Pracovněprávní vztah Újma na zdraví - úraz Pracovní úraz PRAHA Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát

Transkript

1 Pracovněprávní vztah Újma na zdraví - úraz Pracovní úraz PRAHA Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát Vysoká škola finanční a správní a.s. Fakulta právnická Západočeské univerzity v Plzni Kontakt: Tel. +420/

2 Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát K osobě autorky: Samostatné advokátní praxi se zaměřením na pracovní právo a právo sociálního zabezpečení se věnuji od roku Právní poradenství je orientováno na česko-německé podnikatelské právní prostředí. Zastupuji jak zaměstnance tak i zaměstnavatele v soudním řízení a doporučuji mimosoudní alternativy řešení problematických situací. Působím jako zprostředkovatel a rozhodce kolektivních pracovních sporů vedený v seznamu Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky. V roce 2015 jsem se stala členkou české Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání/akv. Od roku 2014 jsem členkou české Společnosti pro pracovní právo a právo sociálního zabezpečení, která aktivně spolupracuje s Mezinárodní společností pro pracovní právo a právo sociálního zabezpečení/islssl. Nově od roku 2018 působím rovněž jako pověřenec ochrany osobních údajů v hospodářských organizacích především u zaměstnavatelů v podnikatelském sektoru. Vedle vlastní aktivní advokátní praxe se věnuji přednáškové a výukové činnosti pro podnikovou praxi a na vysokých školách (FPR ZČU v Plzni, Vysoká škola v Karlových Varech). 2

3 ÚVOD Anotace praktické aspekty posuzování úrazu pracovní úraz, viz příspěvek v psané podobě do Z praktického úhlu pohledu je důležité, aby byly úrazy řešeny operativně v době jejich vzniku na pracovišti, kdy je přítomna většina zúčastněných osob dostatečně kvalifikovaným způsobem a byl proveden záznam všech zásadních okolností pro následné šetření všech zdrojů a příčin úrazů. Klíčová slova Příčina úrazu, zdroj úrazu, posudek o dlouhodobé pracovní nezpůsobilosti, důkaz, svědek, pracovní úraz, nemoc z povolání 3

4 Téma a osnova: Pracovní úraz a nemoc z povolání z praktického úhlu pohledu dokazování jejich příčin. 14:50-15:10 KOSTADINOVOVÁ Ilona, Mgr. OSNOVA: POJEM pracovní úraz a nemoc z povolání Pojetí odpovědnosti v pracovněprávních vztazích objektivní odpovědnost zaměstnavatele Pojištění zaměstnavatele Odškodňování pracovních úrazů v historických souvislostech ve vazbě na občanskoprávní náhradu škody na zdraví Prameny práva: Zákoník práce, z. č. 262/2006 Sb., v platném znění 4

5 ODŠKODŇOVÁNÍ PRACOVNÍCH ÚRAZŮ dle ZP x OZ Zákoník práce, z. č. 262/2006 Sb., v platném znění účinný od Vyhláška Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., pojištění ZV Kooperativa Vienna Insurance Group, Odškodnění za ztrátu na výdělku po dobu a po skončení pracovní neschopnosti, - odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, - náhrada věcné škody - a náhrada účelně vynaložených nákladů Zrušená vyhláška č. 440/2001 Sb. účinná od do Postup podle Občanského zákoníku, z. č. 89/2012 Sb., v platném znění účinný od Nově nařízení vlády pro pracovněprávní účely č. 276/2015 Sb. o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, 277/2015 Sb. pro příslušníky bezpečnostních sborů a č. 346/2015 Sb. pro vojáky z povolání Metodika Nejvyššího soudu ČR, en&area=rozhodovac%c3%ad%20činnost&grp=metodika%20k%20 %202958%20o.z.&lng= 5

