Botiã-Milíãov. Praha. Vyhlá en v roce 1984 na plo e 873 ha.

Transkript

1 Pfiírodní park Botiã-Milíãov Vyhlá en v roce 1984 na plo e 873 ha. Men í pfiírodní park pfii jihov chodním okraji Prahy pozûstává z údolí Pitkovického potoka od Lipan po soutok s Botiãem, podél nûhoï pokraãuje aï k okraji pfiehradní nádrïe Hostivafi, kde navazuje na pfiírodní park Hostivafi-Zábûhlice. Patfií k nûmu i údolí Botiãe od mostu dálnice po soutok s Pitkovick m potokem vãetnû Milíãovského háje a pfiilehl ch rybníkû. Celé území tvofií bfiidlice a droby tûchovické skupiny neoproterozoika, místy pfiekryté hlinit mi pokryvy. V znamnû se uplatàují i potoãní nivy s bfiehov mi porosty. S v jimkou Milíãovského háje, kter leïí na mírnû sklonûné plo inû, se území parku rozkládá v mûlk ch údolních záfiezech do rovinatého terénu íãanské plo iny, pûvodnû zemûdûlsky vyuïívané, dnes jiï zãásti zastavûné. Svahy jsou sice nevysoké, nicménû místy dosti strmé, s men ími skalními v chozy. PÛvodnû se zde rozkládaly suché pastviny. V jimku pfiedstavuje pomûrnû rozsáhl Milíãovsk háj, kter má charakter lipové doubravy (Tilio-Betuletum) s men ími plochami doubrav bikov ch (Luzulo albidae-quercetum) a stfiemchov ch jasenin (Pruno-Fraxinetum). Lesní porost je na ãásti naru en v sadbou stanovi tnû zcela nevhodného smrku ztepilého (Picea abies). Rybníky lemují rákosiny a ostfiicové porosty s pfiechody do ol in (Alnion glutinosae). Souãasné lesní porosty v údolích potokû jsou z valné ãásti umûle vysazené smûsi stanovi tnû nevhodn ch dfievin vãetnû cizího trnovníku akátu (Robinia pseudacacia) a borovice ãerné (Pinus nigra). Vúzemí byl v roce 1995 nalezen nosatcovit brouk Hypera ononidis, kter není znám odjinud z âeské republiky. Cenn m pfiírodním objektem je skalnat ostroh naru en men ím lûmkem v zákrutu údolí pod Pitkovicemi, dnes chránûn v PP Pitkovická stráà. Na jeho nevelkém hfibetu roste suchomiln trávník s hojn m koniklecem luãním ãesk m (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica) a dal ími xerotermními druhy, napfi. kfiivatcem ãesk m (Gagea bohemica). Úsek Pitkovického potoka od Pitkovic k soutoku s Botiãem a kolem Botiãe od dálnice po Kfieslice pfiedstavuje enklávy estetické krajiny s nivními loukami, pásy lesa na stráních a dnes se ífiícími bfiehov mi porosty, které se spontánnû mûní v druhotné luhy a postupnû jsou osídlovány i drobnou faunou. Hodnota území pfiedev ím spoãívá v jeho krajinném rázu, kter je pfiedurãuje jako okrsek volné pfiírody kompenzující okolní stále silnûji urbanizované prostfiedí. I kdyï urãité partie, zejména zmínûné úseky pod Pitkovicemi a podél Botiãe nad Kfieslicemi, jeví pomûrnû pfiízniv v voj, je nutno poãítat se stoupajícím poãtem náv tûvníkû z okolních sídli È i s druhotn m dopadem velkomûstsk ch imisí. Za pfiedpokladu vhodnû zamûfiené péãe, která se prozatím omezuje pfiedev ím na Pitkovickou stráà, lze území parku udrïet v dosavadním pfiíznivém trendu. 1 1 Milíãovsk les a soustava rybníkû je pátefií pfiírodního parku. Odpfiedu dozadu je vidût nová retenãní nádrï, pak rybníky Vrah, Homolka, nevelk a skryt Kaneãek (Kanãík) a za ním nejrozsáhlej í rybník Milíãovsk (zvan téï Nov ). 225

2 Pfiírodní park DrahaÀ-Troja Vyhlá en v roce Zabírá plochu 478 ha a leïí na pravém svahu vltavského údolí vãetnû pfiilehlé plo iny na západ od âimic a Bohnic. Táhne se podél Vltavy od JabloÀky po DrahaÀskou rokli pod Dolními Chabry. Jeho ãlenité svahy s fiadou v znamn ch skalních útvarû pfieváïnû tvofií pevné bfiidlice a droby kralupsko-zbraslavské skupiny neoproterozoika se silicitov mi (buliïníkov mi) tûlesy a prostoupením fiadou Ïil kfiemenn ch dioritov ch porfyritû, ménû i bazick ch hornin rázu diabasû. Jihov chodní cíp parku tvofií horniny spodního ordoviku, pfieváïnû áreckého souvrství. Na území parku se nápadnû projevuje rozdíl mezi romanticky ãlenit m vltavsk m údolím a plo inou vysok ch teras, na niï park zasahuje mezi údolími Bohnického, âimického a DrahaÀského potoka. Ve srázech vltavského údolí se silnû uplatàují rankery, na plo inû ãernozemû na spra i. Celkov charakter parku dnes urãují rozsáhlé skalní stepi a xerotermní kfioviny nebo porosty zakrsl ch dubû (Quercus sp.), v nichï se roztrou enû objevuje i dfiín jarní (Cornus mas) a v poslední dobû se znaãnû ífiící mahalebka obecná (Padellus mahaleb). ÚtrÏky kysel ch xerotermních doubrav se zachovaly na JabloÀce, v Halt fiích a v Podhofií. Ostatní lesní porosty jsou umûlé v sadby pomûrnû nedávného data, které pozûstávají jednak z cizích dfievin, pfiedev ím trnovníku akátu (Robinia pseudacacia), jednak ze stromû stanovi tnû zcela nevhodn ch jako smrku ztepilého (Picea abies) na svahu DrahaÀské rokle. Je - tû v 19. století zde v ude pfievládaly ostepnûné pastvi Perlou Trojské kotliny je ternberská vila s baroknû zaloïenou zahradou, jedny z posledních praïsk ch vinic a areály Zoologické a Botanické zahrady hl. m. Prahy. Na jiïních svazích se zachovaly teplomilné ekosystémy, chránûné v nûkolika pfiírodních památkách.

3 ny. Kdysi znaãnû roz ífiené vinohrady zanikly jiï dfiíve, jejich zbytkem jsou trojské vinice Salabka a Sv. Klára. Krom estetické krajiny, nenaru ené pfiímûstsk m prûmyslem nebo velk mi komunikacemi, je zde soustfiedûna fiada v znamn ch pfiírodních hodnot, mezi nimiï hrají hlavní úlohu spoleãenstva skalní stepi diferencované podle úïivnosti substrátu. Setkáme se zde jak s teplomiln mi vfiesovi ti, která pokr vají stráà zvanou Pustá vinice v PP Havránka a PP Salabka, tak se stepními spoleãenstvy kostfiavy sivé a tafiice skalní (Alysso-Festucion pallentis) s fiadou v znamn ch teplomiln ch druhû, jako je ostfiice nízká (Carex humilis), mochna píseãná (Potentilla arenaria), vlnice chlupatá (Oxytropis pilosa), zlatovlásek obecn (Linosyris vulgaris) a pfii kfiovinách i hojná tfiemdava bílá (Dictamnus albus) a kakost krvav (Geranium sanguineum). V PP Zámky vystupují i dva pásy tvofiené porosty pûchavy vápnomilné (Sesleria albicans) na Ïilách bazick ch vyvfielin. Pfiírodovûdeck v znam území dokládá fiada vyhlá en ch pfiírodních památek Zámky, Bohnické údolí, Salabka, Havránka, Velká skála, âimické údolí i dosud velice bohatá a cenná PR Podhofií, kde kromû bohaté xerotermní kvûteny a drobné zvífieny (vãetnû je tûrky zelené Lacerta viridis) vystupuje jeden zvelk ch skalních profilû horninami neoproterozoika se zdaleka viditeln mi Ïilami kysel ch vyvfielin kfiemenn ch dioritov ch porfyritû. Z prehistorického hlediska má v znam hradi tû Zámka, osídlené jiï v pozdní dobû kamenné (eneolitu). Toto cenné území, donedávna klidné a nezneãi tûné, je dnes ohroïeno plány na vybudování velké komunikace Trojská kotlina pfiechází v úzké kaàonovité údolí Vltavy se skalními srázy Sedleck ch skal, Podhofií a ZámkÛ. 3 Vltavská ramena v Troji jsou rájem rybáfiû i vodního ptactva. 227

