Zápis ze 7. diskusního fóra skupiny č. 5 denní stacionáře, sociálně zdravotní služby. PhDr. Michal Panáček PhD., Mgr.

Transkript

1 Diskusní fórum pracovní skupiny č. 5 v rámci projektu Efektivní naplňování střednědobého plánu v podmínkách MSK, reg. č. CZ /0.0/0.0/15_007/ Zápis ze 7. diskusního fóra skupiny č. 5 denní stacionáře, sociálně zdravotní služby Datum konání: Facilitátoři: Téma: PhDr. Michal Panáček PhD., Mgr. Květa Staňková Ekonomické zajištění denních stacionářů Optimální výsledek služby Téma č. 1: Ekonomické zajištění denních stacionářů minimální částka za hodinu poskytované služby vícezdrojové financování 1. Minimální úhrada klienta za hodinu služby: Co vedlo ke stanovení této částky? Jakým způsobem se tato stanovená částka promítá do dotačního řízení a jak se promítá do práce služeb denních stacionářů? Jaké jsou sankce za nedodržení? Jak skutečně pracujeme s úhradami v rámci denních stacionářů? K tématu se vyjadřuje a na dotazy odpovídá p. Běhálková z odboru sociálních věcí KÚ MSK. Historie stanovení minimální úhrady klienta za hodinu služby: MSK rozděluje finance přidělené MPSV v rámci dotačního programu: Program na podporu poskytování sociálních služeb pro daný rok financovaný z kapitoly 313. Dříve se stanovená úhrada pohybovala v rozpětí Kč na hodinu. Výši minimální úhrady MSK výrazně přehodnotil - v návaznosti na projekt MSK Evaluace poskytování sociálních služeb. Při její aktualizaci vycházel z výkaznictví denních stacionářů za rok 2014, kde vzešla průměrná částka 57 Kč na hodinu. MSK stanovil ve vyhlášeném dotačním programu pro rok 2018 poskytovatelům denních stacionářů minimální průměrnou výši úhrady od uživatelů 50 Kč za hodinu. Dotaz: Jaké jsou sankce za nedodržení minimální částky? Částka za úhradu služby nesmí přesáhnout maximální výši, tzn. 130 Kč za hodinu (dle 12 odst. 2 vyhlášky č. 505/2006 Sb.) Sankce za stanovení nižší částky v současnosti nejsou stanoveny. 1

2 P. Běhálková upozorňuje, že v žádostech o dotace často dochází k nadhodnocení počtu hodin přímé práce. Zpravidla z tohoto důvodu není naplněna minimální výše úhrady. Řešením je stanovit reálný počet hodin přímé práce s klientem face to face, který není totožný s počtem hodin pobytu klienta ve stacionáři. V případě, že je počet hodin stanoven reálně a přesto není výše minimální úhrady naplňována, jedná se zpravidla o oblasti s nižšími zdroji příjmu, např. Bruntálsko. V takovém případě je důležité v žádosti o dotaci tuto skutečnost odůvodnit a dotace nebude krácena. Pozn. Meziroční nárůst rozpočtu je povolen o 25%. Pokud dojde k nárůstu např. o 30% a tento fakt není objektivně zdůvodněn, může to způsobit problémy. Dotaz: Kolik denních stacionářů nedosahuje minimální částky? Ze strany KÚ není stanoven ceník pro denní stacionáře. V rámci vykazování má KÚ k dispozici vždy dva roky stará data, ze kterých vychází. Účastníci uvádějí, že problémy v nižších platbách způsobuje zejména: solventnost klienta, který finančně nedosáhne na min. úhradu buď z důvodu nízkého příspěvku, nebo kumulace úhrad za služby (chráněné bydlení + denní stacionář + odlehčovací služby) nepravidelnost docházky, kdy klient dochází občas. Pak je vhodné mapovat, zda klient nepotřebuje jiný typ služby. Dotaz: Neuvažujete o zrušení vyrovnávací platby? Bohužel v současnosti vyrovnávací platbu zrušit nelze, byť je tato možnost v současnosti projednávána. Od již není vyrovnávací platba založena na poměru přímé/nepřímé péče. Nyní jsou v rámci dotačního řízení stanoveny pouze dva limity, které nesmějí být překročeny, a to osobní a provozní náklady. Dotaz: Je možné tvořit fondy v rámci neziskového sektoru? Ano, je to možné, některé neziskové organizace s nimi pracují. Shrnutí: Pokud denní stacionář nedosahuje na minimálně stanovené částky a uvede objektivní zdůvodnění, proč se vybralo méně, nebude v současnosti sankcionován ani krácen. Je ovšem třeba brát v úvahu možnost zpřísnění pravidel v budoucnu a vzít v potaz doporučení MSK např. reálně počítat hodiny přímé práce apod. Moravskoslezský kraj bude v září nebo říjnu 2018 realizovat školení zaměřené na vše, co souvisí s dotacemi, tzn. vyrovnávací platbu, databázi. Na školení se bude možné přihlásit přes stránky MSK (sekce: sociální oblast aktuality). Účast bude pravděpodobně omezena na dvě osoby za organizaci. 2

