VYHODNOCENÍ PLNNÍ PLÁNU ODPADOVÉHO HOSPODÁSTVÍ KRAJE VYSOINA ZA ROK 2011

Transkript

1 VYHODNOCENÍ PLNNÍ PLÁNU ODPADOVÉHO HOSPODÁSTVÍ KRAJE VYSOINA ZA ROK 2011 listopad 2012 M.J. Lermontova Praha 6

2 Identifikaní údaje Objednatel Název : Kraj Vysoina Statutární zástupce : Mudr. Jií Bhounek, hejtman kraje Sídlo : Žižkova 57, Jihlava I : Bank. spoj. : Volksbank CZ, a.s., poboka Jihlava.ú.: /6800 Tel. : Zpracovatel Název firmy : Statutární zástupce : Ing. Vladimír Klatovský, CSc. Právní forma : spolenost s ruením omezeným Sídlo : M.J. Lermontova 25, Praha 6 I : DI : CZ Bank. spoj. : SOB Praha 1.ú.: /0300 Tel., fax : , ises@ises.cz Zpracovatelé : Ing. Karel Bursa Ing. Zuzana Stehlíková 2

3 Obsah : 1 Úvodní ást Cíl vyhodnocení Postup zpracování Postup zpracování vyhodnocení plnní cíl POH KV Zpsob vyhodnocení plnní jednotlivých úkol Použité podklady Zdroje dat Soustava indikátor OH Hodnocení stavu plnní úkolu Plnní soustavy indikátor stanovených POH R Základní indikátory I.1 až I Doplkové indikátory stanovené k základním indikátorm I.19 až I Specifické indikátory I.23 až I Vývoj vybraných indikátor v letech Hodnocení soustavy indikátor stanovených v POH kraje Vysoina Hodnocení plnní cíl stanovených v POH kraje Vysoina Opatení k pedcházení vzniku odpad, omezování jejich množství a nebezpených vlastností odpad Zásady pro nakládání s komunálními odpady Zásady pro nakládání s nebezpenými odpady Zásady pro nakládání s vybranými odpady Odpady s obsahem PCB Odpadní oleje Odpadní baterie a akumulátory Kaly z istíren odpadních vod Odpady z výroby oxidu titaniitého Odpady azbestu Autovraky Stavební a demoliní odpady Záivky Pneumatiky Elektrošrot Zdravotnické odpady Zásady pro vytváení jednotné a pimené sít zaízení k nakládání s odpady Podíl využívaných odpad Podíl odpad ukládaných na skládku Staré zátže území a odpadové hospodáství kraje v mimoádných situacích Výsledky vyhodnocení Souhrnné hodnocení Plnní cíl POH kraje Vysoina

4 4 Pílohy Seznam zkratek Tabulka kód nakládání s odpady Pehled a vyhodnocení program pispívajících k naplování cíl Plánu odpadového hospodáství kraje Vysoina Projekt kraje Vysoina se spolenost EKO-KOM, a.s. Intenzifikace oddleného sbru a zajištní využití komunálních odpad vetn jejich obalové složky pro rok Závrená zpráva z projektu kraje se spoleností ASEKOL s.r.o. Rozvoj sbru použitých elektrozaízení v roce Seznam žádostí o podporu z OPŽP R

5 1 Úvodní ást 1.1 Cíl vyhodnocení Plán odpadového hospodáství kraje Vysoina (dále jen POH KV) byl zpracován na základ 43 zákona. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znní pozdjších pedpis, který ukládá kraji v samostatné psobnosti zpracovat plán odpadového hospodáství kraje pro jím spravované území. Úelem plánu odpadového hospodáství kraje je stanovit optimální zpsob dosažení souladu s požadavky právních pedpis R a EU v oblasti odpadového hospodáství na území kraje Vysoina a s tím spojené ekonomické dopady. Plánovací proces v oblasti odpadového hospodáství v R je tvoen osou: - Plán odpadového hospodáství R, - Plány odpadového hospodáství kraj, - Plány odpadového hospodáství pvodc odpad. POH KV obsahuje závaznou a smrnou ást ešení. Závazná ást plánu eší pedevším opatení k pedcházení a vzniku odpad, omezování jejich množství a nebezpených vlastností, zásady pro nakládání s komunálními, nebezpenými a vybranými odpady, zásady pro vytváení jednotné a pimené sít zaízení k nakládání s odpady a také podíly odpad recyklovaných a ukládaných na skládku. Cílem vyhodnocení POH kraje Vysoina je zjistit stav plnní cíl stanovených v závazné ásti POH (krátkodobé, stedndobé a dlouhodobé cíle) v roce Vyhodnocení plnní POH se provádí na základ odst Zákona. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znní pozdjších pedpis. 5

6 1.2 Postup zpracování Postup zpracování vyhodnocení plnní cíl POH KV Po zadání vyhodnocení plnní cíl POH KV zpracovatel obdržel data z ORP o produkci a zpsobech nakládání s odpady na území kraje Vysoina. Zpracovatel provedl základní verifikaci dat a opravil zjevné chyby v evidenci, které by výrazným zpsobem ovlivnily výsledek vyhodnocení. Vlastní vyhodnocení plnní cíl POH KV bylo provedeno v souladu s požadavky zákona o odpadech. 185/2001 Sb., ve znní pozdjších pedpis a dle zpracované metodiky pro vyhodnocení plnní cíl POH R zpracované MŽP. Použité materiály a hodnocení jsou popsány v následující kapitole Zpsob vyhodnocení plnní jednotlivých úkol Na základ získaných informací o plnní každého úkolu bylo vypracováno odborné hodnocení. Strun byl charakterizován stav plnní úkolu ve sledovaném roce píp., pokud je to k plnní prbžného úkolu relevantní, v letech dalších. Souástí hodnocení je i vymezení pípadných problém, signalizujících ohrožení splnní úkolu v zadaných termínech platnosti POH KV, nebo návrh dalších opatení. Pro sjednocení závr hodnocení jednotlivých úkol byla využita následující stupnice: 1 - cíl je splnn 2 - cíl je plnn bez výhrad 3 - cíl je plnn s výhradami 4 - cíl není plnn 5 - cíl nebyl posuzován Metodická poznámka: "Splnn" znamená, že cíl byl splnn (dosažen), není teba jej dále sledovat, v dalším roce již nebude hodnocen. "Plnn bez výhrad" znamená, že cíl pokrauje, není ukonen, bude hodnocen i v dalším období. Z hodnocení nevyplynuly žádné výhrady (pipomínky, problémy) k prbhu jeho plnní v roce Cíl bude znovu hodnocen v dalším období, zatím nejsou doporuována žádná opatení ke zmn nebo další, resp. nové, kroky "Plnn s výhradami" znamená, že cíl pokrauje, není ukonen, bude hodnocen i v dalším období, v souasné dob nejsou realizovány všechny potebné dílí kroky nutné ke splnní cíle. Pesto z hodnocení vyplývá, že byla uskutenna ada krok (inností, opatení) správným smrem. Cíl není plnn znamená, že plnní cíle nenastalo. Plnní cíle nebylo posuzováno cíl není posuzován, vzhledem k datu plnní, pípadn nedostatku potebných údaj pro hodnocení plnní cíle. 6

7 1.3 Použité podklady Zdroje dat K vyhodnocení plnní cíl POH kraje Vysoina byla použita data z evidence o produkci a zpsobech nakládání s odpady za rok 2011 vedené ORP a zasílané na Krajský úad. Dále byly použity údaje zasílané provozovateli zaízení pro nakládání s odpady, provozovanými na území kraje Vysoina. Použita byla také data z SÚ, kde jsme erpali informace o potu obyvatel. Údaje o produkci a zpsobech nakládání s odpady v roce 2011 jsme porovnali s údaji o produkci a zpsobech nakládání s odpady v letech uvedených v POH kraje Vysoina a dále jsme je porovnali s údaji za roky 2003 až Soustava indikátor OH Stav a vývoj odpadového hospodáství a míra plnní stanovených cíl byla zajišována jednak prostednictvím Soustavy indikátor stavu a zmn odpadového hospodáství kraje Vysoina, dále pak vyhodnocením jednotlivých krajských opatení, k nimž nebyly stanoveny indikátory. Indikátory umožují sledovat plnní kvantifikovaných i obecných cíl odpadového hospodáství stanovených v POH kraje a byly zvoleny tak, aby byl zajištn jejich soulad s indikátory stanovenými v POH R. K vyhodnocení výše uvedených indikátor byl použit program EVI 9, který umožuje vyhodnotit vybrané indikátory POH. Matematické vyjádení výpotu Soustavy indikátor OH v souladu s vyhláškou.351/2001 Sb., kterou se mní vyhláška. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znní pozdjších pedpis: Vzhledem k dopotu produkce odpad od firem, které nezaslaly hlášení nebo nesplnily limit pro ohlášení je pro výpoet vytvoena samostatná pracovní databáze. V pracovní databázi se: vymažou všechny druhy (kat. íslo odpadu) , vetn íselných hodnot množství odpadu; vymažou všechny íselné hodnoty množství odpadu u druh odpad (kat. ísla odpad) skupiny 20 Katalogu, u kterých byl vykázán kód nakládání A00 od pvodc, kteí v Hlášení o produkci a nakládání s odpady (píloha. 20 vyhlášky. 383/2001 Sb.) oznaili, že provozovna je zapojena do systému sbru komunálních odpad obce; vymažou všechny íselné hodnoty množství odpadu u druh odpad (kat. ísla odpad) a (autovraky), u kterých byl vykázán kód nakládání A00 ; u každého jednotlivého množství odpadu u kat. ísla se množství uvedené u kódu nakládání A00 vynásobí hodnotou sušiny a následn vydlí 100 z listu.3 pílohy. 20.; 7

8 u každého jednotlivého katalogového ísla odpadu, u kterého se vyskytne kód nakládání XR12, XD8, XD9, XD13, XD14 nebo XN14 a zárove se vyskytne kód nakládání BN40, se provede odpoet množství odpadu uvedené u kódu nakládání BN40 od množství odpadu uvedeného u odpovídajícího kódu nakládání XR12, XD8, XD9, XD13, XD14 nebo XN14. Tento dopoet se vždy provede v rámci jednotlivého roního Hlášení píslušného ohlašovatele, který v Hlášení uvedl kód BN40, provede dopoet produkce odpad firem, které nezaslaly Hlášení. Indikátory I.2, I.9, I.11, I.12, I.18, I.19, I.26, I.28, I.29, I.34 a I.35 stanovené v POH R se na území kraj za rok 2011 nevyhodnocují. Pi výpotu produkce stavebních a demoliních odpad a podílu stavebních a demoliních odpad na celkové produkci a nakládání s nimi se nezapoítává podskupina odpad (Kovy vetn jejich slitin). Pi výpotu podílu biologicky rozložitelných komunálních odpad (BRKO) ukládaných na skládky pro rok 2011 se dle metodiky užívají koeficienty stanovené 2000 (2001). Na základ požadavku MŽP nejsou v indikátorech využití zapoítávány odpady peshranin pepravené, vyvezené a dovezené, protože všechny odpady nepodléhají povolení MŽP a z tohoto dvodu nejsou známa skutená množství tchto odpad. 8

9 2 Hodnocení stavu plnní úkolu 2.1 Plnní soustavy indikátor stanovených POH R Základní indikátory I.1 až I.18 íslo Definice indikátoru Mrná Produkce 2011 jednotka Celková NO OO KO I.1 Celková produkce odpad t/rok 892,78 95,40 797,38 229,36 I.2 Celková produkce odpad na jednotku HDP. l.3 Podíl na celkové produkci odpad. I.4 Produkce na obyvatele. I.5 I.6 I.7 I.8 I.9 I.10 I.11 I.12 I.13 I.14 I.15 I.16 I.17 I.18 Podíl využitých odpad (R1 až R12, N1, N2, N8, N10 až N13, N15 ). Podíl materiálov využitých odpad (R2 až R12, N1, N2, N8, N10 až N13, N15 ). Podíl energeticky využitých odpad (R1). Podíl odpad odstranných skládkováním (D1, D5, D12). Podíl odpad odstranných jiným uložením (D3, D4). Podíl odpad odstranných spalováním (D10). Podíl odpad vyvážených za úelem jejich odstranní. Podíl odpad dovážených za úelem jejich materiálového využití. Celková kapacita zaízení pro využívání odpad (R1 až R11, Z3, Z5, Z6, Z8 ). Celková kapacita zaízení pro mat. využívání odpad (R2 až R11, Z3, Z5, Z8). Celková kapacita zaízení na energetické využívání odpad (R1). Celková kapacita zaízení na spalování odpad (D10). Celková kapacita zaízení pro skládkování odpad (D1, D5, D12). Celková kapacita zaízení pro jiné uložení odpad (D3, D4). t/1000 EUR/rok Nevyhodnocuje se % z celkové produkce odpad v kraji kg/obyvatele /rok % z celkové produkce skupiny odpad % z celkové produkce skupiny odpad % z celkové produkce skupiny odpad % z celkové produkce skupiny odpad % z celkové produkce skupiny odpad % z celkové produkce skupiny odpad % z celkové produkce skupiny odpad % z celkové produkce skupiny odpad t/rok t/rok t/rok 100,00 10,69 89,31 25, ,80 186, ,46 448,00 54,18 6,87 59,84 26,07 53,56 6,87 59,15 24,37 0,62 0,00 0,69 1,70 19,84 0,78 22,12 59,74 Nevyhodnocuje se 0,19 1,57 0,03 0,03 Nevyhodnocuje se Nevyhodnocuje se Celk ,57 OO ,57 KO ,00 NO 8 470,00 Celk ,57 OO ,57 KO ,00 NO 4 820,00 Celkem ,00 OO ,00 KO ,00 NO 3 650,00 t/rok 2 710,00 m 3 m ,00 m 3 ostatní odpady ,00 m 3 komunální odpady Nevyhodnocuje se 9

10 2.1.2 Doplkové indikátory stanovené k základním indikátorm I.19 až I.22 Poadové íslo indikátoru Definice indikátoru Mrná jednotka 2011 I.19 Množství sbrových míst nebezpených odpad. Poet Nevyhodnocuje se I.20 Podíl nebezpených odpad ze zdravotnictví na celkové produkci odpad ze zdravotnictví. % 83,33 I.21 Produkce oddleného sbru komunálních odpad a obal (podskupina a z obcí). kg/obyvatele/rok 116,07 I.22 Podíl biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) ukládaného na skládky vzhledem ke srovnávací základn % 80, Specifické indikátory I.23 až I.35 íslo indikátoru Definice indikátoru Mrná jednotka 2011 l.23 Podíl stavebních a demoliních odpad na celkové % z celkové produkce produkci odpad. odpad 32,77 l.24 Podíl využitých stavebních a demoliních odpad % ze stavebních a (R1, R3,R4,R5,R11, N1, N8, N10 až N13, N15). demoliních odpad 106,43 I.25 Podíl stavebních a demoliních odpad % ze stavebních a odstranných skládkováním (D1, D5, D12). demoliních odpad 8,14 I.26 Podíl stavebních a demoliních odpad % ze stavebních a Nevyhodnocuje se odstranných jiným uložením (D3, D4). demoliních odpad I.27 Celková produkce odpad s obsahem PCB. t/rok 0,44 l.28 Celková produkce odpadních olej. t/rok Nevyhodnocuje se I.29 Celková produkce odpadních baterií a akumulátor. t/rok Nevyhodnocuje se I.30 Celková produkce kal z istíren odpadních vod. t/rok 8 442,21 l.31 Podíl kal z produkce istíren odpadních vod % z celkové produkce použitých na zemdlské pd (R10, N2). kal 72,31 I.32 Celková produkce odpad s obsahem azbestu. t/rok 1 651,81 I.33 Celková produkce autovrak. t/rok 6 678,74 I.34 Plnní cíl recyklace a využití odpad z obal ve % za všechny položky struktue pílohy. 3 zákona o obalech. tabulky Nevyhodnocuje se Rozdíl prmrné ceny za spalování tuny odpadu na I.35 skládku vetn poplatk v lenní na nebezpené a ostatní odpady. Nevyhodnocuje se 10