4 Pfiírodní park Hostivafi- -Zábûhlice Vyhlá en v roce 1990 na plo e 372 ha. Jde o men í pfiírodní park, kter dnes tvofií enklávu uvnitfi velkoplo né mûstské zástavby. PozÛstává ze dvou ãástí. Horní zahrnuje oba svahy údolí potoka Botiãe s pfiehradní nádrïí Hostivafi (dokonãena v roce 1962) vãetnû zalesnûn ch návr í po obou stranách a údolní nivu pod hrází nádrïe aï k okraji staré Hostivafie. Úzk koridor, kter touto obcí prochází pfii toku Botiãe, propojuje horní úsek s dolní ãástí, která zahrnuje nivu Botiãe a ãást zalesnûného levého svahu údolí aï k Hamerskému rybníku v Zábûhlicích. Svahy údolí tvofií na horním okraji vodní nádrïe bfiidlice a droby tûchovické skupiny neoproterozoika. Dále k západu jsou to horniny ordoviku, vût inou mûkãí bfiidlice áreckého, dobrotivského, letenského a zahofianského souvrství. Soutûsku v zákrutu u hráze nádrïe Hostivafi tvofií odolné skalecké kfiemence. Na bfiezích Botiãe byly nalezeny doklady osídlení jiï prvních zemûdûlcû s lineární keramikou z mlad í doby kamenné. Na pravém bfiehu pfiehradní nádrïe se táhne hfibet Kozince konãící ostrohem, na nûmï je dokumentováno hradi tní opevnûní z pozdní doby hal tatské (asi 5. stol. pfi. n. l.). Hradi tû bylo osídleno uï v pozdní dobû kamenné a ve star í dobû bronzové, pozdûji je tû na poãátku 9. století. V území zanechali své stopy i Keltové. Území bylo v minulosti zemûdûlsky vyuïíváno. Prud í stránû s mûlkou pûdou pfiedstavovaly pfiede- v ím pastviny, které byly ve 20. století nevhodnû zalesnûny hlavnû nepûvodními dfievinami. Dnes tvofií park pfiírodní enklávu uvnitfi velkomûstské zástavby. Místy se rozkládají ovocné sady s podrostem mezofilních luk. V Zábûhlickém parku rostou nûkteré exotické dfieviny, napfi. tsuga kanadská (Tsuga canadensis). Na jiïnû uklonûn ch svazích s mûlkou pûdou ojedinûle nalezneme fragmenty xerotermních trávníkû zejména svazu Koelerio-Phleion. Z pfiírodních hodnot má v znam zejména tok Botiãe s pfiirozen mi meandry a pásy pobfieïní vegetace. Tento úsek je dnes chránûn v PP Meandry Botiãe. Bfiehové porosty tvofií nejãastûji vrba bílá (Salix alba), vrba ko íkáfiská (S. viminalis), ol e lepkavá (Alnus glutinosa), roztrou enû také jilm vaz (Ulmus laevis). Pfiirozen ráz má také luïní les a tûnû pod Toulcov m dvorem s mokfiadní entomofaunou. Na údolních loukách Ïije mokfiadní stfievlíãek Panageus cruxmajor a v parku Práãe vzácn stfievlíãek Perigona nigriceps, kter oblibuje tlející rostlinné zbytky. Území je i stanovi tûm ãetn ch druhû hnízdících ptákû, mezi jin mi i s ãka obecného (Athene noctua). Ve vodû Ïije pomûrnû bohatá rybí fauna, nûktefií mûkk i a také obojïivelníci, napfi. kuàka obecná (Bombina bombina). Územím dnes vede nauãná stezka Povodím Botiãe, na jeho okraji u sídli tû Ko ík se nachází ekologické centrum ToulcÛv dvûr. Cel prostor ov em trpí blízkostí mûstsk ch ãtvrtí i splachy z obce Hostivafi, coï podporuje ruderalizaci vût iny stanovi È. 1 Pátefi pfiírodního parku tvofií pfiirozenû meadrující tok Botiãe

5 Pfiírodní park Klánovice- -âihadla Vyhlá en v roce 1991 na plo e 2017 ha. Nejrozsáhlej í praïsk pfiírodní park leïící na severov chodû území hlavního mûsta je protaïen ve smûru Z V od okraje Kyjí aï po hranici Velké Prahy ve v chodní ãásti lesního komplexu Vidrholec. Jeho krajinn ráz podmiàuje vût inou plo e modelovan povrch tvofien na západû bfiidlicemi, drobami a pískovci ordoviku, které se zhruba od linie Horní Poãernice Bûchovice postupnû nofií pod jíly, slepence a pískovce druhohorního kfiídového stupnû cenoman. Tento Ïivinami chud podklad, v nûmï vystupuje fiada rovinat ch úsekû s tûïk mi, patnû propustn mi pûdami typu arenick ch aï oglejen ch kambizemí s plo kami glejû, podmiàuje celé pfiírodní prostfiedí charakterizované pfievahou acidofilních fytocenóz a fiadou zamokfien ch ploch. Podstatnou ãástí parku jsou zalesnûné úseky, dnes z vût í ãásti maloplo nû chránûné. Na západû je to PP Xaverovsk háj, v chodnûji pak rozlehl lesní komplex z vût í ãásti zahrnut do PR Klánovick les-cyrilov. Je tû dále k západu se pak nachází men í chránûné území PR V pískovnû, coï je b valá zatopená pískovna s pfiilehl m úsekem nivy potoka Rokytky, která se stala refugiem mokfiadní kvûteny, v znaãné mokfiadní entomofauny, obojïivelníkû, mezi jin m i skokana skfiehotavého (Rana ridibunda), a ãetn ch vodních ptákû vãetnû moudivláãka luïního (Remiz pendulinus). Pro oba lesní celky jsou v znaãné bezkolencové, bikové i lipové doubravy (Molinio arundinaceae-quercetum, Luzulo albidae-quercetum, Tilio-Betuletum), v men í mífie i doubravy habrové (Melampyro nemorosi-carpinetum). Roste zde bfiíza p fiitá (Betula pubescens) a nûkteré acidofilní rostliny, které jsou v uï ím prostoru Prahy vzácné, napfi. smilka tuhá (Nardus stricta) nebo prha arnika (Arnica montana). Blízkost teplého Polabí naznaãuje v skyt ochmetu evropského (Loranthus europaeus) na dubech, pro oblast mezofytika je charakteristická napfi. vrba u atá (Salix aurita). V Klánovickém lese a u Cyrilova se nachází fiada dávno opu tûn ch pískovcov ch lûmkû, u nichï se vytvofiila men í vfiesovi tû. Îelezniãní traè Praha-Kolín lemují ãetné men í tûàky s ra eliníkem (Sphagnum sp.) a bublinatkou jiïní (Utricularia australis), kde Ïije zejména ãolek velk (T. cristatus), v okolních porostech pak skokan tíhl (Rana dalmatina). Srovnání s unikátním prûzkumem broukû Klánovického lesa z poloviny 20. století umoïàuje odhalit zmûny ve sloïení fauny. Nûkteré druhy tu jiï vyhynuly (stfievlíãek Cymindis vaporariorum), jiné dosud pfieïívají nebo se naopak novû objevily (stfievlíãek Pterostichus quadrifoveolatus). Zachovalost ra elinn ch mokfiadû dosud stále dokládá stenotopní stfievlíãek Bembidion humerale nebo drabãík Stenus fornicatus. Z dobfie prozkoumané skupiny pavoukû tu byla zji tûna napfi. plachetnatka Saaristoa abnormis. Lesní porosty opl vají i bohatstvím pfiedev ím vlhkomiln ch druhû hub. Okolo soutoku Blatovského a Bûchovického potoka na rozhraní ordovick ch a nadloïních propustn ch cenomansk ch vrstev roztrou enû vyvûrají prameny a v jejich okolí se ojedinûle nacházejí malé plochy bezkolencov ch luk svazu Molinion, kde dosud roste napfiíklad kosatec sibifisk (Iris sibirica), vrba rozmar nolistá (Salix rosmarinifolia) a jarva Ïilnatá (Cnidium dubium). V roce 1996 zde byl zatím naposledy v Praze pozorován hofiec hofiepník (Gentiana pneumonathe). Na krvavci totenu Ïije modrásek bahenní (Maculinea nausithous) a m. oãkovan (M. teleius). Na písãit ch plochách mezi Klánovick m lesem a Xaverovsk m hájem se vzácnû vyskytují psamofilní a subhalofilní druhy, napfi. pomnûnka rûznobarvá (Myosotis discolor) nebo kyprej yzopolist (Lythrum hyssopifolia). Pfiírodní park je ukázkou biocenóz, které jsou v praïském prostoru pomûrnû fiídce zastoupeny. Je i v znamn m rekreaãním zázemím obyvatel okolních novû budovan ch ãtvrtí. 1 1 Úzk pruh Xaverovského háje je vloïen mezi zástavbu Horních Poãernic, Bûchovic a Újezda nad Lesy. 229

