Návod pro posuzování koncepcí v Libereckém kraji z hlediska hodnocení vliv na zdraví a porovnání se Zdravotní politikou Libereckého kraje

Transkript

1 Návod pro posuzování koncepcí v Libereckém kraji z hlediska hodnocení vliv na zdraví a porovnání se Zdravotní politikou Libereckého kraje Ing. Jana Ku erová, MUDr. Vladimír Valenta, Ph.D. Krajská hygienická stanice Libereckého kraje se sídlem v Liberci 2007

2 Publikace byla vydána za finanční podpory dotačního programu MZ ČR Národní program zdraví - Projekty podpory zdraví, 2007, projekt č Implementace Zdraví 21 v Libereckém kraji, odborná recenze: MUDr. E. Rychlíková

3 Obsah: Úvod Co je hodnocení vliv na zdraví Pro se zabývat hodnocením vliv na zdraví Jak provád t hodnocení vliv na zdraví Jak provád t screening Vytvo ení HIA týmu Jak provád t scoping Identifikace dopad Vyhledávání a stanovení cíl koncepce majících vliv na zdraví Analýza existujících politik týkající se zdraví Posouzení zdroj pro identifikaci vliv Jak provád t hodnocení dopad Jak naformulovat doporu ení Jak monitorovat vlivy Stru né shrnutí HIA Záv r P íloha. 1 Indikátory popisující zdraví P íloha. 2 Zd vodn ní determinant P íloha. 3 Literatura P íloha. 4 Pojmy a zkratky

4 Úvod Zdravé obyvatelstvo p edstavuje základní p edpoklad pro rozvoj kraje. Jedním ze zp sob, jak ovlivnit ve ejné zdraví, je zakotvit požadavek jeho ochrany a podpory do strategických dokument, podle kterých se bude ídit rozvoj regionu po p íští léta. Metoda Health Impact Assessment (dále jen HIA) umož uje zohlednit zdraví v koncepci, popsat vlivy na ve ejné zdraví, stanovit indikátory, posoudit zdroje ohledn dat o zdraví, navrhnout monitoring šitý na míru strategii, ur it podmínky pro výb r projekt a p edevším upravit cíle strategie tak, aby ochrana a podpora ve ejného zdraví byla výsledkem napl ování koncepce i politiky. (1) V podmínkách Libereckého kraje je metodika HIA konkrétním nástrojem realizace schválené Zdravotní politiky kraje, a to je také d vod, pro by se m la stát standardní sou ástí všech krajských rozvojových dokument. Zám r využít metodiku HIA k prosazování zdraví i zdravotní politiky kraje je ze strany krajské samosprávy podpo en usnesením Rady kraje. 1034/06/RK z (2) Z tohoto d vodu je p edkládán tento materiál jako pom cka pro zpracovatele koncepcí v rámci Libereckého kraje. 1 Co je hodnocení vliv na zdraví Hodnocení vliv na zdraví (HIA) je zp sob jak najít, prohloubit pozitivní a vylou it nebo alespo zmírnit negativní dopady na zdraví obyvatel jakékoliv naformulované politiky nebo jiného rozvojového dokumentu. Jedná se p edevším o ty strategické materiály, kde není p edm tem zlepšení zdraví jako základní cíl koncepce, tj. jedná se o tzv. nezdravotnické koncepce. Strategické dokumenty mají sv j zamýšlený cíl a dopad, ale spolu s ním mají i dopady nezamýšlené a neo ekávané, které mohou mít pozitivní, ale i negativní dopad na zdraví obyvatel. P íkladem m že být t eba rozvoj velkých obchodních center na okraji m st, což z hlediska sociálních dopad znamená zvýšení zam stnanosti, avšak zárove tento zám r m že zp sobit zav ení a tím pádem redukci malých lokálních obch dk, což výrazn ovlivní p edevším obyvatele, kte í nemají možnost jak se do okrajových ástí m sta dopravit. (3) Cílem HIA je tedy najít všechny dopady na zdraví, a už pozitivní nebo negativní, a snížit zdravotní rizika na minimum. To zahrnuje zvážení r zných dopad na zdraví v r zných skupinách obyvatel populace. 2 Pro se zabývat hodnocením vliv na zdraví Sv tová zdravotnická organizace (WHO) definuje zdraví jako stav kompletní fyzické, mentální a sociální pohody, a nesestává se jen z absence nemoci nebo vady. (4) Zdraví p edstavuje pro každého jedince základ pro to, aby mohl žít kvalitní život. Z tohoto d vodu je nutné rozvojové dokumenty posuzovat z hlediska vliv na zdraví. Posouzená koncepce navíc sv d í o schopnosti zpracovatel a zadavatel neopomíjet dopad na ob any kraje. Mimo jiné to zvyšuje i kvalitu zpracovaného materiálu. Zárove se tím také ztransparentní proces rozhodování o potencionálních dopadech. Dále je nutno zd raznit, že cílem HIA není jen zmírn ní rizik, ale i zvýšení pozitivních efekt širokého spektra koncepcí. 2