6 SOUDNÍ ŘEŠENÍ SPORŮ Pracovněprávní spory o nároky vyplývající z pracovních úrazů a nemocí z povolání Stručná charakteristika a vymezení základních pojmů pracovní úraz, nemoc z povolání Hmotněprávní úprava prameny práva v ČR Procesně právní úprava prameny práva v ČR Základní zásady civilního řízení a zdůraznění specifik pro řešení sporů individuálního pracovního práva v ČR Základní struktura pracovněprávního soudnictví civilní soudy se specializovanými senáty v České republice vznik a současná podoba soudního řízení a jeho fáze soudní žaloba - opravné prostředky, lhůty, - zastoupení, - role soudu (poučovací a dotazovací pov.) - dokazování znalecké posudky - náklady 6

7 Základní charakteristika pojištění odpovědnosti zaměstnavatele Charakteristika: Zaměstná li zaměstnavatel alespoň jednoho zaměstnance, je povinnen platit pojištění, ze kterého bude uhrazena zaměstnanci škoda na zdraví a škoda vzniklá v souvislosti s pracovním úrazem a nemocí z povolání. Pojištění kryje nároky zaměstnanců ze škod vzniklých při plnění pracovních úkolů, a to i při pracovních cestách bez místního omezení. On-line: Sjednání a řešení škod Kooperativa Vienna Insurance Group, Podstata odpovědnosti vyplývá ze základní povinnosti zaměstnavatele zakotvené v zákoníku práce, z. č. 262/2006 Sb., v platném znění/zp V roce 2006 byl přijat nový zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců č. 266/2006 Sb., který však nikdy nenabyl účinnosti. Snahy přenést pojištění zaměstnavatele do sféry sociálního pojištění zaměstnance jako je tomu například na Slovensku se tak v České republice nepodařilo uvést do praxe. Zaměstnavatel musí být provádět výpočet zákonného pojištění shodně s postupem dle 12 odst. 2 vyhlášky č. 125/1993 Sb., v platném znění. 7

8 Základní charakteristika POJMŮ PRACOVNÍ ÚRAZ k ZP NEMOC Z POVOLÁNÍ přehled a postup posuzování 290/1995 Sb. Nařízení Vlády České republiky, kterým se stanoví seznam nemocí z povolání Platnost: , Účinnost: , Zdroj: Sbírky zákonů 104/2012 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví vyhláška o posuzování nemocí z povolání Platnost: , Účinnost: , Zdroj: Sbírky zákonů - PŘÍMÁ SOUVISLOST S PLNĚNÍM PRACOVNÍCH ÚKOLŮ - 273, 274 ZP JEDNÁNÍ NÁSLEDEK Příčinná souvislost jednání zaměstnance spočívající v porušení povinnosti vyplývající ze základního pracovněprávního vztahu pracovní smlouva, dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti 8

9 Objektivní odpovědnost zaměstnavatele Díl 5 Oddíl 1 zákoníku práce, z. č. 262/2006 Sb., v platném znění/zp 269 ZP Pracovní úrazy a nemoci z povolání Rozsah náhrady škody a nemajetkové újmy a zproštění se povinnosti k náhradě (1) Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. (2) Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou nemocí z povolání, jestliže zaměstnanec naposledy před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen. (3) Jako nemoc z povolání se odškodňuje i nemoc vzniklá před jejím zařazením do seznamu nemocí z povolání, a to od jejího zařazení do seznamu a za dobu nejvýše 3 let před jejím zařazením do seznamu. (4) Zaměstnavatel je povinen nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud se povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela nebo zčásti nezprostí. 9

10 Úplné zproštění povinnosti k náhradě škody 270 odst. 1 Zákoníku práce, z. č. 262/2006 Sb./ZP (1) Zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela, prokáže-li, že vznikla a) tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo b) v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě nebo nemajetkové újmě zabránit, a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody nebo nemajetkové újmy. 10

11 Částečné zproštění povinnosti k náhradě škody 270 odst. 2 Zákoníku práce, z. č. 262/2006 Sb./ZP (2) Zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, prokáže-li, že vznikla a) v důsledku skutečností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) a že tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody nebo nemajetkové újmy, nebo b) proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. Za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce. 11

