Mortalita během vývoje lýkožrouta smrkového (Ips typographus) v oblasti s bivoltinní populací a středních populačních hustot
|
|
- Viktor Slavík
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Mortalita během vývoje lýkožrouta smrkového (Ips typographus) v oblasti s bivoltinní populací a středních populačních hustot Jaroslav Holuša, Karolina Lukášová, Zuzana Šindlářová Department of Forest Protection and Game Management, Faculty of Forestry and Wood Sciences, Czech University of Life Sciences, Kamýcká 129, CZ Prague 6-Suchdol, Czech Republic Úvod Populační dynamiku lýkožrouta smrkového Ips typographus ovlivňuje množství faktorů, které lze jako komplex velmi obtížně zaznamenat. Mezi nejvýznamnější patří teplota, srážky jak dlouhodobé tak krátkodobé, vítr, sníh či námraza, vitalita stromů, stanovištní a půdní poměry, imise, intra a inter specifické vztahy nebo přirození nepřátelé (Skuhravý 2002, Sauvard 2004, Raffa et al. 2008, Anderbrant et al. 1985; Anderbrant 1990, Wermelinger and Seifert 1998, Kruger and Mills 1990, Jönsson et al. 2007).). Například Thanasimus formicarius (Linnaeus, 1758) je schopen zredukovat dceřinou generaci lýkožroutů až o 18 % (Mills 1985). Predátoři hrají významnou roli v počátečních fázích vývoje larvy, zatímco důležitá složka redukující populaci kůrovce parazitoidi, preferují hostitele ve finálních larválních fázích a ve fázi kukly (Kruger & Mills 1990, Feicht 2004). Míra parazitace se v odborné literatuře liší. Například Wermelinger (2002) uvádí parazitaci v rozmezí 5 % 55 %, někteří autoři dokonce vyšší (Markovic & Stojanovic 2003, Weslien 1992), ale většinou se pohybuje kolem 50-ti procent (Feicht 2004). U druhé generace je podle Faccoli and Bernardinelli 2011 méně než 10 %. Vliv hmyzích predátorů a parazitoidů na populace l. smrkového je patrný v přirozeném lese, kdežto v kulturních smrčinách je potlačen (Nicolai 1995). Přesné údaje pro stadia uvádějí jen dva autoři (Thalenhorst 1958, Mills 1996), a to jen pro vajíčka a larvy. Z hlediska reprodukce byla většina kvantitativních výzkumů týkající se Ips typographus provedena za kontrolovaných podmínek zaměřena na odhad vlivu hustoty rozmnožování nebo na sesterské generace (Anderbrandt and Lofqvist,1988). Některá terénní data o těchto aspektech také existují (Thalenhorst, 1958; Mills, 1986), ale jsou velmi nedostatečná. Pro hodnocení dopadu parazitoidů a predátorů na populace kůrovce byly použity různé metody, jako například spotřeba potravy (např. Dippel et al 1997;. Wermelinger 2002),
2 analýzy life tables, a přírodní experimenty s vyloučením parazitoidů. Life tabulky nelze snadno sestavit u kurovců vzhledem k problému překrývajících se generací. Mills (1986) a Mills a Schlup (1989) vytvořili základní dílčí life tables Ips typographus ve Švýcarsku a Německu. Tvrdí, že pestrokrovečníci rodu Thanasimus spp. a larvální ektoparazitoidi měli významný vliv na přežívání. Parazitismus se může lišit v závislosti na výšce stromů (např. lumčíci Braconidae se jsou početnější v horní části stromu), i když vztah mezi parazitismem a tloušťkou kůry není jasný. Wermelinger (2002) také uvádí vyšší parazitismus u I. typographus v horní části stromu, než na bázi. Na druhou stranu, jejich kryptický život pomáhá populačním studiím, protože příčina smrti, kdy nastala, je možno posoudit prostřednictvím pravidelného studia odlupováním borky. Kromě toho může být vliv hustoty kůrovců na mortalitu snadno studován, protože vzorky (špalky) mohou být považovány za samostatné populace. Přírodní experimenty s vyloučením nepřátel představuje elegantní metodu, která umožňuje nejsnadněji posoudit dopad přirozených nepřátel na populace kůrovce, ale jen zřídka byly provedeny v Evropě. Výjimkou jsou díla Wesliena (1992) a Schrödera a Wesliena (1994), kteří ve Švédsku, pozorovali mortalitu populace I. typographus a Tomicus piniperda o 83-89% ve srovnání s populacemi v boxech, kde byli vyloučeny parazitoidi a predátoři. Související studie v Severní Americe také ukázaly, že parazitoidi a predátoři mohou snížit populace kůrovce v podobném rozsahu (např. Linit and Stephen 1983, Riley and Goyer 1986). V České republice má lýkožrout zpravidla dvě pokolení v roce (za příznivých podmínek až tři, za nepříznivých podmínek pouze jednu) a dosti výrazná sesterská pokolení (Urban 2007). Studium populací lýkožrouta smrkového Ips typographus proběhlo na lokalitě se střední populační hustotou lýkožrouta smrkového. Účelem této práce studie je získat podrobná data o bionomii lýkožroutů, stanovit míru parazitace a reprodukční úspěch populace se středními populačními hustotami a odhalit klíčové faktory, které ovlivňují jejich populační dynamiku. Na studovaných lokalitách se pravidelně vyskytují dvě generace Ips typographus, proto je nutno přichystat minimálně dvě série lapáků. Metodika U Pusté Polomi se jednalo o porostní stěnu otočenou na jihozápad (49 50'47.255"N, 18 1'38.434"E). V roce 2011 a 2012 byly připraveny dvě série lapáků k zachycení obou generací na všech lokalitách. První čtyři lapáky byly připraveny na začátku dubna, druhé koncem června. Série byly nakáceny směrem do porostu v rozestupech 10 m, aby se zabránilo