5 V tšina hodnocení HIA vyžaduje vstupy odborník s odlišnými názory a pohledy, pocházejících z r zných organizací, což koncepci ve svém výsledku obohacuje. Mohou ovšem vyvstat i konflikty, kdy jedna skupina lidí profituje a jiná realizací koncepce m že ztrácet. HIA rozhodn neodstraní pot ebu ud lat složitá a komplikovaná rozhodnutí, ale rozhodn zpr hlední dopady koncepce na zdraví. Proces provedení hodnocení vliv na zdraví screening = rozhodnutí, zda by koncepce m la obsahovat posouzení vliv na zdraví vytvo ení HIA týmu = tým lidí, kte í posuzují pozitivní a negativní vlivy, navrhují opat ení scoping = vytvo ení hranic HIA: ur ení geografického rozsahu, skupin obyvatel, kterých se koncepce týká, v etn citlivých skupin obyvatel, asového rozvrhu, p edpokládané dopady identifikace dopad = identifikace možných dopad návrhu koncepce hodnocení dopad = hodnocení identifikovaných dopad za ú elem naformulovat doporu ení ke zlepšení dopad na zdraví vytvá ení doporu ení = HIA by m la obsahovat doporu ení, která by maximalizovala pozitivní a minimalizovala negativní dopady na zdraví monitoring dopad = jakmile je návrh koncepce implementován, dopady na zdraví, které se projeví, by m ly být monitorovány V praxi se stává, že se v rámci hodnocení návrhu koncepce objeví nové informace, pak se v procesu hodnocení vracíme o kroky zp t. Nap íklad pokud se p i identifikaci dopad zjistí, že skupina obyvatel je v tší, než se p vodn myslelo, pak je t eba se vrátit ke scopingu a znovu p edefinovat skupinu obyvatel. (3) 3

6 3 Jak provád t hodnocení vliv na zdraví 3.1 Jak provád t screening K tomu, abychom mohli rozhodnout, zda je pot eba provést HIA, pot ebujeme rychlé posouzení možných zdravotních dopad a zvážení velikosti a významnosti návrhu koncepce z hlediska dopad na zdraví a znalost dostupnosti podklad pro provedení hodnocení. Jednou z možností zpracovatele je použít kontrolní list obsahující otázky uvedené pod textem. Tyto otázky umožní se zamyslet nad tím, jaké m že mít návrh koncepce zdravotní dopady, ale neumožní definovat práh pro stanovení, zda je HIA pot ebná. Obvykle je i v cí názoru, jaké zdroje informací budou pro HIA dostupné a použitelné. V tšina partner souhlasí s definováním kritéria, nap íklad HIA se d lá vždy tam, kde koncepce zdraví neobsahuje, ani je nehodnotí, anebo kdy se o ekává nep íznivý vliv na citlivou ást populace. Screening m že být vypracován: 1) extern, nezávislou osobou, která není zahrnuta do zpracování návrhu politiky. Nap íklad, v Nizozemí Nizozemská škola ochrany ve ejného zdraví posuzuje všechny vládní politiky a koncepce s cílem najít všechny signifikantní dopady na zdraví 2) n kým, kdo je zpracovatelem návrhu koncepce. Nap íklad ve Velké Británii zpracovatelé koncepcí politik používají sérii kontrolních list hodnocení vliv než formulují vládní politiku nebo koncepci. Takto se identifikují dopady mnoha problém na zdraví, na rovný p ístup k pohlavím, na životní prost edí a také na lidská práva. Otázky screeningu Má návrh koncepce vliv na jednu nebo více determinant zdraví? (5) Sociální a ekonomické Životní styl a chování Dostupnost služeb chudoba výživa vzd lání ovzduší zam stnanost fyzická aktivita zdravotní služby hluk sociální vylou enost kou ení sociální služby bydlení instituce (samospráva, státní správa, nevládní organizace, spolky, integrovaný záchranný systém, policii ) Životní prost edí alkohol trávení volného asu kvalita vod rodina sexuální chování sociální prost edí kriminalita drogy pracovní prost edí infrastruktura gamblerství úrazovost investice p da kultura Pozn.: zdroj upraven odpady 4