11 2.1.4 Vývoj vybraných indikátor v letech Tato podkapitola je zamena na vývoj vybraných indikátor v asovém období pro roky 2002 až Soustava indikátor je vyhodnocována na základ Zpracování matematického vyjádení výpotu Soustavy indikátor OH v souladu s vyhláškou. 351/2008 Sb., kterou se mní vyhláška. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znní pozdjších pedpis Matematické vyjádení pro vyhodnocení Soustavy indikátor OH pro rok 2011 je vztaženo k platné legislativ a Indikátor I.1 - Celková produkce odpad Tabulka 2.1.4a: Celková produkce odpad v letech Všechny Nebezpené Ostatní Komunální odpady odpady odpady odpady Vyhodnocení [1000 t/rok] [1000 t/rok] [1000 t/rok] [1000 t/rok] ,63 26, ,76 135, ,52 136, ,95 126, ,32 63, ,85 145, ,13 65, ,04 136, ,32 73, ,47 155, ,03 70,38 804,65 156, ,55 80,56 696,99 197, ,24 48,74 694,50 214, ,06 100,51 756,55 214, ,78 95,40 797,38 229,36 Graf a1: Celková produkce odpad v letech na území kraje Vysoina [1000 t/rok] Všechny odpady Ostatní odpady Komunální odpady Nebezpené odpady 11

12 2.1.4b Indikátor I.3 - Podíl na celkové produkci odpad Tabulka 2.1.4b: Podíl odpad na celkové produkci v letech Všechny Nebezpené Ostatní Komunální odpady odpady odpady odpady Vyhodnocení [%] [%] [%] [%] ,00 1,55 98,45 7, ,00 9,07 90,93 8, ,00 3,86 96,14 8, ,00 5,90 94,10 12, ,00 5,80 94,20 12, ,00 8,04 91,96 17, ,00 10,36 89,64 25, ,00 6,56 93,44 28, ,00 11,73 88,27 25, ,00 10,69 89,31 25,69 Graf 2.1.4b1: Podíl nebezpených, ostatních a komunálních odpad na celkové produkci v letech [%] Nebezpené odpady Ostatní odpady Komunální odpady Graf b2: Procentuální zastoupení ostatních a nebezpených odpad v roce ,7% 89,3% Ostatní odpad Nebezpený odpad 12

13 2.1.4c Indikátor I.4 - Produkce na obyvatele Tabulka 2.1.4c: Produkce odpad na obyvatele v letech Všechny Nebezpené Ostatní Komunální odpady odpady odpady odpady Vyhodnocení [kg/obyv./rok] [kg/obyv./rok] [kg/obyv./rok] [kg/obyv./rok] ,81 52, ,61 262, ,42 265, ,12 244, ,10 123, ,81 283, ,78 126, ,33 264, ,49 143, ,03 302, ,75 136, ,03 303, ,38 156, ,91 383, ,75 94, ,07 416, ,85 195, ,61 417, ,80 186, ,46 448,00 Graf 2.1.4c: Produkce odpad na obyvatele v letech Produkce [kg/obyv./rok] Všechny odpady Ostatní odpady Komunální odpady Nebezpené odpady 13

14 2.1.4d Indikátor I. 6 - Podíl materiálov využitých odpad (R2 až R12, N1, N2, N8, N10 až N13, N15) Tabulka 2.1.4d: Podíl materiálov využitých odpad v letech Všechny Nebezpené Ostatní Komunální odpady odpady odpady odpady Vyhodnocení [%] [%] [%] [%] ,02 15,60 46,50 9, ,63 0,80 27,01 9, ,79 18,33 20,89 22, ,08 0,90 24,47 21, ,97 0,55 25,41 13, ,45 4,87 25,07 10, ,55 0,72 41,81 12, ,75 12,85 43,78 16, ,97 3,43 44,83 17, ,56 6,87 59,15 24,37 Graf 2.1.4d1: Podíl materiálov využitých všech odpad v letech Všechny odpady [%] Graf 2.1.4d2: Podíl materiálov využitých nebezpených a ostatních odpad v letech Nebezpené odpady Ostatní odpady [%] [%]

15 2.1.4e Indikátor I. 7 - Podíl energeticky využitých odpad (R1) Tabulka 2.1.4e: Podíl energeticky využitých odpad v letech Všechny Nebezpené Ostatní Komunální odpady odpady odpady odpady Vyhodnocení [%] [%] [%] [%] ,72 2,08 0,70 0, ,63 0,06 1,79 0, ,59 0,10 1,65 0, ,88 0,04 0,93 0, ,51 0,00 0,54 0, ,90 0,01 0,97 0, ,83 0,11 0,91 0, ,39 0,00 0,42 0, ,14 0,00 0,16 0, ,62 0,00 0,69 1,70 Graf 2.1.4e1: Podíl všech energeticky využitých odpad v letech Všechny odpady 1,5 [%] 1 0, Graf 2.1.4e2: Podíl energeticky využitých nebezpených a ostatních odpad v letech Nebezpené odpady Ostatní odpady 2, ,6 1,5 [%] 1 [%] 1,2 0,8 0, ,

16 2.1.4f Indikátor I. 8 - Podíl odpad odstranných skládkováním (D1, D5, D12) Tabulka 2.1.4f: Podíl odpad odstranných skládkováním v letech Všechny Nebezpené Ostatní Komunální odpady odpady odpady odpady Vyhodnocení [%] [%] [%] [%] ,21 1,72 9,32 71, ,96 1,16 16,33 111, ,90 0,61 10,28 81, ,67 0,87 17,66 103, ,75 1,36 16,64 89, ,49 1,61 27,58 98, ,05 1,32 32,26 85, ,03 1,43 33,11 73, ,47 0,90 27,60 66, ,84 0,78 22,12 59,74 Graf 2.1.4f1: Podíl všech odpad odstranných skládkováním v letech Všechny odpady 40 [%] Graf 2.1.4f2: Podíl nebezpených a ostatních odpad odstranných skládkováním v letech Nebezpené odpady Ostatní odpady ,5 40 [%] 1 [%] ,

17 2.1.4g Indikátor I Podíl odpad odstranných spalováním (D10) Tabulka 2.1.4g: Podíl odpad odstranných spalováním v letech Všechny Nebezpené Ostatní Komunální odpady odpady odpady odpady Vyhodnocení [%] [%] [%] [%] ,11 0,96 0,10 0, ,08 0,29 0,06 0, ,03 0,10 0,03 0, ,22 0,99 2,30 0, ,00 2,29 3,05 0, ,20 2,11 0,03 0, ,22 1,80 0,04 0, ,23 3,32 0,01 0, ,20 1,52 0,03 0, ,19 1,57 0,03 0,03 Graf 2.1.4g1: Podíl všech odpad odstranných spalováním v letech [%] 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 Všechny odpady Graf 2.1.4g2: Podíl nebezpených a ostatních odpad odstranných spalováním v letech Nebezpené odpady Ostatní odpady 3,5 3, ,5 2,5 [%] 2 1,5 [%] 2 1, , ,

18 2.1.4h Indikátor I Podíl nebezpených odpad ze zdravotnictví na celkové produkci odpad ze zdravotnictví Tabulka 2.1.4h: Podíl nebezpených odpad ze zdravotnictví na celkové produkci ze zdravotnictví v letech Nebezpené odpady Vyhodnocení [%] , , , , , , , , , ,33 Graf 2.1.4h: Podíl nebezpených odpad ze zdravotnictví na celkové produkci ze zdravotnictví v letech [%] Nebezpené odpady 18

19 2.1.4ch Indikátor I Produkce oddleného sbru komunálních odpad a obal (podskupina a 15 01) z obcí Tabulka 2.1.4ch: Produkce oddleného sbru komunálních odpad a obal na obyvatele z obcí v letech Komunální odpady a obaly Vyhodnocení [kg/obyv./rok] , , , , , , , , , ,07 Graf 2.1.4ch: Produkce oddleného sbru komunálních odpad a obal na obyvatele z obcí v letech Produkce [kg/obyv./rok] Komunální odpady a obaly 19

20 2.1.4i Indikátor I Podíl biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) ukládaného na skládky vzhledem ke srovnávací základn 1995 Tabulka 2.1.4i: Podíl BRKO ukládaného na skládky (srovnávací základna r. 1995) v letech BRKO ukládaného na skládku Vyhodnocení [%] , , , , , , , , , ,80 Graf 2.1.4i: Podíl BRKO ukládaného na skládky v letech [%] BRKO ukládané na skládku 20

21 2.1.4j Indikátor I Podíl stavebních a demoliních odpad na celkové produkci odpad Tabulka 2.1.4j1: Podíl stavebních a demoliních odpad na celkové produkci odpad v letech Stavební a demoliní odpady Vyhodnocení [%] , , , , , , , , , ,77 Tabulka 2.1.4j2: Produkce stavebních a demoliních odpad z celkové produkce odpad v letech Všechny odpady Stavební a demoliní odpady Vyhodnocení [1000 t/rok] [1000 t/rok] ,63 71, ,52 120, ,32 104, ,13 115, ,32 284, ,03 305, ,55 177, ,24 228, ,06 278, ,78 292,56 21

22 Graf 2.1.4j: Srovnání produkce stavebních a demoliních odpad s celkovou produkcí odpad v letech Produkce [1000 t/rok] Všechny odpady Stavební a demoliní odpady 22

23 2.1.4k Indikátor I Podíl využitých stavebních a demoliních odpad (R1, R3, R4, R5, R11, N1, N8, N10 až N13). Tabulka 2.1.4k: Podíl využitých stavebních a demoliních odpad v letech Využité stavební a demoliní odpady Vyhodnocení [%] , , , , , , , , ,43 Graf 2.1.4k: Podíl využitých stavebních a demoliních odpad v letech Využité stavební a demoliní odpady [%]

24 2.1.4l Indikátor I Podíl stavebních a demoliních odpad odstranných skládkováním (D1, D5, D12) Tabulka 2.1.4l: Podíl odstranných stavebních a demoliních odpad v letech Skládkování stavebních a demoliních odpad Vyhodnocení [%] , , , , , , , , , ,14 Graf 2.1.4l: Podíl odstranných stavebních a demoliních odpad v letech Odstranné stavební a demoliní odpady 40 [%]

25 2.1.4m Indikátor I Celková produkce odpad s obsahem PCB Tabulka 2.1.4m: Celková produkce odpad s obsahem PCB v letech Odpady s obsahem PCB Vyhodnocení [t/rok] , , , , , , , , , ,44 Graf 2.1.4m: Celková produkce odpad s obsahem PCB v letech Odpady s obsahem PCB Produkce [t/rok] 25

26 2.1.4n Indikátor I Celková produkce kal z istíren odpadních vod Tabulka 2.1.4n: Celková produkce kal z istíren odpadních vod v letech Kaly z istíren odpadních vod Vyhodnocení [t/rok] , , , , , , , , , ,21 Dle metodiky je indikátor definován jako celková produkce sušiny kal z istíren komunálních odpadních vod, které byly na sledovaném území vyprodukovány a evidovány dle zákona. 185/2001 Sb., o odpadech a provádcích vyhlášek v platném znní. Graf 2.1.4n: Celková produkce kal z istíren odpadních vod v letech Kaly z istíren odpadních vod Produkce [t/rok] 26

27 2.1.4o Indikátor I Podíl kal z produkce istíren odpadních vod použitých na zemdlské pd (R10, N2) Tabulka 2.1.4o1: Podíl kal z produkce istíren odpadních vod použitých na zemdlské pd v letech Kaly z produkce OV použitých na zemdlské pd Vyhodnocení [%] , , , , , , , , , ,31 Tabulka 2.1.4o2: Produkce kal z OV použitých na zemdlské pd v letech Kaly z istíren Kaly z produkce OV použitých odpadních vod na zemdlské pd Vyhodnocení [t/rok] [t/rok] , , ,51 276, , , , , , , , , , , , , , , , ,12 27

28 Graf 2.1.4o: Srovnání produkce kal z OV použitých na zemdlské pd s celkovou produkcí kal z OV v letech Produkce [t/rok] Kaly z OV Kaly z produkce OV použitých na zem. pd 28

29 2.1.4p Indikátor I Celková produkce odpad s obsahem azbestu Tabulka 2.1.4p: Celková produkce odpad s obsahem azbestu v letech Odpady s obsahem azbestu Vyhodnocení [t/rok] , , , , , , , , , ,81 Graf 2.1.4p: Celková produkce odpad s obsahem azbestu v letech Odpady s obsahem azbestu Produkce [t/rok] 29

30 2.2 Hodnocení soustavy indikátor stanovených v POH kraje Vysoina íslo cíle I II III I II III IV V VI VII I II III Název strategického cíle Pvodci odpad aplikují zásady správné provozní praxe v nakládání s odpady Pvodci odpad aplikují prevenní pístupy (IPP, CP, EMS/EMAS, BAT) Spotebitelé jsou trvale informováni o environ. charakteristikách výrobk a služeb Zajistit sbr nebezpených složek komunálního odpadu Zajistit sbr, recyklaci a využití odpad spotebitelských obal Zajistit sbr a využití vyazených zaízení (objemných odpad) Zvýšit materiálové využívání komunálních odpad Snížit podíl biologicky rozložitelných odpad uložených na skládky Dosplá populace má dostatek informací k rozhodování Dtská populace prochází systémem EVVO Snížit produkci nebezpených odpad Upravovat fyzikáln - chemickými postupy nebezpené anorganické odpady Využívat energeticky nebezpené organické odpady Indikátor Podíl pvodc odpad se zavedenou správnou provozní praxí Podíl pvodc odpad uplatujících prevenní pístupy Podíl informovaných spotebitel Podíl nebezpených složek komunálního odpadu ve sbrném systému Podíl recyklovaných a využitých odpad obal Podíl využitých vyazených zaízení Podíl materiálov využitých komunálních odpad Podíl skládkovaných biologicky rozložitelných komunálních odpad Podíl dostaten informované populace Podíl dtské populace procházející systémem EVVO Podíl nebezpených odpad na celkové produkci Podíl upravených nebezpených anorganických odpad na celkové produkci Podíl energeticky využitých nebezpených organických odpad na celkové produkci Cílová hodnota 50% (2005), 100% (2010) 25% (2005), 50% (2010) 75% (2005), 100% (2010) 50% (2005), 75% (2010) Podle p. 3, Zákona. 477/ % (2005), 75% (2010) 50% (2010) Na 75% (2010/1995), na 50% (2013/1995), na 35% (2020/1995) 2011 nelze stanovit pesnou hodnotu nelze stanovit pesnou hodnotu nelze stanovit pesnou hodnotu více než 50 % nelze stanovit pesnou hodnotu nestanoveno 24,37 % pímo na území kraje 80,80 100% (2005) 100 % 100% (2005) 100 % O 20% (2010/ 2000) 100% (2010) 100% (2010) (2010/2000) o 86,78 % nelze stanovit pesnou hodnotu nelze stanovit pesnou hodnotu 30