12 Šetření příčin a provádění opatření k nápravě Prakticky je pak tedy vždy nejdůležitější zdokumentovat nastalou situaci maximálně zodpovědně s ohledem na možné důsledky spojené s možnostmi zprostění se odpovědnosti ze strany zaměstnavatele. Zároveň je v praxi důležité mít dostatečně konkrétní záznamy pro případ odškodnění pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. V tiskopise o záznamu je potřeba vyplnit zdroje a příčiny a poznamenat svědky události. Osobně doporučuji provést i nákres celé situace, neboť je potřeba posoudit postupy, zda byly v souladu s řádným plněním pracovních povinností z pohledu bezpečnosti práce atd. 12

13 Příčina a zdroj úrazu PRACOVNÍ ÚRAZ KNIHA ÚRAZŮ Zaměstnavatel vede v knize úrazů všechny úrazy, trvá-li dočasná pracovní neschopnost déle než 3 dny. ZÁZNAM O ÚRAZU Zaměstnavatel vyplňuje záznam o úrazu, trvá-li dočasná pracovní neschopnost déle než 5 dní. Příčinná souvislost mezi vzniklou škodou na zdraví a jednáním zaměstnance. Vyčerpávající přehled zdrojů a příčin vzniklého úrazu při řádném plnění pracovních úkolů nebo při činnosti v přímé souvislosti s ním. Prakticky asi nejvíce problematických případů, které končí u soudu. 13

14 Pracovněprávní vztahy základní zásady soukromého práva shodné v rámci legislativy nejen v České republice a v Německu, ale i v dalších zemích Evropské unie/eu, Mezinárodní organizace práce/mop/international Labour Organization/ILO, Co není zakázáno, je dovoleno. Ochranná funkce pracovního práva. Organizační funkce pracovního práva. bezpečné a zdraví neohrožující pracovní podmínky minimální odměna za výkon závislé práce - maximální pracovní doba Alimentační funkce odpovědnosti za pracovní úraz a nemoc z povolání Reparační funkce odškodňování 14

15 PRACOVNĚPRÁVNÍ SPOR INDIVIDUÁLNÍ povahy Zaměstnavatel Zaměstnanec Spor o existenci pracovněprávního vztahu (pracovní poměr/služební poměr, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti) Spor o plnění spojená s výkonem závislé práce odškodnění pracovního úrazu, nemoci z povolání KOLEKTIVNÍ povahy Zaměstnavatelé svazy Zaměstnanci odborová organizace, vyšší odborové svazy Spor o uzavření kolektivní smlouvy podnikové, vyššího stupně Spor o plnění povinností vyplývajících z kolektivních smluv SPRÁVNĚPRÁVNÍ povahy Zaměstnavatel/zaměstnanec Kontrolní orgány Státní úřad inspekce práce, Česká správa sociálního zabezpečení, atd. Spor o charakter opatření veřejnoprávní kontrolní povahy a s tím souvisejících uložených povinností 15

16 Pracovněprávní vztahy obecné zásady civilního řízení Spravedlivý proces Zásada přímosti Zásada ústnosti Zásada veřejnosti Zásada rovnosti Zásada dispoziční Zásada projednací 16