6 Pfiírodní park Ko ífie-motol Vyhlá en v roce 1991 na plo e 313 ha. Pfiírodní park men í rozlohy zahrnuje rozsáhlou nezastavûnou enklávu na pravém ãlenitém svahu motolského úvalu od motolského krematoria na západû po zástavbu Na Cibulce vãetnû celé stolové hory Vidoule (371 m n. m.). K parku patfií i úzk pás, kter se táhne od Vidoule pfies muk fiku do údolí, jímï prochází Jinonická ulice, vãetnû nezastavûn ch kopcû lemujících jiïní okraj Ko ífi pod alamounkou a kolem Bulovky. V souãasné dobû je vût ina plochy umûle zalesnûna porosty rûzného, ãasto nepfiirozeného sloïení, které v ak zahrnují zbytky pûvodních kysel ch doubrav a dubohabfiin v údolí u Cibulky a na jednotliv ch návr ích smûrem ke krematoriu. Vût inu plochy budují ordovické bfiidlice a pískovce letenského souvrství, v západní ãásti je v Ïelezniãním záfiezu odkryto dobrotivské a libeàské souvrství s polohou tvrd ch fievnick ch kfiemencû na jejich rozhraní. Jde o v znamné nalezi tû zkamenûlin a geologick odkryv, dnes chránûn jako PP Motolsk ordovik. Z pûd pfievaïují kambizemû a hnûdozemû s ãetn mi plo kami rûzn ch variet rankerû aï pararendzin i glejov ch pûd. V západním cípu území parku vystupují v tektonicky izolované kfie podél v znamného praïského zlomu horniny silurského motolského souvrství a pfiedev ím bazalty budující skalní útvar Kalvárie, pokryt porostem pûchavy vápnomilné (Sesleria albicans) s fiadou vzácn ch xerotermních rostlin, k nimï patfií ãesnek tuh (Allium strictum), bûlozáfika liliovitá (Anthericum liliago) a chrpa chlumní (Cyanus triumfettii). Severnû od trati leïí záfiez údolí PP U HájÛ, kde ve svahu vystupují vápnité prameny, na kter ch bylo vyvinuto men í slatini tû s ostfiicí Davallovou (Carex davalliana) a s prstnatcem májov m (Dactylorhiza majalis). Bez tradiãního vyuïívání tyto porosty zanikají. Chránûny jsou rovnûï okrajové hrany stolové hory Vidoule (PP Vidoule) lemované star mi opu tûn mi lomy v cenomansk ch pískovcích s kulisou star ch dubû (Quercus sp.) na v chodní stranû a stepními trávníky na jiïním odvráceném svahu. V znam mají i staré smí ené porosty pod usedlostí Cibulka, v nichï se vyskytuje fiada mohutn ch star ch stromû a kde se nachází i men í potoãní luh. Tyto lesní partie byly vminulosti romanticky upraveny se sochami, pavilonkem a rozhlednou. Tato úprava byla spolu s usedlostí Cibulka zdevastována a ãeká na rekonstrukci. Kpfiírodnímu parku patfií i niva Motolského potoka s lukami a bfiehov mi porosty na sever od vozovny a níïe. Specifick charakter má udrïované golfové hfii tû v západní ãásti. Park pfiedstavuje pomûrnû atraktivní krajinn celek, kter v souãasné dobû slouïí pfiedev ím k rekreaci obyvatel okolních ãtvrtí, ale po pfiípadné rehabilitaci parku Cibulka mûïe b t celomûstsky atraktivní. 1 1 Svahy Motolského údolí vpravo golfové hfii tû, vlevo lesní porosty parku Cibulka. 2 Pûchava vápnomilná (Sesleria albicans) roste na v chozu diabasû nad krematoriem

7 Pfiírodní park Modfianská rokle-cholupice Vyhlá en v roce 1991 o rozloze ha. Území pfiírodního parku se nachází v prostoru obcí Modfiany, Komofiany, Písnice, Cholupice a Toãná. Zaujímá severní svah BfieÏanského údolí a pás lesû táhnoucí se na svazích pfiivrácen ch k Vltavû smûrem na sever po údolí Komofianského potoka a Modfianskou rokli. Dále sem patfií pfieváïnû bezlesé plo iny mezi Toãnou, Cholupicemi a Písnicí, na níï se nachází Cholupická baïantnice. Jde o ãlenitou a zãásti souvisle zalesnûnou krajinu íãanské plo iny pfii jihov chodním okraji praïského území, která si dosud na mnoh ch místech zachovala pfiírodû blízk ráz. Vût í ãást území tvofií bfiidlice a droby tûchovické skupiny neoproterozoika, které v západní ãásti ancí a na potoce Kálku stfiídají kyselé vulkanity davelského souvrství náleïejícího skupinû kralupskozbraslavské. Podél v razné tektonické linie závistského zlomu, probíhající od Závisti severov chodním smûrem do stfiední ãásti Modfianské rokle, jsou neoproterozoické horniny nasunuty na souvrství ordoviku, letenské souvrství. Vulkanity davelského souvrství vytváfiejí skalní v chozy v BfieÏanské rokli. V Modfianské rokli jsou odkryty dobfií ské slepence neoproterozoika a pfii ústí BfieÏanské rokle do vltavského údolí se vypíná skála v silniãním záfiezu, tvofiená strmû uklonûn mi bfiidlicemi a pískovci aï kfiemenci letenského souvrství PP U Závisti. Z pûd pfievaïují mezotrofní kambizemû, na prud ích svazích vystupují rankery. Zatímco Modfianská rokle byla je tû na poãátku 20. století víceménû bezlesá a na skalách na jejím jiïnû orientovaném svahu rostly nûkteré v znamné xerotermní rostliny, mezi jin m i hvozdík siv (Dianthus gratianopolitanus), zachovaly si srázy ancí svou pfiirozenou vegetaci tvofienou kyselou doubravou na plo inû (Luzulo albidae-quercetum) a zakrslou bfiekovou doubravou (Sorbo torminalis-quercetum) na svazích, v níï se ostrûvkovitû vyskytuje i tfiemdava bílá (Dictamnus albus). Naproti tomu severnû orientované srázy do údolí Kálku tvofií daleko vlhãí dubohabfiiny (Melampyro nemorosi-carpinetum). Ve keré lesní porosty jsou dnes v znamn m refugiem drobné i vût í fauny. Îije zde bûïná lesní zvûfi i nûkteré pozoruhodné druhy bezobratl ch, napfi. luïní plï dvouzubka luïní (Perforatella bidentata) v jaseninách na dnû Modfianské rokle. Îije zde i mlok skvrnit (Salamandra salamandra) a proniká sem prase divoké (Sus scrofa). Územím dnes vede fiada upraven ch stezek, které zpfiístupàují nûkteré tûïko pfiístupné úseky. V znamn m objektem je i keltské oppidum Závist, jehoï severní ãást s mocn mi valy a pfiíkopy leïí na návr í ance. Pohled ze skal ancí na protûj í Hradi tû patfií dnes mezi malebné scenérie v blízkém okolí Prahy, i kdyï v minulosti lo o ru nou kfiiïovatku lidsk ch kultur, které se zde rozvíjely bûhem dvou tisíc let pfied n. l. Ru iv m prvkem na jiïním okraji parku je dnes znaãnû frekventovaná komunikace BfieÏansk m dolem. V znam z hlediska ochrany pfiírody dokládá vyhlá ení maloplo n ch zvlá tû chránûn ch území PP Cholupická baïantnice, PP Modfianská rokle, PR ance a PP U Závisti na území pfiírodního parku. 1 1 Modfianská rokle je dnes dûleïit m rekreaãním zázemím pro obyvatele okolních sídli È. Leteck snímek ukazuje v sadbu akátu na jiïnû orientovan ch svazích, smrku na severních a porost jasanû, ol í, vrb a topolû podél potoka. V nezalesnûn ch plo kách na jiïních svazích se uchovala vzácná teplomilná kvûtena, napfi. kfiivatec ãesk (Gagea bohemica). 231

8 Pfiírodní park Prokopské adalejské údolí Vyhlá en v roce 1993 na plo e 725 ha. Stfiednû velk park leïí na jihozápadû Prahy, kde pokr vá celou oblast Dalejského a Prokopského údolí, od eporyj a Nov ch Butovic aï po Zlíchov nedaleko ústí Dalejského potoka do Vltavy. Témûfi celé území budují horniny siluru a devonu, pfiedev ím rûzné typy vápencû. Dále se uplatàují bfiidlice a produkty bazaltového podmofiského vulkanismu (diabasy a jejich tufy), které jsou souãástí podmofiské silurské novoveské sopky. Okrajovû zasahují na území parku i horniny svrchního ordoviku, pfiedev ím pískovce a bfiidlice kosovského souvrství. Z pokryvû se vyskytují men í závûje pleistocenní spra e a okrajovû na plo inách nad údolím relikty neogenních tûrkopískû, cenomansk ch pískovcû a jílû. Údolní záfiez i postranní rokle mají vût inou strmé svahy se skalními v chozy. V dolní, v chodní ãásti pfiírodního parku vykazuje v kov rozdíl mezi plo inou a dnem údolí více neï stometrov rozdíl. Svahy vynikají ãlenitostí podmínûnou rûznou odolností hornin proti odnosu. SníÏené partie, tvofiící ãasto svahové stupnû a sedla, obvykle odpovídají bfiidlicím, skály a dílãí vyv eniny odolnûj ím vápencûm. Vystupuje zde celá fiada pozoruhodn ch útvarû, jako je strm nárazov svah na soutoku Dalejského a Prokopského potoka, tzv. Klukovick amfiteátr s protilehl m vrchem piãákem, hfiebeny Bíl ch skal lemující ostroïnu Butovického hradi tû, mohutn masiv Dívãích hradû nad Zlíchovem, bizarnû formované holé skalky diabasov ch aglomerátû novoveské sopky zvané Hemrovy skály i blízk AlbrechtÛv vrch a rûzné strïe, pfiedev ím Bílá rokle u hluboãepského hfibitova erodovaná zãásti ve star ch kaolinick ch zvûtralinách. Georeliéf zpestfiují ãetné lomové odkryvy rûzného typu i stáfií. Jsou to strmû spadající vrstevní lavice, odkryté v bûrovou tûïbou v nejstar ích dobách, napfi. umûl kaàon u Jezírka vznikl vytûïením svisle vztyãen ch lavic tfiebotovsk ch vápencû spodního devonu, monumentální hladké stûny Vysoké i nedávno opu tûn Prokopsk velkolom s vysokou strmou stûnou ukazující faciální zmûny spodnodevonsk ch vápencû stupàû prag a zlíchov. Jsou zde i krasové jeskynû, napfi. soustava Korálov ch jeskyní v Klukovickém amfiteátru nebo Hluboãepská jeskynû ve skalním stupni na návr í Ba ta s otevfienou drolinou na úpatí. Velká Prokopská jeskynû byla zniãena tûïbou v Prokopském velkolomu. V rokliãce v chodnû od Klukovického amfiteátru je i men í prameni tû usazující pûnovec (Stydlá voda). Je zde pestr pûdní pokryv, v nûmï se silnû uplatàují rendziny, ménû rankery, dále kambizemû a hnûdozemû na hlinit ch podkladech. PÛvodní lesní vegetace se zachovala jen v Dalejském háji proti b valému Prokopskému velkolomu. Najdeme zde dubohabfiiny (Melampyro nemorosi- -Carpinetum), habrové javofiiny i lipo-javorové po Vrcholem Dívãí hrady nad Zlíchovem (na snímku vpravo) zasahuje Prokopské údolí aï k Vltavû. Uprostfied je vidût Ïelezniãní oblouk tzv. PraÏského semmeringu. Tmavû zelené v sadby introdukované borovice ãerné nápadnû vystupují z okolní vegetace jiïnû uklonûn ch svahû nad zástavbou Hluboãep. 2 Jezírko v Hluboãepích vzniklo samovoln m zatopením lomu po vytû- Ïen ch tfiebotovsk ch vápencích.