31 íslo cíle I I I II III I I I I II I I Název strategického cíle Zajistit v nejkratší možné dob, nejpozdji však do konce roku 2010, odstranní PCB, odpad s obsahem PCB a zaíz. s obsahem PCB Zajistit sbr a využití odpadních olej a zvyšovat množství zptn odebraných odpadních olej Zajistit sbr a využití s upednostnním recyklace použitých olovných akumulátor Zajistit sbr a využití použitých Ni-Cd akumulátor s úplným využitím kovové substance Zajistit sbr a využití použitých penosných zdroj proudu Zvýšit využití kal OV zejména v zemdlství, pro rekultivace, kompostování a výrobu alternativních paliv Zabránit rozptylu azbestu a azbestových vláken do složek ŽP Zajistit sbr a využití autovrak Zajistit sbr a využití stavebních a demoliních odpad Zneškodovat veškeré nebezpené stavební a demoliní odpady po úprav na skládkách nebezpených odpad Zajistit sbr a využití záivek Zajistit sbr a využití pneumatik Indikátor Výskyt PCB, odpad s obsahem PCB a zaízení s obsahem PCB Podíl využitých odpadních olej z roního množství uvedeného na trh Podíl využitých použitých olovných akumulátor z roního množství uvedeného na trh Podíl využitých použitých Ni-Cd akumulátor z roního množství uvedeného na trh Prmrná míra oddleného sbru; Materiálové využití sebraných použitých penosných zdroj proudu Podíl využitých kal OV Zabránit rozptylu azbestu a azbestových vláken do složek životního prostedí Podíl optovn používané a využívané hmotnosti všech autovrak Podíl využitých stavebních a demoliních odpad ze vznikajících stavebních a demoliních odpad Podíl nebezpených stavebních a demoliních odpad ze vznikajících nebezpených stavebních a demoliních odpad Podíl využitých použitých záivek ze vznikajících odpadních záivek Podíl využitých použitých pneumatik z prodaných pneumatik v klouzavém prmru za léta Cílová hodnota (2010) 0,44 t 38% (2006), 50% (2012) 85% (2005), 95% (2012) 100% (2005) 100g/ob. rok (2006); 50% (2006) Není kvantifikován Není kvantifikován Zákona. 185/2001 Sb. 50% (2005), 75% (2012) 100% (2005) 80% (2005), 90% (2010) 90% (2005), 100% (2010) nelze stanovit pesnou hodnotu zptný odbr nelze stanovit pesnou hodnotu zptný odbr nelze stanovit pesnou hodnotu zptný odbr nelze stanovit pesnou hodnotu zptný odbr 72,31 % produkce nelze stanovit pesnou hodnotu nelze stanovit pesnou hodnotu zptný odbr 106,43 % nelze stanovit pesnou hodnotu nelze stanovit pesnou hodnotu zptný odbr nelze stanovit pesnou hodnotu zptný odbr 31

32 íslo cíle I II I I I II III I II III Název strategického cíle Zajistit sbr a využití použitých chladniek používaných v domácnostech Zajistit sbr a využití odpadních elektronických a elektrických zaízení Spalovat odpady ze zdravotnictví a veterinární pée Zvýšit využívání odpad s upednostnním recyklace Omezovat odstraování odpad skládkováním Snížit skládkování kal OV Snížit skládkování kompostovatelných a spalitelných odpad Identifikovat, evidovat a prozkoumat všechny druhy starých zátží Sanace starých zátží Ochrana životního prostedí a zamezení environmentálních škod v dob mimoádných situací Indikátor Podíl chladniek používaných v domácnostech na celkovém potu chladniek používaných v domácnostech uvedených na trh v daném roce Prmrná míra oddleného sbru; míra využití Podíl spálených odpad ze zdravotnictví a veterinární pée ze vznikajících odpad ze zdravotnictví a veterinární pée Podíl využitých odpad ze vznikajících odpad Podíl odpad ukládaných na skládky Podíl skládkovaných kal OV Podíl skládkovaných kompostovatelných a spalitelných odpad Podíl evidovaných starých zátží Podíl sanovaných starých zátží ze všech starých zátží Podíl zákonn zbavovaných odpad Cílová hodnota Není kvantifikován 4 kg/obyv. rok (2006); podle 2002/96/ ES 2011 nelze stanovit pesnou hodnotu zptný odbr 5,8 kg/obyv. zptný odbr 100% (2005) 102,1 % 55% (2012) O 20% (2010/ 2000) 20% (2010) 10% (2013) Není kvantifikace 54,18 % pímo na území kraje 2010/2000 navýšeno o 40 % 0 % 79,53 % 100% (2005) nestanoveno 100% (2015) nestanoveno Veškeré vznikající odpady nestanoveno 32

33 2.3 Hodnocení plnní cíl stanovených v POH kraje Vysoina Opatení k pedcházení vzniku odpad, omezování jejich množství a nebezpených vlastností odpad íslo cíle I Pvodci odpad aplikují zásady správné provozní praxe* v nakládání Název cíle s odpady Indikátor Podíl pvodc se zavedenou správnou provozní praxí Cílová hodnota 50% v roce 2005, 100% v roce 2010 Zdroje dat Prbžné vyhodnocení dobrovolné dohody; pvodci odpad Pvod indikátoru POH KV Zdroje použité Databáze krajského úadu o provedených kontrolách pvodc odpad k hodnocení Stav plnní cíle Plnní cíle nebylo posuzováno V roce 2011 provedli pracovníci Krajského úadu 17 kontrol zamených na odpadové hospodáství. Kontroly provádjí taktéž další pracovníci statní správy a také pracovníci IŽP. Souhrnné údaje o zjištných dílích Komentá nedostatcích nejsou k dispozici. Celkov lze konstatovat, že pístup pvodc odpad k odpadovému hospodáství se zlepšuje a je mu vnována stále vtší pozornost. * Nakládání s odpady v souladu se zákonem a aplikace prevenních pístup pro pedcházení vzniku odpad a omezování jejich nebezpených vlastností. íslo cíle II Pvodci odpad aplikují prevenní pístupy (IPP, CP, EMS/EMAS, Název cíle BAT) Indikátor Podíl pvodc odpad uplatujících prevenní pístupy Cílová hodnota 25% v roce 2005, 50% v roce 2010 Zdroje dat Prbžné vyhodnocení dobrovolné dohody; pvodci odpad Pvod indikátoru POH KV Zdroje použité CENIA eská informaní agentura životního prostedí k hodnocení Stav plnní cíle Plnní cíle nebylo posuzováno Agentura CENIA má na svých internetových stánkách informace o spolenostech, které mají zavedené environmentální systémy ízení. Údaje o tchto subjektech nejsou od roku 2007 vedeny podle kraj, ale za celou R. Z tohoto dvodu nelze pesn stanovit poet spoleností v kraji Komentá Vysoina, které mají zavedeny tyto systémy ízení. Zadávání údaj do databází agentury CENIA je dobrovolné a lze tedy pedpokládat, že velmi mnoho subjekt v ní není uvedeno. Souhrnn za celou eskou republiku se poet certifikovaných spoleností každoron zvyšuje. 33

34 íslo cíle III Název cíle Spotebitelé jsou trvale informováni o environmentálních** charakteristikách výrobk a služeb v okamžiku nákupu Indikátor Podíl informovaných spotebitel Cílová hodnota 75% v roce 2005, 100% v roce 2010 Zdroje dat Sociologický przkum Pvod indikátoru POH KV Zdroje použité k hodnocení Nebylo posuzováno sociologickým przkumem, je erpáno pouze s obecn dostupných údaj. Stav plnní cíle Plnní cíle nebylo posuzováno Spotebitelé jsou informováni o environmentálních charakteristikách výrobk formou popisu na obalu výrobku. Na eském trhu se objevuje ada výrobk nesoucích oznaení, které odkazuje na jejich ekologickou pijatelnost. Mezi ty vrohodné patí: Ekologicky šetrný výrobek: - Garantem udlení tohoto oznaení je stát. - Tato znaka zaruuje, že výrobek, který ji na sob nese, je z ekologického hlediska nadstandardní ve srovnání s výrobky stejného druhu. - Znaka ale není zárukou, že výrobek je ekologický absolutn. Komentá Produkt ekologického zemdlství: - Garantem udlení tohoto oznaení je stát, resp. Ministerstvo zemdlství. - Tato znaka zaruuje, že k výrob potraviny bylo použito surovin a výrobních technologií splujících písné podmínky dané zákonem. 242/2000 Sb., o ekologickém zemdlství. Ekologická ochranná známka v Evropské unii (ecollabeling): - Tato znaka je postavena na stejném principu jako eský Ekologicky šetrný výrobek. Databáze firem držitel znaky EŠV a výrobk s oznaením EŠV je uvedena na webových stránkách agentury CENIA. Zadávání údaj do databáze agentury CENIA je dobrovolné. Kraj nemá mnoho možností, jak podpoit nebo pímo požadovat po výrobcích podrobné informování spotebitele o environmentálních charakteristikách výrobku. Kraj podporuje výchovn vzdlávací projekty zamené mimo jiné i na zvýšení povdomí obyvatelstva o environmentálních charakteristikách výrobk a služeb. ** Složení výrobku, možný vliv výrobku na ŽP po skonení životnosti, recyklovatelnost jednotlivých složek výrobku, technologie výroby a její vliv na ŽP atd. 34

35 2.3.2 Zásady pro nakládání s komunálními odpady íslo cíle I Název cíle Zajistit sbr nebezpených složek komunálního odpadu Indikátor Podíl nebezpených složek komunálního odpadu ve sbrném systému Cílová hodnota 50% výskytu do roku 2005, 75% výskytu do roku 2010 Krajský informaní systém o odpadech; evidence a ohlašování odpad Zdroje dat a zaízení (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 21); rozbory složení komunálního odpadu Pvod indikátoru POH KV Zdroje použité k hodnocení Krajský informaní systém o odpadech; evidence a ohlašování odpad a zaízení (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 21); rozbory složení komunálního odpadu. Stav plnní cíle Cíl je plnn bez výhrad V roce 2011 bylo dle evidence o produkci a zpsobech nakládání s odpady (dále jen evidence) z komunálních odpad vyseparováno 281,33 t/rok nebezpených odpad, což odpovídá 0,12% celkové produkce komunálních odpad. V pepotu na 1 obyvatele pak pipadá 0,55 kg nebezpených odpad. Komentá Samostatn jsou kolektivními systémy sbírány v rámci zptného odbru elektrické a elektronické zaízení po skonení životnosti. Prostednictvím kolektivního systému ELEKTROWIN bylo na území kraje v rámci zptného odbru vysbíráno v pepotu na 1 obyvatele 3,1 kg použitých elektrozaízení (celkem t). Prostednictvím systému EKOLAMP se na území kraje vysbíralo v pepotu na 1 obyvatele 0,1 kg (celkem 12,03 t svítidel a 39,73 t svtelných zdroj) a prostednictvím kolektivního systému ASEKOL bylo na území kraje v roce 2011 vysbíráno v pepotu na 1 obyvatele 2,19 kg použitých elektrozaízení (celkem t). Dle projektu VaV 720/2/00, která stanovuje množství NO v komunálních odpadech to je pi zapotení výrobk sesbíraných v rámci zptného odbru více než 50% z prmrného množství NO obsaženého v komunálním odpadu. Odpad/typ zástavby Nebezpený odpad (%) Nebezpený odpad (kg/obyv.) Sídlištní zástavba typu 1 Sídlištní zástavba typu 2 Smíšená zástavba Vesnická zástavba Podíl látkových skupin v domovním odpadu (% hmotnostní) dle projektu VaV/720/2/00 0,5 1,1 0,4 0,5 1,37 3,01 1,1 1,37 35

36 íslo cíle II Název cíle Zajistit sbr, recyklaci a využití odpad spotebitelských obal Indikátor Podíl recyklovaných a využitých odpad obal Cílová hodnota Podle p. 3, zákona. 477/ 2001 Sb. Zdroje dat Souhrnná evidence MŽP Pvod indikátoru POH R Zdroje použité Krajský informaní systém o odpadech; evidence a ohlašování odpad k hodnocení a zaízení (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 20.) Stav plnní cíle Cíl je plnn bez výhrad V roce 2011 bylo na území kraje dle evidence vyseparováno t spotebitelských obal (podskupina Katalogu 15 01), t papíru (kat ), t skla (kat ) a t plast (kat ). Množství vyseparovaných odpad spotebitelských obal oproti pedchozím letm opt narstá: Kód Produkce [t/rok] odpadu Celkem Komentá Produkce [t/rok] papír sklo plasty 36

37 íslo cíle III Název cíle Zajistit sbr a využití vyazených zaízení (objemných odpad) Indikátor Podíl využitých vyazených zaízení Cílová hodnota 50% výskytu do roku 2005, 75% výskytu do roku 2010 Krajský informaní systém o odpadech; evidence a ohlašování odpad Zdroje dat a zaízení (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 21); rozbory složení kom. odpadu Pvod indikátoru POH KV Zdroje použité Krajský informaní systém o odpadech; evidence a ohlašování odpad k hodnocení a zaízení (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 21) Stav plnní cíle Cíl je plnn s výhradami Cíl se daí plnit pouze z jedné poloviny. Daí se zajistit sbr objemných odpad. Množství oddlen sesbíraných objemných odpad ( ) se v posledních dvou letech snížilo: Kód odpadu produkce (t) skládkování (t) Komentá Kód odpadu produkce (t) skládkování (t) Jelikož na území kraje není žádné zaízení, které dokáže objemné odpady využívat, jsou tém veškeré sesbírané objemné odpady skládkovány. Jedinou výjimkou je dotídní objemných odpad na sbrných dvorech. Tento zpsob nakládání s tímto odpadem je jednou z možností jak snížit množství tohoto odpadu ukládaného do skládek. Vyseparovaný spalitelný objemný odpad je pak možno po podrcení pedávat jako palivo nap. do cementárny Práchovice. 37

