se jedná o návrhová řízení a vyčleňování částí celkového záměru je nutno chápat z důvodu časového 1 Rozsah záměru byl v oznámení vymezen jako rekonstrukce a rozšíření stávajícího sportovního areálu v centrální části Ještědského hřbetu. Záměr zahrnoval celkem 19 objektů rozdělených do tří skupin. První skupinu tvořily pozemní a dopravní stavby, kam patří rekonstrukce budovy Skalka, skokanský areál, chata Černý vrch, restaurace Skalka, rekonstrukce silnice Ještědská a parkoviště Berlín. Druhou skupinu objektů tvoří vleky a lanovky a patří sem přibližovací lanovka Pláně - Skalka, lanovka Pláně, lanovka Skalka a přibližovací lanovka Horní centrum Dolní centrum. Třetí skupina zahrnovala objekty související se sjezdovým lyžováním, jako úpravy sjezdových tratí (sjezdovka Nové pláně, Liberecká, Slalomový svah, U-rampa Bucharka), traverzy (úprava Turistické cesty, mostek přes silnici Výpřež Ještědka) a rozvody tlakové vody. 8

9 projednávání záměru. Kritizovat musím zejména fakt, že úřad tak učinil při vědomí přípravy celkové rekonstrukce a rozšíření sportovního areálu, včetně jejich důvodů. Důsledkem přístupu úřadu je to, že nedošlo ke komplexnímu posouzení záměru procedurou EIA a celkový dopad na životní prostředí tedy nebyl vyhodnocen. K námitce krajského úřadu, že jsem si nevyžádal příslušné informace, které se k posuzování vlivů na životní prostředí vztahují, uvádím, že jsem vycházel z údajů a dokumentů zveřejněných na internetových stránkách státní příspěvkové organizace CENIA, české informační agentury životního prostředí, a Uvedené informační systémy obsahují kompletní záměry žadatelů, posudky k záměrům a závěry úřadů. Podle mého názoru není účelné vyžadovat zaslání dokumentů, které jsou oficiálně dostupné na internetu. Co se týče vydávání rozhodnutí podle 15 lesního zákona k odnětí nebo omezení pozemků funkcím lesa, trvám na svém závěru, že tato rozhodnutí by měla předcházet vydání stavebního povolení. Je skutečností, že stavebnímu povolení z 22. září 2006 na stavbu Dvoumístný lyžařský vlek Pláně - Skalka takové rozhodnutí nepředcházelo, přičemž ani Krajský úřad Libereckého kraje neshledal tuto skutečnost jako důvod k přezkumu stavebního povolení a spokojil se s následným vydáním rozhodnutí o odnětí dne 22. listopadu Krajský úřad se v odůvodnění svého postupu odvolal na povinnost stavebníka nezapočít s odlesňováním lesních pozemků dříve, než bude mít (i po vydání stavebního povolení) k dispozici pravomocné odnětí lesních pozemků a pravomocné stavební povolení. Takový postup je nedůslednou aplikací zákona a může v kontextu s ostatními souvislostmi (zejména zdůrazňovanou potřebností rekonstrukce areálu) přinášet až pochybnosti o nepodjatosti zainteresovaných úřadů. K aplikaci lesního zákona dále uvádím, že z dokumentů předložených Magistrátem města Liberec vyplývá, že v případě ústně vyhlášeného rozhodnutí o povinnosti nepokračovat v realizaci výstavby vleku Pláně Skalka (na základě zjištění nepovoleného záboru pozemků určených pro plnění funkcí lesa) bylo toto rozhodnutí písemně potvrzené 17. října 2006 následně zrušeno oznámením vedoucí OŽP Ing. Mgr. Ivanou Řimnáčovou 23. října V oznámení o zrušení (neplatnosti) rozhodnutí se konstatuje, že byla (cit.) takto zastavena činnost řádně povolená příslušnými orgány. Následně bylo 22. listopadu 2006 vydáno OŽP MML Ing. Mgr. Ivanou Řimnáčovou rozhodnutí o povolení k dočasnému odnětí lesních pozemků funkcím lesa pro stavbu Dvoumístný lyžařský vlek Pláně - Skalka. Takový postup úřadu je přinejmenším nesrozumitelný a nasvědčuje tomu, že se důsledně neuplatnila ani proklamovaná zásada opatřit si rozhodnutí o odnětí pozemků funkcím lesa před započetím stavebních prací povolených jiným rozhodnutím. Pokud jde o nedostatek územního rozhodnutí před vydáním stavebního povolení Magistrátu města Liberec ze dne 22. září 2006 na stavbu Sportovní areál Ještěd Dvoumístný lyžařský vlek Pláně Skalka, Světlá pod Ještědem, uvádím, že v případě, kdy bylo k některým stavbám vymezeným v územním rozhodnutí požádáno ve dvouleté propadné lhůtě o vydání stavebního povolení, zůstává územní rozhodnutí v platnosti. Potud lze dát Magistrátu města Liberec a Krajskému úřadu za pravdu. Podotýkám však, že z vyjádření stavebního úřadu k žádosti podané po uplynutí dvouleté lhůty nebylo zřejmé, že územní rozhodnutí bylo konzumováno a právě z tohoto důvodu zůstalo v platnosti. V případě žádosti o stavební povolení odlišně umístěné, než předpokládá územní rozhodnutí, je však třeba, aby bylo 9

10 vydáno územní rozhodnutí nové, přestože již vydané územní rozhodnutí zůstává v platnosti, žadatel o stavební povolení však nemůže překročit jeho rámec. Jinými slovy, žádost o stavební povolení, která vybočuje z platného územního rozhodnutí, není platným územním rozhodnutím pokryta. Mimochodem dle stavebního povolení se jedná o vlek v dopravní délce 451,3 m, územní rozhodnutí předpokládalo vybudování přibližovacího vleku o délce 409 m. V závěru stanoviska musím konstatovat, že postup úřadů při rozšíření a modernizaci sportovního areálu na Ještědu nebyl v souladu s právním řádem, zejména zákonem o posuzování vlivů na životní prostředí a lesním zákonem. Omluvou postupu úřadů přitom nemohou být důvody rozšíření areálu. Je skutečností, že orgány státní správy, zejména v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí, se snažily žádostem investora na modernizaci a rozšíření sportovního areálu vyhovět tak, aby bylo možno v realizaci (pod termínem konání MS v lyžování 2009) pokračovat, avšak na úkor shora zmíněným požadavkům na komplexní posouzení celého záměru. Lze říci, že popsaný postup úřadů je v rozporu s principy dobré správy, zejména požadavkem zákonnosti, nestrannosti a přesvědčivosti výsledků správní činnosti. Protože v současné době již není možné přezkoumat vydaná povolení, která byla předmětem šetření, rozhodl jsem se šetření skončit. Na své kritice vyjádřené ve zprávě o šetření jsem však nucen setrvat a svá zjištění v této věci zohledním při přípravě souhrnné zprávy o své činnosti za rok Vyrozumění o skončení šetření podnětu zasílám stěžovateli, Ministerstvu životního prostředí, Ministerstvu dopravy, Krajskému úřadu Libereckého kraje, Magistrátu města Liberec a České inspekci životního prostředí. JUDr. Otakar M o t e j l veřejný ochránce práv 10