Zápis z 6. diskusního fóra č. 5 - denní stacionáře a sociálně zdravotní služby

Transkript

1 Diskusní fórum pracovní skupiny č. 5 v rámci projektu Efektivní naplňování střednědobého plánu v podmínkách MSK, reg. č. CZ /0.0/0.0/15_007/ Zápis z 6. diskusního fóra č. 5 - denní stacionáře a sociálně zdravotní služby Datum konání: Přítomní: viz prezenční listina Téma: Dobrovolnictví Úhrada za poskytování služby denní stacionář Hostem diskusního fóra byly Michaela Staňová koordinátorka mezinárodního dobrovolnictví Slezské diakonie, Chloé Daull dobrovolnice, Francie. Téma dobrovolnictví První část diskusního fóra byla věnována tématu dobrovolnictví; paní Michaela Staňová ze Slezské diakonie a slečna Chloé Daull, dobrovolnice z Francie, přišly pohovořit o své praxi v mezinárodním dobrovolnictví. Slezská diakonie realizuje projekty, které se týkají mezinárodního dobrovolnictví v rámci Programu Erasmus+ podporující zahraniční mobilitu studentů ve věku od 17 do 30 let a spolupráci ve všech sférách vzdělávání. V rámci tohoto programu Slezská diakonie nabízí možnost dobrovolnictví dobrovolníkům ze zahraničí ročně. Tito dobrovolníci působí v různých sociálních službách či ve školách dané organizace. Při výběru dobrovolníků Slezská diakonie spolupracuje s vysílající organizací, dobrovolníci jsou vybíráni na základě jejich životopisu, motivace ad., probíhá také pohovor skrze Skype či další programy. Vysílající organizace např. organizují pro zájemce o zahraniční dobrovolnictví selekční víkendy. Znalost jazyka není u dobrovolníků vyžadována, není vyžadován ani anglický jazyk; v rámci své činnosti dobrovolníci docházejí také na výuku českého jazyka. Délka dobrovolnické činnosti činí 12 měsíců nebo 10 měsíců ve školství. Pracovní doba dobrovolníků činí v pracovních dnech 6 hodin. V rámci projektu je dobrovolníkům zajištěno ubytování, výuka českého jazyka, supervize, hrazeno cestovné ze své země a zpátky, hrazeno dojíždění do služby (střediska), dobrovolníci dostávají kapesné a stravné. Při této dobrovolnické činnosti není možno mít zaměstnání. 1

2 Na základě profilu dobrovolníka Slezská diakonie umisťuje dobrovolníka do dané služby. Dobrovolník obdrží také profil dané služby a může se rozhodnout, zda mu tato služba bude vyhovovat. Dobrovolník vykonává všechny aktivity v rámci střediska jako běžný pracovník, kromě hygieny, podávání stravy. Dobrovolník má volný prostor pro sebe-realizaci plánuje a uskutečňuje aktivity s klienty v rámci miniprojektu. Slezská diakonie považuje za důležité, aby jednotlivé služby, střediska i pracovní týmy byly motivované k práci s mezinárodními dobrovolníky. Slezská diakonie za tímto účelem organizuje semináře pro pracovníky. Považují také za velmi důležité, aby samotný dobrovolník byl aktivní pak je spolupráce přínosná pro obě strany. Jedním z dobrovolníků ve Slezské diakonii je jednadvacetiletá Chloé z Francie, která působí jako dobrovolník v Duhovém domě v Ostravě. Chloé studovala umění. Mezi svým studiem si přála udělat pauzu, cestovat, naučit se něco víc o sobě samé a přitom dělat něco užitečného. Chtěla se naučit, jak pracovat s lidmi s postižením; nikdy předtím takovou práci nedělala. Pro Česko se rozhodla po své návštěvě Prahy, kde se jí moc líbilo a chtěla se dozvědět něco víc o naší zemi. Na internetu si našla svou vysílající organizaci, přes kterou se zkontaktovala se Slezskou diakonií. Do programu Slezské diakonie byla přijata na základě své motivace, v rámci pohovoru měla také naplánovat pro 5 osob, např. nějakou dílnu. V Duhovém domě Chloé dělá s klienty různé speciální aktivity, pracuje individuálně, za asistence dalších pracovníků. S některými klienty maluje, procvičuje abecedu, matematiku, provádí aktivity na procvičování motoriky Chloé zde působí od září; teď už má větší svobodu připravovat sama aktivity, např. budou malovat na sklo. Ředitelka Duhového domu k danému tématu uvedla, že pro službu je to první zkušenost se zahraničním dobrovolníkem, a ta předčila jejich očekávání. Chloé je zaujala svým životopisem, je u klientů velmi oblíbená, realizuje projekt, který si sama vymyslela. Ve službě je vnímána jako velký přínos. Dobrovolníci nejsou ve službě využíváni pro poskytování hygieny a podávání stravy, ale pro jiné činnosti i práce ve skupince. Služba považuje za výhodu, pokud dobrovolník není z oboru, a tudíž je nezatížený předsudky a zvyklostní praxí. V závěru první části diskusního fóra facilitátoři v souvislosti s problematikou dobrovolnictví zmínili Dobrovolný evropský rámec pro kvalitu sociálních služeb hlavní principy poskytování sociálních služeb: Při poskytování sociálních služeb hrají často důležitou roli neziskoví poskytovatelé a dobrovolní pracovníci, kteří tak vyjadřují schopnost občanů podílet se na sociálním začleňování, sociální soudržnosti místních komunit a na mezigenerační solidaritě. Téma úhrady za poskytování služby denní stacionář Východiska: - Dle 12 odst. 2 vyhlášky č. 505/2006 Sb., činí maximální výše úhrady za poskytování sociálních služeb v denních stacionářích 2