7 Další uvád né p ehledy determinant zdraví Oblast Kategorie P íklad determinant Individuální Environmentální Instituciální (7) Individuální/rodinný životní styl a charakteristiky Fyziologické Behaviorální Socioekonomické Fyzikální, chemické, biologické Sociální Finan ní Dostupnost a kvalita zdravotní pé e Ostatní instituce Politiky Sociální prost edí V k, výživa, invalidita, pohlaví, imunita, etnikum Rizikové chování, zam stnání, vzd lání, vnímání rizika Chudoba, nezam stnanost, Ovzduší, voda a p da, infrastruktura, vektory bydlení, energie, užití p dy, zne išt ní ovzduší, úroda a potraviny Struktura rodiny a spole nosti, kultura kriminalita Zam stnanost, investice Primární pé e, specializované služby Policie, doprava, ve ejné stavby, m stské správy, místní vlády, ministerské komise, místní spole enské organizace, nevládní organizace, organizace havarijní pomoci, centra tís ového povolení aj. Vyhlášky, judikáty, zákony, cíle, limity, priority Fyzikální prost edí Dostupnost a kvalita služeb Stravování Sociální postavení Životní podmínky Sociální služby Cvi ení/fyzická aktivita Zam stnanost nebo schopnost p ijímat další role ve spole nosti Pracovní podmínky Bydlení Finan ní zajišt ní Sociální/rodinná podpora Zne išt ní Trávení volného asu Vzd lání a u enlivost Schopnosti, schopnost získávat dovednosti (8) Kulturní a duševní participace Podnebí Doprava Stres Úrazovost Vzd lání P íjmy a relativní p íjmy Ve ejná bezpe nost Poskytování zdravotních služeb Rovnost: možnost dosáhnout ur ité pozice/postoj ke zranitelným skupinám obyvatel Ší ení infek ních nemocí 5

8 Zabývá se návrh koncepce zdravím? ano ne Jsou zdravotní vlivy obsaženy v koncepci a dostate n zhodnoceny? ano ne Bude n jaký dopad návrhu koncepce nevratný? ano ne Bude n která z citlivých skupin obyvatel návrhem koncepce ovlivn na? ano ne Kdo bude znevýhodn n návrhem koncepce? uvést Jak ovlivní geograficky a co se tý e po tu obyvatel kraje návrh koncepce? uvést Je zde konflikt nebo nesouhlas s návrhem koncepce? Jestliže ano, vy eší HIA ano ne tento problém? Je as, jsou peníze a experti na provedení HIA? ano ne Je možné zm nit návrh koncepce, pokud to bude pot eba? ano ne Ovlivní návrh koncepce Zdravotní politiku Libereckého kraje? ano ne Jsou požadovány v koncepci opat ení na snížení zdravotních rizik na minimum? ano ne Je t eba, aby zpracovatel provád l screening ve spolupráci s orgánem ochrany ve ejného zdraví a p ípadn s Pracovní skupinou pro zdravotní politiku. Výstupem screeningu by m lo být: - tabulka ovlivn ných determinant s odhadem charakteru vlivu koncepce Determinanta Vliv koncepce na determinant P íklad: Koncepce snižování emisí a imisí Determinanta + (pozitivní)/- (negativní)/0 (žádný) Vliv koncepce na determinant ovzduší + - shrnutí k otázkám - rozhodnutí o provád ní/neprovád ní HIA V praxi se vyskytuje mnoho návrh koncepcí, které mají vliv na zdraví, ale jen malý dopad na životní prost edí, a tudíž u nich není požadováno posouzení vliv na životní prost edí (SEA). Proto je d ležité myslet na to, že jestliže chceme znát a posoudit vlivy na zdraví, nelze se pouze spoléhat na zahrnutí hodnocení zdraví v rámci procesu EIA/SEA, kdy o pot eb provád t nebo neprovád t HIA rozhodne orgán ochrany ve ejného zdraví. Z tohoto d vodu je nutné provést screening u všech návrh koncepcí. Toto také ukládá v rámci Libereckého kraje zmi ované usnesení Rady kraje. 1034/06/RK. 3.2 Vytvo ení HIA týmu Pokud je rozhodnuto o pot eb provést HIA, je t eba najít n koho, kdo ji provede. Jelikož HIA asto vyžaduje znalost n kolika r zných oblastí, je t eba v tšinou více expert. - n koho, kdo se zabývá p edm tem návrhu koncepce (doprava, bydlení, školství, pr mysl, odpady atd.) - n koho, kdo se zabývá ve ejným zdravím a zná determinanty zdraví (zástupce KHS, Pracovní skupiny pro zdravotní politiku, zdravotník atd.) - zástupce místních komunit (zástupce kraje, NGO atd.) 6