9 rosty na sutích (Aceri-Carpinetum), na such ch hranách i teplomilné doubravy s dubem p fiit m (Quercion pubescenti-petraeae), pfiecházející na hranách skal do otevfien ch ploch s v skytem tfiemdavy bílé (Dictamnus albus) a kakostu krvavého (Geranium sanguineum). Na skalkách obrácen ch k severu jsou porosty pûchavy vápnomilné (Sesleria albicans) i kdysi vysazeného lomikamene dlouholistého (Saxifraga hostii), kter pochází z Alp a pfieïívá zde jiï od poloviny 19. století. Ostatní lesní porosty na okrajov ch pláních a nûkter ch stráních jsou z velké ãásti vysazené bûhem 20. století a pozûstávají zvût í ãásti z nevhodn ch dfievin, k nimï patfií trnovník akát (Robinia pseudacacia) a borovice ãerná (Pinus nigra). Teprve nedávno vysazené porosty na okrajov ch plo inách mají sloïení pfiíznivûj í, ale i tak se znaãnû li í od potenciální lesní vegetace tûchto stanovi È. Nejvût í hodnotu mají stepní a skalní fytocenózy s fiadou pozoruhodn ch chránûn ch a ohroïen ch druhû, zejména jsou to kavyly (Stipa joannis, S. pulcherrima, S. capillata), sasanka lesní (Anemone sylvestris), koniklec luãní ãesk (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), devaterníãek ed (Rhodax canus), mochna píseãná (Potentilla arenaria) a kostfiava walliská (Festuca valesiaca). BûÏn je bûlorozchodník skalní (Oreosedum album), netfieskovec v bûïkat (Jovibarba globifera) imatefiídou ka ãasná (Thymus praecox). Pozoruhodná je stepní vegetace na Hemrov ch skalách, kde vystupují mezi jednotliv mi drny plochy holé horniny a kde se hojnû vyskytuje reliktní ãesnek tuh (Allium strictum). Prokopské údolí je dodnes v znamn m stanovi tûm drobné teplomilné fauny, pfiedev ím plïû, z nichï nejpozoruhodnûj í je odsud popsan neoendemick druh vfietenka lesklá (Bulgarica nitidosa). Celkovû je fauna bezobratl ch v znamná ve v ech skupinách. Z prehistorického hlediska má v znam Butovické hradi tû. Jedná se o slovanské hradi tû, osídlené i ve star ích dobách, které v ak zatím nebylo podrobnû zkoumáno. AÏ do poloviny 20. století bylo údolí v znamn m místem poutí do míst dne ního Prokopského lomu, kde vystupovala stupàovitá skalní stûna s pomûrnû rozsáhlou jeskyní a kostelíkem sv. Prokopa z roku 1712 na vrcholu. Jeskynû byla sídli tûm prehistorick ch lovcû a nalezly se v ní i pozûstatky vymfielé ãtvrtohorní fauny velk ch elem. Padla za obûè lomu a v roce 1966 byl zbyteãnû odstranûn i kostel sv. Prokopa, barokní stavba z rodinné dílny architektû DienzenhoferÛ. Pfiírodní park tvofií rámec celému souboru maloplo n ch chránûn ch území, z nichï nûkterá mají zejména po geologické stránce v znam daleko pfiesahující hranice âeské republiky. Nicménû vût inou maloplo nû chránûná území pfiedstavují i stanovi tû velmi cenn ch xerotermních biocenóz. Od v chodu k západu se jedná o PP Ctirad, PR Prokopské údolí, PP Opatfiilka-âerven lom, PP U Nového ml na, NPP Dalejsk profil a NPP PoÏáry. Z v ãtu je zfiejm mimofiádn pfiírodovûdn v znam tohoto pfiírodního parku, kter se postupnû stává pfiírodní oázou v moderním intravilánu, coï vede k jeho zv ené náv tûvnosti. Má velk v znam i jako objekt nauãn ch a mezinárodních exkurzí, pfiedev ím geologick ch, ale i biologick ch a v nové dobû i krajináfisk ch, protoïe zejména v jeho v chodní ãásti v prostoru Hluboãep se zde kombinací pfiírodních útvarû, ãetn ch lomû i komunikaãních staveb vytvofiil podivuhodn krajinn obraz, kter ukazuje moïnosti zaãlenûní tû- Ïebních prostorû i technick ch staveb do krajiny, která si pfies tyto zásahy dosud zachovala bohatství pfiírodních hodnot a estetick vzhled. Tento v znam byl v povûdomí znalcû krajiny uï dávno. JiÏ v období 20. let 20. století byl pfiírodní park navrhován v koncepci roz ífiení tzv. Velké Prahy. V 60. letech 20. století vznikla iniciativou Dr. ZdeÀka Eberla pfii PraÏském stfiedisku státní památkové péãe a ochrany pfiírody komise pro zfiízení pfiírodního parku, která pfies ãetná úskalí dokázala udrïet proponované hranice pfied expanzivní zástavbou Jihozápadního Mûsta a dosáhla zpracování komplexní architektonické a pfiírodovûdecké studie na obnovu celého území

10 Pfiírodní park Radotínsko- -chuchelsk háj Vyhlá en v roce 1990 na plo e ha. Pomûrnû rozsáhlé území zahrnuje svahy údolí Vltavy a Berounky od Barrandovsk ch skal na severu po StaÀkovku na jihu vãetnû âertovy strouhy, Pfiídolí a Radotínského údolí od hranic Prahy nad Rutick m ml nem k okraji Radotína a pfiítokû Radotínského potoka od Zadní Kopaniny, Kosofie, Lochkova i Slaviãího údolí. Svahy obrácené k Berounce a Vltavû tvofií vût inou prvohorní bfiidliãná souvrství svrchního ordoviku, zatímco souvrství siluru a devonu vystupují dále k severozápadu i ve svahu nad Vltavou ve v bûïku parku u Chuchle. Silurské bfiidlice a vápence s Ïílami bazaltû (diabasû) a devonské vápence i bfiidlice jsou názornû odkryty v mnoha skalních v chozech v boãních údolích pfiítokû Vltavy a Berounky, zatímco na mezilehl ch plo inách jsou povût inû zakryté relikty bazálních vrstev svrchní kfiídy (cenomanu), popfiípadû terciérními a kvartérními pokryvy. I kdyï jde o plo inu se zarovnan m povrchem, má celé území ãlenit ráz dík hlubok m údolním záfiezûm, které mu pfii pohledu od Vltavy a Berounky propûjãují malebn kopcovit vzhled. Podobnû je tomu i v jednotliv ch údolích, kde ãetné skalní útvary nejen zpestfiují krajinn obraz, ale i názornû odkr vají geologickou stavbu této severov chodní ãásti âeského krasu, a stejnû tak i v úseku Barrandovsk ch skal na nejzaz ím severov chodû parku. K odkrytí geologické stavby pfiispívají i ãetné lomy, dnes vût inou jiï opu tûné, které se nacházejí v rûzn ch stupních spontánní revitalizace. Pestrému horninovému podkladu odpovídá i bohatství pûd, mezi nimiï se vedle kambizemí a hnûdozemí na hlub ích zvûtralinách resp. spra ov ch pokryvech uplatàuje i celá kála rendzin, pararendzin a na prud ích srázech a skalách irankerû. Pestr horninov podklad i ãlenit georeliéf se obráïejí i v bohatství Ïivé pfiírody, kterou charakterizují teplé háje od dubohabfiin (Melampyro nemorosi- -Carpinetum) po dfiínové doubravy (Corno-Quercetum) a celá kála skalních stepí, rozrûznûn ch podle povahy podkladu. Tento stav vedl k vyhlá ení fiady chránûn ch území rûzn ch kategorií. Do území parku zasahuje sv m severov chodním v bûïkem v Ra Zalesnûné Radotínské údolí je zbytkem pûvodní krajiny v zemûdûlsky osídleném okolí.

