Výživa ovcí. Doc. MVDr. A. Pechová, CSc.

Transkript

1 Výživa ovcí Doc. MVDr. A. Pechová, CSc.

2 GIT přežvýkavec Výživa ovcí GIT ovcí je relativně objemnější a delší než u skotu Efektivně tráví a využívá živiny Vyšší potřeba vlákniny Dobrá kvalita krmiv Základ KD = pastva Spásají i velmi nízké porosty Vhodná krmiva Seno Sláma Kvalitní siláže Okopaniny Sušené řepné řízky Jadrná krmiva (omezeně)

3 Pastva hodin denně Přežvykování 7 hodin denně Optimální výška 7 12 cm Selektivně vyhledávají chutné rostliny 7 9 měsíců na pastvě Vyšší potřeba energie až o 25 % než u ustájených ovcí Voda Lizy 5 8 l/den NaCl Mg, Ca, P, Zn, Se, Mn, I, Co (Cu vysoká toxicita) Příkrm Předkrmení senem Přídavek jádra

4 Výživa ovcí Kategorie s odlišnými nároky na krmení Bahnice jalové Bahnice březí (počet jehňat) Bahnice laktující první dva měsíce (počet jehňat) Bahnice laktující od 3.měsíce Výkrm jehňat Beránků Jehniček Plemení berani

5 Výživa bahnic Období jalovosti pastva Příprava na zapouštění, zapouštění Sledovat kondici Podle kondice volit příkrm nebo redukci krmení Hubené ovce dříve říje ale méně plodů Tlusté ovce krmný šok (restrikce 6 8 týdnů před zapuštěním, pak flushing) 2 3 týdny před zapouštěním flushing

6 Výživa bahnic Období gravidity (150 dní) Spojeno s přechodem na zimní krmení Kvalitní seno, senáže, Krmná řepa, krmná mrkev Od 4.měsíce gravidity přídavek jádra 0,3 0,4 kg/kus/den Rychlý růst plodů v posledních 6 týdnech Nároky na živiny rostou s počtem plodů Nebezpečí překrmování v prvních fázích gravidity, riziko rozvoje LS před porodem

7 Období bahnění Nejnáročnější období Stáje (leden únor) Výživa bahnic Seno, jádro, šťavnatá krmiva Pastva (2/2 březen 1/2 květen) vadí především vlhko, déšť, mokrý sníh Období laktace Nejnáročnější prvních 6 8 týdnů laktace KD musí zohledňovat počet mláďat Dávka jádra zpočátku 0,4 0,5 kg/kus/den během laktace se postupně snižuje Mléčná plemena až 1 kg (krmné směsi, nešrotované obiloviny) Objemná krmiva okopaniny, siláže, senáže, pastva

8 Kolostrální výživa Výživa jehňat Kolostrum 32 % sušina, 18 % bílkoviny, 12 % globuliny, 1% minerály 200 g mleziva na 1 kg živé hmotnosti rozděleno do 3 4 krmení denně Mléčná výživa 2 týdny pouze mléko (6-8 % tuk, 5-6% laktóza) Kojení optimálně týdnů Od 2.týden seno, postupně jadrná krmiva, 2.měs řepa, mrkev Odstav Velmi časný 2 5 dnů - od 3.dne kravské mléko nebo MKS Časný dnů Zkrácený dnů Tradiční dnů

9 Výživa jehňat Odstavená jehňata Přijímání sena, případně jádra již v období mléčné výživy Odstavit lze když pravidelně přežvykují Jehničky chovné pastva 4 6 kg/den seno, siláže a okopaniny do 1,5 kg/kus/den Beránci chovní Výkrm pastva + jadrná krmiva seno doplněné silážemi a jadrnými krmivy Mléčný výkrm do 2 3 měs., s matkou + příkrm jádra Pastevní výkrm sajících jehňat Polointenzivní výkrm - pastva + jádro (2-8 měs.) Intenzivní výkrm - seno + jádro, ustájeny na roštech nebo hluboké podestýlce (2-6 měs.)