3 - 130 Kč za hodinu, podle skutečně spotřebovaného času nezbytného k zajištění úkonů ; pokud poskytování těchto úkonů, včetně času nezbytného k jejich zajištění, netrvá celou hodinu, výše úhrady se poměrně krátí, Kč denně za celodenní stravu v rozsahu minimálně 3 hlavních jídel, - 75 Kč za oběd, včetně provozních nákladů souvisejících s přípravou stravy. - Moravskoslezský kraj stanovil ve vyhlášeném dotačním programu (Program na podporu poskytování sociálních služeb pro rok 2018 financovaný z kapitoly MPSV státního rozpočtu) poskytovatelům denních stacionářů minimální průměrnou výši úhrady od uživatelů 50 Kč za hodinu. Shrnutí zkušeností jednotlivých účastníků: - S ohledem na zaměření denních stacionářů na klientelu osob s těžkým postižením je zapisování každé minuty spotřebovaného času problematické pracovníci se věnují více evidenci než práci s klienty. - Účtování klientů je realizováno v různých službách různě: o Na základě zařazování do 4 skupin dle míry podpory a k tomu přiřazené výše úhrady. o Na základě analýzy potřeb klientů nejdříve analýza potřeby péče, následně stanovení 4 skupin podle míry podpory a k tomu adekvátně nastavená výše úhrady za hodinu. o Zařazení klienta do jednoho ze 3 stupňů výše úhrady dle jednání se zájemcem a podle toho, co je a není schopen zvládnout. o Na základě monitorování času, který je poskytnut jednotlivému klientovi, je stanoven průměrný čas poskytování přímé péče. Aktualizace probíhá po 3 měsících od nástupu nového klienta, případně co půl roku nebo v případě změny potřeb klienta. o Ve smlouvě je určeno, jaké činnosti a v jakém rozsahu klientovi budou poskytnuty individuálně face to face. Je vytvořen časový rámec těchto individuálních činností a tyto vždy musí být klientovi poskytnouty. - Účastníci považují za důležité: o Mapovat pravidelně potřeby klientů. o Provazovat mapování potřeb s jednáním o smlouvě a individuálním plánováním. o Pružně reagovat na potřeby klientů. o Reagovat přiměřeně na možnosti pečujících osob a klientů v oblasti možnosti úhrady při stanovování ceny za hodinu služby. - Průměrná výše úhrady za hodinu služby v jednotlivých službách: o od 30,- do 55,- Kč za hodinu; o od 15,- do 45,- Kč za hodinu; 3

