REGIONÁLNÍ DISPARITY V DOSTUPNOSTI BYDLENÍ,
|
|
- Marie Pavlíková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta Stavební REGIONÁLNÍ DISPARITY V DOSTUPNOSTI BYDLENÍ, JEJICH SOCIOEKONOMICKÉ DŮSLEDKY A NÁVRHY OPATŘENÍ NA SNÍŽENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT Projekt MMR WD Zpráva o výsledcích aktivity A0706 Zmapování vývoje i aktuálních regionálních disparit (na úrovni regionů NUTS 3) ve fyzické dostupnosti bydlení pro jednotlivé právní typy bydlení, druhy bydlení, disparit v oblasti nové bytové výstavby a modernizaci bytového fondu řešitelský tým: Prof. Ing. Vítězslav Kuta, CSc., Ing. Vladimír Koudela, CSc., Ing. František Kuda, CSc., Ing. Renata Zdařilová, Ph.D., Ing. Jan Česelský, Ing. Vladimír Šmidák, Ing. Martin Ferko, Mgr. Petr Otipka. OSTRAVA, červen 2008
2 Úvod Cíle a východiska aktivity Údajová základna a použité analytické metody Vyhodnocení vývoje, vzájemných vazeb a působení obyvatelstva, domácností a bytového fondu v krajích ČR Vybavenost obyvatel a domácností byty Neobydlené byty, úbytky bytového fondu Právní typ užívání bytového fondu Kvalitativní změny v bytovém fondu v krajích ČR Velikost a zalidněnost bytů Věková skladba a rekonstrukce bytového fondu Bytová výstavba Modernizace bytového fondu v krajích ČR Vybavenost obyvatel a domácností byty v krajích ČR a předpoklad do roku Vývoj bytového fondu se započtením bytové výstavby, části neobydlených bytů a úbytků bytů Souhrnné vyjádření vybavenosti obyvatel a domácností byty a podle krajů Shrnutí analýzy regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení Literatura... 78
3 Seznam zkratek: BD bytový dům CD cenzová domácnost ČSÚ Český statistický úřad DC dílčí cíl projektu FD fyzická dostupnost HmP hlavní město Praha SLBD sčítání lidu, bytů a domů NOB neobydlený byt NUTS územní statistická jednotka pro projekty strukturálních fondů EU RD rodinný dům StČk Středočeský kraj TOB trvale obydlený byt
4 Úvod Tato zpráva prezentuje výsledky aktivity A 0706 Regionální disparity ve fyzické dostupnosti bydlení, vztahující se k dílčímu cíli DC 006 Zmapování vývoje i aktuálních regionálních disparit (na úrovni regionů NUTS3) výzkumného projektu MMR č.wd Regionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické důsledky a návrhy opatření na snížení regionálních disparit. V jednotlivých částech zprávy je pojednáno o cílech a východiscích aktivity, údajové základně, stavu vybavení obyvatelstva bytovým fondem jako kvantitativní analýze regionálních disparit, o vývoji vybavení obyvatelstva bytovým fondem v letech , o struktuře bytového fondu jako kvalitativní analýze disparit a dále o vývoji bytové výstavby v letech Závěrem zprávy je shrnutí poznatků o regionálních disparitách ve fyzické dostupnosti bydlení. 1. Cíle a východiska aktivity Cíle a východiska aktivity jsou dány projektem a metodikou řešení formulovanou ve výstupu aktivity A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR. Požadavky na výsledky této aktivity z hlediska: druhové skladby, právní formy bydlení, průměrného stáří, modernizace (rekonstrukce) Východiska jsou popsána v metodice, z níž uvádíme pojetí fyzické dostupnosti bydlení jako lokální poměr mezi množstvím a strukturou existujících bytů a potenciální (strukturovanou) potřebou bytů. ( v jistém smyslu lze fyzickou dostupnost bydlení interpretovat jako vybavenost obyvatelstva bytovým fondem v určitém území). Podle projektu má analýza odpovědět na otázky: Jaký byl vývoj ve fyzické dostupnosti bydlení obecně v ČR jako celku a v jednotlivých regionech (na úrovni regionů NUTS 3) v letech ? Jaké změny v zastoupení různých právních typů bydlení na celkovém bytovém fondu v ČR jako celku i v jednotlivých regionech jsou doložitelné mezi roky 1991 a 2001? Jak se zastoupení právních typů bydlení v jednotlivých regionech změnilo, dle kvalifikovaného odhadu, mezi roky 2001 a 2006? Jaký byl vývoj druhové skladby bytového fondu v ČR jako celku i v jednotlivých regionech mezi roky ? Jaký byl vývoj a skladba bytové výstavby v ČR jako celku a v jednotlivých regionech mezi roky ? Jaký byl vývoj v průměrném stáří bytového fondu v jednotlivých regionech v letech ? Jaký byl vývoj v modernizaci (rekonstrukci) stávajícího bytového fondu v jednotlivých regionech v letech ? Jaký byl vývoj v ostatních ukazatelích hodnotících kvalitu bytové fondu (kategorie bydlení, počet pokojů, podlahová plocha) v jednotlivých regionech v letech ? 1
5 2. Údajová základna a použité analytické metody Ve smyslu metodiky řešení byla jako výchozí údajová základna pro zjištění a analýzy přijata údajová základna Sčítání lidu, domů a bytů SLBD 2001, resp Výsledky sčítání poskytují nejúplnější kvantitativní a kvalitativní údaje o bytech a bydlení, jsou základním souborem o počtu bytů, jejich druzích (velikosti co do počtu místností a podlahové plochy), jejich obsazení obyvateli podle druhu domácností a počtu bydlících. Nevýhodou použití SLBD jako údajové základny pro rozbory regionálních disparit v zadaném projektu je, že SLBD se provádí v desetiletých periodách a poslední proběhlo v ČR v roce Přes značnou časovou vzdálenost SLBD od doby řešení úkolu není jiné vhodné údajové základny, která by poskytovala data o bytech na jedné straně a data o bydlících na druhé straně v potřebné struktuře. tj. byty podle rozlohy, stáří a dalších charakteristických znaků a bydlící podle typu domácností, počtu členů atp. Údaje o vývoji bytového fondu po roce 2001 byly pro potřeby řešení propočteny ze statistik ČSÚ o bytové výstavbě (především o počtu dokončených bytů,) v letech 2001 až Dále byl propočteny metodami statistické regrese. Pro toto období však nejsou dostupné údaje o některých kvalitativních znacích bytů a o domácnostech či zabydlenosti bytů. Pro srovnání úrovně mezi kraji bylo nezbytné použít nikoliv nominální číselné hodnoty, ale hodnoty vztažené na srovnatelnou základnu. To může být jednak počet bytů na 1000 obyvatel nebo počet obyvatel na byt. Každé vyjádření má pro srovnávání určité výhody i nevýhody. Např. počtem bytů/10000 obyvatel lze srovnávat celkovou úroveň v počtech bytů celkem, ale také počet bytů v rodinných domech (RD), počet neobydlených bytů a další. Ve vyjádření obyvatel/byt je logičtější srovnávat vybavenost trvale obydlenými byty z nejrůznějších hledisek. Počet obyvatel / neobydlený byt nemá smysl. Dalším způsobem vyjádření vybavenosti krajů bytovým fondem je počet bytů na cenzovní domácnost, resp. počet CD na byt. Toto vyjádření se však hodí jen pro údaje ze SLBD, neboť v průběžných letech mezi sčítáními se počty CD statisticky nezjišťují a nesledují. Aproximativně byly použity údaje o počtu CD na základě demografické projekce. Pozn. Pramenem téměř všech prezentovaných údajů v tabulkách jsou údaje Českého statistického úřadu ze sčítání lidu, domů a bytů 1991 a 2001, resp. údaje z databáze stavebnictví v letech U jednotlivých tabulek přebírajících údaje ČSÚ nejsou proto prameny uváděny. Propočty rozsahu rekonstrukce bytového fondu jsou založeny na reprezentativním průzkumu URS pro MPO a SFRB z roku Použité statistické metody Při statistické analýze dat byly použity následující statistické metody: výpočet některých základních popisných charakteristik, tj. výpočet aritmetického průměru, směrodatné odchylky a variačního koeficientu. Jako další ukazatelé míry regionálních rozdílů byly zvoleny Giniho koeficient a koeficient β-konvergence/divergence. Směrodatná odchylka je momentová charakteristika popisující rozptýlenost hodnot statistického souboru kolem aritmetického průměru. Je definována jako odmocnina ze sumy kvadrátů odchylek od aritmetického průměru. Směrodatná odchylka je rovna nule pouze v případech, kdy se všechna data rovnají stejné hodnotě, jinak je její hodnota vždy větší než nula. Budeme-li se tedy například zabývat směrodatnou odchylkou u argumentu počet dokončených bytů na 1000 obyvatel v jednotlivých krajích České republiky, zjistíme, že 2