9 V praxi by pak tento tým m l minimáln tvo it zpracovatel HIA, expert na ochranu ve ejného zdraví a zpracovatel koncepce. Tým informuje ídící skupinu návrhu koncepce, která má pravomoc zasáhnout do podklad pro hodnocení a zárove za n nese zodpov dnost a také souhlasí s finálními doporu eními. Toto zaru uje, že se doporu ení HIA stanou sou ástí koncepce. 3.3 Jak provád t scoping Výsledkem scopingu by m lo být: - ur ení geografického rozsahu vlivu návrhu koncepce - ur ení skupin a velikosti populace, která bude koncepcí ovlivn na - asový rámec pro realizaci HIA Populace ovlivn ná návrhem koncepce (6) Skupina populace Celá populace D ti Dosp lí Senio i Chronicky nemocní Handicapované osoby (v etn alergik ) Lidé užívající návykové látky (alkohol, drogy) Nezam stnaní Imigranti Uprchlíci Osam lí rodi e Lidé s nízkými p íjmy Bezdomovci Homosexuálové Rovný p ístup k pohlavím Další skupiny.vypsat Pozn.:zdroj áste n upraven Ano/Ne 3.4 Identifikace dopad V tšina návrh koncepcí nemá podporu zdraví jako hlavní cíl. To znamená, že hodnocení potencionálních dopad na zdraví není sou ástí koncepce, protože nebylo uvažováno, a my pot ebujeme mít systém pro jejich identifikaci. Jedním z nich je brainstorming, konfrontace s klí ovými informacemi a publikovanou literaturou. To vše m že pomoci identifikovat dopady atd. (3) Vyhledávání a stanovení cíl koncepce majících vliv na zdraví Výsledkem je vyhledání a sumarizace cíl ovliv ující zdraví v rámci návrhu koncepce, jednotlivých determinant a ovlivn né skupiny obyvatel. 7

10 Cíl koncepce Ovlivn ný determinant/faktor Ovlivn ná skupina populace Poznámka P íklad: Cíl koncepce Ovlivn ný determinant/faktor Ovlivn ná skupina populace Poznámka Snížení oxidu ovzduší malé d ti, astmatici dusi itého v ovzduší Je nutné myslet na to, že r zné popula ní skupiny mohou být exponovány r znými cestami v závislosti na zp sobu života, stavu zdraví a nemoci. Tudíž lze u nich o ekávat r zné dopady Analýza existujících politik týkající se zdraví Porovnání návrhu koncepce se Zdravotní politikou Libereckého kraje Zhodnocení vliv koncepce na Zdravotní politiku Libereckého kraje Cíl koncepce Cíl ZP LK Díl í úkol ZP LK Charakter vlivu Opat ení Poznámka P íklad zhodnocení vliv koncepce na Zdravotní politiku Libereckého kraje Cíl koncepce Cíl ZP LK Díl í úkol ZP LK Charakter vlivu Opat ení Snížení oxidu dusi itého v ovzduší , Nenavrženo, plní aktivitu Poznámka - Charakter vlivu Stupnice vlivu Charakteristika vlivu Barevné zna ení 1 Koncepce plní aktivitu 2 Podporuje rozvoj aktivity 3 Bez vlivu 4 Nepodporuje rozvoj aktivity 5 Je konfliktní s aktivitou Souhrn cíl Zdravotní politiky Libereckého kraje, které jsou obsaženy v rámci návrhu koncepce Cíl ZP LK díl í úkol ZP LK v koncepci obsažen P íklad Cíl ZP LK díl í úkol ZP LK v koncepci obsažen B3 Shrnutí obsahuje zhodnocení porovnání návrhu koncepce se Zdravotní politikou Libereckého kraje s návrhem za azení cíl nebo aktivit odpovídající návrhu koncepce. 8