17 Pracovněprávní vztahy specifické aspekty civilního řízení významné pro praxi pracovněprávních sporů - dokazování Účastník se sám rozhoduje, zda se bude prostřednictvím soudu domáhat svého práva. Iniciativa při zjišťování skutkového stavu je základní povinností účastníků, kteří pro tvrzené rozhodné skutečnosti musí navrhovat dostatečné důkazy. V případě zaměstnance může být toto nevýhodou, pokud již zaměstnanec nemá přístup do podnikového interního systému, z kterého by se případně takové důkazy daly získat. I přesto že by to možná bylo pro výsledek soudního řízení žádoucí, soud se podle pravidel civilního řízení nesmí chopit iniciativy namísto účastníků. Zásada projednací tak jde ruku v ruce se zásadou rovnosti stran. Výjimečně podle 120 odst. 2 OSŘ může soud provést i jiné než účastníky navrhované důkazy, které musejí být potřebné ke zjištění skutkového stavu a musejí vyplývat z obsahu spisu. Příklad: Soud bude řešit výpověď danou zaměstnanci vykonávajícím funkci ve funkčním období v odborové organizaci, kdy je z tohoto důvodu chráněn před výpovědí. Bude tedy muset posuzovat i podmínky ustanovování do funkce v rámci pravidel k tomu platných na úrovni vnitropodnikových pravidel. A vyžádá si k tomu potřebné podklady, pokud již nebudou součástí obsahu spisu. Příklad: Soud bude řešit příčiny pracovního úrazu s ohledem na návrh zaměstnavatele zprostit se zcela nebo zčásti své odpovědnosti - důkaz: Provedení dechové zkoušky?krevní zkoušky? Přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky v těle zaměstnance. Dokumentace zaměstnavatele musí být dostatečně konkrétní a přesná pro případné využití v soudním řízení občanskoprávním nebo trestním. Jde o neopakovatelná jednání, která musí být provedena bezodkladně v době šetření příčin úrazu na místě nebo ve zdravotnickém zařízení bezprostředně poté. 17

18 ČR Dokazování OSŘ, z. č. 99/1963 Sb. (1) Účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. (2) Soud může provést jiné než účastníky navržené důkazy v případech, kdy jsou potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. (3) Soud může též vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků. 18

19 Výhody pracovněprávní úpravy zařazené do struktury civilního soudnictví Ekonomické aspekty není nutná samostatná soudní soustava Tradiční pojetí v českém právním prostředí bylo tomu tak i za existence starého zákoníku práce, z. č. 65/1965 Sb., účinný do , ve vztahu ke starému občanskému zákoníku, z. č. 40/1964 Sb., účinný do Zkušenosti řeší-li soudce více kauz diametrálně se od sebe odlišujících, získává více zkušeností a širší přehled. Tento aspekt však může být i nevýhodou, pokud v důsledku příliš širokého záběru, nezbývá tolik času na podrobnější studium daných problematik. Specializace a orientace pouze na vybrané okruhy právních vztahů může vést naopak ke zrychlení celého soudního řízení. 19

20 Nevýhody pracovněprávní úpravy Délka soudního řízení - obecný systém je prakticky přetížen a v důsledku toho, se pracovněprávní spory protahují a trvají podle mého názoru pro praxi až nepochopitelně dlouho, což je pro postavení zaměstnance nacházejícího se v životní sociálně nejisté fázi ztráty zaměstnání a hledání zaměstnání nového nebo neobdržení mzdy zásadním problémem. Náklady soudního řízení jde ruku v ruce s délkou soudního řízení, čím déle trvá spor, tím vyšší vznikají náklady na právní zastoupení atd. Roztříštěnost agendy pracovněprávních sporů individuální a kolektivní povahy 20

21 Výhody specifické soudní soustavy v Německu Tradice od roku 1953 se specializují soudci, občané jsou na systém zvyklí, míra právního uvědomění zaměstnanců je podpořena funkčním systémem soudní ochrany práv Délka trvání soudního sporu, pokud jsou strany ochotné najít kompromisní řešení v první fázi soudního řízení Profesionalizace soudců koncentrace na vybranou problematiku právních problémů 21