6 v roce 1995 dosahovala tato charakteristika hodnoty 0,3, od tohoto roku směrodatná odchylka pořád rostla a v roce 2005 byla rovna 1,3. Z toho můžeme usoudit, že od roku 1995 se rozdíly v bytové výstavbě mezi kraji zvětšují. Variační koeficient používáme, jestliže chceme posoudit relativní velikost rozptýlenosti dat vzhledem k průměru. Počítáme ho, když chceme porovnat rozptýlenost dat skupin měření stejné proměnné s různým průměrem, nebo v případech, kdy se mění velikost směrodatné odchylky tak, že je přímo závislá na úrovni měřené proměnné. Tato charakteristika je definována jako podíl směrodatné odchylky a aritmetického průměru. Její hodnota bývá udávána v procentech. U statistického znaku počet dokončených bytů na 1000 obyvatel v rámci krajů České republiky se variační koeficient v letech udržuje na víceméně konstantní hladině mezi procenty, od roku 2003 výrazně roste a v roce 2005 je jeho hodnota již 40%. Pokud to dáme ještě do souvislosti se směrodatnou odchylkou, tak zjistíme, že v letech rostly rozdíly mezi kraji, ale současně se zvyšovala také výstavba, takže procentuální podíl směrodatné odchylky a průměru byl stále stejný, v dalších letech rostly rozdíly v bytové výstavbě mezi kraji mnohem rychleji než samotná bytová výstavba. Giniho koeficient udává míru nerovnosti distribuce, používá se tedy pro kvantitativní vyjádření nerovnosti v rozdělení u sledovaného argumentu. Je definován jako poměr oblasti mezi skutečnou Lorenzovou křivkou distribuční funkce a křivkou jednotné distribuce, k oblasti pod jednotnou distribucí. Je to číslo mezi 0 a 1, kde 0 odpovídá dokonalé rovnosti ukazatelů a 1 odpovídá dokonalé nerovnosti. Porovnáme-li tedy Giniho koeficient opět u počtu dokončených bytů v jednotlivých krajích například v letech 1991 (je roven 0,14) a v roce 2001 (0,11), vidíme, že hodnoty se v těchto letech příliš neliší a rovnoměrnost výstavby v rámci krajů je v těchto letech velmi podobná. Koeficient β-konvergence/divergence zobrazuje hodnoty Pearsonova korelačního koeficientu, který měří závislost mezi přírůstkem sledovaného znaku v jednotlivých krajích v daném roce a hodnoty argumentu v předchozím roce. Tento koeficient může nabývat hodnot od -1 do 1. Blíží-li se koeficient korelace hodnotě 1, existuje mezi proměnnými silná přímá lineární závislost, obdobně koeficient korelace blížící se hodnotě -1 vyjadřuje silnou nepřímou lineární závislost. Naopak, pokud se hodnoty koeficientu korelace blíží nule, říkáme, že sledované proměnné jsou lineárně nezávislé. Koeficient β -konvergence/divergence opět u statistického znaku počet dokončených bytů/1000 obyvatel dosahuje v roce 2003 hodnoty - 0,13 a v roce 2004 je roven 0,82. Tedy v roce 2003 byla lineární závislost mezi přírůstkem počtu dokončených bytů a počtem dokončených bytů v předchozím roce velmi nízká, navíc byly tyto veličiny nepřímo úměrné a naopak v roce 2004 se jednalo o silnou přímou lineární závislost mezi přírůstkem a počtem dokončených bytů v minulém roce. 3
7 3. Vyhodnocení vývoje, vzájemných vazeb a působení obyvatelstva, domácností a bytového fondu v krajích ČR Vybavenost obyvatel a domácností byty Jako základní orientační údaje o bydlení v ČR v roce 2001 můžeme použít údaje o způsobu bydlení. Tyto údaje ukazují, že ne všichni obyvatelé bydlí v tradičně chápaných bytech. V krajském pohledu byla situace následující: Tab. 1 Obyvatelstvo podle způsobu bydlení Osoby mimo byt a zařízení Osoby v Okres rekreační bytech chata, Osoby v mobilní nouzové úhrnem zařízeních obydlí obydlí chalupa % % % % % % % Obyvatelstvo celkem Hlavní město Praha Hlavní město Praha 99,033 0,002 0,277 0,127 0,406 0, Středočeský kraj Středočeský kraj 98,726 0,003 0,244 0,229 0,476 0, HmP a StČk HmP a StČk 98,883 0,002 0,261 0,177 0,440 0, Jihočeský kraj Jihočeský kraj 99,064 0,001 0,410 0,039 0,450 0, Plzeňský kraj Plzeňský kraj 98,604 0,002 0,427 0,311 0,741 0, Karlovarský kraj Karlovarský kraj 98,216 0,000 0,601 0,301 0,902 0, Ústecký kraj Ústecký kraj 97,842 0,002 1,150 0,159 1,312 0, Liberecký kraj Liberecký kraj 98,579 0,001 0,463 0,292 0,756 0, Královéhradecký kraj Královéhradecký kraj 98,773 0,007 0,502 0,087 0,596 0, Pardubický kraj Pardubický kraj 98,826 0,002 0,466 0,040 0,509 0, Vysočina Vysočina 99,047 0,002 0,241 0,039 0,281 0, Jihomoravský kraj Jihomoravský kraj 99,062 0,001 0,244 0,041 0,286 0, Olomoucký kraj Olomoucký kraj 98,560 0,005 0,528 0,081 0,614 0, Zlínský kraj Zlínský kraj 98,954 0,002 0,167 0,061 0,231 0, Moravskoslezský kraj Moravskoslezský kraj 98,683 0,002 0,565 0,063 0,630 0, ČR ČR 98,741 0,002 0,438 0,122 0,563 0, Zdroj: ČSÚ výsledky SLBD 2001, vlastní zpracování 4
8 Podle metodiky SLBD zahrnuje způsob bydlení Byt je soubor místností, popřípadě jednotlivá obytná místnost, Nouzové obydlí zahrnuje různá přístřeší, nouzové a provizorní stavby, boudy, sruby, nekolaudovaný dům, který podle rozhodnutí stavebního úřadu svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení, nouzové ubytování na pracovišti apod. Mobilní (pohyblivé) obydlí je ubytovací zařízení, které může být přepravováno, např. maringotka, obytná loď, karavan. rekreační chalupy, zahrádkářské chaty, rekreační domky. Rekreační chata, chalupa je stavba, která svými parametry odpovídá požadavkům na rekreaci. Patří sem i vyčleněné rekreační chalupy, zahrádkářské chaty, rekreační domky. Podle údajů SLBD bydlela převážná většina obyvatel v bytech a podíly ostatního bydlení jsou statisticky téměř zanedbatelné. Přesto nelze zcela pominout, že v ČR bydlí v zařízeních více jak 71 tisících obyvatel, byť to představuje jen 0,7 %. Zcela mimo byty a zařízení bydlí jen 0,56% obyvatel ČR, ale je to 57, 6 tisíce lidí, čili úhrnem jedno středně velké město a téměř 45 tisíc z toho bydlí v nouzových obydlích. Z republikového průměru téměř 0,7% bydlících v ubytovacích zařízeních se vymykají s vyšším podílem kraje Ústecký (0,846), Středočeský (0,798), Zlínský (0,816), naopak s výrazně nižším podílem Jihočeský (0,486) a Praha (0,561). Způsob bydlení dosti zřetelně souvisí se strukturou osídlení, tedy se složením obcí podle počtu obyvatel a se způsobem života. Rozbor meziregionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení uvádíme nejdříve v souhrnném vyjádření podle různých ukazatelů vybavenosti obyvatel a domácností byty. Tabulka č.2 ukazuje v čem se navzájem odlišují a jaké závěry je možné z těchto rozdílů odvodit. Tab. č. 2 Vybavenost obyvatel a cenzových domácností byty 1991 a 2001 podle krajů krajských měst ČR, kraj, Celkem byty na obyvatel Trvale obydlené byty na Trvale obydlené byty na pořadí 2001 pořadí 1991 pořadí 2001 pořadí 1991 pořadí 2001 pořadí Změna ukazatele v % krajské Hl.m.Praha 425, , , , , ,74 1 0,1 Praha a 419, , , , , ,92 4-1,3 Středočeský 413, , , , , , Jihočeský 406, ,64 354, , , ,5 2-2,5 České 379,5 397,71 Plzeňský 407, , , , ,9 7 89,9 5-2,2 Plzeň 392,29 411,74 Karlovarský 390, , , , , , ,9 Karlovy 390,3 415,23 Ústecký 418, , , , ,1 1 90,4 3-4,9 Ústí nad 390,48 413,38 Liberecký 410, , , , , , ,2 Liberec 386,23 400,29 Královéhrad 407, , , , , ,64 8-3,1 Hradec 363,48 388,89 Pardubický 387, , , , ,2 6 89, Pardubice 369,44 395,3 Vysočina 372, , , , , ,95 4-0,6 Jihlava 354,04 373,2 Jihomoravsk 376, , , , , , Brno 390,61 403,34 Olomoucký 376, , , , , ,66 7-0,7 Olomouc 369,52 393,41 Zlínský 359, , , , , , ,3 Zlín 360,54 378,67 Moravskosl 375, , , , , ,44 6-2,3 Ostrava 384,79 405,34 Česká 396,76-425,81-359,7-374,16-91,46-89,
9 Graf 1 a Trvale obydlené byty na 100 cenzových domácností 1991 a 2001 podle krajů TOB celkem v TOD (91,01) - na 100 cd na 100 cd ,59 90,71 90,81 88,99 90,69 89,92 92,81 90,5 91,9 89,92 93,03 87,55 95,1 90,4 92,26 89,29 92,48 89,64 92,2 89,42 90,72 88,95 89,77 89,4 90,33 89,66 89,08 88,93 91,82 89,44 91,46 89,63 ( 91) byt y cel kem ( 01) byt y cel kem Hlavní město Praha2 HMP a ST Plzeňský Ústecký Královéhradecký Vysočina Olomoucký Moravskoslezský Od roku 1991 do roku 2001 poklesla vybavenost cenzových domácností ve všech krajích kromě Prahy. Pokles byl velmi výrazný u kraje Karlovarského, Ústeckého, Moravskoslezského. Závažný byl však i mírnější pokles v krajích, které už v r.1991 měly nižší úroveň vybavení, jako kraje Jihomoravský, Zlínský, Olomoucký. Příčiny lze hledat jednak v růstu počtu domácností, jednak v intenzitě bytové výstavby. Graf 1.b Trvale obydlené byty v BD a RD na 100 cenzových domácností - krajské odchylky Ukazatele charakterizující vybavenost počtem bytů na obyvatel se od sebe liší tím, že v prvém případě je vybavenost vyjádřena všemi zaevidovanými byty, tj. i byty, které jsou z trvalého užití z určitého důvodu vyloučeny. Neobydlené byty, které tvoří součást celkového počtu bytů lze považovat za rezervu, ale současně je možné je hodnotit jako zátěž. Působí negativně na dostupnost bydlení, zatěžují bydlení náklady a zčásti se přeměňují nikoliv na 6