11 Analýza ostatních politik týkající se zdraví Smyslem je vyhledat cíle a aktivity odpovídající návrhu koncepce. Dopad m že být zp soben i nep ímým vlivem, a to je d vod, pro je pot eba brát jednotlivé fáze široce Posouzení zdroj pro identifikaci vliv Cílem je posoudit literární zdroje a stanovit možné vlivy na zdraví, které budou sloužit i jako d kaz pro formulaci nového cíle i opat ení na snížení dopadu Analýza zdravotního stavu ovlivn ného obyvatelstva Sou ástí identifikace vliv by m la být i stru ná analýza stávajícího zdravotního stavu obyvatelstva. Cílem je získání informací o citlivých skupinách obyvatelstva v tomto kraji, zjišt ní výchozího zdravotního stavu pro monitoring a identifikace problém. Dostupným materiálem je nap íklad Zpráva o zdraví pravideln publikovaná Krajskou hygienickou stanicí Libereckého kraje nebo Zprávy ze Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva publikované Státním zdravotním ústavem v Praze, p ípadn data ze zdroj ÚZIS a SÚ Hodnocení zdravotních rizik Další sou ástí identifikace vliv m že být kvalitativní hodnocení zdravotních rizik. Cílem je ur it nebezpe nost faktoru/chemické látky, vyhodnotit vztah mezi dávkou faktoru/chemické látky a odpov dí organismu, vyhodnotit expozici (v rámci které se objasní expozi ní cesty) a charakterizovat riziko tj. pravd podobnost poškození. P íklad kvalitativního hodnocení Hodnocení zdravotních rizik oxidu dusi itého Oxid dusi itý je z hlediska lidského zdraví z ejm nejvýznamn jší z oxid dusíku. Jeho význam je dán nejen p ímými ú inky na zdraví, ale i významnou úlohou p i sekundárním vzniku dalších škodlivých polutant, jako je ozón a jemná frakce pevných ástic. Hlavním zdrojem antropogenních emisí oxid dusíku do ovzduší je spalování fosilních paliv (zemní plyn) a doprava (spalovací motory). Ve v tšin p ípad je do ovzduší uvol ován oxid dusnatý, který je transformován na oxid dusi itý. Další p ísp vky k obsahu oxidu dusi itého v ovzduší pocházejí ze specifických technologických pr myslových proces, nap. z výroby kyseliny dusi né, aplikace výbušnin a svá ení. Oxid dusi itý existuje v životním prost edí jako plyn, jedná se tedy vždy o inhala ní expozici. Ú inky na zdraví Ú inky krátkodobé expozice - Dominantní ú inek oxidu dusi itého na lov ka je dráždivý. Studie popisující ú inky NO 2 jsou zam eny na sledování nejcitliv jší ásti populace - malých d tí a osob s astmatickými obtížemi. Jen velmi vysoké koncentrace, kolem 2000 µg/m 3, mohou zp sobit akutní ú inky u zdravých osob a koncentrace kolem 4000 µg/m 3 mohou zp sobovat zúžení pr dušek. Koncentrace NO 2 kolem µg/m 3 je považována za nejnižší, p i které byly pozorovány nep íznivé ú inky na lov ka. Bylo zaznamenáno ovlivn ní plicních funkcí a reaktivity dýchací cesty u st edn t žkých astmatik b hem 30-ti minutového p sobení. D sledkem je zvýšená odpov na r zná provoka ní agens, jako je nap. studený vzduch, alergeny nebo fyzická námaha. Metaanalýza epidemiologických studií ale nazna ila, že se mohou objevit zm ny reaktivity dýchacích cest i p i nižších koncentracích, již od 200 µg/m 3. Ú inky dlouhodobé expozice Pro d ti znamená dlouhodobé vystavení vlivu zvýšených koncentrací NO 2 zvýšené riziko onemocn ní dýchacího ústrojí v d sledku snížené obranyschopnosti organismu v i infekci a snížení plicních funkcí. Jako hodinová a 24hodinová sm rná hodnota úrovn oxidu dusi itého je WHO doporu ována koncentrace 200 µg/m 3 (0,1 ppm), resp. 150 µg/m 3 (0,08 ppm). Uvedená 24hodinová sm rná hodnota vychází z hodnoty 9

