Domov dobrovolného otroctví

Transkript

1 JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní fakulta Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie Studijní obor: Divadelní manažerství Domov dobrovolného otroctví Projektová dokumentace k absolventské divadelní inscenaci Autor práce: BcA. Patrícia Glinská Vedoucí práce: doc. Mgr. Jan Kolegar Oponent práce: MgA. Hana Krejčí, Ph.D. Brno 2015

2 Bibliografický záznam GLINSKÁ, Patrícia. Domov dobrovolného otroctví: Projektová dokumentace k absolventské divadelní inscenaci [Home of voluntary slavery: Project documentation of graduation theatre performance]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta, Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie, s. Vedoucí práce doc. Mgr. Jan Kolegar. Anotace Projektová dokumentace k absolventské divadelní inscenaci popisuje plán přípravy a realizaci site specific projektu Domov dobrovolného otroctví inscenovaného v jeskyni Výpustek v obci Křtiny studenty ateliéru prof. Petra Oslzlého jako společnou autorskou tvorbu. Dokumentace analyzuje rizika projektu a určuje podmínky k vytvoření úspěšného projektu včetně marketingového plánu. V rámci plánovací fáze projektu byl vytvořen marketingový průzkum, který měl napomoci vytvoření celkového obrazu funkčnosti navržené kampaně. Druhá polovina práce se zaobírá realizací projektu, hodnocením návštěvnosti, kampaně, ale také vyhodnocením připraveného marketingového průzkumu a jeho výsledků s ohledem na návratnost. Annotation The project documentation to the graduate theatre's production describes the preparation and realisation of the site specific project Home of voluntary slavery performed in the cave Výpustek in Křtiny. The project was directed by the students of department of Prof. Petr Oslzlý as a common playwriting and joint work. The documentation analyzes the project risks and determines the conditions for its success, including the marketing plan. In the planning phase of the project a marketing survey was created, which should help make the overall image of the functionality of the proposed campaign. The other half of the work goes into the realisation of the project, the evaluation of attandance, and the campaign but also into the evaluation based on the marketing survey and its results with regard to its returns. Klíčová slova site specific divadelní představení autorská inscenace jeskyně Výpustek divadelní fakulta JAMU Studio Marta

3 Keywords site specific theatre Výpustek cave Theatre Faculty of Janacek s Academy of Performing Arts Marta Studio

4 Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jsem uvedené informační zdroje. V Brně, 30. srpna 2015 BcA. Patrícia Glinská

5 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu Studia Marta panu doc. Janu Kolegarovi, který i přes mnohé živé diskuze nad projektem vždycky podal pomocnou ruku při jeho samotné realizaci a vždycky nás utvrzoval, že i přes to, že ho štveme, nás má rád. Velký dík patří také správci jeskyně Výpustek Robertu Dvořáčkovi a všem průvodcům, kteří nám byli při zkoušení a inscenování projektu vždy nápomocni a zůstávali s námi až do pozdních nočních hodin v konstantní teplotě 7 C.

6 Obsah 1 ÚVOD ABSOLVENTSKÝ PROJEKT ZADÁNÍ PROJEKTU SPOLEČNÁ AUTORSKÁ PRÁCE Budova bývalé káznice, Brno Jeskyně Výpustek, Křtiny OBECNÉ PODMÍNKY PROJEKTU Divadelní fakulta JAMU Studio Marta Jeskyně Výpustek PROJEKT DOMOV DOBROVOLNÉHO OTROCTVÍ KONCEPCE CÍLE PROJEKTU Site specific Absolventská inscenace Příležitost pro tři absolventské role Naplnění představení předplatiteli a širší veřejností PROJEKTOVÝ TÝM Tým sestavený DIFA JAMU Dobrovolní participanti a členové týmu SWOT ANALÝZA VYHODNOCENÍ SILNÝCH A SLABÝCH STRÁNEK Výkonnost a důležitost faktorů Matice výkonnosti a důležitosti faktorů VYHODNOCENÍ PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB Atraktivita/závažnost a pravděpodobnost vzniku faktorů Matice příležitostí Matice hrozeb Vyhodnocení hrozeb a příležitostí PLÁN REALIZACE PROJEKTU Využití jeskyně Hrací plán Doprava inscenačního týmu Doprava předplatitelů MARKETINGOVÝ PLÁN CÍLOVÁ SKUPINA DIVÁK Návštěvníci Výpustku z širší veřejnosti Odborná veřejnost Studenti JAMU Předplatitelé Studia Marta TISKOVÝ A MEDIA PLÁN Grafika Tisk materiálů Komunikační kanály Webové stránky Facebook Výlep a distribuce plakátů PR propagace Osobní pozvání Marketingový výzkum Dotazník pro vyhodnocování cílových skupin a vlivu představení Distribuce marketingových dotazníků mezi diváky

7 7 FINANCOVÁNÍ PŘEDBĚŽNÝ ROZPOČET PLÁNOVANÉ FINANCE Divadelní fakulta Grant DILIA Grant na doktorský výzkum SPONZORSTVÍ Oslovení sponzoři Forma spolupráce, nabídka sponzorům Smlouvy REALIZACE PROJEKTU JESKYNĚ VÝPUSTEK V HLAVNÍ ROLI INSCENACE Děti z Bullerbynu Žena, Muž Pravidelná linka Brno Výpustek a zpět TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ SCÉNA A KOSTÝMY Spolupráce FaVU DIVÁCI Předplatitelé Studia Marta Studenti JAMU a zvaní hosté Veřejnost Premiéra VSTUPNÉ A NÁVŠTĚVNOST POPROJEKTOVÁ FÁZE VYHODNOCENÍ MARKETINGU A PR Média Odborná veřejnost, kritika Online marketing VYHODNOCENÍ MARKETINGOVÉHO VÝZKUMU BILANCE HODNOCENÍ V RÁMCI DIVADELNÍ FAKULTY ZÁVĚR POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE SEZNAM GRAFŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM PŘÍLOH