3 vzájemnému ovlivnění a byly přikryty větvemi jako obrana proti rychlému usychání stromů. První generace byla studována od konce dubna do poloviny června a druhá generace od konce června do srpna. V období líhnutí brouků nové generace byly odvezeny výřezy a byly vloženy do fotoeklektoru, ale byly ponechány venku, tak aby populace zůstaly pod vlivem přírodních podmínek. Špalky byly po dvou revidovány v týdenních intervalech, až do okamžiku, kdy přestali noví brouci špalky opouštět. Výsledná reprodukce byla zjištěna z deseti špalků. Kontroly sekcí se na počátku vegetační sezóny prováděly každých 7-10 dní. Kontroly jsme prováděli odkorněním 2 sekcí na 1 lapáku. První v půlce kmene a druhou v půlce koruny. Sekcí je myšlen 1m dlouhý pás s šířkou cca 0,5 m. Sekerou jsme ji odkornili, odebrali a v terénu určili druhy podkorního hmyzu. U lýkožrouta smrkového jsme určili počet rodin v kůře, změřili délky matečních chodeb, spočítali vajíčka (i celkový počet nakladených vajíček) a požerky a určili stádium vývoje. Z každé kontroly jsme revidovali alespoň rodin. Dále byla změřena délka lapáku, na každé sekci jsme změřili tloušťku lýka a kůry dohromady a změřili střední průměr každé sekce, který slouží k pozdějšímu výpočtu plochy povrchu sekce. Po celou sezónu jsme zaznamenávali parazitaci. Na každé sekci jsme identifikovali a zaznamenali počet larev predátorů v požercích a ektoparazitoidů larev a kukel. Pro každou chodbu zvlášť jsme nejdříve spočítali počet larev a kukel. Poté jsme každou pozorně prohlédli pomocí lupy a počet napadených byl zapisován do formuláře. Nejčastěji se vyskytovali larvy pestrokrovečníků r. Thanasimus, dlouhošíjky Raphidioptera sp. a larvy lumčíků č. Braconidae. Počty jednotlivých stadií byly přepočteny na plochu sekce a také byl vyhodnocen podíl stadií k původnímu počtu nakladených vajíček, vzhledem k tomu, že hustota požerků na každé sekci byla různá. Výsledky Obsazení studovaných sekcí I. typographus bylo značně vysoké v roce Na všech studovaných sekcích bylo zjištěno celkem 750 rodin, v jarní generaci bylo 551 rodin a poté 199 letních rodin. Průměrný počet rodin činil za všechny kontroly přezimující generace 5,2±6,6 rodin na 0,1 m2 a 7,3±8,0 u letní generace. Rozdíl není statisticky signifikantní (Wilcoxonův párový test; z=0,68; p>0,10). Menší počet rodin druhé generace byl způsoben zřejmě nepříznivým počasím, kvůli kterému mnoho chodeb začalo plesnivět. Mimo I. typographus bylo na sekcích zjištěno také 1287 rodin Pityogenes chalcographus, 477 rodin Ips amitinus a jen ojediněle Ips duplicatus. Místa, kde nebylo zjištěno napadení, byla suchá
4 Propoční zastoupení jednotlivých stádií nebo byli brouci zaliti pryskyřicí, případně se jednalo o místa se zdravým lýkem, ale neobsazena. Průměrná délka chodby byla 60,1 mm. Průměrný počet vajíček nakladený jednou samicí přezimující generace byl 30,2±9,7 vajíček, a 37,0±13,0 vajíček. Průměrný počet vajíček nakladený jednou samicí dceřiné generace nebyl signifikantně odlišný (Wilcoxonův párový test; z=0,58; p>0,10). Ze všech sekcí osmi lapáků bylo získáno 304 živých matečných brouků. Infekční nákazy byly obecně velice nízké. Vajíčka byla nakladena přezimující generací koncem dubna a dceřinou počátkem července při dalších kontrolách díky mortalitě výrazně klesá celkový podíl jednotlivých stadií (obr. 1). Někdy se liší proto, že obsazení sekcí nebylo stejné a bylo nerovnoměrné. Vajíčka se líhla přibližně po týdnu u obou generací, u přezimující generace trval L1 10 dnů, L2 10 dnů, L3 méně než 10 dnů, kukla 2 týdny; u dceřiné L1 10 dnů, L2 2 týdny, L3 týden, kukla týden. Celkový vývoj po vylíhnutí prvních žlutých brouků trval u přezimující generace šest týdnů u dceřiné tři týdny Rok 2011 ŽB K L3 L2 L1 V Datum Obr. 1: Podíl jednotlivých stadií při jednotlivých kontrolách na lokalitě Pustá Polom v roce Přežívání do stadia brouka bylo 37% u přezimující generace a 11% u dceřiné generace. Na larvách třetího instaru a kuklách lýkožroutů nebyly nalezeny téměř žádné larvy ektoparazitoidů č. Braconidae.
5 Proporční zastoupení jednotlivých stádií Obsazení studovaných sekcí I. typographus bylo značně vysoké v roce Na všech studovaných sekcích bylo zjištěno celkem 820 rodin, v jarní generaci bylo 561 rodin a poté 259 letních rodin. Průměrný počet rodin činil za všechny kontroly přezimující generace 2.54±2.39 rodin na 0,1 m2 a 3.62±2.15 u letní generace. Rozdíl není statisticky signifikantní ((Wilcoxonův párový test,z=2.73; p<0.01. Mimo I. typographus bylo na sekcích zjištěno také 1509 rodin Pityogenes chalcographus a 161 rodin Ips amitinus. Místa, kde nebylo zjištěno napadení, byla suchá nebo byli brouci zaliti pryskyřicí, případně se jednalo o místa se zdravým lýkem, ale neobsazena. Průměrná délka chodby byla 71,4 mm. Průměrný počet vajíček nakladený jednou samicí přezimující generace byl na jaře 39.0±12.0 a 60.2±19.2 vajíček v létě. Průměrný počet vajíček nakladený jednou samicí dceřiné generace byl signifikantně odlišný (Wilcoxonův párový test, z=7.34, p<0.001) Rok 2012 Ž B K L3 L2 Datum Obr. 2: Podíl jednotlivých stadií při jednotlivých kontrolách na lokalitě Pustá Polom v roce Vajíčka byla nakladena přezimující generací počátkem května dubna a dceřinou v polovině července při dalších kontrolách díky mortalitě výrazně klesá celkový podíl jednotlivých stadií (obr. 2). Někdy se liší proto, že obsazení sekcí nebylo stejné a bylo nerovnoměrné. Vajíčka se líhla přibližně po týdnu u obou generací, u přezimující generace trval L1 10 dnů, L2 10 dnů, L3 méně než 10 dnů, kukla 2 týdny; u dceřiné L1 10 dnů, L2 2 týdny, L3 týden, kukla týden. Celkový vývoj po vylíhnutí prvních žlutých brouků trval u přezimující generace pět až deset týdnů u dceřiné čtyři až devět týdnů.