10 funkční byty, ale na úbytek, který není ani evidován. Informativní hodnota ukazatele byty celkem je právě proto slabší. Je ale dostatečná, pokud jsme si těchto věcí vědomi a počet neobydlených bytů si udržuje stabilní rozsah. V ČR se počet neobydlených bytů trvale zvyšoval, v devadesátých letech minulého století velmi výrazně, o více než pětiletý rozsah bytové výstavby. Porovnáme-li vybavenost obyvatel byty včetně bytů neobydlených s vyjádřením vybavenosti obyvatel trvale obsazenými byty zjišťujeme, že kraje s větším počtem a podílem neobydlených bytů vykazují větší růst vybavenosti. Podobné růstové tendence mezi oběma ukazateli zůstávají zachovány, pouze u krajů s menším rozsahem neobydlených bytů. U ukazatele vybavenosti domácností trvale obydlenými byty se k tomu přidává rozdíl ve vývoji počtu obyvatel a cenzových domácností. Počet domácností roste i při poklesu počtu obyvatel. U počtu obyvatel došlo k poklesu, u domácností k růstu. Štěpení domácností probíhá v krajích s rozdílnou intenzitou. S výjimkou hl. m. Prahy ve všech krajích se vybavenost domácností byty v letech snížila. Tam, kde snížení bylo výraznější (Karlovarský, Ústecký, Liberecký, Královéhradecký a Pardubický kraj), projevilo se to v daném kraji v dostupnosti bydlení nepříznivě. Pokud se přitom jednalo o kraje, kde vybavenost v mezikrajském porovnání byla již ve výchozím stádiu nízká, pociťoval se pokles intenzivněji. V krajích Ústeckém, Moravskoslezském i Karlovarském byl dopad mírnější. V kapitole 5. zabývající se vybaveností byty , se podrobněji k této otázce vracíme. Grafické zobrazení rozdílů ve vybavenosti cenzových domácnosti trvale obydlenými byty v roce 1991 a 2001 názorně ukazuje i na vývojové tendence v jednotlivých krajích a v seskupení hl. m. Prahy se Středočeským krajem. K nevelkému poklesu došlo v krajích Zlínském, Jihomoravském a Olomouckém, které jsou ovšem na úrovni vybavenosti pod průměrem celostátním (Zlínský, Jihomoravský) nebo jen těsně nad průměrem (Olomoucký kraj). Z hlediska zaměření našeho rozboru je potřebné sledovat především ukazatel počtu trvale obydlených bytů na 100 cenzových domácností. Vyjadřuje přesněji bytovou situaci a v lépe odráží rozdíly, které vzhledem k souhrnnému charakteru tohoto ukazatele ukazují již i na možné disparity na úseku bydlení. Tam, kde došlo k většímu zvýšení podílu domácností bez samostatného bytu lze očekávat i celkové větší zaostávání v dostupnosti bydlení. Je pozoruhodné, že odchylky počtu TOB/100CD od průměru ČR mají ve všech krajích stejný vztah: Je-li kraj nad průměrem ČR v počtu TOB v rodinných domech, je současně pod průměrem v počtu TOB v bytových domech a naopak. 7
11 Důležitou úlohu v rozboru vybavenosti domácností a obyvatel byty sehrává vyhodnocení podle velikostních skupin sídel v krajích a porovnání mezikrajských rozdílů. Tabulka č. 3 ukazuje, že vybavenost byty roste úměrně s velikostí obcí, avšak dynamika je rozdílná. Rozdíly jsou i v úrovni vybavenosti v jednotlivých velikostních kategoriích ve vztahu k průměru za ČR celkem. Tab. č. 3 Počet trvale obydlených bytů na 100 cenzových domácností podle velikostních skupin sídel a krajů 2001 Velikostní skupina sídel ČR, kraj do a více Česká 87,9 88,7 90,1 90,7 republika Hl.m.Praha 86,5 87,9 85,8 91,0 Středočeský 88,0 88,8 89,7 90,3 Jihočeský 89,5 90,3 91,8 91,1 Plzeňský 88,5 90,9 90,6 90,9 Karlovarský 84,1 88,0 89,0 88,7 Ústecký 88,0 88,5 91,2 91,4 Liberecký 87,6 89,8 88,7 90,3 Královéhradecký 88,9 89,4 90,8 89,9 Pardubický 88,4 89,6 90,3 90,2 Vysočina 89,3 91,3 90,5 91,1 Jihomoravský 87,0 87,1 88,7 90,6 Olomoucký 88,3 87,5 91,4 91,1 Zlínský 85,9 87,7 89,0 90,6 Moravskoslezský 87,2 88,2 83,4 90,8 Nad průměrnou úrovní vybavenosti ve všech velikostních kategoriích sídel byly v roce 2001 kraje: Jihočeský, Plzeňský, Ústecký a Vysočina. Pod průměrnou úroveň v kategorii s obyvateli se dostávaly kraje Středočeský, Liberecký, Jihomoravský, Zlínský a Moravskoslezský. Nejvíce na postavení kraje v bytové vybavenosti ovšem působí vybavenost v kategorii měst s a více obyvateli. Zde se pod průměrem za ČR ocitají kraje: Karlovarský, Královéhradecký, Pardubický, Středočeský, v menší míře i kraj Jihomoravský a Zlínský. Vstupní, souhrnnou charakteristiku na základě ukazatelů vybavenosti domácností a obyvatel byty tímto uzavíráme. Její význam pro rozbor (podrobnější) jednotlivých faktorů, které na výslednou vybavenost rozdílně působí spočívá v tom, že poslouží jako určitý etalon při jejich hodnocení v období a následně i pro období a Obyvatelstvo a domácnosti podle krajů a skladby osídlení Demografický vývoj se vyznačuje určitými trvalými tendencemi strukturních změn. Počet obyvatel buďto roste nebo stagnuje, může i klesat. U domácností prozatím sledujeme v ČR i v ostatních zemích pouze vzestup. Z praktického nazírání lze odpozorovat, že s růstem ekonomiky se poptávka rostoucího počtu domácností projevuje i v nabídce bytů. 8
12 K počtu obyvatel a domácností se vztahuje většina ukazatelů z oblasti bydlení. V relativní podobě byla již uvedena vybavenost obyvatel a domácností byty. K charakteristice krajů je potřebné nyní ještě uvésti přírůstky (úbytky) obyvatel a přírůstky domácností jakož i vývoj obyvatelstva do roku Tab. č. 4 Vývoj počtu obyvatel a a cenzových domácností (v tis.) ČR, kraj Česká republika ,2 Počet obyvatel ,1 Přírůstek (úbytek) v % výchozího stavu Počet cenzových domácností Přírůstek v % výchozího stavu Počet obyvatel k Přírůstek (úbytek) v % výchozího stavu , , ,7 5, ,2 0,6 Hl.m.Praha 1 214, ,1-3,7 547,3 547,8 0, ,1 +1,6 Středočeský 1 112, ,5 +0,9 439,4 464,2 5, ,2 +4,7 Jihočeský 629,9 625,3 0,4 237,9 255,6 7,4 630,0 0,7 Plzeňský 558,3 550,7-1,4 221,0 232,4 5,2 554,5 0,7 Karlovarský 30,2 304,3 0,8 118,4 132,4 11,8 304,6 0,1 Ústecký 824,5 820,2-0,5 325,6 356,1 9,4 823,3 0,4 Liberecký 425,1 428,2 0,7 168,4 181,2 7,6 430,8 0,6 Královéhradecký 552,8 550,7-0,4 214,6 228,2 6,3 549,6-0,2 Pardubický 508,7 508,3-0,1 190,3 204,6 7,5 507,8-0,1 Vysočina 521,7 519,2-0,5 190,2 199,4 4,8 511,6-1,5 Jihomoravský 1 136, ,7-0,8 439,2 455,5 3, ,6 0,4 Olomoucký 642,8 639,4-0,5 246,3 257,2 4,4 639,9 0,0 Zlínský 596,9 595,0-0,3 220,2 232,0 5,4 589,8-0,9 Moravskoslezský 1 283, ,5-1,1 492,9 524,1 6, ,3-1,6 Údaje nejdříve potvrzují rozdílný vývoj počtu obyvatel a domácností , který je potřebné respektovat při interpretaci závěrů o vazbách bydlení a demografického vývoje. Ve vývoji obyvatelstva údaje za období ukazují, že oproti desetiletí v řadě krajů došlo ke zlepšení, jehož dlouhodobější pokračování se však v projekcích nevyskytuje. Očekávané poklesy mohou být pouze zmírněny vzestupem přistěhovalectví. V jednotlivých krajích je třeba vycházet z potřeby bydlení ve vazbě na vývoj počtu a skladbu cenzových domácností, tj. z dynamiky růstu počtu domácností a dynamiky poklesu velikosti domácností. Obě tyto vývojové tendence působí ke zvýšení poptávky po bytech. V desetiletí se vytvářely příznivější tendence v krajích, kde vzestup počtu domácností převyšoval průměr za ČR, snížení počtu členů domácností bylo výraznější než v průměru za ČR a podíly domácností jednotlivců byly v roce 2001 vyšší než v průměru za ČR. 9
13 Tab. č. 5 Změny ve vývoji průměrné velikosti domácností a skladbě domácností podle druhu ČR, kraj Průměrný počet členů domácností (počet osob na jednu cenzovou domácnost) Rozdíl Skladba domácností podle druhu k úplné rodiny neúplné rodiny domácnosti jednotlivců vícečlenné nerodinné domácnosti Česká 2,54 2,40-0,14 54,6 13,5 29,9 2,0 republika Hl.m.Praha 2,22 2,13-0,09 43,3 16,4 36,8 3,6 Středočeský 2,53 2,42-0,11 55,9 13,4 28,9 1,8 Jihočeský 2,62 2,45-0,17 57,2 12,6 28,7 1,6 Plzeňský 2,53 2,37-0,16 55,8 12,5 29,9 1,8 Karlovarský 2,55 2,30-0,25 49,6 15,7 32,5 2,2 Ústecký 2,30 2,19-0,11 51,5 13,7 32,6 2,1 Liberecký 2,52 2,36-0,16 52,8 13,9 31,2 2,1 Královéhradecký 2,58 2,41-0,17 56,9 12,6 29,2 1,3 Pardubický 2,67 2,48-0,19 59,0 12,0 27,7 1,3 Vysočina 2,74 2,60-0,14 62,4 11,2 25,1 1,4 Jihomoravský 2,59 2,48-0,11 57,0 13,5 27,3 2,2 Olomoucký 2,61 2,49-0,12 58,0 12,8 27,6 1,6 Zlínský 2,71 2,57-0,14 60,4 12,4 25,8 1,4 Moravskoslezský 2,60 2,42-0,18 55,8 13,3 29,2 1,6 Podle dynamiky růstu počtu domácností se vytvářely větší požadavky na rozvoj bydlení v krajích Karlovarském, Ústeckém, Pardubickém, Libereckém a Moravskoslezském. Nízké přírůstky domácností byly v hl. m. Praze, Jihomoravském, Olomouckém kraji a kraji Vysočina. Podle dynamiky poklesu velikosti domácností se vytvářely příznivější podmínky pro rozvoj bydlení v kraji Karlovarském, Moravskoslezském, Pardubickém, Jihočeském, Královéhradeckém a méně výrazné bylo snížení velikosti domácností v Praze, Středočeském, Jihomoravském a Olomouckém kraji. Dlužno však podotknout, že vývoj obyvatel (přírůstek) a tudíž i odraz tohoto procesu v domácnostech znamená oproti období zvrat v hl. m. Praze a zejména ve Středočeském kraji. V těchto krajích v letech a bude platit jiná, růstová tendence (viz tab. č. 5). Svědčí o tom také již v roce 2001vysoký počet domácností jednotlivců v hl. m. Praze. Nadprůměrné podíly domácností jednotlivců byly v roce 2001 také v krajích Karlovarském, Ústeckém a Libereckém. Opět zde však může sehrávat významnou úlohu lokalizace imigračních přírůstků v letech po roce Rozbor počtu obyvatel a počtu domácností z hlediska vlivu na rozvoj bydlení (tj. možné větší rozdíly v mezikrajském porovnání až potenciální regionální disparity) je třeba ukončit charakteristikou podle velikostních skupin obcí (Tab. č. 6). 10