38 íslo cíle IV Název cíle Zvýšit materiálové využívání komunálních odpad Indikátor Podíl materiálov využitých komunálních odpad Cílová hodnota 50% do roku 2010 Krajský informaní systém o odpadech; evidence a ohlašování odpad Zdroje dat a zaízení (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 21); rozbory složení komunálního odpadu Pvod indikátoru POH R Zdroje použité Krajský informaní systém o odpadech; evidence a ohlašování odpad k hodnocení a zaízení (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 21); Stav plnní cíle Cíl není plnn V roce 2011 bylo na území kraje materiálov využíváno 24,37 % (výpoet dle aktuálního metodického pokynu) z produkovaných komunálních odpad, což pedstavuje nárst materiálového využití KO oproti pedchozím letm. Komunální odpady Materiálové využití (%) ,37 22,3 21,7 13,8 10,8 12,5 16,71 17,69 24,37 Komentá Pi plnní tohoto cíle je nutno zdraznit, že vychází z cíle POH R, který stanovuje 50% materiálové využití komunálních odpad do roku Splnní tohoto republikového cíle na území kraje je vzhledem k souasným hodnotám využití komunálních odpad nereálné. S výhledem do budoucnosti bude nutné výrazn podporovat oddlený sbr separovatelných složek komunálních odpad a podporovat výstavbu zaízení pro nakládání s komunálními odpady (vytváení integrované sít zaízení pro nakládání s odpady). Kraj Vysoina již v roce 2008 zahájil pípravy Integrovaného systému nakládání s odpady v kraji Vysoina, který by ml zabezpeit lepší využívání potenciálu skrytého v odpadech. V roce 2011 byla zpracována studie Integrovaný systém nakládání s odpady v kraji Vysoina. Dokonená studie byla pedána na zaátku roku Dále je nutné zamit se na pesnou evidenci a správné nakládání s oddlen sesbíranými biologicky rozložitelnými odpady (200201), kterých je na území kraje sbíráno velké množství, ale nikoliv v režimu odpad, ale v souladu s 10a zákona.185/2001 o odpadech, jako surovina pro komunitní kompostování, což je pedcházení vzniku odpad. Tyto oddlen sesbírané biologicky rozložitelné odpady (tráva, listí, ), pak nejsou evidovány jako odpad a jejích využití není zahrnuto do výpotu tohoto indikátoru. U tohoto cíle je nutné upozornit, že bez výstavby zaízení na využívání komunálních odpad s dostatenou kapacitou, samotným navyšováním separace plast, papíru, skla nelze splnní tohoto cíle dosáhnout. 38

39 íslo cíle V Snížit hmotnostní podíl biologicky rozložitelných komunálních Název cíle odpad uložených na skládky Indikátor Podíl skládkovaných biologicky rozložitelných komunálních odpad Na 75% hmotnostních do roku 2010, na 50% hmotnostních do roku 2013, Cílová hodnota na 35% hmotnostních do roku 2020 z výskytu biologicky rozložitelných komunálních odpad v roce 1995 Krajský informaní systém o odpadech; evidence a ohlašování odpad Zdroje dat a zaízení (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 21); rozbory složení komunálního odpadu Pvod indikátoru POH R Zdroje použité Krajský informaní systém o odpadech; evidence a ohlašování odpad k hodnocení a zaízení (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 21) Stav plnní cíle Cíl není plnn Komentá Podíl biologicky rozložitelných komunálních odpad (BRKO) uložených na skládkách v roce 2011, vztažený ke srovnávací základn 1995, iní 80,80 %. V pepotu na jednoho obyvatele bylo zaskládkováno 121,2 kg BRKO, což je více než je stanovený limit, který se ml splnit v roce Vzhledem ke srovnávací základn z roku 1995 je zde zaznamenaný pokles o cca 20 %. Dle POH R mlo mrné množství BRKO ukládaných na skládku v roce 2010 ítat max. 112 kg/obyv./rok a do roku 2020 by mla tato hodnota klesnout až na 52 kg/obyv./rok. Pro rok 2013 by mla dosahovat maximáln 74 kg/obyv./rok. Pestože množství BRKO ukládaných na skládky postupn klesá, požadované limity nejsou plnny. Nejvtší podíl vyprodukovaných BRKO je obsažen ve smsném komunálním odpadu, který obsahuje 48 % hm. BRKO. V roce 2011 bylo na území kraje skládkováno 119,44 tis. t smsného komunálního odpadu, což iní t BRKO. Tab e: Podíl BRKO ukládaného na skládky vzhledem ke srovnávací základn (1995) na území kraje. BRKO Skládkované BRKO [% hm.] vztaženo 70,04 80,37 79,29 89,39 98,82 92,45 84,71 80,80 k roku 1995 Do budoucna je tedy vhodné i nadále podporovat opatení, které vedou ke snižování skládkování biologicky rozložitelných odpad, realizované nap. zavedením oddleného sbru bioodpad. Také bude vhodné podporovat a cílen usmrovat aktivity smující k celokrajskému ešení nakládání se smsným komunálním odpadem a nadále rozvíjet projekt ISNOV. Po výrazném uplatnní oddleného sbru bioodpad na území kraje bude vhodné doporuit MŽP pezkoumání procentuálního množství BRKO ve smsném komunálním odpadu, které se po zavedení oddleného sbru BRKO pravdpodobn zmní. 39

40 íslo cíle VI Název cíle Dosplá populace má dostatek informací* k rozhodování Indikátor Podíl dostaten informované populace Cílová hodnota 100% do roku 2005 Zdroje dat Sociologický przkum Pvod indikátoru POH KV Zdroje použité k hodnocení Databáze krajského úadu, EKO-KOM a.s. Stav plnní cíle Cíl je plnn bez výhrad Kraj Vysoina ve spolupráci se spoleností EKO-KOM a.s. v roce 2011, tak jako v pedchozích letech, realizoval projekt Intenzifikace oddleného sbru a zajištní využití komunálních odpad vetn jejich obalové složky pro rok Souástí projektu je také krajská komunikaní kampa zamená na informování a ovlivování cílových skupin veejnosti s cílem Komentá zlepšit kvalitu separace všech využitelných složek komunálních odpad. Realizátorem kampan byla agentura Eufour PR, s.r.o. z Olomouce. Další podrobnosti o projektu jsou uvedeny v píloze. Na území kraje probíhá ve spolupráci s kolektivním systémem ELEKTROWIN a.s. projekt Intenzifikace zptného odbru elektrozaízení a oddleného sbru elektroodpad v Kraji Vysoina. Podrobnosti o projektu jsou uvedeny v píloze. * Informace o vlivu jednotlivých výrobk na ŽP, o možnostech nakládání s výrobkem po skonení jeho životnosti, dále informace o možnostech nakládání s odpady atd. 40

41 íslo cíle VII Dtská populace prochází systémem ekologického vzdlávání, výchovy Název cíle a osvty (EVVO) Indikátor Podíl dtské populace procházející systémem EVVO Cílová hodnota 100% do roku 2005 Zdroje dat Výroní zprávy hodnocení Koncepce EVVO Pvod indikátoru POH KV Zdroje použité Databáze krajského úadu, EKO-KOM k hodnocení Stav plnní cíle Cíl je plnn bez výhrad V prbhu druhé poloviny roku 2008 byla vypracována nová Koncepce environmentálního vzdlávání, výchovy a osvty (EVVO) kraje Vysoina. Koncepce hodnotí stav EVVO kraje Vysoina, vymezuje prioritní oblasti a cílový stav a navrhuje opatení k jeho dosažení. Kraj Vysoina ve spolupráci se spoleností EKO-KOM a.s., tak jako v pedchozích letech, v roce 2011 realizoval projekt Intenzifikace oddleného sbru a zajištní využití komunálních odpad vetn jejich obalové složky pro rok Souástí projektu je také krajská komunikaní kampa zamená na informování a ovlivování cílových skupin veejnosti s cílem zlepšit kvalitu separace všech využitelných složek komunálních odpad. ást kampan je zamena pímo na dti a mládež. Realizátorem kampan byla agentura Eufour PR, s.r.o. z Olomouce. Další podrobnosti o projektu jsou uvedeny v píloze. Komentá Na území kraje probíhá ve spolupráci s kolektivním systémem ELEKTROWIN a.s. projekt Intenzifikace zptného odbru elektrozaízení a oddleného sbru elektroodpad v Kraji Vysoina. Bližší informace o projektu jsou uvedeny v píloze. Kraj dále podporuje informovanost mládeže v oblasti odpadového hospodáství prostednictvím každoron vyhlašovaných grantových program. V roce 2011 byl vyhlášen grantový program Jdeme píkladem - pedcházíme odpadm 2011 na podporu pedcházení vzniku odpad, využívání materiál šetrných k životnímu prostedí a tídní využitelných složek odpad. Dotace byla piznána 18 žadatelm v celkové výši ,- K. Dále byl opt vyhlášen grantový program Bioodpady 2011 na podporu tvorby uceleného systému nakládání s bioodpadem. Dotace byla piznána 13 žadatelm v celkové výši ,- K. 41

42 2.3.3 Zásady pro nakládání s nebezpenými odpady íslo cíle I Název cíle Snížit mrnou produkci nebezpených odpad Indikátor Podíl nebezpených odpad na celkové produkci Cílová hodnota O 20% do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 Zdroje dat Krajský informaní systém o odpadech; evidence a ohlašování odpad a zaízení (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 20) Pvod indikátoru POH R Zdroje použité k hodnocení Krajský informaní systém o odpadech; evidence a ohlašování odpad a zaízení (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 20) Stav plnní cíle Cíl je plnn bez výhrad V roce 2000 bylo na území kraje vyprodukováno t nebezpených odpad. Produkce (1 000 t) Celková NO Komentá Produkce (1 000 t) Celková NO V roce 2011 bylo na území kraje dle evidence vyprodukováno ,1 t nebezpených odpad. To pedstavuje 86,78 % produkce nebezpených odpad z roku Nárst produkce nebezpených odpad v letech 2010 a 2011 je zpsoben zejména tím, že se v blízkosti obce Požátky zaalo sanovat území ohrožené skládkou nebezpeného odpadu. Po ukonení tchto sanací se produkce NO opt sníží. 42

43 íslo cíle II Název cíle Upravovat fyz.-chemickými postupy nebezpené anorganické odpady Indikátor Podíl upravených nebezpených anorganických odpad na celkové produkci Cílová hodnota 100% do roku 2010 Zdroje dat Krajský informaní systém o odpadech; evidence a ohlašování odpad a zaízení (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 20) Pvod indikátoru POH KV Zdroje použité k hodnocení Krajský informaní systém o odpadech; evidence a ohlašování odpad a zaízení (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 20) Stav plnní cíle Plnní cíle nebylo posuzováno Více než 90% produkce nebezpených odpad je pedáváno mimo kraj a není možné dohledat, jak je s nimi dále nakládáno. Komentá Na území kraje má vydán souhlas s provozem zaízení na fyzikálnchemickou úpravu odpad 12 provozovatel (z toho 2 zaízení jsou mobilní). íslo cíle III Název cíle Využívat energeticky nebezpené organické odpady Indikátor Podíl energeticky využitých nebezpených organických odpad na celkové produkci Cílová hodnota 100% do roku 2010 Zdroje dat Krajský informaní systém o odpadech; evidence a ohlašování odpad a zaízení (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 20) Pvod indikátoru POH KV Zdroje použité k hodnocení Krajský informaní systém o odpadech; evidence a ohlašování odpad a zaízení (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 20) Stav plnní cíle Plnní cíle nebylo posuzováno Více než 90% produkce nebezpených odpad je pedáváno mimo kraj a není možné dohledat, jak je s nimi dále nakládáno. Komentá Na území kraje bylo v roce 2011 odstranno spalováním (D10) 1 495,9 t nebezpených odpad 43

44 2.3.4 Zásady pro nakládání s vybranými odpady Odpady s obsahem PCB íslo cíle I Název cíle Zajistit v nejkratší možné dob, nejpozdji však do konce roku 2010, odstranní PCB, odpad s obsahem PCB a zaízení s obsahem PCB Indikátor Výskyt PCB, odpad s obsahem PCB a zaízení s obsahem PCB Cílová hodnota 0% do konce roku 2010 Zdroje dat Krajský informaní systém o odpadech; evidence zaízení a látek s obsahem PCB a zpsob jejich ohlašování (Vyhl. 384/2001 Sb., p. 2) Pvod indikátoru POH R Zdroje použité k hodnocení Krajský informaní systém o odpadech; evidence a ohlašování odpad a zaízení (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 20) Stav plnní cíle Cíl je plnn bez výhrad Produkce odpad s obsahem PCB na území kraje Vysoina v letech 2003 až 2011: PCB produkce (t) 9,74 16,7 4,79 18,1 13,3 11,0 5,59 18,3 0,44 Komentá Vyšší produkci odpad s obsahem PCB v roce 2010 lze piíst dokonení výmny starých zaízení s obsahem PCB za nová zaízení nebo nové nápln bez obsahu PCB. Zbytkovou produkci 0,44 t tchto odpad v roce 2011 lze piíst odstraování odpad s velmi nízkým obsahem PCB, které mohou být odstranny až po skonení jejich životnosti. Vzhledem k evidované produkci lze konstatovat, že cíl je plnn bez výhrad Odpadní oleje íslo cíle I Zajistit sbr a využití odpadních olej a zvyšovat množství zptn Název cíle odebraných odpadních olej Indikátor Podíl využitých odpadních olej z roního množství uvedeného na trh Cílová hodnota 38% hmotnostních do roku 2006, 50% hmotnostních do roku 2012 Krajské informaní systémy o odpadech/ Zdroje dat ISO II; evidence roních zpráv o plnní povinnosti zptného odbru (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 19) Pvod indikátoru POH R Zdroje použité Krajský informaní systém o odpadech; evidence a ohlašování odpad a k hodnocení zaízení (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 20) Stav plnní cíle Plnní cíle nebylo posuzováno S odpadními oleji je ve velké míe nakládáno v režimu zptného odbru. Údaje o tchto odpadních olejích má k dispozici MŽP, na úrovni kraje jsou Komentá k dispozici jen ásten a to tehdy, pokud je povinná osoba zaeviduje jako pijaté na území kraje. V režimu odpad bylo na území kraje evidováno 879,61 t odpadních olej. 44

45 Odpadní baterie a akumulátory íslo cíle I Zajistit sbr a využití s upednostnním recyklace použitých Název cíle olovných akumulátor Podíl využitých použitých olovných akumulátor z roního množství Indikátor uvedeného na trh Cílová hodnota 85% hmotnostních do roku 2005, 95% hmotnostních do roku 2012 Krajské informaní systémy o odpadech/ Zdroje dat ISO II; evidence roních zpráv o plnní povinnosti zptného odbru (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 19) Pvod indikátoru POH R Zdroje použité Krajský informaní systém o odpadech; evidence a ohlašování odpad k hodnocení a zaízení (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 20) Stav plnní cíle Plnní cíle nebylo posuzováno S olovnými akumulátory je ve velké míe nakládáno v režimu zptného odbru. Dle stávající evidence odpad bylo v rámci zptného odbru (BN30) sesbíráno 478,94 t akumulátor. V režimu odpad bylo na území kraje evidováno (A00) 171,97 t akumulátor, což je celkem 650,91 t Komentá akumulátor. Všechny akumulátory vyprodukované na území kraje byly odvezeny ke konenému zpracování mimo kraj. Vzhledem k vysokému obsahu olova v akumulátorech se dá pedpokládat jejich maximální možné využití. íslo cíle II Název cíle Zajistit sbr a využití použitých Ni-Cd akumulátor s úplným využitím kovové substance Indikátor Podíl využitých použitých Ni-Cd akumulátor z roního množství uvedeného na trh Cílová hodnota 100% hmotnostních do Krajské informaní systémy o odpadech/ Zdroje dat ISO II; evidence roních zpráv o plnní povinnosti zptného odbru (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 19) Pvod indikátoru POH R Zdroje použité k hodnocení Krajský informaní systém o odpadech; evidence a ohlašování odpad a zaízení (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 20) Stav plnní cíle Plnní cíle nebylo posuzováno S použitými Ni-Cd akumulátory je ve velké míe nakládáno v režimu zptného odbru. Podrobné údaje o tchto zptn odebraných akumulátorech má k dispozici MŽP, v evidenci kraje nejsou tyto údaje Komentá uvedeny. V režimu odpad bylo na území kraje evidováno 8,142 t Ni-Cd akumulátor. Všechny tyto akumulátory byly odvezeny ke zpracování mimo území kraje, tudíž není možné z pozice kraje dohledat, jak s nimi bylo dále nakládáno. 45