6 Přežívání do stadia brouka bylo 28% u přezimující generace a 16% u dceřiné generace. Na larvách třetího instaru a kuklách lýkožroutů nebyly nalezeny žádné larvy ektoparazitoidů. V obou letech narůstala mortalita během vývoje lýkožroutů lineárně s časem (Obr. 3) Days:Mortality: y = -5, ,1566*x; r = 0,9498; p = 0,00003; r 2 = 0,9021 Days:Mortality: y = -6, ,2319*x; r = 0,9326; p = 0,00008; r 2 = 0, Days Mortality Mortality Obr. 3: Mortalita vývojových stadií v čase (černé tečky: přezimující generace; bílé tečky: nová generace) v roce 2011 (vlevo) a 2012 (vpravo). Diskuse Lýkožrout smrkový patří mezi druhy kůrovců, kteří ke svému vývoji kolonizují živé stromy hromadným náletem, řízeným prostřednictvím agregačního feromonu. Proto, aby bylo napadení úspěšné, musí být denzita brouků dostatečná k překonání odolnostního potenciálu stromu (Raffa and Berryman 1983). Brouci, kteří přiletí na strom zhruba v polovině jeho napadání, vykazují nejlepší reprodukční úspěchy (Kausrud et al. 2011). Reprodukční úspěch lýkožrouta je dále odlišný podle toho, probíhá-li kladení na stojících živých stromech nebo na ležících pokácených stromech (Hedgren and Schroeder 2004). Růst hustoty obsazení kmene ovlivňuje míru přežívání potomstva díky stoupající konkurenci o lýko a kanibalismu larev (Thalenhorst 1958). Mortalita pod kůrou je vyšší u ležících stromů než stojících (Kalina 2000). Samice lýkožrouta smrkového řeší tuto situaci časnějším opuštěním matečné chodby a založením sesterského pokolení, ale také snížením počtu kladených vajíček (Anderbrant 1990). Sezónní dynamika I. typographus, která byla monitorovaná v roce 2011 a 2012 pomocí dvou sérií lapáků, se vyznačovala největším nakladením vajíček ve dvou hlavních vrcholech - na začátku května a července. Byly zjištěny dvě generace, což odpovídalo vlivu
7 počasí. Na začátku června se díky vyšším teplotám daná stádia dobře vyvíjela. Také červenec byl zpočátku optimální, ovšem později bylo chladněji a přibývalo srážek. Na námi zkoumaných lokalitách se počet vykladených vajíček pohyboval v rozmezí uváděných autorů. Pfeffer (1954) udává počet vajíček v rozmezí kusů v závislosti na tom zda samice prodělala sesterské rojení, průměrný počet stanovil na 60. Wermelinger (2004) uvádí velikost snůšky až do 80 vajíček na samici. Thalenhorst (1958) uvádí produkci v rozmezí vajíček, tyto hodnoty se zvyšují zahrnutím sesterského přerojování až na 89,3 kusů. Délka vývoje jednotlivých stádií byl podobná jako u Skuhravého (2002): tvorba chodby a kladení vajíčka 7-10 dnů, délka larev je závislá na okolní teplotě a může trvat 7-50 dnů a žlutý brouk se z kukly stává přibližně po 8 dnech. Při vysokých hustotách populace se délka vývoje zkracuje, ale kuklení probíhá vždy až po přijetí minimálního množství potravy a tím dosažení minimální hmotnosti larvy. Mart et al. (1986) uvádí, že minimální délka larvální chodby byla 20 mm, kukly pak vážily 1.6 mg. Z tohoto lze nepřímo odvodit vliv hustoty požerků a larválních chodeb na jednotce plochy na kvalitu populace (Mart et al. 1986). Vysoká mortalita larev je způsobena nejspíše prostorovou konkurencí. Larvy se sice v požercích snaží vzájemně vyhýbat (Mart et al. 1986), ale při náhodném křížení jejich chodeb byl pozorován také kanibalismus (Doležal and Sehnal 2007). Vnitrodruhová konkurence jako důsledek vysokých populačních hustot je tak považována za hlavní faktor ovlivňující mortalitu a plodnost (Mart et al. 1986, Anderbrant 1988, 1990, Wermelinger 2004, Faccoli and Bernardinelli 2011). Konkurence byla zřejmě příčinou úmrtnosti také u našeho výzkumu. V literatuře však stále chybí údaje o mortalitě jednotlivých stádií. Je obecně známo, že dynamika populace kůrovců je ovlivňována faktory mající vliv na odolnost stromu, zatímco přirození nepřátelé jsou považováni pouze za minoritní faktor, v nejlepším případě pouze urychlují kolaps populace kůrovců (Reeve 1997). Počet parazitoidů se obyčejně zvyšuje s délkou expozice. Jsou schopni se rovnoměrně šířit po ploše porostu, lokalizovat pod kůrou své hostitele, paralyzovat larvu nebo kuklu a naklást vajíčko (Hougardy and Grégoire 2001). Obvykle mívají dvě generace do roka stejně jako lýkožrout. Množství predátorů, patogenů a parazitoidů početně odpovídá populační hustotě brouků, jeho odpověď je ale o týdny a až rok zpožděná. Nejběžnějšími zjištěnými predátory I. typographus byli pestrokrovečníci rodu Thanasimus, stejně jako parazitické vosy (čeledi Pteromalidae, Braconidae) (Eck 1990, Schopf and Kohler 1995, Weslien and Schroeder 1999, Hulcr 2001, Wermelinger 2002, Zelený 2007). Míra výskytu všech přirozených nepřátel je závislá na druhu hostitelského
8 stromu, i jednotlivých jedinců stromu, kde záleží především na textuře kůry (Lawson et al. 1997). V některých případech zkonzumují až 90 % larev lýkožrouta. V jiné studii byl stupeň predace vždy menší než 10 % nakladených vajec (Faccoli and Bernardinelli 2011). Například Wermelinger (2002) uvádí parazitaci v rozmezí 5 55 %, někteří autoři dokonce vyšší (Markovic and Stojanovic 2003), ale většinou se pohybuje kolem 50 % (Feicht 2004). Wermelinger (2002) zjistil vyšší parazitizmus na lýkožrouta v horní části stromu. Predace a parazitace byla na námi zkoumaných lokalitách téměř zanedbatelná. I přesto pestrokrovečník mravenčí zřejmě zredukoval dospělce jarní generace lýkožroutů až o 18 %, stejně jako to uvedl Mills (1985). V letní generaci byl zaznamenán také hojný výskyt parazitických vos. Vzhledem k počtu vajíček byl reprodukční úspěch na jednotlivých sekcích relativně vysoký, tj. 37 % u jarní a 11 % u letní generace v roce 2011 a 28% a 16% v roce Tato čísla jsou naprosto v intencích známých údajů. Z původního počtu vykladených vajíček přežívalo podle Thalenhorsta (in Klimetzek and Vité 1989) jen 7-22 % brouků. Karpinski (1935) zjistil mortalitu I. typographus během vývoje ovlivněnou různými faktory ve výši %. Niemeyer (1987) studoval mortalitu preimaginálních stádií a při počtu larev na 1 stromě zjistil přibližně % mortalitu. Z našich dat jsme poprvé analyzovali postupný nárůst úmrtí během vývoje generace I. typographus vlivem různých faktorů. Překvapivé je, že tato závislost mortality na čase, je lineární. V literatuře však zatím chybí údaje o mortalitě jednotlivých stádií. Thalenhorstem (1958) je uváděna % a Millsem (1986) 7 % úmrtnost vajíček. Mortalitu larev uvedl Thalenhorst (1958) jako 15 %. Seznam použité literatury Anderbrant O., 1988: Survival of parent and brood adult bark beetles, Ips typographus, in relation to size, lipid content and re-emergence or emergence day. Physiological Entomology, 13 (2): Doležal P. & Sehnal F., 2007: Effects of photoperiod and temperature on the development and diapause of the bark beetle Ips typographus. Journal of Applied Entomology, 131(3): Eck R., 1990: Die parasitischen Hymenopteran des Ips typographus in der Phase der Progradation. Entomologische Abhandlungen, 53: Faccoli M. & Bernardinelli I., 2011: Breeding performance of the second generation in some bivoltine populations of Ips typographus (Coleoptera Curculionidae) in the south-eastern Alps. Journal of Pest Science, 84:
9 Feicht E., 2004: Parasitoids of Ips typographus (Col., Scolytidae), thein frequency and composition in uncontrolled and controlled infested spruce forest in Bavaria. Journal of Pest Science, 77: Hougardy E. & Grégoire J. C., 2001: Bark-beetle parasitoids population surveys following storm damage in spruce stands in the Vosges region (France). Integrated Pest Management Reviews, 6: Hulcr J., 2001: Přirození regulátoři lýkožrouta smrkového (Ips typographus L.) na Šumavě; bakalářská dipl. práce, Biologická fakulta Jihočeké univerzity v Českých Budějovicích. Karpiński J.J., 1935: Przyczyny ograniczające rozmnażanie się korników drukarzy (Ips typographus L. i Ips duplicatus Salhb.) w lesie pierwotnym. Instytut Badawczy Lasów Państwowych Ser. A, 15: 86 pp. Lawson S.A., Furuta K. & Katagiri K., 1997: Effect of natural enemy exclusion of Ips typographus japonicus Niijima (Col., Scolytidae). Journal of Applied Entomology, 121: Markovic C. & Stojanovic A., 2003: Significance of parasitoids in the reduction of oak bark beetle Scolytus intricanus Ratzeburg (Col., Scolytidae) in Serbia. Journal of Applied Entomology, 127: Mart C. M., De Jong & Grijpma P., 1986: Competition between larvae of Ips typographus. Entomologia Experimentalis et Applicata, 41: Mills N. J., 1985: Some observations on the role of predation in the natural regulation of Ips typographus populations. Journal of Applied Entomology, 99: Niemeyer H., 1987: Erfahrungen mit der Bekämpfung rindenbrütender Borkenkäfer. Allgemeine Forst und Jagdzeitung, 98, Pfeffer A., 1954: Kůrovec lýkožrout smrkový Ips typographus L. a boj proti němu. II. vyd. Praha, 46 pp. Reckmann G., 1950: Kampf dem Borkenkäfer (Ips typographus L.). Berlin 256 pp. Reeve J. D., 1997: Predation and bark beetle dynamics. Oecologia, 112: Schopf R., Köhler U., 1995: Untersuchungen zur Populationsdynamik der Fichtenborkenkäfer im Nationalpark Bayerischer Wald, In: Nationalpark Bayerischer Wald - 25 Jahre auf dem Weg zum Naturwald. Nationalparkverwaltung Bayerischer Wald, 190 pp. Skuhravý V., 2002: Lýkožrout smrkový Ips typographus (L.) a jeho kalamity (Der Buchdrucker Ips typographus L. und seine Kalamitäten. Spruce bark beetle Ips typographus and its outbreaks). 1.vyd. Praha, Agrospoj, 196 pp.
10 Thalenhorst W., 1958: Grundzüge der Populationsdynamik des großen Fichtenborkenkäfers Ips typographus L.Schriftenr. Forstl. Fak. Univ. Gottingen, 21: Wermelinger B., 2002: Development and distribution of predators and parasitoids during two consecutive years of an Ips typographus (Col., Scolytidae) infestation. Journal of Applied Entomology, 126: Wermelinger B., 2004: Ecology and management of the spruce bark beetle Ips typographus a review of recent research. Forest Ecology and Management, 202: Weslien J. & Schroeder L. M., 1999: Population levels of bark beetles and insects in managed and unamanaged spruce stands. Forest Ecology and Management, 111: Zelený J., 2007: Predátoři a parazitoidi lýkožrouta smrkového (Ips typographus) na Šumavě. In: Aktuality Šumavského výzkumu III. Sborník z konference. Srní Dvořák L., Šustr P. & Braun V. (eds) Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava,
Šumava a kůrovec. Něco málo o Lýkožroutu smrkovém
Šumava a kůrovec Malý brouček, ale velký škůdce našich horských dřevin. Článek popisuje Lýkožrouta smrkového, a jak lze zmírnit jeho působení v lesích. Nejprve se pár slovy zmíním o malém broučkovi, který
VíceZákladní škola a Mateřská škola Žirovnice
Základní škola a Mateřská škola Žirovnice Autor: Mgr. Veronika Koukalová Vytvořeno: 20.5.2012 Název: VY_32_INOVACE_6.2.17_zoologie Téma: Lýkožrout smrkový Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1204
VíceZhodnocení napadení individuálního stromu a v okolí stromu navnazeného feromonem
Zhodnocení napadení individuálního stromu a v okolí stromu navnazeného feromonem Metodika hodnocení regionální početnosti kůrovců je zacílena k jednoduchému zjištění aktuálního ohrožení lesních porostů.
VíceVývoj a využití feromonu lýkožrouta vrcholkového Ips acuminatus. Milan Švestka. Úvod
THAYENSIA (Znojmo) 2001, 4: 153-159 Vývoj a využití feromonu lýkožrouta vrcholkového Ips acuminatus Milan Švestka Úvod Předmětný výzkumný námět a záměr řešit daný problém v česko - kanadské spolupráci
VíceNa jehličnanech se vyskytují nejobávanější škůdci lesního hospodářství.
Škůdci na smrku Rozsáhlé monokultury jehličnanů pěstované v nepřirozených podmínkách, často ve špatném zdravotním stavu, poskytují škůdcům bohatou nabídku potravy a příhodné podmínky k rozsáhlým gradacím
VíceKRAJSKÝ ÚŘAD PLZEŇSKÉHO KRAJE
KRAJSKÝ ÚŘAD PLZEŇSKÉHO KRAJE ODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Škroupova 18, 306 13 Plzeň Vaše č. j.: Ze dne: Naše č. j.: Spis. zn.: Počet listů: 1 Počet příloh: 1 Počet listů příloh: 2 PK-ŽP/22090/18 ZN/933/ŽP/19
VíceLýkožrout smrkový Ips typographus (L.)
Lýkožrout smrkový Ips typographus (L.) Lesnický význam a rozšíření Lýkožrout smrkový patří v Evropě, s výjimkou Středomoří a Britských ostrovů, k nejvýznamnějším škůdcům. V případě smrkových porostů je
VíceStanovení vlivu infekčních nákaz na populační růst Ips typographus (Coleoptera: Scolytinae) v hospodářských lesích
Stanovení vlivu infekčních nákaz na populační růst Ips typographus (Coleoptera: Scolytinae) v hospodářských lesích Lukášová K. & Holuša J. Katedra ochrany lesa a myslivosti, Fakulta lesnická a dřevařská,
VíceÚstřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Sekce úřední kontroly - oddělení bezpečnosti půdy a lesnictví
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Sekce úřední kontroly - oddělení bezpečnosti půdy a lesnictví HODNOCENÍ ÚČINNOSTI FEROMONOVÝCH ODPARNÍKŮ Závěrečná zpráva za rok 2012 Zpracoval: Ing. et Ing.