8 1 Úvod Není situace, kterou by nebylo možné zušlechtit buď uskutečněným výkonem, anebo trpělivým snášením. (J. W. Goethe) Úvodní citát navazuje na jednu z hlavních myšlenek realizovaného projektu, který se stal autorčiným absolventským dokumentem. Tato projektová dokumentace svědčí o jeho realizaci, i přes mnohdy trpké chvíle popisované ve výše zmíněném citátu. Výsledek projektu byl při zúčastněném pozorování pozitivní a projekt se dal považovat za úspěšný v rámci stanovených kritérií. V první kapitole jsou probrány obecné souvislosti projektů tvořených studenty Divadelní fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně (dále jen DIFA JAMU ). 2 Absolventský projekt Na DIFA JAMU vznikala většina absolventských projektů ve Studiu Marta, tedy domovské divadelní scéně fakulty. Studio Marta (dále jen Marta ) doposud fungovalo jako kamenné divadlo se stálým souborem s tou výjimkou, že je zde soubor pouze na jednu sezónu. Skládal se vždy z absolventských ročníků činoherního a muzikálového herectví. Na vzniku repertoáru se pak podíleli studenti napříč ateliéry fakulty. Vedení Marty a technické zázemí bylo tvořeno profesionály v oboru, kteří při realizacích jednotlivých inscenací dělali supervizi studentskému inscenačnímu týmu. Marta měla navíc i své předplatitele, kteří byli stálými diváky. Tak i projekt Domov dobrovolného otroctví vznikl pod supervizí Studia Marta. Hlavním cílem absolventských projektů bylo, aby studenti jeho realizací prokázali nabyté znalosti z přechozích let výuky a svou profesní zdatnost. Absolventské projekty byly hodnoceny komisí a byly nedílnou součástí státní závěrečné zkoušky. Na přípravě a plánování repertoáru Marty se podíleli částečně studenti režie a dramaturgie, ale dramaturgický plán byl schválený pod dozorem pedagogů daného ateliéru, stejně tak jako pedagogy ateliérů herectví, kteří sledovali dostatek příležitostí k absolventským rolím pro jejich studenty. Projekt Domov dobrovolného 3

9 otroctví (dále jen Domov ) byl již od počátku, kdy ještě nenesl jeho název, vymezen zadáním pedagogů, které bude popsáno v následující kapitole. Tento projekt byl posledním absolventským projektem v sezóně 2011/2012, s přepokládanou premiérou v dubnu roku 2012, na půdě Marty. 2.1 Zadání projektu společná autorská práce Speciálním zadáním pedagogů ateliéru režie a dramaturgie pod vedením prof. Petra Oslzlého k poslednímu projektu sezóny bylo vytvoření společné autorské inscenace studentů tohoto ateliéru. Týkalo se studentů Ivana Buraje a Davida Pizingera za režii a Dagmar Radové, Heleny Michkové a Ivety Ryšavé za dramaturgii. Tato pětice zadání dále rozvinula a po domluvě s vedením ateliéru jej posunula na vytvořené autorského site specific 1 projektu. Motivace studentů pro práci na site specific vznikla ze zkušenosti z předcházející sezóny, kdy studenti ateliéru prof. Petra Oslzlého realizovali divadelní projekt v podobné formě k oživení prostoru bývalé káznice. Ta se také stala prvním návrhem pro tento autorský projekt Budova bývalé káznice, Brno V prvotním plánu sezóny 2011/2012 chtěli tvůrci umístit projekt do budovy bývalé káznice v centru Brna. Projekt měl nést název Čtyřprsťáci a jednalo se o vytvoření příběhu ze samotných prostor káznice a jejích bývalých vězňů. Tento prostor nebyl vybrán náhodně, ale na základě předchozí zkušenosti s vytvořením malého site specific v tomto prostoru v rámci jiného projektu, na kterém se podíleli 1 Site specific (místu na míru) v češtině nemá ekvivalent, ani pro něj neexistuje oficiální český překlad. Dle publikace Brána muzea otevřená od Alexandry Brabcové pojem označuje převážně divadelní aktivity, které svým zaměřením na autentický prostor (veřejná místa, průmyslové objekty, opuštěné sakrální prostory nebo rurální prostředí) upoutávají pozornost všech aktérů stejně jako diváků k autentické situaci. Jsou založeny na důkladném teoretickém i fyzickém průzkumu místa, kde se projekt odehrává. Site specific pracuje s geniem loci příběhem místa, okolní krajiny a společenství, s oživením vědomí sounáležitosti s místem prostřednictvím společného prožití uměleckého zážitku. (Brabcová, 2003) 4

10 studenti DIFA JAMU. Navíc zde město Brno údajně chtělo vybudovat kreativní inkubátor 2. Studenti režie a dramaturgie napsali žádost primátorovi města o poskytnutí prostor pro vytvoření projektu a požádali jej o záštitu, která byla sepsána a zaslána v červnu V této fázi se k projektu připojila autorka projektové dokumentace na pozici manažerky projektu s tím, že nijak nezasahovala do výběru místa i z důvodu odjezdu na tříměsíční zahraniční pracovní stáž. Budova nebyla v době podání žádosti zajištěna z bezpečnostního hlediska, proto byla žádost zamítnuta. Vzhledem k tomu, že ještě neproběhla kolaudace, se město vyjádřilo ve smyslu, že prozatím neexistoval jasný plán pro další využití prostoru. Vyjádření obdrželi studenti koncem července a tvůrčí tým, který nadšeně počítal s inspirací příběhy bývalých vězňů, se musel začít poohlížet po jiných prostorách, v nichž by mohl site specific vytvořit Jeskyně Výpustek, Křtiny Na podzim roku 2011, kdy tvůrčí tým hledal a zkoumal zajímavé prostory v Brně a okolí, se na základě jednodenního výletu vydal prozkoumat i prostor jeskyně Výpustek v obci Křtiny v Moravském krasu, asi 30 km od Brna. Podle dochovaných záznamů prý již v 17. století navštěvovali jeskyni mastičkáři, aby zde nacházeli kosti pravěkých zvířat. V 19. století pak byly v jeskyni prováděny výzkumy a zakresleny mapy podzemních chodeb a dómů. Ve 20. letech 20. století probíhala v jeskyni devastující těžba fosfátových hlín, díky níž ale byly objeveny další podzemní chodby. Nejvíce jeskyni poznamenala druhá světová válka. Na jejím počátku zde měla Československá armáda muniční sklad. Za války byla jeskyně obsazena německou armádou a byla zde vytvořena továrna na letecké motory. V 60. letech v jeskyni vybudovala Československá armáda protiatomový kryt pro případ jaderného ohrožení. Od roku 2006 je za jeskyni zodpovědná Správa 2 Kreativní inkubátor V době dopisování práce byla již bývalá káznice podrobena studii a technickému průzkumu stavby. Jihomoravské inovační centrum, které bylo zadavatelem průzkumů stavby, pracovalo s myšlenkou na vybudování Kreativního centra v prostoru káznice, které by fungovalo jako inkubátor pro začínající podnikatele v kreativních odvětvích. (Jihomoravské inovační centrum, 2015) 5