46 íslo cíle III Název cíle Zajistit sbr a využití použitých penosných zdroj proudu Indikátor I Prmrná míra oddleného sbru Indikátor II Materiálové využití sebraných použitých penosných zdroj proudu Cílová hodnota I 100g/obyv.rok do roku 2006 Cílová hodnota II 50% do roku 2006 Krajské informaní systémy o odpadech/ Zdroje dat ISO II; evidence roních zpráv o plnní povinnosti zptného odbru (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 19) Pvod indikátoru POH R Zdroje použité Krajský informaní systém o odpadech; evidence a ohlašování odpad k hodnocení a zaízení (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 20) Stav plnní cíle Plnní cíle nebylo posuzováno Na území kraje bylo v roce 2011 v režimu odpad dle evidence vyprodukováno (A00) celkem 180,84 t použitých penosných zdroj proudu (vetn olov. akumulátor 171,9 t). Další penosné zdroje proudu jsou sbírány v rámci zptného odbru (BN30), kde jich bylo vysbíráno 480,95 t (vetn olov. akumulátor 478,94 t). Celkem bylo na území kraje dle evidence sesbíráno 661,79 t použitých penosných zdroj proudu. Komentá Podrobné údaje o zptném odbru má k dispozici MŽP, na úrovni kraje jsou k dispozici jen ásten a to tehdy, pokud je povinná osoba zaeviduje jako pijaté na území kraje. Tab a: Nakládání s odpadními bateriemi a akumulátory na území kraje za rok Katalogové íslo Produkce (A00) [t/rok] Zptný odbr (BN30) [t/rok] Celkem [t/rok] ,97 478,94 650, ,146 1,996 8, ,53 0,00 0, ,01 0,00 0, ,17 0,00 2, ,02 0,013 0,03 Celkem 180,84 480,95 661,79 Veškeré vyseparované akumulátory a baterie byly odvezeny ke zpracování mimo území kraje, tudíž není možné z pozice kraje dohledat, jak s nimi bylo dále nakládáno. 46

47 Kaly z istíren odpadních vod íslo cíle I Zvýšit využití kal OV zejména v zemdlství, pro rekultivace, Název cíle kompostování a výrobu alternativních paliv Indikátor Podíl využitých kal OV Cílová hodnota Není kvantifikace Krajský informaní systém o odpadech; evidence a ohlašování odpad Zdroje dat a zaízení (Vyhl. 383/ 2001 Sb., p. 21); evidence Program použití kal na zemdlskou pdu (Vyhl. 382/2001 Sb., 5) Pvod indikátoru POH R Zdroje použité Krajský informaní systém o odpadech; evidence a ohlašování odpad k hodnocení a zaízení (Vyhl. 383/ 2001 Sb., p. 21); Stav plnní cíle Cíl je plnn bez výhrad Na území kraje bylo v roce 2011 vyprodukováno dle evidence 8 442,2 t istírenských kal. Následn bylo v roce 2011 pedáno pvodci k využití na zemdlské pd 6 096,12 t a t kal bylo kompostováno. Komentá Kaly produkce (t) ,2 využití (%) 108,73 84,56 94,41 88,31 101,29 132,14 72,31 Dle evidence odpad, nebyl na území kraje skládkován žádný istírenský kal Odpady z výroby oxidu titaniitého Netýká se kraje Vysoina. 47

48 Odpady azbestu íslo cíle I Zabránit rozptylu azbestu a azbestových vláken do složek životního Název cíle prostedí Zabránit rozptylu azbestu a azbestových vláken do složek životního Indikátor prostedí Cílová hodnota Není kvantifikace Krajský informaní systém o odpadech; evidence kontrolních zpráv IŽP Zdroje dat a OÚ) Pvod indikátoru POH R Zdroje použité Krajský informaní systém o odpadech k hodnocení Stav plnní cíle Cíl je plnn bez výhrad Nakládání s materiály s obsahem azbestu je upraveno legislativou, která stanovuje podmínky pro práci s azbestem, kterou se chrání nejen pracovníci, ale i okolí stavby. Pi vzniku odpad s obsahem azbestu a následné manipulaci s nimi, je tomuto druhu odpadu vnována zvláštní pozornost. Odpady jsou ukládány na zabezpeené skládky. Naše Komentá legislativa umožuje pijímat tento druh odpadu i na skládky skupiny S-OO (pi jeho ádném zabezpeení). Tímto opatením se místa bezpeného uložení azbestu stala mnohem dostupnjší. V roce 2011 bylo vyprodukováno 1 651,81 t odpad s obsahem azbestu. Na skládky nacházející se na území kraje Vysoina bylo v roce 2011 uloženo 742,1 t odpad s obsahem azbestu. 48

49 Autovraky íslo cíle I Název cíle Zajistit sbr a využití autovrak Podíl optovn používané a využívané hmotnosti všech autovrak Indikátor I pevzatých za kalendání rok Podíl optovn používané a materiálov využívané hmotnosti všech Indikátor II autovrak pevzatých za kalendání rok Autovraky vozidel vyrobených po : 85% prmrné hmotnosti od , Cílová hodnota I 95% prmrné hmotnosti od ; Autovraky vozidel vyrobených ped : 75% prmrné hmotnosti od Autovraky vozidel vyrobených po : 80% prmrné hmotnosti od , 85% prmrné hmotnosti od Cílová hodnota II Autovraky vozidel vyrobených ped : 70% prmrné hmotnosti od Krajský informaní systém o odpadech; Centrální registr motorových Zdroje dat vozidel; evidence kontrolních zpráv IŽP a OÚ Pvod indikátoru POH R Zdroje použité Krajský informaní systém o odpadech; evidence a ohlašování odpad k hodnocení a zaízení (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 20) Stav plnní cíle Plnní cíle nebylo posuzováno Komentá Dle indikátoru o produkci autovrak (I.33) je na území kraje za rok 2011 zaevidováno 6 678,74 t autovrak. Indikátor je vypoten ze soutu všech íselných hodnot množství odpadu u druh odpadu (katalogových ísel odpadu) * Katalogu odpad, u kterých byl vykázán kód nakládání BN30. Z výše uvedeného množství bylo kódem N9 (zpracování autovraku) nakládáno s 6 100,1 t autovrak. Podrobné a pesné údaje o zpracování autovrak (procenta využití) nejsou Krajskému úadu k dispozici. Souhrnné údaje o zpracování a využití autovrak zasílají povinné osoby na MŽP, kde jsou sumarizovány za celou republiku. Krajský úad dle 78 zákona.185/2001 Sb.o odpadech, vede, pravideln aktualizuje a zveejuje seznam osob oprávnných ke zpracování autovrak. Seznam provozovatel zaízení pro autovraky s vydaným souhlasem podle 14, odst.1 zákona o odpadech a o zmn nkterých dalších zákon, ve znní pozdjších pedpis je umístn na internetových stránkách Krajského úadu. 49

50 Stavební a demoliní odpady íslo cíle I Název cíle Zajistit sbr a využití stavebních a demoliních odpad Podíl využitých stavebních a demoliních odpad ze vznikajících Indikátor stavebních a demoliních odpad 50% hmotnosti do Cílová hodnota 75% hmotnosti do Krajský informaní systém o odpadech; evidence a ohlašování odpad Zdroje dat a zaízení (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 20) Pvod indikátoru POH R Zdroje použité Krajský informaní systém o odpadech; evidence a ohlašování odpad k hodnocení a zaízení (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 20) Stav plnní cíle Cíl je plnn bez výhrad V roce 2011 bylo v kraji dle evidence vyprodukováno ,7 t stavebních a demoliních odpad. Na území kraje bylo v roce 2011 využito,106,43 % produkovaných stavebních odpad tj ,5 t. Skládkováno bylo 8,14 % tchto odpad, což pedstavuje ,1 t. Uvedené hodnoty svdí jak o ásteném dovozu tchto odpad na území kraje, tak o využití odpad vyprodukovaných v pedchozích letech. Komentá Tab a: Stavební a demoliní odpady na území kraje. Stavební a demoliní odpady* Produkce (tis. t/rok) 115,7 284,5 305,3 177,8 228,6 278,5 292,6 Podíl využitých stavebních a dem. 66,45 48,22 18,22 83,16 78,27 84,24 106,4 odpad (%) Podíl skládkovaných stavebních a dem. odpad (%) 9,92 9,49 11,28 16,39 22,73 18,50 8,14 * Výpoet je proveden pro všechny roky dle metodiky pro rok

51 íslo cíle II Zneškodovat veškeré nebezpené stavební a demoliní odpady po Název cíle úprav fyzikáln-chemickými postupy na skládkách nebezpených odpad Podíl odstranných upravených nebezpených stavebních a demoliních Indikátor odpad na skládkách nebezpených odpad ze vznikajících nebezpených stavebních a demoliních odpad Cílová hodnota 100% do Zdroje dat Krajský informaní systém o odpadech; evidence a ohlašování odpad a zaízení (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 20) Pvod indikátoru POH KV Zdroje použité k hodnocení Krajský informaní systém o odpadech; evidence a ohlašování odpad a zaízení (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 20) Stav plnní cíle Plnní cíle nebylo posuzováno Na území kraje byly dle evidence v roce 2011 vyprodukovány následující nebezpené stavební odpady: Kód Množství Název odpadu t/rok Smsi nebo oddlené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobk obsahující nebezpené látky 261, Sklo, plasty a devo obsahující nebezpené látky nebo nebezpenými látkami zneištné 737, Asfaltové smsi obsahující dehet 102, Uhelný dehet a výrobky z dehtu 36, Kovový odpad zneištný nebezpenými látkami 1, Kabely obsahující ropné látky, uhelný dehet a jiné nebezpené látky 0, Zemina a kamení obsahující nebezpené látky , Štrk ze železniního svršku obsahující nebezpené látky 331,56 Komentá Izolaní materiál s obsahem azbestu 85, Jiné izolaní materiály, které jsou nebo obsahují nebezpené látky 91, Stavební materiály obsahující azbest 1 170, Stavební materiály na bázi sádry zneištné nebezpenými látkami 5, Jiné stavební a demoliní odpady (vetn smsných stavebních a demoliních odpad) obsahující nebezpené 307,75 látky Celkem ,02 Na území kraje Vysoina není provozována žádná skládka nebezpených odpad. Podrobné údaje o zaízeních v okolních krajích nejsou dostupné. Proto není možno vyhodnotit, jakým zpsobem jsou nebezpené stavební odpady odstraovány. Na území kraje byly odstranny pouze stavební odpady obsahující azbest a to uložením na skládky, které k tomu mají povolení. 51

52 Záivky íslo cíle I Název cíle Zajistit sbr a využití záivek Indikátor Podíl využitých použitých záivek ze vznikajících odpadních záivek Cílová hodnota 80% hmotnosti do % hmotnosti do Krajské informaní systémy o odpadech/ Zdroje dat ISO II; evidence roních zpráv o plnní povinnosti zptného odbru (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 19) Pvod indikátoru POH KV Zdroje použité k hodnocení Krajský informaní systém o odpadech; evidence a ohlašování odpad a zaízení (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 20) Stav plnní cíle Plnní cíle nebylo posuzováno Komentá Se záivkami je ve velké míe nakládáno v režimu zptného odbru. Podrobné údaje o zptném odbru má k dispozici MŽP, na úrovni kraje jsou k dispozici jen ásten a to tehdy, pokud je povinná osoba zaeviduje jako pijaté na území kraje. V režimu odpad byla na území kraje evidována produkce 4,4 t záivek. Veškerá tato produkce byla pedána mimo kraj, tudíž není možné z pozice kraje dohledat jak s ní bylo dále nakládáno. V rámci zptného odbru bylo kolektivním systémem EKOLAMP s.r.o., který zajišuje zptný odbr záivek, vysbíráno 12,03 t svítidel a 39,73 t svtelných zdroj Pneumatiky íslo cíle I Název cíle Zajistit sbr a využití pneumatik Indikátor Podíl využitých použitých pneumatik z prodaných pneumatik v klouzavém prmru za léta Cílová hodnota 90% hmotnosti do % hmotnosti do Krajské informaní systémy o odpadech/ Zdroje dat ISO II; evidence roních zpráv o plnní povinnosti zptného odbru (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 19) Pvod indikátoru POK KV Zdroje použité k hodnocení Krajský informaní systém o odpadech; evidence a ohlašování odpad a zaízení (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 20) Stav plnní cíle Plnní cíle nebylo posuzováno Komentá S pneumatikami je nakládáno jak v režimu odpad, tak v režimu zptného odbru. Podrobné údaje o zptném odbru má k dispozici MŽP, na úrovni kraje jsou k dispozici jen ásten a to tehdy, pokud je povinná osoba zaeviduje jako pijaté na území kraje. V oblasti režimu odpad bylo na území kraje v roce 2011 dle evidence (A00 + BN30) vyprodukováno 1 120,5 t pneumatik. 52

53 Elektrošrot íslo cíle I Zajistit sbr a využití použitých chladniek používaných Název cíle v domácnostech Podíl chladniek používaných v domácnostech na celkovém potu Indikátor chladniek používaných v domácnostech uvedených na trh v daném roce Cílová hodnota Není kvantifikován Krajské informaní systémy o odpadech/ Zdroje dat ISO II; evidence roních zpráv o plnní povinnosti zptného odbru (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 19) Pvod indikátoru POH KV Zdroje použité Krajský informaní systém o odpadech; evidence a ohlašování odpad k hodnocení a zaízení (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 20) Stav plnní cíle Cíl je plnn bez výhrad Na území kraje bylo do roku 2006 postupn navyšováno množství oddlen sesbíraných použitých chladniek z domácností. Vybrané spotebie jsou evidovány pod kódem produkce (t) ,7 15,3 12,9 16,5 6,65 Komentá Od roku 2006 zaíná fungovat oddlený sbr vyazených elektrozaízení. Chladniky a ledniky, které jsou sbírány cestou zptného odbru, již nejsou evidovány jako odpad. Stávají se odpadem, až když dorazí do zpracovatelského zaízení. Proto viditelný pokles produkce použitých chladniek a ledniek je pouze vcí evidenní a v žádném pípad neznamená, že se tato komodita pestává oddlen sbírat, práv naopak. Podle údaj poskytnutých spoleností ELEKTROWIN a.s. bylo na území kraje Vysoina zptn odebráno t tchto elektrozaízení. Výtžnost na obyvatele kraje inila 3,1 kg. 53