4 o od 28,- do 44,- Kč za hodinu; o 90,- Kč za hodinu; o od 15,- do 40,- Kč za hodinu. - Další komentáře: o Někteří uživatelé služeb nepobírají PNP ve III. případně IV. stupni buď je nesprávně posouzena jejich závislost na druhé osobě, nebo závislost není tak vysoká. o Stanovení MSK 50,- Kč/h jako minimální nutné úhrady od klientů může být pro některé služby likvidační. Pro některé klienty není tato úhrada reálná, a tudíž pro ně není služba DS dostupná, přestože ji oprávněně potřebují. Skupinová práce: V rámci skupinové práce byly v 5 skupinách diskutovány stanovené otázky: - Jaká je vaše individuální zkušenost? - Na základě čeho stanovíte výši úhrady? - Jak ovlivňuje výše úhrady využívání služby DS? - Jak postupujete při stanovení výše úhrady, abyste byli v souladu s vyhláškou? - Co navrhujete? - A co s tím? Výstupy skupinové práce: - Praxe poskytovatelů je různá, není stanoven jednotný postup pro stanovení úhrad, názory odborníků se liší. - Někteří poskytovatelé za účelem stanovení úhrad dělí klienty do skupin dle míry potřebné podpory a péče, někteří také dle věku (děti), dle počtu dnů využívání služby. - Některé služby poskytují klientům bonusy např. když klienti využívají službu pravidelně a ve větším časovém rozsahu (tj. neabsentují). - Stanovení úhrady na základě individuálních potřeb přispívá k posilování důvěryhodného vztahu mezi poskytovatelem, klientem a jeho blízkými pečujícími. - Při poskytování služeb je nutná provázanost procesů a jejich dokládání; důležité je mapovat potřeby uživatelů služeb a provázat jednání se zájemci se smlouvou a individuálním plánováním. Musí se vést záznamy o poskytované službě. - Za účelem evidence skutečně spotřebovaného času nezbytného k zajištění úkonů pracovníci služeb čárkují, minutují, tj. zaznamenávají, kolik minut která činnost trvá. Tento proces je na úkor času věnovaného klientům a kvalitě služeb, jedná se pak spíš o stálé sledování času ( Odmítáme každý den minutovat; neděláme službu, abychom čárkovali.) - Je zapotřebí stanovit zčitelnit a ujasnit úhrady za služby poskytované individuálně face to face a za pobyt v zařízení, kdy se jedná o skupinové a kolektivní aktivity. 4

5 - Pokud jsou služby smluvně stanoveny face to face, je otázkou, zda jsme tomu vždy schopni dostát, jaké jsou možnosti služby (nejvíce frekventovaná doba v denních stacionářích je od 9 do 13 hodin, když je více klientů). - Výše úhrady ovlivňuje využívání služeb; kdybychom šli na částku 50 Kč za hodinu, uživatelé služeb by na to neměli. Jdeme do nižších částek, aby lidé mohli službu využívat. Někdy snižujeme úhradu, když má rodina nízké příjmy. Služby musí být finančně dostupné! Otázkou pak je také závislost na službě hlavně v oblasti klientů s nižší mírou podpory. - Žádná z přítomných služeb nepřekračuje výši úhrad stanovenou vyhláškou. - Přítomní by uvítali jasná pravidla, postup, podle kterého by byly úhrady stanoveny a vykazovány vůči MSK. - Otázkou zůstává také účtování přítomnosti klienta ve službě, bez přímé face to face aktivity pracovníka např. když klient s ohledem na potřebu relaxace a odpočinku, případně odmítání přítomnosti pracovníka nebo když využívá prostředí a pomůcky poskytovatele, ale v daný okamžik není pracovník přítomen. V závěru druhé části diskusního fóra facilitátoři opět zmínili Dobrovolný evropský rámec pro kvalitu sociálních služeb hlavní principy poskytování sociálních služeb: Tyto služby jsou většinou motivované principem solidarity a výrazně závisí na veřejném financování, má-li být zajištěna rovnost přístupu bez ohledu na majetek či příjem. Doporučení: - Zjednodušit systém, aby služba nebyla zatěžována permanentním sledováním času za poskytování jednotlivých činností na úkor kvality (tzv. čárkování a minutování úkonů). - Nastavit jednotná pravidla pro evidenci spotřebovaného času klientů s ohledem na cílovou skupinu stacionářů nejvyšší míra pomoci a podpory. - Reakce na potřeby klientů, které mohou být směřovány na využití prostředí (které vytváří poskytovatel za určité finanční prostředky) bez přítomnosti pracovníka (při relaxaci, odpočinku atd.). - Otázkou je stanovení úhrad při práci se skupinou klientů tj. zajištění činnosti, do které je klient zapojený, ale není mu poskytována individuálně face to face. Závěr: Je nutné pracovat s potřebami klientů tak, aby byly tyto potřeby naplňovány ve vztahu k jejich nepříznivé sociální situaci a bylo zřejmé, za co klient platí. Účastníci doporučují vyvolat jednání s kompetentními zástupci kraje o úpravě požadované částky 50 Kč/h. Je nutné volit výši částky tak, aby služba DS byla dostupná všem, kdo ji potřebují. 5

6 Další témata: Vykazování klientohodin (klientohodinou se rozumí čas vykazovaný v rámci poskytování přímé péče klientovi a nezbytný čas k zajištění péče). Podklad k zápisu: Mgr. Hana Čtveráčková, DiS. Upravili: PhDr. M. Panáček, PhD., Mgr. K. Staňková 6