12 400 µg/m 3 (NOAEL), kdy je t eba p edcházet opakování expozic blížících se nejnižším úrovním, kdy byly pozorovány ú inky, a vytvo it tak dostate nou bezpe nostní rezervu k ochran p ed chronickými ú inky. Kvantitativní hodnocení je možné provést v p ípad dostupnosti dat o determinantech zdraví a p i dostate né znalosti d kazu o vztahu dávky a ú inku Brainstorming Tým HIA a p ípadn p izvaných odborník by m l na posoudit a stanovit možné vlivy na zdraví na základ svých zkušeností a znalostí Extrapolace Další možností je p enesení poznatk a záv r z jiných dokument, které jsou k dispozici, i když zdánliv nemusí souviset s tématem návrhu koncepce. 3.5 Jak provád t hodnocení dopad Cílem dalšího hodnocení je zhodnotit dopady a naformulovat opat ení ke zlepšení dopad na zdraví v návrhu koncepce.v rámci hodnocení je t eba stanovit prioritní dopady, které jsou protikladné v i sob nebo dalším faktor m, a zhodnotit je. N kdy bývá hodnocení dopad komplikované. asto pomáhá zahrnout do týmu n koho z expert zabývající se ve ejným zdravím a podporou zdravím. V tšinou není t eba použít specializované nástroje a metody pro hodnocení, ale sta í použít kritické hodnocení návrhu koncepce a d kazy publikované v literatu e a aplikovat je na místní podmínky a situaci. Stojí za to i zahrnout všechny zainteresované skupiny spole nosti, zejména pokud zkoušíte ohodnotit nebo up ednostnit vlivy. Cíl koncepce Dopad na determinant zdraví/faktor Prosp šný vliv na Nep íznivý vliv na zdraví zdraví dopad možná opat ení P íklad Cíl koncepce Dopad na determinant zdraví/faktor Vysázení strom kolem komunikací Snížení zne išt ní ovzduší a hluku Prosp šný vliv na Nep íznivý vliv na zdraví zdraví dopad možná opat ení Nižší úmrtnost v budoucnosti, nižší úmrtnost na kardiovaskulární a respira ní onemocn ní, zlepšení sou asného zdraví, zlepšení spánku Potencionální zvýšení pylových zrn v ovzduší, zvýšení alergií Výb r málo alergizujících druh strom Jedním ze zp sob, jak prost ednictvím koncepce ovlivnit dopady na zdraví, je ur it podmínky pro výb r projekt, které budou realizovány na základ koncepce v rámci vyhlášeného grantového ízení. Nap íklad: Hluk: - p isp je projekt ke snížení hlukové zát že v dané lokalit? - p isp je projekt ke snížení po tu obyvatel, žijících v p ekro eném hlukovém limitu? 10

13 3.6 Jak naformulovat doporu ení Ú elem HIA je vytvo it doporu ení pro zvýšení zdravotních benefit z realizace návrhu koncepce a také snížit negativní dopady. Ú astníci zahrnutí v procesu HIA obvykle souhlasí s vhodnými doporu eními zahrnutými jako sou ást koncepce. asto zamýšlená úprava návrhu koncepce znamená jen malé zm ny celé koncepce. N kdy doporu ení mohou zasahovat do jiných sektor. Doporu ení na dopln ní Indikátor Poznámka (odkaz na d kaz)* * identifikované škodliviny, faktory viz. identifikace dopad (zdravotní stav, hodnocení zdravotních rizik) atd. P íklad: Doporu ení na dopln ní Indikátor Poznámka (odkaz na d kaz)* Snížení po tu obyvatel žijících v dosahu nadlimitního dopravního hluku Snížení po tu oprávn ných stížností na hluk a vibrace z dopravy. viz. hodnocení zdravotních rizik hluku, implementace ve Zdravotní politice Libereckého kraje cíl Jak monitorovat vlivy Doporu ení v tšiny HIA zahrnuje i doporu ení monitorovat dopady na zdraví z koncepce. Tím je mín no, že aktivity navazující na koncepci mohou mít nep edvídané vlivy na zdraví a další monitoring pom že vystav t d kazy pro budoucí HIA. Monitoring by m l být smysluplný. To znamená, že je t eba zohlednit populaci pokrytou strategickým dokumentem ke sledování a zvolit indikátor. Cílem monitoringu je odpov d t na otázky typu: M li obyvatelé p edpokládané výhody z realizace koncepce? Neutrp la populace v tší škody než se o ekávalo nebo bylo akceptováno? Mohlo zdraví zaznamenat pozitivní vývoj? Jak velký? indikátor zdroj úrove (kraj, okres, obec) etnost m ení P íklad: indikátor zdroj úrove (kraj, okres, obec) Úmrtnost na dopravní nehody Data SÚ, poskytuje ÚZIS až na úrove obce etnost m ení každoro n V p ípad absence statistických dat a indikátor je možno hodnocení provád t hodnotící tabulkou, popisující zm ny 11