11 jeskyní České republiky, Správa Moravského krasu. Tvůrci se nechali inspirovat historií jeskyně ve Výpustku a prostorem samotným pro vytvoření divadelního site specific. Po prvním sezení tvůrčího týmu s manažerkou projektu se začaly projednávat možnosti realizace divadelní inscenace v jeskyni Výpustek se zvláštním důrazem na podmínky samotné jeskyně a také možnosti Studia Marta, jakožto mateřského divadla, a jeho předplatitelů. Podmínky realizace projektu budou rozebrány v následující kapitole. V následném procesu, kdy bylo potvrzeno, že Správa jeskyní byla ochotná spolupracovat na projektu poskytnutím prostoru za výhodných podmínek, dostal projekt název Domov dobrovolného otroctví Home is the palms you can cry into a jeho autoři se pustili do vytváření díla. 2.2 Obecné podmínky projektu Bylo nutné vymezit podmínky, za kterých tento projekt mohl vzniknout. Site specific jako absolventský projekt byl v rámci Divadelní fakulty poměrně ojedinělý, a proto bylo důležité jednání o možnosti realizace takového projektu a jeho inscenování jinde než na domovské scéně Marty. Důležitými činiteli ve vymezení podmínek a možnosti realizace v počáteční fázi byly DIFA JAMU, Studio Marta a Jeskyně Výpustek. Pokud by nedošlo ke vzájemné domluvě těchto tří složek, projekt by nebylo možné uskutečnit. V následujících kapitolách jsou vymezená stanoviska jednotlivých subjektů k projektu Divadelní fakulta JAMU Divadelní fakulta byla v projektu nejdůležitějším činitelem, protože byla zadavatelem, producentem a zároveň garantem celé věci a zejména všech tvůrců. Zodpovídala jak za inscenační tým z řad studentů i jejich supervizorů, tak za práci zaměstnanců Marty, kteří se na realizace podíleli, a v neposlední řadě i za úspěšnou realizaci. DIFA JAMU musela rozhodnout prostřednictvím vedoucích ročníku i 6

12 o umělecké stránce projektu a potenciálu naplnění vize tvůrců site specific. Pokud byla vize správná, bylo potřeba přidělit prostředky pro její uskutečnění, a to nejen finanční, ale také v podobě lidských zdrojů a technického zajištění, které poskytovalo Studio Marta, jako profesionální divadelní scéna zřizovaná DIFA JAMU. V případě této inscenace bylo potřeba plné podpory od vedení fakulty. Po prvotních konzultacích o absolventském projektu realizovaném mimo Studio Marta nebyla fakulta projektu příliš nakloněna. A to zejména kvůli místu realizace projektu bez jakéhokoli technického zajištění a vzdálenosti od mateřské scény a Brna a na to navazující uspokojení diváků, především předplatitelů Marty. Následovalo několik sezení s pedagogy ateliéru režie a dramaturgie, vedením Studia Marta a studenty, kde se rozebíraly možnosti realizace. Podrobně rozebraná rizika projektu, ke kterým se v průběhu plánovací fáze došlo, jsou popsána v kapitole 4 SWOT analýza. Velkou oporu projekt nacházel u samotných pedagogů ateliéru prof. Oslzlého a doc. Krobota, kteří jsou oba významnými divadelními osobnostmi a kteří se za své studenty zaručili. Po zvážení nejjasnějších rizik byla ke konci roku 2011 děkanem fakulty vyřčena podpora pro uskutečnění projektu v jeskyni Výpustek. S vedením školy byly domluveny podmínky realizace tohoto projektu zcela jednoznačně, a to, že projekt nesmí mít vyšší náklady na realizaci, než měly ostatní absolventské inscenace ve Studiu Marta. Běžně se rozpočty pro projekty ve Studiu Marta pohybovaly mezi třiceti a padesáti tisíci na jednu inscenaci ve výrobních nákladech. K tomu se dále připočítávaly režijní náklady na provoz Studia Marta při inscenování, jako jsou spotřebované energie, lidské zdroje a využívání technického zázemí Marty Studio Marta Vedení Studia Marta v zastoupení doc. Jana Kolegara a tajemnice MgA. Markéty Švecové nebylo v počátku plánování prostor inscenování nakloněno vytvoření představení mimo prostory Studia Marta. Jednak bylo důležité, že Marta byla dobře technicky vybavená pro inscenování v prostorech divadla, ale nedisponovala technikou, která by byla vhodná pro inscenování ve vlhkém jeskynním prostředí. Problémové se zdálo i samotné zkoušení v jiném prostoru, a to 7

13 hlavně kvůli dopravě nejen inscenátorů, studentů, ale také technického personálu. Nejdůležitější faktorem ovšem byl způsob dopravy diváků předplatitelů do prostoru vzdáleného 30 km od Brna. Realizační tým se snažil na všechny vznesené argumenty najít nejlepší řešení, tak aby se projekt mohl uskutečnit. Při stanovování podmínek realizace ze strany Marty se vycházelo především z podmínky dodržení běžného rozpočtu inscenování. Důležitou složkou plánování ve spolupráci se Studiem Marta byla otázka předplatitelů. Divadlo fungovalo jako studentské, ale zároveň mělo předplatitele, kteří byli rozděleni do skupin podle dnů v týdnu. Předplatitelé byli důležitou součástí Studia Marta, protože se jednalo o pravidelné diváky a v důsledku i o pravidelné tržby ze vstupného na základě zakoupeného předplatného. Hlavní podmínkou vytvoření projektu tedy byla dostupnost pro předplatitele. Kromě dalšího se řešilo použití techniky Studia Marta. Jeskyně nedisponovala žádnou vlastní technikou, kromě osvětlení jednotlivých skalních útvarů. Inscenační tým dostal za úkol vytvořit co nejdříve seznam techniky, která by se měla v projektu využívat a zároveň při jeho sestavování dbát na to, aby se myslelo na případné problémy s užitím techniky ve vlhkém jeskynním prostředí. Zásadní otázkou zůstávalo vyřešení podmínek inscenování v samotné jeskyni se Správou jeskyní Moravského krasu, která měla na starosti správu Výpustku. Studio Marta, potažmo Divadelní fakulta jako jednoznačnou podmínku uvedla, že jeskynní prostor musí být pro inscenování zajištěn za nulový nájem, aby nedošlo ke zvýšení nákladů na inscenaci oproti těm, které jsou uváděné v Martě. Inscenační náklady realizovaných projektů obvykle nepřesahovaly padesát tisíc korun. Tyto náklady nezapočítávaly režijní náklady na provoz Studia Marta a práci zaměstnanců. Jednou z velmi diskutovaných podmínek, kterou Marta řešila u většiny projektů, byli externisté v inscenacích. Vedení Studia Marta vidělo využívání externistů v představeních DIFA JAMU, kde je spousta tvůrčích lidí, jako zbytečné a navíc zbytečně komplikované, kvůli uzavíraným smlouvám s lidmi, kteří nejsou studenti DIFA JAMU. Studio Marta si nemohlo dovolit platit žádné účinkující ani participanty na jednotlivých projektech. Proto bylo zdůrazněno, že v již tak komplikovaném projektu na přípravu by se neměli objevovat žádní externisté, a v případě, že jich by jich bylo potřeba, spolupracovali by bez nároku na honorář. 8