14 Tab. č. 6 Podíl obyvatel ve velikostních skupinách obcí podle krajů k (%) ČR, kraj Podíl obyvatel v obcích s počtem obyvatel k *) do a více Podíl obyvatel v obcích s počtem obyvatel k *) do a více Česká 25,54 10,64 8,73 55,09 26,13 11,01 8,79 54,07 republika Hl.m.Praha 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Středočeský 42,61 13,10 8,06 36,24 43,11 13,75 7,89 35,26 Jihočeský 33,22 14,57 14,38 37,82 33,02 14,78 14,47 37,73 Plzeňský 32,49 15,70 7,66 44,15 32,69 16,49 7,78 43,09 Karlovarský 17,96 12,07 12,50 57,48 19,33 12,35 12,85 55,98 Ústecký 17,66 8,37 7,58 66,38 18,69 8,82 7,60 64,89 Liberecký 22,90 11,13 15,84 50,12 23,87 11,46 15,69 48,99 Královéhradecký 30,19 10,92 16,53 42,36 30,67 10,96 16,48 41,89 Pardubický 37,19 9,17 12,07 41,56 37,41 9,54 12,04 41,01 Vysočina 42,89 9,14 12,00 35,96 42,42 9,29 12,09 36,19 Jihomoravský 28,32 14,72 7,78 49,18 28,87 15,06 7,95 48,13 Olomoucký 33,40 12,97 3,88 49,75 34,19 13,22 3,88 48,70 Zlínský 28,85 14,92 11,87 44,36 29,30 15,10 11,86 43,73 Moravskoslezský 14,24 9,72 8,57 67,47 14,85 10,10 8,64 66,41 *) Ve vymezení k Z tabulky je zřejmé, že v období se zvýšil podíl obyvatel v obcích do obyvatel ve všech krajích s výjimkou kraje Jihočeského a kraje Vysočina. Pouze v kraji Vysočina se zvýšil počet obyvatel ve městech s 10 tisíci a více obyvateli. Vysoké počty a podíly obyvatel a domácností s 10 tis. a více obyvateli zůstávají i v roce 2001 v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji, pochopitelně i v kraji Praha. V krajích s vysokým podílem obyvatel a domácností v obcích do obyvatel je dlouhodobě rozvoj bydlení pomalejší. To neznamená, že v kratším období relativní posun části obyvatelstva a domácností do venkovských území krajů není opodstatněný, například v rámci využití rezervy neobydlených bytů, která jak vyplyne z dalšího rozboru se zde více nacházejí. 11
15 Významným a v relativně kratší době působícím faktorem na rozvoj bydlení a také na meziregionální rozdíly v oblasti bydlení je migrační faktor. Projevuje se v růstu nebo poklesu počtu obyvatel podle salda stěhování obyvatel. Děje se tak rozpoznatelně i na úrovni krajů. V přirozené měně obyvatel, která má dlouhodobý, jen zvolna se měnící, průběh změn, je ovšem i tak fixována značná územní diferenciace. Území s bilančními úbytky podle přirozené měny obyvatel tvoří větší souvislé oblasti v Čechách, menší na Moravě. Existují v podstatě tři skupiny územních jednotek (k rozboru se využívají nejvíce okresy), které se vyznačují vzájemně působícími faktory směrem k možným migračním posunům. Jedná se o skupiny: okresy s relativně vysokými přírůstky obyvatel a s relativně vysokou nezaměstnaností; okresy s relativně vysokými úbytky obyvatel a relativně nízkou nezaměstnaností; ostatní okresy nevyznačující se těmito vztahy. Logicky by měla migrace probíhat z okresů s vysokými přírůstky obyvatel a vysokou nezaměstnanosti do okresů s vysokými úbytky obyvatel a nízkou nezaměstnaností. Jak ukazují přírůstky (úbytky) počtu obyvatel přirozenou měnou, stěhováním a přírůstek(úbytek) celkem v tabulce č.7 a saldo migrace v posledních létech podílí se migrace na vývoji obyvatel v podstatě v uvedených směrech. Největší migrační přírůstky směřovaly do zázemí velkých měst s mírnější nezaměstnaností a s úbytky obyvatel v důsledku přirozené měny obyvatel. Opačně docházelo k úbytkům počtu obyvatel stěhováním z okresů s přírůstky počtu obyvatel, avšak také s vysokou nezaměstnaností. V období tomu tak bylo zejména v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Tab. č. 7 Pohyb obyvatelstva podle krajů ČR, kraj Přirozený přírůstek (úbytek) Saldo migrace Celkový přírůstek (úbytek) Hl.m.Praha -3,52 1,00-2,51 Středočeský -2,52 3,56 1,04 Jihočeský -0,74 1,17 0,43 Plzeňský -2,10 1,01-1,09 Karlovarský 0,40 0,18 0,58 Ústecký -0,68 0,94 0,26 Liberecký -0,41 1,04 0,63 Královéhradecký -1,11 0,33-0,77 Pardubický -0,72 0,27-0,45 Vysočina -0,32 0,01-0,31 Jihomoravský -1,43 0,97-0,46 Olomoucký -0,96 0,37-0,59 Zlínský -0,89 0,61-0,28 Moravskoslezský -0,24-0,62-0,86 Česká republika -1,31 0,87-0,44 12
16 Z údajů je patrné, že jen menší počet krajů si dlouhodobě uchovával kladný přírůstek obyvatel, při čemž pouze v Karlovarském kraji na tom spolupůsobil přirozený přírůstek i migrace. V Moravskoslezském kraji naopak se na úbytku přirozená měna a saldo migrace spolupodepsaly. V ostatních krajích kladné saldo migrace bylo nedostatečné k překrytí úbytků z přirozené měny obyvatel. V posledních létech zvláště v roce 2005 a 2006 se působení salda migrace zvýrazňuje v obou směrech. Tab. č. 8 Saldo migrace v roce 2005 a 2006 podle krajů ČR, kraj abs. % abs. % Hl.m.Praha , ,29 Středočeský , ,12 Jihočeský , ,24 Plzeňský , ,65 Karlovarský , ,34 Ústecký , ,15 Liberecký , ,30 Královéhradecký , ,69 Pardubický 998 1, ,24 Vysočina 922 1, ,05 Jihomoravský , ,09 Olomoucký 34 0, ,94 Zlínský 31 0, ,02 Moravskoslezský , ,96 Česká republika , ,38 Největší kladné saldo migrace se projevuje ve Středočeském kraji a poté v Praze. Kladnou úlohu migrace sehrává v Plzeňském a Libereckém kraji. Změnila se tendence vlivu v kraji Karlovarském a utvrzuje se dřívější slabý pozitivní vliv v kraji Olomouckém a Zlínském. V současnosti na migrační přírůstky obyvatel působí silněji také přistěhovalectví z jiných zemí. V hlavním městě přibylo za první pololetí roku 2007 téměř 10 tis. osob, z toho převažující část z ciziny (v roce 2006 celoroční přírůstek činil 7,5 tisíce osob). Podobně ve Středočeském kraji z celkového přírůstku obyvatel za polovinu roku 2007 tvořila migrace osob (93,4 %) z jiných okresů a rovněž z ciziny. Rozbor vývoje bytového fondu v období je potřebné uvésti v podobě ukazatelů bytů celkem a trvale obydlených bytů. Rozdíl mezi nimi představuje neobydlené byty. Tyto sehrávají při zjišťování regionálních rozdílů až disparit významnou úlohu v potenciálně kladném, ale i záporném působení. 13
17 Tab. č. 9 Počet a přírůstky bytů v období podle krajů Přírůste k Počet trvale obydlených bytů Přírůste k Počet neobydlenýc Přírůste k Podíl neobydlených bytů 2001 Počet bytů celkem (tis.) (tis.) h bytů (tis.) ČR, kraj v % v % v % v % Česká 4 077, ,30 7, , ,70 3,3 371,5 538, ,3 republika Hl.m.Praha 516,3 551,2 6,8 495,8 496,9 0,2 20,5 54,3 64,9 9,8 Středočeský 458,4 498,3 8, ,1 3,5 61,4 85,2 38,8 17,1 Praha a 947, ,50 7,7 892, ,9 139,5 66,3 13,3 Středočeský Jihočeský ,9 11,1 220,8 231,3 4,7 32,2 48,6 42,9 17,4 Plzeňský 227,4 244,5 7,5 203, ,9 24,3 35,5 46,1 14,5 Karlovarský 117,8 125,5 6,5 110,1 115,9 5,2 7,7 9,6 24,7 7,6 Ústecký 345,2 358,5 3,8 309,6 312,9 1 35,6 45,6 28,1 12,7 Liberecký 174,7 189,2 8,3 155,4 161,8 4,1 19,3 27, ,5 Královéhradec 225,4 241,7 6,8 198,4 204,5 3, ,2 37,8 16,5 ký Pardubický ,1 8,2 175,4 182,9 4,3 21,6 30,2 39,3 14,2 Vysočina 194,3 212,7 9,5 172,6 179,8 4,2 21,7 32,9 51,6 15,5 Jihomoravský 427,4 454,4 6,3 394,3 404,9 2,7 33,1 49,5 49,5 10,9 Olomoucký 241,5 257,5 6,6 222,4 230,6 3,7 19,1 26,9 37,9 11,1 Zlínský 214,4 231,2 7,8 196,1 204,8 4,4 18,3 26,4 43,6 12,3 Moravskoslezs ký ,6 5,5 452,6 470,2 3,3 29,4 38,4 30,6 8 Byty celkem vzrůstaly rychleji než trvale obydlené byty v důsledku obzvláště velkého vzestupu počtu neobydlených bytů. Neobydlenost se výrazně zvýšila ve všech krajích. Více než na 1,5 násobek vzrostla v hl. m. Praze, o téměř polovinu v Jihomoravském kraji a o více než polovinu v kraji Vysočina.Ve středočeské oblasti (Praha a Středočeský kraj činil růst 66,3 %). Nejméně, zhruba o čtvrtinu se zvýšil počet neobydlených bytů v Ústeckém a Libereckém kraji. Rozdílná dynamika vývoje je prvním upozorněním na závažné důsledky jež jsou s neobydleností spojeny. Na jedné straně se hromadí rezervy, na druhé straně velký růst neobydlených bytů ukazuje na nedostatky v bytové ekonomice, na narůstání problémů ve využití bytového fondu. Růst počtu neobydlených bytů charakterizuje pouze tendence. O tom, jak velkou zátěž představují neobydlené byty v jednotlivých krajích lze usoudit na základě velikosti jejich podílu na celkovém počtu bytů v roce 1991 a Aktuální stav vyjadřují údaje ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku Z hlediska velikosti podílu neobydlených bytů se obzvláště rychlý nárůst neobydlenosti v hl. m. Praze již nejeví tak velkým problémem, ovšem pouze v případě, že nebude nadále progresovat. Mezikrajsky porovnáno je úkol snížení počtu neobydlených bytů velmi závažným problémem ve všech krajích právě proto, že i relativně nízké podíly v Karlovarském a Moravskoslezském kraji a hl. m. Praze jsou vysoké vzhledem k optimální výši, jež se pohybuje v zemích s vyspělou ekonomikou bydlení kolem 4 5 % neobydlených bytů z celkového bytového fondu. Obzvláště vysoké podíly neobydlených bytů jsou ve Středočeském a Jihočeském kraji, značně vysoké pak v kraji Královéhradeckém, Plzeňském a Libereckém. V těchto krajích přitom růst neobydlenosti se spíše přibližoval průměru za ČR, nepatřil k relativně nízkým. 14