14 3.8 Stru né shrnutí HIA Záv r HIA by m l obsahovat shrnutí hodnocení a také doporu ení pro úpravu koncepce. Záv r Metoda HIA a porovnání se Zdravotní politikou Libereckého kraje jsou velmi ú inná kritéria pro zhodnocení implementace zdraví do strategie, zaru ující, že ochrana a podpora zdraví nebude hrát pouze vedlejší roli p i rozvoji regionu v budoucnosti. To je d vod, pro o jejich implementaci ve strategických dokumentech v Libereckém kraji usilujeme, a také d vod, pro vznikla tato pom cka pro hodnocení. 12

15 P íloha. 1 Indikátory popisující zdraví Indikátor Data poskytuje Úrove zjiš ování Frekvence Kojenecká úmrtnost na 1000 živ narozených SÚ, ÚZIS R, kraj, okres 1x ro n Po et živ narozených/1000 obyvatel ÚZIS až na obce každoro n Procento živ narozených s nižší porodní ÚZIS Až na úrove obce každoro n hmotností Živ narození s vrozenou vývojovou vadou ÚZIS R, kraj, okres 1x ro n na živ narozených Celkový po et potrat na 100 obyvatel SÚ, ÚZIS R, kraj, okres, ORP 1 x ro n st edního stavu Celkový po et potrat na 100 narozených SÚ, ÚZIS R, kraj, okres, ORP 1 x ro n Po et um lých p erušení t hotenství na 1000 SÚ, ÚZIS R, kraj, okres, ORP 1x ro n žen fertilního v ku St ední délka života p i narození Data ÚZIS, jejich zdrojem je SÚ Až na úrove obce každoro n Index stá í ÚZIS Až na úrove obce každoro n MI index onkologických onemocn ní Výpo tový ukazatel z dat ÚZIS Až na úrove obce každoro n MI index KVO Výpo tový ukazatel z dat ÚZIS Až na úrove obce každoro n Úmrtnost na dopravní nehody Data SÚ, Až na úrove obce každoro n poskytuje ÚZIS Úmrtnost na úmyslné sebepoškození ÚZIS Až na úrove obce každoro n Nemocnost na psychické poruchy Absolutní po ty onemocn ní ÚZIS Až na úrove kraje Každoro n od roku 2000 Pr m rný po et osob na 1 obytnou místnost SÚ R, kraj, okres, obce SLDB 2001 v tší než 8 m 2 Po et byt na 1000 obyvatel SÚ R, kraj, okres, obce SLDB 2001 Po et rozvod na 1000 obyvatel st edního stavu SÚ R, kraj, okres tvrtletn za R, kraje, okres, 1 x ro n za ORP a obce Po et rozvod na 100 s atk SÚ R, kraj, okres 1 x ro n Index orálního zdraví 12-letých d tí ÚZIS R, kraj 1 x 3 roky Úmrtnost pro sebevraždy na SÚ R, kraj, okres 1x ro n obyvatel, eventueln dle pohlaví Po et chorob z povolání SZÚ, ÚZIS R, kraj 1 x ro n Po et akutních nemocni ních l žek SÚ, ÚZIS R, kraj, okres 1 x pololetí p ipadající na 1000 obyvatel Po et dlouhodobých ošet ovatelských a sociálních l žek p ipadající na 1000 obyvatel SÚ, ÚZIS R, kraj, okres 1 x pololetí Po et l žek v domovech d chodc, v domovech s pe ovatelskou službou a v dalších obdobných typech sociálních l žek na 1000 obyvatel starších 65 let SÚ R, kraj, okresy, obce*) 1x rok 13