14 Tyto podmínky byly nastavovány v průběhu podzimu a zimy 2011, ještě předtím než došlo k vytvoření celkového konceptu inscenování Jeskyně Výpustek Jeskyně Výpustek byla oslovena tvůrčím týmem pro inscenování projektu v jeskynních prostorech. Tvůrčí tým se sešel přímo při obhlídce prostoru se správcem jeskyně panem Robertem Dvořáčkem a projednával možnosti kulturního využití prostorů jeskyně. Pan Dvořáček byl projektům pořádaným v jeskyni velmi nakloněn a sám zdůraznil, že se v těchto prostorech konalo bezpočet koncertů i v zahraniční produkci někdy i pro téměř 500 lidí. Na dalších podmínkách se se správcem jeskyně domlouvala manažerka projektu spolu s vedoucím Studia Marta. Než bylo pro tvůrčí tým možné začít pracovat na samotné inscenaci, bylo nutné znát podmínky, ze kterých může vycházet při tvorbě site specific v prostoru jeskyně. Podmínky ze strany správy jeskyně byly poměrně jednoduché, bylo potřeba vytvořit smlouvu o nájmu prostor mezi Správou jeskyní České republiky, která měla sídlo v Praze. Samozřejmě že inscenační tým potřeboval získat smlouvu, ve které byl nulový nájem. Správce jeskyně situaci chápal a jeho prostřednictvím se komunikoval smluvní vztah mezi DIFA JAMU a Správou jeskyní ČR. Normální pronájem jeskyně se pohyboval v částkách okolo Kč za jeden den, což bylo pro inscenování studentského projektu naprosto nereálné. Následně bylo pouze potřeba upravit podmínky samotného inscenování, tedy míst, do kterých by bylo možné projekt zasadit, z čehož inscenátoři museli vycházet. Původní nápad o přístupu protiatomového krytu divákům, se kterým inscenátoři koketovali, musel být zamítnut. V prvé řadě bylo důležité vyřešit logistiku umístění diváků. Jeviště bylo stanoveno po projednání s vedoucím Marty a nutností nezvyšovat náklady, tedy inscenování v prostoru bez vytvořené elevace a s použitím židlí v jedné rovině. Kromě toho byly domluveny časové podmínky zkoušení a realizace v jeskyni, které byly striktně dané vedením Studia Marta. Doba zkoušení v jeskyni i samotná realizace byla možná kdykoli mimo otevírací dobu jeskyně. V jarních měsících byl provoz jeskyně do 16 hodin a správce jeskyně byl nakloněn využití prostoru až do 9

15 téměř neomezených nočních hodin, dle potřeby. V pondělí měla pak jeskyně pro veřejnost zavřeno a bylo možné strávit v prostoru celý den. Mezi podmínky správce jeskyně také patřilo, že se do skalních masivů nesmí nic instalovat napevno, ale mohou se využít již zavrtané háky a držáky, které zde jsou ještě z dob druhé světové války. Samozřejmě také nebylo dovoleno jinak poškozovat krápníkové útvary, kterých bylo v jeskyni sice poskrovnu, ale přece jen se na některých možných místech inscenování objevovaly. 3 Projekt Domov dobrovolného otroctví Po schválení inscenování projektu výše uvedenými subjekty a stanovení podmínek pro realizaci, bylo možné začít vytvářet samotný projekt a plánovat jeho jednotlivé části. Tvůrčí tým začal ucelovat nápady z prvotních vizí získaných z genia loci jeskyně, které upravoval na základě domluvených podmínek. 3.1 Koncepce Celý nápad pro vytvoření site specific v jeskyni Výpustek vycházel především s historie jeskyně, kdy zde byly nacházeny odkazy z dob pravěku a zároveň bylo místo poznamenané druhou světovou válkou i následným vybudovaným protiatomovým krytem. Celou koncepci vytvořili studenti 5. ročníku ateliéru režie a dramaturgie. Tematicky vychází text představení částečně i z historických událostí s jeskyní Výpustek spjatých (továrna na letecké motory v době druhé světové války, nuceně nasazení, atomový kryt pro případ jaderného ohrožení) a významně také čerpá z knížky Děti z Bullerbynu Astrid Lindgrenové. Hlavním tématem kusu má však být nadnárodní společnost, jež nabízí zdánlivě přiměřenou a dostupnou designovou kvalitu všem lidovým vrstvám. Nejvíce nás zajímá zvláštní a takřka soběstačný svět, který vytváří. Úhledný svět, který mluví vlastním tajemným jazykem a pro své obyvatele představuje nový systém a životní řád. V tomto řádu je 10

16 vše dokonale organizované a uživatelsky vstřícné, přesto se pod jeho povrchem skrývá řada záludností a nebezpečí. Můj dům totiž nemusí být jen můj hrad, ale může se stát také vězením. Jako když se dětská hra zvrhne v sadistické mučení, nebo když lidé začnou milovat předměty a přestanou vidět a vnímat sebe navzájem. Projekt chce být výpovědí o stavu našeho světa. Jednou jsme zahrnuti výdobytky civilizace, levným, praktickým a úsporným nábytkem blahobytu a pak skončíme na dlažbě. Protože takový je běh světa. Po přílivu musí nutně přijít odliv a tak i nový úhledný systém poliček a skříní musí smést uragán apokalypsy. (Ryšavá, 2012) Před vznikem samotného textu inscenace se studenti rozdělili do dvou kreativních týmů. Ty si následně přerozdělily prostory jeskyně pro inscenování a začaly vznikat dvě části projektu, které na sebe navazovaly koncepcí a hlavní myšlenkou. Obě poloviny částečně čerpaly z Le Boétiovy Rozpravy o dobrovolném otroctví a také Baumanovy Globalizace. První část proto nesla pracovní název Děti z Bullerbynu a druhá Žena, Muž. Díky Le Boétiovi vznikl po týmovém společném setkání také konečný název Domov dobrovolného otroctví s podnázvem Home is the palms you can cry into (dále také jen jako Domov ). 3.2 Cíle projektu Jedním z hlavních cílů projektu Domova bylo vytvořit unikátní představení pod hlavičkou DIFA JAMU. Představení, o kterém by se mělo hovořit i v širších kruzích a rozvířit tím ustálené vody Divadelní fakulty a v mnohých ohledech neflexibilního působení studentské scény DIFA JAMU, která v době vzniku projektu neměla přesah aktivního vytváření zázemí pro budoucí uplatnění absolventů či renomé kreativního divadla mladých talentů Site specific Vytvoření site specific si dali za úkol přímo studenti pátého ročníku režie a dramaturgie, ateliéru prof. Oslzlého, který svým studentům zadal jako poslední absolventský projet vytvoření společné autorské inscenace. Autoři si tedy vyhledali místo pro autorské site specific a využili genius loci jeskyně Výpustek v obci Křtiny. 11