18 Z porovnání vývoje bytů podle ukazatelů byty celkem, neobydlené byty a trvale obydlené byty vyplývá, že je potřebné v rozboru zdůraznit hodnocení trvale obydlených a neobydlených bytů ve vzájemné kontemplaci. Byty celkem bytovou situaci zamlžují. V krajích s vysokým podílem neobydlených bytů se obraz o bytové situaci nezdůvodněně zlepšuje. Podle ukazatele trvale obydlených bytů se přírůstky bytů koncentrují do kraje Karlovarského (5,2 %), Jihočeského (4,7 %), Zlínského (4,4 %), Pardubického (4,3 %), Libereckého (4,2 %) a do kraje Vysočina (4,2 %). Velmi nízké relativní přírůstky bytů byly naopak v hl. m. Praze (0,2 %) *), Ústeckém (1,1 %), Jihomoravském (2,7 %) a Plzeňském kraji (2,9 %). Mezi kraji s vyšším relativním přírůstkem obyvatel chybí kraje s nízkou vybaveností obyvatel a domácností byty: Královéhradecký, Pardubický, Jihomoravský. V těchto krajích se diference s ostatními kraji prohloubily. V Plzeňském a Olomouckém kraji byl přírůstek jen o málo vyšší než v celostátním průměru a tudíž i zde patrně nedošlo ke snížení rozdílů v úrovni bydlení (vybavenosti obyvatel a domácností) oproti úspěšnějším krajům. Podíváme-li se na bytovou situaci v krajích na základě ukazatele podílu trvale obydlených bytů podle struktury osídlení v roce 2001, zjišťujeme, že nad celostátním průměrem jsou podíly bytů v obcích do obyvatel v krajích Středočeském, Olomouckém, Vysočina, Plzeňském, Pardubickém, Jihočeském, Jihomoravském, Zlínském a Královéhradeckém, zatímco kraje Liberecký, Karlovarský a zejména Ústecký a Moravskoslezský měly v roce 2001 tento podíl nízký, pod průměrem za ČR. Podíly bytů ve městech s 10 tis. a více obyvateli jsou zejména s připočtením menších měst ve všech krajích mnohem vyšší než v kategorii do obyvatel. Bydlení je z tohoto hlediska především záležitostí a problematikou měst, zejména měst nad 10 tis. obyvatel. V této kategorii budeme odůvodněně analyzovat a zdůrazňovat rozdíly ve vývoji rozdílů až disparit v krajích s relativně vysokými podíly trvale obydlených bytů, tj. v Praze, Moravskoslezském, Ústeckém a Jihomoravském kraji. Avšak i kraje s nižším podílem bytů v kategoriích obcí s 10 tis. a více obyvateli se stávají předmětem zvýšeného zájmu z hlediska vzniku a vývoje regionálních disparit pokud zde dochází (bude docházet) k větším změnám v alokaci bytového fondu v důsledku rychlejšího nebo naopak výrazněji pomalejšího vývoje v důsledku bytové výstavby a rekonstrukce bytového fondu. Máme zde na mysli například Středočeský kraj, jehož bytová tvářnost se rychle mění. *) Dlužno podotknout, že velmi nízký přírůstek bytů v hl. m. Praze se po roce 2001 změnil. Svědčí o tom nepřímo růst bytové výstavby a migrační přírůstky v letech
19 Tab. č. 10 Trvale obydlené byty podle velikostních skupin obcí a podle krajů 2001 (v %) Velikostní skupina obcí ČR, kraj do a více Středočeský 25,78 4,29 9,22 60,70 Jihočeský 21,00 7,40 2,21 69,39 Plzeňský 21,27 3,88 4,61 70,24 Karlovarský 14,35 6,13 9,98 69,54 Ústecký 12,10 3,71 8,72 75,46 Liberecký 15,95 7,79 3,21 73,05 Královéhradecký 18,50 8,31 7,64 65,56 Pardubický 21,01 6,12 9,72 63,15 Vysočina 21,63 6,32 5,18 66,88 Jihomoravský 19,64 3,86 1,61 74,90 Olomoucký 21,77 1,93 6,70 69,60 Zlínský 20,84 5,93 5,83 67,40 Moravskoslezský 11,35 3,91 2,08 82,65 Česká republika 16,26 4,30 4,76 74,68 16
20 Graf 2. Trvale obydlené byty dle velikosti obcí TOB dle velikostí obce absolutní hodnoty v % 17 25,78 4,299,22 60,7 21 7,4 2,21 69,39 21,27 3,88 4,61 70,24 14,35 6,139,98 69,54 12,1 3,71 8,72 75,46 15,95 18,5 21,01 21,63 19,64 7,79 3,21 8,317,64 6,129,72 6,32 5,18 3,86 1,61 73,05 65,56 63,15 66,88 74,9 21,77 1,93 6,7 69,6 20,84 5,93 5,83 67,4 11,35 16,26 3,91 2,08 4,3 4,76 82,65 74,68 100% 80% 60% 40% 20% 0% a ví ce do Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský procenta % Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika
21 Poněkud jiným způsobem, avšak s podobným zaměřením poskytuje informaci skladba trvale obydleného bytového fondu v rozvržení na bytové domy, rodinné domy a ostatní bytové objekty *). Údaje za rok 1991 a 2001 ukazují i změny, které v této době v krajích nastaly, ty jsou ovšem nevelké. V pořadí podle bytů v bytových domech v roce 2001 jsou na předních místech kraje: hl. m. Praha, Karlovarský, Ústecký, Moravskoslezský a Liberecký. Pod celostátní úrovní zůstaly kraje Plzeňský, Jihočeský, Olomoucký, Královéhradecký, Pardubický, Zlínský, Jihomoravský, Středočeský a Vysočina. Tab. č. 11 Skladba trvale obydlených bytů v bytových domech a rodinných domech podle krajů 1991 a 2001 % ČR, kraj bytové domy rodinné domy bytové domy rodinné domy Hl.m.Praha 88,05 11,95 87,11 12,89 Praha a Středočeský 67,06 32,94 65,83 34,17 Středočeský 40,87 59,13 40,11 59,89 Jihočeský 51,43 48,57 50,73 49,27 Plzeňský 55,88 44,12 53,45 46,55 Karlovarský 78,32 21,68 74,24 25,76 Ústecký 72,26 27,74 69,71 30,29 Liberecký 60,89 39,11 57,94 42,06 Královéhradecký 49,52 50,48 48,04 51,96 Pardubický 44,47 55,53 43,81 56,19 Vysočina 40,09 59,91 39,28 60,72 Jihomoravský 50,08 49,92 49,09 50,91 Olomoucký 51,41 48,59 49,84 50,16 Zlínský 42,08 57,92 41,63 58,37 Moravskoslezský 65,42 34,58 63,82 36,18 Česká republika 58,50 41,50 56,97 43,03 Bipolarizace mezi rodinnými domy a bytovými domy bude mít silnou tendenci se dále udržovat. Tlak na vznik či prohloubení regionálních disparit nedozná však alespoň do roku 2010 valných změn. Závažnější vliv na vznik prohloubení či zmírnění regionálních disparit v bydlení mají změny v počtu a podílu neobydlených domů a bytů celkem. *) Podíly bytů jsou v tabulce uvedeny pouze za bytové a rodinné domy. 18
22 3.2 Neobydlené byty, úbytky bytového fondu Tab. č. 12 Neobydlené domy a byty v % úhrnu domů a úhrnu bytů 1991 a 2001 podle krajů ČR, kraj Neobydlené domy Neobydlené byty k k k k Podíl neobydlených bytů k (ČR = 100) Česká republika 14,1 17,2 9,1 12,3 100,0 Hl.m.Praha 4,5 6,9 4,0 9,9 10,1 Středočeský 18,3 22,0 13,4 17,1 15,8 Praha a ,2 26,0 Středočeský Jihočeský 18,7 24,6 12,7 17,4 9,0 Plzeňský 15,7 20,6 10,7 14,5 6,6 Karlovarský 9,5 10,6 6,5 7,6 1,8 Ústecký 14,6 15,6 10,3 10,2 6,8 Liberecký 18,2 21,8 11,2 14,5 5,1 Královéhradecký 17,8 21,1 11,9 15,4 9,0 Pardubický 15,6 18,6 11,0 14,1 5,6 Vysočina 15,2 19,8 11,2 15,5 6,1 Jihomoravský 11,3 13,6 7,7 10,9 9,2 Olomoucký 11,4 12,8 8,1 10,4 5,0 Zlínský 12,1 14,1 8,8 11,4 4,9 Moravskoslezský 8,8 10,7 6,1 7,5 7,1 Z celkového počtu 538,6 tis. neobydlených bytů k v ČR se zhruba ¼ nachází v hl. m. Praze a Středočeském kraji (z toho v Praze 10,1 % a ve Středočeském kraji 15,8 %), bezmála 10 % je ještě v krajích Jihomoravském, Jihočeském a Královéhradeckém. V ostatních krajích se podíly pohybují od 1,8 % (Karlovarský kraj) až po 7,1 %t (Moravskoslezský kraj). V krajích s vysokým podílem na celkovém počtu neobydlených bytů v ČR se řešení problému vysokého počtu neobydlených bytů koncentruje nejvíce. Ukazatel podílu neobydlených bytů v kraji z celkového počtu bytů v příslušném kraji ukazuje na velikost postižení bytového fondu. V krajích s vysokým podílem neobydlených bytů z celkového počtu bytů je řešení problému spojeno s možností výsledného vyrovnávání či naopak prohloubení rozdílů v dalších letech *). Nejvyšší podíly neobydlených bytů z úhrnu všech bytů byly k ve Jihočeském kraji (17,4%), dále pak v krajích Středočeském (17,1 %), Vysočina (15,5 %), Královéhradeckém (15,4 %), Plzeňském (14,5 %) Libereckém (14,5 %) a Pardubickém kraji (14,1 %). Uvedené údaje naznačují, že se jedná o kraje s nižší úrovní bydlení. Zatížení je proto pociťováno o to silněji. Středočeský kraj má patrně v důsledku rychlého růstu poptávky po bytech šanci zapojovat více neobydlených bytů a domů do funkčního využití. *) V tabulce jsou uvedeny i podíly neobydlených domů z celkového počtu domů pro srovnání s neobydlenými byty. Tendence v obou podílech se neliší. Ukazatel neobydlených bytů ukazuje relace a zobrazuje situaci přesněji. 19
23 K tabulce a grafu za kraje uvádíme ještě kartogram, který znázorňuje jak to vypadá s neobydleností uvnitř krajů. Využívají se k tomu údaje podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Obr. č. 1 Středočeský kraj se v roce 2001 pohyboval převážně v pásmech 15,0 19,9 % anebo v pásmu 20,0 24,9 %. Podobně je tomu v krajích Jihočeském, Plzeňském a Královéhradeckém. O něco nižší neobydlenost vykazuje kraj Vysočina a Pardubický kraj. V Jihomoravském, Olomouckém a Zlínském kraji, v kraji Moravskoslezském a zejména v krajích Karlovarském a Ústeckém silně převažují území s nižším stupněm neobydlenosti. Menší územní celky v moravských krajích mají celkově nevysoké podíly neobydlených bytů. Do budoucích let jsou zde sice menší rezervní zdroje, avšak je zde také nižší ekonomická zátěž a bytová situace je ovlivněna pozitivně. Rozdílná skladba neobydlených bytů podle důvodů neobydlenosti může takto hypoteticky stanovené tendence modifikovat. Některé důvody jsou snadněji, jiné obtížněji překonatelné. Jak ukazuje tabulka č. 14 a připojený graf na důvod byty obydlené přechodně připadá největší podíl neobydlených bytů ve všech krajích. Důvod byty slouží k rekreaci se uplatňuje nejvíce v krajích Jihočeském, Královéhradeckém a Středočeském; nabývá zde zčásti, přitom stále více také charakteru druhého bydlení. 20