54 íslo cíle II Zajistit sbr a využití odpadních elektronických a elektrických Název cíle zaízení (OEEZ)* Indikátor I Prmrná míra oddleného sbru Indikátor II Míra využití OEEZ Indikátor III Míra optovného použití a recyklace OEEZ Cílová hodnota I 4 kg OEEZ ze soukromých domácností/osobu a rok do OEEZ spadající do kategorie pílohy IA prmrné hmotnosti: Cílová hodnota II 1 a 10 80% 2,3,4,5,6,7-75%; do OEEZ spadající do kategorie pílohy IA prmrné hmotnosti: Cílová hodnota 1 a 10 75% III 2,3,4,5,6,7 65% výbojky 85% Krajský informaní systém o odpadech/ Zdroje dat ISO II; evidence roních zpráv o plnní povinnosti zptného odbru (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 19) Pvod indikátoru POH KV Zdroje použité Krajský informaní systém o odpadech; evidence a ohlašování odpad k hodnocení a zaízení (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 20) Stav plnní cíle Cíl je plnn bez výhrad Produkce odpadních elektronických a elektrických zaízení má v období sestupný prbh a v roce 2011 došlo k mírnému nárstu. Nicmén lze konstatovat, že výsledky fungování kolektivních systém sbru elektroodpadu, kteí zptn odebírají výrobky od oban, jsou dobré. Na základ níže uvedené tabulky lze pedpokládat, že trend snižování produkce OEEZ bude zachován a v evidenci odpad se budou objevovat pouze poškozené OEEZ, které nebudou kolektivními systémy pijaty. Elektroodpad Evidovaná produkce [t/rok] ,3 30,0 14,3 7,8 5,9 3,7 4, ,7 15,3 12,9 16,5 6, ,1 17,0 35,1 84,6 Komentá ,8 59,4 80,8 62,5 84,5 50,5 34,4 75,5 237 Vyazená zaízení, která jsou sbírána cestou zptného odbru, již nejsou evidována jako odpad. Stávají se odpadem až když dorazí do zpracovatelského zaízení. Evidence o zptném odbru je pak hlášena pímo na MŽP (resp. CENII). Pokles evidovaných odpad v posledních letech proto neznamená snížení množství jejich sbru, ale signalizuje úspšnost zptného odbru. Kolektivní systém (2011) Zptn odebrané EEZ (t) ASEKOL s.r.o. (sk. 3, 4, 7, 8, 10) EKOLAMP s.r.o. (sk. 5) 51,76 ELEKTROWIN a.s. (sk. 1, 2, 6) 1 588,0 REMA Systém, a.s. 74,59 KS RETELA, s.r.o. 129,5 Na území kraje bylo v rámci zptného odbru celkem vysbíráno 2 967,85 t vyazených elektrozaízení, což iní 5,8 kg na obyvatele. * Smrnice EPaR 2002/96/ES o odpadních elektronických a elektrických zaízeních. 54

55 Zdravotnické odpady íslo cíle I Název cíle Spalovat odpady ze zdravotnictví a veterinární pée (mimo ) Indikátor Podíl spálených odpad ze zdravotnictví a veterinární pée ze vznikajících odpad ze zdravotnictví a veterinární pée Cílová hodnota 100% hmotnosti do Zdroje dat Krajský informaní systém o odpadech; evidence a ohlašování odpad a zaízení (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 20) Pvod indikátoru POH KV Zdroje použité k hodnocení Krajský informaní systém o odpadech; evidence a ohlašování odpad a zaízení (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 20) Stav plnní cíle Cíl je plnn bez výhrad V roce 2011 bylo dle evidence vyprodukováno 1 453,26 t odpad ze zdravotnictví a veterinární pée. Komentá Ve spalovnách nebezpeného odpadu nacházejících se na území kraje bylo v roce 2011 spáleno 1 483,16 t odpad ze zdravotnictví a veterinární pée. To znamená, že ve spalovnách na území kraje bylo spáleno 102,1 % produkovaných odpad ze zdravotnictví a veterinární pée. 55

56 2.3.5 Zásady pro vytváení jednotné a pimené sít zaízení k nakládání s odpady Zdroje použité k hodnocení Stav plnní Komentá Krajský informaní systém o odpadech; POH pvodc Nehodnoceno V souasné dob jsou na území kraje dle údaj uveejnných v Seznamu zaízení provozovaných na území kraje (obdrželo souhlas s provozem) provozována tato zaízení: - 24 autovrakoviš - 28 míst pro sbr a výkup autovrak - 60 sbrných dvor zaízení typu sbr a výkup mobilní - 11 skládek - 17 kompostáren - 1 zaízení na biologickou dekontaminaci, biodegradaci - 13 rekultivací, terénních úprav - 3 spalovny NO - 14 zaízení na tídní odpad - 43 drtících linek (stacionární i mobilní) - 11 zaízení na fyzikáln chemickou úpravu odpad - 5 zaízení pro rafinaci olej nebo jiný zpsob optovného využití olej - 4 zaízení pro zpracování elektroodpad. Hlavním problémem nejen na území kraje, ale v celé R je nakládání s komunálním odpadem. V roce 2008 byla proto zpracována Variantní studie proveditelnosti pro naplnní Plánu odpadového hospodáství kraje Vysoina. Studie pedkládá adu doporuení vedoucích k naplnní cíl, stanovených v POH kraje Vysoina, jejichž plnní se nedaí. Na základ odborné studie proto Rada kraje rozhodla o zahájení pípravy Integrovaného systému nakládání s odpady v kraji Vysoina, který zabezpeí lepší využívání potenciálu skrytého v odpadech. V jeho rámci bude nezbytné pokraovat v podpoe materiálového využití odpad, zvyšovat komfort tídní pro obany, budovat zaízení na zpracování bioodpad kompostárny a bioplynové stanice. Na webových stránkách kraje Vysoina byl spuštn portál s názvem Integrovaný systém nakládání s odpadem v kraji Vysoina (ISNOV). Protože se jedná o citlivou problematiku, která se dotýká prakticky každého obana kraje Vysoina, chce kraj Vysoina postupovat bhem celé doby pípravy ISNOV zcela oteven, prbžn informovat o všech krocích a vést diskusi s veejností i odborníky. V první polovin roku 2010 zastupitelstvo kraje a 15 mst s rozšíenou psobností projednaly a schválily návrh smlouvy o spolupráci na píprav ISNOV, která byla slavnostn podepsána dne 1. ervna 2010 na Krajském úadu kraje Vysoina. Následovalo vytvoení ídící rady, tvoené zástupci všech smluvních stran a bylo vypsáno výbrové ízení na zpracovatele podrobných analýz a závrené studie, která doporuí reálné varianty ISNOV. 56

57 Zdroje použité k hodnocení Stav plnní Krajský informaní systém o odpadech; POH pvodc Nehodnoceno Jako zpracovatel dokumentace k projektu ISNOV byla vybrána spolenost FITE a.s., Výstavní 2224/8, Ostrava-Mariánské Hory Dokumentace je složena z analytické ásti, návrhové ásti a smrné ásti. Na portálu ISNOV byla dne zveejnna analytická a návrhová ást ISNOV. Analytická ást mapuje stávající stav odpadového hospodáství v kraji. Návrhová ást pedstavuje výet variantních ešení klíového problému integrovaného systému, jímž je nakládání se smsným komunálním odpadem, vetn výstavby zaízení pro energetické využití odpadu v Kraji Vysoina. Variantní ešení byla pedložena ídícímu výboru ISNOV (složenému ze zástupc kraje a obcí), který rozhodl pro pokraování prací na variant 1 - Výstavby zaízení na pímé energetické využívání v Kraji Vysoina o kapacit kt. S ohledem na kapacitu zaízení a odbyt tepla byly vytipovány lokality Jihlava a Žár nad Sázavou. Dále byla vypracována smrná ást, ve které byly ob navržené lokality porovnávány. Smrná ást byla dokonena na zaátku roku Jako vhodnjší byly doporueny lokality v okolí Jihlavy. Práce na projektu dále pokraují a je rozpracovávána problematika základního vybavení kraje ostatními zaízeními na shromažování a zpracování odpad jako jsou sbrné dvory, kompostárny, tídící linky, pekladišt a další, velký draz je kladen také na logistiku dopravy odpad. 57

58 2.3.6 Podíl využívaných odpad íslo cíle I Název cíle Zvýšit využívání odpad s upednostnním recyklace Indikátor Podíl využitých odpad ze vznikajících odpad Cílová hodnota 55% do roku 2012 Krajský informaní systém o odpadech; evidence a ohlašování odpad Zdroje dat a zaízení (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 20) Pvod indikátoru POH R Zdroje použité Krajský informaní systém o odpadech; evidence a ohlašování odpad k hodnocení a zaízení (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 20) Stav plnní cíle Cíl je plnn bez výhrad Z celkové produkce 892,78 tis. t odpad v roce 2011 bylo v kraji Vysoina využito 54,18 % produkovaných odpad a 19,84 % jich bylo odstranno skládkováním (D1, D5, D12). Komentá Nakládání [%] využití 22,38 23,96 24,48 24,34 38,38 42,14 40,12 54,18 skládkování 9,90 16,67 15,75 25,49 29,05 31,03 24,47 19,84 spalování (D10) 0,03 2,22 3,00 0,20 0,22 0,23 0,20 0,19 58

59 2.3.7 Podíl odpad ukládaných na skládku íslo cíle I Název cíle Omezovat odstraování odpad skládkováním Indikátor Podíl odpad ukládaných na skládky Cílová hodnota O 20% hmotnosti do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 s výhledem dalšího postupného snižování Zdroje dat Krajský informaní systém o odpadech; evidence a ohlašování odpad a zaízení (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 20, 21, 23) Pvod indikátoru POH R Zdroje použité k hodnocení Krajský informaní systém o odpadech; evidence a ohlašování odpad a zaízení (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 20, 21, 23) Stav plnní cíle Cíl není plnn V roce 2000 bylo na území kraje skládkováno extrémn málo odpad (viz. níže uvedená tabulka). Nakládání Produkce (1000 t) Skládkování D1 (1000 t) % 11,25 6,98 26,25 9,21 14,96 9,90 Nakládání Komentá Produkce (1000 t) Skládkování D1 (1000 t) % 16,67 15,75 25,49 29,05 31,03 24,47 19,84 Pi zanedbání nárazových výkyv z let 2001 a 2003 lze konstatovat, že množství skládkovaných odpad v letech 1999 až 2009 postupn narstalo, teprve od roku 2010 dochází k mírnému poklesu. V roce 2000 bylo zaskládkováno velmi nízké množství odpad, proto dosáhnout snížení množství skládkovaných odpad o 20% hm. ve srovnání s rokem 2000 se jeví v tuto chvíli jako nereálné. Do budoucna bude nutné podpoit veškeré aktivity vedoucí k lepšímu využívání všech produkovaných odpad. Nejvtší položku skládkovaného odpadu tvoil v roce 2011 smsný komunální odpad (SKO) o celkovém množství 119,4 tis. t odpad tj. 67,5 % z celkového množství skládkovaných odpad. Další významný odpad, který byl z velké ásti skládkován je objemný odpad (200307), kterého bylo skládkováno t, což je 6,8 % skládkovaných odpad. 59

60 íslo cíle II Název cíle Snížit skládkování kal OV Indikátor Podíl skládkovaných kal OV Cílová hodnota max. 20% do roku 2010, 10% do roku 2013 Krajský informaní systém o odpadech; evidence a ohlašování odpad Zdroje dat a zaízení (Vyhl. 383/ 2001 Sb., p. 21); evidence Program použití kal na zemdlskou pdu (Vyhl. 382/2001 Sb., 5) Pvod indikátoru POH R Zdroje použité Krajský informaní systém o odpadech; evidence a ohlašování odpad k hodnocení a zaízení (Vyhl. 383/ 2001 Sb., p. 21); Stav plnní cíle Cíl je plnn bez výhrad Na území kraje bylo v roce 2011 vyprodukováno dle evidence 8 442,21 t istírenských kal. Následn bylo v roce 2011 pedáno pvodci k využití na zemdlské pd 6 096,12 t a t kal bylo kompostováno. Komentá Dle evidence odpad, nebyl na území kraje skládkován žádný istírenský kal. 60

61 íslo cíle III Název cíle Snížit skládkování kompostovatelných a spalitelných odpad Indikátor Podíl skládkovaných kompostovatelných a spalitelných odpad Cílová hodnota Není kvantifikace Krajský informaní systém o odpadech; evidence a ohlašování odpad Zdroje dat a zaízení (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 20, 21, 23) Pvod indikátoru POH KV Zdroje použité Krajský informaní systém o odpadech; evidence a ohlašování odpad k hodnocení a zaízení (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 20, 21, 23) Stav plnní cíle Cíl není plnn Množství skládkovaných kompostovatelných a spalitelných odpad z celkového množství skládkovaných odpad v posledních letech mírn klesá. Pesto ve srovnání s rokem 2002 bylo v roce 2011 skládkováno o tém t spalitelných a kompostovatelných odpad více. Podíl kompostovatelných a spalitelných odpad z celkového množství skládkovaných odpad v roce 2011 opt vzrostl a to na 79,53%. Skládkování (t) Celkové Kompostovatelné a spalitelné podíl (%) 59,0 63,2 69,3 77,7 76,7 Komentá Skládkování (t) Celkové Kompostovatelné a spalitelné podíl (%) 70,5 75,3 70,0 68,6 79,53 Stále více se daí využívat odpady z tepelných proces a také stavební odpady, kterých je skládkováno každý rok mén. Množství skládkovaných kompostovatelných a spalitelných odpad zstalo na úrovni roku Hlavním skládkovaným odpadem je smsný komunální odpad, kterého bylo skládkováno t. Do budoucna bude velmi vhodné pokraovat v ešení problematiky nakládání s komunálními odpady, v projektu ISNOV. Jedním z dílích krok ke snížení skládkování tchto odpad je postupné zavádní oddleného sbru bioodpad a to, jak pomocí propagace domácích kompostér, tak postupným zavádním oddleného sbru bioodpad pímo od oban. Razantním ešením bude vybudování vhodných zaízení na využití tchto odpad. ást tchto odpad se dá po vytídní kompostovat, piemž všechny tyto odpady lze energeticky využít. 61

62 2.3.8 Staré zátže území a odpadové hospodáství kraje v mimoádných situacích íslo cíle I Identifikovat, evidovat a prozkoumat všechny druhy starých zátží na Název cíle základ aktivní prospekce, vetn kategorizace objektivními metodami Indikátor Podíl evidovaných starých zátží Cílová hodnota 100% do roku 2005 Zdroje dat Existující databáze SEZ a aktualizaní przkum Pvod indikátoru POH KV Zdroje použité Evidence krajského úadu k hodnocení Stav plnní cíle Cíl je plnn s výhradami Jedním z nejvtších problém na území kraje Vysoina z hlediska ohrožení životního prostedí jsou staré ekologické zátže. Na území kraje se nacházejí desítky starých ekologických zátží a kontaminovaných míst charakteru starých skládek a prmyslových objekt. Nejzávažnjší jsou situace starých zátží v okresech Pelhimov a Tebí, které navíc nebyly dosud sanovány. Základní evidence starých zátží byla pevzata z bývalých okresních úad. Na podrobný przkum již evidovaných Komentá starých zátží chybí prostedky. Taktéž na úrovni kraje není stanoven podrobný postup jak dohlížet nad evidováním a následným odstraováním starých zátží. V souasné dob eviduje tyto zátže eská informaní agentura životního prostedí CENIA, která seznamy zátží dopluje a zjišuje jejich aktuální stav. Pedpokládá se, že do konce roku 2012 bude základní databáze hotová. 62