17 K vytvoření tohoto projektu bylo nutné napsat autorské texty, čehož se měly ujmout dramaturgyně jednotlivých částí, ale Helena Michková nakonec přenechala práci na textu části Děti z Bullerbynu Davidu Pizingerovi. Dagmar Radová se stala autorkou druhé části projektu Žena, Muž. Ukazatelem splnění tohoto cíle bylo zrealizované představení v prostoru jiném než Studio Marta s texty a inscenačními postupy vycházejícími z historie a atmosféry místa tedy site specific Absolventská inscenace Absolventské inscenace DIFA JAMU díky záštitě Studia Marta a využití zázemí divadla sloužily k nabytí zkušeností v podmínkách divadelního provozu. Kromě toho, že inscenace získávaly titul absolventské v důsledku jeho inscenování ve Studiu Marta, se měly tyto projekty vyznačovat jistou profesionalitou, a to v každé oblasti vzniku. Absolventským projektem se inscenace stávala také, protože se na něm podíleli budoucí absolventi toho konkrétního akademického roku. Kromě toho se projekty stávaly absolventskými individuálně, tedy pro konkrétní jednice v projektu, kteří za svůj výkon byli oficiálně hodnoceni a získali nejen díky němu diplom. Projekt Domova byl absolventským výkonem především pro manažerku projektu, která měla zúročit své zkušenosti získané za pět let studia na DIFA JAMU. Většina týmu už své absolventské výkony na půdě Studia Marta v dané sezóně předvedla. Tudíž se v přípravě a realizaci manažerka projektu snažila o soulad v týmu, kvalitní prezentaci celého projektu a jeho úspěšnou realizaci s nastavenými cíli, podle kterých se dá hodnotit profesionalita absolventského výkonu a prezentace DIFA JAMU Příležitost pro tři absolventské role Jak bylo zmíněno výše, ve Studiu Marta se kromě samotných absolventských představení hodnotí individuální absolventské výkony. Sezóna 2011/2012 podle dramaturgického plánu nedávala příliš možností pro herecké výkony. Proto byl před 12

18 tým posledního projektu sezóny, který měl svá úskalí už jen proto, že při zadání do plánu Studia Marta nebylo vůbec známo, o jaký kus, téma, ani v jakém prostoru se bude odehrávat, postaven nelehký úkol. Bylo potřeba najít a v rámci tvůrčího procesu vytvořit ve finálním představení příležitost pro tři absolventky, které ještě na jaře 2012, po poslední premiéře odehrané na půdě Studia Marta, nevěděly, v čem by měly absolvovat. Tento dodatečný cíl projektu Domova, který se objevil v plánu realizace na konci zimy, byl tvůrčím týmem brán v potaz, ale na základě osobních zkušeností a zmíněné frustrace ze společné spolupráce na něj nebyl v následném procesu a situacích, které vznikaly, příliš brán ohled. S tímto faktem se při stavbě dramaturgického plánu na sezónu nepočítalo a jednalo se o každoroční pochybení na straně vedení ateliérů jak režie a dramaturgie, tak hereckých, a také vedení fakulty. Bohužel se téma přípravy dramaturgického plánu, který nemá žádnou společnou linku, stávalo neustálým námětem k diskuzi, jelikož Studio Marta sice funguje v klasickém organizačně technickém divadelním provozu, ale nemá vlastní dramaturgii a ve výsledku fungovalo jako stagiona. Studio Marta, potažmo vedoucí jednotlivých absolvujících ročníků napříč obory měli za povinnost naplánovat absolventské výkony pro své studenty. Bylo běžnou praxí, že studenti herectví nedostali kvalitní příležitost pro prezentaci svých dovedností až do poslední premiéry v sezóně. Ale pokud je již rok předem jasné, že poslední premiéra je projekt zcela ojedinělý a nebude se jednat ani o divadelní kus v pravém slova smyslu, je příhodné, aby vedoucí ateliéru režie a dramaturgie a hereckého ročníku konzultovali přípravu a realizaci jednotlivých inscenací s ohledem na tento požadavek a cíl vlastního inscenování ve Studiu Marta. Ukazatelem splnění tohoto dodatečného cíle bylo vytvoření příležitosti pro tři ženské absolventské výkony a jejich realizace v rámci projektu Domova Naplnění představení předplatiteli a širší veřejností Jedním z dalších cílů, který se otevřel před organizačním týmem, bylo vynést kulturu a tvůrčí procesy mimo budovu DIFA JAMU nebo Studio Marta, tak aby se o počinech vědělo i mezi širší veřejností a kruhy odborné veřejnosti informovaly o tom, že DIFA JAMU má kreativní potenciál k vytváření nových forem. Za tímto účelem byl vytvořen plán propagace, který měl přispět k tomu, že se i širší veřejnost, 13

19 která nepatří mezi návštěvníky Studia Marta, dozví, nebo alespoň zaslechne, o počinech studentů Divadelní fakulty. Jeskyně Výpustek v tomto plánu dávala neuvěřitelnou příležitost, protože samotný prostor jeskyně přiváděl běžně mnoho turistů a mnoho místních občanů z okolí obce Křtiny chodilo na kulturní akce pořádané v jeskyni, i když divadlo se zde mělo konat poprvé. Spojení jména jeskyně Výpustek a Divadelní fakulty JAMU tedy dávalo za vznik velice přitažlivé značce a citace Zpátky do jeskyní! z anotace projektu vytáhla na světlo rituální atmosféru koloběhu života, v němž kultura hrála odedávna velkou roli. Důležitým bodem realizačního plánu také bylo odbavení stávajících diváků Marty, tedy předplatitelů, kteří byli zvyklí chodit ve svých předem stanovených termínech do Studia Marta a kteří tvořili převážnou část celkové návštěvnosti absolventských inscenací. Bylo tedy potřeba zohlednit tento cíl a požadavek na uspokojení předplatitelů v rámci možnosti zhlédnout představení v jeskyni Výpustek. Ukazateli splnění tohoto cíle se staly jednak statistiky návštěvnosti získané vedením jeskyně Výpustek ve spolupráci s manažerkou projektu a také jí vytvořený marketingový průzkum, který je dále rozebrán v kapitole Marketingový výzkum a který podal zprávu o splnění návštěvnosti ze stran předplatitelů, ale i veřejnosti. Také vytvořený marketingový plán měl napomoci úspěšnému dosažení cílů projektu. 3.3 Projektový tým Jak bylo řečeno výše, inscenační tým se rozdělil na dvě části se dvěma režiséry a dramaturgy ve složení: Ivan Buraj s Helenou Michkovou a David Pizinger s Dagmar Radovou. Iveta Ryšavá převzala roli dramaturgyně celého projektu a sledovala udržení jeho celkové koncepce, což se osvědčilo jako vhodný propojovací prvek. Zároveň se v procesu realizace stala autorkou programu a oficiálních textů pro tiskovou práci spolu s manažerkou projektu. V rámci ušetření nákladů a využití jejích znalosti se nakonec stala také oficiální fotografkou projektu. 14