VíceVÝZKUMNÁ ZPRÁVA. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. VÝZKUMNÁ ZPRÁVA Srovnání počtu zahubených brouků Ips typographus pomocí otrávených navnazených lapaků ve tvaru trojnožek a systému TRINET na LS
VíceZPRÁVY LESNICKÉHO MATOUŠEK VÝZKUMU, P. et 57, al (2):
ZPRÁVY LESNICKÉHO MATOUŠEK VÝZKUMU, P. et 57, al. 2012 (2): 126-132 POČET VAJÍČEK KLADENÝCH LÝKOŽROUTEM SMRKOVÝM IPS TYPOGRAPHUS (L.) (COLEOPTERA: CURCULIONIDAE: SCOLYTINAE) NA STROMOVÝCH LAPÁCÍCH: VLIV
VíceSrovnání odchytů kůrovců do feromonových lapačů se skutečnou četností ve vybraných modelových územích
Srovnání odchytů kůrovců do feromonových lapačů se skutečnou četností ve vybraných modelových územích Úvod V roce 1977 byl izolován a začal být uměle vyráběn agregační feromon, kterým lýkožrout smrkový
VíceŠkůdci na smrku. Škůdci jehlic, pupenů a výhonů. 1) Korovnice (zelená, šišticová)
Škůdci na smrku Škůdci jehlic, pupenů a výhonů 1) Korovnice (zelená, šišticová) Mšice, jejichž vývoj probíhá na různých lesních dřevinách. Jehlice a výhony jsou deformovány v důsledku sání larev tvorba
VíceŠkůdci máku a jeho narůstající plochy v posledních letech
Škůdci máku a jeho narůstající plochy v posledních letech Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Výzkumný ústav pícninářský spol. s r.o. Troubsko Stále vzrůstající plochy máku setého pěstovaného v České republice
VíceVybraná ustanovení lesního zákona a vyhlášky ve vztahu k ochraně lesa
Vybraná ustanovení lesního zákona a vyhlášky ve vztahu k ochraně lesa Zákon č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů Vymezení některých
VíceEkologie tropických lesů a jejich obyvatel
Ekologie tropických lesů a jejich obyvatel Vojtěch Novotný Biologické centrum AV ČR a Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity Ekologický problém č. 1: Jaký je mechanismus koexistence tisíců druhů
VíceHODNOCENÍ ÚČINNOSTI FEROMONOVÝCH ODPARNÍKŮ
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Odbor bezpečnosti krmiv a půdy a Národní referenční laboratoř regionální oddělení Brno Hroznová 2, 656 00 BRNO HODNOCENÍ ÚČINNOSTI FEROMONOVÝCH ODPARNÍKŮ
VíceZpůsoby ochrany kukuřice před zavíječem kukuřičným
Způsoby ochrany kukuřice před zavíječem kukuřičným Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc. Výzkumný ústav pícninářský spol. s r.o. Troubsko Zavíječ kukuřičný (Ostrinia nubilalis) je obecně známým škůdcem, který se
VíceSLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM
SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM Bednářová, E. 1, Kučera, J. 2, Merklová, L. 3 1,3 Ústav ekologie lesa Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova
VíceZískávání podkladů pro zpracování metodického návodu na vytvoření systému využití jednotlivých metod obrany proti lýkožroutu smrkovému
Získávání podkladů pro zpracování metodického návodu na vytvoření systému využití jednotlivých metod obrany proti lýkožroutu smrkovému Úvod Studované území Využití lesní hospodářské evidence pro optimalizaci
VíceDoc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Výzkumný ústav pícninářský spol. s r.o. Troubsko
Šešuloví škůdci na ozimé řepce Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Výzkumný ústav pícninářský spol. s r.o. Troubsko Pod termínem šešuloví škůdci na ozimé řepce máme na mysli zejména krytonosce šešulového (Ceutorhynchus
VíceSoubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR
Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR Radek Bače, Vojtěch Čada, Miroslav Svoboda Znalosti o struktuře lesů představují potřebný zdroj informací pro správné a efektivní rozhodování
VíceTAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro
VíceAktuální informace o kůrovcové kalamitě na Moravě - příčiny a následky
Aktuální informace o kůrovcové kalamitě na Moravě - příčiny a následky Ing. Bc. Jan Lubojacký, Ph.D. LESNÍ OCHRANNÁ SLUŽBA 4. dubna 2019, Olomouc Úvod rekapitulace stavu lesa v Česku Lesy v Česku cca 2,7
VícePopulace, populační dynamika a hmyzí gradace
Populace, populační dynamika a hmyzí gradace Zdeněk Landa sekce rostlinolékařství KRV ZF JU Populace definice Skupina jedinců téhož druhu Subjednotka druhu Odlišnosti populace od druhu: omezení areálem
VíceMONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 26. TÝDEN ( )
MONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 26. TÝDEN (24.6.2019) Kamil Holý Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. V roce 2019 získala Zelinářská unie finance z MZe na monitoring škůdců polní zeleniny. Monitoring
VíceÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ
ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ HÁĎÁTKO BOROVICOVÉ BURSAPHELENCHUS XYLOPHILUS Odbor ochrany proti škodlivým organismům Ing. Petr Kapitola Ing. Martina Jurášková Ztracená 1099, Praha 6, PSČ
VíceSMRK ZTEPILÝ PŘEČTI SI TEXT A POTÉ VYŘEŠ ÚKOLY: 1. SMRK POCHÁZÍ Z: a) VYŠŠÍCH NADMOŘSKÝCH VÝŠEK, b) STŘEDNÍCH POLOH, c) NÍŽIN.