3 2. Vícezdrojové financování (práce ve skupinách s následujícími podnětovými dotazy): Jaké využíváme zdroje v DS? Jaké jsou zdroje financování pro DS? Identifikace příležitostí a omezení vícezdrojového financování Z jakých zdrojů jsou financovány denní stacionáře? (výstupy práce ve skupině) - standardní zdroje financování: dotace kap. 313 města a obce obce, ze kterých klienti využívají službu úřady práce dotace na zaměstnance spolupráce s veřejnou službou (VPP) snížení nájmu příjmy od klienta příjmy z fakultativních činností Diskutované téma: Přispívají obce, ze kterých klienti služby využívají a jakou formou? V poslední době se situace hodně zlepšila, některé obce začaly přispívat, jiné nicméně stále ne. Formy příspěvku: 1. Je uzavřena smlouva mezi obcemi v rámci mikroregionu 2. Obec využívající službu věnuje poskytovateli služby finanční dar 3. Poskytovatel žádá danou obec o příspěvek. Výše příspěvku se pohybuje cca od 1 10%, případně Kč na klienta. - další zdroje financování: granty nadace projekty - další zdroje finančního/nefinančního plnění: dary: individuální, firemní prodej výrobků prodej služby (pronájem prostor, prádelna ) zpoplatňování stáží/praxe dobrovolnictví bezplatně poskytované činnosti: vzdělávání, canisterapie, tisk a další Procentuální rozložení financí (odhady účastníků): KÚ: do 25% Obec: u příspěvkových organizací: cca 72%, u neziskových: 25%, ale i pouze 2-4% Jiné: 0,5-10% + příjmy od klientů Diskutované téma: Fundraising projekty: Denní stacionáře by neměly být zcela závislé na veřejných financích, základem jejich financování by měl být fundraising. Nicméně problémem je skutečnost, že na psaní a řešení projektů, případně práci s dárci jak firemními tak individuálními není vyčleněna kapacita 3

4 pracovníků. (Náklady na pracovníka činí cca Kč, aby bylo jeho zaměstnávání rentabilní, musel by svou činností získat více než Kč). Velké organizace sice většinou mají projektového managera, ten však zpravidla zodpovídá za administraci všech projektů souhrnně. Každý konkrétní projekt musí zpracovat jednotlivé služby. Téma č. 2: Optimální výsledek služby 1. Jak vnímáme výsledek služby? Co je výsledkem služby? (dotazy k účastníkům): Ideálem se jeví soběstačný klient, odcházející do návazné služby, která je pro něj dostupná. Velmi důležitý je rozvoj individuálního potenciálu klienta. Stejně tak je důležité zaměření se na naplňování potřeb, a to v souvislosti s jeho nepříznivou sociální situací. U některých klientů dochází k rozvoji dovedností, u jiných může být optimálním výsledkem služby samotné udržení, zachování stávajících dovedností. Předpokladem je motivovaný zaměstnanec, který je schopen reagovat na potřeby klienta a poskytovat mu adekvátní podněty. 2. Diskuze ve skupinách nad dotazy: Jak bychom definovali optimální výsledek služby směrem ke klientovi? Můžeme výsledky měřit a jakým způsobem? Je patrné, že téma je pro účastníky náročnější. Účastníci uvádějí, že obtížné je najít měřitelný, definovatelný výsledek. Pracují s širokým spektrem klientů a je velmi těžké zobecňovat. Jak měřit výsledky? zápisy z IP výstup SQ 15 informace od klienta či pečujících mapování projevů klienta (rozvoj dovedností, projevy, že se cítí bezpečně ) Účastníci konstatují, že spokojenost je velmi subjektivní a obtížně měřitelná. Cílem poskytované služby DS je klient: soběstačný komunikující orientovaný seberealizovaný K rozvoji dovedností využíváme nejrůznější metody, terapie, techniky ad. Důležité ovšem je, abychom nepoužívali metodu pro metodu, ale věděli, co konkrétně u klienta danou metodou rozvíjíme. Vždy bereme v potaz zájmy klienta, nikoliv zájmy a potřeby pečujících či služby samotné. DS podporuje vše, co vede k začlenění klienta do společnosti. 4

5 Co není služba DS? výlety, cestování sportovní aktivity volnočasové aktivity hlídání, družina nenahrazovat běžně dostupné jiné služby DS by neměly suplovat hlídání, jakousi družinu pro klienty, stejně tak jako běžně dostupné jiné služby. Sportovní a jiné volnočasové aktivity by neměly vyplňovat celý časový prostor a sloužit pouze k zábavě. V takovém případě je zde riziko posilování závislosti klienta na službě. Tyto aktivity jsou užitečné v případě, že jsou využívány nejen k zábavě a zaplnění času, ale rovněž k nácviku a rozvoji dovedností u klienta (nákup lístku v rámci výletu, nácvik prostorové orientace v terénu ). Musí být průkazné a zřejmé, že používané aktivity jsou nástrojem sociální práce! Pomocným ukazatelem může být, zda klient dovednost, kterou se naučil v DS, dovede uplatnit i mimo stacionář, v běžné praxi. Další diskusní fórum proběhne Přihlášeným účastníkům bude předem zaslána pracovní verze modelu služby DS, aby bylo možné v rámci příštího diskusního fóra model diskutovat a upravit. Zapsala: Šárka Vlčinská Připomínkovali: Květa Staňková, Michal Panáček 5