24 Tab. č. 14 Neobydlené byty podle důvodů neobydlenosti a podle krajů k ČR, kraj Byty obydlené přechodně Slouží k rekreaci Přestavba bytu Nezpůsobilé k bydlení Česká republika 75,43 3,33 11,70 9,54 Hl.m.Praha 82,03 0,44 12,55 4,98 Středočeský 74,38 8,01 10,82 9,31 Praha a 79,94 1,98 11,94 6,16 Středočeský Jihočeský 72,08 7,76 10,41 9,75 Plzeňský 72,22 6,03 12,11 9,94 Karlovarský 69,36 2,94 18,18 11,52 Ústecký 59,98 2,26 17,19 20,57 Liberecký 70,28 7,00 11,38 11,34 Královéhradecký 68,94 6,61 12,29 12,16 Pardubický 72,92 4,84 11,06 11,18 Vysočina 74,23 5,10 10,60 10,08 Jihomoravský 83,99 1,27 8,45 6,39 Olomoucký 73,75 2,72 12,05 11,47 Zlínský 86,63 1,98 6,40 4,99 Moravskoslezský 72,81 2,51 11,88 12,8 21
25
26 Graf 3. Neobydlené byty podle důvodů Neobydlené byty-důvody neobydlenosti absolutní hodnoty v % struktuře 23 82,03 79,94 74,36 72,08 81,26 72,22 81,34 6,01 7,76 0,44 12,554,98 1,96 11,946,16 10,32 10,41 9,31 9,75 1,08 10,457,22 6,0312,119,64 0,47 10,897,31 69,36 68,04 59,98 74,41 70,28 80,24 68,94 85,96 72,92 83,62 74,23 83,9 83,89 86,31 73,75 84,68 86,63 2,26 2,9416,18 11,52 3,04 21,25 7,68 17,19 20,57 1,14 11,0813, ,3811,34 1,13 8,819,81 6,6112,2912,16 0,53 8,95 4,56 4,84 11,0611,18 0,28 9,7 6,4 5,110,610,06 0,54 9,486,08 1,27 8,456,39 0,33 7,95,46 2,72 12,0511,47 0,24 9,495,59 1,98 6,4,99 72,81 74,29 75,43 92,57 2,511,88 0,85 11,06 3,33 11,7 0,52 5,65 1,26 12,8 13,8 9,54 100% 80% 60% 40% 20% 0% nezpůsobilé k bydlení přestavba bytu slouží k rekreaci obydlené přechodně Hlavní město Praha HMP a ST Středočeský Jihočeský České Budějovice Plzeňský Plzeň procenta % Karlovarský Karlovy Vary Ústecký Ústí nad Labem Liberecký Liberec Královéhradecký Hradec Králové Pardubický Pardubice Vysočina Jihlava Jihomoravský Brno Olomoucký Olomouc Zlínský Zlín Moravskoslezský Ostrava Česká republika
27
28 3.3 Právní typ užívání bytového fondu Struktura bytového fondu podle právního důvodu užívání ukazuje, že ve vlastnickém typu užívání (rodinné domy a byty ve vlastnictví) se nacházelo 47 % trvale obydlených bytů. V nájemním užívání bylo 29 %, z toho asi 17 % bytů s nájemným na základě smluv před rokem V družstevním sektoru to bylo 17 % a 7 % zůstávalo v roce 2001 v užívání podle jiných důvodů. Skladba se v dalších letech posunula ve prospěch vlastnického bydlení. K roku 2007 je možné předpokládat již silnější převahu vlastnického bydlení nad ostatními formami právního důvodu užití bytů. Kraje a krajská města se podílejí na bytovém fondu podle právního důvodu užití dosti rozdílně. Města lze rozdělit do dvou skupin. Ke krajům s větším podílem nájemního bydlení patří hl. m. Praha a s větším odstupem Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj. V ostatních krajích jsou podíly nájemního bydlení pod celostátním průměrem. Nejmenší podíly nájemního bydlení lze evidovat ve Zlínském kraji, v kraji Vysočina a Středočeském, Pardubickém, Královéhradeckém, Jihomoravském a Olomouckém kraji. Krajská města mají vyšší podíly nájemního bydlení, avšak existují i případy, kdy se podíly města a kraje téměř shodují (Liberecký, Olomoucký, Zlínský a Pardubický kraj). Naopak některá krajská města mají patrně velký vliv na udržení podílu nájemního bydlení v kraji. (Brno,Plzeň, Ostrava) Skladbu podle čtyř typů bydlení přibližují tabulky č. 15 a 16. Tab. č. 15 Skladba bytů podle právního typu užívání v roce 2001 podle krajů (%) *) ČR, kraj Ve vlastním domě V osobním vlastnictví Nájemní Bytové družstvo Česká republika 39,93 12,27 31,82 15,98 Hl.m.Praha 13,63 13,36 57,22 15,79 Praha a Středočeský 33,64 12,35 40,15 13,86 Středočeský 55,80 11,23 21,25 11,73 Jihočeský 45,04 9,72 28,44 16,81 Plzeňský 41,27 17,95 29,08 11,70 Karlovarský 23,16 27,24 40,68 8,93 Ústecký 27,23 13,95 40,33 18,49 Liberecký 36,93 11,67 31,25 20,15 Královéhradecký 47,05 11,58 25,65 15,73 Pardubický 51,27 12,18 21,36 15,18 Vysočina 56,73 11,94 16,92 14,42 Jihomoravský 47,94 8,41 27,08 16,58 Olomoucký 46,22 13,15 24,31 16,32 Zlínský 54,88 16,11 13,34 15,67 Moravskoslezský 31,80 7,86 39,93 20,42 *) Do skladby nezařazen jiný důvod. Se započtením se skladba nemění co do relací. (Upřesnění ČR: 36,0, 11,0, 29,0, 17,0, 7,0.) 25
Výsledky analýzy regionálních lních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení
Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Katedra městského inženýrství Výsledky analýzy regionálních lních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení Regionální disparity jejich pojetí,
VíceVysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Katedra městského inženýrství. aktivita A0705 Příprava faktografických údajů
aktivita A0705 Příprava faktografických údajů 1 1. Indikátory fyzické dostupnosti - údaje týkající se SLBD 2001 - údaje týkající se SLBD 1991 - údaje 2002-2006 2 Seznam atributů 2001,1991 1.Počet bytů
VíceSborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 1, rok 2008, ročník VIII, řada stavební článek č.
Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 1, rok 2008, ročník VIII, řada stavební článek č. 13 Vladimír KOUDELA 1, Jan ČESELSKÝ 2, Martin FERKO 3 ANALÝZA REGIONÁLNÍCH
VíceREGIONÁLNÍ DISPARITY V DOSTUPNOSTI BYDLENÍ, JEJICH SOCIOEKONOMICKÉ DŮSLEDKY A NÁVRHY OPATŘENÍ NA SNÍŽENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT
Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta Stavební REGIONÁLNÍ DISPARITY V DOSTUPNOSTI BYDLENÍ, JEJICH SOCIOEKONOMICKÉ DŮSLEDKY A NÁVRHY OPATŘENÍ NA SNÍŽENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT Projekt
Více5. Úroveň bydlení. 5.1 Charakteristiky úrovně bydlení
5. Úroveň bydlení 5.1 Charakteristiky úrovně bydlení Úroveň bydlení se mj. charakterizuje ukazateli, jako je počet osob na byt, počet osob na obytnou místnost či obytná plocha připadající na 1 osobu. Vzhledem
Víceaktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR
aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické
VíceVýsledky aktivity A 0706. Analýza regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení
Výsledky aktivity A 0706 Analýza regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení 1. Obsah prezentace Postup řešení od porady v Poděbradech Obsah zprávy o výsledcích Hlavní významné poznatky a disparity
Více1. Vnitřní stěhování v České republice
1. Vnitřní stěhování v České republice Objem vnitřní migrace v České republice je dán stěhováním z obce do jiné obce. Proto je třeba brát v úvahu, že souhrnný rozsah stěhování je ovlivněn i počtem obcí.
VíceVYBRANÉ ÚDAJE O BYDLENÍ 2010
VYBRANÉ ÚDAJE O BYDLENÍ 2010 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ODBOR POLITIKY BYDLENÍ ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE PROSINEC 2010 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor politiky bydlení Ústav územního rozvoje
Více5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení
5.8 BYDLENÍ 5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení V Královéhradeckém kraji převládá venkovské osídlení s nadprůměrným zastoupením nejmenších obcí s méně než 1 tis. obyvatel a s
Víceprůměrná obytná plocha trvale obydleného bytu průměrná obytná plocha dokončeného bytu (m 2 )
2.5. Bydlení, bytová výstavba Pro zjištění rozdílů mezi venkovským a městským prostorem v oblasti bydlení byly využity především výsledky sčítání lidu, domů a bytů v letech 1991 a 2001, které umožňují
VíceCENY A NÁJEMNÉ RODINNÝCH DOMŮ. ZÁVISLOST CENY A NÁJEMNÉHO m 2 BYTU NA JEHO VELIKOSTI
Regionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické důsledky a návrhy opatření na snížení regionálních disparit WD - VÝZKUM PRO ŘEŠENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT - BYDLENÍ CENY A NÁJEMNÉ RODINNÝCH
VíceANALÝZA REGIONÁLNÍCH DISPARIT VE FYZICKÉ DOSTUPNOSTI BYDLENÍ Z HLEDISKA BYTOVÉ VÝSTAVBY
ANALÝZA REGIONÁLNÍCH DISPARIT VE FYZICKÉ DOSTUPNOSTI BYDLENÍ Z HLEDISKA BYTOVÉ VÝSTAVBY Ing. Jan Česelský; Ing. Martin Ferko; Ing. Vladimír Koudela, CSc. Abstrakt Bydlení je tradiční politikum se závažnými
Více2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v kraji Vysočina
2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v kraji Vysočina 2.1. Charakteristika domovního a bytového fondu a úrovně bydlení Podrobné údaje o stávajícím bytovém fondu, jeho velikosti a struktuře,
Více5. Osoby bydlící mimo byty a zařízení (nouzové bydlení)
5. bydlící mimo byty a zařízení (nouzové bydlení) Skupina osob bydlících mimo byty a zařízení byla složena z typově různých skupin osob, které měly odlišné charakteristiky. Byly to: osoby bydlící v rekreační
VíceSborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 1, rok 2008, ročník VIII, řada stavební článek č.
Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 1, rok 2008, ročník VIII, řada stavební článek č. 11 Jan ČESELSKÝ 1, Martin FERKO 2, Vladimír KOUDELA 3 PROGNOSTICKÉ ÚVAHY
VíceNEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011
NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 Markéta Nesrstová Abstrakt Nezaměstnanost vždy byla, je a bude závažným problémem. Míra nezaměstnanosti v České republice se v současné době
VíceAktivita A 93 Hodnocení existujících nástrojů státu, regionů či obcí, které jsou zaměřeny na zvýšení fyzické dostupnosti bydlení a snížení regionálníc
Fakulta stavební VŠB TUO Katedra městského inženýrství Aktivita A 93 Hodnocení existujících nástrojů státu, regionů či obcí, které jsou zaměřeny na zvýšení fyzické dostupnosti bydlení a snížení regionálních
Více(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ).
Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia ve školním roce 2007/2008 činil 154 182, z toho do studia po základní škole jich bylo přijato 133 990
VíceVýsledky zmapování regionálních disparit ve finanční dostupnosti bydlení
Výsledky zmapování regionálních disparit ve finanční dostupnosti bydlení Martina Mikeszová Oddělení ekonomické sociologie, tým socioekonomie bydlení DC001 Cíl: Kvantifikace a deskripce vývoje finanční
VícePOROVNÁNÍ SPRÁVNÍCH OBVODŮ
6. Domy a byty Sčítání lidu domů a bytů umožňuje v desetiletých cyklech generální inventarizaci počtu a stavu objektů souvisejících s bydlením, které se nacházejí na příslušném území. Při sčítání v roce
VíceČeská republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1
Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2011/2012 činil 124 719, z toho do studia
VíceČeská republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1
Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2010/2011 činil 133 140, z toho do studia
VíceVELIKOST BYTŮ. Tab. 1 Trvale obydlené byty podle počtu obytných místností s plochou 8 m 2 a více v letech 1991 a 2001
VELIKOST BYTŮ Vývoj velikosti bytů je výsledkem souhrnného vlivu řady faktorů. Patrná je zejména velice těsná závislost mezi velikostí bytů a strukturou bytového fondu z hlediska druhu domu, protože v
VíceČeská republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1
Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2014/2015 činil 114 577, z toho do studia
VíceRychlý růst vzdělanosti žen
3. 11. 2016 Rychlý růst vzdělanosti žen V České republice rapidně roste úroveň formálního vzdělání. Ve věkové skupině 25-64letých v průběhu posledních deseti let počet obyvatel stagnoval, ale počet osob
VíceTÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM
1. 2. 2013 TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM Od devadesátých let roste počet neúplných rodinných domácností se závislými dětmi. Podle výsledků výběrového šetření
Více2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Ústeckém kraji
2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Ústeckém kraji 2.1. Charakteristika domovního a bytového fondu a úrovně bydlení Nejucelenější informace o domovním a bytovém fondu a úrovni bydlení
Více4. Rozdíly mezi kraji v tvorbě hrubého fixního kapitálu (THFK)
4. Rozdíly mezi kraji v tvorbě hrubého fixního kapitálu (THFK) V období 1995 2007 dosáhla v České republice tvorba hrubého fixního kapitálu objemu 7 963,4 mld. Kč. Na tomto objemu se hlavní měrou podílelo
Více1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva
196 1965 197 198 199 2 25 21 196 1965 197 198 199 2 25 21 Počet obyvatel (stav k 31.12., v tis.) Počet cizinců (stav k 31.12. v tis.) Podíl z celkového obyvatelstva 1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva
VíceČeská republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1
Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2013/2014 činil 116 842, z toho do studia
VícePříloha 1. Plnění strategických cílů, plnění dílčích cílů
Příloha 1 Plnění strategických cílů, plnění dílčích cílů 1 OBSAH 1 PLNĚNÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ... 3 1.1 Dálnice a silnice I. třídy... 3 1.2 Silnice II. a III. třídy... 4 1.3 Místní komunikace... 10 1.4 Síť
Vícez toho v rodinných domu v letech domech (%)
6. Domy a byty Domovní fond Zlínského kraje podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů představuje 6,8 % domovního fondu České republiky a Zlínský kraj se tak řadí na páté místo v rámci krajů České republiky.
VíceInterakce úrovně vzdělání a faktoru nezaměstnanosti v hospodářsky slabých a silných obcích České republiky
Interakce úrovně vzdělání a faktoru nezaměstnanosti v hospodářsky slabých a silných obcích České republiky Vladimíra Hovorková Valentová Iva Nedomlelová 17. 6. 2010 Cíl příspěvku provedení analýz a dalších
VíceVysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky
Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Úvodem V roce 2006 vyhlásilo MMR výzkumný program WD - Výzkum pro potřeby řešení regionálních
Více3. Domácnosti a bydlení seniorů
3. Domácnosti a bydlení seniorů Hodnocení bydlení seniorů je možné pouze na základě výsledků sčítání lidu, domu a bytů (SLDB), které jediné přináší podrobné údaje o ech a úrovni jejich bydlení. Podle výsledků
Více3. Domácnosti a bydlení seniorů
3. Domácnosti a bydlení seniorů Sčítání lidu, domů a bytů představuje jedinečný zdroj dat o velikosti a struktuře domácností jak v podrobnějším územním detailu, tak v kombinaci s charakteristikami úrovně
VíceVývoj cen bytů v ČR Ing. Jiří Aron 1. Úvod
Vývoj cen bytů v ČR Ing. Jiří Aron 1. Úvod Tento příspěvek se zabývá cenami bytů a jejich dostupností, tedy dostupností vlastnictví bytů (vlastnického bydlení). Dostupnost bydlení je primárně závislá na
VíceStruktura bytových domácností podle velikosti bytu
Struktura bytových domácností podle velikosti bytu Vývoj a struktura bytových domácností podle velikosti bytu Jak bylo vysvětleno v úvodní kapitole, údaje o velikostních parametrech bytů ve sčítání 2011
Více7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace podle pohlaví, Tab. 7.2 Přistěhovalí podle věku,
7 Migrace Do České republiky se v roce 2016 přistěhovalo o 20,1 tisíce více osob, než se vystěhovalo. Občanů Slovenska, Ukrajiny a Rumunska přibylo na našem území nejvíce. Objem zahraničního stěhování
Více4. Osoby bydlící v zařízeních
4. Osoby bydlící v zařízeních Ubytování v zařízení nesplňuje parametry bydlení v bytech, naopak poskytuje bydlícím osobám některé služby. Celkem bylo k 26. 3. 2011 ve všech typech zařízení sečteno 194
VíceČeská republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR
Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2016/2017 činil 111 044, z toho do studia
VíceČeská republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR
Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2015/2016 činil 112 756, z toho do studia
VíceRegionální disparity ve finanční dostupnosti bydlení
2008 Regionální disparity ve finanční dostupnosti bydlení Petra Sedláková Abstrakt: Cílem příspěvku je informovat o projektu podporovaném Ministerstvem pro místní rozvoj ČR "Regionální disparity v dostupnosti
Více7. Domy a byty Charakteristika domovního fondu
7. Domy a byty 7.1. Charakteristika domovního fondu Domovní fond kraje je tvořen ze čtyř pětin obydlenými domy podíl neobydlených domů je pod republikovým průměrem. Domovní fond Královéhradeckého kraje
VíceČeská republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR
Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2018/2019 činil 109 783, z toho do studia
Více3.1 Meziokresní stěhování
3.1 Meziokresní stěhování Podíl stěhování mezi okresy kraje za celé období představuje pětinu z objemu celkové migrace, což se nemění ani v jednotlivých rocích. Jeho rozsah v jednotlivých rocích mírně
VícePraha - bytové prostory
Praha - bytové prostory Praha 1 Praha 2 Garsonka 3 750 000 13 000 2 770 000 12 000 Byt 2+1 6 900 000 19 000 4 100 000 15 000 Byt 3+1 10 100 000 21 000 5 200 000 16 000 Byt 4+1 11 500 000 35 000 7 000 000
VíceČeská republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR
Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2017/2018 činil 109 980, z toho do studia
Více2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Královéhradeckém kraji
2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Královéhradeckém kraji 2.1. Charakteristika domovního a bytového fondu a úrovně bydlení Ucelené informace o domovním a bytovém fondu poskytuje
Více3. Přesčasová práce zaměstnanců a členů produkčních družstev
3. Přesčasová práce zaměstnanců a členů produkčních družstev V další části AHM 2004, která byla vyplňována pouze za zaměstnance a členy produkčních družstev (ČPD) civilního sektoru národního hospodářství,
VíceRegionální disparity v cenách bytů a tržním nájemném
Regionální disparity v cenách bytů a tržním nájemném 2000-2006 Regionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické důsledky a návrhy opatření na snížení regionálních disparit 1. národní
Více2. Charakteristika navržených variant vymezení venkova
2. Charakteristika navržených variant vymezení venkova Pro účely této publikace bylo zvoleno osm způsobů vymezení venkovského u, přičemž je na čtenáři, aby posoudil, která z těchto variant mu nejvíce vyhovuje.
Více(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ).
Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia ve školním roce 2006/2007 činil 160 841, z toho do studia po základní škole jich bylo přijato 140 564
VíceČeská republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,7 Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní
Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2016 činil 5,7 % jde celkem o 396 410 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková nezaměstnanost v ČR dlouhodobě klesala.
VíceCENOVÉ MAPY ČESKÉ REPUBLIKY
str. 60 CENOVÉ MAPY ČESKÉ REPUBLIKY Ústecký Liberecký Královéhradecký Karlovarský Praha Plzeňský Středočeský Jihočeský Pardubický Jihomoravský Zlínský BYTOVÉ PROSTORY Praha 1 Praha 2 PRODEJ PRONÁJEM PRODEJ
VícePraha - bytové prostory
Praha - bytové prostory Praha 1 Praha 2 Garsonka 3 690 000 13 500 2 630 000 12 500 Byt 2+1 6 700 000 20 000 3 900 000 17 000 Byt 3+1 9 900 000 22 000 5 600 000 18 000 Byt 4+1 10 110 000 30 000 7 000 000
Vícev tom rodinné domy bytové domy ostatní budovy
7. Domy a byty 7.1. Charakteristika domovního fondu V kraji bylo sečteno 44 979 domů. V době sčítání bylo sečteno na území kraje 44 979 domů sloužících nebo určených k bydlení, obydlených domů z toho bylo
VíceČeská republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti,
Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2015 činil 6,7 % jde celkem o 473 376 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková nezaměstnanost v ČR dlouhodobě klesala.