SMRK ZTEPILÝ PŘEČTI SI TEXT A POTÉ VYŘEŠ ÚKOLY: V 18. STOLETÍ SE KVŮLI VELKÉ SPOTŘEBĚ DŘEVA ZAČALY ZAKLÁDAT UMĚLÉ LESY A TO ZE SMRKU, PROTOŽE TEN RYCHLE ROSTE A TO SE VYPLATÍ TĚM, KDO HO CHTĚJÍ RYCHLE
VíceJak načasovat zásah proti časným škůdcům řepky
Jak načasovat zásah proti časným škůdcům řepky Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc. Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko K časným škůdcům ozimé řepky patří v jarním období tzv. stonkoví krytonosci,
VíceEntomopatogenní houby asociované s lýkožroutem smrkovým Ips typographus L. (Coleoptera, Scolytidae) v oblasti NP a CHKO Šumava
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 124 128 Srní 2. 4. dubna 2001 Entomopatogenní houby asociované s lýkožroutem smrkovým Ips typographus L. (Coleoptera, Scolytidae) v oblasti NP a CHKO Šumava Zdeněk Landa
VíceLýkožrouti na smrku a sucho
Lýkožrouti na smrku a sucho Petr Zahradník, Miloš Knížek Kůrovcové ohnisko Dlouhodobý srážkový deficit negativně ovlivňuje vitalitu lesních porostů, zejména pak smrkových (mají plochý kořenový systém,
VíceŠkody zvěří na lesních porostech
Škody zvěří na lesních porostech Odhady zastoupení jedinců poškozených zvěří byly získány na základě dat pozemního šetření druhého cyklu Národní inventarizace lesů. Šetření bylo provedeno na počtu 7 772
VíceCíle LH: produkce ekologicky cenné suroviny (dřevní hmoty) péče o přírodu a její ekologickou rozmanitost zajišťování ochrany půdy v krajině vázání
LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Cíle LH: produkce ekologicky cenné suroviny (dřevní hmoty) péče o přírodu a její ekologickou rozmanitost zajišťování ochrany půdy v krajině vázání CO2 s cílem snížení negativních účinků
VíceKLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
KLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro
VícePOLEDNÍK MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
POLEDNÍK MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,
VíceZhodnocení několika území s podrobnou evidencí obranných opatření za účelem zhodnocení vlivu obranných opatření na populace kůrovce
Zhodnocení několika území s podrobnou evidencí obranných opatření za účelem zhodnocení vlivu obranných opatření na populace kůrovce Abstrakt Byl vyhodnocován vliv vybraných faktorů (objem nahodilých těžeb
VíceING. PAVEL MATOUŠEK POPULAČNÍ DYNAMIKA LÝKOŽROUTA SMRKOVÉHO (IPS TYPOGRAPHUS L.) V RŮZNÝCH GRADAČNÍCH FÁZÍCH: PLODNOST NA KLASICKÝCH LAPÁCÍCH
Č E S K Á Z E M Ě D Ě L S K Á U N I V E R Z I T A V P R A Z E ING. PAVEL MATOUŠEK Disertační práce POPULAČNÍ DYNAMIKA LÝKOŽROUTA SMRKOVÉHO (IPS TYPOGRAPHUS L.) V RŮZNÝCH GRADAČNÍCH FÁZÍCH: PLODNOST NA
VíceStav populace lýkožrouta smrkového Ips typographus (L.) v NPR Žofínský prales (Novohradské hory, Česká republika)
Silva Gabreta vol. 15 (2) p. 143 154 Vimperk, 2009 Stav populace lýkožrouta smrkového Ips typographus (L.) v NPR Žofínský prales (Novohradské hory, Česká republika) Population of spruce bark beetle Ips
VíceMONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 23. TÝDEN
MONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 23. TÝDEN Kateřina Kovaříková, Kamil Holý Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. V letošním roce získala Zelinářská unie finance z MZe na monitoring škůdců polní zeleniny.
VíceZPRÁVY LESNICKÉHO LUBOJACKÝ VÝZKUMU, J. et 63, al (1): ATRAKTIVITA STROMOVÝCH LAPÁKŮ PRO LÝKOŽROUTA SEVERSKÉHO,
ZPRÁVY LESNICKÉHO LUBOJACKÝ VÝZKUMU, J. et 63, al. 2018 (1): 48-52 ATRAKTIVITA STROMOVÝCH LAPÁKŮ PRO LÝKOŽROUTA SEVERSKÉHO, IPS DUPLICATUS SAHLBERG (COLEOPTERA: CURCULIONIDAE) ATTRACTIVENESS OF TRAP TREES
VíceKOSTELECKÉ BORY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
KOSTELECKÉ BORY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy
VíceLIBICKÝ LUH HAVRANY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU
LIBICKÝ LUH HAVRANY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva
VíceMETODY CHOVU LÝKOŽROUTA SMRKOVÉHO IPS TYPOGRAPHUS (L.) PRO ZJIŠŤOVÁNÍ POŽEROVÉ TOXICITY TESTOVANÝCH LÁTEK ABSTRACT ÚVOD METODIKA
METODY CHOVU LÝKOŽROUTA SMRKOVÉHO IPS TYPOGRAPHUS (L.) PRO ZJIŠŤOVÁNÍ POŽEROVÉ TOXICITY TESTOVANÝCH LÁTEK SPRUCE BARK BEETLE IPS TYPOGRAPHUS (L.) BREEDING METHODS FOR SUBSTANCES FEEDING TOXICITY ASSAYS
VíceVývoj kůrovcové kalamity v letech a predikce dalšího vývoje
Vývoj kůrovcové kalamity v letech 2015 2018 a predikce dalšího vývoje Ing. Bc. Jan Lubojacký, Ph.D. LESNÍ OCHRANNÁ SLUŽBA 5. února 2019, Střítež u Jihlavy Historické kalamity lýkožrouta smrkového v Česku
VíceStřední odborná škola stavební a Střední odborné učiliště stavební Rybitví
Střední odborná škola stavební a Střední odborné učiliště stavební Rybitví Vzdělávací oblast: Materiály Název: Dřevokazný hmyz 1. část Autor: Ing. Zdenka Kubešová Datum, třída: 23.5.2012, 1.C Stručná anotace:
VícePorost s jednoduchou strukturou jednoetážový porost.
Struktura lesa Struktura (skladba, složení) lesního porostu označuje souhrn vnějších i vnitřních znaků charakterizujících celé jeho vnitřní uspořádání, tj. obraz stavu porostu zaznamenaný v určitém okamžiku
VíceVÝSLEDKY VELKOPLOŠNÝCH APLIKACÍ FEROMONOVÝCH PŘÍPRAVKŮ ISONET L PLUS A ISONET LE V OCHRAVĚ JIHOMORAVSKÝCH VINIC PŘED OBALEČI II (2007-2009)
VÝSLEDKY VELKOPLOŠNÝCH APLIKACÍ FEROMONOVÝCH PŘÍPRAVKŮ ISONET L PLUS A ISONET LE V OCHRAVĚ JIHOMORAVSKÝCH VINIC PŘED OBALEČI II (2007-2009) Ing. M. Hluchý, Ph.D., Ing. M. Broklová Pozn.: Výsledky 2. etapy
VíceVýstupy Národní inventarizace lesů
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů brandýs nad labem Výstupy Národní inventarizace lesů uskutečněné v letech 2011 2015 Národní inventarizace lesů (NIL) je nezávislé šetření o skutečném stavu a vývoji lesů.