11 dotínském údolí CHKO âesk kras. Z maloplo - n ch území pfiedev ím geologického charakteru jde o dûleïité geologické profily a nalezi tû zkamenûlin pfiesahující v znamem hranice âeské republiky. V pfiírodním parku leïí NPP Barrandovské skály, NPP Cikánka I, Cikánka II, NPP âerná rokle, PR Homolka, PR Chuchelsk háj, PR Klapice, NPP Lochkovsk profil, PP Nad závodi tûm, PP Orthocerov lûmek, PP Radotínské skály, PR Radotínské údolí, PR Slaviãí údolí, PR StaÀkovka a PP Zmrzlík. JiÏ sama tato koncentrace chránûn ch území ukazuje vysokou pfiírodní a nauãnou hodnotu parku. âást území byla vyhlá ena k ochranû cel ch ekosystémû, napfi. Radotínské údolí, StaÀkovka, Slaviãí údolí nebo Chuchelsk háj. Vzhledem k uvedenému bohatství se lze zmínit napfi. jen o nejv znamnûj ích skuteãnostech, t kajících se bioty. Chuchelsk háj pfiedstavuje snad nejzachovalej í mozaiku dubohabfiin (Melampyro nemorosi-carpinetum), dfiínov ch doubrav (Corno- -Quercetum) i suèov ch porostû (Aceri-Carpinetum) na praïském území díky plnû rozvinutému bylinnému patru, které zejména v jarním aspektu uchvátí náv tûvníka porosty kvetoucích dymnivek (Corydalis sp.). Zahrnuje v sobû i Chuchelskou skálu, kde na diabasovém podkladû roste kosatec bezlist (Iris aphylla), ãesnek tuh (Allium strictum) itfiemdava bílá (Dictamnus albus). V PR Radotínské údolí se zachovaly poslední v skyty vãelní ku rakouského (Dracocephalum austriacum) a lomikamene vïdyïivého (Saxifraga paniculata) na území Prahy, v pásu Barrandovsk ch skal pak nejvût í souvisl porost bûlozáfiky liliovité (Anthericum liliago). Pfiesto, Ïe území pfiírodního parku bylo znaãnû dotãeno tûïbou kamene, pfiedev ím vápencû, i existencí dne ní Lochkovské cementárny pfiímo v centru parku, je zde zachováno stále takové bohatství pfiírodních hodnot, jako málokde v ãesk ch zemích. Území má prvofiad v znam pro krátkodobou rekreaci praïského obyvatelstva i jako cílová oblast odborn ch exkurzí vysok ch kol a mezinárodních kongresû a sympozií. 2 2 Defilé Barrandovsk ch skal a navazující Chuchelsk háj jsou v znamné pro poznání geologické minulosti a pro uchování souãasné biodiverzity. 235

12 Pfiírodní park Rokytka Vyhlá en v roce 1990 na rozloze 105 ha. Nachází se pfii v chodní hranici praïského území a vyznaãuje se velmi protáhl m úzk m tvarem, kter je dán mûlk m údolím Rokytky zafiíznut m do bezlesé zemûdûlské krajiny íãanské plo iny. Údolí je zahloubeno do bfiidlic a drob neoproterozoika tûchovické skupiny, jen na severním konci parku uhájku vystupují bfiidlice a pískovce spodního ordoviku. Z pûd pfievaïují kambizemû a hnûdozemû, na údolních svazích s plo kami rankerû. JiÏní konec leïí u Rade ovic a Pacova, severní tvofií okraj Kolodûjské obory. V parku se nacházejí dvû men í obce Nedvûzí a Kralovice, na severu pak na levém bfiehu Rokytky Hájek. Jde z velké ãásti o kulturní krajinu podél vût ího potoka s lukami, bfiehov mi porosty a men ími ostrûvky kfiovin na nevysok ch údolních stráních. Jen v jiïní ãásti se rozkládá vût í lesní komplex, PR M to, v nûmï se pfiedev ím uplatàují dubohabfiiny (Melampyro nemorosi-carpinetum) ptaãincové ol iny (Stellario-Alnetum glutinosae) a habro- vé javofiiny (Arunco-Aceretum glutinosae) pfieru ované louãkami v nivû, dnes neobhospodafiovan mi. Rokytka zde tvofií pfiirozené meandry. V pfiírodním parku se vyskytuje hájová kvûtena a dosti zajímavá fauna bezobratl ch, mimo jiné i plï v znaãn pro teplé háje Sphyradium doliolum. Na silnû zarûstajících skalách se je tû udrïelo nûkolik mal ch populací kfiivatce ãeského (Gagea bohemica). Park pfiedstavuje úzk pás zpestfiující jinak jednotvárnou polní krajinu, která se táhne po jeho obou stranách. Z hlediska ekologického pfiedstavuje typick stream-koridor, tj. údolí s vodním tokem umoïàujícím ífiení rûzn ch rostlin i ÏivoãichÛ, ktefií se jinak v okolí nevyskytují. V na em pfiípadû jde o druhy ífiící se z vlhãí, chladnûj í pahorkatiny na jihu smûrem do niï í, odlesnûné oblasti dále na severu. Oblast parku i jeho okolí zatím nenabyla pfiímûstského charakteru a zachovala si venkovsk vzhled. Pfiírodní ráz si nejlépe zachovala lesnatá partie nad Nedvûzím, kde je dnes vyhlá ena PR M to. 1 1 Obora v Kolodûjích byla zfiízena na toku Rokytky v návaznosti na zámek. 236

13 Pfiírodní park íãanka Vyhlá en v roce 1984 na plo e 401 ha. Území men ího rozsahu zahrnuje údolí íãanky ( íãanského potoka) mezi Uhfiínûvsí a LítoÏnicí u Nové Dubãe. Podobnû jako ve v chodnûji poloïeném údolí Rokytky jde i zde o mûlké rozevfiené údolí zahloubené do bezlesé, pûvodnû zemûdûlské krajiny íãanské plo iny, kam dnes jiï postupnû zasahuje pfiímûstská zástavba. Luãinaté úseky s bfiehov mi porosty podél íãanky ( íãanského potoka) se stfiídají s lesy a rybníky. V znamn mi prvky území jsou Uhfiínûvská obora, pomûrnû velk Podlesk rybník (14 ha) a okrsek zvan LítoÏnice se soustavou men- ích rybníkû v nivû potoka a pfiilehl m hájem. Místní krajinnou dominantou je hfibet RohoÏník v Dubãi tvofien pevn mi fievnick mi kfiemenci. JiÏní ãást území tvofií bfiidlice a prachovce neoproterozoika tûchovické skupiny. Podél Podleského rybníka smûrem po proudu vystupují za závistsk m zlomem ordovické bfiidlice áreckého souvrství, oddûlené od bfiidlic dobrotivského souvrství pevn mi skaleck mi kfiemenci a v e i fievnick mi kfiemenci. V pomûrnû plochém terénu u LítoÏnice jiï pfievládají mûkãí bfiidlice. PÛdní pomûry jsou podobné jako na Ro- kytce. V rámci parku leïí tfii maloplo ná chránûná území. Nejv znamnûj í je pomûrnû rozsáhlá Obora u Uhfiínûvsi (PP), je to star, pfieváïnû dubohabrov svûïí les (Melampyro nemorosi-carpinetum) na spra ov ch hlínách, kter pfiechází plynule do stfiemchové jaseniny (Pruno-Fraxinetum) v iroké nivû íãanky. Niva je prorostlá vût inou loukami a lemovaná nevysok m, ale dosti strm m lesnat m svahem na protûj ím bfiehu. V znamn m krajinn m prvkem je Podlesk rybník. Dal ím pfiírodním zákoutím je PP LítoÏnice. V kategorii pfiírodních památek je vyhlá en i hfibet RohoÏník v Dubãi. V tomto území, které pfiedstavuje jakousi oázu pfiírody uprostfied jinak intenzivnû hospodáfisky vyuïité krajiny, na ly útoãi tû nûkteré cenné druhy rostlin, napfi. ochmet evropsk (Loranthus europaeus) v Uhfiínûveské obofie, kde Ïije i krutihlav obecn (Jynx torquilla), s ãek obecn (Athene noctua), li ka obecná (Vulpes vulpes) aroste fiada druhû hub, zatímco rybniãní komplex v LítoÏnici poskytuje vhodné prostfiedí pfiedev ím pro ptáky, k nímï patfií moták pochop (Circus aeruginosus), ãejka chocholatá (Vanellus vanellus) nebo i moudivláãek luïní (Remiz pendulinus). 1 1 Pohled na plochou nivu íãanky jiïnû od Dubãe. V popfiedí ãístírna odpadních vod, vlevo v pozadí návr í RohoÏník, kolem nûhoï se íãanka obrací k v chodu a protéká rybníkem V RohoÏníku. 237