10 Výživa plemenných beranů Pastva (3 4 kg) + jádro (min. 0,4 kg/kus/den) + seno (1 2 kg) Příprava na připouštění (4 týdny) Omezují se okopaniny a siláže, dávka jadrných krmiv se zvyšuje až na 1,2 kg den Období připouštění 1 beran ovcí připouští se 3 5 ovcí denně Seno (základ KD) Jádro až 1,5 kg denně

11 Výživa koz

12 GIT přežvýkavec Efektivně tráví a využívá živiny Důležitá je chutnost krmiv Vyšší potřeba vlákniny Chov Pastevní Výživa koz výběr rostlin (poškozování krajiny) Stájový Kategorie Kozy jalové Kozy březí (počet kůzlat) Kozy laktující (produkce mléka) Výkrm kůzlat Plemenní kozli

13 Připouštění koz měs. 2-4 týdny flushing Výživa koz zelená vojtěška, jetel, jádro (0,3 kg oves), seno, mrkev Období březosti (150 dnů) 2/2 rychlý růst plodu 6-8 týdnu a.p. zaprahnutí Porod Po týdnu normální KD (siláže, zelené seno, jádro, okopaniny) Laktace NEB 1. 2 měsíc cca 1 kg (dle užitkovosti); od 5. měsíce g; konec laktace g

14 Výživa koz Příjem sušiny 3,5 5 % tělesné hmotnosti Základem jsou objemná krmiva Pastva Část dávky možné hradit z odpadů zeleniny, spadané ovoce, zelené i suché větévky stromů Seno (vojtěškové, jetelové luční) Okopaniny krmná řepa, krmná mrkev, vařené nebo pařené brambory Siláže vojtěškové, jetelové, travní, luskobilné, hrachové, kukuřičné, obilné drtě Jadrná krmiva oves, ječmen, pšenice, kukuřice, luštěniny, extrahované šroty

15 Kolostrum (do 1-3 hod.) 3.-5.den zralé mléko Výživa kůzlat Od 2-3 týdnů začínají přijímat pevnou potravu seno, ovesný šrot, otruby, lněné pokrutiny, pastva, jemná mladá píce Odstav 8-10 týdnů Odchov u matky 1.týden 5-6x denně Od 2.týden - 3x denně Umělý odchov den od matky 3-4 týdny - MKS, seno, jádro

16 Dokrm kůzlat Výkrm kůzlat 60 dní - objemy (pastva, zelené, seno) + jádro (0,5 kg) kg Intenzivní výkrm časně odstavených kůzlat 100 dní - objemy (pastva, zelené, seno) + jádro (1,0 kg) kg Výkrm kůzlat masných pl. Odstav ve 3 měs dní - objemy (pastva, zelené, seno) + jádro (0,3 kg) kg

17 Výživa plemenných kozlů Krmí se hlavně senem 2-4 kg/kus/den, krmnou řepou (do 5 kg) a ovesným šrotem (0,5 kg) V létě místo krmné řepy zelená píce (2-3 kg) nebo pastva Chovná kondice! Před připouštěním Zvýšení jádra (oves 1 kg) Zelené, seno Připouštění Jádro 1,5 2 kg (oves, luštěninové, extrahované šroty) Seno š

18 Výživa prasat

19 Všežravec Dutina ústní Specifika trávení prasat Mechanické zpracování potravy Sliny 1,5 l/den, mucin, ptyalin, α-amyláza, anorg. látky (Ca, Na, K, PO 4- ) Produkce slin až při žvýkání Začíná trávení škrobů Jícen ústí do nálevkovité kardie možnost zvracení Žaludek (2-6 l) Žláznatá sliznice pepsin, chymosin, peptidáza, lipáza HCl, mucin ph 1-2

20 Tenké střevo Specifika trávení prasat Enzymatické trávení škrobů, sacharidů, tuků ph = 7,4-8,7 Pankreatická šťáva, střevní šťáva, žluč Resorpce živin glukóza, AMK, MK, glycerol, DAG, voda Tlusté střevo Mikrobiální fermentace (nestrávené živiny) Syntéza vit. B Absorpce vody a elektrolytů

21 Specifika trávení selat Zásoba glykogenu a tuku selat se vyčerpá za hod. Kolostrum zdroj protilátek Mléko 19 % sušiny, 7 8 % tuk, 4 % laktóza, 6 % bílkoviny, 0,6-1 % popel Trávení bílkovin chymosin/rennin, od 2-3 týdnů pepsin, trypsin Laktáza vysoká aktivita 2-3 týdny, pak klesá a stoupá produkce amylázy Nutnost návyku na pevnou směs již od prvního týden Odstav 21 dnů