63 íslo cíle II Název cíle Sanace starých zátží Indikátor Podíl sanovaných starých zátží ze všech starých zátží Cílová hodnota 100% do roku 2015 Zdroje dat Existující databáze SEZ a aktualizaní przkum Pvod indikátoru POH KV Zdroje použité Databáze MŽP, SFŽP, evidence krajského úadu, údaje s ORP a údaje k hodnocení z obcí. Stav plnní cíle Cíl je plnn s výhradami Mezi nejvýznamnjší ekologické zátže kraje patí stará skládka nebezpených odpad u obce Pozátky. V prbhu roku 2010 zde zapoaly sananí práce, které v roce 2011 pokraovaly a budou dokoneny v roce Sanace starých zátží (starých skládek) je finann velmi nároný proces, a proto jsou využívány finanní prostedky z Operaního programu Životní prostedí. Tento program zaštiuje Státní fond Životního prostedí eské republiky, který vyhlašuje výzvy, v rámci kterých lze podávat žádosti o podporu na odstranní starých zátží. Dle aktuálních informací by mohla být v píštím roce (2013) pravdpodobn vyhlášena poslední výzva na podávání žádostí o podporu na odstranní starých zátží v rámci Operaního programu Životní prostedí. Proto bude vhodné maximáln informovat a následn podpoit obce kraje, na jejichž území se staré zátže nacházejí, za úelem pípravy a zpracování a podání žádostí o podporu na odstranní starých zátží do OPŽP. Další ást ekologických zátží tvoí na Vysoin brownfieldy. Podle studie agentury CzechInvest je na Vysoin vtšina z nich k nalezení spíše v malých obcích a jen u pibližn ticeti procent lze pedpokládat významnou ekologickou zátž. Komentá Zdroj dat: Profil kraje Vysoina, KÚ kraje Vysoina 63

64 íslo cíle III Ochrana životního prostedí a zamezení environmentálních škod Název cíle v dob mimoádných situací a zamezení nezákonného zbavování se odpadu Indikátor Podíl zákonn zbavovaných odpad Cílová hodnota Veškeré vznikající odpady Zdroje dat Evidence krizových štáb Pvod indikátoru POH KV Zdroje použité Databáze krajského úadu, evidence krizových štáb. k hodnocení Stav plnní cíle Cíl je plnn bez výhrad Je zpracován krizový plán kraje, který uruje, jak postupovat v pípad Komentá mimoádných situací. Krizový plán je prbžn aktualizován. Jednotliví pvodci mají zpracovány pípadn zpracovávají vlastní havarijní plány. 64

65 3 Výsledky vyhodnocení 3.1 Souhrnné hodnocení K vyhodnocení plnní cíl POH byla použita dostupná data a informace o produkci a zpsobech nakládání s odpady na území kraje Vysoina. Vzhledem k chybovosti v evidenci byla provedena korekce získaných údaj a zejmé chyby po konzultaci s pracovníky ORP opraveny. ást údaj nutných pro plnohodnotné vyhodnocení nkterých indikátor na úrovni kraje nebyla k dispozici. Jedná se pedevším o data o zptném odbru vybraných výrobk. Takovéto indikátory nebyly pak vyhodnocovány. U každého indikátoru je vyhodnocení uvedeno formou slovního komentáe, pokud bylo možné vyhodnotit indikátor i íselnou hodnotou je uvedena i tato íselná hodnota, pokud nebylo možné indikátor vyhodnotit je uvedeno, z jakého dvodu nebylo vyhodnocení provedeno. V tomto vyhodnocení byla soustava indikátor pro rok 2011 vyhodnocena na základ Zpracování matematického vyjádení výpotu Soustavy indikátor OH v souladu s vyhláškou. 351/2008 Sb., kterou se mní vyhláška. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znní pozdjších pedpis. Oproti matematickému vyjádení pro vyhodnocení Soustavy indikátor OH pro rok 2010 nedošlo k výrazným zmnám. Celková produkce odpad v kraji Vysoina mla obecn od roku 2002 do roku 2009 klesající charakter a v roce 2009 poklesla až na 743,24 tis. t. V letech 2010 a 2011 byl zaznamenán optovný rst produkce odpad. V roce 2011 dosáhla celková produkce odpad hodnoty 892,78 tis. t odpad. Z vyhodnocení plnní cíl POH kraje Vysoina je patrná zvyšující se míra využívání nkterých odpad. Na druhé stran se až do roku 2009 zvyšoval podíl odpad odstranných skládkováním, v letech 2010 a 2011 tato hodnota klesá. Produkce komunálních odpad dosáhla v roce 2011 hodnoty 229,36 tis. t odpad a na celkové produkci odpad se podílí mrou 25,69 %. V pepotu na 1 obyvatele bylo v roce 2011 vyprodukováno tém 448 kg komunálních odpad, což je hodnota mírn vyšší než je celorepublikový prmr. Vzhledem k dlouhodobému neplnní nkterých cíl POH kraje Vysoina, byla v roce 2008 zpracována Variantní studie proveditelnosti pro naplnní Plánu odpadového hospodáství kraje Vysoina. Závry studie potvrdily, že je nezbytné v kraji Vysoina rozvíjet využívání separovan sbíraných BRO ve stávajících aerobních kompostárnách a pipravovaných bioplynových stanicích s paralelním budováním integrovaných systém na celou skupinu komunálních odpad. ešení povinností daných POH KV není možno uskutenit bez energetického využití SKO jako nedílné souásti integrovaného systému nakládání s odpady. V roce 2009 byl zastupitelstvu kraje pedložen návrh spolupráce kraje s obcemi v oblasti nakládání s komunálními odpady k ešení úkol, které jsou uloženy Plánem odpadového hospodáství. Zastupitelstvo kraje pijalo upravený návrh usnesení. V první fázi spolupráce na píprav projektu ISNOV jednal kraj s 15 msty - obcemi s rozšíenou psobností (ORP) a dne 1. ervna 2010 byla podepsána smlouva o spolupráci (smlouva je otevená a mže pistoupit jakákoli z dalších obcí kraje, pokud bude mít zájem aktivn se podílet na píprav projektu ISNOV a ovlivnní zpsobu nakládání s odpady v kraji a ve své obci). V souasné dob podepsalo smlouvu o spolupráci již 45 obcí a msta kraje Vysoina. 65

66 Po podepsání smlouvy v roce 2010 následovalo vytvoení ídící rady, tvoené zástupci všech smluvních stran a bylo vypsáno výbrové ízení na zpracovatele podrobných analýz a závrené studie, která mla za cíl doporuit reálné varianty ISNOV. Jako zpracovatel dokumentace k projektu ISNOV byla vybrána spolenost FITE a.s. Dokumentace je složena z analytické ásti, návrhové ásti a smrné ásti. Na portálu ISNOV byla dne zveejnna analytická a návrhová ást ISNOV. Analytická ást mapuje stávající stav odpadového hospodáství v kraji. Návrhová ást pedstavuje výet variantních ešení klíového problému integrovaného systému, jímž je nakládání se smsným komunálním odpadem, vetn výstavby zaízení pro energetické využití odpadu (ZEVO) v Kraji Vysoina. Variantní ešení byla pedložena ídícímu výboru ISNOV (složenému ze zástupc kraje a obcí), který rozhodl pro pokraování prací na variant 1 - Výstavby zaízení na pímé energetické využívání v Kraji Vysoina o kapacit kt. S ohledem na kapacitu zaízení a odbyt tepla byly vytipovány lokality Jihlava a Žár nad Sázavou. Dále byla vypracována smrná ást, ve které byly ob navržené lokality porovnávány. Smrná ást byla dokonena na zaátku roku Jako vhodnjší byly doporueny lokality v okolí Jihlavy. Práce na projektu dále pokraují a je rozpracovávána problematika základního vybavení kraje také ostatními zaízeními (mimo ZEVO) na shromažování a zpracování odpad jako jsou sbrné dvory, kompostárny, tídící linky, pekladišt a další, velký draz je kladen také na logistiku dopravy odpad. Ze strany pvodc, z hlediska nakládání s komunálními odpady a plnní cíl POH, je taktéž možná spolupráce se sousedními kraji (zejména Jihoeským, Pardubickým, Jihomoravským) a zaízeními, která jsou na jejich území provozována. Kraj Vysoina, jak z vlastních prostedk, tak ve spolupráci se spoleností EKO-KOM podporuje rozvoj infrastruktury a technického vybavení území systémem grant - napíklad na rozšíení sít sbrných nádob na separované komodity nebo na sbr bioodpad. Velká pozornost je také vnována výchov a vzdlávání oban. Na území kraje pobíhá ve spolupráci se spoleností EKO-KOM mediální kampa zamená na podporu separace odpad. Na území kraje probíhá ve spolupráci s kolektivním systémem ELEKTROWIN a.s. také projekt Intenzifikace zptného odbru elektrozaízení a oddleného sbru elektroodpad v Kraji Vysoina Pracovníci Krajského úadu poskytují odbornou pomoc pi zpracovávání žádostí o finanní podporu z evropských fond pro projekty zamené na rozvoj území kraje Vysoina. Státní fond životního prostedí, který spravuje Operaní program životního prostedí vyhlašuje výzvy na píjem žádostí do jednotlivých prioritních os. Seznam podpoených projekt v kraji Vysoina v rámci Operaní program životního prostedí je uveden v kapitola

67 3.2 Plnní cíl POH kraje Vysoina Krajský plán odpadového hospodáství kraje Vysoina v závazné ásti stanovuje 35 strategických cíl a dále uruje zásady pro vytváení jednotné a pimené sít zaízení k nakládání s odpady. Název skupiny cíl Poet cíl Splnn Plnn bez výhrad Plnn s výhradami Cíl není plnn Plnní cíle nebylo posuzováno Opatení k pedcházení vzniku odpad, omezování jejich množství a nebezpených vlastností odpad 3 3 Zásady pro nakládání s komunálními odpady Zásady pro nakládání s nebezpenými odpady Zásady pro nakládání s vybranými odpady Zásady pro vytváení jednotné a pimené sít zaízení k nakládání s odpady Podíl využívaných odpad 1 1 Podíl odpad ukládaných na skládku Staré zátže území a odpadové hospodáství kraje v mimoádných situacích Celkem Z 35 cíl je 15 plnno bez výhrad, 3 s výhradami a plnní 4 cíl se nedaí vbec. Tináct cíl nebylo hodnoceno, jelikož na úrovni kraje není dostatek informací pro jejich pesné vyhodnocení. Jedná se pedevším o údaje o zptném odbru vybraných výrobk. Z vyhodnocení POH KV je zejmé, že dlouhodob nejsou plnny závazné cíle zejména v oblasti nakládání s komunálními odpady. Jedná se o cíle: IV - Zvýšit materiálové využívání komunálních odpad V - Snížit hmotnostní podíl biologicky rozložitelných komunálních odpad uložených na skládky I - Omezovat odstraování odpad skládkováním III - Snížit skládkování kompostovatelných a spalitelných odpad. 67

68 Cíl íslo: IV - Zvýšit materiálové využívání komunálních odpad V roce 2011 došlo k nárstu procenta materiálového využití komunálních odpad a to z hodnoty 17,69 % v roce 2010 na 24,37 % produkovaných odpad. Pi souasném vývoji se jeví cílová hodnota 50 % materiálového využití komunálních odpad jako velmi ambiciózní a tžko splnitelná. Bylo by vhodné na úrovni MŽP pezkoumat reálnost splnní tohoto cíle. S výhledem do budoucnosti bude nutné výrazn podporovat oddlený sbr separovatelných složek komunálních odpad a podporovat výstavbu zaízení pro nakládání s komunálními odpady (vytváení integrované sít zaízení pro nakládání s odpady). Kraj Vysoina již v roce 2008 zahájil pípravy Integrovaného systému nakládání s odpady v kraji Vysoina, který by ml zabezpeit lepší využívání potenciálu skrytého v odpadech. V roce 2011 byla zpracována studie Integrovaný systém nakládání s odpady v kraji Vysoina. Dokonená studie byla pedána na zaátku roku Dále bude vhodné zamit se na pesnou evidenci a správné nakládání s oddlen sesbíranými biologicky rozložitelnými odpady ( ), kterých je na území kraje sbíráno velké množství, ale nikoliv v režimu odpad, ale v souladu s 10a zákona.185/2001 o odpadech, jako surovina pro komunitní kompostování, což je pedcházení vzniku odpad. Tyto oddlen sesbírané biologicky rozložitelné odpady (tráva, listí, ), pak nejsou evidovány jako odpad a jejích využití není zahrnuto do výpotu tohoto indikátoru. Další slabé místo, na které bude vhodné se zamit, je ve skládkování všech oddlen sesbíraných objemných odpad. Do budoucna bude vhodné v rámci informaních kampaní obany informovat o tom, co do objemných odpad nepatí. Dále bude vhodné zaít uvažovat o dotiování již sesbíraných objemných odpad, napíklad v rámci veejn prospšných prací. Cíl íslo V: Snížit hmotnostní podíl biologicky rozložitelných komunálních odpad uložených na skládky. V roce 2011 bylo v pepotu na jednoho obyvatele uloženo na skládky 121,2 kg BRKO, což je mén než tomu bylo v pedchozích letech. Nicmén je stanoveno, že v roce 2010 je limit pro ukládání BRKO na skládky 112 kg na obyvatele. Tento limit byl v roce 2011 pekroen o cca 9 kg na obyvatele. Do budoucna bude nutno podpoit oddlený sbr BRKO a také doporuit MŽP pezkoumání procentuálního množství BRKO ve smsném komunálním odpadu po zavedení oddleného sbru BRKO. Další možností vedoucí k plnní cíle je výstavba zaízení na využití smsného komunálního odpadu, který je v souasné dob pln skládkován. V roce 2008 byla zpracována Variantní studie proveditelnosti pro naplnní Plánu odpadového hospodáství kraje Vysoina. Studie doporuuje postupy vedoucí k naplnní cíl, stanovených v POH kraje Vysoina, jejichž plnní se nedaí a to pedevším snížení skládkování BRKO. Projekt je dále rozvíjen a v roce 2011 byla zpracována studie Integrovaný systém nakládání s odpady v kraji Vysoina. Na internetových stránkách kraje byl dne vyvšen návrh analytické a návrhové ásti studie, následn byla dopracována smrná ást studie. Finální verze celé studie byla pedána na zaátku Práce na projektu dále pokraují a je rozpracovávána problematika základního vybavení kraje ostatními zaízeními na shromažování a zpracování odpad jako jsou sbrné dvory, kompostárny, tídící linky, pekladišt a další, velký draz je kladen také na logistiku dopravy odpad. Pokraování v realizaci projektu ISNOV je základním pedpokladem pro splnní tohoto cíle. 68

69 3.1.7.I - Omezovat odstraování odpad skládkováním III - Snížit skládkování kompostovatelných a spalitelných odpad Vbec se nedaí plnit cíle týkající se omezení skládkování odpad íslo I Omezovat odstraování odpad skládkováním a cíl íslo III Snížit skládkování kompostovatelných a spalitelných odpad. Pokud bychom množství skládkovaných odpad v roce 2011 srovnali s referenním rokem 2000, bylo v roce 2011 zaskládkováno o 51 tis. t odpadu více, tedy o 40 % více. Z dlouhodobého vývoje bylo patrné, že absolutní množství skládkovaných odpad narstalo až do roku V letech 2010 a 2011 dochází k poklesu množství skládkovaných odpad. Hlavními odpady, kterých bylo skládkováno nejvtší množství, jsou smsný komunální odpad ( ) a objemný odpad ( ), jejichž tém veškerá produkce byla uložena na skládky. Tyto odpady tvoí tém 75% skládkovaných odpad. Zlepšení situace ve snižování skládkování odpad je ešeno v rámci projektu Integrovaný systém nakládání s odpady v kraji Vysoina. Posledním velkým problémem, jehož plnní je problematické, je ešení starých zátží (starých skládek). ada ekologických zátží na území kraje zstává neešena - pedevším tam, kde náklady na sanaci pesahují cenu vlastních nemovitostí, dále kde nejsou vyjasnna vlastnická práva nebo kde pevod nemovitosti na nové vlastníky nebyl vázán na povinnost provedení sanace. Velmi pozitivní je, že v roce 2011 probíhala sanace nejvýznamnjší staré zátže v kraji, skládky Pozátky. Sanace by mla být dokonena v roce V souasné dob eviduje staré zátže eská informaní agentura životního prostedí CENIA, která seznamy zátží dopluje a zjišuje jejich aktuální stav. Do konce roku 2012 se pedpokládá dokonení inventarizace. SFŽP R spravuje Operaní program Životní prostedí, v rámci kterého je možno žádat o podporu na odstranní tchto zátží. V prbhu píštího roku se pedpokládá vyhlášení další, pravdpodobn poslední výzvy tohoto programu. Proto bude vhodné optovn o této možnosti informovat obce a msta kraje a následn maximáln podpoit obce, na jejichž území se staré zátže nacházejí, za úelem pípravy, zpracování a podání žádostí o podporu na odstranní starých zátží do OPŽP. 69