22 Vznik pracovněprávních soudů v Německu Jde o odbornou specializovanou agendu pracovního práva zahrnující řádné soudnictví a sociálněprávní soudnictví. Historické kořeny pracovněprávního soudnictví dokládají, že se vyčlenilo z civilního soudnictví především z praktických důvodů Arbeitsgerichtsgesetz/ArbGG/Zákon o pracovních soudech je normou upravující strukturu německých pracovních soudů a soudní řízení v pracovněprávních záležitostech Původ navazuje na tzv. Zunftgerichte z období středověku, kdy se jednalo spíše o smírčí soudy, neboť neexistovalo státní soudní řízení Na konci 18. století byly v Prusku/Rheinland zřízeny tovární soudní střediska/fabrikengerichtsdeputationen a vznikly tovární soudy/fabrikengerichte, které se následně přeměnily v živnostenské soudy Od roku 1890 začaly být obsazovány částečně zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců a vznikl soudní typ, který fungoval v celé říši, přičemž vstoupil profesní soudce jako neutrální předseda celého soudu Od roku 1926 ve Výmarské republice byly pracovní soudy, které byly součástí prvoinstančních zemských soudů a Říšský pracovní soud byl součástí Říšského soudu Od roku 1953 se stala agenda pracovněprávního soudnictví vlastní odbornou soudní agendou a od roku 1961 musí být předseda soudce z povolání V NDR/DDR vznikly v letech pracovní soudy na úrovni krajů a okresů/kreis- und Bezirksebene, které byly od roku 1963 integrovány do krajských a okresních soudů a v podstatě pracovní soudy zanikly. Pracovněprávní řízení bylo vedeno Konfliktními komisemi na úrovni Krajů a okresů. Po celospolečnské změně byly na přelomu let 1992/1993 v nových zemích zřízeny Zemské pracovní soudy/landesarbeitsgerichte a pracovní soudy/arbeitsgerichte 22

23 Řízení před pracovněprávními soudy v Německu Arbeitsgerichtsgesetz/ArbGG/Zákon o pracovních soudech je normou upravující strukturu německých pracovních soudů a soudní řízení samotné v pracovněprávních záležitostech jako lex specialis ve vztahu k obecnému civilnímu soudnímu řízení lex generalis Struktura ArbGG: Soudy pro pracovněprávní věci pracovněprávní soudnictví Urteilsverfahren/Rozhodnutí Beschlussverfahren/Usnesení Vymezení pojmu zaměstnanec Průběh řízení složení soudu a jeho role, účastníci řízení a jejich zastoupení, dokazování, náklady Arbeitsgericht/Pracovní soud Landesabeitsgericht/Zemský pracovní soud Bundesarbeitsgericht/Spolkový pracovní soud Erfurt,, on-line: ročenka

24 Pracovní smlouva náležitost odměny za výkon závislé práce ZP CZ 34 ZP pracovní smlouva druh práce, místo výkonu práce, den nástupu Závislá práce za odměnu mzda/plat BGB DE BGB 611 Vertragstypische Pflichten beim Dienstvertrag (1) Durch den Dienstvertrag wird derjenige, welcher Dienste zusagt, zur Leistung der versprochenen Dienste, der andere Teil zur Gewährung der vereinbarten Vergu tung verpflichtet. (2) Gegenstand des Dienstvertrags können Dienste jeder Art sein. BGB 612 Vergu tung (1) Eine Vergu tung gilt als stillschweigend vereinbart, wenn die Dienstleistung den Umständen nach nur gegen eine Vergu tung zu erwarten ist. (2) Ist die Höhe der Vergu tung nicht bestimmt, so ist bei dem Bestehen einer Taxe die taxmäßige Vergu tung, in Ermangelung einer Taxe die u bliche Vergu tung als vereinbart anzusehen. (3) Bei einem Arbeitsverhältnis darf fu r gleiche oder fu r gleichwertige Arbeit nicht wegen des Geschlechts des Arbeitnehmers eine geringere Vergu tung vereinbart werden als bei einem Arbeitnehmer des anderen Geschlechts. Die Vereinbarung einer geringeren Vergu tung wird nicht dadurch gerechtfertigt, dass wegen des Geschlechts des Arbeitnehmers besondere Schutzvorschriften gelten. 611a Abs. 1 Satz 3 ist entsprechend anzuwenden. 24

25 Německo pracovněprávní soudní řízení 1. stupeň Arbeitsgerichtsgesetz/ArbGG/Zákon o pracovních soudech Obsazení soudu upravuje 6 Zákona o pracovních soudech, kde se hovoří o soudci z povolání a o čestných soudcích nominovaných z řad zaměstnavatelů a zaměstnanců. Lze říci, že to odpovídá koncepci přísedících jako v České republice. Samotný průběh soudního řízení upravuje 8 a 9 Zákona o pracovních soudech. ROZSUDEK/Urteil V první instanci jsou příslušné Pracovní soudy/arbeitsgerichte, proti jejich rozsudku je možné podat opravní prostředek Odvolání/Berufung k Zemským pracovním soudům/landesarbeitsgerichten, 64/1 ArbGG. Rozsudek vedle skutkového vymezení rozhodnutí ve věci a odůvodnění obsahuje podpisy členů senátu. Odůvodnění nemusí být, pokud se ho účastníci vzdají. Všichni členové 3-členného senátu mají stejný hlas, jak přísedící tak soudce z povolání. Prakticky tak mohou přehlasovat soudce. 25