16 Indikátor Data poskytuje Úrove zjiš ování Frekvence Po et starších 18 let na 1 praktického léka e pro dosp lé Po et d tí a dorostu na 1 praktického léka e pro d ti a dorost SÚ, ÚZIS SÚ, ÚZIS R, kraj, okres, ORP, obec (s rizikem zkreslení) **) R, kraj, okres, ORP, obec (s rizikem zkreslení) **) 1x ro n 1x ro n Po et žen na 1 gynekologa SÚ, ÚZIS R, kraj, okres, ORP, 1x ro n obec (s rizikem zkreslení) **) Po et obyvatel na 1 stomatologa SÚ, ÚZIS R, kraj, okres, ORP, 1 x ro n obec (s rizikem zkreslení) **) P epo tený po et odborných a SÚ, ÚZIS R, kraj, okres, ORP 1 x ro n specializovaných ambulantních léka na obyvatel Výdaje na zdravotnictví SÚ, ÚZIS R 1 x ro n Nemocnost na alergie a astma ÚZIS Úst edí monitoringu SZÚ úrove obce 16 vybraných m st R Každoro n 1x za 5 let Ochrana zdroj pitné vody Vodoprávní ú ad Až na úrove obce každoro n Kvalita pitné vody (% nevyhovujících vzork ) KHS informa ní systém PiVo Až na úrove obce každoro n Výjimky z kvality pitné vody po et KHS Až na úrove obce každoro n zásobovaných obyvatel Kvalita p írodních vodních ploch ke koupání KHS informa ní systém PiVo Až na úrove obce každoro n Zne išt ní ovzduší (expozice obyvatel PM 10 ) Expozice obyvatel hluku ze silni ní dopravy Ro enky HMÚ a SÚ Hlukové mapy m st, podklady žádostí provozovatel komunikací o výjimku z limit hluk apod. Až na úrove obce (pokud je zde monitorovací stanice ovzduší) Až na úrove obce každoro n nepravideln *) v n kterých p ípadech není možné získat data z d vodu ochrany individuálních údaj (u 1 nebo 2 za ízení) a uvést po et l žek (respektive byt v p ípad dom s pe ovatelskou službou) **) nerovnom rná sí zdravotnických za ízení, nerozd lování úvazk až na detašovaná pracovišt (v malých obcích, kde není sídlo zdravotnického za ízení, nebude vykázán žádný úvazek léka e, a koliv tam nap íklad 2 x týdn je k dispozici) 14

17 P íloha. 2 Zd vodn ní determinant P íjmy a sociální postavení vyšší p íjmy a sociální postavení souvisí s lepším zdravotním stavem. ím je v tší rozdíl mezi chudými a bohatými lidmi, tím je v tší rozdíl v jejich zdravotním stavu. Vzd lání nízké vzd lání má korelaci s horším zdravotním stavem, s vyšším stresem a nižší sebeúctou Životní prost edí bezpe ná voda a istý vzduch, zdravé pracovní prost edí, zdravé bydlení, zdravá obec a také bezpe né komunikace, to všechno ovliv uje zdraví lidí. Zam stnání a pracovní podmínky lidé zam stnaní jsou zdrav jší, zdravé pracovní podmínky rozhodují o zdravotním stavu pracovník Sociální záchranná sí v tší podpora rodin, p átelé a spole nost souvisí se zdravím lidí. Kultura zvyky a tradice a víra v rodinu a spole nost ovliv ují zdraví Genetika hraje v život d ležitou roli, ovliv uje zdraví a dává p edpoklad pro rozvoj ur ité nemoci Behaviorální chování stravovací návyky, fyzická aktivita, kou ení, pití a jak zvládáme v život stres ovliv uje naše zdraví Dostupnost zdravotní pé e prevence a lé ba ovliv uje také náš zdravotní stav Pohlaví ženy a muži trpí r znými typy chorob v r zném v ku P íloha. 3 Literatura (1) Rychlíková E., a spol.: Hodnocení vliv na zdraví. Ministerstvo životního prost edí, Praha s. 93 (2) Rada Libereckého kraje: Usnesení /06/RK. Liberec, 2006, s. 2 (3) Public Health Institute of Scotland: Health Impact Assessment, s.6 (4) WHO: Preamble to the Constitution of the WHO, International Health Conference, New York, July 1946 (5) Department of Health.: A resource for Health Impact Assessment, UK, 2000 (6) National Institute of Public Health: The terms for HIA- Screening the terms of reference of Swedish official goverment reports, Sandviken, 2004 (7) Volf J., Janout V.: Hodnocení vlivu na zdraví v hygienické služb, Hygiena, 46, 2001, No.3, p (8) WHO European Centre for Health Policy, Screening, A preliminary draft,

18 P íloha. 4 Pojmy a zkratky SÚ EIA HIA KHS NGO NOAEL SEA ÚZIS WHO eský statistický ú ad hodnocení vlivu na životní prost edí (Environmental Impact Assessment) hodnocení dopad na zdraví (Health Impact Assessment) Krajská hygienická stanice nevládní nezisková organizace (Non-Governmental Organization)) nejvyšší dávka, p i které ješt není pozorována žádná nep íznivá odpov na statisticky významné úrovni ve srovnání s kontrolní skupinou. Ur ité ú inky mohou být pozorovány, nejsou však považovány za nežádoucí, ani za prekurzory nežádoucích ú ink. (No Obsereved Effect Level) strategické posuzování vliv na životního prost edí Ústav zdravotnických informací a statistiky Sv tová zdravotnická organizace (World Health Organization) 16

19

20