22 Energie Základní živiny ME (metabolizovatelná), NE (netto) VSŽ (veškeré stravitelné živiny) 1 kg VSŽ = 17,57 MJ ME Sacharidy, tuky, (vláknina) NL Dusíkaté látky Potřeba AMK - Lysin + Methionin + Threonin + tryptofan Minerální látky Makroelementy Ca, P, K, Mg, Na, K, Cl-, Mikroelementy - Cu, Co, Mn, Zn, J, Se Vitaminy

23 Vhodná krmiva Objemná krmiva (pouze jalovým a březím) Krmná řepa, mrkev, cukrovka, zelená hmota, (do 8 kg/kus) Pařené brambory (do 2 kg) Obiloviny a mlýnská krmiva ječmen, pšenice, kukuřice, oves, triticale Luštěniny Hrách, bob, lupina Rybí moučka esenciální AK Olejniny - extrahované šroty - možná náhražka živočišných mouček Sojový, řepkový, slunečnicový Minerální přísady a doplňky biofaktorů

24 Krmení prasat Kompletní krmné směsi (KPB, KPK) Doplňkové krmné směsi (DPB, DPK) + objemná krmiva Voda- 4 8 l/ks/den Hmotnost, typ krmení, teplota okolí Obilí 76 % Bílkovinné komponenty 20 % MVK 4 % Optimalizace směsí Energie (ME) Lysin (g/kg) Ostatní AMK (g/kg) Ostatní živiny (g/kg, mg/kg) (cena směsi, plemeno, prostředí)

25 Kategorie prasat Prasnice a prasničky Nezapuštěné a březí Březí Rodící a kojící Selata (do 28 dnů) Běhouni (do 3 měs.) Užitkoví Chovní kanečci a prasničky Kanci Prasata užitková - výkrm

26 Výživa drůbeže

27 Specifika trávení drůbeže Dutina ústní Minimum chuťových pohárků Výběr krmiva mechanorecepční a optický (špička horního a dolního zobáku mechanoreceptory)) Příjem vody u ptáků je na základě gravitace, kdy při zaklonění hlavy stéká voda do volete Slinné žlázy Vole Hlen, mucin, amyláza (menší množství) působí ve voleti Vodní ptáci (malé množství slin) působením vody a slin krmivo nabobtná (2 20 hod.) Stahovacími pohyby posun natrávené krmivo posouvá dále

28 Žaludek Žláznatý Specifika trávení drůbeže HCl, pepsin, mucin, ph = 1-2 Svalnatý zrohovatělá sliznice, grit (stahy /hod.) Grit nerozpustný (písek, žula), rozpustný (vápenec), obrušuje se, rozpouští působením HCL (nutnost stálého přívodu, min. 1x týdně) Trávení bílkovin, zčásti lipidů a sacharidů (antiperistaltickými pohyby z tenkého střeva pankreatická šťáva, žluč)

29 Tenké střevo Specifika trávení drůbeže Dvanáctník Pokračuje trávení v kyselém prostředí Vývody pankreatu společně se žlučovými vývody až v distální části lipáza, amyláza, trypsinogen, chymotrypsinogen, karboxypeptidázy, cholesterolesteráza, hydrogen uhličitan v celém střevě (i tlustém) ph do 7,0

30 Tlusté střevo Specifika trávení drůbeže Klky absorpce živin Slepá střeva 2 Plní se antiperistaltickými pohyby střeva, přes svěrač propouští pouze jemné částice s obsahem nestrávených cukrů a moči intenzivní mikrobiální trávení TMK, vitamíny kuřata 3 5 %, dospělá drůbež až 11 % potřeby metabolizovatelné energie Zažitina hodin Cekální výkaly - méně vlákniny, jsou vylučovány 3x/den, mazlavé, tmavé, zapáchají

31 Specifika trávení drůbeže Kloaka společné vyústění trávicího, močového a pohlavního ústrojí koprodeum pokračování rekta, shromažďování výkalů urodem ústí močovodů, chámovodů nebo vejcovodů, proktodeum konečný úsek kloaky) Trus = výkaly + cékální výkaly + moč Moč Kys. močová (málo močoviny) Tekutá moč je antiperistaltickými pohyby transportována z urodea do koprodea, přímého střeva i slepých střev, v menší míře až do ilea, přebytečná voda se tam vstřebává Resorpce vody z moči nižší nároky ptáků na vodu