20 3.3.1 Tým sestavený DIFA JAMU Na Divadelní fakultě vznikal bezpočet projektů, u těch malých vznikaly inscenační týmy samovolně po domluvě jednotlivých tvůrců na základě společné zkušenosti nebo společných zájmů a idejí. Absolventské projekty byly jiné, jednak šlo o finální díla studentů, kteří se na menších projektech učili principy vytváření takovýchto děl, a za druhé se projekty podrobovaly dramaturgickému plánu Studia Marta. Pokud se někteří členové nedomluvili na spolupráci již v předchozí sezóně, mělo Studio Marta za úkol dotvořit týmy tak, aby všichni absolventi v dané sezóně našli uplatnění pro svůj absolventský výkon. Patřili mezi ně studenti napříč všemi ateliéry, tedy režie a dramaturgie, scénografie, činoherního či muzikálového herectví, manažerství a jevištní technologie. Nově se do projektů zařadil ateliér Audiovizuální tvorby a divadla (dále jen ATD ), který měl jako jednu ze svých ročníkových prací za úkol vytvořit záznam průběhu vzniku a realizace divadelního představení od jeho počátku. Tak i u projektu Domova jakožto poslední premiéry sezóny byl na konci předchozí sezóny na základě dramaturgického plánu vytvořen základ týmu. Přehled celého inscenačního týmu je v příloze č. 1: Křestní list projektu. Studenti režie a dramaturgie byli vybráni zcela jasně, neboť se celá sezóna týkala výběru jejich titulů, které po schválení vedením fakulty chtějí uvádět. Manažerka projektu se k němu dostala zhruba ve stejném čase, ale až po vytvoření celého plánu sezóny. Vedení Studia Marta následně přiřadilo absolventy jevištní technologie, kteří projekt dostali za úkol. Jednalo se o studenty Tomáše Příkrého zvuk, Tomáše Ožanu stavba a Vojtu Slabého světlo. Tito studenti nebyli s nápady obeznámeni od počátku, tedy v době, kdy se utvářel prvotní plán na vytvoření site specific, protože se zabývali jinými projekty a neprojevovali přílišný zájem o projekt, který měl být výjimečným završením absolventské sezóny, ale byl v danou chvíli časově vzdálen. T. Příkrý byl navíc na zahraniční stáži až do března roku U tohoto projektu bylo důležité, aby na něm spolupracovali lidé, kteří byli nadšení z takového tvůrčího počinu a chtěli do něj vložit i vlastní nápady. Celý tento tým měl možnost se sejít na podzim roku 2011 s tím, že se v prvním plánu udělala schůzka s vedením Studia Marta ohledně podmínek inscenování v jeskyni Výpustek. 15

21 Časový harmonogram projetu je zobrazen v rámci přílohy č. 2: Logický rámec projektu. Hlavními členy týmu a tvůrci byli herci, kteří byli studenti 4. ročníku činoherního herectví, tudíž absolvujícím ročníkem, který měl povinnost odehrát pět představení v jedné sezóně. Do tohoto projektu proto byli zapojeni téměř všichni herci ze čtvrtého ročníku, kromě dvou výjimek, a to Simony Zmrzlé a Aleše Petráše, kteří měli obhájitelné důvody projektu se neúčastnit. Podmínky projektu byly pro přípravu a realizaci v chladném jeskynním prostředí tvrdší. Protože projekt neměl jasně danou koncepci už na začátku sezóny, neměli v něj herci až takovou důvěru, zvláště pak, když z inscenování site specific vzešlo jasně najevo, že inscenování nebude přímo postavené na herecké práci. Toto se projevilo nejen na jejich ochotě podílet se na vzniku, ale také přístupu k samotné realizaci. Proto docházelo i ze strany režie k jistým zásahům do obsazení a byli pozváni další participanti, kteří by se ujali hereckých rolí. To vedlo k vytvoření jakési opozice absolvujícího ročníku herectví a tvůrčího týmu a negativně to ovlivnilo určitou část příprav. Není možné říci, že za tyto frustrace ve vztazích režisérů a herců mohl samotný projekt, ale jeho podmínky spíše více vyvolaly nevyřešené spory plynoucí z příprav předcházejících absolventských inscenací, na kterých se režiséři i herci podíleli společně. Mimoto měl herecký ročník málo příležitostí pro absolventské role a tři dívky z ročníku potřebovaly získat v tomto finálním projektu roli absolventskou. Režiséři tímto omezujícím faktem pro jejich tvůrčí proces v rámci site specific projektu nebyli nadšení, ale bylo nutné pracovat i s touto podmínkou, která se zcela jasně objevila až na sklonku jara Dobrovolní participanti a členové týmu Na základě myšlenek a diskuzí mezi autory kusu vznikaly další vazby a požadavky na rozšíření především kreativního týmu. Bylo potřeba vybrat a oslovit scénografa, který by se takto jedinečného projektu ujal. Jelikož na tuto poslední premiéru nebyl nikdo konkrétní přidělen, měl inscenační tým poměrně volnou ruku a mohl si domluvit spolupráci s preferovanými osobami. Na základě schůzky v lednu 2012, kdy již bylo i vedení Studia Marta na obhlídce jeskyně a domlouvaly se finální 16

22 smluvní podmínky inscenování v této lokaci, se organizační tým domluvil na oslovení Lenky Jabůrkové. Lenka byla studentkou čtvrtého ročníku Ateliéru scénografie a část týmu, která již měla zkušenosti v rámci její spolupráce na různých projektech, byla jednohlasně pro její oslovení. Scénografka byla na podzim roku 2011 také na zahraniční stáži, ale začátkem roku 2012 se vracela zpět do ČR a ihned po oslovení souhlasila se svou účastí na projektu. Kromě jiného bylo potřeba mít i širší škálu v oblasti technologie, protože prostor jeskyně byl neobvyklý a navíc kvůli vlhkosti nebylo možné počítat s využitím kompletního technického zázemí, které obvykle nabízí Studio Marta. Tvůrčí tým oslovil k nápomoci ještě jednoho studenta ateliéru jevištní technologie Jonáše Garaje, který již měl své absolventské projekty, ale z nápadu site specific a účasti na vytvoření světelných efektů a projekcí v jeskyni byl nadšený a po hlavě se vrhl do vymýšlení nápadů a možností jejich realizace. Kromě studentů DIFA JAMU byli také osloveni studenti Fakulty výtvarných umění Masarykovy univerzity v Brně (dále jen FaVU ) a to pro vymyšlení hudební a zvukové složky pomocí nových technologií. Konkrétně se úkolu zhostil Ondřej Merta, který již měl zkušenost se spoluprací ve Studiu Marta a Pavel Richta, který se v prostředí podmínek divadelního provozu pohyboval poprvé. V průběhu příprav, kdy už byl vymyšlen finální koncept a scénáře se do projektu zapojili i nezávisle na inscenaci další studenti FaVU, a to po návrhu Davida Pizingera jako režiséra první části, který chtěl využít některých výtvarných děl pro vytvoření jevištního prostoru a kulis na pozadí jeskyně. Instalace exponátů následně po souhlasu se správcem Výpustku, u kterého se nápad s výstavou setkal s velkým nadšením, zůstala na místě až do června Pro představení Davida Pizingera, které mělo asi nejvíce specifikací i úskalí v samotné přípravě byli navíc obsazeni externisté i do hereckých rolí. Jednalo se o bývalého studenta herectví Filipa Chluda (který se alternoval s Radimem Brychtou, hercem dobrovolníkem z Brna), studenta 3. ročníku ateliéru Divadlo a výchova Vítka Maštalíře a dvě studentky 2. ročníku herectví Idu Sovovou a Sarah Haváčovou. Dalším participantem byl zahraniční student DIFA JAMU Mauricio Estrada Aguilar z Mexika. Kromě těchto hereckých rolí se na projektu také pohybově podílelo uskupení Urban Chasers ve složení Martin Grulich, Petr Vespalec, David Karas, 17