26 Německo pracovněprávní soudní řízení 2. stupeň Arbeitsgerichtsgesetz/ArbGG/Zákon o pracovních soudech ODVOLANÍ/Berufung Odvolací řízení proti rozsudku je možné se odvolat, jen pokud je odvolání v rozsudku Pracovního soudu přípustné. Vždy přesahuje-li hodnota žalovaného plnění 600,- EUR, ve sporech o trvání pracovního poměru nebo výpovědi pracovněprávního vztahu (kdy je nutné dokonce přednostní vyřízení, 64/8ArbGG) a za konkrétních podmínek byl-li vydán rozsudek pro zmeškání. Přípustnost odvolání zvažuje soud, pokud je právní věc zásadního významu a dotýká-li se tarifních smluv a jejich výkladu. Zemské soudy jsou názorem Pracovních soudů o přípustnosti odvolání vázány. Odvolání se podává do 1 měsíce a odůvodnění do 2 měsíců. Obě lhůty začínají běžet po doručení plnohodnotného písemného vyhotovení rozsudku, nejpozději však 5 měsíců po vydání rozsudku. Zde lze prakticky snad jen uvést, že rozsudek může být vydán v ústním jednání a dodatečně vypracován písemně. Na odvolání musí být odpovězeno do 1 měsíce po doručení odůvodnění. Výjimečně mohou být na žádost lhůty jednou prodlouženy předsedou soudu, pokud podle jeho svobodného přesvědčení právní věc nebude zbytečně prodlužována nebo k tomu mají strany podstatné důvody, 66 ArbGG. Určení termínu ústního jednání musí následovat bezodkladně. Nové důkazní prostředky nebo pozdě podané mohou být připuštěny, pokud podle uvážení zemského soudu jejich připuštění nebude zdržovat vyřízení soudního sporu nebo pokud strany dostatečně omluví pozdní předložení. 26

27 Německo pracovněprávní soudní řízení REVIZE Arbeitsgerichtsgesetz/ArbGG/Zákon o pracovních soudech REVIZE Proti rozhodnutí zemských pracovních soudů lze podat revizní opravný prostředek/revision k Nejvyššímu pracovnímu soudu/bundesarbeitsgericht, 72/1 ArbGG. Revize je přípustná, jde-li o podstatnou právní otázku zásadního významu a je-li připuštěna. Lhůty jsou stejné jako u odvolání do 1 měsíce a do 2 měsíců odůvodnění, 74 ArbGG. Existuje i tzv. Sprungrevision, 76 ArbGG, je-li připuštěna v zájmu rychlosti řízení, jde-li o spory z Tarifních smluv, kdy je proti rozsudku Pracovního soudu na základě uvážení odvolací instance přímá Revize k Zemskému soudu na žádost připuštěna. 27

28 Německo pracovněprávní soudní řízení - usnesení Smírčí jednání Arbeitsgerichtsgesetz/ArbGG/Zákon o pracovních soudech USNESENÍ/Beschluss, 2a, 80 ArbGG Jde o spory spíše kolektivní povahy ve věcech provozního fungování podílení se zaměstnanců na podstatných provozních pracovních podmínkách Podnikový provozní zákon/betriebsverfassungsgesetz, Mitbestimmungsgesezt, Zákon o evropských radách zaměstnanců/gesetz über Europäische Betriebsräte. Proti usnesení lze podat stížnost/bschwerde, 87 ArbGG, kdy platí obdobně ustanovení o podání a odůvodnění odvolání. Smírčí ujednání/schiedsvertrag, 101 ArbGG V rámci občanskoprávních sporů mezi partnery tarifních smluv nebo o existenci tarifních smluv lze všeobecně nebo v individuálním případě výslovně dohodnout, že rozhodnutí má být před smírčím soudem složeným ze stejného počtu členů ze zástupců zaměstnanců a zaměstnavatelů. Takové řízení se řídí ArbGG a smírčí smlouvou. Další příklad smírčího jednání - Handelskammer Hamburg Spory ze vztahů profesního vzdělávání Schlichtungsausschuss fu r Streitigkeiten aus Berufsausbildungsverhältnissen Adolphsplatz Hamburg 28