14 Pfiírodní park árka-lysolaje Vyhlá en v roce 1990 na území o rozloze ha. Rozsáhlej í území se prostírá podél áreckého (Litovického) potoka od vodní nádrïe DÏbán po jeho ústí do Vltavy vãetnû Lysolajského údolí a strïe Housle i lesnat ch strání Hlásku nad Nebu icemi a dvojitého údolí spadajícího k v chodu smûrem od okraje leti tû. Jde o v znamnou pfiírodní partii na severozápadním okraji praïského území. Jádrem je pomûrnû hluboké údolí áreckého (Litovického) potoka ostfie zafiíznuté do pevn ch hornin neoproterozoika kralupsko-zbraslavské skupiny. Kromû pfievaïujících bfiidlic a drob zde vystupují v podobû mohutn ch skal mimofiádnû odolné silicity (buliïníky). Pfii jiïním okraji zasahují na území parku ordovické árecké bfiidlice, tûïené v cihelnû na Jenerálce, a skalecké kfiemence, dob vané v zaniklém lomu nad koupali tûm DÏbán. V nejvy ích polohách pfii horní hranû údolních záfiezû vystupují subhorizontálnû uloïené druhohorní pískovce a písãité slínovce (opuky) svrchní kfiídy, názornû odkryté ve strïi Housle u Lysolaj. âlenit terén s v chozy rûzn ch hornin, skalními stûnami s rûznou orientací i inverzními roklemi podmiàují bohatství pûd i Ïivé pfiírody, dnes chránûné v fiadû okrskû, mezi nimiï vyniká PR Divoká árka a PP Housle. Z pûd se uplatàují kambizemû, hnûdozemû, ménû i ãernozemû na hlub ích substrátech. Strmé údolní svahy charakterizují rûzné variety rankerû. Jádrem Divoké árky je soutûska v buliïnících zvaná DÏbán, za níï po roz ífieném úseku v bfiidlicích následuje dal í soutûska mezi mohutn mi skalami Dívãího skoku a Îabáku. Stûny DÏbánu jsou obohaceny Ïivinami z pravûk ch hradi È na estákovû a Kozákovû skále, které soutûsku svírají. Nacházíme zde typickou kvûtenu skalní stepi s hojnou tafiicí skalní (Aurinia saxatilis), ãesnekem chlumním (Allium senescens), bûlorozchodníkem skalním (Oreosedum album), skalníkem celokrajn m (Cotoneaster integerrimus) a dal ími druhy. Na skalních hfiebenech, kam se obohacen materiál nemohl dostat rostou jen chudé vfiesoviny s metliãkou kfiivolakou (Avenella flexuosa) a zakrsl mi duby (Quercus petraea), bfiízou bûlokorou (Betula pendula) a jefiábem ptaãím (Sorbus aucuparia). Je tû v 19. století byla vût ina plochy parku bezlesá. V jimkou bylo nûkolik lesních porostû s ochuzen m bylinn m pat Skály soutûsky DÏbán v PP Divoká árka se na jafie pokr vají Ïlut mi kvûty tafiice skalní (Aurinia saxatilis).

15 rem, napfi. Nebu ick háj a porosty, tvofiené dubohabfiinami (Melampyro nemorosi-carpinetum) nebo porosty blíïe poutního kostelíka Sv. Matûje. Velká ãást strání byla vypásána, a proto se na fiadû míst vytvofiila vfiesovi tû a teplomilná kefiová a travnatá spoleãenstva s fiadou vzácn ch druhû. K nim patfií napfi. kfiivatec ãesk (Gagea bohemica) i koniklec luãní ãesk (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica). Bûhem ãasu nûkteré plochy zarostly pfiirozenou sukcesí, vût ina v ak byla umûle zalesnûna, ãasto v ak nevhodn mi nebo cizími dfievinami, napfi. smrkem ztepil m (Picea abies), modfiínem opadav m (Larix decidua), borovicí lesní (Pinus sylvestris) nebo trnovníkem akátem (Robinia pseudacacia). Kdysi kosené, zãásti zamokfiené údolní louky dnes zarûstají vysokou vegetací a na podmáãen ch místech, tfieba nad Jenerálkou, se mûní v rákosiny. Zejména horní ãást parku obklopující PR Divoká árka je dnes upravena jako pfiírodní park a patfií mezi krajináfisky nejatraktivnûj í okrsky praïského prostoru. Unikátními útvary z hlediska geomorfologie jsou soutûska DÏbán a strïovitá rokle Housle, kde kdysi rostla i bohatá stepní flóra, dnes zachovaná jiï jen ve zbytcích. Území má v znam i z hlediska prehistorie, jelikoï DÏbán, a pfiedev ím Kozákova skála byla opevnûn m hradi tûm v nûkolika obdobích pravûku, zejména v dobû bronzové (kultura knovízská) i v dobû prvních SlovanÛ. Park má jako území vhodné pro odborné pfiírodovûdecké i krajináfiské exkurze velk v znam vûdeck i rekreaãní a patfií mezi pfiední pozoruhodnosti Prahy Na úpatí skal jsou mohutné balvanité sutû, dnes vût inou porostlé vegetací. 3 alvûj hajní (Salvia nemorosa) se vyskytuje ãasto kolem b val ch valû prehistorick ch sídli È, napfi. na Kozákovû skále. 239

16 KLÁNOVICK LES-CYRILOV STR. 125 CHVALSK LOM STR. 121 JENERÁLKA STR. 123 KALVÁRIE V MOTOLE STR

17 HOMOLKA STR. 112 CHOLUPICKÁ BAÎANTNICE STR

18 HAVRÁNKA (1) STR. 111 SALABKA (2) STR. 189 VELKÁ SKÁLA (3) STR. 212 DALEJSK PROFIL (1) STR. 104 POÎÁRY (2) STR. 172 BAÎANTNICE V SATALICÍCH (1) STR. 94 VINO SK PARK (2) STR. 214 BRANICKÉ SKÁLY (1) STR. 97 POD ÎVAHOVEM (2) STR

19 KR ÁK (1) STR. 132 ANCE (2) STR. 244 UZÁVISTI (3) VIZ MAPA STR. 244 LÁDVÍ STR. 134 LETENSK PROFIL STR. 135 MEANDR BOTIâE STR

20 ANCE (1) STR. 197 U ZÁVISTI (2) STR. 205 KR ÁK (3) VIZ MAPA STR. 243 PODHO Í (1) STR. 168 BOHNICKÉ ÚDOLÍ (2) STR. 96 POâERNICK RYBNÍK (1) STR. 163 XAVEROVSK HÁJ (2) VIZ MAPA STR. 217 KRÁLOVSKÁ OBORA (1) STR. 130 PECKA (2) STR

21 CHUCHELSK HÁJ (1) STR. 119 BARRANDOVSKÉ SKÁLY (2) VIZ MAPA STR. 245 BARRANDOVSKÉ SKÁLY (1) STR. 92 POD KOLOU (2) STR. 164 ÎELEZNIâNÍ ZÁ EZ (3) STR. 224 CHUCHELSK HÁJ (4) VIZ MAPA STR. 245 U BRANICKÉHO PIVOVARU (5) STR

22 ÚDOLÍ ÚNùTICKÉHO POTOKA (1) STR. 208 ROZTOCK HÁJ-TICHÉ ÚDOLÍ (2) VIZ ST EDNÍ âechy BOHNICKÉ ÚDOLÍ (1) STR. 96 SEDLECKÉ SKÁLY (2) STR. 190 ZÁMKY (3) STR. 219 PODHO Í (4) VIZ MAPA STR. 168 ROZTOCK HÁJ-TICHÉ ÚDOLÍ (5) VIZ ST EDNÍ âechy ÚDOLÍ ÚNùTICKÉHO POTOKA (6) VIZ MAPA STR. 246 CIKÁNKA I (1) STR. 100 CIKÁNKA II (2) STR. 101 ZMRZLÍK (3) STR. 222 LOCHKOVSK PROFIL (4) VIZ MAPA STR. 248 RADOTÍNSKÉ ÚDOLÍ (5) VIZ MAPA STR. 256 MOTOLSK ORDOVIK (1) STR. 146 UHÁJÒ (2) STR

23 DIVOKÁ ÁRKA STR. 106 BABA (1) STR. 90 PODBABSKÉ SKÁLY (2) STR. 166 CIHELNA V BAÎANTNICI STR

24 LOCHKOVSK PROFIL (1) STR. 138 ORTHOCEROV LÒMEK (2) STR. 158 CIKÁNKA I (5) VIZ MAPA STR. 246 SLAVIâÍ ÚDOLÍ (4) STR. 193 HVÍÎëALKA (7) VIZ MAPA STR. 256 KLAPICE (8) VIZ MAPA STR. 256 âerná ROKLE (6) VIZ ST EDNÍ CECHY RADOTÍNSKÉ SKÁLY (3) STR. 182 HOUSLE STR. 114 PRAÎSK ZLOM STR

25 LÍTOÎNICE STR

26 CTIRAD (1) STR. 102 OPAT ILKA-âERVEN LOM (2) STR. 156 PROKOPSKÉ ÚDOLÍ (3) STR. 174 U NOVÉHO ML NA (4) STR. 203 BARRANDOVSKÉ SKÁLY (5) VIZ MAPA STR. 245 BRANICKÉ SKÁLY (6) VIZ MAPA STR. 242 POD KOLOU (7) VIZ MAPA STR. 245 POD ÎVAHOVEM (8) VIZ MAPA STR. 242 ÎELEZNIâNÍ ZÁ EZ (9) VIZ MAPA STR. 245 BÍLÁ SKÁLA STR

27 MILÍâOVSK LES A RYBNÍKY STR. 142 M TO STR. 147 OBORA V UH ÍNùVSI STR. 152 PITKOVICKÁ STRÁ STR

28 MOD ANSKÁ ROKLE (1) STR. 144 V HROBECH (2) STR. 210 OBORA HVùZDA STR. 150 NAD ZÁVODI TùM STR

29 NAD ML NEM STR. 148 PROSECKÉ SKÁLY STR. 181 ROHOÎNÍK-LOM V DUBâI STR

30 SKALKA STR. 192 V PÍSKOVNù STR. 211 VIDOULE STR. 213 ZLATNICE STR

31 XAVEROVSK HÁJ STR. 217 ÚDOLÍ KUNRATICKÉHO POTOKA STR

32 HVÍÎëALKA (1) STR. 117 RADOTÍNSKÉ ÚDOLÍ (2) STR. 184 CIKÁNKA I (3) VIZ MAPA STR. 246 CIKÁNKA II (4) VIZ MAPA STR. 246 LOCHKOVSK PROFIL (5) VIZ MAPA STR. 248 ZMRZLÍK (6) VIZ MAPA STR. 246 âerná ROKLE (1) VIZ ST EDNÍ âechy KLAPICE (2) STR. 128 PODBABSKÉ SKÁLY (3) VIZ MAPA STR