23 Roman Rossi a Miloš Mikulášek, kteří se věnují parkouru a stali se výraznou složkou první části inscenace. Posledním členem týmu se stala další manažerka, studentka prvního ročníku divadelního manažerství Marie Rotnáglová. Manažerka projektu v průběhu příprav a po zkušenosti s přípravami projektů uznala za vhodné přizvat k produkční spolupráci ještě jednu osobu, která by měla na starost dílčí části projektu a následnou logistickou výpomoc ve zkouškovém a hracím týdnu v prostorech jeskyně. Všichni externisté v týmu byli před zahájením spolupráce seznámeni s tím, že se projektu účastní na základě své vlastní iniciativy, na svou zodpovědnost a bez nároku na honorář. Studiu Marta tím nevznikly žádné komplikace v rámci smluvních vztahů. V realizaci tohoto logisticky náročného projektu se ovšem zapojení velkého počtu lidí s daným rozpočtem neosvědčilo. 18

24 4 SWOT analýza Ve chvíli, kdy byly nastavené cíle projektu, byla v rámci zjištění případných problémů a možností jejich řešení vytvořena SWOT analýza. Vnitřní prostředí projektu zde bylo bráno jako inscenační tým, projekt jako takový s jeho koncepcí a Studio Marta. Do vnějšího prostředí pak zasahovala DIFA JAMU, jeskyně Výpustek a také veřejnost jako potenciální cílová skupina, tedy divák. Tabulka č. 1: SWOT analýza Vnitřní prostředí Silné stránky - kreativní tým s nápady, personální zajištění - ojedinělost mezi absolventskými projekty - finanční krytí projektu - částečné technické zázemí - jistota divácké návštěvnosti předplatitelé Studia Marta - lidské zdroje, herecké zajištění z DIFA JAMU, herci Slabé stránky - pět autorů, tvůrčí rozepře - část inscenačního týmu nepřesvědčena o úspěšnosti opozice - neochota herců podílet se na projektu, je to jejich povinnost - rozpory v podpoře projektu ze strany Studia Marta (technické zázemí a lidské zdroje) - komunikační kolapsy, inscenační tým vs. Studio Marta - zvýšené náklady oproti ostatním projektům, šetřící opatření na úkor jedné ze složek inscenace - nutnost zajištění dopravy předplatitelů do místa konání Vnější prostředí Příležitosti Hrozby - studentský projekt v netradičním - zákaz uvedení projektu DIFA JAMU prostředí - nemožnost inscenování v jeskyni - bezkonkurenční prostředí v kulturním (pronájem) dění Brna a okolí - nezájem diváků z řad širší veřejnosti - navázání spolupráce se sponzory - onemocnění v inscenačním týmu - vytvoření vztahu s médii a podnícení v průběhu zkoušení v jeskyni jejich zájmu o studentskou tvorbu - nepříznivé počasí ovlivnění - získání nových diváků pro Studio Marta rozhodování o návštěvě díky inscenování v turisticky navštěvované oblasti - ochota a nadšení správy jeskyně Výpustek podílení se na projektu Zdroj: autorka 19

25 4.1 Vyhodnocení silných a slabých stránek Pro vyhodnocení vnitřního prostředí bylo potřeba si určit výkonnost jednotlivých faktorů a následné seřazení faktorů dle jejich důležitosti Výkonnost a důležitost faktorů Tabulka č. 2: Výkonnost a důležitost faktorů SWOT analýzy FAKTORY VÝKONNOST DŮLEŽITOST SILNÉ STRÁNKY Velmi silná stránka Silná stránka Standard Slabá stránka Velmi slabá stránka SILNÉ STRÁNKY kreativní tým s nápady 5 ojedinělost mezi absolvenstkými projekty 4 finanční krytí projektu 1 částečné technické zázemí 2 jistota divácké návštěvnosti předplatitelé Studia Marta lidské zdroje, herecké zajištění z DIFA JAMU, herci 3 6 SLABÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY pět autorů, tvůrčí rozepře 4 část inscenačního týmu nepřesvědčena o úspěšnosti opozice nutnost zajištění dopravy předplatitelů do místa konání zvýšené náklady oproti ostatním projektům, šetřící opatření na úkor jedné ze složek inscenace komunikační kolapsy, inscenační tým vs. Studio Marta rozpory v podpoře projektu ze strany Studia Marta povinnost herců podílet se, neochota Zdroj: autorka

26 4.1.2 Matice výkonnosti a důležitosti faktorů Tabulka č. 3: Matice výkonnosti a důležitosti faktorů FAKTORY DŮLE- ŽITOST Vysoká Nízká Zdroj: autorka Nízká (slabé stránky) - doprava předplatitelů - šetřící rozpočtová opatření - komunikační kanály tým a Studio Marta - autorské rozepře - podpora projektu Studiem Marta - část inscenačního týmu v opozici - herecká neochota v rámci povinnosti VÝKONNOST Vysoká (silné stránky) - finanční krytí projektu - technické zázemí - diváci/předplatitelé - výjimečnost projektu - kreativní tým - lidské zdroje z DIFA JAMU Z matice výkonnosti a důležitosti faktorů silných a slabých stránek vyplynulo, že je důležité posílit snahu v přípravě a plánování dopravy předplatitelů, tvorby rozpočtu s přihlédnutím na nutnost ukrátit některé složky na úkor jiných. Bylo potřeba zamezit komunikačním kolapsům v rámci týmu a Studia Marta, což se ve výsledku povedlo. A zvýšenou pozornost musel dostat také autorský tým v rámci rozepře v nápadech a myšlenkách koncepce projektu. Autorský tým nakonec vytvořil symbiózu a systém, ve kterém byl schopný pracovat i díky rozčlenění do dvou tvůrčích týmů využívajících společné hlavní myšlenky a konceptu. 4.2 Vyhodnocení příležitostí a hrozeb Důležité bylo v projektu správně vyhodnotit především hrozby projektu, zvláště ty, o kterých se hovořilo už v rámci Obecných podmínek projektu v kapitole 2.2. Pro vyhodnocení bylo potřeba rozdělit příležitosti podle atraktivity a pravděpodobnosti vzniku a stejně tak i hrozby, které se hodnotily podle jejich závažnosti. Při dalším rozboru se jasně nadefinovalo, co mělo velkou pravděpodobnost vzniku a bylo potřeba s těmito faktory počítat při realizaci projektu. 21