VíceMetoda hlavních komponent v klasifikaci shluků patogenů lýkožrouta smrkového (Ips typographus; Coleoptera: Curculionidae)
Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra analytické chemie Metoda hlavních komponent v klasifikaci shluků patogenů lýkožrouta smrkového (Ips typographus; Coleoptera: Curculionidae) Závěrečná
VíceBakalářská práce. Lýkožrout lesklý (Pityogenes chalcographus) v Lázeňských lesích Karlovy Vary
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav ochrany lesů a myslivosti Bakalářská práce Lýkožrout lesklý (Pityogenes chalcographus) v Lázeňských lesích Karlovy Vary
VíceKantor P., Vaněk P.: Komparace produkčního potenciálu douglasky tisolisté... A KYSELÝCH STANOVIŠTÍCH PAHORKATIN
KOMPARACE PRODUKČNÍHO POTENCIÁLU DOUGLASKY TISOLISTÉ NA ŽIVNÝCH A KYSELÝCH STANOVIŠTÍCH PAHORKATIN COMPARISON OF THE PRODUCTION POTENTIAL OF DOUGLAS FIR ON MESOTROPHIC AND ACIDIC SITES OF UPLANDS PETR
VíceVýskyt škodlivých činitelů v lesích Česka v roce 2009
Výskyt škodlivých činitelů v lesích Česka v roce 2009 Lesní ochranná služba Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. Lesní hospodářství v Česku Celková rozloha lesů 2,63 mil. ha Lesnatost
VíceMONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 24. TÝDEN ( )
MONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 24. TÝDEN (10.6.2019) Kamil Holý Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. V roce 2019 získala Zelinářská unie finance z MZe na monitoring škůdců polní zeleniny. Monitoring
VíceVLIV DÁVKY A FORMY DUSÍKATÉ VÝŽIVY NA VÝNOS A OBSAH DUSÍKATÝCH LÁTEK V ZRNU
Karel KLEM Agrotest fyto, s.r.o. VLIV DÁVKY A FORMY DUSÍKATÉ VÝŽIVY NA VÝNOS A OBSAH DUSÍKATÝCH LÁTEK V ZRNU Materiál a metodika V lokalitě s nižší půdní úrodností (hlinitopísčitá půda s nízkým obsahem
VíceDOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy
VíceLOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
LOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva
VíceVyužití tabulkového procesoru (MS Excel)
Semestrální práce Využití tabulkového procesoru (MS Excel) Licenční studium Archimedes Jaroslav Holuša ČZU v Praze 2010 1 Úloha 1: Zpracování brouků chytaných do lapačů Zadání: Do feromonových lapačů byli
VíceVE STUDENÉM MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
VE STUDENÉM MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Odbor ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy
VíceHEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU
HEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva
VíceReferáty Discussion paper
Referáty Discussion paper PREDACE MEZI BROUKY VÁZANÝMI NA DŘEVINY: ČÁST II. VLIV PREDACE NA LESNÍ EKOSYSTÉMY A DŮSLEDKY PRO PRAXI Jakub HORÁK 1, 2, Oto NAKLÁDAL 3 1 Česká zemědělská univerzita v Praze,
VíceVliv luskovino obilných směsek na výskyt a distribuci škůdců v porostu. Marek Seidenglanz; Igor Huňady; AGRITEC Šumperk
Vliv luskovino obilných směsek na výskyt a distribuci škůdců v porostu Marek Seidenglanz; Igor Huňady; AGRITEC Šumperk Nejvýznamnější škůdci hrachu listopasi rodu Sitona kyjatka hrachová (Acyrthosiphon
VíceJAVORINA MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
JAVORINA MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,
VíceAktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k
Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k 24.04. 2019 Peronospora chmelová I když stávající průběh počasí není příznivý pro vývoj peronospory chmelové, což se projevuje
VíceVliv moření osiva hrachu na některé jeho škůdce
Vliv moření osiva hrachu na některé jeho škůdce Doc. Ing. Jiří Rotrekl, Výzkumný ústav pícninářský spol. s r. o. Troubsko Ing. Marek Seidenglanz, Agritec s.r.o. Šumperk Ing. Jiří Cejtchaml, Výzkumný ústav
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šablona: V/2 Jméno autora: Třída/ročník: Datum vytvoření: č. materiálu: VY_52_INOVACE_007
VíceÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ. ISO 9001:2015
ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ ISO 9001:2015 www.ukzuz.cz Co ukazují výsledky dlouhodobého monitoringu škodlivých organismů řepky? Ing. Štěpánka Radová, Ph.D., ÚKZÚZ Brno Konference IOR,
VíceVýzkum Aleeho populační dynamiky (migračního potenciálu kůrovce)
Výzkum Aleeho populační dynamiky (migračního potenciálu kůrovce Pokračování v získání podrobných údajů o populační hustotě kůrovce na pokusných územích etodika Kůrovci byli v roce 011 odchytáváni v týdenním
VícePROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065
PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována
VíceRežim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice. Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2
Režim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2 AMET, Velké Bílovice 1 Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno 2 Úvod: V našich podmínkách
VíceAktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k
Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k 19.6. 218. Peronospora chmelová na přelomu druhé a třetí dekády června vytvořily vhodné podmínky pro šíření peronospory chmelové.
VícePoužití feromonových lapačů v ochraně lesa proti lýkožroutu smrkovému
Použití feromonových lapačů v ochraně lesa proti lýkožroutu smrkovému Certifikovaná metodika doc. Ing. Petr Zahradník, CSc. Ing. Marie Zahradníková Strnady 2016 1 Lesnický průvodce 1/2016 Výzkumný ústav
VíceUMĚLÝ EKOSYSTÉM MONOKULTURA
UMĚLÝ EKOSYSTÉM MONOKULTURA 1. Srovnání přírodního lesa a lesa monokulturního Přírodní les: Obr. č. 1 Přírodní i uměle vysazované lesy plní v krajině mnoho funkcí: 1. Ochrana půdy před erozí. 2. Zadržování
VíceLÝKOŽROUT SMRKOVÝ HISTORIE, SOUČASNOST A SOUVISLOSTI PETR ZAHRADNÍK VÝZKUMNÝ ÚSTAV LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ A MYSLIVOSTI, V. V. I.
LÝKOŽROUT SMRKOVÝ HISTORIE, SOUČASNOST A SOUVISLOSTI PETR ZAHRADNÍK VÝZKUMNÝ ÚSTAV LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ A MYSLIVOSTI, V. V. I. 1 CO JE KALAMITA? KALAMITA NEHODA, NEŠTĚSTÍ, POHROMA. GRADACE (PŘEMNOŽENÍ)
VíceŠkodlivý činitelé a ochrana lesa
Škodlivý činitelé a ochrana lesa Škodliví činitelé Abiotické faktory Hmyzí škůdci Choroby Poškození zvěří Antropogenní vlivy U nás podle pořadí vítr>poškození zvěří > podkorní hmyz > houbové choroby (václavka)
VíceMONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 33. TÝDEN
MONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 33. TÝDEN Kamil Holý, Kateřina Kovaříková Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. V letošním roce získala Zelinářská unie finance z MZe na monitoring škůdců polní zeleniny.