33 STA KOVKA STR

34 JABLO KA (1) STR. 122 TROJSKÁ (2) STR. 199 âimické ÚDOLÍ STR. 103 HRNâÍ SKÉ LOUKY STR

35 Památné stromy 14. Líska turecká, Mâ Praha 1, k. ú. Hradãany, p. ã. 274, poblíï hvûzdárny na Petfiínû z roku O: 256 cm, Vs: 8 m, S: 71 let. 1. Dub letní, dva samostatné stromy, k. ú. Bohnice, p. ã. 607, 613, v centru âimického háje u hájovny, star í u kfiiïovatky cest pfied hájovnou, druh na okraji lesního porostu za hájovnou. O: 355, 493 cm, Vs: 32, 5; 28 m, S: 200, 250 let. 2. Hru eà obecná, k. ú. Braník, p.ã. 170, ve stráni tûsnû pod komunikací Vysoká cesta, proti zahradû domu ã. p. 8/121. O: 189 cm, Vs: 15 m, S: 120 let. 3. Dub letní, k. ú. Bfiezinûves, p. ã. 7, parãík na koneãné autobusû MHD v ulici U Parku. O: 393 cm, Vs: 26 m, S: 150 let. 4. Dub letní, Mâ Praha 7, k. ú. Bubeneã, p. ã. 1893/9, na Císafiském ostrovû, pfii místní komunikaci a nasypané ochranné hrázi pfii plavebním kanálu. O: 410 cm, Vs: 18 m, S: 120 let. 5. Jinan dvoulaloãn, Mâ Praha 7, k. ú. Bubeneã, 1772/1, b valé zahradnictví u Královské obory. O: 346 cm, Vs: 15 m, S: 110 let. 6. Platan javorolist, k. ú. Dejvice, p. ã. 4838, pfied rodinnou vilou (památka z roku 1860) ã. p. 20/2523 v ul. V Podbabû. O: 404 cm, Vs: 18 m, S: 120 let. 7. Dub letní, k. ú. Dolní Chabry, p. ã. 541, v rohu zahrady v blízkosti potoka a rybníãku u kfiiïovatky ulic U Rybníãka a Krbická. O: 349 cm, Vs: 24 m, S: 120 let. 8. Dub letní, k. ú. Dolní Poãernice, p. ã. 303, u hospodáfiské budovy na zahradû domu ã. p. 240 v ulici Národních hrdinû. O: 546 cm, Vs: 25 m, S: 250 let. 9. Jasan ztepil, k. ú. Dubeã, p. ã. 2, u kostela sv. Petra na Lipovém námûstí v Dubeãku. O: 344 cm, Vs: 19 m, S: 110 let. 10. Jasan ztepil, k. ú. Horní Poãernice, p. ã. 191, v areálu Z v ulici Bártlova. O: 337 cm, Vs: 18 m, S: 110 let. 11. Dub letní, Mâ Praha 9, k. ú. Hostavice, p. ã. 914, návesní prostor 15. Dub letní, skupina dvou stromû, k. ú. Cholupice, p. ã. 342, hraniãní stromy na jihozápadním okraji baïantnice. O: 418, 434 cm, Vs: 22 m, S: 250 let. 16. Lípa malolistá, k. ú. Kbely, p. ã. 1771/1, v ul. Krnská, naproti ústí ul. Dûtenická. O: 330 cm, Vs: 19 m, S: 150 let. 17. Dub letní, k. ú. Klánovice, p. ã. 677, soukromá zahrada pfii ã. p. 218, v ulici Krovova. O: 343 cm, Vs: 24 m, S: 200 let. 18. Dub letní, Mâ Praha 8, k. ú. Kobylisy, p. ã. 2364/1, parkovû upravená plocha na sídli ti Kobylisy pfii ulici Stfielniãná. O: 380 cm, Vs: 28 m, S: 140 let. 19. Lípa malolistá, Mâ Praha 12, k. ú. Komofiany, p. ã. 687, soukromá zahrada pfii ulici Na abatce (naproti zámku Komofiany). O: 360 cm, Vs: 18 m, S: 150 let. 20. Lípa malolistá, Mâ Praha 4, k. ú. Krã, p. ã. 2998, pfii VídeÀské ulici (proti vyústûní ulice Trnkovy). O: 326 cm, Vs: 16 m, S: 150 let. 21. Lípa malolistá, Lípa republiky, Mâ Praha 4, k. ú. Krã, p. ã. 1451, v severním cípu zahrady u domu ã. p. 205/24, ulice Krãská. Strom byl vysazen na oslavu vzniku ãeskoslovenského státu vroce O: 235 cm, Vs: 22 m, S: viz datum vysazení. 22. Dub letní, k. ú. Kfieslice, p. ã. 4/4, pfied budovou úfiadu mûstské ãásti Praha Kfieslice, nejvût í z pûti stromû v centru obce. O: 349 cm, Vs: 22 m, S: 150 let. 23. Dub letní, k. ú. Kunratice, p. ã. 862, na v chodním okraji Kunratického lesa, pfii kfiiïovatce ul. Na ovãínû a U Kunratického lesa. O: 407 cm, Vs: 16 m, S: 120 let. 24. Dub letní, k. ú. Kunratice, p. ã. 2362/1, louka u potoka jiïnû Kunratic, lokalita U Vesteck ch. O: 359 cm, Vs: 17 m, S: 150 let. u b valého rybníku pfii ulici Vidlák. O: 340 cm, Vs: 19 m, S: 160 let. 12. Dub letní, skupina dvou stromû, k. ú. Hostavice, p. ã. 8/1, na konci Farské ulice. O: 300, 360 cm, Vs: 18, 20 m, 150 let. 13. Dub letní, vehlûv, k. ú. Hostivafi, p. ã. 2241/1, u zahradního domeãku v sadu za komplexem budov Selsk dvûr, ulice K Horkám, v blízkosti Hostivafiského námûstí. O: 390 cm, Vs: 22 m, S: 200 let. 1 Torzo starého platanu javorolistého na Karlovû námûstí

36 Dub letní, k. ú. Kunratice, p. ã. 1660/1, v lesním porostu v chodní ãásti Kunratické baïantnice proti altánu, cca 25 m od mûstku vodoteãe, podél hlavní cesty. O: 365 cm, Vs: 28 m, S: let. 2 3 Buk lesní v obofie Hvûzda. Miranovy duby, skupina 11 stromû v Ctûnickém háji, k. ú. Vinofi. 26. Dub letní, k. ú. Kunratice, p. ã. 1660/1, v lesním porostu v chodní ãásti Kunratické baïantnice, podél ul. Lesní, cca 43 m v prodlouïení ul. Li ovické. Nejmohutnûj í dub v baïantnici. O: 384 cm, Vs: 35 m, S: 200 let. 27. Dub letní, skupina tfií stromû, k. ú. Kunratice, p. ã. 862, 863/1, v chodní okraj Kunratického lesa pfii ulici U Kunratického lesa u cesty a vstupní brány do lesa. O: 317, 342, 248 cm, Vs: 15, 16, 16 m, S: 200 let. 28. Lípa malolistá, k. ú. Kunratice, p. ã. 11/1, pfii zadní bránû Zámeckého parku z ulice K Betáni. O: 370 cm, Vs: 21 m, S: 200 let. 29. Buk lesní, k. ú. Liboc, p. ã. 1227/1, obora Hvûzda, pfii ohbí SZ spojnice (kopíruje ul. Libockou). O: 374 cm, Vs: 33 m, S: 200 let. 30. Buk lesní, k. ú. Liboc, p. ã. 1227/1, obora Hvûzda, pfii ohbí cesty pod západním srázem letohrádku, sousedící s mokfiinou (proti RuzyÀské bránû obory). O: 306 cm, Vs: 37 m, S: let. 31. Buk lesní, k.ú. Liboc, p. ã. 1239, obora Hvûzda, vpravo u hlavní pfiístupové cesty od Bfievnovské brány cca 180 m od letohrádku. O: 325 cm, Vs: 27 m, S: let. 32. Buk lesní, dva stromy, k. ú. Liboc, p. ã. 1244, 1245, obora Hvûzda, první z nich vpravo od hlavní cesty od vstupní brány od ulice Na Vypichu, druh v porostu pfii pû inû vycházející z hlavní cesty po cca 150 m vlevo. O: 349, 475 m, Vs: 32, 30 m, S: let. 33. Dub letní, k.ú. Liboc, p. ã. 329, hráz Libockého rybníka. O: 398 cm, Vs: 25 m, S: 200 let. 34. Dub letní, k. ú. Liboc, p. ã. 1227/1, obora Hvûzda, v trávníku nad SZ spojkou (kopíruje ul. Libockou). O: 345 cm, Vs: 18 m, S: let. 35. Jírovec maìal, skupina pûti stromû, k. ú. Liboc, p. ã. 1227/1, vpravo od cesty (soubûïná s ul. Libockou) proti hlavní bránû obory Hvûzda. O: 296, 222, 202, 280, 240 cm, Vs: prûm. 22 m, S: cca 150 let. 36. Platan javorolist, Mâ Praha 1, k. ú. Malá Strana, p. ã. 778/1, severní ãást parku Kampa (u vstupu od Karlova mostu, v blízkosti domu ve kterém Ïil Jan Werich). O: 448 cm, Vs: 29 m, S: let. 37. Platan javorolist, Mâ Praha 1, k. ú. Malá Strana, 249, zahrada Velkopfievorského paláce. O: 670 cm, Vs: 32 m, S: 180 let. 38. Dub letní, k. ú. Modfiany, p. ã. 4400/152, na uzavfiené parcele v âechovû ãtvrti v blízkosti kfiiïovatky ulic âeskoslovenského exilu a Kolarovovy. O: 308 cm, Vs: 17 m, S: 180 let. 39. Dub letní, k. ú. Nedvûzí, p. ã. 171/1, na travnaté plo e za plotem zemûdûlské usedlosti na konci ulice Pánkovy. Hraniãní strom. O: 357 cm, Vs: 23 m, S: 150 let. 40. Dub letní, k. ú. Nedvûzí, p. ã. 245, severní okraj obce Nedvûzí pfii v jezdu na Kfienice (po pravé stranû). O: 333 cm, Vs: 18 m, S: 140 let. 41. Platan javorolist, Mâ Praha 1, k. ú. Nové Mûsto, p. ã. 322, proti kostelu sv. Klimenta vyústûní ulice Nové ml ny do ul. Klimentské. O: 335 cm, Vs: 28 m, S: 170 let. 42. Platan javorolist, Mâ Praha 2, k. ú. Nové Mûsto, p. ã. 2418/1, ve stfiední ãásti parku na Karlovû námûstí. Torzo stromu. O: 300 cm (ve v ce 75 cm), Vs: 14 m, S: 160 let. 43. Platan javorolist, Mâ Praha 4, k. ú. Nusle, p. ã. 2387, pfiibliïnû uprostfied parku Jezerka. O: 462 cm, Vs: 16 m, S: 200 let. 44. Dub letní, k. ú. Pitkovice, p. ã. 112/1, hraniãní strom za b valou kovárnou, Z ulice V Pitkoviãkách, v uliãce za návsí. O: 342 cm, Vs: 19 m, S: 150 let. 45. Lípa velkolistá, Lípa svobody, k. ú. Pfiední Kopanina, p. ã. 725, Hoke ovo námûstí. Vysazena v roce O: 245 cm, Vs: 15 m, S: viz rok v sadby. 46. Lípa velkolistá, k. ú. Radotín, p. ã. 2911, v zahradû domu ã. p. 24 v ulici Na Cikánce. O: 320 cm, Vs: 20 m, S: 180 let. 47. Dub letní, k. ú. Satalice, p. ã. 924, v centru Satalické baïantnice nad zbytky základû loveckého altánu. O: 680 cm, Vs: 32 m, S: 300 let. 48. Lípa malolistá, dva stromy a lípa velkolistá, tfii stromy, k. ú. Satalice, p. ã. 76, skupina stromû kolem kostelíku na námûstí (Sv. 260