27 4.2.1 Atraktivita/závažnost a pravděpodobnost vzniku faktorů Tabulka č. 3: Atraktivita/závažnost a pravděpodobnost vzniku faktorů SWOT analýzy FAKTOR Atraktivita/závažnost Pravděpodobnost vzniku studentský projekt v netradičním prostředí bezkonkurenční koncepce v kulturním dění Brna a okolí navázání spolupráce se sponzory v rámci Studia Marta vytvoření vztahu s médii a podnícení jejich zájmu o studentskou tvorbu získání nových diváků pro Studio Marta díky inscenování v turisticky navštěvované oblasti ochota a nadšení správy jeskyně Výpustek v rámci podílení se na projektu zákaz uvedení projektu DIFA JAMU nemožnost inscenování v jeskyni (pronájem) nezájem diváků z řad širší veřejnosti onemocnění v inscenačním týmu v průběhu zkoušení v jeskyni Příležitosti % 2 90 % 6 60 % 3 50 % 5 30 % % Hrozby 1 70 % 2 50 % 4 30 % 3 40 % nepříznivé počasí 5 60 % Zdroj: autorka 22

28 4.2.2 Matice příležitostí Tabulka č. 5: Matice příležitostí Pravděpodobnost vzniku Nízká Vysoká - studentský projekt v netradičním prostředí - navázání spolupráce se sponzory v rámci Studia Marta Nízká Zdroj: autorka - získání nových diváků pro Studio Marta Přitažlivost Vysoká - ochota správy jeskyně podílet se na projektu - bezkonkurenční koncepce v kulturním dění Brna a okolí - vytvoření vztahu s médii, zájem o studentskou tvorbu Matice hrozeb Tabulka č. 4: Matice hrozeb Pravděpodobnost vzniku Nízká Vysoká - nepříznivé počasí Nízká Zdroj: autorka - onemocnění v inscenačním týmu v průběhu zkoušení v jeskyni - nezájem diváků z řad širší veřejnosti Závažnost Vysoká - zákaz uvedení projektu DIFA JAMU - nemožnost inscenování v jeskyni (pronájem) Vyhodnocení hrozeb a příležitostí Projekt měl podle vyhodnocení největší příležitost být úspěšný v důsledku bezkonkurenčního prostředí v kulturní nabídce Brna a okolí, zároveň měl velkou podporu v uvedení správou jeskyně Výpustek, která díky tomu mohla zamezit jedné z velkých hrozeb, a to nemožnosti uvedení projektu v jeskyni svrchovaným orgánem Správy jeskyň ČR. 23

29 Mezi největší hrozbu patřil zákaz uvedení projektu vedením DIFA JAMU, proto bylo nutné zvolit správné komunikační kanály a využít vazeb mezi pedagogy zaštiťujícími projekt, kteří stáli u původního zadání autorského projektu a vedením fakulty, tak aby byl projekt vedením veřejně podpořen. Zajímavým rizikovým faktorem se v projektu stalo počasí. Při inscenování v dubnu v českých zeměpisných šířkách byla poměrně vysoká pravděpodobnost deště nebo přeháněk. Projekt se ovšem odehrával uvnitř jeskyně, kde byla konstantní teplota, na samotnou realizaci tedy počasí nemělo žádný vliv. Ovšem vzhledem k tomu, že místo realizace se nacházelo v poměrně odlehlé části mimo obec v lese, 30 km vzdáleno od Brna, hrálo počasí poměrně velkou roli v rámci vůle návštěvníků vypravit se na výlet a zhlédnout představení. 5 Plán realizace projektu Ve chvíli, kdy již bylo rozhodnuto o místě inscenování a koncepci projektu, došlo ke zkonkretizování podmínek projektu ve smyslu spolupráce Studia Marta a jeho zaměstnanců s tvůrčím týmem a také správou jeskyně Výpustek. Technické a scénografické požadavky předložil a konzultoval tvůrčí tým v Martě už v průběhu podzimu, ale finální požadavky zohledňující předběžný rozpočet byly předloženy na explikační poradě v únoru Zápis z explikační porady je v příloze č. 3., předběžný rozpočet z února je dále v textu v kapitole Využití jeskyně Největší starostí a hlavní podmínkou Studia Marta bylo, že inscenace v jeskyni Výpustek vznikne jen za předpokladu nulového nájmu prostoru. Po vzájemné komunikaci mezi správcem jeskyně panem Dvořáčkem a manažerkou projektu a obhlídce prostor i s vedoucím Studia Marta panem doc. Kolegarem se očekávaly odezvy ze Správy jeskyň ČR se sídlem v Praze. Naplánovaný projekt stál a padal s podpisem smlouvy o nulovém nájmu. Po urgencích ze strany organizačního týmu i správce Výpustku nakonec Správa jeskyní ČR dala svolení k inscenování 24

30 Domova za podmínky, že vstupné od návštěvníků, kteří nebyli předplatiteli Studia Marta, či osobně pozvanými VIP hosty, šlo ve prospěch jeskyně Výpustek. Vstupné bylo domluveno jednotné, stejné jako klasické vstupné do jeskyně s odborným výkladem, tedy 110 Kč. Podmínky inscenování a využití jeskyně pro zkoušení byly upraveny dle požadavků Studia Marta a provozu jeskyně, což je rozebráno v následující kapitole 8.1. Jeskyně Výpustek v hlavní roli. V únoru 2011byla finálně podepsaná smlouva o spolupráci na projektu mezi DIFA JAMU a Správou jeskyní ČR Hrací plán Na základě odsouhlasení prostoru jeskyně Výpustek pro poslední premiéru Studia Marta v sezóně 2011/2012 byla vedením divadla striktně stanovena hrací doba maximálně 6 dní po dobu jednoho týdne, tak aby došlo k naplnění představení předplatiteli a nenavýšil se rozpočet kvůli cestovním nákladům. Termín premiéry byl stanoven na 22. dubna 2012 oproti původnímu termínu, který byl o týden dříve, v době zakončování největší kulturní akce roku pořádané DIFA JAMU, a to Mezinárodního divadelního festivalu vysokých škol SETKÁNÍ/ENCOUNTER V hracím týdnu bylo naplánováno 5 repríz v termínech a dubna, kdy mělo zároveň představení derniéru. Představení v jeskyni začínalo vždy ve 20:00 a jeho délka byla přibližně 1h 15min. Jeden vynechaný den v hracím týdnu byl v důsledku koncertu Hradišťanu konaného ve večerních hodinách v jeskyni ve čtvrtek 26. dubna Po realizaci prvních repríz představení v náročných logistických podmínkách prostoru jeskyně byl nakonec jeden vynechaný den i přes počáteční nesouhlas tvůrčího týmu velice pozitivně hodnocen, protože celý tým mohl nabrat síly na poslední dvě představení. V době hraní se téměř celý tým přesouval na místo v 17:00 z Brna, aby měl dostatečnou dobu na přípravu hlediště a postavení techniky a scény v případě druhé části představení. Každý večer po dohrání se toto zázemí muselo opět bourat a jeskyně se musela vrátit do stavu, ve kterém bývá při prohlídkách za běžného provozu. Velice striktní bylo vedení i ohledně zapůjčení techniky pro prostory jeskyně a generálních zkoušek v jeskyni. Jelikož se s každou cestou navyšoval rozpočet projektu, bylo určeno celkem pět dní pro technickou zkoušku a následující generální 25