VíceMonitoring rezistence obaleče jablečného proti CpGV v ČR
Monitoring rezistence obaleče jablečného proti CpGV v ČR Tereza Zichová 1,2, Jitka Stará 1, Vladan Falta 1, František Kocourek 1, Pavel Ryšánek 2, Jiban Kumar Kundu 1 1 Výzkumný ústav rostlinné výroby,
VíceKteré poznatky. z výzkumu přirozených lesů. můžeme použít. v přírodě blízkém hospodaření? Tomáš Vrška
Které poznatky z výzkumu přirozených lesů můžeme použít v přírodě blízkém hospodaření? Tomáš Vrška Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
VíceZvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V. 2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V. 2.16 Vady dřeva Kapitola 22 Dřevokazný hmyz
VíceSoubor map V ková struktura vybraných horských smrkových porost na Šumav
Soubor map V ková struktura vybraných horských smrkových porost na Šumav Auto i: Ing. Pavel Janda, Ph.D., Ing. Vojt ch ada, Doc., Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D. Tento soubor map je rozd len na ásti: 1. Soubor
VíceLesy České republiky, s.p., Hradec Králové
Lesy České republiky, s.p., Hradec Králové V Ý Z K U M N É P R O J E K T Y GRANTOVÉ SLUŽBY LČR Souhrn projektu ATRAKTIVITA SMRKOVÝCH LAPÁKŮ NAPADENÝCH VÁCLAVKOU ARMILLARIA SP. PRO KAMBIOFÁGY Řešitel Výzkumný
VíceVINOENVI MIKULOV
ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ ISO 9001:2015 www.ukzuz.cz VINOENVI MIKULOV 16.2.2018 AKTUÁLNÍ VÝSKYTY KŘÍSKA RÉVOVÉHO JEDEN Z PŘÍKLADŮ INFORMACÍ NA ROSTLINOLÉKAŘSKÉM PORTÁLU ÚKZÚZ Mikulov,
VíceHlášení o stavu škodlivých činitelů. LOS, zákonné předpisy, výskyt škodlivých činitelů v ČR v posledních 40 letech
Hlášení o stavu škodlivých činitelů LOS, zákonné předpisy, výskyt škodlivých činitelů v ČR v posledních 40 letech Evidence, kontrola a prognóza lesních škodlivých činitelů Koordinaci a organizaci evidence,
Více*Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta České Budějovice ** IDS Praha
Jan Těšitel* Drahomíra Kušová* Karel Matějka** Martin Kuš* *Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta České Budějovice ** IDS Praha České Budějovice, září 2013 CÍL Cílem dotazníkového
VíceČeská zemědělská univerzita v Praze
Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta lesnická a dřevařská Katedra ochrany lesa a entomologie Vliv větrných disturbancí na populace lýkožrouta smrkového (Ips typographus L.) D i s e r t a č n í p
VíceZpráva o novorozenci 2012. Report on newborn 2012
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14. 11. 2013 52 Souhrn Zpráva o novorozenci 2012 Report on newborn 2012 V roce 2012 se v České republice živě narodilo
VíceAktuální informace o postupu při zpracování dřevní hmoty napadené kůrovci 10/2018. Ing. Jan Drozd
Aktuální informace o postupu při zpracování dřevní hmoty napadené kůrovci 10/2018 Ing. Jan Drozd Biologie kůrovce lýkožrout smrkový - brouk 5 mm, 1 samice 100 150 vajec - první rojení koncem dubna (prům.teplota
VíceZávěrečná zpráva o projektu
KVK11_hadi_ZZ_790_w.doc str. 1 Závěrečná zpráva o projektu Grantový program Karlovarského kraje Údaje o projektu název projektu: Podpora populace užovky stromové Evidenční číslo smlouvy: D 790/2011 program:
VíceEuchalcia consona Fabricius 1787
Euchalcia consona Fabricius 1787 Euchalcia consona je podle mne jedním z nejkrásnějších kovoleskleců s nimiž je možné se setkávat od jara do konce léta. Tento motýl mne svým způsobem očaroval a tak jsem
VíceRůstová dynamika smrkových výsadeb na degradovaných stanovištích v extrémních polohách NP Šumava
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 153 157 Srní 2. 4. dubna 2001 Růstová dynamika smrkových výsadeb na degradovaných stanovištích v extrémních polohách NP Šumava Jiří Remeš & Iva Ulbrichová Katedra pěstování
VíceVýstupy NIL2. Škody zvěří. Radim Adolt. I Informace o lesích
XIX. Sněm Lesníků, Národní Inventarizace lesů, druhý cyklus (2011-2015) Výstupy NIL2 Škody zvěří Radim Adolt Analytické Centrum NIL (ACNIL) Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem pobočka
VíceVladislav Rašovský vladislav.rasovsky@ukzuz.cz. REGULOVANÉ ŠKODLIVÉ ORGANIZMY vázané na DOM Brno, 24.2.2016
Vladislav Rašovský vladislav.rasovsky@ukzuz.cz REGULOVANÉ ŠKODLIVÉ ORGANIZMY vázané na DOM Brno, 24.2.2016 Anoplophora glabripennis - kozlíček Coleoptera, Cerambycidae - Asia long-horn beetle - 36 druhů
VíceOCHRANA LESA PŘED LÝKOŽROUTEM SMRKOVÝM V OCHRANNÉM PÁSMU LESNÍCH REZERVACÍ PONECHANÝCH SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
OCHRANA LESA PŘED LÝKOŽROUTEM SMRKOVÝM V OCHRANNÉM PÁSMU LESNÍCH REZERVACÍ PONECHANÝCH SAMOVOLNÉMU VÝVOJI LESNICKÝ PRŮVODCE Certifikované METODIKY Certifikovaná metodika Ing. ROMAN MODLINGER, Ph.D. a kol.
Více5. Sociální zabezpečení
5. Sociální zabezpečení Další z genderově citlivých oblastí je sociální zabezpečení. Je třeba si uvědomit, že sociální zabezpečení zahrnuje mj. vyplácení ů a že podíl ců v populaci se neustále zvyšuje.
Více1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva
196 1965 197 198 199 2 25 21 196 1965 197 198 199 2 25 21 Počet obyvatel (stav k 31.12., v tis.) Počet cizinců (stav k 31.12. v tis.) Podíl z celkového obyvatelstva 1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva
VícePostup Cíle sčítání: Pro běžný kvantitativní výzkum se používají: 1. Metoda mapování hnízdních okrsků
Pro běžný kvantitativní výzkum se používají: Metoda mapování hnízdních okrsků Liniové metody Bodové metody Metody přímého vyhledávání hnízd Metoda eodazpětných odchytů ů Jana Svobodová, AMPS 1. Metoda
Více± 2,5 tis. ks/ha) a Kraji Vysočina (11,8 ± 3,2 tis. ks/ha). Jedná se zároveň o kraje s nejvyšším zastoupením jehličnanů.
Obnova lesa Charakteristiky obnovy jsou jedním z nejdůležitějších ukazatelů stavu a především budoucího vývoje lesa. Stav obnovy předurčuje na dlouhou dobu budoucí druhové složení lesních porostů, jejich
Vícestupeň ohrožení Silně ohrožený
Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Blatná Datum
VíceÚspěšnost výsevů bukvic v souvislosti s jejich víceletým skladováním
Úspěšnost výsevů bukvic v souvislosti s jejich víceletým skladováním Antonín Jurásek, Jarmila Martincová Abstrakt Ve výzkumné stanici Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i., v Opočně
VícePříloha Z3 ke Smlouvě o provádění komplexních lesnických činností a prodeji dříví
Příloha Z3 ke Smlouvě o provádění komplexních lesnických činností a prodeji dříví OBRANA A OCHRANA PROTI KŮROVCŮM Tato Příloha obsahuje nezbytné technické a technologické minimum pro zabezpečení obrany
VíceANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed): Seminář Extrémy počasí a podnebí, Brno, 11. března 24, ISBN 8-8669-12-1 ANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ František Toman, Hana Pokladníková
Více