70 4 Pílohy 4.1 Seznam zkratek Zkratka BAT BRKO BRO CP OV R SÚ EMS/EMAS EU/ES EVVO HDP ISO ISOH KO KÚ MŽP NO OEEZ OH OO OPŽP PCB PET POH POH R POH KV SFŽP R SKO ŽP Text Nejlepší dostupné technologie z hlediska životního prostedí Biologicky rozložitelné komunální odpady Biologicky rozložitelný odpad Clean production (istá produkce) istírna odpadních vod eská republika eský statistický ústav Systémy environmentálního ízení Evropská unie/spoleenství Environmentální vzdlávání, výchova a osvta Hrubý domácí produkt Mezinárodní organizace pro standardizaci Informaní systém o odpadech (eský ekologický ústav) Komunální odpad Krajský úad Ministerstvo životního prostedí Nebezpené odpady Odpadní elektronická a elektrická zaízení Odpadové hospodáství Ostatní odpady Operaní program životní prostedí Polychlorované bifenyly Polyetylén - tereftalát Plán odpadového hospodáství Plán odpadového hospodáství eské Republiky Plán odpadového hospodáství kraje Vysoina Státní fond životního prostedí eské republiky Smsný komunální odpad Životní prostedí 70

71 4.2 Tabulka kód nakládání s odpady V následující tabulce jsou popsány zpsoby nakládání s odpady dle vyhlášky. 383/2001 Sb. Pvod odpad Produkce odpadu (vlastní vyprodukovaný odpad) Odpad pevzatý od pvodce jiné oprávnné osoby (sbr, výkup, shromaždování), nebo jiné provozovny Množství odpadu pevedené z minulého roku (zstatek na skladu k 1.1. vykazovaného roku) Zpsob nakládání s odpady Využívání odpad Využití odpadu zpsobem obdobným jako paliva nebo jiným zpsobem k výrob energie Získání /regenerace rozpouštdel Získání/regenerace organických látek, které se nepoužívají jako rozpouštdla (vetn kompostování a dalších biologických proces) Recyklace/znovuzískání kov a kovových slouenin Recyklace/znovuzískání ostatních anorganických materiál Regenerace kyselin nebo zásad Obnova látek používaných ke snižování zneištní Získání složek katalyzátor Rafinace použitých olej nebo jiný zpsob optného použití olej Aplikace do pdy, která je pínosem pro zemdlství nebo zlepšuje ekologii Využití odpad, které vznikly aplikací nkterého z postup uvedených pod oznaením R1 až R10 Úprava odpad k aplikaci nkterého z postup uvedených pod oznaením R1 až R11 Skladování materiál ped aplikací nkterého z postup uvedených pod oznaením R1 až R12 (s výjimkou doasného skladování na míst vzniku ped sbrem) Odstraování odpad Ukládání v úrovni nebo pod úrovní terénu (nap. skládkování apod.) Úprava pdními procesy (nap. biologický rozklad kapalných odpad i kal v pd apod.) Hlubinná injektáž (nap. injektáž erpatelných kapalných odpad do vrt, solných komor nebo prostor pírodního pvodu apod.) Ukládání do povrchových nádrží (nap. vypouštní kapalných odpad nebo kal do prohlubní, vodních nádrží, lagun apod.) Ukládání do speciáln technicky provedených skládek (nap. ukládání do oddlených, utsnných, zavených prostor izolovaných navzájem i od okolního prostedí apod.) Biologická úprava jinde v této píloze nespecifikovaná, jejímž koneným produktem jsou sloueniny nebo smsi, které se odstraují nkterým z postup uvedených pod oznaením D1 až D12 Kód A00 B00 C00 Kód R1 R2 R3 R4 R5 R6 R7 R8 R9 R10 R11 R12 R13 D1 D2 D3 D4 D5 D8 71

72 Fyzikáln-chemická úprava jinde v této píloze nespecifikovaná, jejímž koneným produktem jsou sloueniny nebo smsi, které se odstraují nkterým z postup uvedených pod oznaením D1 až D12 (nap. odpaování, sušení, kalcinace) Spalování na pevnin Konené i trvalé uložení (nap. ukládání v kontejnerech do dol) Úprava složení nebo smíšení odpad ped jejich odstranním nkterým z postup uvedených pod oznaením D1 až D12 Úprava jiných vlastností odpad (krom úpravy zahrnuté do D13) ped jejich odstranním nkterým z postup uvedených pod oznaením D1 až D13 Skladování odpad ped jejich odstranním nkterým z postup uvedených pod oznaením D1 až D14 (s výjimkou doasného skladování na míst vzniku odpadu ped shromáždním potebného množství) Ostatní Využití odpad na terénní úpravy apod. Pedání kal OV k použití na zemdlské pd Pedání jiné oprávnné osob (krom pepravce, dopravce) nebo jiné provozovn Zstatek na skladu k vykazovaného roku Peshraniní doprava odpadu z lenského státu EU do R Peshraniní doprava odpadu do lenského státu EU z R Pedání (díl, odpad) pro optovné použití Zpracování autovraku Prodej odpadu jako suroviny ( druhotné suroviny ) Využití odpadu na rekultivace skládek Ukládání odpad jako technologický materiál na zajištní skládky Kompostování Biologická dekontaminace Protektorování pneumatik Dovoz odpadu ze státu, který není lenským státem EU Vývoz odpadu ze státu, který není lenským státem EU Zpracování elektroodpadu Pevzetí zptn odebraných nkterých výrobk nebo elektrozaízení Odpad po úprav, pokud nedošlo ke zmn katalogového ísla Inventurní rozdíl vyrovnání nedostatku odpadu Inventurní rozdíl vyrovnání pebytku odpadu Staré zátže, živelné pohromy, erné skládky apod. Staré zátže, živelné pohromy, erné skládky apod. D9 D10 D12 D13 D14 D15 N1 N2 N3 N5 N6 N7 N8 N9 N10 N11 N12 N13 N14 N15 N16 N17 N18 N30 N40 N50 N53 N60 N63 Pozn.: V tabulce nejsou použity kódy tch zpsob, které jsou v R zakázány nebo nepichází v úvahu. 72

73 4.3 Pehled a vyhodnocení program pispívajících k naplování cíl Plánu odpadového hospodáství kraje Vysoina Projekt kraje Vysoina se spolenost EKO-KOM, a.s. Intenzifikace oddleného sbru a zajištní využití komunálních odpad vetn jejich obalové složky pro rok 2011 Cíle a innosti v roce 2011 Projekt rozpracovával cíle stanovené v závazné ásti Plánu odpadového hospodáství kraje Vysoina (POH KV) v oblasti nakládání s komunálními odpady, konkrétn cíl Zásady pro nakládání s komunálními odpady. Zákon. 477/2001 Sb., o obalech je zamený na zvýšení odpovdnosti výrobc, dovozc, plni a všech, kdo uvádjí obaly na trh a do obhu, k zajištní recyklace a využití použitých obal. Hlavním cílem projektu byla podpora funkního a efektivního systému oddleného sbru obalových komunálních odpad, která umožní naplnit cíle stanovené Plánem odpadového hospodáství kraje Vysoina a cíle stanovené pro sdružené plnní zajišované autorizovanou obalovou spoleností EKO-KOM, a. s. dle zákona o obalech. 1. Krajská komunikaní kampa Informaní a komunikaní kampa zamená na informování a ovlivování cílových skupin veejnosti i obcí s cílem zlepšit kvalitu všech využitelných složek komunálních odpad. Hlavním sdlením KKK bylo: Odpady jsou souástí každodenního života. Pedcházení vzniku odpad a tídní odpad má smysl a týká se každé domácnosti. Komunikaní kampa informovala zejména o tom, že odpady je teba stále tídit, ale s drazem na kvalitu, jen kvalitn vytídné odpady lze dále využít, je teba komunikovat hierarchii využití odpad, tzn. existenci rzných zpsob využití odpad, výroba energie je rovnocenná materiálovému využití (s ohledem na plánovaný ISNOV), výrobky z recyklát jsou kolem nás, denn je používáme. Realizátorem se stala agentura Eufour PR, s.r.o. z Olomouce. Slavnostní ukonení KKK spolu s vyhlášením vítz soutže obcí probhlo na zaátku prosince za úasti zástupc obou smluvních stran v sídle krajského úadu. Dílí cíl financovala spolenost EKO-KOM, a.s. 2. Technická podpora do obcí Spolenost EKO-KOM, a.s. zakoupila a pedala 93 ks nádob do 31 obcí v okrese Pelhimov. Jednalo se pedevším o nádoby na bílé sklo. Dílí cíl financovala spolenost EKO-KOM, a.s. 3. Vyhlášení a realizace soutže obcí My tídíme nejlépe 2011 Aktivní úast v systému oddleného sbru využitelných složek komunálních odpad všech obcí kraje zapojených do systému Ekokom zhodnotila soutž obcí za období IV III Kritéria dílích soutží zstala stejná jako v minulém roce. Soutž skonila 30. záí Spolenost Agentura Dobrý den, s.r.o. byla vybrána pro realizaci soutže. Na stránkách jsou zveejnny výsledky soutže. Dílí cíl financoval Kraj Vysoina. 73

74 4. Darovací smlouvy pro vítze soutže obcí Motivaní finanní píspvek vítzným obcím hlavní a vedlejší soutže obcí pro odpadového hospodáství obce. Jednotlivé darovací smlouvy vítzm v každé ze 4 velikostních kategoriích obcí (podle potu obyvatel) schválila rada kraje svým usnesením po skonení soutže v následujícím zpsobem: místo v Hlavní soutži darovací smlouva na 60 tis. K místo v Hlavní soutži - darovací smlouva na 35 tis. K místo v Hlavní soutži - darovací smlouva na 20 tis. K místo ve Vedlejší soutži - darovací smlouva na 35 tis. K Dílí cíl financoval Kraj Vysoina. 5. Seminá Komunální odpady v praxi Seminá k problematice Integrovaný systém nakládání s odpady v Kraji Vysoina zrealizovala firma ESKO-T, Tebí v Hrotovicích ve dnech 3-4. listopadu. Poet úastník z ad obcí a mst 95. Dílí cíl financoval Kraj Vysoina. Organizaní zajištní a asový harmonogram Smluvní strany uzavely dohodu o spolupráci pi realizaci pilotního projektu. Technickou realizací jednotlivých ástí projektu byly poveny odborné firmy nebo agentury. Všechny výše uvedené práce byly realizovány prbžn bhem roku 2011 a byly ukoneny do Financování Kraj Vysoina ml v rozpotu pro rok 2011 schválené finanní prostedky na dílí cíle 3 5 ve výši ,- K vetn DPH. Spolenost EKO-KOM, a.s. financovala dílí cíle 1 a 2 maximáln ve výši ,- K bez DPH. 74

75 4.3.2 Závrená zpráva z projektu kraje se spoleností ASEKOL s.r.o. Rozvoj sbru použitých elektrozaízení v roce 2011 Kraj a spolenost Asekol s.r.o. uzavely dodatek.2 k dohod pro ešení projektu s cílem podpoit plnní Plánu odpadového hospodáství kraje Vysoina a posílit funkní a efektivní systém zptného odbru elektrozaízení a oddleného sbru elektroodpadu na území kraje. Rozsah poskytnuté podpory pro rok 2011 spoleností ASEKOL s.r.o.: Materiálová podpora: 1. Vybavení sbrných dvor pístešky na skladování elektrozaízení, tzv. E-domky, Celkem bylo bezplatn pedáno mstm a obcím 38 E-domk 2. Vybavení sbrný dvor na skladování drobného elektrozaízení, tzv. klecové kontejnery Celkem bylo bezplatn pedáno mstm a obcím 128 kus stacionárních kontejner. 3. Vybavení msta a obcí stacionárními kontejnery na sbr drobného elektrozaízení Celkem bylo bezplatn pedáno 23 kus klecových kontejner. 4. Ekocentrum 1 nádoba 5. E-boxy 10 kus Celkové náklady na technickou podporu dosáhly: ,- K bez DPH. Environmentální vzdlávání a osvta Typ akce poskytnutá ástka Píjemci / komentá PR kampa v regionální TV ,- K Doplková soutž soutže obcí My tídíme nejlépe ,- K Vítzným obcím: ervená Lhota, Bobrová, Pacov, Tebí Polepy MHD a LKW, grafika ,- K Žár, Tebí, Jihlava Výroba a distribuce infoleták ,- K Fond ASEKOL Projekty na zlepšení efektivity sbru elektroodpadu ,- K ESKO-T, Tebí; Ždírec nd; Služby msta Jihlavy; Libice n D; Žirovnice Výstava v Tebíi 8.050,- K tématická výstava Muzeum ,- Uspoádáno v prostorách KrÚ spotebi Road Show Zaho mobil ,- K Tisková konference k rozmístní ,- K ervených kontejner Vnuj mobil. Vnuj poíta ,- K Celkem bez DPH ,- Finanní prostedky byly oproti smluvním závazkm ( ,- K) navýšeny na 6,8 mil. K 75

76 Podrobný popis dílích cíl a financování ze strany Kraje pro rok 2011 Tématická výstava zamená na zptný odbr elektrozaízení a pedcházení vzniku odpad na Krajském úadu Kraje Vysoina Dílí cíl realizován na zaátku roku 2011 leden/únor. Vyhlášení a realizace doplkové soutže k problematice zptného odbru elektrozaízení jako souást soutže obcí My tídíme nejlépe Kraj zadal realizaci soutže obcí vetn doplkové soutže k problematice zptného odbru elektrozaízení. Dílí cíl byl financován z jiného projektu. Data pro vyhodnocení doplkové soutže a finanní dar pro vítze jednotlivých velikostních kategorií poskytla spolenost Asekol vítzným obcí prostednictví realizátora soutže. Slavnostní pedávání probhlo v rámci vyhlášení všech dílích soutží soutže obcí My tídíme nejlépe dne 1. prosince. Krajská komunikaní kampa zamená na propagaci stacionárních kontejner Kraj zajistil ve svých prostorách tiskovou konferenci, spolufinancoval a prezentoval kampa (nap. tisková zpráva, lánek v Novinách kraje) Finanní prostedky inily 300 tis. K vetn DPH. 76

77 4.3.3 Dohody o spolupráci mezi krajem Vysoina a spoleností ELEKTROWIN a.s Intenzifikace zptného odbru elektrozaízení a oddleného sbru elektroodpadu v Kraji Vysoina 77

78 78

79 79