Více7. NÁBOŽENSKÉ VYZNÁNÍ
7. NÁBOŽENSKÉ VYZNÁNÍ Zjišťování náboženského vyznání bylo součástí sčítání lidu již v letech 1921, 1930 a v roce 1950. Definováno bylo jako církevní příslušnost, kterou nelze měnit pouhým zápisem do sčítacího
VíceSociodemografická analýza SO ORP Mohelnice
Sociodemografická analýza SO ORP Mohelnice Bc. Martin Šinál, 2019 Analýza byla zpracována v rámci projektu Střednědobé plánování rozvoje sociálních služeb SO ORP Mohelnice (CZ.03.2.63/0.0/0.0/16_063/0006549)
VíceRegionální disparity ve finanční dostupnosti nájemního bydlení
Regionální disparity ve finanční dostupnosti nájemního bydlení Martina Mikeszová Jilská 1 110 00 Praha 1 martina.mikeszova@soc.cas.cz Oddělení ekonomické sociologie, tým socioekonomie bydlení Struktura
VíceMíra přerozdělování příjmů v ČR
Míra přerozdělování příjmů v ČR Luboš Marek, Michal Vrabec Anotace V tomto článku počítají autoři hodnoty Giniho indexu v České republice. Tento index je spočítán nejprve za celou ČR, poté pro skupinu
VíceREGIONÁLNÍ DISPARITY V DOSTUPNOSTI BYDLENÍ, JEJICH SOCIOEKONOMICKÉ DŮSLEDKY A NÁVRHY OPATŘENÍ NA SNÍŽENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT
REGIONÁLNÍ DISPARITY V DOSTUPNOSTI BYDLENÍ, JEJICH SOCIOEKONOMICKÉ DŮSLEDKY A NÁVRHY OPATŘENÍ NA SNÍŽENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT Dílčí cíl 006 (FAST) Zmapování vývoje i aktuálních regionálních disparit (na
Více1. Demografický vývoj
1. Demografický vývoj Počet obyvatel je dlouhodobě stabilní, posledních pět let mírně klesal, tempo se v roce 215 zpomalilo obyvatelstvo ubylo ve třech okresech, trvale nejvíce ve správním obvodu ORP Broumov.
VíceObčané o stavu životního prostředí květen 2013
oe306b TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 26 0 2 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o stavu životního prostředí květen 203 Technické
VíceČeská republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1
Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia ve školním roce 2009/2010 činil 147 957, z toho do studia po základní škole jich bylo přijato 127 806
Více3. Domácnosti a bydlení seniorů
3. Domácnosti a bydlení seniorů Pro život je velice důležité společenství, rodina a okolí, ve kterém sdílíme své každodenní radosti i starosti. Ve vyšším věku nabývá mnohem většího významu, a proto je
Více4. PRACOVNÍ TRH A NEZAMĚSTNANOST
4. PRACOVNÍ TRH A NEZAMĚSTNANOST Při komplexněji pojatém rozboru trhu práce se musí věnovat pozornost jak poptávce, tak i nabídce. Poptávka je charakterizována nejvýstižněji nezaměstnaností samozřejmě
VíceČeská republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,2 % Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní
Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2018 činil 3,2 % jde celkem o 220 183 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková nezaměstnanost v ČR dlouhodobě klesala.
Více6. ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ OBYVATELSTVA
6. ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ OBYVATELSTVA 6.1 Vývoj vzdělanosti obyvatel ČR Při sčítání lidu byla otázka na nejvyšší vyplňovana pouze 15letými a staršími osobami podle nejvyšší dokončené školy. Škála zjišťovaných
Více4. ÚHRNNÁ BILANCE DOJÍŽĎKY ZA PRACÍ A DO ŠKOL
4. ÚHRNNÁ BILANCE DOJÍŽĎKY ZA PRACÍ A DO ŠKOL Dojížďka za prací je významnou formou prostorové mobility obyvatel. Z analýzy dat o dojížďce za prací vyplynulo: Z celkového počtu 4 735 tis. zaměstnaných
VíceČeská republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,4 Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní
Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2017 činil 4,4 % jde celkem o 303 834 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková nezaměstnanost v ČR dlouhodobě klesala.
VíceRegionální rozdíly v cenách nájmů a deregulace nájemného v České Republice
Regionální rozdíly v cenách nájmů a deregulace nájemného v České Republice Nájemné bydlení Radka Vašíčková Vývoj nájemného bydlení po roce 1989 se musel transformovat na podmínky tržní ekonomiky. Probíhala
Více1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ
1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel v kraji nadále klesá, trvale ve správním obvodu ORP Broumov... v roce 213 poklesl přirozenou měnou i vlivem stěhování. Počet obyvatel Královéhradeckého kraje dosáhl
VíceČeská republika. 1 Se vstupem do EU (pro zajištění srovnatelnosti dat) a se snahou o získání přesnějšího ukazatele celkové
Česká republika Celková míra v dubnu 2007 činila 6,8 % 1, což představuje 372 764 evidovaných na úřadech práce. V letech 2002 2004 se průměrná celková míra v ČR zvyšovala a od roku 2004 začala klesat.
VícePříloha 1 Plnění strategických cílů, plnění dílčích cílů 2015
Příloha 1 Plnění strategických cílů, plnění dílčích cílů OBSAH 1 PLNĚNÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ... 3 1.1 Dálnice a silnice I. třídy... 3 1.2 Silnice II. a III. třídy... 5 1.3 Místní komunikace... 11 1.4 Síť
VíceVývoj disparit v cenách rodinných domů Ing. Jiří Aron
Vývoj disparit v cenách rodinných domů Ing. Jiří Aron Úvod Cílem této práce je statické zpracování a vyhodnocení vývoje cen na trhu rezidenčních nemovitostí ČR ve sledovaném časovém úseku let 2007 až 2009,
VícePostavení venkova v krajích České republiky
Postavení venkova v krajích České republiky Úvod 1. Vymezení venkova Obsah publikací 2. Venkovský a městský prostor v kraji 2.1. Území, sídelní struktura, dostupnost 2.2. Obyvatelstvo 2.3. Ekonomika 2.4.
VíceTab Vývoj základních ukazatelů dojížďky za prací v letech 1991 a v tom. v tom celkem. denně celkem muži ženy muži ženy
2. Vyjížďka za prací 2.1 Vývoj vyjížďky za prací a její intenzity K datu sčítání žilo v Jihomoravském kraji 1 127 718 obyvatel (546 818 mužů a 580 900 žen). Z tohoto počtu obyvatel bylo 568 315 osob ekonomicky
VíceOBYVATELSTVO PRAHY. Tomáš Dragoun, ČSÚ. Rozvoj Prahy aneb Co chceme v Praze postavit? 9. dubna 2018, CAMP IPR Praha
OBYVATELSTVO PRAHY Tomáš Dragoun, ČSÚ Rozvoj Prahy aneb Co chceme v Praze postavit? 9. dubna 218, CAMP IPR Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 1 82 Praha 1 www.czso.cz Obsah: Základní údaje o
Více4. Územní rozdíly v úrovni vzdělanosti obyvatelstva ČR
4. Územní rozdíly v úrovni vzdělanosti obyvatelstva ČR 4.1. Úroveň vzdělání podle krajů a SO ORP Rozdílná úroveň vzdělání v regionech zůstala přibližně ve stejných proporcích jako při sčítání 2001. Velmi
Více2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Pardubickém kraji
2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Pardubickém kraji 2.1. Charakteristika domovního a bytového fondu a úrovně bydlení Z dlouhodobého pohledu se počet domů sloužících k bydlení zvyšoval
Více2. Sídelní struktura a způsob bydlení
2. Sídelní struktura a způsob bydlení 2.1. Sídelní struktura Sídelní struktura je stabilní Osídlení Královéhradeckého kraje je dáno jeho geografickou polohou a historickým vývojem. Rozmístění na území
Více2. Sídelní struktura a způsob bydlení
2. Sídelní struktura a způsob bydlení 2.1. Sídelní struktura Liberecký kraj tvoří 4 okresy... Poválečné správní uspořádání České republiky, a v té době také již existujícího Libereckého kraje, přetrvávalo
Více-10 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Hrubá míra migračního salda (promile) B Sociálně prostorová diferenciace Prahy v historické perspektivě 3.2 MIGRACE V PRAZE 2000 2013 Martin Ouředníček, Ivana Přidalová Migrační bilance Prahy je výslednicí
VíceMzdy specialistů ve vědě a technice
Mzdy specialistů ve vědě a technice Podrobná charakteristika osob zaměstnaných jako Specialisté ve vědě a technologiích, včetně jednotlivých užších kategorií zaměstnání, je uvedena v příloze k metodice
VíceNezaměstnanost a míra nezaměstnanosti
Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost patří k nejsledovanějším ekonomickým ukazatelům. V České republice však existují minimálně dva ukazatele nezaměstnanosti, první je pravidelně zveřejňován
Více3. Využití pracovní síly
3. Využití pracovní síly HDP vzrostl nejvíce ze všech krajů. Středočeský kraj zasáhla zhoršená ekonomická situace z let 28 a 29 méně citelně než jako celek. Zatímco HDP České republiky mezi roky 1995 a
VíceČeská republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti,
Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2014 činil 7,9 % jde celkem o 559 045 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. To představuje nejvyšší počet v novodobé historii České republiky. V
Více1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ
1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Sídelní struktura kraje se vyznačuje mimořádnou hustotou obyvatelstva a jeho koncentrací na území Ostravsko-karvinské aglomerace Moravskoslezský kraj se rozkládá na ploše 5 427 km
VíceFakulta stavební, VŠB TU Ostrava
Fakulta stavební, VŠB TU Ostrava DÍLČÍ CÍL DC102 Vliv hospodářské krize na regionální disparity ve fyzické dostupnosti bydlení a testování nástrojů fyzické dostupnosti bydlení zejména v oblasti udržitelnosti
VíceOdhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy
ÚTVAR ROZVOJE HL. M. PRAHY Odbor strategické koncepce Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy Zpracoval Petr Gibas, MSc. Odbor strategické koncepce, oddělení strategie
Více2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Jihomoravském kraji
2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Jihomoravském kraji 2.1. Charakteristika domovního a bytového fondu a úrovně bydlení Jedinou rozsáhlou inventarizací domovního a bytového fondu
Více1.3. Mzdová konvergence
1.3. Mzdová konvergence Průměrné hodinové náklady práce, definované jako celkové pracovní náklady v eurech dělené počtem odpracovaných hodin, mohou být srovnatelnou bází, pomocí níž je možné zhruba porovnat,
VíceIng. Eva Hamplová, Ph.D. Ing. Jaroslav Kovárník, Ph.D.
XIX. MEZINÁRODNÍ KOLOKVIUM O REGIONÁLNÍCH VĚDÁCH ANALÝZA VÝVOJE POČTU PODNIKATELSKÝCH JEDNOTEK V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 2008-2014 ANALYSIS OF ENTREPRENEURSHIP DEVELOPMENT IN THE CZECH REPUBLIC FROM 2008
Více5. DOMÁCNOSTI NA TRHU PRÁCE
5. DOMÁCNOSTI NA TRHU PRÁCE Výběrové šetření pracovních sil je zdroj, který v době mezi sčítáními poskytuje základní informace o změnách ve struktuře hospodařících domácností (HD) založených na společném
Více7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace podle pohlaví,
7 Migrace Poprvé po roce 2001 bylo v roce 2013 znovu zaznamenáno záporné saldo zahraniční migrace. Počet vystěhovalých se meziročně zvýšil na 30,9 tisíce a převýšil počet přistěhovalých o 1 297 osob. Mezi
VíceČeská republika. Přehled o nově přijímaných žácích
Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia ve školním roce 2008/2009 činil 150 924, z toho do studia po základní škole jich bylo přijato 131 825
Více1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu
1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu Počet obyvatel České republiky se v průběhu roku 214, po úbytku v předchozím roce, opět zvýšil. Ve věkovém složení přibylo dětí a zejména seniorů. Populace dále
Více