29 Pracovní úraz pojištění zaměstnavatele - zaměstnance srovnání: Komparační parametr Charakter pojistného vztahu Slovenská republika Česká republika Sociální pojišťovna Kooperativa Vienna Insurance Group Sociální pojištění garantované státem Komerční pojištění Pojištění zaměstnance Pojištění zaměstnavatele Spolková republika Německo /SRN Zaměstnavatelé Prevence Prevence Prevence Statistiky Kvalifikace, odbornost, školení Školení Školení? Charakter odvedeného pojistného Pojistné příjem státu Pojistné příjem pojišťovny Zastoupení na základě plné moci Advokát Právník Jiná osoba způsobilá k právnímu jednání Advokát Advokát Právník Právník Jiná osoba způsobilá k právnímu jednání Jiná osoba způsobilá k právnímu jednání Člen odborové organizace Člen rady zaměstnanců Člen evropské rady organizace Člen odborové organizace Člen rady zaměstnanců Člen evropské rady zaměstnanců Nápravná opatření - školení Pojistné a příspěvky specializované profesní organizace na základě plné moci v pracovněprávním vztahu k zaměstnavateli Člen odborové organizace Člen rady zaměstnanců Člen 29 evropské rady zaměstnanců

30 Soudní řešení pracovněprávních sporů v ČR a v Německu srovnání: Komparační parametr Česká republika Obecné občanskoprávní soudy Spolková republika Německo Praconěprávní soudy Nejvyšší soud ČR, Brno Vrchní soud v Praze, Olomouci Bundesarbeitsgericht, Erfurt Krajský soud Landesarbeitsgericht, München/Bayern Okresní soud Amtsarbeitsgerichte der Bundesländer Obsazení soudu Senát soudce, 2 přísedící Senát soudce z povolání, 2 soudci z lidu Náklady řízení Poplatek za podání žaloby 2.000,- Kč Podání žaloby bez poplatku Zastoupení na základě plné moci Advokát Advokát Právník Jiná osoba způsobilá k právnímu jednání Právník Jiná osoba způsobilá k právnímu jednání Člen odborové organizace Člen rady zaměstnanců Člen odborové organizace Člen odborové organizace Člen rady zaměstnanců Člen odborové organizace I déle než 6 měsíců, dle míry došlých sporů, není termín legislativně výslovně upraven. Do 2 týdnů nařízené první jednání v řízení o neplatnost výpovědi. Příslušnost soudu věcná, a místní Délka trvání soudního jednání. 30

31 SHRNUTÍ variant pojistného principu Nelze říci, který systém zda pojištění zaměstnavatele nebo pojištění zaměstnance je výhodnější. Je nutné zohlednit specifika pracovněprávní agendy. Přesto je však podle mého názoru nutné uvážit, do jaké míry je pro praxi pracovněprávních sporů současný systém stále funkční a vyhovující. Doporučení: Zkrátit čas, do kdy soud musí v případě pracovněprávního sporu nařídit první jednání. Soudní poplatek za podání žaloby buď zcela zrušit nebo ho zahrnout až do celkového vypořádání nákladů soudního řízení podle výsledku soudního sporu. 31

32 ZÁVĚR Vážení a milí účastníci a kolegové, velice Vám děkuji za pozornost a těším se na odbornou diskusi, která otevřete celou řadu dalších problémů a podnětů pro teorii a praxi. Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát Kontakt: Tel /