32 Specifika kuřat Poslední fáze líhnutí Orální příjem amniové tekutiny Vstřebávání žloutkového vaku Tvorba glykogenové rezervy Rychlý růst GIT Po vylíhnutí Enzymatický systém již při vylíhnutí dobře vybaven Žloutkový vak Živiny se vstřebávají do portálního systému Při líhnutí 5 8 g 27 % bílkovin (vysoký podíl IgY), 24 % tuku, minerály, vitamíny

33 Potřeba jednotlivých živin Potřeba energie ME N (metabolizovatelná energie opravená na dusíkovou rovnováhu) Příjem NL EAA (nejdůležitější - lysin, methionin, cystein, threonin, tryptofan, arginin) Poměr ME/NL optimalizace využití energie KD (rychlost růstu, kvalita masa, opeření pozitivní korelace) Tuky MK (kys. linolová) Minerální látky Ca, P, K, Na, Cl, Mn, Zn, Fe, Cu, I, Se

34 Krmení drůbeže Kuřata Kuře je po vylíhnutí živeno 4 dny ze žloutkového vaku Podávání krmiv a vody od 48 hodin života Nosnice Nejvyšší potřeba živin je u nosnic v období snášky Koncentrovaná směs tukování Vysoká potřeba minerálních látek (Ca 3,5-4 g/den) Kys. linolová (velikost vajec)

35 Krmiva vhodná pro drůbež Obiloviny kukuřice, pšenice, ječmen, oves Luštěniny bob, hrách Extrahované šroty řepka, soja, slunečnice (zdroje bílkovin a tuků) Mlýnské zbytky Sušené okopaniny Travní moučky

36 Krmení hrabavé drůbeže Výkrm kuřat Startér 10 dní Růstová směs střední období výkrmu Finální směs (finišér) od dní do konce výkrmu Odchov nosných kuřic Období nejintenzivnějšího růstu (velikost těla týdnů) NL ME Pozvolný odchov k dokončení vývinu organismu (vývoj GIT) týden) ME NL Příprava na snášku (růst vaječníku a vejcovodů týden) NL ME bílkoviny

37 Krmení hrabavé drůbeže Nosné slepice Do snáškové haly nejpozději v 17 týdnech Od zahájení snášky do jejího vrcholu se zvýší příjem krmiva až o 40 % Růst nároků na živiny je ale rychlejší než zvyšování příjmu krmiva (nutnost zvýšení koncentrace energie - tukování, častější krmení) Ad libitní krmení do 30 týdnů, později riziko ztučnění Kvalita skořápek Ca, Vit. D

38 Specifika vodní drůbeže Kachny žerou jinak než kuřata nebo krůťata. Velkým plochým zobákem přizpůsobeným pro hledání potravy v bahně na okraji vodních nádrží krmivo lopatovitě nabírají, a přitom značné množství vyházejí z krmítek. Směsi je proto vhodné zkrmovat ve formě granulí, které by měly být co nejpevnější. Vyšší potřeba vody (vypijí až čtyřnásobné množství vody než je množství krmiva) Trus vodnatější (10 % sušiny) Kaprokachní hospodářství Od 3.týdne Kachny likvidují vodní porosty Přihnojování vody kachním trusem podporuje rozvoj přirozené potravy ryb Ryby žerou trus kachen a využívají kachnami nestrávené živiny, mikrobiální biomasu výkalů, odloučené části sliznice GIT

39 Krmení vodní drůbeže - kachny Velmi rychlý růst v prvních 3 týdnech, prsní svalovina se ale vyvíjí pomaleji zdržují se na vodě proto nemusí umět brzy létat 4.týden zpomalení růstu Ukládání tuku izolace ve vodě Velké nároky na množství a kvalitu NL

40 Krmení vodní drůbeže - husy Rychlý počáteční růst celkové hmotnosti při pomalejším rozvoji prsní svaloviny a s větším ukládáním tuku (= přizpůsobení životu na vodě v chladnějších severských oblastech s krátkým létem) Brojlerový výkrm 8-9 týdnů (4,7-5,5 kg) Pečínkový výkrm týdnů (5,5-6,3 kg) Od 3.-4.týdne je možná pastva Přijímají až 2 kg zelené píce efektivně využívají šťávu, kterou vylisují ve svalnatém žaludku, vlákninu ale tráví špatně