37 Anna). Nûkteré stromy jsou ve patném zdravotním stavu. O: 393, 292 cm (malolisté), 408, 562, 327 cm (velkolisté), Vs: 18 m (malolisté), 21, 19, 18 m (velkolisté), S: 200 let. 49. Dub letní, Mâ Praha 5, k. ú. Smíchov, p. ã. 3690, v chodní ãást svahu v ulici Nad V inkou. O: 310 cm, Vs: 23 m, S: 150 let. 50. Dub letní, Mâ Praha 5, k. ú. Smíchov, p. ã. 1813/1, v upravené plo e pfied bytovkou ã. p. 28/2671 v ulici U Malvazinky. Zbytek pûvodního porostu. O: 264 cm, Vs: 13 m, S: 150 let. 51. Dub letní, skupina tfií stromû, k. ú. Smíchov, p. ã. 1487/1, v prostoru mezi ulicemi Na Pavím vrchu a Na pláni, zbytek pûvodního porostu. O: 320, 400, 290 cm, Vs: m, S: 180 let. 52. Hru eà obecná, Mâ Praha 5, k. ú. Smíchov, p. ã. 4221/1, u rybníãku v zelené plo e mezi Spiritkou a Zdíkovskou ulicí, pfiibliïnû vprodlouïení ulice ChuráÀovské. O: 294 cm, Vs: 16 m, S: 150 let. 53. Platan javorolist, Mâ Praha 5, k. ú. Smíchov, p. ã. 3134, pfii hlavním vchodu do Kinského zahrady. O: 483 cm, Vs: 22 m, S: 165 let. 54. Ol e lepkavá, k. ú. Sobín, p. ã. 272/1, pfii hranici vodoteãe protínající západnû od obce polní cestu, která navazuje na ul. Blatnickou. O: 270 cm, Vs: 12 m, S: 90 let. 55. Dub letní, Mâ Praha 1, k. ú. Staré Mûsto, p. ã. 1027, ulice ásnovka, pfied budovou magistrátu. O: 265 cm, Vs: 23 m, S: 150 let. 56. Tis ãerven, Mâ Praha 1, k. ú. Staré Mûsto, p. ã. 663, Rajsk dvûr Franti kánského klá tera. Pah l kmene se so kou Panny Marie. Údajnû nejstar í strom v Praze. O: 243 cm (u paty kmene), jeden kmen ve v i 130 cm: 80 cm, Vs: 6 m, S: 400 let. 57. Lípa malolistá, stromofiadí 19 stromû, k. ú. Suchdol, p. ã. 2383, ve stfiedovém pásu ulice Gagarinovy. O: cm (pfieváïnû 220 cm), Vs: 13 m, S: 80 let. 58. Lípa malolistá, k. ú. eberov, p. ã. 862, náves, proti vchodu do kostela sv. Prokopa v Hrnãífiích. O: 375 cm, Vs: 11,5 m, S: let. 59. Dub letní, Mâ Praha 12, k. ú. Toãná, p. ã. 845, rozhraní lesa a pole severozápadnû od samoty Nouzov. O: 326 cm, Vs: 19 m, S: 130 let. 60. Dub letní, skupina dvou stromû, Mâ Praha 12, k. ú. Toãná, p. ã. 409, po obou stranách ulice K V boru u její kfiiïovatky s ul. Brani ovskou, v jezd z obce na Dolní BfieÏany. O: 320, 257 cm, Vs: 18 m, S: 120 let. 61. Lípa malolistá, Mâ Praha 5, k. ú. Tfiebonice, p. ã. 339, roh zahrady u statku v Chabech (v chodní okraj osady). O: 484 cm, Vs: 22 m, S: 165 let. 62. Dub letní, stromofiadí dvanácti jedincû, k. ú. Újezd u PrÛhonic, p. ã. 650, 653, 654/1, 654/2, v tûsné blízkosti cesty vedoucí podél hráze rybníka Homolka u Milíãovského lesa. Souãást PP Milíãovsk les a rybníky, v skyt chránûn ch druhû hmyzu (tesafiík obrovsk ). O: cm, Vs: m, S: let. 63. Dub letní, stromofiadí osmi stromû, k. ú. Uhfiínûves, p. ã. 1674, po obou stranách cesty po hrázi Podleského rybníka. O: cm, Vs: m, S: let. 64. Dub letní, k. ú. Uhfiínûves, p. ã. 169/1, v prostoru mezi íãansk m potokem a ohradní zdí dvora ã. p. 30 v blízkosti námûstí bratfií JandusÛ. O: 409 cm, Vs: 25 m, S: 200 let. 65. Dub letní Hraniãní, k. ú. Uhfiínûves, p. ã. 1758/1 a 1758/2, 15 m od pravého bfiehu íãanského potoka (na hranici parcel), pfii cestû z Uhfiínûvsi do Netluk. Hraniãní dub Uhfiínûvského panství zmiàovan v hraniãním protokolu z r. 1662, jeden z nejmohutnûj ích dubû na území Prahy. O: 505 cm, Vs: 20 m, S: cca 350 let. 66. Dub letní, fiada 5 stromû, k. ú. Uhfiínûves, p. ã. 1756/1, podél íãanského potoka v ulici V potokách u zahradní kolonie. O: cm, Vs: m, S: 150 let. 67. Dub balkánsk (Quercus frainetto) Mâ Praha 2, k. ú. Vinohrady, p. ã. 2267/1, u Îelezniãního zdravotnického zafiízení vitalské ulici (naproti Riegrov m sadûm). O: 265 cm, Vs: 18 m, S: 120 let. 68. Dub letní, skupina 11 stromû, Miranovy duby, k. ú. Vinofi, p. ã. 704/1, Ctûnick háj, severnû od lesní cesty z Vinofie do Ctûnic. Duby byly, jak je uvedeno na pamûtní tabuli, vysazeny ko- lem roku 1775 na památku selského povstání a popravy rychtáfie Josefa Mirana (popraven na louce pfied Invalidovnou). O: cm, Vs: m, S: viz datum v sadby. 69. Lípa malolistá, k. ú. Vinofi, p. ã. 309, zahrada u ã. p. 16, v blízkosti kostela. O: 402 cm, Vs: 8 m, S: 100 let. 70. Cedr atlask, k. ú. Vysoãany, p. ã. 1919/1, v areálu TJ Spoje, Na Balkánû 812. O: 197 cm, Vs: 14 m, S: 110 let. 71. Dub letní, k. ú. Zábûhlice, p. ã. 22/1, zahrada domu ã. p. 59 v Zábûhlické ulici (v blízkosti Zábûhlického zámku). O: 460 cm, Vs: 28 m, S: 250 let. 4 Platan javorolist na ostrovû Kampa